Příloha Jihočeských týdeníků 9/2011 strana 13

Madeta se nevzdává.O pomazánkové máslo se bude soudit

Pohled do království sýrů v Řípci. Foto archiv

JIŽNÍ ČECHY – Počátky mlékárenství na jihu Čech sahajído roku 1838. Tehdy byla na schwarzenberském dvoře poblížČeských Budějovic založena první sýrárna. Jihočeská Made-ta se zrodila kolem roku 1902 v Táboře. Tehdy ještě jako Mlé-kařské družstvo táborské. A právě z počátečních písmen toho-to názvu pak vznikla značka Madeta, která přežila dodnes aneodmyslitelně patří k mléku a mléčným výrobkům.

Oficiálně se Madeta stala názvem táborského mlékařskéhodružstva v roce 1945 a už o tři roky později byla Madeta zná-rodněna. V roce 1960 pak vznikl podnik Jihočeské mlékárny,pod nějž spadala i Madeta. V roce 1992 došlo k restrukturali-zaci výroby a do názvu mlékárenské společnosti se Madetavrátila v roce 2002. Z původních sedmnácti závodů zbylo pět.Jak si dnešní Madeta v záplavě zahraničních výrobků v super-marketech stojí a co je nového ve sporu o pomazánkové máslo,o tom je rozhovor s ředitelem obchodu, marketingu a nákupuakciové společnosti Madeta Janem Teplým.

Kolik zaměstnanců měly zá-vody Madety na jihu Čech vroce 1989 a kolik dnes?

Na přelomu let 1989 a 1990to bylo 3 680 zaměstnanců, aletehdy v rámci Jihočeskýchmlékáren fungovalo na jihuČech sedmnáct závodů. Dnesje výrobních závodů pět .V současné době u nás pracu-je včetně dopravy a logistiky1 650 zaměstnanců.

Které závody z portfolia Ma-dety odešly a co se s nimi stalo?

Od začátku 90. let do roku2000 se v rámci restrukturaliza-ce výroba postupně zkoncentro-vala ze sedmnácti míst v kraji doosmi specializovaných závodů.Před pěti lety byla ukončenavýroba ve Strakonicích, pozdějiv Českých Budějovicích, ná-sledně pak přišly na řadu Pracha-tice. Ty nás hodně potrápily, pro-tože závod jsme prodali develo-perovi s podmínkou, že tam budevýrobní závod. To se však ne-stalo a vnímáme to jako podvod.Snažili jsme se lidem z Prachaticnabídnout práci v našich dalšíchzávodech, ale nabídku využilijenom čtyři. V Čechách bohuželpořád platí, že za prací se člověknestěhuje a nedojíždí.

Je patrný nějaký trend vtom, co se vyrábělo do roku1989 a co žádají zákaznícidnes?

Spíš bych řekl, že trendem jepořád stoupající zájem spotře-bitelů o řadu potravin ve špič-kové kvalitě, v níž se vyrábělypřed rokem 1989. Naší největšímarketingovou výhodou je, žejsme kvalitu výrobních procesůnezměnili. Během uplynulýchdvou tří let se po aféráchs potravinami pochybné kvali-

ty dovezenými z Polska neboNěmecka projevuje, že zákazní-ci oceňují fakt, že kvalita výrob-ků z Madety je pořád stejná.Velkou změnou od začátku 90.let, která souvisí se změnou ve-likostí českých rodin, jsou men-ší balení výrobků, menší porce.

Chystáte nějaké novinky?Ty, které chystáme, vám ne-

prozradím, ale řadu novinekz poslední doby už vaši čtenářimožná ochutnali. Ať už jde otvarohové pomazánky v příchu-tích pórek, česnek a budapešť,pod mazem zrající sýr Jihočes-ký syreček, plátkový polotvrdýTylžský sýr v přírodní a uzenévariantě nebo sladké pomazán-ky s vanilkou či šedesátipro-centní čokoládou.

Proč ale v regálech marketůpatří výrobky z Madety k vyššícenové hladině, a to v situaci,kdy zemědělci zároveň říkají,že Madeta jim za mléko platímálo a mnozí ho prodávají doNěmecka například přes kla-tovskou mlékárnu?

