Český úřad zeměměřický a katastrální Úrad geodézie, kartografie...

•

Český úřad zeměměřický a katastrálníÚrad geodézie, kartografie a katastra

Slovenskej republiky

Praha, duben 1995

Roč. 41 (83) • Číslo 4 • str. 67-86Cena Kč 7,-

Sk 7,-

odborný a vědecký časopis Českého úřadu zeměměřického a katastrálního

a Úradu geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky

Ing. Jiří Černohorský (předseda), Ing. Juraj Kadlic, CSc. (místopředseda), prof. Ing. Jaroslav Abelovič, CSc., Ing. Marián Beňák,Ing. Petr Chudoba, Ing. Ivan lštvánffy, doc. Ing. Zdenek Novák, CSc., Ing. Zdenka Roulová

Vydává Český úřad zeměměřický a katastrální a Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky v nakladatelstvi Ves-mír, spol. s r. o., Národní 3, 110 00 Praha 1, tel. 24 22 91 81. Redakce a inzerce: Zeměměřický úřad, Kostelní 42, 17000 Praha 7, tel.479 27 90, 37 45 56, fax 38 22 33 a VÚGK, Chlumeckého 4, 826 62 Bratislava, telefón 29 60 41, fax 29 20 28. Sází Svoboda, a. s.,Praha 10-Malešice, tiskne Bartošova tiskárna, Hradec Králové.

Vychází dvanáctkrát ročně. Rozšiřuje PNS, a. s. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá každá administrace PNS,doručovatel tisku a předplatitelské středisko. Objednávky do zahraničí vyřizuje PNS, a. s., Administrace vývozu tisku, Hvožďan-ská 5-7, 14831 Praha 4-Roztyly.

Náklad 1200 výtisků. Toto číslo vyšlo v dubnu 1995, do sazby v únoru 1995, do tisku 10. dubna 1995. Otisk povolen jen s udánimpramene a zachováním autorských práv.

Ing. Jiří Šíma, CSc.XII. setkání představitelů zeměměřických a kata-strálních správ na území bývalého Rakouska-Uher-ska v Praze 67

Ing. Josef PražákKatastr nemovitostí a geografické informační systé-my ............•••.•••••••.••• 68

Ing. Tomáš MorávekParcely ve zjednodušené evidenci. . . . . . . . . .. 71

Ing. Bohumil KubaKatastr a oceňování půdy ...........•.... 74

Ing. Ondrej Vojtičko, CSc.Vyuiltle údajov katastra nehnuterností na tvorbuGIS/LIS •••.••....••••...••...... 77

Ooc. Ing. Imrich Horňanský, CSc.Evidovanie povodných kolektivizáciou pornohospo-dárstva a lesného hospodárstva do verkých blokovzlúčených parciel a ich vlastníckych práv v katastrinehnuterností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81

Ing. Eduard MatákVyužitie katastra nehnuterností na oceňovanie po-zemkov . . . . . . . . . . • . . . . . . . . . . . . .. 84

347.235.11 :528.9:007

PRAŽÁK, J.

Katastr nemovitostí a geografické informační systémy

Geodetický a kartografický obzor, 41, 1995, Č. 4, str. 68-71,lit. 9

Závislost tvorby GIS na základních datech poskytovaných re-sortem ČÚZK. Koncepce digitalizace katastru nemovitostí a je-jí současný stav. Požadavky na informace od zpracovatelů US,základní charakteristika těchto informací., Uplat!1ění informacípři budování GIS/US. Služba resortu ČUZK. Uloha státu přibudování GIS.

347.235.11

MORÁVEK, T.

Parcely ve zjednodušené evidenci


Evidence nemovitostí neobsahovala, zejména ve své grafickéčásti - pozemkové mapě, údaje o parcelách užívaných socialis-tickými organizacemi. Katastr nemovitostí vede tyto parcelyzjednodušeným způsobem. Digitalizace souboru popisných in-formací zahrnuje i parcely vedené ve zjednodušené evidencia nadcházející digitalizace souboru geodetických informací jebude zahrnovat také. Postup při obnově katastrálního operátu.

347.235.11 :338.5:333

KUBA, B.

Katastr a oceňování půdy

Geodetický a kartografický obzor, 41, 1995, Č. 4, str. 74-77,2 tab.

Pro oceňování půdy a stanovení základu daně z pozemků země-dělské půdy jsou podle nové právní úpravy využívány bonitačníjednotky - bonitované půdně ekologické jednotky. Vyjadřujírozdílné produkční a ekonomické efekty zemědělského území.V současné době se řeší jejich zavedení do systému katastru ne-movitostí.

347.235.11 :528.9:007

VOJTIČKO, O.

Využitie údajov katastra nehnuterností na tvorbu GIS/LlS


Definícia GIS/US a ich vzájomný vzťah. Funkcia katastra ne-hnutefností (KN) ako informačného systému a stav jeho budo-vania v Slovenskej republike. Poskytovanie údajov z KN preGIS/US.

347.235.11

HORŇANSKÝ, I.

Evidovanie povodných kolektivizáciou pornohospodárstva a lesné-ho hospodárstva do verkých blokov zlúčených parciel a ich vlast-níckych práv v katastri nehnuterností

Geodetický a kartografický obzor, 41, 1995, Č. 4, str. 81-84,I tab., lit. 9

vývoj evidencie póvodných pofnohospodárskych a lesných par-ciel, ktoré boli zlúčené kolektivizáciou do vefkých blokova vlastníckych práv k ním sa viažucim v období po roku 1945.Oddelenie vlastníctva pozemkov od ich užívania a jeho dósled-ky na informačný systém.

347.235.11 :338.5 :333

MATÁK, E.

Využitie katastra nehnuterností na oceňovaníe pozemkov


Zhodnotenie východiskových informácií o katastri nehnutef-ností (KN) na stanovenie ceny a základu zdaňovania nehnutef-ností. Nároky na KN pri budovaní cenových registrov a hodno-tových cenových máp.

347.235.11 :528.9:007

PRAŽÁK, J.

Cadastre of Real Estates and Geographic Information Systems

Geodetický a kartografický obzor, 41, 1995, No. 4, pp. 68-71,9. ref.

Dependence of GIS creation upon fundamental data given bythe branch of the Czech Office for Surveying, Mapping andCadastre (COSMC). Idea of digitizing the Cadastre of Real Es-tates and its present state. Information demanded by US com-pilers, fundamental features of such information. Applicationof information in the course of GIS/US creation. Service ofthe branch of COSMC. Role of the state in GIS creation.

347.235.11

MORÁVEK, T.

Parcels of Land in Simplified Registry

Geodetický a kartografický obzor, 41,1995, No 4, pp. 71-74,3 ref.

The Real Estate Registry did not include data on parcels ofland, used by socialist organizations, especially in its graphicpart, i.e. map of lands. The Cadastre of Real Estates registersthese parcels in a simplified way. Digitizing of the File of De-scriptive Information includes parcels of simplified registry too.Expected digitizing of the File of Survey Information wil do aswell. Proce~ures at renovation of the cadastre.

347.235.11 :338.5 :333

KUBA, B.

Land valuation and determination of basis of taxation of agri-cultural lands according to new legal provisions use as valua-tion units the so called valuated soil-ecologic units. They repre-sent different production and economic effects in the agricultu-ral area. Their way of application to the Cadastre of Real Es-tates is now being solved.

347.235.11 :528.9:007

VOJTIČKO, O.

Application or Data rrom the Cadastre or Real Estates to GISIIUS Creation

Geodetický a kartografický obzor, 41, 1995, No. 4, pp. 77 -80,5 ref.

Definition of GIS/US and their mutual relation. Function ofthe Cadastre of Real Estates as an information system and thestate of its development in the Slovak Republic. Data outputfrom the Cadastre of Real Estates to the G IS/US.

347.235.11

HORŇANSKÝ, I.

Registration or Original Parcel or Lands Lost ln the Course orCollectivization or Agriculture and Forestry in Large Blocks andTheir Legal Rights in the Cadastre or Real Estates

Geodetický a kartografický obzor. 41, 1995. No. 4, pp. 81-84.I tab., 9 ref.

Evolution 01 registration of original agricultural and forest par-cels that were united by collectivization into large blocks andregistration of proprietary rights to them in the epoch after1945. Separation of ownership to lands from land using and itsimpact to the information system.

347.235.11 :338.5 :333

MATÁK, E.

Application or the Cadastre or Real Estates to Land Valuation

Geodetický a kartografický obzor, 41, 1995, No. 4, pp. 84-86,9 ref.

Value of initial information about the Cadastre of Real Estatesto the determination of price and of the basis of taxation of realestates. Demands on the Cadastre of Real Estates in the courseof forming price registries and price valuation maps.

347.235.11 :528.9:007

PRAŽÁK, J.

Le cadastre et les systemes ďinrormation géographique

Geodetický a kartografický obzor, 41, 1995, No 4, pages 68- 71,9 bibliographics

Dépendance de la formation du systémes G IS des données debase fournies par le Bureau Tcheque de Géodésie, Cartographieet du Cadastre. Conception de la digitalisation du cadastrea son état actuel. Exigences en ce qui concerne les informationsde la part des élaborateurs du systeme US, caractéristique debase de ces informations. Entrée en jeu ďinformations pOUJ él-aboration des systemes GIS/US. Service apporté par ČUZK(BTGCC). Le róle de I'Etat durant la période ďélaboration dusysteme G IS.

347.235.11MORÁVEK, T.

Les terraine dans un registre simplifié

Geodetický a kartografický obzor, 41, 1995, No 4, pages 71- 74,3 bibliographies

Le registre ďimmeubles ne renfermait pas, surtout dans la part-ie graphique - la carte cadastrale - toutes les données néces-saires sur les terrains exploités par les organisations socialistes.Le cadastre gereces terrains de maniere simplifiée. La digitalisa-tion du fichier ďinformations descriptives contient égalementles terrains gérés par un registre simplifié. et la prochaine dig-italisation du fichier ďinformations géodésiques les impliquera.Procédé utilisé pour le renouvellement des documents cadas-traux.

347.235.11 :338.5 :333KUBA, B.

Le cadastre et a taxation du sol

Geodetický a kartografický obzor. 41,1995. No 4. pages 74-77.2 planches

Pour la taxation du sol et la détermination de la base ďassiettede l'impót sur les propriétés agricoles, on utilise. selon desdegrés de qualité et ďapres la nouvelle modification judiciaire.les unités écologiques ďaptitude du soL exprimant différents ef-fets de productivité économique du terrain agricole. Actuelle-ment on envisage l'introduction de ces unités dans le systemecadastral.

347.235.11 :528.9:007

VOJTIČKO, O.

Exploitation de données cadastrales pour élaboration des sys-temes GIS/US

Geodetický a kartografický obzor. 41, 1995, No 4. pages 77 -80.5 bibliographies

Définition de systemes GIS/US et leur rapport mutuel. fonc-tionnement du cadastre (KN) comme systeme ďinformation etsituation actuelle de son élaboration en République Slovaque.Données cadastrales fournies pour les systemes GIS/LfS.

Geodetický a kartografický obzorročník 41/83,1995, číslo 4 67

XII. setkání představitelů zeměměřických a katastrálních správ na územíbývalého Rakousko-Uherska v Praze

Ve dnech 27. a 28. dubna 1995 se uskuteční tradiční - v pořadí již dvanácté - setkání představitelů zeměměřickýcha katastrálních správ Rakouska, České republiky, Slovenské republiky, Maďarska, Chorvatska, Slovinska a autonomníchkrajů Trentino-Alto Adige a Friuli - Venezia Giulia v Horní Itálii. Tyto země respektive kraje pojí společná historie ka-tastru, neboť byly v 18. a 19. století součástmi Rakousko-Uherské monarchie. Od roku 1990 (VII. setkání v Terstu) setěchto setkání zúčastňují ipředstavitelé národních správ z České republiky a Slovenské republiky.

Tato setkání se neobírají nostalgickými vzpomínkami na stabilní rakousko-uherský katastr, ale jsou odbornými pra-covními akcemi, kde jsou v poměrně krátkém čase intenzivně diskutovány aktuální problémy současného katastru nemo-vitostí, a to podle předem určených témat. Na XI. setkání v Riva del Garde (Trentino) v roce 1994 to byla např. témataveřejnost katastru a zlepšení kvality informací v katastru (metody a náklady). Hostitelé se představili fungujícím katas-trem budov (a bytů) na pozoruhodné úrovni.

Tématy XII. setkání v Praze jsou:- vztah katastru ke geografickému informačnímu systému,- začlenění vlastnických parcel, zaniklých při socialistické kolektivizaci zemědělství, do katastru nemovitostí,- katastr a oceňování půdy.Exkurze do Katastrálního úřadu Praha-město má za cíl ilustrovat stav a cíle komplexní digitalizace katastru nemovitostív České republice.

Geodetický a kartografický obzor jako mezinárodní odborný časopis geodetů a kartografů v České republice a Sloven-ské republice uveřejňuje v tomto čísle referáty českých a slovenských autorů, které budou na XII. setkání v Praze předlo-ženy a diskutovány. Tyto referáty dávají komplexní obraz o současném katastru nemovitostí, jeho specifických problé-mech a cestách k jejich řešení. Přípravný výbor setkání i redakce GaKO se domnívají, že jejich publikace při příležitostiXII. setkání představitelů zeměměřických a katastrálních správ na území bývalého Rakousko-Uherska v Praze se setkás širokým zájmem české a slovenské odborné veřejnosti.

Ing. Jiří Šíma, (Se.,předseda ČUZK

1995/67

Geodetický a kartografický obzor68 ročník 41183, 1995, číslo 4

Katastr nemovitostí a geografickéinformační systémy

Budování geografických informačních systémů (GIS)vyžaduje především dostatek digitálních dat o zemskémpovrchu a objektech a jevech na něm, které tvoří v těch-to informačních systémech základ. Tato data spravujea poskytuje uživatelům Český úřad zeměměřický a ka-tastrální prostřednictvím svých katastrálních úřadů. Vy-žadují-Ii GIS informace na úrovni jednotlivých pozem-ků, je nezbytná existence digitální katastrální mapy.

Pro lepší pochopení problematiky GIS v České re-publice (ČR) a jejich vazby na katastr nemovitostí ČR(dále jen katastr) bude vhodné osvětlit některé základnípojmy a také současný stav katastru, jeho obsah, formua další charakteristické znaky.

K osvětlení pojmu katastr je možno využít katastrál-ního zákona, který stanoví, že katastr je soubor údajůo nemovitostech, zahrnující jejich soupis a popis a je-jich geometrické a polohové určení. Součástí katastruje, na rozdíl od katastrů ve většině jiných zemí, eviden-ce vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.Obsah katastru je uspořádán v katastrálních operátechpodle katastrálních území. Hlavní části operátu tvoří- soubor geodetických informací (SGI), kterým je ka-

tastrální mapa, popř. i její číselné vyjádření,- soubor popisných informací (SPI), který zahrnuje

údaje o katastrálním území, parcelách, stavbách,vlastnících a jiných oprávněných a o právních vzta-zích.Zvláštností katastru a současným problémem, který

nepříznivě ovlivňuje digitalizaci katastru, jsou zeměděl-ské a lesní pozemky, jejichž hranice v terénu neexistujía které byly v padesátých letech v rámcí kolektivizacesloučeny do větších půdních celků. Tyto pozemky se aždo doby ukončení pozemkových úprav evidují zjedno-dušeným způsobem (tzv. zjednodušená evidence).

Vysvětlení pojmu GIS najdeme dnes v mnoha člán-cích odborných časopisů i ve vystoupení odborníků nakonferencích a seminářích. Zpravidla je definován jakoorganizovaný soubor počítačového hardware, software,geografických dat a pracovníků, určený k účelovémusběru, ukládání, manipulaci, analýze a zobrazovánívšech druhů geograficky spjatých informací (popř. po-dobně). Jeho primárními cílovými úkoly jsou- bezpečnost dat,- zvýšení aktuálnosti informací,- zjednodušení přístupu k datům,- flexibilita při zpracování informací,- urychlení informačního toku.

Mluvíme-Ii o GIS a katastru, je třeba uvést další po-jem, a to pozemkový informační systém (Land Informa-tion System - US). US je GIS s přímou vazbou nakatastr, který svou podrobností obsahu odpovídá při-bližně účelovým (technickým) mapám velkých měřítek.Vazbu mezi katastrem a US velmi dobře vystihuje ná-

Ing. Josef Pražák.teský úřad zemimiřický a katastrální

zor pana L. A. Koena: "Téměř všechny katastrální sy-stémy se vyvíjejí od jednoúčelových k víceúčelovým.vývoj. směřuje nejčastěji po cestě od fiskálního katastrupřes právní katastr k US." I další jeho poznatek je zají-mavý: "V mnoha zemích je zřejmý rozpor mezi ctižádo-stivými cíli vyvinout mnohoúčelový katastr nebo USs odpovídajícími specífikacemi ze strany jedné a stáleomezovanými finančními a personálními prostředky zestrany druhé."

