- 1 -

Boris Vian

Mravenci

- 2 -

Peklad: Patrik Ouednk a Ji Peln

- 3 -

MRAVENCI

I

Dorazili jsme dneska rno, ale pivtn se nevyvedlo, na pli nebyl ni-kdo, jen hromady mrtvejch chlap a hromady kousk tch chlap, kousky tanka zdemolovanejch nklak. Odevad ltaly kulky. M tenhle bordel pro nic zanic nebav. Naskkali jsme do vody, ale byla hlub, ne to vypadalo na prvnpohled, a sjel jsem po bedn s konzervama. Zase piltla velka a klukovi, co elza mnou, to urvalo ti tvrt ksichtu. Nechal jsem si tu bednu s konzervama napamtku. Nahzel jsem kousky jeho ksichtu do svoj helmy a dal jsem mu je, a onse el dt oetit, ale jak to vypadalo, vybral si blbou cestu, protoe za chvli vevod nestail, a myslm, e tam na dn nemoh dost vidt, aby nezabloudil.

J jsem pak bel sprvnm smrem, ale vykoledoval jsem si jen rnunohou mezi oi. Chtl jsem chlapa sevat, ale mina z nj nechala jenom cucky,s kterma se u nedalo mluvit, a tak jsem to pehld a bel jsem dl.

Deset metr odtud jsem nael ti dal manky, schovan za betonovmblokem, co stleli nahoru na roh zdky. Byli zpocen a cel zmen a j jsemmusel vypadat jako oni, tak jsem si klek a stlel jsem taky. Vrtil se k nm poruk,drel si obma rukama hlavu a z huby mu tekla krev. Nevypadal, e by se bavil, ahned sebou taky flknul do psku, hubu dokon a ruce roztaen. Musel pknzasvinit psek. A byl to jedinej istej flek kolem dokola.

N lun na mlin odtud vypadal nejdv vysloven debil, a kdy pakna nj dopadly dva granty, nevypadal u ani jako lun. Pkn m to otrvilo,protoe na nm zstali dva kmoi, co to chytli, kdy se zvedali, aby vyskoili nabeh. Poklepal jsem na rameno tm tem, co se mnou stleli, a ek jsem jim:Chlapi, jde se na vc. Pustil jsem je samozejm naped, a ml jsem uch, protoeti, co to do ns ili, sejmuli prvnho i druhho a pede mnou zstal jen jeden, aten, chudk, ml taky pech, toho horho z tch dvou hajzl sice vydil, ale tendruhej ho stail zabt, ne jsem si moh vzt na muku j jeho.

Ty dv svin za zdkou mly kulomet a hromadu nboj. Obrtil jsem hoopanm smrem a stiskl jsem spou, ale brzo jsem toho nechal, protoe mi torvalo ui a taky se ta potvora zaala zasekvat. Jsou nejsp sezen jen jednmsmrem.

Byl jsem tam docela v pohod. Ml jsem odtud pknej rozhled po celmpobe. Z moe se vude kouilo a voda stkala nramn vysoko. Taky byly vidtzblesky vstel z velkejch pancovejch lod a jejich granty mi ltaly nad hlavoua vydvaly pitom pokad takovej zvltn temnej zvuk, jako kdyby se zavrtaldo vzduchu dunc vlec.

Piel kapitn. Zbylo ns vehovudy jedenct. Rek, e to nen moc, alee si njak poradme. Pozdji ns doplmi. Zatm nm dal kopat zkopy; myslel

- 4 -

jsem si, e si v nich zchrupnem, ale ne, museli jsme do nich vlzt a zase stlet.Natst se brzo situace vyjasnila. Ze lun te vyskakovaly poetn siln

oddly, ale ryby se jim pletly pod nohy, aby se pomstily za ten zmatek, a vtinaz nich padala do vody, a kdy se zvedali, chroptli jak due v pekle. Nkte seani nezvedli, a jak se houpali na vlnch, nabrali to rovnou na oteven moe, akapitn nm hned rozkzal, abysme postupovali za tankem a znekodnilikulometn hnzdo, kter se zas roztkalo.

Zalezli jsme teda za tank, j a nakonec, protoe k brzdm tch krmnemm dnou dvru. Kdy se jde za tankem, je to pece jenom pohodlnj,lovk se nezaplt do ostnatch drt a kly padaj jak kuelky. Akort se minikdy nezamlouvalo, jak tank mandluje mrtvoly a jak to pitom mlask; ten zvuksi pak lovk ne a ne vybavit, ale v t chvli je hrozn typickej. Netrvalo to ani timinuty, vjel na minu a zaal hoet. Dva chlapi u nemohli vylzt, tet to dokzal,ale nechal v tanku nohu, a ani nevm, jestli si toho vim, ne umel. Koneckonc,dva z grant, co vyplili, u dopadly do kulometnho hnzda a nadlaly tampatinou paseku. Tm, co lezli z lun, se ulevilo, jenome v t chvli se dala doprce protitankov baterie a dobrejch dvacet jich zstalo leet ve vod. J jsemhned zaleh. Kdy jsem se vyklonil, vidl jsem je ze svho msta stlet. Vrak tanku,co hoel, m maliko kryl, a tak jsem peliv zamil. Mi se sesypal a hrozn sepitom kroutil, nejsp jsem se trefil moc nzko, ale nemoh jsem ho dorazit, museljsem nejdv vydit ti ostatn. Bylo mi z to ho nanic, natst tank, jak hoel,hrozn huel, a tak jsem je ani neslyel .jeet - toho tetho jsem taky neoddlalmoc dobe. Ostatn kolem dokola to v jednom kuse bouchalo a oudilo. Podnjsem si protel oi, protoe jsem kvli potu u skoro nevidl, a vtom se vrtilkapitn. Hejbal jen levou rukou. Mete mi pevn pivzat pravou ruku k tlu?Povdm, e jo, a zaal jsem ho omotvat fem, kdy se najednou obma nohamaodlepil od zem a sletl na m, ponvad za nm dopad grant. Hned ztuhnul, amn se zdlo, e tak njak to vypad, kdy lovk ume moc unavenej, kadopdnjsem ho takhle ze sebe snz sundal. A pak jsem musel usnout, a kdy jsem seprobudil, slyel jsem vechen ten rmus zdlky a jeden z tch chlap, co majerven ke kolem helmy, mi nalval kafe.

II

Potom jsme pokraovali lo vnitrozem a zkoueli jsme aplikovat radyinstruktor a co jsme se nauili na cviench. Ped chvilkou se vrtil Mikv dp.dil ho Fred a Mike byl na dva kusy; najeli s Mikem na eleznej drt. Vichnite montujem dopedu na ostatn auky ocelovej bit, ponvad je moc horkona to, abysme jezdili se zvednutm pednm sklem. Pod to jet vude kolembouch a stavme jednu strn hldku za druhou. ek bych, e jsme to moc hnalia te mme problmy, jak udret spojen se zsobovnm. Dneska rno jsmepili o njakejch devt tank a stala se legran phoda, jednomu chlapovi odfrelabazuka i s raketou a zahkla se mu pitom za kandu. Vyletl do njakejch tyiceti

- 5 -

metr a pak to vzal dol jak paragn. Myslm, e budeme muset dat o posily,protoe jsem slyel hroznej randl, jako kdy cvakaj zahradnick nky, nejspns odstihli od tlu...

III

... Tak si km, e u je to est msc, co ns odstihli od tlu. Nejspjsme teka kolem dokola obklien, a co je bib, lto je pry. Natst mme cort a jet nedola munice. Ve strn slub se musme stdat kad dv, hodinya mme toho pln zuby. Ti na druh stran berou uniformy naim chlapm, co jezajali, a zanaj se oblkat jako my, a na to aby si lovk dval bacha. Ke vemunejde elektrika a granty ns fackujou ze ty stran najednou. Zkoume navzatspojen s tlem; mus k nm poslat letadla, brzo nm dojdou cigarety. Venku jezase randl, nco se urit chyst, lovk u ani nem as sundat si helmu.

IV

Taky e se nco chystalo. ti tanky to domakaly skoro a sem. Ten prvnjsem uvidl, jak se objevil, ale daleko se nedostal. Grant mu zdemoloval jedenps, ten sjel natotata dol, s pemm rmusem, jako kdy se sype elezstv,ale aby se mu taky zasek kann, na to to nestailo. li jsme na nj s plamenometem;blb ovem je, e ne pouijete plamenomet, muste rozezat tankovou v, jinakpoprask (jako katany) a ti uvnit jsou patn upeen. Ve tech jsme ezali vpilou na elezo, jene pijely dal dva tanky, a tak jsme ho museli vyhodit dovzduchu nerozezanej. Druhej taky vyletl do vzduchu a tet udlal elem vzad,ale byla to finta, protoe pijel pozptku; taky nm bylo trochu divn e to peredo chlap, co jdou za nm. Jako dreek k narozeninm nm poslal dvanctosmaosmdestek. Jestli v tom barku jet budem chtt bydlet, budem ho musetzasanovat, ale rychlej bude zabrat jinej. Tetho tanku jsme se zbavili tm, ejsme nabili bazuku kchacm prkem a u uvnit si tak omldli keble o panc, ejsme odtud tahali jen mrtvoly. Akort idi byl jet trochu frinej, ale zase sinarval hlavu do volantu, e ji nemoh vythnout, take ne bysme dojebali tank,ktermnu nic nebylo, radi jsme chlapovi hlavu uizili. Za tankem pihreli namotorkch manci se samopalama a zaali dlat bohovskej urbes, jene na nstail starej samovaz, a mli po alkch. Mezitm na ns spadlo pr bomb a takyletadlo, co sestelila nae protivzdun obrana, i kdy ne schvln, protoev podstat stlela po tancch. Nae rota ztratila Simona, Mortona, Bucka a VS,zbyli nm ostatn a Slimova ruka.

V

Pod jsme obklen. U dva dny v jednom kuse pr. Ve stee techyb kad druh taka, ale kapky padaj tam, kam maj, take nejsme pln

- 6 -

mokr. Nemme ani ajna, jak dlouho to jet potrv. Pod hldky, ale nen to jentak, umt do periskopu, kdy to nemte nacvien, a jak je lovk potopenejv bahn dl ne tvrt hodiny, m toho pln zuby. Vera jsme potkali njakoujinou hldku. Nevdli jsme, jestli jsou to nai nebo ti odnaproti, ale kdy mtebahno nad hlavou, mete stlet bez obav, protoe stejn nikomu neublte, pukyhned explodujou. Vyzkoueli jsme vechno, abysme z nich to bahno dostali. Takyjsme polili bahno benznem; dokud hoel, tak suil, jene kdy pak na to vlezete,splte si nohy. Je jen jedin sprvn een: prohrabat se k pevn zemi, alehldkovat v pevn zemi je jet obtnj ne hldkovat v bahn. lovk si nanj nakonec zvykne. Blb je, e se ho te udlalo tolik, e m plivy a odlivy.Zatm to jde, zatm je na e, ale za chvli bohuel zase stoupne do prvnho patra,a to je otrava.

VI

Dneska rno se mi stala hovadsk phoda. Byl jsem v hangru za bar-kem a makal jsem na pkn uryn. Chystal jsem ji na dva manky, co byli perfektnvidt tridrem a co ns zkoueli zamit. Ml jsem malej mod, jednaosmdestku,a schoval jsem ho do dtskho korku a Johnny, pevleenej za venkovskoubbu, ho ml tlait, ale nejdv mi mod spad na nohu - to se mi v thle chvlistv pod - a pak, jak jsem se chyt za nohu a jak jsem sebou pratil, vyla rna ajeden ten bazmek s kidlkama vybouch v druhm pate, zrovna v kapitnovpin, kdy ten si na nm brnkal Jada, jada, sing, sing, sing. Byla to rna jakz dla, z pina byla klnika na dv, a co bylo nejhor, kapitn neml dnejdvod, rozhodn dnej dostatenej dvod, aby mi nenaboural cifernk. Natsthned na to piletla do t sam mstnosti osmaosmdestka. Nenapadlo ho, e sezamili podle oudu z t prvn achy, a podkoval mi se slovy, e jsem mu zachr-nil ivot, protoe nebejt m, neslez by o patro n; m to ale u mohlo bejtpumpika, protoe dva zuby u byly stejn v udu, taky proto, e vechny flakyml prv pod pinem.

Jsme pod obklenj a jde to s nmi m dl vc s kopce. Poas senatst vybr, u pr jen devt hodin zdvancti, tak za msc by nm mohliletecky poslat posily. Zsob mme na ti dny.

VII

Letadla zanaj shazovat padky se vm monm. Kdy jsem otevelprvn balek, byl jsem hrozn zklamanej, byla v nm fra lk. Vymnil jsem jes doktorem za dv tabulky okov okoldy, t dobr, ne t frov, co je napdl, a za placatku koaku, ale on mn vyplil rybnk tm, e mi dal do rychtykumoji zprasenou hntu. Musel jsem mu vrtit koak, jinak bych tu dneska skkalpo jedn. Nahoe to zase zan vret, na obloze je jasn msto a zase shazujoupadky, ale tentokrt se mi zd, e schlapama.

- 7 -

VIII

Taky e jo, byli to chlapi. Dva byli k posrn. Vypadalo to, jako by sicelou cestu dvali dudistick chvaty, fackovali se po hub a vleli se po sob.Vyskoili najednou a bavili se tm, e si peezvali noem provazy svejch pa-dk. Bohuel je od sebe rozehnal vtr, take museli pokraovat pukama.Nepamatuju se, e bych vidl tak dobr stelce. Hned jsme je pak pohbili, protoedopadli z moc velk vejky.

IX

Jsme obklen. Nae tanky se vrtily a ti odnaproti dostali nakldaku.Nemoh jsem doopravdy bojovat kvli svoj haxn, ale hecoval jsem kmoe. Byloto vzruujc. Z okna jsem ml dobrej vhled a ti paragni ze verejka vyvdlijak pominut. Mm teka hedvbnej tek z padkoviny, lutej a zelenej na hnd,dobe mi to psne k fousm, ale zejtra se oholm, kvli zdravotn dovolence. Takm to rozrajcovalo, e jsem vzal Johnnyho cihlou po palici, kdy jednoho netrefil,a te mm zas o dva zuby m. Pokud jde o zuby, je tahle vlka na hovno.