To už dávno neplatí, mnohofarmářů z Klatovska se k námvrátilo. Se zemědělci jednáme ovýkupní ceně mléka pravidelněa férově. Vzájemně se chápemea snažíme se reflektovat všech-ny okolnosti na trhu. O vzájem-né důvěře svědčí i to, že se ze-mědělci máme uzavřené čtyřletéaž šestileté smlouvy. A cena na-šich výrobků v regálech obcho-dů je daná také tím, že neobsa-hují náhražky, nejsou šizené,chutnají tak, jak chutnat mají.Zákazník se musí rozhodnoutsám. Buď že si koupí mléčnývýrobek s krásným obalem, do-konalou televizní reklamou, aleminimálním obsahem mléka,

anebo dá přednost výrobkůmudělaným tak, jak to má správněbýt, s vysokým obsahem sušiny,skutečně z mléka a bez náhra-žek. V tom případě je spotřebamléka velká a tomu samozřejměodpovídá i cena konečného pro-duktu v obchodech. Abych vámdal konkrétní příklad: jeden ki-logram poctivého tvarohu se dáudělat ze šesti litrů mléka, ale natrhu seženete i kilo tvarohu, kte-rý je vyrobený jenom zhruba zečtyř litrů. Cenový rozdíl je pakmnohem lépe pochopitelný. Aplatí to pro celé portfolio mléč-ných výrobků.

Kde všude nakupuje mlékoMadeta? A jak se měnily odroku 1989 objemy nakupova-ného mléka?

Nakupujeme mléko výhrad-ně v Čechách – v jižních, částiStředočeského kraje, Vysočinya také v části Moravy. Za mi-nulého režimu dosahoval roč-ní objem vykupovaného mlé-ka 600 milionů litrů, tehdyvšak fungoval takzvaný řízenýprodej s vysokým podílem stá-tem dotované produkce pro ko-moditní export. Což byl způ-sob, jak získat do státní poklad-ny devizové prostředky.V loňském roce jsme zpracova-li 368 550 000 litrů mléka.

Měla aféra s pomazánko-vým máslem, jehož název senelíbil Evropské komisi, do-pad na jeho prodej? Nebo holidé víc teď pod novým ná-zvem Tradiční pomazánkovékupují EU navzdory?

Zda to mělo dopad, ještě neu-

míme přesně říci. Z dlouhodo-bého hlediska to ale určitě ne-bude dobré, protože tento výro-bek, který byl poměrně dobřechráněn, mohou ohrozit různénáhražkové varianty. Ale aniMadeta, ani Česká republika svůjboj za pomazánkové máslo ještěnevzdaly. Už byla podána žalo-bu na Evropskou komisi. Tentovýrobek totiž splňuje všechnakritéria pro to, aby mu Bruseludělil stejně jako jiným výrob-cům v jiných členských zemíchvýjimku. Je to tradiční českáspecialita, která se u nás dělá odroku 1977, vznikla tedy v době,kdy ještě neexistovalo Evropskéhospodářské společenství, natožlegislativa Evropské unie, kteráby ji zakazovala.

Je pro mlékárenství pro-blém získat kvalifikované od-borníky, na což si stěžují tře-ba řezníci?

Je to velká potíž. Mistry astřední management si vlastněvychováváme sami a děláme všepro spolupráci s odbornýmistředními školami i univerzita-mi. Bohužel stále trvá situace,kdy chtějí všichni být právníkynebo ekonomy. Mnozí z nichvšak nestačí na to, aby byli dob-rými právníky a špičkovými eko-nomy a zůstávají buď podprů-měrně hodnoceni, anebo neza-městnaní. Při výběru povoláníby bylo vhodné rozumně se roz-hodnout, zda být raději podpůr-měrným nezaměstnaným ekono-mem, anebo raději například ex-celentním řezníkem.

Pokračování na straně 15

Magazín Týdeníků Táborsko, Milevské noviny, Písecké postřehy, Strakonicko 17/2014 strana 14 středa 30. dubna 2014

SEZNÁMENÍ v oblasti MILEVSKO - TÁBORSKO - PÍSECKO - STRAKONICKO

Písmeno T, M, S a P v inzerátu značí, zda inzerent podal inzerát v táborské, milevské, strakonické či písecké redakci vydavatelství a pravděpodobně odtudpochází. Adresy inzerentů nesdělujeme. Nezapomeňte uvést značku s příslušným písmenem za lomítkem! Podání inzerátu stojí 200 Kč + zasílání odpovědípoštovné 50 Kč. Odpovědi stačí předat či poslat do nejbližší redakce, doručení zajistíme. Číslo v závorce odpovídá číslu vydání, kdy byl inzerát poprvé zveřejněn.