Jaká je současná připravenost obou "partnerů", tedyjak katastru, tak obecně G IS, ke spolupráci v ČR? Vícenež před rokem (v prosinci 1993) vydal Český úřad ze-měměřický a katastrální koncepcí digitalizace katastrunemovitostí, což byl úkol uložený vládou. Tento úkolmá význam nejen pro náš resort a vlastní digitalizacikatastru, ale též pro spolupráci katastrálních úřadůs dalšimi správci nově tvořených informačních systémů.Má vytvořit podmínky k systematické digitalizaci katas-tru a zajistit provedení digitalizace tak, aby byl katastrvytvořen ,jako moderní databáze integrující funkce evi-dence právních vztahů k nemovitostem, základníhozdroje dat pro geoinformační systémy a daňový systéma nositele dalších územně orientovaných informací tvo-řících součást státního informačního systému".

Vyhlášením koncepce digitalizace katastru byl dánpodnět k systematické digitalizaci obou informačníchsouborů. U souboru popisných informací jde přede-vším o doplnění podrobnějších údajů o právních vzta-zích k nemovitostem a o automatizaci zjednodušenéevidence pozemků. V současné době mají údaje o par-celách katastru nemovitostí, vlastnících a nájemcích po-dobu počítačových souborů. Údaje o parcelách ve zjed-nodušené evidenci a právních vztazích k nemovitostemjsou v současné době digitalizovány asi z 15 %. Jejichdigitalizace bude ukončena do konce roku 1998.

Náročnější digitalizace souboru geodetických infor-mací, tj. převod katastrálních map do digitální formy,by měl být dokončen v roce 2006 s tím, že v roce2000 bude převod proveden na 50 % území ČR. Rok1995 je počátkem plánované tvorby digitální katastrál-ní mapy (DKM) a zároveň počátkem jejího (digitální-ho) vedení.

Z této stručné informace je patrno, že stav našich di-gitálních fondů je o něco lepší v části SPI, zatímcoDKM pokrývají zatím jen malé procento našeho území.

K charakterizování stavu tvorby a využívání GIS sidovolím použít výroky odborníků z jiných zemí, kterémají, myslím, platnost i u nás. Lord Roger Chorley, ja-ko předseda vládního výboru pro průzkum zacházenís geografickými informacemi ve Velké Britanii, prohlá-sil již v roce 1987, že "místní správa bude pravděpodob-ně tím hlavním, kdo bude mít prospěch z technologieGIS". Zájem z této strany je i u nás patrný. Pan Massi-mo Rumor z Padovy při hodnocení zkušeností z užíváníGIS na místní úrovni v západní Evropě prohlásil (v ro-

1995/68

Geodetický a kartografický obzorročník 41183, 1995, číslo 4 69

ce 1992), že užívání GIS je v raném stadiu í v zemích,které mají předstih a ke stavu užití GIS v západní Evro-pě dále prohlásil:- byly vykonány četné studie o používání GIS,- byly zahájeny některé projekty GIS,- byly realizovány mnohé pokusné aplikace,- lze ale nalézt jen málo pracujících systémů.Tato slova jsou pro nás svým způsobem potěšující

a znamenají, že nemáme pravděpodobně tak velkézpoždění, jak si často myslíme.

Existence aktuálních dat a jejich včasné předávání uži-vateli - to byl a je náš problém, totiž problém státnígeodetické služby, která má za úkol mimo jiné tvorbustátních mapových děl. Zůstaneme-Ii na úrovni podrob-nosti map velkých měřítek (katastr, US), víme, že bylvždy sváděn určitý boj mezi geodetickou službou a jiný-mi obory a resorty o bohatost obsahu toho kterého ma-pového díla. A byl určitý luxus našeho minulého reži-mu, že jsme si dovolili za státní peníze vytvářet obsaho-vě velmi bohaté mapy. Např. technickohospodářskámapa (plnící funkci měřického operátu evidence nemo-vitostí, dnešního kat astru) vyhotovovaná od počátku še-desátých let s určitou obměnou až do konce let sedmde-sátých obsahovala asi to, co bychom dnes očekávali odslušného US, to je katastr, další prvky polohopisu včet-ně technického vybavení a výškopis. Ovšem byla to ma-pa jen ve formě grafické. Problém byl samozřejmě v ak-tualizaci, který způsobil konec tohoto slibného mapové-ho díla. Základní mapa velkého měřítka, která následo-vala od počátku osmdesátých let, měla "po velkých bo-jích" již obsah optimalizovaný, to znamená bez výško-pisu a technického vybavení.Z uvedeného je vidět, že jsme šli zatím opačnou ces-

tou, než jakou se dnes snaží jít mnohé země, kde katastrje oddělen od státní geodetické služby. Výsledkem naše-ho postupu je "jen" zkušenost, kterou však nyní může-me zúročit. Ano, je možno obohacovat katastr o dalšípotřebné prvky polohopisu, ale jen za té podmínky, žebude jasně stanoveno, kdo se bude o ně starat. US ne-může již být věcí jednoho resortu. Na jeho koncepcia vytváření se musí podílet více institucí a oborů podletoho, jakým úkolům má sloužit.Obsah je tedy velmi důležitou charakteristikou

dnešních GIS. Téměř stejnou roli hraje přesnost dat,nebo lépe znalost přesnosti přijímané informace.V dnešní době tvorby datových bází, masové digitali-zace podkladů různého původu, je třeba velmi přesněrozlišovat, co a kam je možno uložit a co a jak je tře-ba označit. Digitálních dat je nedostatek, to je vše-obecně známo a DKM novým mapováním vznikáa bude vznikat jen velmi málo. To znamená, že větši-na jich bude pořízena digitalizací existujících kata-strálních map. Na území ČR máme, bohužel, ještě stá-le většinu katastrálních map v sáhovém měřítku (zpra-vidla I :2880). Dále jsou tu mapy, které, ač v dekadic-kém měřítku, nedosahují přesto potřebnou kvalitu.V současné době pečlivě vážíme, jak s kterými mapa-mi zacházet a jak je použít v procesu digitalizace ka-tastru. Zdaleka ne všechna digitalizace povedek DKM. Je proto důležité dbát na to, aby každá sou-řadnice měla svoji charakteristiku kvality. ukazující najejl přesnost nebo původ.

Náš resort jen obtížně čelí tlaku vyvíjenému v součas-né době jinými resorty a institucemi, které žádají info-ramce v digitálním tvaru. Jejich použití je různorodé,např.- LIS: jde o informační systémy většinou na úrovni

místní nebo regionální, které mají blízký vztah na in-formace z katastru.

- Městské a územní plánování: výhodné uplatněni GISpři přípravě územního rozlo~ení společenskýcha hospodářských údajů a při znázornlní výsledků namapách.

- Správa technického vybavení: jde o správu telefon-ních, elektrických, kanalizačních, plynových a vodo-vodních sítí.

- Automatizovaná kartografie: tuto disciplinu lze pova-žovat za část všech aplikací GIS.

- Ochrana životního prostředí: proměnné údaje o život-ním prostředí mají prostorové vztahy a GIS se uka-zuje jako nejúčinnější nástroj při práci s daty týkají-cími se životního prostředí.

- Další pole použití: např. zdravotnictví, řizeni dopra-vy, turistika aj.

Celkově lze rozlišit tři druhy užití technologií GIS:- užití pro podporu rozhodovacích procesů,- manažerské užití,- operační užití.

Uvážíme-Ii tři úrovně řízení: státní, regionální a míst-ní (městskou), můžeme pozorovat JOzdíly ve druzíchužití technologie GIS na těchto různých úrovních. Za-tímco na státní úrovni jde většinou o rozhodovací pro-ces, směrem k místní úrovni vzrůstá manažerské a ope-rační užití GIS.Správný územní informační systém by měl být scho-

pen podporovat všechny činnosti na všech úrovních, odoperační až po rozhodovací, a měl by být využíván vět-šinou (ne-Ii všemi) institucemi a organizacemi, kterépracují na městském území. To umožní:- používat jedinou základní mapu,- sdílet informace,- provádět souřadnicové operace,- sladit plány jednotlivých uživatelů.Koordinace akcí a integrace dat, které se uskutečňujíprostřednictvím územního informačního systému, sepovažuji za klíčové faktory pro řízení města.Státní geodetické služby musí všechny tyto i další

okolnosti znát, neboť by měly stát u zrodu všech těchtoGIS a dodávat jim základní informace.

Poskytování informací je jedním z hlavních úkolů re-sortu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.Zůstaneme-Ii v oblasti geografických informací a GIS,můžeme říci, že základem GIS jsou vždy data charakte-rizující obraz zemského povrchu a objekty a jevy naněm, v případě US jde speciálně o data a atributy od-povídající aktuálnímu obsahu souborů geodetickýcha popisných informací katastru. To jsou data, kteráv nedekadické formě poskytoval resort vždy, a to ve for-mě státních mapových děl (a ve formě písemného ope-rátu evidence nemovitostí). Proto se veškeré požadavkyna informace soustřeďují opět na zeměměřické a kata-strální orgány.Český úřad zeměměřický a katastrální se snaží plnit

1995/69

Geodetický a kartografický obzor70 ročník 41/83, 1995, čislo 4

toto své poslání jednak plánovanou digitalizací katas-tru, o které byla již zmínka, a zajistit tak digitální formupožadovaných údajů, dále pak vydáváním pravidel po-skytování údajů z katastru, užití státních mapových děla spolupráce katastrálních úřadů při tvorbě územně ori-entovaných informačních systémů. Tato pravidla vydá-vaná postupně od konce roku 1993 jsou účinnou pomo-cí jak pro zeměměřické a katastrální orgány, tak i provnější uživatele geografických a katastrálních informa-cí.Pravidla charakterizují poskytované údaje, upravují

způsob poskytování údajů (jednotlivé údaje, hromadnévýstupy) a stanovují oprávněné příjemce, kterým jsouúdaje katastru poskytovány bezplatně. Součástí Pravidelposkytováni údajů z katastru nemovitostí jsou i doporu-čené úhrady nákladů, tj. ceny, za které se žádané údajeposkytují. Dále obsahují vzory smluv o poskytnutí úda-jů z katastru a podmínky přímého připojení cizích uži-vatelů do sítí katastrálních úřadů.

Pravidla užití státních mapových děl se týkají mapv měřítku I :5000 a menšim. Vycházejí z toho, že tatostátní mapová díla jsou předmětem ochrany autorskéhopráva a že za užití státního mapového díla, které povo-luje pověřený zeměměřický a katastrální orgán, náležíČeskému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu autor-ská odměna. Její výše se řídí podle hodnoty státníhomapového díla a jeho významu pro společnost. Výšeautorských odměn za užití státních mapových děl jsoustanoveny v příloze pravidel spolu se vzory smluv o uži-tí státního mapového díla (v analogové nebo digitálníformě).

Pravidla o postupu katastrálního úřadu při digitalizacisouboru geodetických informací katastru nemovitostí protvorbu územně orientovaného informačního systému jsouzaměřena na spolupráci katastrálního úřadu s provozo-vatelem územně orientovaného informačnho systému,vymezují organizační, technické a smluvní podmínkydigitalizace, kterou zajišťuje provozovatel vytvářenéhosystému a jejíž výsledky budou využity katastrem. Pra-vidla se využijí v případě, kdy organizace (zde provozo-vatel) žádá pro účely tvorby územně orientovaného in-formačního systému (US) dígitální data, která přísluš-ný katastrální úřad nemá k dispozici a v současné doběje není schopen pořídit. Potom je možné, že digitalizacizajistí provozovatel vytvářeného systému. Pro tuto čin-nost stanovují pravidla konkrétní podmínky, které ve-dou k zajištění kvality prováděných prací pro převzetívýsledků digitalizace katastrálním úřadem. Pravidlaopět obsahují vzory smluv dokumentů, které je třebaoběma stranami vyhotovit (dohoda o podmínkách, pro-jekt digitalizace, smlouva o podmínkách předáváníúdajů katastru a výsledků digitalizace).Čím více se státní geodetická služba snaží vyjít vstříc

nově zakládaným GIS, tím větší je záruka, že tyto pro-jekty správně budují svá odborná data na základníchdatech státních katastrů nemovitostí, která jsou k dispo-zici plošně a aktuálně na celém státním území. Zvlášťv současných podmínkách to vyžaduje od pracovníkůnašich katastrálních úřadů značnou námahu, neboť jes tím spojena změna organizace práce, zácvik pracovní-ků na novou techniku a technologie apod., vedle plnění"běžných" úkolů, kterých však v posledních letechznačně přibylo oproti období předcházejícímu. Výsle-dek tohoto úsilí však zní prostě: zdokonalení služby ve-řejnosti.

Význam GIS dávno přerostl hranice jednoho resortu,v některých případech i hranice jednoho státu. Vytváře-ní takových systémů vyžaduje spolupráci odborníků ví-ce profesí a více zájmů. Meziresortní koordinace zásadstavby systémů a jejich obsahu je obtížná, často i z dů-vodů konkurenčních. Proto se mnohde této role ujímástát (prostřednictvím své vlády, zvoleného ministerstvanebo pověřených institucí), který má v tomto směrumnohem větší možnosti. Často se potom mluví o stát-ním informačním systému, jeho hlavních registrech,standardech a dalších opatřeních, která koordinují a us-měrňují budování informačních systémů, tvoří jeho zá-klad a následně ovlivňují další na ně navazující systé-my.Jako příklad je možno uvést dánské řešení. Koordino-

vané informační systémy (Coordinated Information Sy-stems - CIS) s šesti základními registry jsou:- registr budova obydlí,- městský registr vlastnictví,- katastrální registr (registr parcel, registr katastrálních

map, registr bodů bodových polí a registr výsledkůměření hranic),

- centrální registr obyvatelstva,- registr geometrických plánů,- registr vlastnictví a oceňování.Obdobné řešení je v Nizozemsku, kde koordinátorem

jednotlivých systémů je Ministerstvo vnitra. Ve Spolko-vé republice Německo jsou pod vládním dohledem vy-tvářeny ATKIS (úřední topograficko-kartografický in-formační systém) a ALK (automatizovaná katastrálnímapa). Tyto "úřední" systémy jsou vlastně "základnímiG IS", na kterých jsou stavěny další tematické G IS.Za zmínku stojí i francouzský přístup k řešení proble-

matiky geografických informací. V roce 1985 zde bylazaložena Národní rada pro geografické informace(Conseil National de l'lnformation Géographique -CNIG), která koordinuje veškerou činnost v této ob-lasti a zajišťuje tvorbu známého výměnného formátuEDIGEO. Na její popud je v Národním zeměpisnémústavu (Institut Géographique National) budován Ná-rodní geografický informační systém. Rada též koordi-nuje a řídí práce na propojení datových bází katastrua topografických informací.

Švýcarský model státního informačního systému mápočátek v roce 1991, kdy vláda stanovila katastrálnímúřadům úkol vytvořit v jednotlivých kantonech otevře-ný informační systém, jehož základem je katastr a kterýmá sloužít i jiným uživatelům.Územní informační systém kantonu Ženevy (SITG)

je budován již od roku 1985. Je řízen mezi resortnímikomisemi v čele s řídící komisí a jeho účastníky jsouministerstva, hospodářské organizace, město Ženeva,asociace ženevských obcí aj. Systém je již funkční, pře-nos dat je zajištěn veřejnou datovou sítí a zahrnuje to-pografické informace z digitalizovaných státních mapFederálního topografického úřadu, informace o kata-stru a další informace pro účely katastru a vnějších uži-vatelů. Správou systému bylo v počátku pověřeno spe-ciální oddělení katastrálního úřadu, od minulého rokututo činnost vykonává samostatná organizace státníspráv~, Service de Géomatique.V Ceské republice se digitální katastr buduje jako

součást informačního systému zeměměřictví a katastru.

1995/70

Geodetický a kartografický obzorročník 41/83, 1995, číslo 4 71

Tento informační systém má tři subsystémy, které jsouv současné době vytvářeny. Jsou to-subsystém gc~odetických základů,-subsystém katastru nemovitostí,-subsystém geografických dat.Subsystém geodetických základů má tři databáze, jejichžstav naplňování je následující:-databáze základního bodového pole polohového:1991-1995,

-databáze základního bodového pole výškového:1994-1996,

-databáze základního bodového pole tíhového: 1985až 1990.

Subsystém katastru nemovitostí je postupně vytvářen di-gitalizací souboru popisných informací a souborugeodetických informací. Tyto práce budou ukončenyu prvního souboru do roku 1998, u druhého do roku2006.Subsystém geografických dat představuje základní bázegeografických dat (ZABAGED), jejímž základem je di-gitalizace základní mapy I: 10 000 a která má dvě for-my: rastrovou (dokončena v roce 1994) a vektorovou(1993 - 2000).Subsystém katastru nemovitostí vytváří spolu s regis-trem obyvatelstva, registrem organizací a územně iden-tifikačním registrem jeden ze čtyř základních registrůStátního informačního systému ČR - SIS ČR. Koordi-nátorem prací na SIS ČR je Odbor státního informační-ho systému Ministerstva hospodářství ČR. SIS ČR jebudován na základě vládního usnesení z roku 1991. Jecharakterizován jako souhrn informačních aktivit (tj.získávání, uchovávání, zpracování a zpřístupňování in-formací) probíhajících s přímou účastí státu s cílem-zajistit v plné šíři činnost státní správy na území Čes-ké republiky,

-zpřístupnit veřejnosti a hospodářským subjektům vy-brané okruhy informací.