X

Zvyk otupuje dojmy. Tak jsem to ek Huguetce - takhle se ty holkyjmenujou -, kdy jsem s n tanil ve Stedisku ervenho ke, a ona mi na toekla: Jste hrdina, ale j u jsem neml as, abych na to duchapln odpovdl,protoe Mac mi zabuil na rameno, a tak jsem mu ji musel penechat. Ty ostatnkonverzovaly blb a ten orchestr hrl moc rychle. Moje noha jet pod nenpln v cajku, ale za trnct dn je utrum, vracme se. Vzal jsem zavdk jednouholkou od ns, ale sukno uniformy je moc tlust, taky otupuje dojmy. Je tu spoustaholek, dokonce vecky rozumj tomu, co jim povdm, a jsem se musel ervenat,ale nikam to s nima nevede. Tak jsem vypad a hned jsem nael spoustu dalchholek, teda jin sorty, tch, co maj vt pochopen, ale pod pt set frank dn,taky proto, e jsem te kripl. Je to komick, tyhle maj nmeckej pzvuk.

Pak se mi ztratil Mac a vypil jsem spoustu koaku. Dneska rno mpern bolela kca a nejvc to msto, kam m vybuila ltaka. Nemm u prachy,protoe nakonec jsem koupil od jednoho anglickho dstojnika francouzskcigarety, a pkn m pitom nath. Zrovna jsem je zahodil, je to hnus, udlal dobe,e se jich zbavil.

XI

Kdy vychzte z obchod ervenho ke s krabic, co v n mte ciga-rety, mejdlo, cukrov a noviny, lidi na ulici vs fixrujou oima, a j teda nevmpro, vdy urit prodvaj ten svj koak dost draho, aby si mohli taky nakoupit,a jejich ensk taky nejsou grtis. Moje noha je u skoro pln v podku. Prodal

- 8 -

jsem Macovi cigarety, abych si moh trochu orazit, a pak jsem Maca proplesknul,ale ten, co jednou dr, to nepust. Zan m to tu srt. Veer jdu do bijkus Jacquelinou, potkal jsem ji vera veer v klubu, ale podle m nen dvakrtinteligentn, protoe mi pokad odstrkuje ruku, a kdy tan, vbec se pitomnehejb. Z tch zdejch vojcl je mi nanic, jsou stran oklepl a ani dva tu nenosstejnej mundr. No co, stejn nemu dlat nic jinho, ne ekat na dnen veer.

XII

Znovu zptky. Mlo platn, ve mst se lovk pece jen m otravoval.Postupujem hrozn pomalu. Vdycky kdy skon dlosteleck pprava, vylese rozvdka, a vdycky jednoho z tch chlap zmrza njakej snajpr. Tak se zasezane dlosteleck pprava, polou se letadla, ty vecko rozflkaj, a za dv minutyu zase ijou snajpli. Te se letadla zase vracej, napotal jsem jich dvaasedmdest.Nejsou to moc velk letadla, ale taky je to mal vesnice. Je odtud vidt, jak bombyjdou do vvrtky, pak to piduen poukne a zvednou se ndhern sloupy prachu.Brzo zase vyrazme do toku, ale nejdv se mus vyslat rozvdka. Zprdele klika,j jdu taky. To znamen njakho pldruhho kilometru pky a m vbec nebavlapat takovhle treky, ale v thle vlce vm nikdo ned vybrat. Krme se zazboenitma prvnch chalup a podle m z cel vesnice u nestoj ani jedna.Nevypad to ani na to, e by tu zstalo moc mstnch, a ti, co vidme, divn krouthlavou, pokud jim jet zstala na krku, jenome by mli pochopit, e my nememriskovat, e pijdem o sv lidi kvli nim a jejich chalupm; stejn jsou to vtinoustar bezcenn barabizny. A taky by jim mlo bejt jasn, e tohle je jedinej zpsob,jak se zbavit tch druhejch. To koneckonc v zsad chpou, akort si nkterz nich mysl, e to nen jedinej zpsob. Zkrtka je to taky jejich vc. Mon viselina tch svejch chalupch, ale urit na nich visej m, kdy te vypadaj, jakvypadaj.

Pokraujem v rozvdce. lapu zase jako posledn, je to opatrnj, ten,co jde prvn, zrovna spad do dry po bomb pln vody. Leze ven a helmu mplnou pijavic. Taky vyth velkou rybu, celou vyjevenou. Na zpten cest ji Macnauil pankovat a znechutil j vejkaku.

XIII

Dostal jsem dopis od Jacqueliny, musela ho dt nkomu od ns, aby hohodil do schrnky, protoe ml nai oblku. Opravdu divn holka, tahle Jacquelina,ale nejsp to maj vecky v hlav popleten. Od verejka jsme krapet ustoupili,ale ztra zase postupujem. Pod ty sam rozflkan vesnice, to lovka bere.Nali jsme fungl nov rdio. Te ho zkouej, nejsem si jistej, jestli se lampa dopravdu nahradit kusem svky. Nejsp jo: slym, jak hraje Chattanoogu, tancovaljsem ji s Jacquelinou krtce pedtm, ne jsem odtamtud odjel. Jestli na to budumt jet as, myslm, e ji odepu. A te slym Spika Jonese; tuhle muziku

- 9 -

mm taky rd a stran bych chtl, aby u bylo po vem a j si moh jt koupitciviln kravatu, modrolut trfkovanou.

XIV

Za chvli vyrme. Jsme zase kousek od fronty a granty u zase svit.Pr, nen moc zima, dp jede dobe. Sesedme a pokraujem pky.

Jak to vypad, u je to cejtit koncem. Nevm, z eho tak usuzujou, ale zasvou osobu se vynasnam, abych se z toho dostal co nejlp. Pod se najdoumsta, kde lovk me pijt k razu. Jeden nikdy nev, co ho ek.

Za trnct dn mm dal dovolenku a u jsem Jacquelin napsal, aby mekala. Mon jsem to pehnal, lovk se nem vzat.

XV

Jet pod stojm na min. Dneska rno jsme vyrazili na rozvdku, jjsem el jako obvykle posledn, vichni ji obeli, ale j jsem uctil, jak mi to podnohou cvaklo, a zstal jsem stt jak pimraenej. Vybuchujou, teprv kdy zvednetenohu. Hodil jsem jim vecko, co jsem ml po kapsch, a ek jsem jim, aby li.Zbyl jsem tu pln sm. Ml bych ekat, a se vrt, ale ek jsem jim, aby senevraceli. Moh bych zkusit plcnout sebou na bicho, ale nevm, jak bych il beznohou, to bych nesnes... Nechal jsem si jen svj notes a tuku. Hodm je pedsebe, ne pelpnu na druhou nohu, a mlo platn, musm to udlat, protoe umm vlky po krk a v noze mm mravence.

- 10 -

UENLIV CI

I

Lun a Paton sebhli po schoditi policajtsk koly. Mli za sebou hodinuobansk anatomie a chystali se poobdvat, ne jim zanou praktick cvien pedbudovou Konformistick strany, kde hlouek pochybnch ivl rozbjel okna avlohy sukovicemi. Jejich modr pltnky jae vlly, kdy rzovali chodbamihvzdajce na palky Pochod policajt. Skladba vrcholila kadou tet dobuderem obuku o sousedovo stehno - co je i dvod, pro se na pochocchdoporuuje sud poet policajt. Veli do klenut chodby vedouc k jdeln. Hudbase mezi starmi kameny podivuhodn rozlhala; vzduch vibroval v as 4, jehokompletn tma obsahovalo ti sta ticet est der. Po lev stran, ve dvoeobdlnkovho tvaru se splenmi stromy, konali dal budouc policajti rozcviku.Jedni hrli Policajte, sesko z kola, druz probrali za varovnch ozvuk basyvymhn pokuty a buili cvinmi zelenmi obuky do vkol racch kebul.Lun a Paton nevnovali podvan valnou pozornost, sami se j astnili dnes adenn, krom tvrtka, kdy maj policajti volno.

Lun otevel tk vrata jdelny a veel dovnit. Paton, kter pskal poma-leji, se na okamik zdrel, aby mohl dokonit Pochod policajt. Ze vech stran sehrnuly hlouky poslucha, kte iv klbosili, nebo na katede u druh denprobhaly zkouky.

Lun a Paton zamili ke stolu slo sedm, u nho se setkali sArrelentema Polandem, nepochybn dvma nejzpozdilejmi policajty ze koly. Vichni seusadili za smrtelnho chrapotu polmanch idl.

Tak co? zeptal se Lun Arrelenta.Je to v pe, odpovdl Arrelent. Dostal sem brcu kurva nejm

sedumdestiletou, ki mla jak hroch, svin!J jsem t sv vyrazil devt zub na prvn pokus, ekl Poland. Komisa

mi blahop1.Ml sem pech, nalhal Arrelent. Ta raple m kurva tak vyroubovala,

e sem posral i test s okovanou pltnkou.J vm, m to je, ekl Poland. V chudejch tvrtch u nikoho nenajdou

a ty, co nm poslaj, jsou mnohem lp iven.Vydrej daleko vc. U enskejch tojet jde, ale rno jsem ml co dlat s vyloupnutm oka u jednoho chlpka...

Tak s tmhle jsem potal, ekl Arrelent. Krapet sem si upravilpendrek.

Ukzal jim ho. prava spovala v dmyslnm piosten pice.Jak do hoven, pravil. Vopel sem se do toho a vydlal dva body navc.

Trochu sem si spravil verejek.I dcka jsou letos odolnj, ekl Lun. Tomu, co jsem ml vera, jsem

- 11 -

perazil na jeden der jenom jedno zpst. Na kotnky jsem mu musel dupat. Jeto nechutn.

To m to sam, ekl Arrelent. Z dck u nikdo nepijde. Tohle souharanti, co zdrhli z domova, a v hovno. Ty, co ivili lp, na prvn pokus nedostane,maj moc tvrdou ki.

Mn, ekl Poland, vypadaly cvoky z pltnky. Ze estncti mi jichzbylo sedm. Musel jsem tlouct dvakrt tak rychle, kmital jsem jak fretka, fakt ejo. Ale serantovi se to lbilo, akort mi ekl, e pro pt si je musm podnpit. Dostal jsem njak trestn body.

Nato ustali v hovoru, nebo jim pinesli polvku. Lun popadl nabrakua ponoil ji do kotle. Na hladin plavaly poddstojnick pecky a kousky peku.Kad si nabral dnou porci.

II

Lun drel hldku u budovy Konformistick strany. Prohlel si knihy vevloze a brnla ho hlava. Zsadn neetl nic jinho ne Policajtsk brevi,obsahujc tyi tisce pestupk, kter musel umt zpamti, od nezkonnhomoen na ulici po bezpedmtn osloven policajta. etba brevie ho pravidelnpivdla k zuivosti, kdy dospl na stranu 50, na n barevn ilustraceznzorovala obana, pechzejcho hlavn tdu mimo zebru. Pokad si zhnusenodplivl a zlostn otoil strnku, aby se uklidnil pohledem na sprvnho policajtas peliv vycdnmi knoflky. Portrt Sprvnho policajta mu pipomnalPatona, kter ml rajn na druh stran budovy.

Svaujc se ulic se blilo Velk nkladn auto naloen ocelovmi tr-my ze upinuek. Na konci nejdelho z nich kymciv hadoval mladik uednka mval rozloitm ervenm hadrem. Jeho ponn vak pilkalo mnostv ab,kter se te na nho vrhaly ze vech stran, a neboh hoch ml co dlat, aby semokijn tokm ubrnil. Kamin hmotn kloptal na nepoddajnch ernchkolech a chlapec poskakoval po trmu jako mek na tenisov raket. V okamiku,kdy vz projdl kolem budovy Konformistick strany, dolo k mimodnsilnmu otesu a tlust, pentov zelen rosnice se podailo proklouznout chlapciotevenm lmcem do podpa. Hoch zavetl a pustil se. Tlo opsalo oblouk polemniskt a dopadlo do vlohy mezi knihy. Neposlouchaje ne svou odvahu,Lun zane v silou pskat a spch ku chlapci. Vythne ho za nohy a zkusmo jmnkolikrt prat o nejbli svtilnu. Chlapci vz v zdech velik sklenn stepinaa slunen tpyt tan po vyprahlm chod-nku.

Zas jeden faoun, prav Paton, kter prv dorazil.Piblil se knihkupec.Mon je to nehoda, ekl. Na faistu je trochu mladProsm vs! ekl Lun. Vidl jsem vechno. Udlal to naschvl.Hm, ekl knihkupec.

- 12 -

Lun vztekle odhodil dt.Chcete m pouovat o m prci? Jestli chcete po hub, sta ct.Jist, ekl knihkupec.Sebral chlapce a zmizel v krm.To je ale hajzl, ulevil si Paton. Vak se taky dok.To bych ekl, pravil Lun se zadostiuinnm. Postup na obzoru... Mo-

n bysme mli zabavit toho faouna a odnst ho do koly.

III

Je tu nuda dneska, ekl Paton.To jo, ekl Lun. Vzpomn minul tden? Mli bysme nco vymyslet.

Kdyby se nco stalo jednou tdn, nebylo by to marn.To ne, ekl Paton. Hele, koukej!Vedle v kavrn sedly dv velmi hezk dvky.Kolik je hodin? zeptal se Lun.Deset minut a mme padla, ekl Paton.Prima! Pozoroval dvky. Zajdeme na skleniku?Jasn, ekl Paton.

IV

Uvid ji dneska? zeptal se Paton.Ne, ekl Lun. Dneska neme. Zatracenej den!Dreli hldku u Ministerstva zisk a ztrt.Neprojde tu ani noha, ekl Lun. Je to tu jak...Peruila ho jaksi star pan.Promite, ulice U koly?Ber ji, ekl Lun.A Paton v silou prat starou pan obukem do hlavy.Odklid ji ke zdi.Svin star, podotkl Lun. Neme stt po lev stran, jako kad.

No, pinejmenm to rozptl.Paton peliv otel obuek krovanm kapesnkem.Co vbec dl?Nevm, ekl Lun. Ale je to hodn holka, v.A jak je... jinak? zeptal se Paton.Lun se zaervenal.Jsi un. Vbec nerozum citm.Take ji dneska neuvid? ekl Paton.Ne, ekl Lun. Zajmalo by m, co budu dlat cel veer.Mohli bysme zajt do Mstskch sklad, ekl Paton. Je tam vdycky

spousta lid, co kradou jdlo.