Tajenku doručte do redakce vždy nejpozději v pondělí do 16 hodin. Na cenách se podílejíLevné knihy, tř. 9. května, Tábor. Ceny jsou k vyzvednutí v příslušné redakci v Táboře,Písku, Strakonicích a Milevsku. Tajenka z minulé křížovky: Policajt vyšetřuje haváriiautobusu. Vyslýchá cestující, kteří jsou mluvení schopni, pak se ptá řidiče, jak došlo knehodě. „Nevím, právě jsem vzadu kontroloval lístky!“ Výherci: Anna Hájková, Přešťovi-ce 85, Strakonice • Miroslav Ščerba, Písecké předměstí 1347, Milevsko • Jana Maroušková,Třebízského 411, Písek • Lukáš Chrástecký, Opařany 89 • Hana Kozojedová, Opařany 261

Fejeton

Dnes ke mně vlezl zloděj....

Vstala jsema hledala s ním.

MUŽI:Muž 55 let/173/75 z nedostat-

ku příležitosti touto cestou hle-dá štíhlejší maminku k vážnémuseznámení. Přistěhování ke mněje možné. Nejraději z vesnice, ale

není podmínkou. Tel. 607 797340 /M (15)

Muž 40 let, 178/76 černovla-sý, hledá z nedostatku příležitos-ti hezkou, štíhlou a příjemnoudívku nebo maminku do 35 let.Písecko, Strakonicko a okolí. Jen

vážně. Tel. 730 623 754 /P (16)Jsem 66letý vdovec, rád bych

se seznámil s ženou, která máráda zvířata, houbaření a toulkypřírodou. Bydlím na malé ves-ničce u lesa. SMS neposílat, tel.607 589 537 /M (16)

ŽENY:Ahoj, jsem svobodná 34/

168 silnější postavy, hledámpohodáře přiměřeného věku.Tel. 773 009 797 /P (15)

Chřest nás míjíJeště v devate-

náctém století se unás této zelenině ří-kalo špargl, podleněmeckého slovaSpargel. Latinskýnázev je asparagusa v češtině? Na na-šem slově si cizinecjazyk překousne, alech a ř najednou ne-vysloví: Chřest.

Nejenom v Evropěse blíží sezóna skliz-ně chřestu. A v Ně-mecku propuká skorošparglové šílenství. Němci totiž tuto zeleni-nu milují. Kdo vyrazí na výlet za hranice,všimne si dřevěných stánků na okraji silni-ce, pole nebo na parkovišti. Prodávají tamzelený nebo bílý chřest, pečlivě do svazečkůnaskládaný a papírovou páskou svázaný. Vmnoha katolických zemích se padesát dnípo velikonocích slaví svátky svatodušní, kte-ré se kromě návštěvy bohoslužby, bez pří-pravy chřestu vůbec neobejdou.

My Češi jsme ošizeni nejen o několik svát-ků - Velký pátek ani Svatodušní pondělí u násdny pracovního klidu nejsou, ale také o vaře-ní chřestu. Česká kuchyně si na vařenou zele-ninu moc nepotrpí a na chřest už vůbec ne.Škoda! Internet je v tyto dny přímo zamořenvýbornými recepty, až se člověku sliny sbíha-jí. Kromě tradičního chřestu s holandskouomáčkou nebo chřestové polévky tam najde-me chřest vařený se šunkou nebo s lososem,zapečený nebo upravený jako salát. Jediněchřestovou kávu, tu bych si asi odřekla.

Abych se tedy také pustila do nějakéhoevropského receptu, když už jsme v té Ev-ropské unii! Jak vůbec tuto lahůdku připra-vit? Poučím se, že chřest známe bílý a zele-ný a je nutno jej předem oloupat, jinak zhořk-ne celý pokrm. Jeden se loupe od shora dolů,druhý zase obráceným směrem. Aha! Nahá-zet ho do hrnce jako brambory prý také ne-lze. Oloupaný chřest musíme před vařenímpečlivě svázat do svazečků a vařit jej nasto-jato ve speciálním hrnci na chřest. Kdo honemá, vystačí si s nějakou úzkou vyšší ple-chovkou, třeba od frankfurtských párků. Kdeale dnes koupím frankfurtské párky?