SIS ČR není a nebude jednotným a kompaktním cel-kem (informačním systémem). Ve skutečnosti jde o sou-hrn řady informačních systémů s různou strukturoua určením. Představuje však organizačně a technickydefinované prostředí, které zahrnuje-společné instituce napomáhající rozvoji SIS ČR,-systém standardů a pravidel,-systém financování (v budoucnosti).SIS ČR se svými základními registry vytváří potřebnouplatformu pro zakládání dalších návazných informač-ních systémů s charakteristickými znaky GlS nebo US,ať už na úrovni státní, regionální nebo místní. Pro re-sort Českého úřadu zeměměřického a katastrálního jezavazující nezbytnost informací, které vytváří, spravujea poskytuje veřejnosti.

LITERATURA:[I] SALGÉ, F.: Le Systeme ďlnformation Géographique Na-

tional de l'lnstitut Géographique National: obJets et solu-tion, 1989, separátni tisk.

[2] CHORLEY, R.: GIS a vláda: zkušenosti ze Spojeného krá-lovství. Konference GIS 91. Brno 1991.

[3] KOEN, L. A.: Úvodní vystoupeni na workshopu: Dataquality in land information systems, Apeldoorn, 1992.

[4] RUMOR, M.: Zkušenosti z užívání GIS na místní úrovnív západní Evropě. MIS '91, Praha 1991.

[5] KERTSCHER, K.: Geografické informační systémy.Nachrichten der Niedersachs. Verm. u. Katasterverwal-tung, 1992, č. 4.

[6] TEKAUTZ, H.: Digitální hornorakouský prostorový ínfor-mační systém (DORIS). Seminář o rakouském katastru.Kremsmi.inster 1994.

[7] PRAŽÁK, J.: Digitální katastrální mapa a územně oriento-v,!né informační systémy. Zeměměříč, 1995, č. I.

[8] ŠIMA, J.: O úloze resortu zeměměřictví a katastru při tvor-bě a vedení geografických informačních systémů. S/94,1994, č. 47.

[9] Ministerstvo hospodářství ČR: Standardy Státního ínfor-mačního systému ČR. Praha 1994.

Ing. Tomál Morávek.Katastrální úřad v Pardubicích

V zákoně Č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí Českérepubliky (dále jen "katastrální zákon") se v § 29 odst.3 říká: "Zemědělské a lesní pozemky, jejichž hranicev terénu neexistují a jsou sloučeny do větších půdníchcelků se evidují do doby ukončení pozemkových úpravpodle zvláštního předpisu zjednodušeným způsobems využitím bývalého pozemkového katastru a pozemko-vých knih."Proč došlo k nutnosti vydat takovéto opatření o zjed-

nodušené evidenci?

Občanský zákoník č. 141/1950 Sb., ve svých paragra-fech 100, 101 a 110 prohlašuje: "Společenské socialis-tické vlastnictví je nedotknutelný zdroj bohatství a síly

republiky a blahobytu pracujícího lidu. Socialistickévlastnictví má bud' formu státního vlastnictví anebo for-mu vlastnictví družstevního. Vlastnické poměry k půdě,založené na zásadě "půda patří těm, kdož na ní pracu-jí", spravují se občanským zákoníkem, pokud zvláštnípředpisy nestanoví jinak."Vlastnictví nadále nevznikalo zápisem do pozemkové

knihy, ale listinou, a tak došlo k přerušení procesu ve-dení pozemkových knih a pozemkového katastru,i když organizace měly až do roku 1964 povinnost vklá-dat do pozemkové knihy (ale nedodržovaly ji) a občanéza úplatu mohli do knih vkládat.V následujících letech docházelo k rozsáhlé kolektivi-

zaci zemědělské výroby. K registraci změn byla podleusnesení vlády ze dne 25. ledna 1956 vytvořena Jednot-ná evidence půdy (lEP). Jejím úkolem bylo zaznamenata vést pouze užívací vztahy u nemovitostí. Vlastnickéa jiné právní vztahy nebylo možné pomocí JEP proka-

1995/71

Geodetický a kartografický obzor72 ročník 41/83, 1995, číslo 4

zovat. Výrazným technickým nedostatkem JEP byloprogramové snížení úrovně kvality elaborátu povole-ním větších odchylek vůčí dřívějším normám. Spolus tím se snížila i technická úroveň a odpovědnost perso-nálu. Zde tedy byly do evidence zavedeny půdní celky,aniž by současně byla zabezpečena řádná evidence par-cel jednotlivých vlastníků, které byly v těchto půdníchcelcích obsaženy. V následujících letech se tento stavprohluboval dalším spojováním pozemků do většíchcelků.

Vlastnická a jiná majetková práva k nemovitostem sezačala opět evidovat po zřízení evidence nemovitostí(EN) podle zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovi-tostí. Dnem účinnosti tohoto zákona se zastavilo prová-dění zápisů do pozemkové knihy. Technickým podkla-dem EN byl operát JEP rozšířený o listy vlastnictví(LV). Právní vztahy byly v EN vyznačovány na podkla-dě docházejících právních listin a od r. 1965 kompleto-vány na podkladě výsledků místního šetření v rámcikomplexního zakládání EN. Užívací vztahy byly vede-ny důsledně ve všech částech operátu, právní vztahys určitým omezením, zejména u pozemků sdruženýchve velkých půdních celcích. V listech vlastnictví bylyu sdružených pozemků, stejně jako u všech pozemkůobčanů užívaných socialistickými organizacemi, pod-chyceny pouze symbolickou poznámkou, v pozemko-vých mapách se nevykazovaly vůbec. Zapsány bylypouze ve výkazech změn, u obcí zpracovávanýchv prvních letech komplexního zakládání evidence ne-movitostí, nebyly dokonce zapisovány ani do výkazůzměn a lze je nalézt pouze v listinách. Tato okolnost sev současné době projevuje jako nejvýznamnější technic-ký problém při vytváření nových operátů katastru ne-movitostí.

Jednu stránku zpracování evidence nemovitostí jevšak v celém průběhu možné pozitivně hodnotit, a touje automatizace písemného operátu. Prošla vývojem odděrnoštítkových souborů přes registr EN v sekvenčníchsouborech až k soudobému databázovému zpracování.Byla rozvíjena i po stránce obsahové. Vzhledem k téma-tu tohoto článku je však třeba říci, že parcely v půdníchcelcích v automatizované části EN opět chyběly. Ve vý-zkumných projektech byl jejich převod do automatizo-vané formy připraven jako pomocný soubor, ale k reali-zaci dochází v pozměněné podobě až v současném ob-dobí.

Podle zákona č. 344/1992 Sb., a vyhlášky č. 126/1993Sb., katastrální operát tvoří:a) soubor geodetických informací,b) soubor popisných informací,c) souhrnné přehledy o půdním fondu,d) dokumentace výsledků měření a šetření,e) sbirka listin.

Soubor geodetických informací (katastrální mapa)a soubor popisných informací (písemný operát) jsouhlavní složky KN. Oba soubory však u pozemků slouče-ných do půdních celků obsahují evidenci skutečnosti,nikoli právního stavu. Tady se jako by zastavil času stavu dle bývalého pozemkového katastru (PK). Ne-byl důvod pozemky dělit a prodávat, protože všechnybyly obhospodařovány socialistickou organizací. Při

dědictví byl nabyvatel povzbuzován k tomu, aby takovépozemky daroval státu. Skutečnost se však vzhledemk právnímu stavu dále měnila. Docházelo nejen ke slu-čování pozemků, rozorávání cest a mezí, ale také k bu-dování nových cest, melioračních příkopů, regulovánívodních toků, výstavbě komplexů staveb zajišťujícíchzemědělskou velkovýrobu, sídlišť a komunikací. Přitomani v případech výstavby sídlišť a komunikací nebylyčasto zabrané pozemky vykoupeny. Takovým způso-bem vznikly dvě odlišné vrstvy:a) vrstva vyjadřující skutečnost pro celé katastrální úze-

mí a právní vztahy k jeho částem, vedená v EN a pře-vzatá do KN,

b) vrstva vyjadřující právní vztahy tam, kde nejsou ob-sahem první vrstvy, obsažená v dřívějších operátecha vedená v KN zjednodušeným způsobem.

Zjednodušená evidence je definována v paragrafu 90vyhlášky č. 126/1993 Sb., kterou se provádí zákonč. 265/1992 a zákon č. 344/1992 Sb., takto:

(I) Zjednodušená evidence zemědělských a lesníchpozemků se postupně zakládá a vede pouze v souborupopisných informací katastru s využitím jejich geome-trického a polohového určení a popisných informacíobsažených v operátech bývalého pozemkového kata-stru a v navazujících operátech přídělového a scelovací-ho řízení (dále jen "dřívější pozemkové evidence"), a toalespoň těmito údaji:a) parcelním číslem podle dřívější pozemkové evidence,b) původní nebo zbytkovou výměrou (po majetkopráv-

ně provedených změnách),c) údaji o vlastníku.

(2) Ve zjednodušené evidenci podle odstavce I sevyznačují změny:a) výměry (na podkladě listiny, jejíž součástí je geome-

trický plán),b)údajů o vlastníku.

(3) Katastrální úřad doplňuje pozemky evidovanépodle odstavce I do souboru geodetíckých ínformacína základě využití podkladů dřívějších pozemkovýchevidencí. Při tomto doplnění stanoví parcelní číslo po-dle katastru, určí další údaje o parcele v souboru popis-ných informací a uvědomí o tom vlastníka pozemku.

(4) Katastrální úřad vyhotoví na požádání s využitímoperátů dřívějších pozemkových evídencí:a) kopii katastrální mapy doplněnou orientačním zákre-

sem parcel grafické části dřívějších pozemkových eví-dencí. Tato kopie se opatří textem: "Kopie katastrál-ní mapy doplněná orientačním zákresem parcel po-dle dřívějších pozemkových evidencí Gejich hranicejsou vyznačeny střídavou čarou a parcelní čísla uve-dena v závorce)",

b) srovnávací sestavení parcel dřívějších pozemkovýchevidencí s parcelami katastru, včetně stanovení vý-měr části parcel.Z definice zjednodušené evidence je zřejmé, že se

především týká souboru popisných informací KN a vy-užívá písemný í grafický operát dřívějších pozemko-vých evidencí, zejména pozemkového katastru. Doplňo-vání údajů o parcelách ve zjednodušené evidenci jev současné době spojeno s dígítalizací souboru popis-ných ínformací.

1995/72

Geodetický a kartografický obzorročnik 41/83, 1995, číslo 4 73

Podle usnesení vlády České republiky ze dne 16. čer-vna 1993 č. 312 vydal Český úřad změměřický a kata-strální (ČÚZK) 30. 12. 1993 "Koncepci digitalizacekatastru nemovitostí a spolupráce katastrálních úřadůs dalšími správci nově tvořených informačních systé-mů". Vláda potom uložila předsedovi ČÚZK zpraco-vat harmonogram digitalizace souboru popisných in-formací (SPI) a zajistit jeho realizaci do konce roku1998.

Obsahem digitalizace SPI KN je:1. převod podrobnějších údajů katastru nemovitostí po-dle § 9 vyhlášky ČÚZK Č. 126/1993 Sb., do počítačo-vých souborů,2. převod údajů zjednodušené evidence zemědělskýcha lesních pozemků podle § 90 odst. 1 a 2 vyhláškyč. 126/1993 Sb., do počítačových souborů,3. zjištění a doplnění chybějících rodných čísel fyzic-kých osob a identifikačních čísel právnických osob s vy-užitím údajů registru obyvatel Ministerstva vnitraa údajů Českého statistického úřadu, doplnění kódůčástí obcí k číslům popisným,4. zavedení kódu bonitovaných půdně ekologickýchjednotek (BPEJ) k parcelám, které jsou v KN evidová-ny jako zemědělské pozemky u jednotlivých vlastníků,tj. včetně pozemků ve zjednodušené evidenci,5. doplnění diakritických znamének podle zvláštníhopokynu.

Od konce roku 1994 jsou všechny katastrální úřadyi jejich odloučená pracoviště vybaveny lokálními počí-tačovými sítěmi a potřebným programovým vybavením,takže je možné digitalizaci provádět jednotně.

Listy vlastnictví se digitalizují:a) postupně při zápisech změn podle právních listin,b) postupně při vyhotovování výpisů z katastru nemovi-

tostí jako veřejných listin,c) jednorázově v celém katastrálním území.

Obsahem zjednodušené evidence jsou celé parcelydřívějších pozemkových evidencí, popřípadě jejichzbytky, které se evidují rovněž jako celá parcela. Výji-mečně, např. u grafických přídělů nebo u liniových čijiných rozsáhlých staveb s pozemky postupně vykupo-vanými podle dříve vyhotovených geometrických plá-nů, jsou uvedeny díly parcel různých vlastníků.

Předmětem zjednodušené evidence jsou:a) parcely zapsané v části B-LV jako části parcel,b) parcely vyznačené v části O-LV souhrnnou poznám-

kou "Pozemky v užívání organizace", popř. "Pozem-ky bývalého pozemkového katastru" a zapsané pou-ze ve výkazu změn v závorce.U každé parcely zjednodušené evidence se evidují

údaje:a) druh číslování parcel,b) parcel ní číslo podle dřívější pozemkové evidence,c) druh parcely,d)výměra,e) příslušnost k vlastníku nemovitosti (LV),f) odkaz na položku výkazu změn, pod kterou byla par-

cela zapsána do výkazu změn.Zjišťování údajů zjednodušené evidence:

Pro dotyčný zápis v části O-LV se vyhledají podle číslapoložky výkazu změn všechny parcely náležející dozjednodušené evidence, a to bud' ve výkazu změn nebov příslušných listinách.

U parcel zapsaných v části B-LV jako části parcel sepodle příslušné položky výkazu změn vyhledají parcel-ní čísla podle dřívějších evidencí, která tvoří dotčenoučást parcely katastru nemovitosti.

Pomůckou zjednodušené evidence je grafický pře-hled parcel. Grafický přehled je součástí výsledku digi-talizace LV v každém katastrálním území. Vyhotovujese na kopii mapy býválého pozemkového katastru,popř. jiné dřívější pozemkové evidence, nebo podle po-třeby na zvětšenině takové mapy do měřítka katastrálnímapy. Neodpovídá-Ii v grafickém přehledu vyhotove-ném na kopii mapy bývalé pozemkové evidence zákresvlastnické hranice zákresu v katastrální mapě, doplní sepřibližným způsobem. Každá parcela vedená ve zjedno-dušené evidenci se vyznačí v grafickém přehledu za-kroužkováním parcelního čísla ([2, 3]).

Technický návod tedy existuje. Ve skutečnosti je tře-ba při vyhledávání údajů o parcelách zjednodušené evi-dence překonávat mnoho těžkostí, které byly způsobe-ny jak samými zákony v minulém období, tak i jejichnedodržováním a mnoha chybami v evidenci samé. Pro-to nejde o mechanickou práci, kde záleží pouze na vy-bavenosti technikou a dostatečném počtu zaměstnanců.Nezbytnou podmínkou je jejich kvalifikace a schopnostdůsledně prošetřit a odstranit zjištěné nedostatky.

Katastrální zákon považuje zjednodušenou evidenci zadočasné opatření do doby ukončení pozemkovýchúprav. Lze skutečně říci, že pro provádění pozemko-vých úprav je zjednodušená evidence pozemků slouče-ných do větších půdních celků dostatečným podkla-dem. Pozemkové úřady jsou vybaveny potřebnou pra-vomocí, aby byly schopny vyřešit rozpory mezi údajizjednodušené evidence a skutečným stavem v přírodě.Výsledek pozemkových úprav, vyjádřený v závaznémsouřadnicovém systému, bude odpovídat skutečnostia bude právně závazný.

Do skončení pozemkových úprav však uplyne mnohočasu a budou-Ii do konce roku 1998 na celém území stá-tu parcely zjednodušené evidence vyhledány, zakresle-ny do grafických přehledů a údaje o nich uloženy v po-čítači, znamená to pouze ukončení jedné etapy, vyjádře-né odstavci (I) a (2) paragrafu 90 vyhlášky 126/1993Sb., které jsou uvedeny ve 4. kapitole tohoto článku.