- 13 -

Nejsme ve slub, ekl Lun.A co? ekl Paton. Kdy budeme mt kliku, nkoho zatknem. Ale jak

mysl, meme teda zajt...Patone, ekl Lun, vdl jsem, e jsi prase, ale nkdy mm pocit, e jsi

spadl z vin. Na tohle vn nemm nladu.Jsi cvok, ekl Paton. No tak, nechci bt prase. Pjdeme do Mstskch

sklad. A vem s sebou pr nboj navc. Teba budeme mt tst.Jasn, pitakal Lun zancen. Sundme jich nejm dva tucty.Se mi zd, ekl Paton, ty jsi vn zamilovanej.

V

Paton veel prvn, Lun v zvsu za nm. Postupovali podl zdi z drcenchcihel, a dorazili k trhlin, kterou hlda peliv udroval v pvodnm stavu, abyzlodji zbyten nepokozovali ze pelznm. Na druh stran zanala zkstezka, seven z obou stran ostnatm drtem, kter znemooval, aby se kdekdocoural bhvkde. V zemi byly vyhloubeny pohodln dry pro policajtys vhodnou steleckou pozic. Lun a Paton se sotva staili uvelebit, kdy uslyelimotor autobusu, jen pivel novou vrku zlodj. Z dlky zaslechli slabzazvonn prvodho a v trhlin se objevili prvn zlodji. Lun a Paton si zakrylidlan oi; bylo mnohem zbavnj je postlet na odchodu. Zlodji te prochzelikolem nich. Byli vichni bos, aby nenadlali zbyten hluk, nehled k tomu, eboty jsou pkn drah. Koky utichly.

Piznej se, e bys byl radi s n, ekl Paton.Ano, ekl Lun. Nevm, co se mnou je. Asi jsem zamilovanej.Vdy ti to km, ekl Paton. Kupuje j drky.Ano, ekl Lun. Dal jsem j nramek run taven na kahnku. Moc se

j lbil.Sta j mlo, ekl Paton. Nikdo to u nenos.Kdopak ti tohle ek1? zeptal se Lun.Do toho ti nic nen, ekl Paton. Omak ji aspo, kdy jste spolu?Nech toho, ekl Lun. O tchhle vcech se nemluv.Vdycky jsi ml slabost pro blondny, ekl Paton. Ale pejde t to,

jako vdycky. Je huben jak lunt.Mluv o nem jinm, ekl Lun. Nebudu poslouchat ty tvoje ei.Jde mi na nervy, ekl Paton. Vyrazej t ze koly, jestli bude myslet

jenom na to.Jen se neboj, ekl Lun. Bacha, u jdou zptky.Nechali projt prvnho, pleatho mue s takou plnou zavaench my.

Nae Paton vystelil. Njak ahoun ekl kvik! a skcel se na zem. Balky serozkutlely kolem. Paton ho svdomit kropil dl. Lun sundal dva, ale podailo sejim vstt a dobelhat se k trhlin. Lun klel jako pohan a Patonovi se zasekl nboj.

- 14 -

Ti dal jim proklouzli ped oima. Posledn krela njak ena a Lun, vztekybez sebe, do n napral cel zsobnk. Paton vylezl z dry, aby ji dorazil, ale nebyloto teba; ena byla dokonale mrtv. Hezk mlad blondna. Krev na bosch nohouj zbarvila nehty na erveno a na levm zpst mla fungl nov nramek runtaven na kahnku. Byla huben jak lunt a nejsp zemela na lano; je to ostatnzdravj.

- 15 -

BLUES PRO ERNHO KOCOURA

I

Peter Gna a jeho sestra vyli z kina. Sv non vzduch, lehce prosycenvn citrn, jim po dusn atmosfe slu vymalovanho v auvergnesk modidlal dobe. Shldli hluboce nemorln kreslen film a Peter Gna te zuiv toilkalmukem trp tak starho, ale vcelku zachovalho kamarda. Pachy msta semsily s lidmi na chodncch. Ulice, ozen lampami, neny biograf a reflektoryaut, se nepatrn eila. V pnch ulikch byla hlava na hlav. Zamili k Folies-Bergre. Jeden bar ob kad dva domy, dv lapky ped kadm barem.

Sam syfilitika, nadval Gna.Vechny? ptala se sestra.Vechny, potvrdil Gna. Vidm je v nemocnici a obas se ti cpou do

postele s tm, e jsou ist.Seste pebhl mrz po zdech.Jak, ist?Kdy jim nevyjde Wassermann, vysvtlil Gna. Jenome to nic nezna-

men.Musk jsou uata, ekla sestra.Zahnuli doprava a vzpt doleva, kdy vtom se zpod chodnku ozvalo

moukn, a tak se zastavili, aby zjistili, co se dje.

II

Kocour neml dvakrt chu se prt, ale kadch deset minut kohoutpern pronikav zakokrhal. Patil k partaji z prvnho patra. Poctiv ho krmili atili se na den, kdy pjde na pek. id likviduj kohouty k uritmu dni, a jstse to d, co o to. Kocour ml kohouta pln zuby, a kdyby si chtl hrt, ale to ne,naparoval se a dlal chytrho.

Chytej, ekl kocour a naplil ho prackou do cifernku.Konflikt se odehrval na parapetu domovnick le. Kohout se nerad

rval, ale jeho dstojnost... Oste vykikl a al kocoura do slabin.Sviku, ekl kocour. M m za chrobka i co. Ale ono t to pe-

jde.A paf! ubalil mu ji na kobylku.To zve! Jeden der zobkem do ptee a dal pmo do ledvin.Uvidme, ekl kocour.Prudce skousl kohoutv krk, ale zatmco pekvapen plival pe a protral

si oi, dva direkty kdlem ho poslaly na chodnk. Kolem el jaksi lovk. lplkocourovi na ocas.

- 16 -

Kocour zajeel, vyskoil, dopadl zptky, jen tak tak se vyhnulprojdjcmu bicyklu a vzpt zkonstatoval, e stoka dosahuje hloubky piblinmetr edest, njakch metr dvacet od vchodu e vytv ohyb, ale na dn jenadmru zk a pln sajrajtu.

III

To je kocour, ekl Peter Gna.Bylo mlo pravdpodobn, e by v sob jakkoli jin zve nalo tolik

proradnosti, aby tak dovedn napodobilo koi nek, nazvan onomatopoickymoukn.

Jak se sem dostal?To ten kurva kohout, ekl kocour, a subsekventn bicykl.To vy jste si zaal? ptala se sestra Petera Gny.Ale kdepak, odvtil kocour. Pod m provokoval, furt jenom kokrhal

a dobe v, e to nesnm.Nesmte mu to mt za zl, ekl Peter Gna. Podznou mu krk.Dobe mu tak, ekl kocour a spokojen se uchechtl.To nen sprvn, ekl Peter Gna, radovat se z netst druhch.To ne, ekl kocour, sm jsem na tom zatracen bled.A hoce zaplakal.Trochu kure, ekla psn sestra Petera Gny. Nejste prvn ani posledn,

kdo kdy spadne do kanlu.Jene j kalu na ostatn, zamruel kocour a dodal: Co kdybyste m

odtud vythli?Samozejm, ekla sestra Petera Gny, ale ne proto, abyste se pral

s kohoutem. To by opravdu nestlo za to.Ach... kohouta nechm bt, pronesl nezastnn kocour. Dostal

svoje.Kohout v li radostn zakvokal. Kocour natst neslyel.Peter Gna rozvinul lu a lehl si na dlabu.Vechen ten shon pilkal pozornost kolemjdoucch a kolem ernch st

stoky se zaal tvoit hlouek. Byla tu peripatetika v koeinovm plti a rovchplizovanch atech, prosvtajcch vstihem. Vonla pmo vrchov. Byli s ndva amerit vojci, z kad strany jeden. Tomu napravo mizela lev ruka, tomunalevo tak, jenome ten byl levk. Byla tu i domovnice odnaproti, slukaz vedlejho baru, dva pasci v plstnch kloboucch, dal podle vehodomovnice a jedna koi pstounka.

To je hrozn, ekla lpota. Chudk zve, j se na to nemu dvat Askryla obliej do dlan.

Jeden z pask j slun ukzal noviny. Drany srovnny se zem,nejmn sto dvacet tisc mrtvch, stlo tam.

- 17 -

Lid, ekla pstounka, kter si titulek peetla, co je mi do lid? Nic.Ale vidt trpt zve!

Zve! zaprotestoval kocour. Mluvte za sebe!Avak prozatm jen Peter Gna, jeho sestra a oba Amerian rozumli

vemu, co kocour kal. Mluvil se silnm britskm pzvukem, nad nm ostatnoba Amerian znechucen pozvedali obo.

The shit with this limey cat! ekl ten vt. What about a drinksomewhere?

Ano, zlato, odpovdla lpota, jist ho odtamtud dostaneme.Nemyslm, ekl Peter Gna a vstal. la je moc krtk. Nedoshne na

ni.To je hrozn! zastnal orchestr soucitnch hlas.Drte tlamy, zamumlal kocour. Nechte ho pemejlet.Nem nkdo kus provazu? zeptala se sestra Petera Gny.Nali kousek provazu. Avak kocour se ho nedokzal chytit.Nejde to, pravil, kloue mi mezi drpy. Kdyby tu se mnou byl ten

hajzl kohout, nacpal bych mu do tch sraek zobk. Smrd to tu krysama na stohon.

Chudek mal, ekla sluka. Mouk tak alostn. Rve mi to srdce.Je to dojemnj ne dt, poznamenala lpota. Je to moc krut, jdu

pry.To hell with that cat, ekl druh Amerian. Where can we sip some

cognac?Koaku jsi ml a a, kralo ho dve. Vy jste ale numera... Pojte,

nechci to poslouchat.No! pravila sluka. Mohli byste pece pnovi pomoct!Ale j bych moc rda! ekla lpota a plavala v slzch.Kdybyste tak dreli tlamy, opakoval kocour. A mrsknte sebou, nebo

se tu nastydnu.Pes ulici peel njak mu. Byl prostovlas, bez kravaty, ve cvikch.

Kouil cigaretu na dobrou noc.Co se dje, pan Piochov? zeptal se podle veho domovnice.Kocourka hodili njac roci do kanlu, ozvala se pstounka. Tihle

chuligni! Mli by je vechny zavt do polepovny.Kohouta tam zavt, ekl kocour. Chuligni nehulkaj od rna do ve-

era jenom proto, e mon vyjde slunce.Skom dom, ekl mu. Mm nco, s m bysme ho mohli vythnout.

Pokejte minutku.Doufm, e to nen podraz, ekl kocour. Zanm chpat, pro se voda

nikdy nedostane z kanl. Sem to jde jak po msle, ale dostat se zptky, to jedeliktn vc.

Nevm, co by se jet dalo dlat, ekl Peter Gna. Nen mon se k vm

- 18 -

dostat. Jste na patnm mst.To vm taky, ekl kocour. Kdybych mohl, vypadnu sm. Piblil se

dal Amerian. el rovn. Peter Gna mu vysvtlil, o jde.Can I help you? ekl Amerian.Lend me your flash-light, please, ekl Peter Gna.Oh! Yeah! ekl Amerian a podal mu baterku.Peter Gna nanovo ulehl na dlabu a po chvli se mu podailo zsti kocoura

zahldnout. Ten vykikl:Dejte to sem! Vypad to, e to funguje. To je toho Amerikna, co?Ano, ekl Peter Gna. Podm vm vestu. Zkuste se j zachytit.Svlkl kalmuk a spustil jej do stoky pidruje ho za rukv. I ostatn zanali

kocourovi rozumt. Postupn si zvykli na britsk pzvuk.Jet kousek, ekl kocour. A vyskoil, aby se chytil vesty. Vzpt sprost

zaklel, tentokrt istou koiinou. Rukv vyklouzl Peterovi Gnovi z ruky a kalmukzmizel v otvoru.

Co se dje? ptal se Peter Gna znepokojen.U boha! nadval kocour. Pratil jsem se do lebky o njakej vstupek

i co. Sakra, to je bolest!A moje vesta? ekl Peter Gna.Ill give you my pants, ekl Amerian a zaal svlkat kalhoty, aby se

zastnil zchrann akce.Sestra Petera Gny ho zarazila.Is impossible with the coat, ekla. Wont be better with your pants.Oh! Yeah! ekl Amerian a zapnul si poklopec.Co to dl? ekla lpota. Vdy je ern! A svlk se na ulici! Prase!Hlouek se mezitm rozrostl o nov individua matnch obrys. Ve svtle

baterky zskval kanl pzran vzhled. Dole mrmlal kocour a jeho kletby,zmnoen ozvnou, stoupaly k um nov pchozch.

Rd bych dostal zptky svoji vestu, ekl Peter Gna.Mu ve cvikch se ohnl lokty, aby si uvolnil cestu. V ruce drel

dlouhou nsadu od smetku.Ach, ekl Peter Gna. Mon to pjde.Avak nsada se v polovin cesty vzp a uvzne v ohybu klenby.Bylo by poteba najt mku a uvolnit ji, ekne sestra Petera Gny.A pelo nvrh do anglitiny.Oh! Yeah! zvol Amerian.A neprodlen se ujm manvru. Prostr ruku obdlnkovm otvorem,

zatr, zathne, uklouzne, pust se, prat se hlavou o ze nejbliho domu aomdl.

Oette ho, pikzal Peter Gna dvma enm, stojcm opodl. Pomoh-ly Amerianovi na nohy a odvedly jej k sob, aby se pesvdily o obsahu jehokapes. Naly jmenovit kostku toaletnho mdla Lux a okoldovou tyinku

- 19 -

OHenry. Revanoval se jim mocnm vtokem gonorrhoey, ji zskal dva dnypedtm na Pigalle od jedn chvatn blondny.

