mezinárodní vztahy
DESCRIPTION
Mezinárodní vztahy. 3. přednáška 1.11.2012 Mezinárodní organizace. Rozšiřující literatura týkající se MO. Krejčí, O.: Mezinárodní politika, Ekopress 2007. Waisová, Š.: Úvod do studia mezinárodních vztahů. Nakladatelství Čeněk 2002. - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
Mezinárodní vztahy
3. přednáška 1.11.2012
Mezinárodní organizace
Rozšiřující literatura týkající se MO
Krejčí, O.: Mezinárodní politika, Ekopress 2007. Waisová, Š.: Úvod do studia mezinárodních
vztahů. Nakladatelství Čeněk 2002. Waisová, Š.: Mezinárodní organizace a režimy,
Eurolex Bohemia 2003. www.un.org www.osn.cz www.nato.int www.natoaktual.cz
Mezinárodní organizace-studium
Studium MO po dlouhou dobu stálo mimo hlavní oblasti a zájem MV - především vývoj MSDo 2. sv.v.Po 2.sv.v.Do 1980´s
Rozkvět v 1990´s – rozpad bipolárního uspořádání
Definice MO
„MEZI-NÁRODNÍ“De facto „mezi-STÁTY“ Vnímání pojmů STÁT a NÁROD v překladuSynonyma
Mezistátní Mezivládní
Definice MO
Jak byste definovali MO ??? Co by měla obsahovat definice MO ???
Definice MO
Volker Rittberger: Sociální instituce Je aktérem vůči svému okolí Má normy a pravidla přijaté členy Předvídavost v chování
Clive Archer Formální kontinuální struktura Vytvořena na základě mezi členy (alespoň 2) S cílem dosažení společných zájmů
Definice MO
Jaké teorie MV či debata, se bude pozitivně stavět k MO???
Klasifikace MO
Jaká základní kritéria lze brát v úvahu pro klasifikaci MO ???? (3)
Klasifikace MO
Dle typu členství Dle rozsahu členství Dle cílů a pole působnosti
MO dle typu členství
IGO – vládní INGO – nevládní (NGO) Dále:
hybridní MOTransvládní MOMnohonárodní korporace (BINGO)
MO dle typu členství
Příklady IGO a INGO ????
MO dle rozsahu členství
Univerzální Regionální
Problém definování regionalismu
Jiné dělení na : Limitované členství (intenzivní)Nelimitované členství (extenzivní)
Příklady MO dle rozsahu členství
Limitované členství (intenzivní)Nelimitované členství (extenzivní)
MO dle cílů a pole působnosti
hlavní zájmy a náplň činnosti MO Všeobecné Speciální
cíle od všeobecné nespecifikované škály otázek a problémů až po zcela konkrétní oblasti
bezpečnostní (NATO) ekonomické (OPEC) politické (RE) sociální a kulturní (UNESCO)
Další dělení MO:
Dle druhů mezi členy a nečlenyBudování kooperativních vztahů (IMF, WTO)Snižování konfliktního potenciálu mezi členy
(OBSE)Zvyšování konfliktního potenciálu mezi členy
a nečleny (NATO, V4)
Další dělení MO:
Dle kategorií členství Řádní členovéPřidružení členovéPozorovatelé (Vatikán v OSN)
Role MO
Jaké jsou základní role MO ??? (3)
Role MO
MO jako nástroj MO jako aréna MO jako aktér
MO jako nástroj
Nástroj politiky svých členůPředevším IGO´sSuverénní státy
Především realistické pojetí
MO jako aréna
„hřiště“ či „fórum“ pro určitou činnost MO jako prostor pro:
Diskuze Vyjednávání Společné rozhodování Plánování Pře
Typický příklad ????
MO jako aktér
MO jako samostatný aktér MSJedná autonomně-nezávisle na členechPostupně vzniká vlastní struktura
Liberální přístup
Funkce MO
Jaké jsou základní funkce MO ???