Otevřeným zůstává problém zaznamenaný v odstav-cích (3) a (4) uvedeného paragrafu vyhlášky, totiž najedné straně nutnost porovnávat stav v KN se stavemzjednodušené evidence (což při různosti měřítka a zo-brazení katastrálních map a map zjednodušené eviden-ce asi na 25 % území státu často není snadné) a na dru-hé straně případný převod těchto parcel do katastrunemovitostí, tj. jejich zobrazení v katastrální mapě,označení parcelními čísly a určení jejich výměry.

Řešení problému parcel ve zjednodušené evidencibude ukončeno teprve tehdy, až jejich hranice budoudefinovány souřadnicemi, a tím bude dána i jejich zá-vazná poloha v terénu.

Katastrální zákon pojednává v paragrafech 12 až 17o obnově katastrálního operátu. V souladu s ustanove-ním o zjednodušené evidenci mluví pouze o zjišťování

1995/73


a zaměřování existujících hranic. V § 30 byl však Českýúřad zeměměřický a katastrální pověřen vypracovánímkatastrální vyhlášky, kde má být, kromě jiného, upra-ven postup při obnově katastrálního operátu.

Vyhláška 126/1993 Sb., rozvádí postup obnovy dvě-ma způsoby: novým měřením a přepracováním. Prooba způsoby však shodně platí ustanovení § 60 odst.(3): "Podkladem pro doplnění obnoveného souborugeodetických informací číselným vyjádřením geome-trického a polohového určení hranic zemědělskýcha lesních pozemků sloučených do větších půdních celkůje operát bývalého pozemkového katastru a navazujícíoperát přídělového a scelovacího řízení."

Je tedy stanovena povinnost doplnění SOI obnovené-ho operátu parcelami zjednodušené evidence. V terénuneznatelné hranice se v katastrální mapě vyznačí zvlášt-ní značkou. Protože výsledkem obnovy katastrálníhooperátu bude vždy digitální katastrální mapa (DKM),budou i hranice těchto parcel vyjádřeny v souřadnicích,z nichž se vypočtou výměry, a po námitkovém řízení na-budou platnosti.

V roce 1994 bylo jako závazný věcný úkol vyhlášenodokončování obnovy operátu novým měřením, týkajícíse lokalit základní mapy velkého měřítka (ZMVM). Ob-nova operátu novým měřením byla v těchto lokalitáchzahájena z největší části před platností katastrálního zá-kona. 15 katastrálních území bylo dokončeno včetněpřevodu parcel zjednodušené evidence do katastru ne-movitostí. V roce 1995 lze očekávat dokončení dalších40 katastrálních území.

Počátkem roku 1995 byl vydán Návod pro obnovu ka-tastrálního operátu, který přináší další upřesnění a sjed-nocení technologie.

Je pravděpodobné, že praxe si vyžádá další vývoj po-hledu na tuto problematiku. I současný názor na zjed-nodušenou evidenci procházel vývojem od pomocnéhosouboru až k jejímu začlenění do katastru nemovitostí.Další postup si vyžádá komplexní odborný přístup, za-hrnující legislativní i technologickou stránku; pro jed-notlivá katastrální území též nalezení vhodného řešenís uvážením obsahu, druhu a kvality dřívějších pozem-kových evidencí a operátu KN a skutečného stavuv přírodě.

LITERATURA:[I] BUM BA, J.: Stručná historie katastru v českých zemích.

Geodetický a kartografický obzor, 40 (82), 1994, č. 7,s.144-145.

[2] Opatření k digitalizaci souboru popisných informací kata-stru nemovitostí podle bodu IV13/a usnesení vlády Českérepubliky ze dne 8. září 1993 č. 492, vydané dne 18. listopa-du 1993 č. j. 3977/1993-22 ve znění doplňků.

[3] Pokyny Č. 6 Českého úřadu zeměměřického a katastrálníhoze dne 31. března 1994, Č. j. 1692/1994-23, pro digitalizacilistů vlastnictví ve znění dodatků.

Ing. Bohumil Kuba,eeský úřad zeměměřický a katastrální

1. Průzkum půd - základní předpoklad pro jejichoceňování

Klasifikace, oceňování a využívání produkční schop-nosti půd má na území České republiky více než stole-tou tradici. Původně se vycházelo z potřeby stanovitprodukční schopnost zemědělských pozemků přede-vším pro účely jejich ocenění k fiskálním a odhadnímúčelům při koupi, prodeji a dědictví. Teprve mnohempozději se ukázala nutnost poznat i produkční potenci-ál těchto půd pro racionálnější využívání celého země-dělského půdního fondu.

Základem klasifikace půd byl podrobný terénní prů-zkum zaměřený na zjištění skutečného stavu a následnémapování půd, které patřilo k zajímavým kartografic-kým pracem. Použitá klasifikace půd vždy odráželav dané době stupeň vědeckých poznatků o půdě a mož-nosti jejich aplikace v praxi.

Prvním uceleným průzkumem celého území České re-publiky byl bonitační průzkum, provedený v 19. století.Původně převládala klasifikace půd podle jejich dílčíchvlastností, zejména zrnitosti, vrstevnatosti, obsahu hu-musu a množství minerálních látek. Později, přibližněod dvacátých let tohoto století, se prosazovala klasifika-

ce půd i podle obsahu přístupných živin, popřípadě po-dle lokálních kombinací jednotlivých faktorů.

Po druhé světové válce byl prováděn tzv. geonomickýprůzkum, který představoval zjednodušené šetření půd-ních poměrů na základě hodnocení zrnitosti půdy zečtyř sond v každém katastrálním území. Výsledky toho-to průzkumu spolu se stanovištním výzkumem vyústilyv globální klasifikaci území nejen podle výrobních ob-lastí, ale i v soustavu tzv. přírodních stanovišť. Byly pou-žívány pro stanovení sazby pozemkové daně a diferen-ciálních příplatků až do konce roku 1988.

Tento vývoj v bonitačních průzkumech byl dán poli-tickým systémem ve státě, který směřoval jednoznačněk totálnímu potlačení soukromého hospodaření na pů-dě a naopak k rozvoji zemědělské velkovýroby ať jižstátní nebo družstevní formou, spojenou s vysokoukoncentrací a specializací prací. Z tohoto důvodu taképostupně pozbýval na významu dřívější, po desítky letpoužívaný bonitační systém vztažený k původním par-celám jednotlivých vlastníků, dokumentovaný osmi bo-nitními třídami v operátech bývalého pozemkového ka-tastru. Tyto údaje, které nebyly prakticky od konce dru-hé světové války aktualizovány, ztrácely v oceňovánípůdy postupně svoji úlohu a koncem osmdesátých letbyly využívány již jen při stanovování finančních odvo.

1995/74


dů za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě popř.k řešení otázek souvisejících se zpřísněnou ochranouzemědělských půd. Bonitní třídy byly postupně nahra-zeny výsledky nové bonitace půd.

V šedesátých letech byl proveden komplexní průzkumpůd, jako první moderní průzkum půd na území celé re-publiky, s výjimkou některých území (např. vojenskýchvýcvikových prostorů). Představuje komplexní genetic-ko-agronomickou klasifikaci půd, která se stala zákla-dem pro nový bonitační informační systém o půdě.

Podrobná bonitace (ekonomické ocenění) zeměděl-ských půd byla zahájena na základě usnesení vlády re-publiky v roce 1971. Terénní půdoznalecký průzkuma mapování byly ukončeny v roce 1978. V následnémobdobí pak byly výsledky zpracovány do půdně karto-grafického informačního systému a do bonitační nume-rické databáze.

Bonitační klasifikace je zpracována pro zemědělskoupůdu jako celek, bez ohledu na jednotlivé druhy po-zemků. Vyjadřuje proto základní agroekologické fakto-ry, potřebné pro hodnocení jak orné půdy a trvalýchtravních porostů (luk a pastvin), tak i ostatních speciál-ních druhů pozemků (chmelnic, vinic, ovocných sadůa zahrad).

Její výsledky mají víceúčelové využití, zejména pro:- stanovení úředních cen zemědělské půdy a navazují-

cích daní z nemovitostí,- posuzování vhodnosti jednotlivých pozemků k pěs-

tování určitých plodin,- optimalizaci agronomických a agrotechnických opa-

tření atd.Základní jednotkou bonitační klasifikace je bonitova-

ná půd ně ekologická jednotka (BPEJ), která vyjadřujerozdílné produkční a ekonomické efekty určitých částízemědělského území. Její konkrétní vlastnosti jsou vyjá-dřeny pětimístným kódem (tab. 1), ve kterém:

1. číslice značí příslušnost ke klimatickémuregionu

2. a 3. číslice určuje příslušnost k určité hlavnípůdní jednotce

stanovuje kombinaci svažitosti po-4. číslice zemku a jeho expozice ke světo-

vým stranám

5. číslice vyjadřuje kombinaci hloubkya skeletovitosti půdního profilu

Hranice všech BPEJ jsou zakresleny jako tematickýobsah v otiscích Státní mapy I : 5 000 - odvozené, vy-hotovené na území celé České republiky v souvislémkladu a v souřadnicovém systému Jednotné trigonome-trické sítě katastrální (S - JTSK). V mapách jsou hra-nice vyznačeny tlustou zelenou čarou a každá BPEJ jeoznačena příslušným pětimístným kódem. V zastavě-ném území (v intravilánech obcí a menších měst) je prů-běh hranic BPEJ vyznačen obdobnou, ale přerušova-nou čarou. V současné době se hranice BPEJ digitalizu-

jí v odborné organizaci podřízené Ministerstvu země-dělství České republiky.

Zásadním problémem ke kterému došlo při vytváření sy-stému BPEJ je skutečnost, že hranice BPEJ byly v terénuzvoleny jako ohraničení určitých částí území, bezjakéko-liv návaznosti na hranice parcel, které jsou evidoványv katastru nemovitostí v extravilánu, snad jen s výjimkouhranic lesů, hranic významných vodních toků, hranic ka-tastrálních území a v některých případech i hranic zasta-věných území. Ani v následném zpracování výsledků bo-nitace zemědělských půd nebylo k této skutečnosti při-hlédnuto a obě informační soustavy, tj. katastr nemovito-stí a nová bonitace zemědělských půd, nebyly nijak vzá-jemně propojeny. Tento chybný krok, který učinilyústřední orgány koncem sedmdesátých let se dnesjevíja-ko zcela nepochopitelný a nelze jej rozumně vysvětlit.Z historického vývoje muselo být již tehdy jasné, že žád-ný bonitační systém, pokud chce být funkční, nemůžeexistovat mimo rámec katastrální evidence.

BPEJ jsou v současné době využívány v systému oce-ňování půdy. Jejich propojení s katastrem nemovitostí,tzn. jejich zavedení přímo mezi údaje katastru, se při-pravuje. BPEJ budou přiřazeny ke všem parcelám jed-notlivých vlastníků zemědělské půdy. Skutečnost, že hra-nice BPEJ nejsou totožné s hranicemi parcel katastrunemovitostí bude však znamenat, že u jednotlivých par-cel bude v řadě případů evidováno i několik těchto bo-nitačních jednotek. Informace o BPEJ zatím podle zá-konné úpravy vydávají okresní pozemkové úřady, a tona základě velmi pracného manuálního porovnání mapBPEJ a kopií katastrálního operátu.

Situací na tomto úseku se zabývala i vláda České re-publiky a jako cílový termín pro zavedení BPEJ do kata-stru nemovitostí stanovila konec roku 1998. Od počátkuroku 1999 má být systém daní z nemovitostí upraven tak,aby poplatníkem této majetkové daně byl ve všech přípa-dech vlastník nemovitosti. Celý tento proces bude kapa-citně i finančně velmi náročný a proto se hledá optimálnípostup i s využitím automatizace. Bude rovněž nezbytné,aby ovládání systému BPEJ bylo dořešeno legislativně,protože musí být stanoven odborný garant za trvalou pé-či o BPEJ, zejména o systematickou aktualizaci těchtoúdajů, kterou nemohou ani do budoucna zabezpečovatkatastrální úřady. Uvedený proces bude však náročnýi z hlediska vlastní technologie přiřazení BPEJ k parce-lám. Jednotlivé etapy vymezování a mapování BPEJ bylyřešeny v době rozvoje zemědělské velkovýroby a pro ten-to účel byly prováděcí metodikou stanoveny i výstupya účelové iterpretace, jinými slovy byl v některých přípa-dech volen "velkorysejší přístup". Například plochymenší než 3 ha se mapovaly tehdy, jestliže měly výrazněkontrastní charakter a jejich výměra činila nejméně 0,5ha. Přitom za výrazně kontrastní charakter se považovalaodlišnost sklonitosti o 5°, odlišnost skeletovitosti, zrni-tosti a hloubky půdy nejméně o 2 kategorie, zamokřenostpozemků atd. Plošně nevymezitelné tvary (menší než 0,5ha) byly zakreslovány do map BPEJ značkou. Tato přes-nost a metoda mapování BPEJ v jednotlivých katastrál-ních územích byla v daném čase a pro stanovený účela využití v oblasti velkovýroby dostatečná a interpretač-ně opodstatněnájak v oblasti výrobní, řídící a plánovací,tak i v oblasti dotační a daňové.

1995/75


V současné době, kdy do popředí vystupuje prioritavlastnických vztahů k půdě, privatizace zemědělstvía s tím související komplexní pozemkové úpravy budevšak rozhodující kvalita (bonita) i toho nejmenšího ze-mědělského pozemku. Proto, má-Ii si současná bonitacezemědělských půd zachovat úroveň odborně uznávané-ho podkladu, je nezbytné ji v některých lokalitách po-stupně zpřesnit a doplnit.Půjde zejména o:

- dodatečnou bonitaci pozemků v některých intravilá-nech,

- dodatečnou bonitaci ploch vrácených armádou civil-nimu sektoru,

- dodatečnou bonitaci rekultivovaných půd v těžeb-nich oblastech,

- aktualizaci BPEJ na pozemcích postižených erozía poškozených zavedením velkovýrobních technolo-gií obhospodařování,

- další podrobné průzkumy podle požadavků okresníchpozemkových úřadů, Pozemkového fondu ČR apod.

4. Využití katastru a BPEJ při oceňování zemědělsképůdy

Úřední ceny zemědělské půdy jsou dány finančnímohodnocením každé BPEJ a jsou vyhlášeny obecně zá-vazným právním předpisem, tj. vyhláškou č. 178/1994Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů, je-jíž poslední verze nabyla účinnosti dnem I. listopadu1994.Tato cena se používá ve všech případech, kdy nelze

použít individuální (tržní) cenu půdy, zejména pro:- stanovení základu daně z nemovitostí (z pozemků),- výpočet odvodů daně dědické, daně darovací a daně

z převodu nemovitostí,- odvod daně z příjmu fyzických osob, je-Ii cena sjed-

naná nižší než cena podle cenového předpisu,- zjištění ceny pozemku při jeho vyvlastnění pro veřej-

né účely,- směny pozemků při komplexních pozemkových

úpravách,- stanovení odvodů za odnětí zemědělské půdy země-

dělské výrobě,- stanovení majetkové podstaty při uplatnění zákona

o konkurzu a vyrovnání,- projekční a rozpočtovou činnost,- regulaci využití zemědělské půdy (uvádění půdy do

~Iidu, převod do jiných druhů pozemků apod).Uřední ceny půdy (pozemků) stanovené podle boní-

tační klasifikace zasahují velmi výrazně do oficiálníchmajetkoprávních řízení občanů, při nichž je v souladus principy daňové spravedlnosti žádána dostatečná přes-nost. Z toho důvodu stanovuje cenový předpis viz tab. 2.

BPEJ jsou využívány též pro stanovení základu pro vý-počet daně ze zemědělských pozemků. V tomto případěse však nevychází z ceny každého jednotlivého pozemku,ale příslušnou vyhláškou je stanovena jediná průměrnácena 1 mZ zemědělské půdy v každém katastrálním území,bez ohledu a druh jednotlivých pozemků a na jejich kon-krétní BPEJ. Tento způsob nenaplňuje samozřejmě prin-cip "daňové spravedlnosti" a byl zvolen pouze pro pře-chodné období, než bude v rámci katastru nemovitostívytvořena řádná evidence parcel jednotlivých vlastníkůs jednotlivě přiřazenými skutečnými BPEJ.