Mu ve cvikch se dlan uhod do ela a zvol:Heurkoc!A zmiz ve dvech svho domu.Dl si ze m srandu, ekl kocour. Poslouchejte, vy tam nahoe, jestli

sebou trochu nehodte, jdu pry. Njakej vchod u najdu.A co kdy zane pret? ekla sestra Petera Gny. Utopte se.Nezane pret, prohlsil kocour.Tak potkte krysy.To je mi fuk.Tak jdte, ekl Peter Gna. Ale nkter budou vt ne vy. Jsou odpor-

n. A pestate mi chct na vestu!e jsou odporn, pravil kocour, to je jin vc. V kadm ppad

pchnou. No ne, bez legrcek, hote sebou. O tu svou vestu se nebojte. Mm jina och.

A teskn se odmlel.Mu ve cvikch se vrtil s dlouhou prdeln rou, na jej konec uvzal

sovku.Fantastick, ekl Peter Gna.Co je to? ozval se kocour.Prosm, ekl Peter Gna a vhodil sovku do otvoru.No! To je jin! souhlasil kocour. Pokejte moment. Beru vestu.O nkolik vtein pozdji se sovka vynoila i s pohodln usazenm ko-

courem.No to je dost, prohlsil, kdy se vydrpal ze sovky. Co se te

kalmuku, nechm to na vs. Chtlo by to udiku nebo nco. Byl moc tkej.Darebk, mruel Peter Gna.Osvobozenho kocoura vt radostn povyk. Jde z ruky do ruky.Takov krsn kocourek! Chudek! Je cel zablcen!len smrdl.Utete ho tmhle, ekla lpota a sundala si z krku modr hedvbn

tek.Vdy se upin, ekla sestra Petera Gny.Ach, to nic, odvtila lpota v nvalu velkomyslnosti. Nen mj.Kocour mezitm rozdval mohutn stisky packou a dav se zanal

rozchzet.Ale, ekl kocour, te, kdy jsem venku, jsem pestal bejt zajmavej?

A kde je kohout?Kruci, ekl Peter Gna. Nechte kohouta kohoutem a pojte si nco

vypt.Zstali tu mu ve cvikch, Peter Gna, jeho sestra, lpota a oba Ameri-

- 20 -

an.Napijeme se vichni spolen, navrhla lpota. Na poest kocoura.

Nen nepjemn, ekl kocour, ale ta jej fasda! To ovem neznamen, e bychsi to s n nerozdal.

Klid, ekla sestra Petera Gny.lpota zatsla svmi Ameriany.Jde se...! Pt...! Koak...! vyjdila se pracn.Yeah! Cognac! odpovdli probudile Amerian.V ele krel Peter Gna s kocourem v nru. Ostatn je nsledovali.

V Richerov ulici nali oteven bar.Sedm koak, objednvala lpota. Platm rundu.Holka mil prodejn, ekl dojat kocour. Kapku baldrinu do mho,

pane vrchn!nk je obslou a vichni si astn piuknou.Chudk kocour, musel se nastydnout, ekla lpota. Nemli bysme

mu objednat trochu bujnu?Jak to uslyel, kocour se zakuckal a prskal koak na vechny strany.Za koho m m? ptal se Petera Gny. Jsem kocour, nebo ne?Ve svtle rtuovch vbojek bylo te vidt, co je vlastn za. Obrovsk

tlust macek se lutma oima a knrem la Vilm II. Zoubkovan ui plnpotvrzovaly munost jeho povahy a irok bl jizva zbaven chlup, na okrajchsvdn zbarven do fialova, mu petnala zda.

Whas that? otzal se jeden z Amerian dotkaje se postienho ms-ta. Zrann, pane?

Yep! odpovdl kocour. FFI...Vyslovil ef-ef-j, jak se slu.Fine, ekl druh potsaje mu energicky prackou. What about another

drink?Okey dokey! ekl kocour. Got a butt?Amerian, pranic se nehore nad stralivm britskm pzvukem kocou-

ra, kter ml za to, e se zavd, shne-li do sv zsoby americkho slangu, mupistril pouzdro s cigaretami. Kocour vythl nejdel a krtl zapalovaem PeteraGny. Tak ostatn si zaplili.

Povzte nm o svm zrann, ekla lpota.Peter Gna objevil ve sklenici vlasec s udic a odebral se vylovit kalmuk.

Kocour se zardl a sklopil zrak.Nerad o sob mluvm, ekl. Dejte mi jet koak.Bude vm patn, ekla sestra Petera Gny.Ale kdepak, protestoval kocour. Mm pancov vnitnosti. Pardn

koi steva. A pak ten kanl...! Fuj! e to tam ale smrdlo krysama! A vypilkoak na ex.

Hrome! To je tah! ekl obdivn mu ve cvikch.

- 21 -

Pt ve sklenici na orandu, prohlsil kocour.Jeden z Amerian se mezitm vzdlil. Usedl na alounnou lavici a ob-

rtil kufr.Stalo se to, vyprvl kocour, v dubnu tyiatyicet. Vracel jsem se

z Lyonu, kde jsem kontaktoval kocoura Lona Plouca, kter byl se mnou v odboji.Byl to kocour jaksepat, pozdji byl ostatn zaten gestapem a deportovn doBuchenkatzu.

To je hrozn, ekla lpota.Nedlm si tkou hlavu, ekl kocour. Vak on se njak protlue. Vra-

cel jsem se do Pae a ve vlaku, prost pech, jsem narazil na jednu koku... Tadvka! Ta mrcha!

Ml byste si dvat pozor na jazyk, ekla psn sestra Petera Gny.Pardon, ekl kocour a zhluboka se napil.Knr se mu jeil a oi mu svtily jako dv lampy.Strvil jsem s n noc, pokraoval a samolib se prothl. Panenko

skkav! To byla mela! Hep! uzavel v zchvatu kytavky.A dl? ptala se lpota.Dl nic, ekl kocour s falenou skromnost.A vae zrann? ekla sestra Petera Gny.Pn t koky ml okovan boty, ekl kocour. Mil mi na prdel, ale

netrefil se. Hep!To je vechno? ptala se lpota zklaman.Vy byste nejsp chtla, aby m ukopal k smrti, uklbl se kocour. To

je mi mentalita! A vbec, znte Paksvobiskum?Byl to hotel pobl. Pesnji eeno nevstinec.Ano, odpovdla lpota bez vytek.Jsem kmo se slukou, ekl kocour. Ta do m lije chlastu!Ano? ekla lpota. Germaine?Jo, ekl kocour. Ger-hep!-maine.A dopil na jeden ztah.Docela bych pez njakou trikolru, dodal.Njakou co? ptala se lpota.Koku trikolru. Trojbarevnou u. Nebo njakou micinku v rozpuku.

Prascky se smje a pomrkv pravm okem.Nebo kohouta! Hep!Napmil se na vechny tyi, prohnul hbet, narovnal ocas a zahbal

kostr.Panenko skkav! prohlsil. e m to ale bere!Sestra Petera Gny, nesv, se pehrabuje v kabelce.Nevte o njak? pt se kocour lpoty. Vae ptelkyn maj pece

kad u!Jste un, odpovdla lpota. Takhle mluvit ve spolenosti!

- 22 -

Chlapk ve cvikch toho moc nenamluvil, ale nyn, rozdrdnkocourovmi emi, se zvolna sune k lpot.

Vy krsn vonte, prav. Co je to?Sirn kvt, odpovd lpota. Ze Starho ibala.A tohle? pt se znovu, upesuje dlan. Co je to?Uvelebil se na mst, uvolnnm chorm Amerianem.No tak, milnku, ekla lpota. Bu hodn.Pane vrchn! vykikuje kocour. Jednu anzovku!Ne, ne! protestuje sestra Petera Gny. Konen, dodv, kdy vidi

otvrat se dvee.Peter Gna se vrtil se zasvinnm kalmukem.A pestane pt, k mu sestra. Je pln namol.Moment! k Peter Gna. Musm to vyistit. Pane vrchn! Dv sody!

Pehodil kalmuk pes opradlo idle a hojn jej osifonizoval.To je sranda, ekl kocour. Pane vrchn! Co je s tou anzovkou? Hep?Tys mj zachrnce! zvolal nhle a vrhl se Peterovi Gnovi do nrue.

Poj, zvu t na panka!Kdepak, brachu, ekl Peter Gna. kte si o hyperemii.Zachrnil m! hulkal kocour. Vythl m z dry pln krys, kde jsem

mlem zhebnul!Dojat lpota poloila hlavu na rameno mue ve cvikch. Ten se vy-

prostil a odeel se dokonit do kouta.Kocour vyskoil na pult a dopjel zbytky koaku.Brrr! prohlsil tepaje hlavou ze strany na stranu. Ten pe! Bez

nho, ve, bez nho bych byl v hajzlu!lpota poloila obliej mezi lokty. Zbyl Amerian opustil spolenost a

usedl vedle svho krajana. Jejich zvratky na podlaze se spojily ve vtzn symbolnartnuve americkou zstavu. Druh Amerian dodal osmatyicet hvzd.

Na mou hru! Hep! uzavel kocour.lpota setela slzu a pravila:Ten je hodn!Necht se ji dotknout, Peter Gna ji letmo polbil na elo. Kocour, kter ho

dosud svral v nru, se znenadn pustil a zhroutil se.Co je mu? zeptala se s obavami sestra Petera Gny.Peter Gna vythl z kapsy spekulum a vsunul je kocourovi do ucha.Je mrtv, ekl potom. Koak zaplavil mozek. Vidm ho prosakovat.Ach, vydechla sestra Petera Gny a dala se do ple.Co je mu? zeptala se s obavami lpota.Je mrtv, opakoval Peter Gna.Ach, ekla lpota. Po vech trablech, kter jsme s nm mli!Byl to dobrk kocour, ekl mu ve cvikch vraceje se k ostatnm. A

jak uml vyprvt!

- 23 -

Ano, ekla sestra Petera Gny.nk, kter prozatm neekl nic, procitl nhle ze sv strnulosti.Dl to osm set frank.Kolik? zeptal se nejist Peter Gna.Platm, ekla lpota a vythla ze sv hezouk kabelky z erven ke

tiscifrankovku. Drobn si nechte.Dkuju, ekl nk. Co mm udlat s tmhle?Oznail kocoura s vrazem odporu. Srst se prodral pramnek anzovky

a vytvel sloit obrazce.Chudek, vzlykla lpota.Nenechvej ho tu takhle, ekla sestra Petera Gny. Musme nco ud-

lat.Pil jako duha, ekl Peter Gna. Je to hloup. Nememe dlat nic.

Niagarsk vodopd, tvoc zvukovou kulisu po stupu Amerian, narz ustal.Mldenci vstali a pistoupili ke skupince.

Koak! prohlsil prvn.Dodo, ty mj velk, ekla lpota. Poj!Objala kadho jednou rukou.Omluvte m, dmy a pnov, ekla. Musm jt uloit sv dtka. Ale

stejn, chudk kocour... Tak hezky nm ten veer zaal.Na shledanou, pan, ekla sestra Petera Gny.Mu ve cvikch poklepal Peterovi Gnovi ptelsky na rameno. Nekal

nic a tvil se zarmoucen. Potsl astn hlavou a nenpadn se vytratil. nkbyl oividn ospal.

Co budeme dlat? pt se Peter Gna a jeho sestra neodpovd.A tehdy Peter Gna ukld kocoura do sv vesty. Vychzej z baru. Vzduch

je mraziv a hvzdy vybuchuj jedna po druh. Chopinv pohebn pochodv proveden kostelnch zvon dv obyvatelstvu na vdom, e jedna hodina rannprv odbila. Pomalmi kroky si raz cestu bitkou noc.

Dochzej na roh ulice. U jejich nohou ek nenasytn stoka. Peter Gnarozbaluje vestu. Obezetn bere ztuhlho kocoura a jeho sestra ho beze slovapohlad. Zvolna, ltostiv zmiz kocour v de. Ta udl: Glop!, a s smvemplnm zadostiuinn se ern sta zavou.

- 24 -

MODR HUSA

I

Osmnct kilometr ped polednem, to jest devt minut pedtm, nehodiny odbij dvanct der, protoe jel stodvactkou, a to v samohybnmautomobilu, Faeton Kadet zastavil pi kraji strm cesty, posluen pokynu vpedmcho palce, na nj navazovalo luzn tlo.

Anais zvolila autostop jako krajn een na zklad nedostaten vyba-venosti klepky. Prvodn a nemn efektivn nedostaten vybavenost botamivysvtlovala konenost jejho rozhodnut.

Faeton Kadet se ve skutenosti jmenoval Olivier a otevel j dvee;Jacquelina nastoupila (Anais byl pseudonym).

Jedete do Carcassonu? otzala se sirnickm hlasem.Rd bych, odtuil Olivier, ale jakou cestou se m lovk dt, kdy

vyjd z Rouenu?Vpravd byli kousek od Hasnu a hnali se k Pai.Uku vm, kudy, odvtila Jacquelina.Ti kilometry pot Olivier, plach mladk, znovu zastavil svho faetona, a

vyzbrojen francouzskm klem, usadil se na blatnku, aby upravil hel zptnhozrctka.

Kdy se oto vlevo, bude tak moci ze svho msta vidt ti tvrtiny, a toje lepi ne nic, mlad eny sedc po jeho pravici s smvem na rtech. Sezlomyslnm smvem na rtech, jak to vidl Olivier.

Na zadnm sedadle se nalzal toliko Major, jeden pes a dva kufry. Majorspal a dva kufry nemly monost zlobit psa, protoe sedl moc daleko.

Olivier uklidil svj francouzsk kl do kovov schrny pod eln pnoustnou, znovu usedl za volant a uvedl vz do chodu.

Touil po tto dovolen od konce pedchoz, jako vichni, kdo pli mnohopracuj. Pipravoval se ji jedenct msc na ten mimodn drah okamik -zvlt kupujeme-li jzdenku na vlak -, kdy v jitn zi vyraz k houcm samotmtropick Auvergn, sahajc a k Aud a pohasnajc a za soumraku. V jehomysli oilo posledn dopoledne v ad, vzpomnal, co to bylo za nmahu, poloitkadou nohu z jedn strany telefonu a odhodit sloku erstv dol korespondencedo koe, a jak sladk byl vzduch, jen hedvbn ustil kolem klesajc zdvie, jakse ped nm roztanil slunen paprsek odraen jeho kovovm nramkem, jakslyel pi nvratu do svho bytu na nbe kik rack a hledl na ern a edzahradn trvnky, jak pozoroval ponkud mdl ruch v pstavu a ctil, jak z krmkulkrnka Latulipa, jeho souseda o patro ne, mocn p dehet.