Funkce MO
Funkce MO v MSArtikulace a agregaceVytváření noremDistribuce informací
Artikulace a agregace
Přenesení především stejného postupu z vnitrostátní úrovně na mezinárodní – MS
G77Snaha o definici zájmů zemí 3světa na půdě
OSN
Vytváření norem
Normativní činnost (vytváření závazných rámců chování - v rámci MS)
OSNSnaha o zobecnění chování států v MSNapř. Charta OSN
Distribuce informací
MO shromažďuje informace od členů – poté je distribuuje ostatním členům Snižuje náklady svým členůmZvýšení důvěryhodnosti informací
Vývoj studia MO
V 70. letech ?????
V 80. letech ?????
V 90. letech ?????
Vývoj studia MO
David Mitrany a Ernest Haas – MO jako cesta k udržení míru a prosperity Funkcionalistický přístupMO jsou schopny řešit transnacionální
problémy-státy ne 70. léta – studium především IGO´s Poté Koncept mezinárodních režimů
Vývoj studia MO
80. léta – nové impulsy do studia MO:Růst globalizačních procesůVytvoření transkontinentálních sítíRůst interdependence STÁT – MO
90. léta – post bipolární období Nové hrozbyNové státní útvary v MPS (jaké ?????)Nové MO (jaké ?????)
Nejstarší IGO´s
Jaké byly nejstarší IGO´s ????
Nejstarší IGO´s
Rýnská komise Veřejné mezinárodní unie Celní spolek
Nejstarší IGO´s
Rýnská komise Zřízena 1815 Vídeňským kongresemPolitická i nepolitická agendaRegulace a dohled dopravy i obchodu na
RýnuČlenství omezeno na geopolitické skutečnosti
(pouze tam, kde protékal Rýn)Později také Dunaj (1856), Labe (1821)
Nejstarší IGO´s
Veřejné mezinárodní unie Nepolitická témata 2 pol. 19. st.
Zemědělství Zdravotnictví komunikace Verifikace mír a váh
Mezinárodní telegrafická unie (1865)Všeobecná poštovní unie (1874)
Nejstarší IGO´s
Celní spolkyEkonomická dimenze integraceNěmecký Celní spolek (1834)1867 – téměř všechny státy Německa
Kdo vládl v té době v Německu ????
Orgány CS Všeobecný kongres-jednomyslné rozhodování
INGO´s
Množství v současnosti ???? Kdo vše je členem ???? Jmenovat některé ????
INGO´s
Od roku 1850 do současnosti – přes 40 000
Různé asociace, společnosti, nadace, unie, fondy, výbory, kluby, shromáždění, federace, konfederace, konventy atd.
Amnesty International, Lékaři bez hranic, Greenpeace, Červený kříž atd.
INGO´s
První INGO´s – Britská zahraniční společnost proti otroctví (1839)
Zásadní nárůst až po 2.sv.v. Dnešní definice INGO´s
Transnacionální neziskové autonomní nevládní MO Propagují principy rovnosti se státy Nemají legální autoritu (mají ji státy ???) Malé finanční zdroje (na rozdíl od nadnárodních
korporací)
INGO´s
Nárůst zkoumání v 80. let. Globalizační procesy
Systémová úroveň analýzy (co je to ????) Současně paralelní koexistence s IGO´s
Pozitivní linie
MO a teorie MV
Jaké hlavní teoretické proudy by měly být zmíněny ve vztahu k MO
MO a teorie MV
Realismus Liberalismus Neomarxismus
MO a teorie MV
REALISMUS LIBERALISMUS NEOMARXISMUS
Úroveň analýzy státy Jedinci, skupiny, státy
Ekonomické třídy, státy
Podstata MV konflikt Kooperace, konflikt
konflikt
Charakteristika MS
Anarchie, rovnováha sil
Komplexní interdependence
Světový kapitalismus
Podstata MO IGO´s režimy IGO´s, nadnárodní korporace
Chování MO Neautonomní autonomní Nástroje kapitalistické dominance
OSN
Vznik – historický předěl v dějinách lidstva Nástupce Společnosti národů (1919-1938) Největší a nejuniverzálnější MO na světě
Vznik a historie OSN
Kdy, kde a kým byla OSN založena ???? Kolik měla zakládajících členů ????