U nezemědělských půd stanovuje cenový předpis zá-kladní sazby v Kč za I m2, které v některých případechještě upravuje, např. ve vztahu k velikosti sídel, atrak-tivnosti umístění pozemku apod. Přímá vazba na ka-tastr nemovitostí existuje vždy, pokud se týká parcel a je-jich výměr. Pokud se týká jednotlivých evidovanýchdruhů pozemků, pak přímá vazba existuje pouze v ně-kterých případech, v ostatních jen zprostředkovaně.Typickým příkladem je kategorie stavebních pozem-

ků, která není v katastru nemovitostí samostatně evido-vána a v cenovém předpisu je definována takto:Stavebními pozemky jsou

- nezastavěné pozemky evidované v katastru nemovi-tostí v jednotlivých druzích pozemků, které bylyzvláštními předpisy určeny k zastavění,

- pozemky evidované v katastru nemovitostí v druhupozemku "zastavěné plochy a nádvoří" a v druhupozemku "ostatní plochy", které jsou již zastavěny,

- pozemky skutečně zastavěné stavbou bez ohledu naevidovaný stav v katastru nemovitostí.Mimo fixní ceny (včetně přirážek a srážek), stanove-

né pro stavební pozemky, se alternativně používá projejich ocenění údajů z cenových map stavebních pozem-ků, které jsou postupně zakládány na obecních a měst-ských úřadech a obsahují ceny, které byly skutečně uve-deny v kupních smlouvách. Pro zajímavost lze uvést, žeúřední cena stavebního pozemku v Praze je I 700 Kč zaI m2 a může být u pozemků a hlavních třídách, hlav-ních náměstích nebo ve výhodně položených částechměsta zvýšena až o 200 %. Katastrální úřady se na tvor-bě cenových map nepodílejí, dodávají pro ně pouzeotisky katastrálních map.Cenu lesních pozemků určuje cenový předpis podle sou-

borů lesních typů, což jsou jednotky typologického systé-mu, které sdružují lesní typy podle ekologické příbuznostivyjádřené hospodářsky významnými vlastnostmi stanovi-ště - lesního pozemku. Cena za I m2 se pohybuje od 0,24do 6,60 Kč při možném uplatnění srážek podle kategoriza-ce lesů a vlivu některých vnějších faktorů.Zvláštní postupy při určování ceny I m2 se používají

u vodních ploch, kdy se samostatně určují ceny rybníkůs chovem ryb, bez chovu ryb, velkých vodních nádrží

1818 BPEJ, které jsou samostatně oceňovány sazbouv Kč/l m2 vyjádřenou až na jednotlivé haléře v roz-sahu od 0,50 do 13,50 Kč/I m2, nebo

126 cenových skupin, do kterých je agregováno uve-dených 1818 BPEJ při jejich oceňování sazbouv Kč/l m2 zaokrouhlenou na celé desetihaléře v roz-sahu od 0,50 do 13,50 Kč/l m2•

K nejvyšším cenám zemědělských pozemků zpravidla nále-ží po jedné BPEJ, zatimco k průměrným až nejnižším ceno-vým sazbám většinou přísluší několik desítek, výjimečněi více než sto BPEJ.

Poznámky:- oceňování je vždy vztaženo k parcelám a jejich výmě-rám evidovaným v katastru nemovitostí,- uvedené ceny nejsou konečné a upravují se o další vli-vy, např. na území hlavního města Prahy se zvyšují o 560%, ve zvláště chráněných územích se naopak snižují ažo 30 % atd.

1995/76

Geodetický a kartografický obzorročník 41/83, 1995, číslo 4 n

apod. I v tomto případě lze použít některých údajůz katastru nemovitostí o způsobu využití pozemků.

Při přípravě cenového předpisu se podařilo prosadit,že některé údaje o způsobu využití pozemku evidovanév katastru nemovitostí v druhu pozemku ostatní plochybyly do tohoto předpisu přímo převzaty a oceněny sa-mostatně. Jedná se zejména o liniové dopravní stavbyvšeho druhu, veřejná prostranství, chodníky a pa rkovécesty, o plochy letišť a přístavů, které byly oceněny jakostavební pozemky s koeficientem 0,70 a dále o některéneplodné plochy, které se oceňují 0,50 Kč za 1m2•

Cenový předpis stanovuje velice podrobné postupypři oceňování jednotlivých staveb'a trvalých porostů napozemcích. V těchto případech se však údaje katastrunemovitostí nevyužívají, snad jen podpůrně při kon-frontaci skutečně zastavěné plochy a výměry evidovanév katastru.

Uvedený popis, i když je velice globální, ukazuje, žev propojení informačního systému katastru nemovitos-tí, systému bonitační klasifikace (BPEJ), státního ceno-vého předpisu v oblasti nemovitostí a předpisu pro sta-novení daně z nemovitostí (o kterém však byla pouzeokrajová zmínka), existují značné disproporce zejménav nejednotnosti základních vstupních údajů a parame-trů a v dílčí nejednotnosti oceňování nemovitostí projednotlivé účely. Odstranění tohoto problému výrazněsníží dosavaqní mimořádnou administrativní náročnostna úseku oceňování nemovitostí a daní z nemovitostív České republice a přispěje k optimalizaci celého pro-cesu i k dosažení proklamované daňové spravedlnosti.

Do redakce došlo: 3. 2. 1995

Využitie údajov katastranehnutel'ností na tvorbu GIS/LlS

Ing. Ondrej Vojtičko. CSc .•Úrad geodézie. kartografie a katastra


Informatizácia spoločnosti je objektívnym celosveto-vým trendom, ktorý nadobúda v súčasnosti charakterrozhodujúceho faktora pre ďalšíe napredovanie spol oč-nosti. Potreba, tvorba, výmena a využívanie informáciesú determinované stupňom rozvoja spoločnosti, úrov-ňou poznania a jeho transformácie do spoločenskejpraxe. Rozvoj a využitie výpočtovej a prenosovej tech-niky umožňuje spracovať vel'ké množstvo údajov a ná-sledne ich ponúknuť používatel'om na využitie. Vznika-jú tak informačné systémy (IS) pre potreby štátnych,hospodárskych, ekologických, dopravných, bezpečnost-ných a ďalších orgánov. Predmetom nášho záujmu súgeografické informačné systémy (GIS), ktoré sú jednouz najrýchlejšie sa rozvíjajúcich oblasti informačnýcha komunikačných technológii.

Reálny priestor Zeme, ktorý nás obklopuje a ktorý vní-mame našimi zmyslami, alebo sprostredkovane pomo-cou prístrojov, je vyplnený objektmi, javmi a procesmirozneho druhu, medzi ktorými existujú rozne súvislosti.Takto chápaný reálny priestor Zeme nazývame geosfé-rou a modelujeme alebo zobrazujeme ho pomocou ab-straktného priestoru. Abstraktným zobrazovacím prie-storom je jednoznačne matematický a geodetický urče-ná referenčná plocha, na ktorú sa vzťahuje časopriesto-rová informácia. Referenčná plocha može byť gul'ová,alebo to je dvojosový rotačný elipsoid. Zobrazenie refe-renčnej plochy do roviny si vyžaduje zaviesť súradnico-vú sústavu. Polohová lokalizácia údajov sa zabezpečujejednotným súradnicovým systémom. Polohová lokalizá- .cia mMe byť vyjadrená dvoma sposobmi, a to v zeme-pisnom súradnicovom systéme (S, C/J, A) alebo v rovin-nom súradnicovom systéme (O, X, Y).

Tvorba časopriestorových modelov geosystémov preurčitý územný celok sa spája so zberom a spracovanímvel'kého množstva údajov, čo je náročne ako z časovéhohl'adiska, tak aj po materiálnej (hardver, softver) a per-sonálnej stránke. V dosledku nedostatku spol'ahlivýchčasopriestorových informácií sa prijímajú nekompeten-tné územné, technické a ekologické rozhodnutia. Pretosa budujú IS s časopriestorovými informáciami, na kto-ré sa viažu ďalšie sociálne, ekonomické, technické a inéinformácie. Nazývame ich geoinformačnými systé-marni. Teória geoinformačných systémov sa formuje odsedemdesiatych rokov, preto nemá jednotné triedenieani ustálenú terminológiu. A tak niektorí autori považu-jú za geoinformačné len GIS, iní uprednostňujú názovinformačné systémy o území ( Land Information Sy-stem - US). .

Podl'a [3] je geoinformačný systém všeobecnejší teri-toriálne orientovaný IS definovaný ako špecializovanýsystém riadenia údajov, určený na vstup, analýzu, ria-denie a výstup priestorových údajov, s ktorými smezvyknutí stretávať sa na mapách. Aj v [2] je geoinfor-mačný systém chápaný ako všeobecnejší, v rámci ktoré-ho sa diferencujú- GlS,- US a- ďalšie územne orientované IS.

Pripravovaný Terminologický slovník geodézie, kar-tografie a katastra [4], ktorý bol spracovaný za úzkej sú-činnosti terminologických komisií Úradu geodézie, kar-tografie a katastra Slovenskej republiky (ÚGKK SR)a Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, obsa-huje nasledujúcu definíciu GIS: G IS je organizova-ný súbor počítačového hardveru, softveru,geografických údajov a personálu určený naefektívny zber, uchovávanie, obnovovanie,manipuláciu, analýzu a zobrazovanie všet-kých geografických vzťahov informácie.

1995/77


GIS je v súčasnosti prezentovaný vo viacerých podo-bách:- počítačom podporované mapovanie (Computer

Aided Maping - CAM),- automatizované mapovanie a správa základných

prostriedkov (Automated Mapping and Facilities,Management - AM/FM),

- US,- mestský informačný systém (MIS),- regionálny informačný systém.

V mnohých prípadoch sa nesprávne používa pojemGIS pre rózne softverové produkty. Napriek tomu, žemnoho aplikácií GIS má málo spoločné s geografioua tento pojem sa nesprávne používa, šíri sa ďalej. Dnessa takto označuje vel'ká skupina IS na spracovanie prie-storových údajov uplatňujúcich sa v celej šírke činnostičloveka.

Pretože existuje vel'ké množstvo GIS, systémova technológií, vyplynula potreba všetky európske aktivi-ty v oblasti GIS koordinovať. S podporou Komisie Eu-rópskej únie, DG XIII - E 2 - Informačné technoló-gie, bola založená v roku 1993 organizácia EUROGI(European Umbrella Organisation for Geographic In-formation). Sídlom tejto organizácie je Amersfoortv Holandsku. Ciel'om EUROGI je zastupovať záujmyEurópskej únie vo všetkých otázkach geoinformáciia podporovať potreby GIS.

GIS je nástroj na uchovávanie a spracovávanie priesto-rových geografických údajov počítačom. Skladá saz piatich hlavných komponentov, a to počítača, progra-mu, geografického modelu v digitálnej forme, funkciía špecialistu-používatel'a. Funkcie GIS mažeme rozčle-nit do štyroch hlavných kategórií:- pre vstup a ukladanie údajov,- pre editovanie obrazu a korekcie atribútov,- pre spracovanie a analýzu údajov a- pre prezentáciu údajov.

Všetky komponenty GIS sú dóležité, najdóležitejšiaje však úloha špecialistu-používatel'a. Počítač nie jeschopný rozhodnúť, aké údaje majú byť vyberané,uchovávané, vzájomne kombinované a v akej mierkevykreslené.

US podl'a [2] sa zaoberá zberom, ukladaním, vyhod-nocovaním, aktualizáciou a poskytovaním údajov o rea-litách a aktivitách vzťahujúcich sa na určité územie.Ukladané informácie pritom nielen popisujú kvantita-tívne a kvalitatívne charakteristiky záujmových objek-tov a javov, ale predovšetkým zachytávajú ich polohovévazby k územiu a navzájom medzi sebou.

Mnohé stotožňujú US s GIS a aj z doterajších úvahvyplýva, že prinajmenšom existuje medzi nimi vel'kýprienik.

Údaje, vztiahnuté na prvky územia, majú róznu formua možno ich získať róznym spósobom. Z tejto skutoč-nosti musí vychádzať každý GIS, ktorý musí umožniťvstup rozličných prameňov údajov, nosičova z hl'adis-ka počítačovej komunikácie rozličných štandardizova-ných formátov.

Pre potreby štátnej a verejnej správy, pódohospodár-stvo, ochranu prírodného a životného prostredia, ener-getiku, dopravu, telekomunikácie, plynárenský a ťažob-ný priemysel a výstavbu jednotného štátneho IS chýbaceloštátne jednotný kartografický podklad úrovnea kvality GIS v digitálnej forme, tvoriaci základnú in-formačnú bázu o území pre iné územne orientované IS,bázu údajov pre počítačove riešenie rozborových, plá-novacích, ekologických a expertných problémov, i preautomatizovanú tvorbu máp. S ciel'om zabezpečiť uve-dené celospoločenské potreby a možnosti štátneho roz-počtu buduje ÚGKK SR Automatizovaný informačnýsystém geodézie, kartografie a katastra (AIS GKK).

Informačný súbor katastra nehnutel'nostiach (ISKN)je rozhodujúcou súčasťou AIS GKK. Je postupne bu-dovaný v dvoch úrovniach:- centrálnej s výkonným sálovým počítačom v rozpo-

čtovej organizácii Geodetický a kartografický ústavBratislava (GKÚ),

- regionálnej s počítačmi typu PC v lokálnych sieťachv katastrálnych úradoch (v 38 sídlach okresov a v 13sídlach obvodov).

Bázu údajov AIS GKK tvoria tieto informačné súbo-ry:a) ISKN

aa) súbor popisných informácií,ab) súbor geodetických informácií,

b) informačný súbor geodetických bodových polí;ba) súbor údajov astronomicko-geodetickej a trigo-

nometrickej siete,bb) súbor údajov nivelačnej siete,bc) súbor údajov gravimetrickej siete,bd) súbor údajov pevných bodov podrobného (polo-

hového bodového) pol'a,be) súbor údajov stabilizovaných bodov technických

nivelácií,c) základná báza údajov pre GIS.

Legislatívny rámec AIS GKK tvoria:1) zákon č. 265/1992 Zb. o zápisoch vlastníckych

a iných vecných práv k nehnutel'nostiam,2) zákon SNR č. 266/1992 Zb. o katastri nehnutel'ností

v Slovenskej republike,3) vyhláška Slovenského úradu geodézie, kartografie

a katastra (SÚGKK), ktorou sa vykonáva zákonč. 265/1992 Zb. o zápisoch vlastníckych a inýchvecných práv k nehnutel'nostiam a zákon SNRč. 266/1992 Zb. o katastri nehnutel'ností v Slovenskejrepublike,

4) zákon č. 46/1971 Zb. o geodézii a kartografii.Budovanie AIS GKK sa vykonáva podl'a Smernice

na prevázdkovanie AIS GKK [5], ktorá obsahuje tietoprílohy:č. 1 - Definícia formátu údajov na výmenu informácií

(FÚVI);č. 2 - Prístupové práva k údajom KN; (uverejnené

v prílohe č. 2 k Spravodajcovi ÚGKK SR XXV,1993, čiastka 2 v znení zmeny uverejnenej v prí-lohe č. I k Spravodajcovi ÚGKK SR, XXVI,1994, čiastka 5);

č. 3 - Podmienky elektronického poskytovania údajovzo súboru popisných informácií KN;

č. 4 - Výmenný formát grafických súborov vektorovejkatastrálnej mapy (ÚKN) (uverejnené v príloheč. I k Spravodajcovi ÚGKK SR XXVI, 1994,čiastka 3).

1995/78


Predpokladom výstavby GIS/US je štátny geodetic-ký súradnicový systém. V Slovenskej republike (SR) hotvorí súradnicový systém Jednotnej trigonometrickejsiete katastrálnej.

Lokalizačnú bázu pre GIS/US z budovaného AISGKK tvorí ISKN. Súbor geodetických informáciíISKN na regionálnej úrovni obsahuje údaje katastrál-nej mapy vyjadrené vo vektorovom tvare. Tam, kde eštenie je vedená katastrálna mapa vo vektorovom tvarea zmeny v operáte sú vykonávané číselne, obsahuje sú-bor geodetických informácií aktualizovaný zoznam sú-radnic podrobných bodov - register súradnic (RES).Súbor geodetických informácií ISKN vedený v centreobsahuje RES a predpis pre kresbu.

VKM predstavuje súbor bodov vyjadrených ich sú-radnicami a spojnicami týchto bodov. Vektorová formasa získava z formy rastrovej vektorizačným procesom,ktorý móže byť automatický, poloautomatický alebo saurčujú diskrétne súradnice pri interaktívnej práci ope-rátorom označených lomových bodov kresby mapy.Vektorizovaný súbor je možné bežným programovýmaparátom upraviť do formy vhodnej na kresbu bežnýmikresliacimi zariadeniami.

VKM tvorí pre GIS/US podrobnú územnú lokalizá-ciu vyjadrujúcu priestorovú polohu, tvar, vel'kosť a roz-mery objektov (parciel, budov, územných'celkov).

Súbor popisných informácií ISKN obsahuje údajestanovené v zákone Č. 265/1992 Zb., v zákone SNR č.266/1992 Zb., vo vyhláške SÚGGK Č. 594/1992 Zb.(údaje o vlastníkoch, nájomcoch, držitel'och, bytocha nebytových priestoroch, stavbách na pozemkoch)a súvisiace doplňujúce údaje o:- právnych vzťahoch,- doručených listinách a plombách,- definičných bodoch nehnutel'ností a priestorových

jednotkách a- kódoch.