Z norsk nkladn lodi prv vykldali hromadu borovho deva, roze-zanho na kule o dlce t a ty stop, a prostorem, jej lan proptrvaly

- 25 -

Olivieroy zraky, pluly obrazy svobodnho ivota v devnm srubu u jezera Ontario,a tu zasnn Olivier zakopl o kabel a skonil ve vod, zatkan vrstvou mazutu -i spise nadlehen vrstvou mazutu, nebo stejn objem mazutu v mn nevoda - a letnmi odpadky.

To vechno bylo vera a Olivier za volantem svho vozu, s Jacquelinou,psem, dvma kufry a Majorem, zjioval, e skutenost dalece pekonv i jehonejtajnj pn.

S Jacquelinou, jej jmno Olivier jet neznal.

II

Kdy opoutli Rouen, Jacquelina ukzala Olivierovi cestu a toto lbezngesto ji pimlo, aby se k nmu piblila natolik, e se jej hnd kadee dotklymladkovy tve.

Olivierv zrak zastel ziv opar; vech pt ml pohromad a po ptiminutch jzdy a ihned vyuil znovunalezen rovnovhy k tomu, aby povolil tlakna plynov pedl. Pedl se vrtil jen velmi nerad, nebo pedtm vidl drkouv podlaze pkn kus cesty.

Silnice se velkou rychlost navjela na pneumatiky vozu, avak zdokona-len systm, odvozen z vytahovku hebk Super, jeho vhradn prodej jev rukou cyklistickch klub, ji automaticky uvoloval, take zase dopadala zptky.Vracela se mrn zvlnn, jeliko se rychlm rotanm pohybem kol trochu vythla.Cesti, oddan odnepamti svmu nevdnmu konku, odstihvali nkamitakto pravideln vznikajc protuberance, jejich ve - a eo ipso i stupe vytaenostivozovky - rostla v pm me k rychlosti vozu. Ze znovuzskanho makadamubyly kadoron budovny nov silnice a francouzsk mrtv invent touto cestouzaznamenval pravideln nrst.

Stromy po stranch vozovky vak tkvly solidn v pd prostednictvmkoen, jimi byly za tm elem vybaveny, a nepodlely se na rolovn. Obasnicmn pi prjezdu vozu nadskakovaly, nebo Olivier ml oteven vfuk a tystromy, jejich vtve se nedotkaly telefonnch drt (a to byl bn ppadvzhledem k rigorznmu sestihu, jemu dotenou stranu podrobovali tm poveninitel), o tom nemohly bt vas zpraveny.

Pta hnzda, kter znala tento efekt od roku 1898, elila chvn pzna-nou neochvjnost.

Drobn oblky dvaly obloze rz oblohy poset drobnmi oblky, covcelku odpovdalo. Slunce svtilo a vtr pemisoval vzduch, pokud naopakpemisujc se vzduch nezpsoboval vtr, o em by se dalo dlouze diskutovat,nebo Larousse definuje vtr jako kolovn vzduchu a ponechv oteveno, zdavzduch koluje nebo je kolovn.

as od asu pebhla pes silnici mosk sviucha, byla to vak pouhiluze.

- 26 -

Olivier stle pozoroval ve zptnm zrctku ti tvrtiny Jacqueliny; jehosrdce zahaly vcemn kaln touhy a ani Max du Veuzit by to neformulovaljinak.

Mimodn prudk otes vozu (nebo k nkolika otesm dolo) nhlevytrhl Majora z jeho strnulosti. Prothl si pae, promnul si lce konkvn dlan,vythl z kapsy heben a vyhebelcoval n. Vyal sv sklenn oko z pslunonice, plivl na n a peliv ho vycdil cpem kapesnku. Nabdl je psu, ten vakodmtl vmnu. Vrtil je tedy na pvodn msto a naklonil se k pednm sedadlm,aby oivil hovor, do tto chvle spe mrtvoln.

Lokty se opel o opradlo mezi Jacquelininmi a Olivierovmi zdy.Jak se jmenujete? otzal se.Jacquelina, odpovdla, obrtivi se lehce doleva, aby mu nastavila

profil. Olivier j v dsledku toho hledl ve zptnm zrctku pmo do tve.Ponvad posledn tvrtina jeho zornho pole byla beze zbytku pohlcena

novou st Jacqueliny, ji mu odkryla pohybem vykonanm smrem k Majorovi,nedokzal vas zaznamenat, e na cest se vynoil doplkov faktor, jeho vskyt,bt v pslunm okamiku zaregistrovn, by u nho zajist nepivodil absencireflexu, kter by mu dovolil se s nm vyrovnat. Takto vak nic nevidl a eenfaktor, konkrtn kozu, pejel.

V dsledku stetu s kozou auto udlalo abku a vletlo do kamennhopatnku, kter oznaoval pravou stranu jistch vrat jist gare a umooval takmechanikovi do nich trefit, a dky zskan rychlosti proniklo dovnit. Pravhoblatnku se pitom zmocnil hladov patnk.

Mechanik se dal okamit do dla a Olivier pomohl Jacquelin vystoupitze sv strany, nebo prav dvee mechanik u odnesl.

Major a pes rovn vystoupili a poali ptrat po hostinsk mstnosti vy-baven v rmci monost nlevnm pultem, jeliko Major ml ze.

Cestou zjistili, e koze, prvopin nehody, se vede znamenit, jeto bylacel z jilmovho deva a jej bl chlupy byly toliko malskm vkonemmechanikovm, jen j pouval jako vbidla. Jacquelina ji pohladila a pes naznamen sympati pomoil jednu z jejch nohou v cel dlce.

Jedin mstn hostinec, Korunovan tapr, na n zapsobil mocnmdojmem. V jednom kout se lopotilo nkolik mu kolem jakhosi kamennholabu se houcmi uhlky a jeden z nich porn buil kladivem do kusu zarudlhoeleza ve tvaru podkovy. Jet podivnj bylo, e o kus dle stl k, na krkupytlk z edivho pltna, levou zadn nohu pokrenou, a ekal, a na nho pijdeada; zjevn ml sv siln lut zuby u toho ekn pln. Bylo nutno sklonit seped fakty: hostinec byl naproti.

Nabdli jim na blm ubruse przdn talky, noe, vidliky, sklenice aslnku-pepenku s centrln hoienkou. Mli tak ubrousky a na zvr ncok jdlu. Major vypil sklenku moopudu a odebral se se psem trvit do vojtky.

Olivier a Jacquelina zstali pod loubm sami.

- 27 -

Poloil ji otzku pmo na jej tlo:Vdla jste, e jedu do Carcassonu?Ne, odpovdla Jacquelina, ale mm radost, e tam jedete i vy.

Zalykaje se tstm, Olivier nemohl chytit dech a zaal chroptt jako nkdo, kohordous. Chybla jen zvukov kulisa katova smchu.

Dky asov prodlev se poslze vzpamatoval a dodal si znovu smlosti.Vyrostl tm o pl hlavy a jeho ruka se nenpadn posunula k ruce dvky, sedcproti nmu.

Ptci pod loubm hkali jak osli a hzeli po sob chlebov kuliky a ze-len kamnky. Ta vesel atmosfra vzbuzovala v Olivierovi lehk opojen.

Zdrte se tam njak as? zeptal se jet.Rda bych tam strvila celou dovolenou, ujistila ho Jacquelina

s smvem, kter se podobal zemtesen.Olivier piblil jet o kousek svou ruku a tep krve v jeho ilch pivodil

lehkou vibraci zlatistmu vnu v jedn sklence. Sklenka odpovdla rezonanc arozletla se na stepy.

Po uritm ase, nezbytnm k znovunabrn odvahy, Olivier pokraoval:Budete bydlet u rodi?

Ne, ekla Jacquelina, budu bydlet ve Sjednocenm hotelu pikart aelezni.

Ve skutenosti nemla hnd vlasy, zejmna kdy se po nich takhle roz-lvalo slunce, a titrn pihy na jejch pach, osmahlch ivotem ve vych sfrch- takov ivot zanechv i skvrny jinho druhu - pivdly na mysl velijakmylenky. Olivier se zaervenal.

Pot nabral odvahu do obou rukou, vechnu ji pemstil do sv levice apravici poloil na tu Jacquelininu ruku, kter byla nejble. Nemohl poznat, kterruka to je, nebo cel zmizela v jeho mun tlap.

Srdce mu prudce zabuilo v hrudi a on ekl: Dle! Svj omyl si vakihned uvdomil a Jacquelina ruku neodthla.

V t chvli vechny kvty narz rozevely sv kalichy a krajinou se roze-znla chvatn melodie. Byl to Major, kter pichzel oznmit, e vz je opraven,a pobrukoval si pitom devtou se vemi sbory.

III

Automobil u minul Clermont a til se mezi dvma adami rozkvetlchelektrickch sloup, kter ily ovzdum lbeznou vni oznu.

Pi vjezdu z Clermontu Olivier bedliv zamil Aurillac a nyn pouzesledoval vytenou drhu. Protoe nemusel dret volant, uvznil znovu ve sv praviciJacquelininu ruku.

Major rozkonicky nasval chpm voav dech sloup, nos ve vtru apsa na kolenou. Prozpvoval melancholick blues a pokouel se v duchu spotat,

- 28 -

kolik dn lze strvit v Carcassonu s dvaadvaceti franky v kapse.Poetn kon kulminoval dlenm dvaceti dvou tymi sty edesti. Roz-

bolela ho z toho hlava a ztratil zjem o vsledek. Pojal prost rozhodnut, e sezdri jeden msc v nejlepm hotelu.

T vtr, kter bil do Majorovch nozder, rozvval Jacquelininy kadee achladil zarudl skrn zmmenho Oliviera. Kdy odvrtil zraky od zptnhozrctka, padaly mu na pvabn Jacquelininy stevky vedle jeho pravho chodidla.Byly z jetrky, jet iv, a zavraly se na zlat pezky, aby nebyl slyet jej nek.Pvabn kivka Jacquelininch jantarovch ltek se odrela od smetanov kepednch sedadel. Ke u byla cel potrhan a Olivier ji bude muset dt vymnit,nebo Jacquelina se hodn vrtla. Nedlal si vak z toho hlavu: nech si ji jakovzcnou upomnku.

Silnice mla te co dlat, aby zstala pod koly vozu rovn: pohled, jmOlivier zamil Aurillac pi vjezdu z Clermontu, byl tak precizn, e nepichzelav vahu ani sebemen zatka. Pi nejmalichernjm nedopaten se volantpootoil o nkolik stup a pinutil silnici k poslunosti, jakkoli ji to neustlsvjen vyerpvalo. Dokzala se vrtit do pvodn polohy a pozd v noci, znanvytaen, a pot, co zpsobila adu dopravnch nehod.

Minuli Aurillac, pak Rodez a ped oima t cestovatel vyvstaly hraninmarky tropick Auvergne. Na mapch j pezdvaj Languedoc, ale geology toneme zmlit.

Od Aurillacu sdlel Olivier zadn sedadla spolen s Jacquelinou a zense ujali Major se psem. Francouzskm klem - obratn vrenm - Major vrtil dopatin polohy zptn zrctko a mohl se nyn vnovat vhradn przkumu trasy,kterou absolvovali.

Nato se snesla noc a v tm okamiku zmizely marky tropick Auvergne,tm ihned se vak opt objevily, nebo pes rozsvtil svtla.

Jednu hodinu ped Carcassonem byla dosud plnoc, ale kdy vjdli doCarcassonu, byla znovu jedna hodina.

Jacquelinin pokoj a pokoj Olivierv byly pro n dvno rezervovny aMajor, doprovzen psem, si poradil tak, e vnikl do lka jedn z hotelovchpokojskch a pot do pokojsk samotn. U toho skonil a usnul pkn v teplku.Svj pokoj si obstar ztra a vybere jej se zvltn p.

IV

Setkali se znovu u kulatho stolu rno pi sndani. Pes, kter sedl dole,tak aby byl kadmu stejn nablzku, zmizel takto poprv z celkovho obrazu amohl bt lehce zamnn za nohu od stolu.

Kdy se Major hnul, pes znovu nalezl svou totonost. Jeliko se Majorhnul smrem do hotelov zahrady, nsledoval ho, vrt ocskem a zdvoilepotkvaje. Major si pohvizdoval stomp a cdil svj monokl.

- 29 -

Jacquelina a Olivier osamli. Stsnni tmavmi stropnmi trmy, oba hle-dli jinam.

Slunce kreslilo Jacquelinin profil v protisvtle na pozad okna z malchsklennch tabulek; muselo nkolikrt zat znovu, ne se mu podailo dokonalezachytit jej podobu, v t chvli vak byla skuten okouzlujc.

Hladk ke jejch tvi zdrazovala jej velik mld a ajov rovple se v doteku s bronzovmi vlasy zabarvovala odstnem, jej Olivier doposudneznal.

A pak tu byly jet jej jasn oi, a to stailo.Olivier okouel hluboko uvnit meruku, kterou spolkl, aby ji pozdji

vychutnal, jak to dlaj rohat bloravci. Ctil se m dl tm astnj, a tkobychom to vysvtlovali, kdybychom si odmysleli Jacquelinu.

Prun vstala, odstrila idli a podala mu ruku.Pojte, ekla, trochu se ped obdem projdeme.Major kupoval pohlednice v trafice naproti ndra. Stly ho jedenadva-

cet frank. Dvacet sou, kter mu zbyly, dal psovi, aby si koupil pohledniciKocourkova.

Pozoroval je, jak se vzdaluj, jednm okem kalnm a druhm stlesklennm. Ruku v ruce mili do pol.

Jacquelina mla svtl pltn aty, lehk sandly na vysokch podpatccha sv vlasy, do nich se zachytilo slunce a nemohlo se odtud vymotat.

Major namsto stompu, kter hvzdal pod, nasadil slow a uvelebil sepohodln na terase kavrny Sjednocench elezni a pikart.

Poln cesta byla - jako poln cesty vesms - pjemn na pohled, je-li vsvce. Sestvala z cesty v um slova smyslu, ze stedn cesto-poln partie, kterse dle dlila na zatravnnou krajnici, mlkou strouhu a vyven ps poszenstromy, nae nsledovala pole s libovolnmi doplky: hoic, epkou, obilm,skotem i bravem.