Vznik a historie OSN
Vznik na základě spojenectví a koalice z 2.sv.v. Iniciativa především W.Churchilla a F.Roosevelta
Atlantická charta 1941 Schůzka MZV USA, VB a SSSR v Moskvě v říjnu 1943,
poté v Dumbarton Oaks a poté v San Franciscu Srpen 1944-Dumbarton Oaks (USA)
Návrh na statut OSN Duben-srpen 1945-San Francisco
Zakládající konference OSN Podpis základní listiny OSN (platí od 10.1945) 50 zakládajících států (Později Polsko)
Vznik a historie OSN
Počátek Studené války Narušení celosvětových a univerzálních cílů OSN Neochota dohody mezi oběma bloky
60. léta – proces dekolonizace v Africe Počet členů OSN ???? Nová témata v OSN
70. léta – období détenté (co je to ????) Posílení RB
Vznik a historie OSN
80. a 90. léta – nové problémy ve světovém uspořádáníNové konfliktyVzestup chudobyRapidní růst světové populaceEnviromentální problémyNoví členové OSN
Počet států nyní ????
5 resp. 6 základních orgánů …. Jaké ????
Struktura OSN
Struktura OSN
Valné shromáždění Rada bezpečnosti Sekretariát a Generální tajemník Ekonomická a sociální rada Mezinárodní soudní dvůr Poručenská rada
Struktura OSN
Valné shromáždění OSN
„UN General Assembly“ Složeno ze všech členů (192) Každá stát – jeden hlas (bez ohledu)
Max. 5 diplomatů za každý stát Rezoluce – nejsou právně závazné Schází se jednou ročně (v září) Kdo přesedal 57. VS v r. 2002/2003 ????
Valné shromáždění OSN
Úkoly VS:Doporučení principů spolupráceOtázky odzbrojení a redukce zbrojeníRozpočet OSNVolba GTVolba členů ECOSOCuVolba nestálých členů RB OSN
Valné shromáždění OSN
Práce v 6 hlavních podvýborech: první výbor – politický a bezpečnostní, na jehož práci
se podílí i tzv. zvláštní politický výbor, druhý výbor – hospodářský a finanční, třetí výbor – sociální, humanitní a kulturní, čtvrtý výbor – speciálně-politický a dekolonizační, pátý výbor – administrativní a rozpočtový, šestý výbor – právní.
Valné shromáždění OSN
Všeobecný výbor VS: Předseda VSMístopředsedové VSPředsedové 6 podvýborů VS
Nyní 64. VS Ali Abdussalam Treki (Libye)
Rada bezpečnosti OSN
„UN Security Council“ 15 členů
5 stálých členů a 10 nestálých členů Stálí členové (USA, Rusko, Čína, VB, Francie) Nestálý (teritoriální klíč – vždy na 2 roky)
Odpovídá za udržení světové bezpečnosti a míru
Rada bezpečnosti OSN
Úkoly: Zabývá se konflikty Určuje akty agrese Doporučuje opatření – rezoluce jsou právně závazné doporučuje VS kandidáta na GT OSN Podíl na volbě soudů MSD Hlasování – většina 9 z 15 a žádný ze stálých členů
nesmí použít veto
Sekretariát a Generální tajemník OSN Osoba GT a sekretariátu Mezinárodní tým úředníků Sekretariát tvoří:
Politická odděleníOdborná odděleníSekretariát pomocných organizací a
konferencíOddělení všeobecných služeb
Generální tajemník OSN
Je jmenován VS na návrh RB na 5 let Pravomoci GT:
Předkládá návrhy RB v otázce ohrožení míru správa majetku OSNprávo zúčastnit se jednání všech orgánů OSN
Prestiž z titulu funkce
Generální tajemníci OSN
Ban Ki.Moon (Jižní Korea)2007-nyní
Kofi A. Annan (Ghana)1997 - 2006
Butrus Butrus-Ghálí (Egypt)1992 – 1996