Stav budovania ISKN je nasledujúci:1) súbor popisných informácii ISKN je založený a ve-

dený celoplošne na území SR, t.j. na všetkých 52správach katastra, okrem toho je vedený aj v centre- v GKÚ,

2) súbor geodetických informácií je vedený na výpočto-vej technike PC vo forme VKM v 10 katastrálnychúzemiach (k. ú.) z celkového počtu 3520 k. ú. Je pred-poklad, že do konca roku 1995 to bude cca 100 k. ú.Na budovanie GIS/US je možné využiť súbor geo-

detických informácií v d'alších 1242 k. Ú., kde je kata-strálna mapa v číselnom tvare s aktualizovaným RES.V ostatných k. Ú. ide o grafické mapy v siahovej sústa-ve, vačšinou v mierke I :2880 a ich využitie pre GIS/US je podmienené ich prevodom do vektorovej formy.

V poslednom období sa z iniciatívy mestskýcha obecných samospráva správcov inžinierskych sietí nabáze novovytváraných digitálnych technických mápmiest začínajú budovať MIS. Základnú vrstvu tu tvoríISKN, ktorú poskytuje rezort ÚGKK SR. Ďalším sub-jektom, ktorý pri budovaní MIS hrá významnú úlohu,sú firmy zaoberajúce sa rozširovaním komerčných sy-stémov CAD (Computer Aided Design - počítačompodporované navrhovanie projektovania) a GIS pre-vážne v technológii PC. V rámci uvedeného trojlístkadochádza k spolupráci na zmluvnom základe, ktorejciel'om je na podklade aktuálnych údajov KN vybudo-vať funkčný MIS s permanentne aktualizovanou kata-

strálnou vrstvou. Spolupráca katastrálnych úradovs mestskými zastupitel'stvami pri budovaní MIS sa u-skutočňuje napr. v Bratislave, v Košiciach, v Komárnea v Novom meste nad Váhom.

S ciel'om tvorby VKM vypracoval ÚGKK SR tietopredpisy:I) Pokyny na skenovanie máp vel'kých mierok na účely

KN.2) Metodický návod na vedenie VKM.3) Metodický návod na aktualizáciu VKM.

Hlavnými funkciami KN sú:- ochrana právnych vzťahov k nehnutel'nostiam,- poskytovanie údajov na daňové a poplatkové účely

a na oceňovanie nehnutel'ností,- poskytovanie údajov na budovanie d'alších IS orien-

tovaných na nehnutel'nosti.V súvislosti s prechodom rezortu ÚGKK SR na prie-

bežnú (dennú) automatizovanú aktualizáciu údajov KNsa vytvořili predpoklady na modemové (prípadne aj ká-blové - sieťové) prepojenie regionálnych báz údajovAIS GKK s potencionálnymi používatel'mi, resp. pre-vádzkovatel'mi GIS/US, ktoré predstavuje kvalitatívnevýrazne vyšší stupeň komunikácie s IS, ktorého údajesú aktualizované v reálnom čase.

4.1 Podmienky poskytovania údajov POUz\-vatel'om vzdialeným prístupom (mode-movým prepojením)

Komunikácia sa predpokladá medzi pracoviskom kata-strálneho úradu (regionálnou správou katastra), resp.-pracoviskom GKÚ (centrálna úroveň) a používatel'om.

Pri poskytovaní údajov musia byť bezpodmienečnesplnené tieto podmienky:- prevádzkovatelia AIS GKK písomne upozornia pou-

žívatel'a informácií na tú skutočnosť, že móže získa-né informácie používať len pre vnútornú potrebua nesmie ich poskytovať tretím osobám,

- ak prevádzkovatel' zisti, že používatel' nerešpektujeuvedenú podmienku zastaví na d'alšie poskytovanieinformácií z AIS GKK - prevádzkovatelia AISGKK sú povinní stanoviť účel využívania, rozsah,závaznosť a dobu platnosti poskytovaných údajov,

- o vydaných informáciách vedie prevádzkovatel' oso-bitný prehl'ad, ktorý obsahuje údaje o objednávate-I'ovi, účel na ktorý sa údaje vyžadujú a rozsah vyda-ných údajov. Súbory o poskytnutých údajoch pre-vádzkovatelia archivujú na počítačových médiách.Na poskytovanie údajov pomocou vzdialeného prí-

stupu je nutné zabezpečiť:a) Na strane prevádzkovatel'a AIS GKK (zabezpečí pre-

vádzkovatel') je nutné vytvoriť "Komunikačnýserver" (KS), ktorý obsahuje:- komunikačný počítač pripojený na lokálnu sieť,- modem,- vyhradenú telefónnu linku,- komunikačné programové vybavenie.Ak prevádzkovatel' AIS GKK nie schopný z finanč-

ných, alebo iného dóvodov zabezpečiť činnosť KS, nieje povinný poskytovať údaje týmto spósobom. V tomtoprípade sa móže pri vytvorení KS podiel'ať odberatel'údajov.

1995/79


b) Na strane odberatel'a údajov (zabezpečí odberatel') jenutné vytvoriť "Terminal", ktorý obsahuje:- počítač,- modem,- telefónnu linku,- terminálový program.Povinnosti odberatel'a údajov pri práci s údajmi po-

mocou vzdialeného prístupu:a) bezpodmienečne sa podriadi všeobecným pokynom

správcu komunikačného systému.b) na KS sa bude prihlasovať len pomocou prideleného

hesla.Prevádzkovatel' AIS GKK odpojí odberatel'a údajov

z KS, ak bude porušená niektorá povinnosť odberatel'a.

4.2 Podmienky poskytovania údajov POUZI-

vatel'om napojením na lokálnu počítačo-vú sieť

Komunikácia sa predpokladá medzi pracoviskom kata-strálneho úradu (regionálnou správou katastra), resp.pracovískom GKÚ (centrálna úroveň) a používatel'om.Používatel' musí byť prepojený s pracoviskom dodáva-tel'a káblom typu ETHERNET v rámci siete NOVELL.Vzdialenosť koncových pracovísk nesmie byť spravidlavačšia ako 300 m. Možnosti prepojenia sú vždy limito-vané topológiou konkrétnej lokálnej siete a nemožnov niektorých prípadďch vylúčiť potrebu ďalších investí-cií do sieťových komponentov, príp. rozšírenie siete naviacužívatel'ský operačný systém. Prepojenie na regio-nálnu správu katastra umožňuje poskytoval' údaje v ak-tuálnom stave (priebežná denná aktualizácia). Prepoje-nie na GKú umožňuje poskytovanie údajov, ktoré súcentrálne aktualizované niekol'kokrát do roka v rozsahucelej SR. Poskytovanie údajov je možné cez pracovnédni počas pracovnej doby správy katastra, resp. GKÚ.

Údaje sa poskytujú pomocou používatel'ských pro-gramov prevádzkovatel'a AIS GKK na základe zmluvymedzi prevádzkovatel'om AIS GKK a odberatel'omúdajov.

Rozsah a charakter údajov zodpovedá aktuálnej ver-zii použivatel'ského programu a aktuálneho obsahu bá-zy údajov.

Údaje, ktoré sa takýmto spósobom poskytujú, využí-vajú "zrkadlovú" bázu údajov, ktorá je obnovovanáv dohodnutom časovom intervale (napr. každých 24 ho-dín) z originálnej bázy údajov.

Pri poskytovaní úcrajov musia byť bezpodmienečnesplnené podmienky uvedené v časti 4.3.

Poskytovanie údajov zo súboru popisných informáciíKN používatel'om prostredníctvom káblového prepoje-nia je umožnené v súčasnosti v územnom rozsahu SR.

4.3 Poskytovania údajov zo súboru popis-ných inrormácií KN používatel'om naelektroníckom médiu

V prípade, že nie sú z akýchkol'vek dóvodov splnenépodmienky na poskytovanie údajov modemových alebokáblovým prepojením, móže záujemca získať potrebnéúdaje zo súboru popisných informácií KN zo správykatastra alebo GKÚ zaznamenané na elektronickommédiu, pričom tieto budú aktuálne k, dátumu príslušnejaktualizačnej etapy (v prípade GKU), resp. k dátumu

nahratia na médium (v prípade správ katastra). Údajena médiách je možné získal' za týchto podmienok:I) Údaje na magnetickom médiu sa poskytujú odbera-

tel'ovi vo formáte FÚVI, ktorý je definovaný v prílo-he č. I k Smernici na prevádzkovanie AIS GKK [5].Ak nie je možné údaje poskytnúť vo formáte FÚVI,údaje sa poskytnú vo formáte v ktorom sa prevádz-kuje AIS GKK. Poskytovanie údajov sa vykonáva nazáklade platnej zmluvy medzi prevádzkovatel'omAIS GKK a odberatel'om údajov.

2) Rozsah a charakter údajov je definovaný v prílohe č.3 k Smernici na prevádzkovanie AIS GKK [5].

3) Údaje sa poskytujú na disketách 3,5" alebo 5,25". Akje to možné, údaje sa móžu poskytoval' aj na inommagnetickom médiu, ktoré sa nachádza u prevádzko-vatel'a AIS GKK aj odberatel'a údajov. Ak nie je do-hodnuté ináč, médium na ktorom sa prenášajú údajemusí dodal' odberatel' údajov. Magnetické médiummusí byť nepoškodené a predformátované. V zmluvemusí byť uvedené, aký typ média sa na prenos úda-jov použije (napríklad : 5.25" 360 kB).

Doterajšie skúsenosti z budovania GIS/LlS ukazujú, žeaž 70 % nákladov tvorí zber údajov KN, najma jeho sú-bor geodetických informácií, poskytuje používatel'ovivo forme VKM, alebo grafickej mapy lokalizačné údajeo území popisujúce polohu sledovaných prvkov a javovna zemskom povrchu. Aj z mapy v grafickom tvaremožno preniesť geografickú informáciu do počítača di-gitalizáciou, skenovaním, prípadne skenovaním s ná-slednou vektorizáciou mápových prvkov. Dóležitýmfaktorom tu je, že katastrálne mapy sú priebežne aktua-lizované a sú v jednotnom súradnicovou systéme, ktorývytvára jednotný základ pre všetky GIS/LlS.

LlTERATÚRA:

[I] MARKO, F.-JEŽEK, O.-LlNDOVSKÝ, I.: Ná-vrh tvorby digitálnej bázy údajov mapy strednejmierky. [Realizačný výstup výskumnej úlohy.] Brati-slava, VÚGK 1992.26 s.

[2] MITÁŠOVÁ, I.-VEVERKA, B.-PEZLAR, Z.: Zá-klady teórie systém ov a kybernetiky s aplikáciamiv geodézii a kartografii. Bratislava, Alfa 1990. 248 s.

[3] NEUMANN, J.: Současné geoinformační systémya jejích vztah k dálkovému průzkumu Země. GaKO,36178, 1990, č. I, s. 24- 27.

[4] Terminologický slovník geodézie, kartografie a kata-stra. [Pripravovaný na publikovanie.] Bratislava,ÚGKK SR 1995.

[5] Smernica na prevádzkovanie automatizovaného in-formačného systému geodézie, kartografie a kata-stra. [č. 3 - 875/1993 zo dňa 28. 4. 1993] Príloha Č. 2Spravodajcu ÚGKK SR, XXV, 1993, čiastka 2 a Prí-loha č. I Spravodajcu ÚGKK SR, XXVI, 1994, čiast-ka 3.

Lektoroval:Ing. Juraj Kadlic. CSc.•

VÚGK v Bratislave

1995/80


Evidovanie povodnýchkolektivizácioupol'nohospodárstva a lesnéhohospodárstva do vefkých blokovzlúčených parciel a ichvlastníckych práv v katastrinehnutel'ností

Spoločným špecifickým príznakom vývoj a vlastníctvanehnutel'ností v extraviláne a využívania týchto nehnu-tefností po 2. svetovej vojne v stredoeurópskych a vý-chodoeurópskych krajinách bolo oddelenie vlastníctvapol'nohospodárskej pody a lesnej pOcty od jeho využí-vania. Tento stupeň oddelenia nenadobudol vo všet-kých dotknutých krajinách rovnaký rozsah. Toto odde-lenie viedlo k osobitostiam v evidovaní oboch z hl'adis-ka katastra nehnutel'ností (KN) relevantných a vzájom-ne prepojených informačných podsystémov: informač-ného podsystému o geometrickej polohe nehnutel'nostía informačného podsystému o vlastníckych právacha iných vecných právach, napr. o záložnom práve, vec-nom bremene, práve zodpovedajúcom vecnému breme-nu, predkupnom práve, pokial' má mať účinky vecnéhopráva a i. (ďalej iba vlastnícke práva) k nehnutel'nos-tiam. Do osobitne spoločensky sledovanej pozície sadostali oba spomínané informačné podsystémy v po-sledných rokoch, od roka 1989, v období prechoduk demokracii číže obnovy právneho štátu, v rámci kto-rého je nevyhnutná obnova a garantovanie všetkýchdruhov vlastníctva [6] a [7] v podmienkach Slovenska.

Evidovanie nehnutel'ností a evidovanie vlastníckehopráva k nehnutel'nostiam má na Slovensku tradíciu sia-hajúcu do histórie. Povodné evidenčné nástroje bol ijednoúčelové s funkciou ochrany vlastníckeho právaa s funkciou využiti a na daňové účely. Pre každý účelbola vedená samostatná evidencia. Majetkovoprávnymúčelom slúžili verejné knihy (pozemková kniha a menejfrekventovaná železničná kniha, vodná kniha a banskákniha) a daňovým účelom slúžil pozemkový kataster.

Po skončení 2. svetovej vojny bol stav týchto dvochevidenčných nástrojov, pozemkového katastra a pozem-kovej knihy (pre jednoduchosť budeme ďalej namiestoverejných kníh hovoriť iba o pozemkovej knihe), nedo-brý. Na polovici územia nebol založený operát pozem-kového katastra, značná časť katastrálneho operátu ne-bola vložkárskym konaním premietnutá v pozemkovejknihe, značná časť komasácií neprešla vložkárskym ko-naním, voj nové udalosti sposobili stratu, resp. zničenieoperátov pozemkového katastra a pozemkovej knihyz priestoru 376 katastrálnych území (KÚ) a delenie ne-hnutel'ností do spoluvlastníckych podielov dosiahlospoločensky neúnosnú mieru. Samotný charakter po-zem kovej knihy sposoboval, že napriek intabulačnémuprincípu zápisu vlastníckeho práva v pozemkovej knihev určitom počte prípadov z rozmanitých príčin k zápisuzmeny vlastníckeho práva nedošlo. Najčastejšie sa inta-bulačný princíp nedodržoval v KÚ so starými povodný-

Doc. Ing. Imrich Horňanský, CSc.,Úrad geodézie, kartografie a katastra


mi pozemkovoknižnými zápisnicami. Ďalej po 2. sveto-vej vojne neboli do pozemkovej knihy premietnuté ko-masácie, prídelové listiny, výmery o prídeloch, konfiš-kácie a i. Pritom na označenie vlastníkov sa vo vačšineprípadov okrem mena a priezviska nepoužívali ďalšieidentifikačné údaje, z čoho rezultovali zámeny osob -vlastníkov a iné nedorozumenia.

V dosledku spoločenských premien po roku 1948 do-šlo k zásadným zmenám v systéme vlastníckych vzťa-hov, a tiež v evidenci i vlastníckeho práva k nehnutefno-stiam. Vydaním Občianskeho zákona Č. 141/1950 Zb.v pozemkovej knihe prestal platiť intabulačný princípa začala platiť zásada, že vlastníctvo k nehnutel'nosti sanadobúda samotnou listinou. Týmto sa začal evidovanýstav v pozemkovej knihe rozchádzať so skutočnýmprávnym stavom, aj v tých priestoroch, kde dovtedy bo-la pozemková kniha dobre vedená a aktualizovaná.

Snahy o presadenie užívacích vzťahov ku kolektivizo-vaným ale aj ostatným formám využívania pol'nohospo-dárskej pody a lesnej pOcty oproti tradičným vlastníc-kym vzťahom boli sprevádzané zjednodušeným pohfa-dom na evidenčné nástroje na evidovanie nehnutefnostíi evidovanie vlastníckeho práva k nehnutel'nostiam.

Dňom I. 4. 1964 sa prestali vykonávať zápisy do po-zemkovej knihy. Výpisy znej sa čiastočne vydávajú do-dnes. Vydaním Občianskeho zákona č. 40/1964 Zb.a zákona č. 22/1964 Zb. o evidencii nehnutel'ností (EN)bolo rezortu geodézie a kartografie zverené evidovanieprávnych vzťahov k nehnutel'nostiam [1] a [2]. VedenieEN bolo pokračovaním a zdokonalením evidovania ne-hnutel'ností z rokov 1955 až 1960 označovanej ako evi-dencia pody. Už táto bol a v priestoroch kolektivizova-ného extravilánu orientovaná na užívanie nehnutel'no-stí a užívacie vzťahy k nehnutel'nostiam.