Začínám mít z těch dobrot a dobrých radv hlavě guláš. Guláš! To je nápad! Vysypufrankfurtské párky z plechovky a udělámbuřtguláš. A na chřest si možná někdy poz-ději zajdu do nějaké dobré restaurace.

Jitka Chabrová

Magazín Týdeníků Táborsko, Milevské noviny, Písecké postřehy, Strakonicko 17/2014 strana 15

V Písku začaly rekvalifikační kurzy pro automobilový průmyslNové rekvalifikační kurzy

na pozice do automobilovéhoprůmyslu dají šanci lidem, kte-rým se nedaří najít práci.

Dne 31. března 2014 začalv Písku v prostorách společnostiDP WORK pilotní běh rekvalifi-kačního kurzu Manipulant výro-by v automobilovém průmyslu,do něhož nastoupili účastnícipřevážně z regionu Písecka. Kurzje realizován v úzké spoluprácis píseckými výrobními závody zeskupiny Faurecia. Toto spojenípřináší výhodu v tom, že účast-níci kurzu vykonávají praktickoučást rekvalifikačního kurzu pří-mo ve výrobním závodě, což jimdává výjimečnou příležitost na-hlédnout do výroby, ihned vyu-žít získané znalosti v reálnémprostředí a v neposlední řadě na-vázat přímý kontakt s možnýmzaměstnavatelem.

Současný zastupitel města Pí-sek a bývalý poslanec za ČSSDKarel Kratochvíle uvedl: „Jedobře, že k prvnímu nasazení ta-kovéhoto kurzu dochází právěv Písku, kde byl na začátku roku2014 meziměsíční nárůst neza-

městnanosti jeden z nejvyššíchv rámci celé ČR. Je žádoucí, abynaši občané měli přístupk různým nástrojům aktivní po-litiky zaměstnanosti a dařilo sejim navracet se na trh práce.“

Běh rekvalifikačního kurzubyl časově naplánován tak, abyúčastníci po jeho úspěšném do-končení, mohli rovnou žádat ozaměstnání ve zmíněných závo-dech, které průběžně nabírajínové zaměstnance. „Dlouhodo-bě se potýkáme s problémem ob-sazování pozic kvalifikovanýmilidmi, protože jich je na trhu prá-ce a obzvláště v našem regionunedostatek. Rekvalifikační kur-zy jsou jednou z možností, jakzískat nový kvalifikovaný per-sonál, který ví, co obnáší výrobav automobilovém průmyslu. Tozároveň snižuje míru fluktuace.Navíc skutečnost, že je dospělýčlověk ochoten se dále vzdělá-vat, vypovídá o jeho silné moti-vaci získat nové pracovní uplat-nění, a to velmi oceňujeme,“uvedla HR manažerka MarkétaSouhradová ze závodu FaureciaComponents Písek.

Ředitel společnosti DPWORK Emil Dobaka dodává:„Jako personální a vzdělávacíspolečnost velmi dobře známesituaci na trhu práce, a proto jsmese rozhodli pomoci lidem, je-jichž současná kvalifikace neod-povídá požadavkům zaměstna-vatelů. Z tohoto důvodu jsmevytvořili rekvalifikační kurzy,které dopomohou k získání za-městnání v odvětví, které obtíž-ně hledá kvalitní pracovníky.“Společnost DP WORK má v tutochvíli jako jediná Ministerstvemškolství, mládeže a tělovýchovyakreditovány dva rekvalifikačníkurzy, které jsou určeny pro děl-nické pozice speciálně pro auto-mobilový průmysl. Jednímz kurzů je již zmíněný Manipu-lant výroby a druhým je Operátorpoloautomatických strojů. DPWORK plánuje v Písku realizo-vat opakovaně oba tyto kurzy.

I když jsou kurzy realizová-ny ve spolupráci s místními zá-vody a předpokladem je, že seabsolventům zvýší šance nauplatnění právě v nich, je kladendůraz na to, aby znalosti a do-

vednosti byly v co nejvyšší mož-né míře univerzální. To zname-ná, že s osvědčením o rekvalifi-kaci v ruce si mohou absolventižádat o místa také v jiných zá-vodech automobilového prů-myslu napříč celou Českou re-publikou.