Javier Pérez de Cuéllar (Peru)1982 – 1991
Kurt Waldheim (Rakousko)1972 - 1981
U Thant (Myanmar)1962 – 1971
Dag Hammarskjöld (Švédsko)1953 – 1961
Trygve Lie (Norsko)1946 - 1952
Ekonomická a sociální rada
ECOSOC 54 členů 3leté období – voleni VS OSN Zasedá 2x ročně – New York, Ženeva Úkoly:
Vede a koordinuje působnost VS v oblasti hospodářské, sociální, kulturní a lidských práv
Předkládá nezávazná doporučení Přidružené komise a výbory
Vlastní práce ECOSOCu
Mezinárodní soudní dvůr
Základní soudní orgán OSN 15 členů
Voleni RB i VS Na 9 let
Sídlo v Haagu (Nizozemí) Statut MSD v Chartě OSN
Členové OSN – smluvní strany soudu Úkoly:
Řeší spory mezi členskými státy Právní posudky na požádání VS i RB OSN
Není přístupný jednotlivcům, ani MO Ad hoc soudci (max. 17)
Poručenská rada
5 členů Stálí členové RB OSN
Původně správa 11 oblastí po 2.sv.v.Oblasti bez statutu suverenity
Formálně ukončila činnost 1.11.1994Posledním územím Palau
Scházení ad hoc (dříve každoročně)
Odborné organizace OSN
http://cs.wikipedia.org/wiki/OSN
Rozvojové cíle tisíciletí
Millennium Development Goals V roce 2000 si tehdejší členové OSN (+Vatikán a Švýcarsko)
dali za cíl odstranit největší problémy rozvojového světa do roku 2015:
snížit chudobu a sociální vyloučení dosáhnout univerzálního primárního vzdělávání prosazovat rovnost mužů a žen a poskytovat ženám více
možností prosadit se ve společnosti snížit dětskou úmrtnost zlepšit zdraví matek boj s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi zajistit environmentální udržitelnost vybudovat globální partnerství pro rozvoj udržovat mezinárodní mír a bezpečnost
Dělení států dle OSN
vyspělé (průmyslové)-1. svět rozvíjející se-2. svět
post-sovětské státy, Latinská Amerika, Karibik, Oceánie rozvojové-3. svět
nejvíce Asie + Afrika
G 77-Skupina 77 nejchudších států světa (Afrika + Asie)
skupina věřitelských zemí-120 až 130 států (rozsáhlé zahraniční dluhy)
Mezinárodní organizace
Vojensko-bezpečnostní IGO´s
NATO
rozpad SSSR-šok pro NATONATO ztrácí svůj význam („zadržování
komunismu“)pád Berlínské zdi (9. 11. 1989)„out of area or out of bussines“-Praha 2002
změnění prostoru-nová strategická koncepce globální prostor
Linie v NATO
politickávojenskáv čele Generální tajemník
reprezentace NATO navenek ovládá NATO dle přání čl. států
hlasování v NATO dosáhnutí konsenzu
žádný hlasovací mechanismus
Sdílení nákladů
určitá částka dle síly ekonomikyčlenění na vojenský a civilní vojenský rozpočet:
provoz a údržba „vlastnictví NATO“ investiční náklady MN vojenské struktury
civilní rozpočet platy zaměstnanců vědecký program
Základní smlouva NATO
Smlouva o kolektivní obraně (1949)vychází z Charty OSN
Orgány NATO
Severoatlantická rada (NAC)exekutivní orgán NATO schází se jednou v týdnuv případě nutnosti „silnější složení“
Sídlo – Brusel
Vojenský orgán
Výbor pro obranné plánování (DPC)schází se 2x ročně (ministři obrany)
Skupina pro jaderné plánováníprojednávání politických aspektů s jadernými
silami řízení krizových situací (živelné pohromy
atd.)