Zákon o EN zlúčil predchádzajúce evidenčné nástro-je. Zretel'ná bol a jeho funkcia utlmovať vedomie vlast-níka o jeho vlastníckom práve a preferovať užívacievzťahy k nehnutel'nostiam hlavne v kolektivizovanomextraviláne. S komplikovanou problematikou vlastníc-kych práv k nehnutel'nostiam úzko súvisí rozdrobenosťpozemkového vlastníctva, ktorá od roku 1945 ešte vač-šmi narástla, lebo delenie pozemkov v prípade dedič-stva nebolo žiaducim sposobom regulované. Napr.v KÚ Rudina, okres Čadca, na liste vlastníctva(LV) č. 208 je zapísaný spoluvlastnícky podiel88800/14745600, čo v desatinnom vyjadrení predsta-vuje 0,006 022 I z celku.

Zložitá, komplikovaná a bez zmeny legislatívnychnoriem neriešitel'ná situácia evidencie vlastníckehopráva k nehnutel'nostiam sa začala čím ďalej tým vač-šimi prejavovať prvkami evidenčného chaosu. Bolasposobená nepriaznivým dedičstvom minulosti, nedo-riešenými právnymi vzťahmi k nehnutel'nostiam eštev pozemkovej knihe a násilnou likvidáciou súkrom-

1995/81


ných vlastníckych vzťahov k pOde po roku 1948. Urči-tou mierou k tomu prispel vel'ký sortimentný nárastvlastníckych a užívacích vzťahov posledných štyridsaťrokov, ktorého ciel'om bolo okrem iného násilne zah-mlievať vlastnícke vzťahy a nahrádzať ich rozmanitýmináhradnými vzťahmi. I keď právna úprava evidencieprávnych vzťahov k nehnutel'nostiam zakotvená v zá-kone EN v znení zákona SRN Č. 150/1983 Zb., v ni-ektorých 'Častiach začala progresívne plniť svoje funk-cie, pripravená bola nová právna úprava EN [4]o právnych vzťahoch k nehnutel'nostiam ako výrazzáujmu zdokonaliť štátne evidovanie nehnutel'nostía právnych vzťahov viažucich sa k nehnutel'nostiam,zvýšiť efektívnosť právnej úpravy v tejto oblasti a pri-spieť k zvýšeni u právnej istoty v súlade s potrebamispoločnosti. Nová právna úprava [3] a [4] nadobudlaúčinnosť od I. I. 1993 [7] a [8]. Informačný systémv nej bol nazvaný KN.

Štatistický prehl'ad vybranych prvkov bázy údajov in-formačného systému o nehnutel'nostiach a informačné-ho systému o vlastnickych právach k nehnutel'nostiamv roku 1949 (2 samostatné informačné systémy) a v ro-ku 1994 (integrovaný informačný systém - KN):Slovenska republikavýmera: 49 036 040 000 mlpočet obcí: 2 848počet katastrálnych území: 3520počet mapových listov katastrálnych máp: 40000počet mapových Iistov určeného operátu: 40 000

Ďalšie údaje sú v tabul'ke I.

V priebehu analýzy vývoja skúmanej problematikyv rokoch 1949 až 1994 výrazne vystupujú do popredianasledujúce špecifiká:- kolektivizácia pol'nohospodárskych a lesných po-

zem kov po roku 1949 bola sprevádzaná oddelenímvlastníctva pody od užívania pody; v drvivej vličšineprípadov"nedóšlo v súvislosti s kolektivizáciou extra-vilánu k ólmene vlastníctva pozemkov (zoštátneniea pod.); vlastníctvo k povodným nehnutel'nostiamz obdobia pred kolektivizáciou bol o v zásade zacho-vané;

- prevod a prechod vlastníckeho práva k pozemkomv extraviláne, ktoré boli trvale zabraté pod stavby(vodné nádrže, cesty, železnice, regulované vodné to-ky a pod.) vyvlastnením, resp. vykúpením bol ibačiastočne zrealizovaný;

- prechod vlastníckeho práva dedičstvom k povodnýmnehnutel'nostiam, ktoré boli skolektivizované a kuktorým teda bol a zamedzená možnosť výkonu vlast-níckych práv, bol vličšinou možný iba zjednoduše-ným sposobom evidencie bez kompletnej geometric-kej definície parciel v extraviláne; takáto zjednodu-šená EN a vlastníckeho práva k nim je v dnešnomKN nepoužitel'ná a musí sa prácnym sposobom tátoskupina dedičstiev osobitným postupom doriešiť (zá-kon Č. 293/1922 Zb.);

- nijaký štátny organ ani iná inštitúcia neboli povere-né v období 19'-> až 1989 funkciou správcovstva in-formačného systému o vlastníckych právach k po-zemkom v extraviláne; v súčasnosti v súvislosti s do-pracúvaním tohto systému treba vychádzať z infor-mačného systému pozemkovej knihy so zakonzervo-vaným stavom roka 1949 a postupne tento stav trebazaktualizovať o všetky zmeny za uplynulé obdobie.

3. Súčasný stav evidovania vlastníckych právk nehnuternostiam a evidovania geometrickéhourčenia nehnuterností

Vlastnícke právo k nehnutel'nostiam je čiastočneA. vpísané už v definitívnej podobe na LV (register C,

resp. dočasný register E; pozri stÍpec (5) a (6) tabul'-ky I),

B. I. zatial' vpísané v neaktualizovanej pozemkovej knihe(prípadne v menšom rozsahu v iných starších neaktu-alizovaných evidenciách) - tj. dočasná podoba,

2. zdokumentované iba v listinách, ktorými bol pre-konaný stav pozemkovej knihy. Listiny sa nachád-zajú v dokumentáciách vlastníkov a iných opráv-nených osob majúcich vzťah k nehnutel'nostiam.Až po predložení listiny katastrálnemu úradu nazápis do KN sa vlastnícky vzťah vpíše do ciel'ovejpodoby na LV (stÍpec (7) tabul'ky I). Nezriedka savyskytujú prípady, keď k listinám (výmery o vlast-níctve, prídelové listiny a i.) nie sú priložené tech-nické podklady na geometrické určenie nehnutel'-ností (geometrické plány, prídelové plány a i.)v dosledku čoho sú takéto listiny neúplné a neza-písatel'né do KN. Ak si vlastník nevie označiť hra-nice svojich pozemkov v teréne, možné riešenie jeiba v rámci pozemkových úprav (PÚ).

Evidovanie vlastníckeho práva k nehnutel'nostiamv podobe A umožňuje okamžité obchodovanie s nehnu-tel'nosťou na trhu s nehnutel'nosťami, resp. všetky inéoperácie s nehnutel'nosťami. Dodacia lehota na vyhoto-venie kópie (výpisu) z už založeného LV je na počkanie,resp. do 24 hodín. Evidovanie vlastníckeho práva k ne-hnutel'nostiam v podobe B umožňuje obchodovanies nehnutel'nosťami, resp. iné operácie s nehnutel'nosťa-mi s časovou spotrebou vyžadovanou na vyhotovenieidentifikácie stavu pozemkovoknižného so stavom kata-stra, resp. so stavom určeného operátu (zabezpečujú ka-tastrálne úrady) a na vyhotovenie geometrického plánu,ak geometrické určenie nehnutel'ností z ob dob ia, kuktorému pozemková kniha vykazuje stav, nie je identic-ké s daným stavom KN, čiže prekonaná je výstavbou

Tab. I (milión parciel)

počet počet parciel zo stÍpca (3) s vlast-reálne níckym právom vpísaným pod faexistujúcich stavu v októbri 1994parciel

v neaktualizo-do LV do LV vanej pozem-

1949 1994 v registr v registri kovej kniheC E alebo iba

v listinách

(I) (2) (3) (4) (5) (6) (7)

Slovensko a 12,683 4,925 2,883 0,833 8,967

z tohointravilán b 3,100' 3,100 2,790 - 0,310

z tohoextravilán c 9,583 1,825 0,093 0,833 8,657

stav: október 1994

*) Predmetom našich nasledujúcich úvah je iba problematikaextravilánu, ktorá dovolila pre túto analýzu zovšeobecnenie- zanedbanie istého nárastu počtu parciel 1949-+ 1995v riadku b (t.j. v intravilánoch).

1995/82


budov, komunikácií, reguláciou vodných tok ov, kolek-tivizáciou pol'nohospodárskej půdy, lesnej půdy a i.(zabezpečuje komerčná geodetická sféra). Vykonanieidentifikácií má dnes diferencovanú dodaciu lehotuv závislosti od rozsahu požiadaviek, technického stavuoperátov a požadovaného uprednostnenia vybranýchkategórií žiadatefov, a tým diskriminácie ostatných žia-datel'ov. Dodacia lehota sa pohybuje od I týždňa do 30mesiacov.V snahe vyjsť v ústrety naliehavým potrebám našej

spoločnosti na úseku ochrany vlastníckych práv k ne-hnutel'nostiam a na úseku rozvoja trhu s nehnutel'no-sťami v termíne pred konaním komplexných PÚ pod-'a zákona č. 330/1991 Zb. [5] vo všetkých KÚ Sloven-ska začali katastrálne úrady zakladať dočasnú (do vy-konania PÚ) evidenciu vlastnických práv k póvodnýmnehnutel'nostiam do LV KN v registri E. Ide o ne-hn. 'tel'nosti v súčasnosti v teréne reálne neexistujúce,ktoré v teréne existovali pred kolektivizáciou pol'no-hospodárskeho a lesného pódneho fondu. Vlastníckeprávo k ním bol o vo vačšej časti zachované a čiastoč-ne bolo obnovené sériou reštitučných zákonov. Kópie(výpisy) zo založených LV v registri E vydávajú kata-strálne úrady na počkanie, resp. do 24 hodín. Evido-vanie vlastníckych práv k póvodným nehnutel'nostiam(v registri E) umožňuje bezkolíznu realizáciu častioperácií na trhu s nehnutel'nosťami (kúpa, predaj, da-rovanie, zámena, nájom nehnutel'ností, alebo ich spo-luvlastníckych podiel'ov, ak nie je požadované ich vy-týčenie v teréne, realizáci~ povinností súvisiacichs daňou z nehnutel'ností, dedenie nehnutel'ností, aleboich spoluvlastníckych podiel'ov, záložné právo k ne-hnutel'nostiam). Iná časť operácií na trhu s nehnutel'-nosťami v tomto prípade nie je možná (prechoda prevod vlastníckeho práva k reálne oddelenej častinehnutel'nosti). V tejto kategórii prípadov je potrebnéspracovať geometrický plán, v dósledku čoho po ná-slednom prevode, resp. prechode vlastníctva budevlastnícke právo vpísané do ciel'ovej podoby do LV(nie v registri E) [9].Je samozrejmé, že evidencia vlastníckeho práva

k póvodným nehnutel'nostiam v svojej alfanumerickejtextovej časti, čiže v súbore popisných informácií, mu-sí byť doplnená o časť meračskú, mapovú, čiže o časťoperátu, ktorá zadefinuje geometrické určenie nehnu-tel'nosti, tj. polohu, tvar a vel'kosť predmetných ne-hnutel'ností. To je funkcia súboru geodetických infor-mácií. Póvodné nehnutel'nosti v extraviláne, ktoré súzdružené a užívané pol'nohospodárskymi družstvami,róznymi inými pol'nohospodárskými a lesohospodár-skymi organizáciami a v časti pripadov aj občanmi,pričom vlastnícke právo póvodného vlastníka Gehodedičov) k nim ostalo zachované, sú jednotne evido-vané v osobitnom mapovom operáte, ktorý pre každéKÚ a v prípade potreby aj pre časť KÚ určí katastrál-ny úrad. Tento mapový operát je označený ako určenýoperát. Určený operát v najvačšej miere splňa podmi-enku geometrického a polohového určenia - zobraze-nia póvodných nehnutefností a príslušných údajov(parcelné číslo, druh pozemku, ... ) a iné príslušnéprepojenie na súbor popísnych údajov. V prípadochak niekdajší operát pozemkového katastra a operátpozemkovej knihy mali rovnaký mapový podklad, čižeide o zjednotený operát, určeným operátom je operátpozemkového katastra. Zjednotený operát je k dispo-

zícii v 50% KÚ Slovenska. V prípade nezjednotenéhooperátu volba určeného operátu je úlohou katastrálne-ho úradu tak, aby z disponibilných mapových podkla-dov boli vybrané tie, ktoré najlepšie spÍňajú požado-vané podmienky. V časti týchto prípadov ide ajo kombináciu mapových podkladov, resp. vzájomnédopÍňanie s eventuálnym prečíslovaním parcelných čí-sel tak, aby bol zachovaný jednotný číselný rad a vy-lúčená duplicita parcelných čísel. Osobitný postup savolí v prípade zmien hraníc KÚ v období po roku1949.Rozpor medzi súčasným stavom v pol'nohospodár-

skom a lesnom extraviláne (1,825 milióna pozemkovv prírode zobrazených na 40 000 mapových listoch ka-tastrálnej mapy KN, z toho iba 93 tisíc parciel má vpí-saný vlastnícky vzťah v LV registra C) a stavom urče-ného operátu KN (tiež 40000 mapových listov zobra-zujúcich 9,583 milióna v teréne reálne neexistujúcichparciel, z ktorých vlastnícke vzťahy 9,490 milióna par-ciel, tj. 0,833 milióna + 8,657 milióna, sa postup neprepisujú z neaktualizovanej pozemkovej knihy do do-časného registra E) riešia PÚ. PÚ podl'a zákona Č.

330/1991 Zb. [5] sú jediným komplexným spósobomriešenia úloh štátu spojených s obnovením výkonuvlastníckych práv a usporiadania pozemkového vlast-níctva. PÚ predstavujú racionálne priestorové usporia-danie pozemkového vlastníctva v príslušnom územív súlade s požiadavkami a podmienkami ochrany ži-votného prostredia a tvorby územného systému ekolo-gickej stability, funkciami pol'nohospodárskej krajinya prevádzkovo-ekonomickými hl'adiskami modernéhopol'nohospodárstva a lesného hospodárstva. Ich pod-stata spočíva v zistení vlastníckych a užívacích po me-rov a v novom rozdelení pozemkov formou scelenia,oddelenia alebo iných úprav. Špecifickým prvkom PÚje ich vel'ká prácnosť a vysoká finančná náročnosť.Najma v dósledku toho postup PÚ je relatívne poma-lý. Od účinnosti zákona č. 330/1991 Zb. [5], čiže odroka 1991, ešte neboli výsledky komplexných PÚ pre-braté do KN ani z jedného KÚ.

Potreby rozvoj a trhu s nehnutel'nosťami v etape trans-formácie ekonomiky a potreby garantovania vlastníctvanehnutel'ností v právnom štáte, jednoznačne vytýčiliúlohu vyriešiť z minulosti zdedené oddelenie vlastníc-tva pol'nohospodárskych a lesných pozemkov v extravi-láne od ich využívania. Toto oddelenie je dósledkomkomplikovaného legislatívneho vývoj a v minulosti, pre-ferovania užívania pódy pred evidovaním vlastníckychvzťahov, dobových direktívne zadefinovaných potriebspoločnosti v minulosti s ciel'om zahmlievania a likvi-dácie vlastníctva nehnutel'ností. Oddelenie vlastníctvaa využívania nehnutel'ností je perspektívne riešené v de-finitívnej podobe realizáciou PÚ s jedinou evidenciougeometrickej definície pozemkov i vlastníckych právk nim v KN. Do realizácie definitívneho riešenia jez pragmatických dóvodov toto oddelenie dočasne rieše-né dvoma prepojenými evidenciami: prvá, definitívna,je tvorená katastrálnou mapou a súborom popisnýchinformácií v registri C a druhá, dočasná, je tvorená ma-pou určeného operátu a súborom popisných informáciív registri E.

1995/83

Geodetický a kartografický obzor84 ročník 41183, 1995, číslo 4

LlTERATÚRA:[I] Zákon Č. 40/1964 Zb. Občiansky zákonník.[2] Zákon Č. 22/1964 Zb. o evidencii nehnutel'ností v znení zá-

kona Slovenskej národnej rady Č. 150/1983 Zb.[3] Zákon Č. 265/1992 Zb. o zápisoch vlastníckych a iných vec-

ných práv k nehnutel'nostiam.[4] Zákon Slovenskej národnej rady Č. 266/1992 Zb. o katastri

nehnutel'ností v Slovenskej repubIike.[5] Zákon Slovenskej národnej rady Č. 330/1991 Zb. o pozem-

kových úpravách, usporiadaní pozemkového vlastníctva,pozemkových úradoch, pozemkovom fonde a o pozemko-vých spoločenstvách v zneni zákona SNR Č. 293/1992 Zb.,zákona SNR Č. 323/1992 Zb. a zákona NR SR Č. 187/1993Z. z. (Úplné znenie vyhlásené zákonom Č. 12/1994 Z. z.)

[6] HORŇANSKÝ, 1.: Ako d'alej s evidenci ou nehnutel'ností.Geodetický a kartografický obzor, 37 (79), 1991, Č. 2, s.35-37.