„V Písku realizujeme prvníběh kurzu a průběh hodnotímevelmi pozitivně. Do budoucnabychom rádi navázali také bliž-ší spolupráci s okolními praco-višti Úřadu práce ČR a píseckýmodborným učilištěm, abychommohli využít znalosti místníchodborníků,“ uvedl Lukáš Sali-var, projektový manažer společ-nosti DP WORK. Díky tomu, žejsou kurzy akreditovány MŠMT,je možné, aby zájemci zažádalio úhradu kurzu Úřad práce ČR.

Pokud by někdo ze čtenářůměl zájem nastoupit do dalšíchběhů kurzů, případně by chtěljen pomoci s hledáním zaměst-nání, bližší informace lze naléztna www.dpwork.cz nebo přímov kanceláři DP WORK na ad-rese Alšovo nám. 74/11, Písek.

-PR-

Madeta se nevzdává.O pomazánkové máslo se bude soudit

Dokončení ze strany 13Jak hodnotíte akci Mléko

do škol? Podílíte se na ní?Ano, podílíme. Je to záleži-

tost velice prospěšná nejenz hlediska nutr iční výživydětí. Svědčí o tom mimo jiné ifakt, že u nás na rozdíl od mno-ha států Unie netrpí děti a mla-diství nedostatkem vápníku.Mléčné výrobky vybírané doprogramu Mléko do škol však

musí být vybírány pečlivě, abymezi nimi nebyly produktypřeslazované, s obsahem ná-hražek. Tady je ještě prostorpro zlepšení. Důležité také je,že se díky tomuto programuvytváří poptávka po lokálníchvýrobcích s přidanou hodno-tou z místních zdrojů. A to jepotřeba zdůraznit, protože tosouvisí se zaměstnaností. Po-kud totiž chceme mít v České

republice dostatek pracovníchmíst, musíme také utrácet začeské výrobky a lokální služ-by. Když naši sousedé budoumít práci díky tomu, že u nichnakoupím jej ich výrobkynebo služby, vydělají si pení-ze a mohou si pak koupit pro-dukty či služby, které jsme vy-robili my. Dají tak zase prácinám, svým sousedům.

Libuše Kolářová

Cirkus Jo Joo se chystá do Strakonic

SoutěžJihočeši dobře vědí, že cirkus Jo Joo patří k nejvýpravnějšímcirkusům s velmi bohatým programem. Představení trvá přes dvěhodiny a má dvě přestávky. Na jih Čech se cirkus Jo Joo vracíobvykle po dvou až třech letech, mezitím brázdí zbytek republi-ky a také zahraničí. Jeho artisté vystupovali například v Thajskua letos v zimě v Nizozemí. Zkuste nám poslat do pondělka 5.května na e-mail marketing@jihocesketydeniky.cz svůj tip, jakvelká je cirkusová rodina pod šapitó Jo Joo.Cirkus má: a) 30 artistů b) 45 artistů c) 29 artistů

Před týdnem jsme se v soutě-ži o vstupenky do Národního cir-kusu Jo Joo ptali, kolik let jenejmladší artistce Marcelince,vnučce principála Jaromíra Joo.Kdo tipoval čtyři roky nebo do-konce šest let, ten očividně v cir-kusu ještě letos nebyl, protožeroztomilá holčička v manéži je

teprve dvouletá! Drtivá většinasoutěžících – a že jich bylo ně-kolik desítek – odpovídalasprávně.

Z dodaných cirkusových ob-rázků jsme ještě vybrali kresbuNatálky Jankovičové z Bechyně,protože věrně zachytil cirkuso-vý stan Jo Joo, a Patrika Růžič-ku z Katovic, který portrétovalprincipála a jeho tygra osobně.Ze soutěžících, kteří odpovídalina otázku, padl los na Hanu Bub-novou ze Strakonic, MarceluŠarbochovou z Písku a RadkaKlozu z Milevska, kteří vyhrá-vají po dvou vstupenkách, rodin-ný poukaz získává Luboš Meli-char z Českých Budějovic. Sevšemi soutěžícími se spojíme adohodneme způsob předánívstupenek.

A před námi je poslední sou-těžní kolo. Cirkus Jo Joo vystu-puje ještě do neděle 4. květnavedle obchodního domu s ná-bytkem Sconto na Strakonickéulici v Českých Budějovicích.Ve středu 30. dubna a v pátek 2.května hraje od 17 hodin, na Prv-ního máje a v sobotu a v nedělipak od 10 a od 14 hodin. Pak už

cirkus zamíří do Strakonic, kdebude hostovat od 7. do 11. květ-na. Výherci našeho posledníhosoutěžního kola, jejichž jménazveřejníme za týden, se pak užmohou vydat jen na tuto posled-ní jihočeskou štaci. Mohou se aletěšit na výbornou atmosféru, pro-tože Strakonice cirkus milují.