Další orgány NATO
Stálá společná rada pro NATO-Rusko Stálá komise NATO x Ukrajina Skupina Středomořské spolupráce PFP (Partnership for peace)
NATO x státy bývalého prostoru SSSR
Bezpečnostní složky NATO
SPACEUR-vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (americký generál)
SACLANT- vrchní velitel spojeneckých sil v Atlantiku (americký admirál)
Mezinárodní organizace
Regionální IGO´s
Rada Evropy
založena 1949 ve Štrasburku výbor MZV (součást RE)
setkávání 2x ročně (květen, listopad) politický dialog-výkonný orgán RE
Evropská úmluva o ochraně LP a zákl. svobod dodržování LP Evropský soud pro ochranu LP
založen 1959 41 soudců
Komisař pro lidská práva (1999) volen na 6 let úloha-působit preventivně v oblasti LP
Cíly RE
problematika LP demokratický systém evropská identita řešení problémů evropské společnosti
Středomořská iniciativa
sdružuje 17 zemí rozvoj vzájemné spolupráce čl. zemí proces transformace založena v r. 1989 (Itálie, Jugoslávie, Maďarsko,
Rakousko) 1991-připojení ČSFR a Polska rozšiřování do oblasti S. a V. Evropy pozastavení čl. Jugoslávii během 90. let
poté znovuobnovení členství nástupnickým státům rotující předsednictvo
na dobu 1 roku-dle abecedního pořádku zemí
Vyšehradská 4 (V4)
vznik v r. 1991 ČSFR, Polsko, Maďarsko (setkávání prezidentů) zakládají listiny-Deklarace o spolupráci po r. 1993-4 členové (rozpad federace ČSFR) cíl V4-řešení situace ve S. Evropě po r. 1989 hlavní faktory vytvoření
likvidace pozůstatku bipolarity překonání historických animozit z minulosti ve S. Evropě vstup členů do EU
součastná podoba EU sdružení vyrovnávající se s minulostí
V4
nemá oficiální instituce jediná instituce-Mezinárodní vyšehradský fond-
finance (sídlo Bratislava)
princip přirozené spolupráce 1x ročně střetávání hlav států
ideologie V4 plán V4 + 2 (Slovinsko, Rakousko) lokální problémy-vnitřní politika, hranice, emigrace
Společenství nezávislých států (SNS) 12 členů (všechny post-sovětské republiky mimo pobaltských států) vznik 1991-93 původní myšlenka-nesovětský projekt (nepodařilo se) demokratické státy důležitost vazby na Rusko pro zahraničí státy SNS představuje
pozůstatek SSSR nástroj vlivu Ruska
pro vlastní členy SNS představuje není nástroj Ruska možná se časem rozpadnou
SNS nejsou jednotný geo-ekonomický prostor-výhoda pro Rusko
Svazový stát Ruska a Běloruska
považovaný za Unii od r. 1996-podpisování smluv o
prohlubování unie problematický vztah Putin x Lukašenko problém ropa špatné vztahy v budoucnosti
Jednotný ekonomický prostor
Rusko, Bělorusko, Kazachstán, (Ukrajina) vznik 2003 klasický volný ekonomický prostor Kazachstán-preference spolupráce
s Ruskem (obviňování a ovlivňování Putinem)
Euroasijské ekonomické společenství
Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán
potřeba vazby na Rusko (post-sovětské země)smlouva o kolektivní bezpečnosti (levné ruské
zbraně) terorismus-silná islámská menšina
Šanghajská organizace pro spolupráci Ruska a Čína spolupráce ohledně islámských menšin
Sdružení zemí Jihovýchodní Asie (ASEAN) vznik 1967-Deklarace v Bankoku (Filipíny,
Indonésie, Malajsie, Singapur, Thajsko) dále přistoupily (Brunej, Vietnam, Laos +
Barma, Kambodža v r.1989 se ASEAN stal členem APEC Summit v Číně (2004)-dohoda s Čínou
Africká unie
původně Organizace africké jednoty (1963) transformace na AU v r. 1999 instituce
oblast bezpečnosti konflikty terorismus
stálý orgán-Rada míru a bezpečnosti prevence mírových konfliktů
Nové partnerství pro africký rozvoj (2001) zahrnuje investice do afrického regionu
Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA) založena 1994-USA, Kanada, Mexiko vznik společného trhu-volný obchod (vzor
a konkurence EU) odstranění překážek pro volný obchod u obyvatel neoblíbená MO model pro oživení integračního procesu
pro integraci celého kontinentu
Společný Jihoamerický trh (MERCOSUR) zakládající státy-Brazílie, Argentina, Paraguay,
Uruguay v r. 2006 přistoupila Venezuela asociační státy-Bolívie, Chile, Ecuador,
Kolumbie snaží se o asociační dohodu s EU snaží se o asociační dohodu s Andským paktem
Webové stránky
http://www.un.org/en/ http://www.osn.cz/ http://www.nato.int/cps/en/natolive/index.ht
m