A pak tu byla Jacquelina a jej thl nohy a jej obl poprs, podtrenpskem z bl ke, a jej pae, cel nah a na dva balnky kratikch rukv,kter se uu chystaly vzltnout, a s nimi i Olivierovo srdce, zaven na kouskuaorty, dlouh tak akort, aby se na n dal udlat uzel.

Kdy se vrtili a Jacquelina sundala ruku z Olivierova pedlokt, jej rukazanechala svtl otisk na sndm pozad, avak na Jacquelinin tle nezstaladn stopa.

Snad byl Olivier pli nesml.Dorazili k ndra v okamiku, kdy se Major zvedal, aby odeslal jedenct

pohlednic, na n mezitm bleskurychle nakrbal sv blboly. Kdy vm budeznmo, e jedna pohlednice stla devatenct sou, snadno si spotte, kolik muzbvalo.

V hotelu u bylo prosteno k obdu.

- 30 -

V

Pes sedl ped Majorovm pokojem a honil sv vi ve svm koie. Protomu tak Olivier pilpl ocas, kdy vyel ze svho pokoje, posluen vzvy zvonku,kter ohlaoval obd.

Vera to bylo ndhern, cel ta projka autem a k ece, jen pes bylnespoleensk; teprve te, kdy konen zabil ve, ml na Oliviera nladu.

A Jacquelina, lec u vody v blch plavkch, s vodnmi perlami ve vla-sech, s vodnmi krpjemi v zcm celofnu na nohou a na rukou, a s oby-ejnou mokrou vodou v psku kolem sebe! Olivier se sehnul a ptelsky poplcalpsa po zdech a pes mu na opltku blahovoln oslintal ruku.

Ale nedokzal j ci ta slova, kter se tko kaj, kdy je lovk nesml;vrtili se do hotelu pozd, ale on ekl prost na shledanou, jako pedtm.

Dnes rno byl rozhodnut ci j vechna slova. Vtom se otevely dveeMajorova pokoje a zakryly Oliviera. Vyla z nich Jacquelina v blm hedvbnmpymku, kter se j rozevralo na pevnch adrech, a pebhla chodbu, aby se usebe uesala a oblkla...

VI

Dvee Majorova pokoje u nikdo nezave, nebo jejich steje zarezlypod slanmi proudy slz...

- 31 -

NN BARBAR BORIS VIAN

I

Boris Vian se narodil 10. bezna 1920 ve Ville dAvray, mstekuv blzkosti Pae, a zemel v Pai 23. ervna 1959 ve svch 39 letech. Svjkrtk ivot proil natolik hekticky, e Nol Arnaud plnm prvem nazval svoupelivou vianovskou biografii Paraleln ivoty Borise Viana (1970) a v zjmuvt pehlednosti v n soustedil do samostatnch kapitol fakta tkajc se Viana-inenra, Viana-hudebnka, Viana-romanopisce, Viana-bsnka, Viana-pekladatele, Viana-publicistu, Viana-zpvka, Viana-herce, Viana-patafyzikaatd.

Scenri Vianova dtstv byla rodinn vila Les Fauvettes ve VilledAvray. Tento idylick as zajiovala na jedn stran otcova renta a na druhstran matina zkostliv pe. Krach na newyorsk burze v roce 1929 sicenarz podlomil finann stabilitu rodiny, Paul Vian ml vak dost energie, abydti - Llio, Boris, Alain a Ninon - tento zvrat nepoctily pli tvrd. Rodina sepesthovala do domovnickho bytu, zbytek vily byl pronajat njemnkm(nejprve rodin Menuhin, jejich syn Yehudi, budouc slavn klavrista, byl odva roky star ne Boris) a otec si nael prci: Psobil jako agents homeopatickmi ppravky (co nutn pivd na mysl podivn zamstnnVianovch romnovch hrdin), za vlky pak pracoval jako agent paskrealitn kancele. Zemel neekan v roce 1944, zastelen neznmmi mui,kte se v noci vloupali do vily.

Dky soukrom uitelce uml Boris st a pst od pti let. Studia- -nalycech v Svres, ve Versailles a nakonec na paskm Condorcetov lyceu -absolvoval brilantn. Roku 1939 nastoupil na stedn umleckoprmyslovoukolu, kter se v tomto prvnm vlenm roce doasn pesthovala z Paedo Angoulmu. Diplom v oboru hutnictv zskal v roce 1942.

Tato lta jsou pro Borise Viana jedinm a nikdy nekoncm pohyblivmsvtkem. V tanenm sle, jej Paul Vian pistavl k vile ve Ville dAvray,organizovali brati Vianov dvakrt do tdne mejdany-- proslul surprise-parties -, jejich hlavnmi atrakcemi byly dvky a dez. V tchto letech tak Viannael sv nejbli a zpravidla celoivotn ptele (jejich jmny a pezdvkamibude ktt protagonisty svch romn) .

V roce 1940 se o przdninovm pobytu v Capbretonu setkal s MichelleLglisovou, kter se o rok pozdji stane jeho enou, a s jejm bratrem Claudem,kter vstoup do Vianovch text pod pezdvkou Peter Gna. A Michellinmprostednictvm se sblil s Majorem, vlastnm jmnem JacquesemLoustalotem, synem starosty z blzkho Saint-Martin-de Seignanx, excentrickmmladkem rimbaudovskho stihu (v dob setkn patnctiletm), kter se na

- 32 -

osm let stane Vianovm druhm j. Blzniv Major, milovnk dezu, alkoholu,mystifikac a reces, pedstavoval pro Viana heroickou polohu vlastnhononkonformismu a odporu k institucionalizovanm ivotnm formm. Majorovis jeho sklennm okem, dsledkem zrann z dtstv (jednm z Majorovchoblbench ert bylo vyjmout oko z dlku a spolknout je ped uaslouspolenost), vybudoval Vian pomnk v ad svch text, od Rozruchuv Andnch (Trouble dans les Andains) pes Vercoquina a planktn (Vercoquinet le plancton) k etnm povdkm.

V roce 1942 se do Ville dAvray uchlil tak Claude Abadie, k lyonskpolytechniky, kter u rok pedtm zaloil v Lyonu amatrsk dezov orchestr.Setkn s Abadiem bylo pro Viana zvlt vznamn: Abadie angaoval do svhoorchestru vechny ti bratry, bubenka Alaina, trumpetistu Borise a kytaristuLlia, a zaloil tak Vianovu kariru dezovho hudebnka. Po vlce se Vian setkalv Abadieho orchestru rovn s bubenkem Claudem Lonem, kter se bude veVianovch przch objevovat pod pezdvkami Doddy (poppad dHaudyt) av romn Podzim v Pekingu dokonce vystoup pod vlastnm jmnemv roli exopotamskho poustevnka.

Historickm pozadm vtiny tchto urujcch setkn byla francouzskporka z roku 1940 a nsledujc nmeck okupace. Vian zjevn odmtl brttato fakta na vdom a uzavel se ped nimi do mikrosvta mejdan, krsnchdvek, dezu (Nmci zakzanho jako zvrhl umn) a ptelsk drunosti. ZatmcoClaude Lon v tchto letech proel koncentrkem a odbojem, Vian organizovalsurprise-parties, hrl na trubku, sepisoval statut achistickho kroukuMonprince, exceloval v kolektivnm skldn bsn na dan rmy a literrnfixoval mystifikace, o n se tento uml svt opral, ve verovanch Hrdinskchinech Majorovch (Geste du Major) a v groteskn romnov bufond Rozruchv Andnch. Hrznost vlenho masakru objevil a v roce 1944, kdy zhldlv nmeckm Soldatenkino dokumenty o vylodn spojenc (z tto inspiracevznikne slavn povdka Mravenci); o praxi vyhlazovacch tbor se dozvdl apo skonen vlky.

Pesto si lze jen tko pedstavit, e zkost vlenho asu bylo monobeze zbytku vytsnit kehkm ritulem flirt, dezu a chlapckch reces, jimVian nastavil heroick zrcadlo ve svm druhm romn Vercoquin a planktn.Patrn lze i v tto zkuenosti vlenho dospvn hledat zdroje toho, e veVianovch zralch textech je zkost tak trvale ptomna, e nsil je v nich rubemkomiky a krutost rubem nhy. Ostatn ani intimn historie Vianova dtstv adospvn nebyla tak idylick, jak by se mohlo na prvn pohled zdt. Od dvanctilet trpl srdenmi potemi, na n nakonec zemel. Matinu lskyplnou pi osv zdrav vnmal nepochybn rozpornji, ne se to jevilo jeho okol: pozdjiv krut hyperbole Srdcerve (LArrache-coeur) promtl jej starostliv dohleddo obludnho gesta hlavn hrdinky, uzavrajc sv ti dti do klec. Ani jehoerotick dozrvn nebylo bez problm: tanen sl, v nm se odehrvaly

- 33 -

surprise-parties, vybudoval otec hlavn proto, aby rodina mla ti mlad muepod kontrolou, a Vian si pozdji v osobnch zznamech postoval na to, jak hodo dvaceti let ochromoval ve styku s dvkami strach z pohlavnch nemoc,infikovan rodii. A ani sebevt pe ho nemohla ochrnit ped zitkem smrtiblzkch: v roce 1940 se v Capbretonu utopil mal bratr Michelle Lglisov;v roce 1944 byl pi slavnostnm defil na nmst Svornosti zabit ze stechyneznmm ostelovaem Vianv spoluk z Angoulmu Bally; v tm roce bylzavradn Paul Vian. A o tyi roky pozdji zeme za ne zcela jasnch okolnostMajor, Vianv dvojnk: opustil toho dne opt spolenost oknem, jak mval vezvyku, zstal vak leet mrtev na chodnku.

Konec vlky strvil Vian jako zamstnanec Francouzskhonormalizanho adu (AFNOR). Viana, bytostnho anarchistu, innost ttoinstituce nesporn zaujala svou latentn patafyzinost: podntila ho napkladktomu, aby se pokusil normalizovat pouvn nadvek. V hyperbolick nadszcetoto sv doasn pracovit zvnil v romnu Vercoquin a planktn, kde je povilnormalizac mejdan. VAFNORu strvil necel ti roky, od nora 1946 zskalna doporuen Clauda Lona msto v ivnostensk komoe paprenskhoprmyslu. Spolu s Lonem zde dohlel na dodrovn pedepsan technologiev paprnch; zejmna vak na rubu tiskopis napsal sv dva vrcholn romny,Pnu dn (LEcume des jours) a Podzim v Pekingu (LAutomne Pkin).

Povlenou ru pdl a ernho trhu Vian proval pedevm veznamen literatury a dezu. Po dvou uvedench romnech, kter vznikly na jaea na podzim roku 1946, napsal v letech 1947-48 ervenou trvu (LHerbe rouge).Jeho posledn romn, Srdcerv, vznikl a o ti roky pozdji, v roce 1951. dnz tchto prz, v nich byla pozdji shledna vznamn dla francouzskliteratury dvactho stolet, nemla ve chvli vydn tensk spch. Zato zcelamimodnho ohlasu se dostalo romnov mystifikaci, ji napsal bhemtrnctidenn letn dovolen v roce 1946 pro Jeana Halluina, fredaktoraEditions du Scorpion, a ji nazval Naplivm na vae hroby (Jirai cracher survos tombes).

Halluin, bratr jednoho z hr Abadieho orchestru, se pvodn obrtilna Viana s prosbou, aby mu doporuil njak americk bestseller kter byozdravil finann situaci nakladatelstv, a Vian mu navrhl, e mu takov bestsellernape sm. Romn, vypravujc pbh mence, blho ernocha, kter pomstvradu svho bratra zabitm dvou blch en, se v propaganch textechprovzejcch jeho vydn odvolval na Caldvella, Faulknera, Caina a HenryhoMillera, tenm byl pedloen jako Vianv peklad americkho autora VernonaSullivana. Zvolen pseudonym byl Vianovm tichm holdem dezovmhudebnkm: kolegovi z orchestru Clauda Abadieho trumpetistovi PatrickuVernonovi a dezovmu pianistovi Joe Sullivanovi.

Romn vyvolal veejn skandl: zaslouila se o to zejmna Spolenostpro sociln a morln pomoc, kter denuncovala mravn zvadn charakter

- 34 -

textu u soudu. Vian, jemu hrozily a dva roky vzen, se nejdve rozhodl podretsv inkognito, a dokonce nelitoval nmahy a za pomoci americkho ptele romnpeloil do anglitiny (anglick verze vyla v ervenci 1948 pod titulem I shallspit on your graves). V listopadu tho roku vak ped vyetovatelem svautorstv piznal. Po etnch peripetich byl o dva roky pozdji odsouzenk pokut 100000 frank; teku za touto histori vak uinil odvolac soud teprvev roce 1953, kdy odsoudil Viana ke trnctidennmu vzen, s dodatkem, etrest se promj.

Paradoxn byla Vianova literrn slva a do jeho smrti spojena prvs tmto obratnm pastiem, kter se odvolval spe ne na Faulknera a Millera- jak tomu chtla reklama - na americk detektivke drsn koly. Slib danHalluinovi byl splnn dokonale: Vian vyrobil bestseller, kter i jemu na nkolik letzajistil neekan vysok pjmy. Nen divu, e neodolal a dal Vernonu Sullivanovijet tikrt vstt z mrtvch vromnech Vichni mrtv maj stejnou ki (1947,Les morts ont tous la mme peau), A zabijeme vechny okliv (1948, Et ontuera tous les affreux) a Ony to nechpou (1950, Elles se rendent pas compte).

Finann spch sullivanovskho romnu umonil Vianovi dt vpovv ivnostensk komoe (v srpnu 1947) a pln se vnovat tomu, co ho skutenbavilo, tedy na prvnm mst dezu. Dez do tto chvle neml ve Francii plihlubokou tradici: byl propagovn nemnohmi nadenci tsn ped vlkou(Armstrongv koncert v roce 1934 se musel uskutenit v Nancy, protoepask sl by nepli poetn publikum nedokzalo zaplatit) a teprve po vlenczue vstoupil do irho kulturnho povdom, prv zsluhou Abadieho aVianovy generace. Abadieho orchestr, jeho lenem byl Vian od roku 1942, slavilnejvt spchy v prvnch povlench letech: po efektnm nstupu na dezovmfestivalu v Bruselu v roce 1945 zskal hned v nsledujcm roce Velkou cenupaskho festivalu dezovch amatr.