-red-

Co a kde vyrábí MadetaŘípec – ráj tavených sýrůPlaná nad Lužnicí – domov Ji-

hočeského másla a přírodních sýrůJindřichův Hradec, to je Ro-

madur, Lipánek i Jihočeskýcottage...

Český Krumlov – niva a zaseniva

Pelhřimov – trvanlivé mlé-ko, smetana a podmáslí

Principál Jaromír Joo, jak ho na-kreslil Patrik Růžička z Katovic.

Magazín Týdeníků Táborsko, Milevské noviny, Písecké postřehy, Strakonicko 17/2014 strana 16 středa 30. dubna 2014

Zlatý hattrick pro tepelné čerpadlo ACOND!

Panelový dům v Blatné vybave-ný tepelným čerpadlem.

Jiří Hanus s čerstvým oceněnímze Stavebního veletrhu v Brně. Tepelné čerpadlo TČ 35 EVI.

Jihočeský výrobce tepelnýchčerpadel ACOND a.s. z Milevskadosáhl se svým tepelným čerpa-dlem pro panelové domy TČ 35EVI historického úspěchu. Natřech významných mezinárod-ních veletrzích vyhrál zlaté me-daile za nejlepší exponát výsta-vy. Konkrétně šlo o Voda-Klima-Vytápění 2013, AquaTherm2014 a Stavební veletrh Brno2014. Porotcům se líbil hlavněfakt, že tepelné čerpadlo dokážesrazit cenu vytápění v panelo-vých domech na polovinu. Nemé-ně důležitá v panelových domechje také bezhlučnost tepelnéhočerpadla ACOND a vzdálenáspráva z dispečinku výrobce.

Jiří Hanus pro naše týdeníkyuvedl, že počet poptávek tepel-ných čerpadel pro panelové domy

rychle roste a realizace přibývají.Další fotografie z instalací jsou nawebu společnosti www.acond.cz.

-PR-

Informačně-vzdělávací střediskoJihočeského kraje mi opravdu pomohlo

Celá léta jsem pracovala jakoúčetní, ale tato práce mě netěši-la. Díky úspěšně absolvované-mu kurzu „Pracovník v sociál-ních službách“ jsem našla uplat-nění v sociální oblasti. Do prácese teď opravdu těším.

O Informačně-vzdělávacímstředisku (IVS) jsem se dočetlav táborských novinách. Přišlajsem tam bez konkrétní předsta-vy o své budoucí pracovní exis-tenci. Jen jsem věděla, že účetníbýt již nechci. Přijali měs úsměvem. Poradkyně se miopravdu věnovaly, povídalyjsme si o mém vzdělání, mýchzkušenostech a hodně o mýchpředstavách.

A ejhle, sociální sféra mi ote-vřela prostřednictvím IVS svounáruč. V rámci projektu „Do prá-ce s novou kvalifikací“ jsem do-stala nabídku absolvovat kurz so-ciálního pracovníka. Díky praxi,kterou jsem při rekvalifikaci ab-solvovala, jsem dostala u nejme-

novaného zaměstnavatele šanci.Již je to rok, co pracuji a pomá-hám zdravotně postiženým lidem.

V IVS ale nepomáhají jen sezměnou zaměstnání, jak jsem sedozvěděla. Pomáhají i lidem, kteřío práci přišli či nedostali šanci sedo pracovního procesu zařadit.

A nejen to, pořádají různékurzy, např. základy PC, účetnic-tví, obsluha CNC obráběcích

strojů. Poradí vám i po telefonu:381 407 420. Můžete se podívatna jejich webové stránky, kde jespousta zajímavých informací:www.ivs-jck.cz.

K neposlední řadě patří téžpříjemné prostory a možnost vy-

užití počítačů pro klienty zdar-ma. Vlastně celé poradenství a iněkteré kurzy jsou zdarma.

Tak proč to nezkusit? Na-jdete je na adrese Pionýrů 499,391 02 Sezimovo Ústí.

Blanka, 46 let

Magazín Týdeníků Táborsko, Milevské noviny, Písecké postřehy, Strakonicko 17/2014 strana 17