Vian oceoval na Abadieho veden zejmna to, e pes profesionlnvkony hr trval na amatrskm charakteru svho tlesa: hrlo sev kostkovanch koilch pro istou radost ze hry a hrlo se vude, v prvnchpovlench letech zejmna v americkch vojenskch klubech. V roce 1947 vtrhldez na Saint-Germain-des- -Prs: od dubna 1947 vystupoval Vian s dalmihudebnky Abadieho orchestru v legendrnm sklpku Tabou v Rue de Dauphine.Kdy se Tabou o rok pozdji stalo turistickou atrakc prvnho du, pesthovalse Vian se svou trubkou do Klubu Saint-Germain-des-Prs v rue Saint-Bnot:Klub postupn hostil takov celebrity, jako byl Duke Ellington, Charlie Parker,Miles Davis, Max Roach a Kenny Clark.

Povlen lta byla hvzdnou hodinou Saint-Germain-des-Prs a Vianbyl na krtkou chvli jejich nekorunovanm krlem. tvr vak neokupovali jendezmeni: spolu s nimi rozbili stan v mstnch kavrnch a sklepech takexistencialist - Camus, Merleau-Ponty a zejmna Sartre a Simone de Beauvoir- , aby znanou mrou pispli ke skandln povsti tchto mst. Vian se s nimi

- 35 -

pirozen setkval: vil si pedevm Sartra, kter mu otiskl ve sv militantnkritick revue Temps modernes nejen adu parodickch Kronik lhe, ale takryvek z Pny dn a antimilitaristick Mravence. Vianv vztahk existencialistickmu mylen vak zstal velmi voln a jeho literrn texty lzejen s vhradami zasadit do existencialistickho rmce. Je pravda, e hrdinovVianovch romn jsou rovn vydni napospas vlastn svobod a tpav hledajvratk hodnoty, o n by opeli sv ivoty ve svt bez transcendence; absurditaVianova svta m vak ble kjarryovsk frace, k Jarryho metafyzickmudandysmu, o nm hovoil Camus, ne k metafyzick tragdii existencialistickfilozofie. A rozhodn je to svt, kter se nect dost siln na to, aby vzal na svbedra patos Camusova sisyfovstv, a u vbec ho nechvaj chladnm ideologicklky sartrovsk angaovanosti.

Toto heroick obdob, o jeho kulisch Vian podal zprvu ve svmPrvodci po Saint-Germain-des Prs (1950, Manuel de Saint-Germain--des-Prs), nebylo vyplnno jen dezem a psanm, zd se, e Vian v tto dobmimodn dbal o to, aby dn z jeho talent nezakrnl. Pokouel se malovat,psal divadeln skee, spolupracoval s rozhlasem a s filmem (film, v nm dostalrelativn nejvt hereckou pleitost, Vadimovy Nebezpen znmosti,vak vznikl mnohem pozdji, a v roce 1959). e Vianovch aktivit ponkudzakrv skutenost, e to bylo velice krtk obdob a e u v roce 1947 - v roce,kdy dky pornografu Vernonu Sullivanovi mohl opustit pravideln zamstnn- se chlilo ke konci. Varovn lkai, e si kadm fouknutm do trubky zkracujeivot, byl postupn nucen omezit sv hran jen na pleitostn vystoupen. V roce1951 svou trubku daroval synovi Clauda Lona a s drhou dezovhotrumpetisty se rozlouil.

Roli trumpetisty postupn vymnil za roli hudebnho publicisty: adulet referoval o dezu nejprve vasopise Combat a pak vorgnu francouzskdezov asociace Jazz Hot (jeho hudebn kritiky byly posmrtn vydny vesvazcch Chroniques de jazz, 1967, crits sur le jazz, 1981,a Autres crits surle jazz, 1982). Zatmco jako hr zstval Vian vrn neworleanskmu dezu,jako kritik projevil znanou otevenost k vvojovm zmnm: v roce 1947podpoil nstup bebopu a pozdji projevil stejn pochopen pro potky rockovhudby.

Ke zlomu ve Vianov ivot dolo na pelomu tyictch a padestchlet. Kolem roku 1950 pval turist definitivn zlikvidoval intelektulnmikroklima Saint-Germain-des-Prs, Vian se rozeel s Michelle (kter se porozchodu sblila se Sartrem) a tak pjmy plynouc z Vernona Sullivana zaalyvysychat. Vian si - jako u v prvnch letech manelstv s Michelle - zaalpivydlvat peklady, avak a na vjimky - jakmi byly Van Voghtovy sci-finebo dv Strindbergova dramata - lo o zakzky, na jejich vbr neml vliv.

V roce 1950 se Vian seznmil sUrsulou Kublerovou, tanenic souboruRolanda Petita, a ta se o tyi roky pozdji stala jeho druhou enou. Patrn pod

- 36 -

jejm vlivem zeslil Vianv zjem o divadlo. Dochovala se ada baletnch libret,kter napsal pro Petita a Zizi Jeanmairovou a kter nebyla nikdy realizovna.Krom nich vzniklo v padestch letech nkolik divadelnch her, je doplnilyVianovy pedchoz pokusy vtomto oboru (celkem je autorem 8 divadelnch herk nejoriginlnjm pat tvrcen pro vechny - LEquarrissage pour tous -z roku 1948, Sndan generl - Le Goter des gnraux - z roku 1951 aBudovatel e - Les Btisseurs dempire - z roku 1957). Pipomeme v ttosouvislosti, e v poslednch letech Vian napsal dokonce nkolik opernch libret:Snhovho ryte (Le Chevalier de neige) a Arna Saknussemma pro GeorgeseDelerue (premiry 1957 a 1961) a Fiestu pro Dariuse Milhauda (premira 1961).

Hern prvek, kter do Vianova ivota vnela nejdve juveniln recese apotom dez, se z nho nevytratil ani v padestch letech: v roce 1952 se stallenem Kolegia patafyziky, proslul instituce navazujc na odkaz Jarryhodoktora Faustrolla a proklamujc s vnou tv svj zjem o studium vjimek,je pedstavuj ve svte banlnch fyziklnch zkon jedin skuten smysluplnfaktor. Vianovmi kolegy tu byli nap. Max Ernst, Marcel Duchamp, EugneIonesco, Jacques Prvert a Raymond Queneau (Vianv blzk ptel od roku1945). Vian, dvn ctitel Alfreda Jarryho, autor text, kter dokazuj, e zjmykolegia byly vdy jeho vlastnmi zjmy, patil, jak se dalo oekvat, mezimimodn aktivn leny.

Posledn paraleln ivoty Borise Viana jsou spjaty sosobnostJacquese Canettiho, bratra slavnho romanopisce Eliase, editele francouzskhozastoupen gramofonov firmy Phillips a majitele varietn scnyLes Trois Baudets. Canetti, pro nho Vian vybral dezov nahrvky do adyDez pro vechny, mu umonil nastoupit drhu ansonira. Vian, kter psal upedtm psov texty pro druh (napsal jich celkem kolem ty set), debutovaljako zpvk v roce 1955 na prknech Canettiho variet a na podzim tho rokuabsolvoval vyerpvajc turn s Canettiho varietnm souborem po francouzskmvenkovu. Pro Viana to byla mimodn trpk zkuenost: nejene stl ped zcelajinm publikem, ne byli dezov fanouci ze Saint-Germain-des-Prs, ale navctoto publikum, alrskou vlkou probuzen k novmu nacionalismu, tvrdodmtalo jeho pacifistickou baladu Dezertr. Tebae se Vian po nvratu zturnjet njak as pokouel v drze ansonira pokraovat, zdravotn pote hoji v roce 1956 donutily rezignovat. Od prvnho ledna 1957 nastoupil Vian uCanettiho - po deseti letech ivota na voln noze - jako fredaktor dezovsekce firmy Phillips.

Vianovo nemocn srdce se zastavilo 23. ervna 1959 pi promtnfilmov verze jeho romnu Naplivm na vae hroby. Vianovi ivotopisci v tomrdi spatuj fakt symbolick hodnoty: Vernon Sullivan, golem, kterho Vianstvoil a jeho literrn slva zastnila Vianv autentick odkaz, hopronsledoval do samho konce.

- 37 -

II

Vianovo vypravsk dlo se skld z esti romn podepsanchvlastnm jmnem, ze ty sullivanovskch mystifikac a ze ty knih povdek. Pouzejedin povdkov kniha - Mravenci (Les fourmis) z roku 1949 - je vak skutenautorskm souborem, ostatn ti svazky - Podit chvilky (1962,Les lurettes fourres), Vlkodlak (1970, Le loup-garou) a Flankova koupel(1981, Le ratichon baigneur) - pipravili editoi po Vianov smrti. Jdro tohotovypravskho dla vzniklo v onom krtkm, eruptivnm ivotnm obdob let 1946-48: tehdy byla napsna Pna dn, Podzim v Pekingu a Srdcerv, prvn tisullivanovsk romny, Mravenci a ada povdek Vlkodlaka.

V jedn autobiografick rt, kterou cituje Nol Arnaud ve sv vianovskbiografii, Vian napsal: ekal jsem do svch tiadvaceti let, ne jsem zaal pst.Mlde u je takov. Sam odkn. Pak jsem zkusil lidem vyprvt pbhy,jak nikdy neetli. Byla to hovadina, tuplovan hovadina: lb se jim jen to, cou znaj. M ale vbec v literatue nezajm to, co u znm.

Vianovy romny sice mly nkolik vnmavch ten (miloval jenapklad Raymond Queneau), ale s irokm publikem se skuten beznadjnminuly. teni je znovuobjevili teprve pi reedicch, k nim dolo v 60. letech(ponaje novm vydnm Pny dn roku 1962). edest lta, je pinesla nov,velkorysej ivotn styl a nov kulturn fenomny - novou filmovou vlnu, novromn a novou kritiku -, umonila, aby i Vianovy texty byly nhle vnmny jakonov. Dnes jsou v nich spatovny charakteristick rysy tzv. postmodernliteratury: zruen bariry mezi literaturou masovou a literaturou elit, hras citty, aluzemi a kulturnmi reminiscencemi, kolov sbliovn stylovchpoloh (i jazykovch diskurs), mnohoperspektivnost zobrazen, kontaminaceobjektivn logiky a osobnho pohledu, slouen realismu a fantastiky av neposledn ad odpor k zasazovn pbhu do historizujcch schmat,motivovan nedvrou kdjinm.

Pro vtinu Vianovch ten je pak Vian pedevm autorem, kterslovy svch romn stvoil nn a krut snov svt, v nm pedmty, rostliny izvata ij svmi autonomnmi ivoty. Pvab tohoto svta uinil z Vianakultovnho autora: Vian je ten, jako se poslouchaj Beatles, jeho dlo je vnmnojako jeden homogenn text. Tto tensk pocty se sice dostane jen nemnohmautorm, je to vak pocta problematick; Vianovy romny jsou si ve skutenostinavzjem velmi mlo podobn: tak jako Vian il paraleln ivoty, psal i paralelntexty.

Prvn z jeho romn, Rozruch v Andnch (eskyPatrik Ouednk 1992), byl napsn bhem zimy 1942-43 a nebyl uren k vydn(vyel a v roce 1966, sedm let po Vianov smrti). Vian v nm transponoval doblzniv bufondy adolescentn recesi, kter byla pro nho a pro Majorazpsobem komunikace. Oni dva jsou tak hlavnmi aktry zmatenho pbhu,plnho nejneoekvanjch zvrat, v nm jde o nalezen jakhosi absurdnho

- 38 -

talismanu. Je to zcela egocentrick text, kter zjevn nepotal se teni mimokomunitu, j bul uren; je pznan, e i dal postavy tohoto pomrnzalidnnho pbhu nesou jmna, v nich lze odkrt anagramy jmna autorova(baron Visi, policista Brisavion). Literrnost tohoto textu je dosud velmi vratka jen s velkou dvkou piblinosti lze hledat jeho vchodiska u Jarryho iv nestandardnch kulturnch faktech (nap. v kreslench serilech). Dotkmese tu vzcnho okamiku, kdy se to, co bylo dosud zpsobem chovn, druhemzbavy, svobodnou improvizac, pevrac v literaturu (a pipomeme, e podobnvznikl tak Jarryho Krl Ubu, v jeho zkladech se nalzaj kolektivn recesistickparodie na jednoho z profesor remeskho gymnzia).

I druh Vianv romn Vercoquin a planktn, napsan v letech 1943-44, pepracovan v roce 1945 a vydan v jnu 1946 (tedy a po prvnmsullivanovskm romnu), evokuje adolescentn as s jeho recesemi a s jehoerotikou, jeho tn je vak jin: tebae i zde je realita posunuta do parodickhyperboly, zstv iteln, nerozplv se v okamitch npadech zbsilsvobodn imaginace. Protagonisty tohoto romnu jsou opt Major a Boris (ktersi zde ponechv jmno, je si dal v pedchozm romn: AntiocheTambretambre). Major - tak jako Rebelaisv Panurge - zde e problm, zda sem oenit s pvabnou Zizani. Dalm plnem vyprvn je innost Nrodnhounifikanho konsorcia (travestickho obrazu AFNORu, kde byl tehdy Vianzamstnn), je pijm Majorv projekt unifikace mejdan. V zvru pivelkolep surprise-party, na n hraje Claude Abadie a Claude Lon (pod jmnemHaudyt), dm vylet do povt. Katastrofu peij jen Antioche a Major, aby siznovu poloili otzku, zda je Major skuten zral pro manelstv.

Humor, kter nese tuto parodii, je humorem nm grotesky. Jehyperbolick a libuje si v silnch efektech: znsiluje se tu, rozdvaj se rny,jsou tu mrtv, ale nsil je roztomil, rny nebol a mrtv si to zaslouili. Jsmev i hry a dn hra nen cynick. Pubertln svt, jemu tu Vian vzdal hold,kale na abstraktn idely, ale jeho hodnotov ebek nen przdn: je v nmmsto pro kamardstv, lbezn kivky dvch tl a pro dez. Je to svt pedvyhnnm z rje, svt, kter nen pokaen prac: Vian je pesvden, stejn jakobible, e prce je trest. Kamardsk drunost brn tomu, aby byl lovk sm,dvky jsou tu pro radost, a nikoli pro manelstv, a smrt neds, protoe nendosud svzna s individulnm osudem.

Ve Vianov tetm romnu Pna dn (esky Svatopluk Horeka 1967),napsanm vbeznu a kvtnu 1946 a vydanm o rok pozdji, ztohoto jinoskhosvta zstalo jen velmi mlo. Autobiografick odkazy, o n se opral Vercoquina planktn, se zcela vytratily. Pbh Colina a jeho smrteln nemocn mlad enyChlo je zasazen do fiktivnho, snovho rmce, je vak v jistm smyslu mnohemrealistitj ne pedchoz prza. Je to prv pbh o tom, jak se sen v dotykuse skutenost opotebovv, jak skutenost postupn ujd zt porce svobody,kterou si jedinec pinesl do ivota. To je vlastnm smyslem psobiv metafory

- 39 -

zmenujcho se bytu a rozkldajcch se pedmt. Zatmco v grotesknm svtpedchozho romnu smrt nic nevila, protoe se kdykoli dalo zat znovu, smrtChlo je hrzn jedinenm a nezvratnm djem a vrh Colina do samoty nani nen lk. I kamardstv je pli vratkou jistotou, protoe i ivoty ptelpodlhaj nstrahm, kter klade skutenost do cesty jejich chimrm:tak vniv oddanost Colinova ptele Chicka mylenkm a dlm filozofaJean-Sol Partra (jmno samozejm odkazuje na Sartra, fascinujcho mladougeneraci) zahub jeho samotnho i milujc Alisu.

Pna dn je prvn Vianv romn, v nm je smrt nahldnuta jako helnfakt kad individuln existence, a v tomto smyslu nelze popt jeho blzkostexistencialistick literatue. Kritika, kter se Vianovm romnem zabvala, semimo jin snaila urit literrn zdroje tohoto textu a hledala je - svt i menprkaznost - u Carrolla, Queneaua i dokonce u Woodehouse (jeho butlerJeeves ml ovlivnit postavu Colinova kuchae Nicolase). Avak ve Vianov textulze shledat mnohem hlub literrn topoi: Vian volbou svho pbhu oivil velkromantick tma krsy zachvcen smrt, je Poe prohlsil za nejpoetitj nmtvbec. A je-li jeho romn obrazem istoty a nevinnosti, kterou smrt fatln aneodvolateln hub, je tak modern verz starho humanistickho emblmu,pipomnajcho, e ani arkadick idyla nestoj mimo zkon smrti: Et in Arcadiaego.

Podzim v Pekingu byl napsn vz, jnu a listopadu roku 1946. PoPn dn je to Vianv nejvznamnj romn, mimodn bohat a podivuhodnukznn. Jeho nzev nem s vlastnm pbhem nic spolenho (Pekingoznaoval v recesistick koin, kterou komunikoval Vian se svmi pteli, Paa titul zejm nesdluje nic jinho, ne e romn vznikl na podzim v Pai).Protagonist vyprvn se setkvaj v pscch exopotamsk pouti, aby tupronsledovali sv touhy, sv obsese a sv lenstv. Mezi poetnmi romnovmipostavami hraj stedn roli svtck Anne, jeho pokorn milenka Rochelle aneastn Angel, beznadjn zamilovan do Rochelle. Tak jako v Pn dn jde izde o vztah mue a eny, Vianv pohled je vak tentokrt podstatnpesimistitj. Fyzick lska, kter v pedchozch przch byla posledn stopouztracenho rje, se zde stv fatlnm nstrojem degradace individua: zvislostna Annovi Rochelle ni, a zoufal Angel je nucen bezmocn pihlet jejmunezadritelnmu uvadn. Anne soud o ench, e jim chyb fantazie a jsoublhov pesvdeny, e samy dokou vyplnit muv ivot. Kad vztah mvak podle nho vymen svj as, a ten je od eny ken vdy krat. Pro Angela,kter je novou inkarnac Colina, se vak Anne ml; Angel, k abb Petitjean,jedna z nejsympatitjch postav Vianova romnovho svta, hled v lsceto, co j hledm v nboenstv... Myslm, e hled svdka. Nkoho, kdo by hoznal a koho by zajmal natolik, aby se sm dokzal ovldat, ani by se pozoroval.Angel poslze zabj Anna v podzemnch katakombch a pimje Rochelle,vyerpanou Annovou lskou, aby vypila lahviku uspvacho prostedku, kterou

- 40 -

j dal abb Petitjean. Teprve tyto dv smrti - smrt rivala a smrt degradovanlsky - ho vytrhuj z jeho zoufalstv a vracej ho - za inliv pomoci abbho -novmu ivotu.

Romn, pln hermetick symboliky, je vybudovn na pdorysuinicianho vyprvn: Angel tu stoj v roli adepta a abb Petitjean v rolizasvtitele. Tebae Angelov bolestn pouti se tak v zvru dostv sankce,jeho pbh zstv pbhem o nerelnosti lidsk touhy po tst. Jestlie tstColina a Chlo rozbilo temn ftum, hrdinov Podzimu v Pekingu si svou porkunesou v sob: ve vzjemn nesluitelnosti toho, co chtj a po em tou.

Toto tma se vrac i ve Vianov ptm romnu, v erven trv (eskyStanislav Jirsa 1972). Vian jej napsal vletech 1948-49 a vydal v roce 1950.Zatmco v Podzimu v Pekingu pivedl na scnu destky postav, v tomto romnvystail se tymi aktry: proti dvma muskm protagonistm, Wolfovi a SafruLazulimu, postavil dv eny, Lil a Folavril. Romn je Vianovmnejautobiografitjm dlem, nebo do Wolfovch vzpomnek promtl velicetransparentn traumata vlastnho mld. Cesty, je Wolf podnik ve svm strojiasu a je maj charakter psychoanalytickch seanc, znovu evokuj paralyzujcpi rodi, bezduchost koly a strach z dvek v dob erotickho dospvn.

Wolf, prchajc ped zkost, indukovanou vlastn minulost, vymazvajcsystematicky obsahy svho podvdom, tou doshnout takovho stavu, v nmby vechny psobc sly byly nulov. Jeho tk ped chaotinost existence jetak souznan s touhou po smrti, po on plnosti, je nen zatena pamt.Tak Lazuliho ochromuje tha vzpomnek: pokad, kdy se chce milovats Folavril, zhmotn se jeho podvdom v postav ernho mue, kter muznemon jednat; a kdy se poslze svch obses nsiln zbavuje, zabj sm sebe.Ob eny, milujc, instinktivn oddan a matesky vldn mohou jen bezradnpihlet sebezniujcmu mechanismu musk zkosti. Mezi muskm a enskmsvtem, kter se jet v Pn dn hledaly jako dv sti pvodnho celku, sev tomto romnu rozevela propast nedorozumn. Nejsou pro ns vlastnstvoeni, k nakonec rezignovan Lil. A Wolf je pesvden, e v ki druhhome bt lovk jen tehdy, kdy toho druhho zabije a sthne mu ji s tla, abymu ji vzal.

Rozpor mezi muskm a enskm svtem zstv jednm z podstatnchtmat i ve Vianov poslednm romnu Srdcerv (esky Stanislav Jirsa 1972).Motivy k Srdcervi si Vian poznamenval u od roku 1947, romn byl dopsnv roce 1951 a vydn v roce 1953. Je to patrn nejsloitj a nejpesimistitjVianv text, pln freudovsk symboliky. K freudovsk inspiraci otevenodkazuje postava Jacquemorta (v eskm pekladu Kubohnta), kter se smprohlauje za psychoanalytika a psychiatra. Jacquemort na rozdl od Wolfa trpvdomm vnitn przdnoty a chce pouvat seanc ktomu, aby si pivlastniltouhy druhch. Musk svt je reprezentovn pedevm obyvateli podivn vesnice(inspirovan nejspe Queneauovm Svatm Bimbasem), kte si zjednali lovka

- 41 -

na to, aby trpl vitkami za jejich pinavosti, a pojistili se tak proti zkostem,kter zahubily Wolfa v erven trv (motiv zeteln odkazuje na archetypVykupitele). Nejvraznj postavou romnu je vak Klementna - sugestivnobraz agresivnho matestv -, vyhnjc mue, pot co splnil svou otcovskouroli, a uzamykajc sv mlata do klec, aby je mohla lpe chrnit. Nejene sev tto pesimistick symbolice musk a ensk svt beznadjn rozchzej, alestoj proti sob svekerou zbsilost, j jsou schopny.

III

Tebae Vianovo vypravsk dlo vzniklo bhem nkolika mlo let, mpodivuhodn rozpt a pekvapivou dynamiku. Zatmco v prvnch przchivotn realita poskytovala pouze podnty pro gejzry verbln kreativity,zstvajc pedmtem suvernnho parodickho vsmchu, vpovlench textechVianv vztah k ivotu neekan rychle zvnl. Jeho romny se zaalypromovat ve stle zkostnj metafory lidsk existence a jejich symbolikazaala houstnout stle hlubmi a univerzlnjmi obsahy.Vianova povdkovsbrka Mravenci soustedila texty, kter vznikly prv vprvnch povlenchletech, mezi rokem 1945 a 1947. Pbhy, kter jsou v n vyprvny, setak bezprostedn pimykaj k tematice Pny dn a Podzimu v Pekingu, najde-me vak v nich i motivy, je byly charakteristick pro Vianovu star tvorbu, atak motivy, kter se do velkch romn nedostaly.

Do ady povdek napklad s pekvapivou konkrtnost dolehlproitek vlen a tsn povlen doby. Neplat to jen pro proslulou titulnpovdku sbrky, inspirovanou vylodnm spojenc v Normandii; kdy chcezuboen hrdina povdky Mlha vrhnout kotvu do asu, chce zastavit prv vlenas nlet a bombardovn, a za obrazy degradace ivota, jak je pedstavujpovdky Rak i Lekl ryby, pomrn zeteln vystupuje povlen ra veobecnchudoby a nedostatku.

Se starmi texty spojuje tyto przy pedevm to, jak do nich neustlevstupuj Vianovi ptel, jak jsou dosud deklarativn psny na pomez ivota aliteratury. Do nkolika povdek zasahuje velice rozhodnm zpsobem Major(v Mlze se objevuje na posledn chvli, rozzuen, e se do povdky nedostal dve).V Blues pro ernho kocoura se setkvme s Vianovou enou MichelleLglisovou a jejm bratrem Claudem alias Peterem Gnou, Peter Gna (ktertehdy studoval lkastv) se objevuje tak mezi lkai Mstskho pitlu vpovdceLiduprzdn ulice. Zvltn msto zaujm v tchto souvislostech povdkaKomparsista, nejrealistitj text cel sbrky. Tato povdka se skuten opro zcela reln zitek: v ervenci 1945 statoval Boris Vian s pteli vnkterchscnch filmu Milostiv pan a jej flirt, kter ve filmovch atelirech v Neuillynatel reisr Jean de Marguenat (v povdce Margouillat) a v nm hrli hlavnrole Gisle Pascalov (pektn na Gizelu Descartesovou) a Robert Dhry

- 42 -

(Robert Montlhry). Ve filmovm orchestru hrl krom Viana (v povdce podanagramem Savin) a jeho bratra Alaina tak Claude Lon (Doddy) a dal. Zcelafiktivn nen ani bezradn hlavn hrdina: Vian spteli se tu skuten bavili tm,e vysvtlovali jednomu z mladk, kter se s nimi dal do ei, e komparsistaje povoln, kter vbec neexistuje.

Nepekvapuje, jestlie je vtchto povdkch - tak jako ve Vercoquinovia planktnu a Pn dn - tak asto pipomnna dezov hudba. Dezem ijnejen hrdinov Komparsisty, dez, vnman jako koncentrt ivotn intenzity aivotn svobody, ozauje i ediv dny ady dalch protagonist tchto povdek.Improvizan technika, jakou jsou Vianovy texty psny, se navc hls k dezovinspiraci, a Vian na to zeteln upozoruje jejich nzvy: povdka Rak senapklad svm titulem odvolv na dezovou skladbu Crayfish, kterou hrl bltrombonista Veldon Jack Teagarden (jmno hrdiny tto povdky je prhlednmholdem tomuto hri), a povdka Blues pro ernho kocoura zejm rovn narna dezov skladby typu White Cat Blues (Sidney Bechet) nebo TomcatBlues (King Oliver).

Vazby tchto text na tematiku Vianovch romn jsou mnohonsobn.I ,,realistick Komparsista je fantasknmu svtu Pny dn ble, ne se mezdt na prvn pohled: jeho bezvznamn hrdina, pichzejc ze svta otupujcprce, tu uprosted karovan ndhery filmovch atelir okouzlen nahl doprosted, v nm plat pouze dv vci, ony dv vci, je Vian pojmenovalv pedmluv ke svmu romnu: lska na vechny zpsoby k hezkm dvkm ahudba z New Orleansu nebo od Duka Ellingtona. Tak jako Colin z Pny dnnebo Angel z Podzimu v Pekingu se i hrdinov Raka, Liduprzdn ulice, Leklchryb, Mlhy i Komparsisty potkaj se zludnost svta, s nstrahamivudyptomn krutosti, s opotebovnm, navou a nemoc, a zpravidla v tomtostetu podlhaj. Ale k nejhlubmu ponen lovka dochz ve Vianovch ochtehdy, kdy se krutosti a nsil, hajcm ve vcech, dostane institucionalizovanpodoby, kdy jsou s eleznou dslednost uvedeny v ivot typicky musk fixnideje, a vzniknou takov fenomny, jako je vlka nebo policie; protest proti tomutoznehodnocen ivota, k nmu inklinuje autorita moci - protest, kter se ozvejet vpadestch letech z nkterch patafyzickch text nebo z Dezertra -, jevysloven se sugestivn vmluvnost v Mravencch-- podle Queneauanejpsobivj novele o vlce, jak kdy byla napsna-- a Uenlivch cch.

Ji Peln

- 43 -

Obsah:

MRAVENCI ....................................................................................................... 3UENLIV CI ............................................................................................ 10CESTA DO KONOSTROVARAKINSTALATRLIDUPRZDN CESTALEKL RYBYBLUES PRO ERNHO KOCOURA ............................................................ 15MLHAMODRA HUSA ................................................................................................ 24KOMPARSISTANN BARBAR BORIS VIAN (Ji Peln) .........................................