[7] HORŇANSKÝ, 1.: Problematika evidencie vlastníckychvzťahov k nehnutel'nostiam na Slovensku. Geodetickýa kartografický, obzor, 37 (79), 1991, Č. 9, s. 190-193.

[8] HORŇANSKY, 1.: Príspevok k obnoveni u intabulačnéhoprincipu. Geodetický a kartografický obzor, 38 (80), 1992,Č. II, s. 233-236.

[9] HORŇANSKÝ, 1.: Budovanie bázy údajov o vlastníckychvzťahoch v katastri nehnutel'ností. Geodetický a kartogra-fický obzor, 39 (81), 1993, Č. 12, s. 262-266.

Lektoroval:Ing. JAn Tomalkin.

Katastrělny úrad v Banskej Bystrici

Využitie katastra nehnutel'nostína oceňovanie pozemkov

Ing. Eduard Matěk.Úrad geodézie. kartografie a katastra


Vznik a následné zdokonal'ovanie katastra ako infor-mačného nástroj a o nehnutel'nostiach boli motivovanépraktickými potrebami jednotlivca ale aj štátnej moci.Prirodzenou snahou vlastníka či nájomcu pódy bol oa je mať svoje pozemky ohraničené, poznať ich hodnotua mať zadeklarované svoje práva k nim. Následne štátmal záujem, aby pozemky podl'a spósobu využívania,druhu ale aj iných kvalitatívnych charakteristík bolirovnomerne a spravodlivo zdaňované.

Odhliadnuc od v minulosti doslova triednych prístu-pov pri delení pody na pOdu rustikálnu (sedliacku) čidominikálnu (pánsku) vždy sa zohl'adňovala produk-čná schopnosť pódy. VŽ podl'a "Patentu cisára Joze-fa II. z 20. 4. 1785 o reforme dani pozemkovej a využí-vaní pódy" sa ukladá pozemky a reality vymerať, zobra-ziť a vyšetriť ich hrubý výnos podl'a úrodnosti [I].

Tento výnos bol pre role určený podl'a meríc zrna,pre lúky podl'a kop sena, pre viníce podl'a vedier vína čisiahovíc dreva pre lesy na obdobie 1 roka. Tento údajbol determinujúcim na určenie výšky dane ale aj na ur-čenie výšky ceny pozemku pri jeho predaji, zálohovaníale aj dedení.

Jednoznačne išlo o získanie či určenie kvalitatívnejcharakteristiky o danom pozemku.

Keď parcelu chápeme ako zmenšený obraz pozemkuv mierke mapy, móžeme všetky kvalitatívne, kvantitatív-ne a orientačné údaje sledovať v operáte katastra ne-hnutel'ností (KN) v súbore popisných informácií (SPI).

Orientačné alebo identifikačné údaje sú v súpise par-ciel, a to číslo, podlomenie prípadne diel parcely a 10-kalizácia parcely v mapovom liste.

Jediným kvantitatívnym údajom je výmera, ktoráz hl'adiska geodézie je sprostredkovanou veličinou.Ostatné údaje sú kvalitatívnymi charakteristikami danejnehnutel'nosti (kto je vlastník, nájomca, aký je druh po-zemku, jeho umiestnenie apod.).

Ďalším - kvalitatívnym prvkov v SPI budú podl'a§ 25 vyhlášky Slovenského úradu geodézie, kartografiea katastra č. 594/1992 Zb., ktorou sa vykonáva zákon č.265/1992 Zb. o zápisoch vlastníckych a iných vecnýchpráv k nehnutel'nostiam a zákon Slovenskej národnejrady Č. 266/1992 Zb. o katastri nehnutel'ností v Sloven-skej republike, údaje o bonitovaných pOdnoekologic-kých jednotkách (BPEJ). Tento údaj sa neraz nevhodneprirovnáva ku katastrálnemu výťažku.

Katastrálny výťažok podl'a zákona č. 177/1927 Sb. z.a n. o pozemkovém kat astru a jeho vedení (Katastrálnízákon) bol chápaný ako pomerné číslo vyjadrujúce pro-dukčnú schopnosť pódy, a tým aj jej hospodársku hod-notu. Potom katastrálny výťažok pre danú parcelu bolnásobkom výmery a sadzby, ktOfÚ podl'a akostnýchtried v klasifikačných okresoch stanovilo Ministerstvofinancií [2].

Údaje o katastrálnom výťažku sa používali pri stano-vení výšky daní, určení náhrady pri zhabaní pozemkuštátom, pri súdnych a dedičských poplatkoch, pri spiso-vaní záložných zmlúv apod.

Sadzby katastrálneho výťažku boli viackrát revidova-né. Katastrálny výťažok ako jednotný a ucelený údaj za-choval svoju nezastupitel'nú úlohu pri fiškálnej politikeštátu a na trhu s nehnutel'nosťami.

Aplikáciou prekonaných teórií o tom, že póda nemóžemať cenu ale len úžitkovú hodnotu, lebo nie je tovarom[3], bolo používanie katastrálneho výťažku v nedávnejmínulosti principiálne zavrhnuté. Praktické potreby sivšak vyžadovali aj zadefinovanie novej kvalitatívnejcharakteristiky o pozemkoch.

Vznesením Federálnej vlády ČSSR č. 98 z 23. 3. 1972se začala riešiť výskumná úloha "Bonitácie pol'noho-spodárskeho pódneho fondu ČSSR" [4]. Zámerom tejto

1995/84


výskumnej úlohy bolo, aby sa výsledky bonitácie dalivyužiť nielen na stanovenie výšky daňových sadzieb,ale hlavne na agronomické účely centrálneho plánova-nia a ochrany podneho fondu. Po viaceročnom úsilí sadospelo k jednotnej metodike bonitácie a nás ledne ajpedologickom zmapovaní územia. V súčasnosti údajo BPEJ predstavuje sedemmiestny kód, kde prvé dvoj-číslie určuje kód klimatického regiónu, druhé dvojčísliekód hlavnej podnej jednotky a ďalej sú jednomiestnymkódom určené hodnoty sklonovitosti a expozície, skele-tovitosti a hÍbky pody a nakoniec zrnitosti.

Zadefinovanie BPEJ a ich zobrazenie na Státnychmapách I :5000 - odvodených bola náročná práca, alena určenie ceny pozemku je v súčasnosti len pomocnýmúdajom.

Akýkol'vek trh je možný len pri realizácii trhových pra-vidiel a v konečnom dosledku rešpektovania cenovýchrelácií. Tak ako na tovarovom trhu pri nedostatku urči-tého druhu jeho cena stúpa, obdobne je to aj na trhus nehnutel'nosťami. Aj v súčasnosti hlavne vo vel'kýchmestách, kde je nedostatok stavebných pozemkov, po-sobí zákon dopytu a ponuky. Na cenu pozemku vplývamnožstvo činitel'ov. Vyplýva to z produkčnej schopno-sti pody (u pol'nohospodárskych a lesných pozemkov),čo je dané klimatickými, geografickými, pedologickýmia i. podmienkami. Taktiež od úrovne urbanizácie, či jejblízkych perspektív v danom priestore, pri stavebnýchpozemkov (prítomnosť komunikácií, inžinierskych sietíap.). Nie zanedbatel'ným faktorom pri určení trhovejceny pozemku či nehnutel'nosti vobec je "právna čisto-ta" predchádzajúcich právnych úkonov, prípadne zaťa-ženosti pozemku vecným bremenom (pozemky, ktoré súpredmetom sporu sa vel'mi ťažko predávajú).

Kritika, že trh s nehnutel'nosťami nie je na želatel'nejúrovni, nie je celkom opodstatnená. Svedčí o tom sku-točnosť, že pred účinnosťou zákona č. 266/1992 Zb. [5]štátni notári zaregistrovali v rámci Slovenska cca 40 ti-síc kúpnopredajných zmlúv ročne. V podmienkach no-vej právnej úpravy bolo na správach katastra v roku1993 povolených 61 205 vkladov.

Súčasný trh v praktických pohl'adoch funguje v di-menziách, ktoré nie sú nové. Tak ako v minulosti ajdnes pri cene stanovenej znalcom, sa nehnutel'nosti pre-dávajú s cenou stanovenou podl'a dohody. Tieto cenydohodou od cien stanovených znal com sú podl'a pred-bežného prieskumu rozdielne v 94 % prípadoch. Nie súvýnimkou prípady kúpnopredajných zmlúv, kde do-hodnutá cena je aj viacnásobkom ceny podl'a odhaduznalca, ktorý okrem iného používa pri vypracovaní po-sudku aj kvantitatívny údaj KN - výmeru.

Táto skutočnosť privádza k zamysleniu, ktoré len po-tvrdzuje správnosť nových legislatívnych úprav [5], kdevýmera nepatri medzi závazné údaje KN, ale ovel'a vač-šiu váhu majú informácie o priebehu hraníc.

V daňovej sústave Slovenskej republiky (SR) majetkovédane predstavujú daň z nehnutel'ností (určené podl'avýmery), daň z dedičstva, daň z darovania a daň z pre-vodu a prechodu nehnutel'ností (určená podl'a ceny ne-hnutel'nosti). Práve daň z nehnutel'ností sa týka značné-

ho rozsahu fyzických a právnických osob, ktorá je pod-I'a platných predpisov (6, 7] vyberaná obecnými a mest-skými úradmi.

Vo všetkých prípadoch ide o vyberanie daní podl'aceny "úradnej" nie trhovej. Preto aj súčasný systémzdaňovania nezabezpečuje principiálne daňovú spravo-dlivosť. Tento nedostatok je nahrádzaný roznymi sad-zbami, prirážkami a koeficientmi, čo je predmetom kri-tiky miest a obcí [8].

Hl'adanie optimálneho a spravodlivého modelu oce-ňovania a zdaňovania nehnutel'ností je problém zloži-tejší. V Pol'sku sa napr. zaoberajú myšlienkou, ako v po-dobe účelovej nadstavby viesť evidenciu (kat aster) bu-dov s ich popisom účelu, kubatúry, veku stavby, reno-vácie apod. [9]. Tým by bol i celoplošne zadefinovanéďalšie kvalitatívne údaje o budovách, potrebné na sta-novenie ich ceny.

V nových spoločenských podmienkach na Slovenskusa uvažuje o zavedení cenového registra nehnutel'nostís vypracovaním cenových máp. Tento register by pripoužití spol'ahlivej výmery pozemku (KN) mal podl'ablokov a zón zabudovať ceny všetkých pozemkov a bu-dov [8].

Projekt budovania cenových registrov a cenovýchmáp je pripravovaný v rámci širších koncepčných zá-merov Ministerstva financií SR. Bez ohl'adu na výsled-nú formu realizačného variantu je zrejmé, že tu budepriamy vzťah na pracoviská správ katastra.

Po vyriešení telekomunikačného prepojenia (medzisprávou katastra a správcom dane) možno zadefinovaťnasledujúce požiadavky na KN:- spol'ahlivosť údajov o vlastníkoch a najomníkoch,- spol'ahlivosť výmery,- spol'ahlivosť priestorových informácií o nehnutel'no-

stiach vedených v digitálnych mapách v prístupnompočítačovom systéme.

Záujem štátu, miestnych orgánov, finančných orgánovale aj samotných vlastníkov o poznanie ceny nehnutel'-ností bol a aj je opodstatnený.

Katastrálny výťažok bol jedným z vhodných prvkovpopri údaji o bonitnej triede popisujúcim kvalitu ne-hnutel'nosti.

Údaje BPEJ, ktoré sú zadefinované v minulých ro-koch len pre extravilán, charakterizujú podu pozemkua na stanovenie ceny sú pomocným údajom. Záujemsprávcov daní je zabezpečiť daňovú spravodlivosť (ktomá nehnutel'nosť vyššej hodnoty platí aj vyššiu daň).

Rovnako záujmom štátu je zabezpečiť oživenie trhus nehnutel'nosťami, ktorý bez hodnoverných údajovo nehnutel'nostiach v KN je nereálny a vel'mi obťažný.

Budovanie cenových registrov a cenových (hodnoto-vých) máp je metóda perspektívna a opatovne s vel'kýmdorazom kladie nároky na vstupy a výstupy z KN, nie-len čo do ich spol'ahlivosti ale aj formy počítačovéhospracovania.

Údaj o cene nehnutel'nosti je značne premenlivýa preto nie je účelné obohacovať údaje o parcele v SPIKN o ďalší prvok. Informácie z KN vždy boli, sú a ajnaďalej budú základnými na stanovenie ceny nehnutel'-ností. Preto všetky údaje v KN je potrebné budovaťa aktivizovať s vysokou zodpovednosťou pre činnostia rozvoj právneho štátu.

1995/85

Geodetický a· kartografický obzor86 ročník 41/83, 1995, číslo 4

L1TERATÚRA:[I] MAŠEK, F.: Pozemkový katastr. Praha, Ministerstvo finan-

cí 1948.[2]Vyhláška Ministerstva financí č. 131, 1929 Sb. z. a n., kterou

se vyhlašují pro výpočet katastrálního ~ýtěžku platné sadz-by jakostních tříd v pozemkovém katastru.

[3] MARX, K.: Mzda, cena a zisk. Bratislava, Nakladatel'stvoPravda 1946.

[4] DŽATKO, M. i.: Charakteristika bonitovaných pódno-eko-logických jednotiek SSR. Bratislava, Edícia Ministerstvapol'nohospodárstva a výživy SSR 1976.

[5] Zákon SNR Č. 266/1992 Zb. o katastri nehnutel'ností v Slo-venskej republike. .

[6] Zákon NR SR Č. 87/1993 Z. z., ktorým sa meni a doplňa zá-kon SNR Č. 318/1992 Zb. o dani z dedičstva, dani z darova-nia a prechodu nehnutel'ností a zákon SNR Č. 317/1992 Zb.o dani z nehnutel'nosti.

[7] Zákon NR SR Č. 159/1993 Z. z., ktorým sa mení a dopÍňazákon NR SR Č. 14/1993 Z. z. o štátnom rozpočte SR narok 1993 a o zmene zákonov v oblasti sociálneho zabezpe-čenia a niektorých ďalšich zákonov.

[8] Koncepčné zámery v oblasti oceňovania nehnutel'nostía využívania cenových máp v daňovej sústave SR. Bratisla-va, Ministerstvo financii SR 1993.

[9] BARANOWSKI, W.: Dokumentacja budowalna jako zród-10 informacji dia ewidencji budynku. In: Vedecko-technic-ká konferencia Kataster Nieruchomosci. Kalisz 1994.

Lektoroval:Ing. Jozef Dol!-,vodský,

UGKK SR

Zoznam diplomových prácobhájených absolventmi odborugeodézia a kartografia Stavebnejfakulty STU v Bratislavev roku 1994

Katedra geodé~ieBOČKA YOVA, Z.: Testovanie snímačov akcelerácie v labora-tórnych pqdmienkach.

BOKOROVA, A.: Optimalizácia grafických symbolov pre GlSPovodia Dunaja.

HLADKÁ, B.: Aplikácie DMT v hydrológii.KALlS~Ý, J.: I:ahké odrazové systémy pre elektronické mera-nie dlžok.

KI:UDAJOVÁ, Z.: Vyhodnotenie kontrolných meraní zvislýchposunov lávky pre pešich na Gorazdovej ulici.

LUKJ\ČOV Á..•M.: Kalibrácia nemetrických fotokamier.MACAKOVA, M.: Meranie a vyhodnotenie geometrickýchpar~metrov atypickej žeriavovej dráhy.

MASAR, M.: Projekt na meranie posunov a deformácií prie-hrady.

MAXIM V.: Projekt merania posunov mostného objektu po-čas zaJažkávacej skúšky.

MOLNAR, N.: Analýza dlhodobých meraní zvislých posunovHVB elektrárne Mochovce.

MONTEIRO, A. R.: Laserová nivelácia.MORAVANSKÝ, R.: Vyhodnotenie komplexného etapovéhomerania posunov estakády Podtureň.

PAŠKO, M.: Projekt lokálneho GIS toku Dunaja.PRVÝ, M.: Možnosti automatizovaného spracovania výškopi-su.

ŠKÚCI, R.: Automatizovaná dokumentácia skutočného vyho-tovenia objektu.

ŠTEPO, M.: Využitie digitálnej fotogrametrie varchitektúre.ŠTRUPL, M.: Experimentálne overenie nivelačných prístrojov

'? aspektu merania zvislých posunov stavieb.VAVRA, Z.: Obnova topografickej mapy metódou digitálnejfotogrametrie.

ŽAK, M.: Spracovanie priestorovej miestnej geodetickej siete.

Katedra .leodetických základovBALAŠCÍK, J.: Zhodnotenie opakovaných nivelačných mera-ní na zosuve Hlohovec-Sereď.

BÁNSKA, E.: Nivelačné siete a výškové systémy na území SR.BREZINA, K.: Zhodnotenie opakovaných výškových meranína PVE Ipel'~

HENISCHOVA, D.: Metódy výpočtového a grafického spra-covania digitálnych geodetických údajov pre informačné ka-tastre inžinierskych sieti.

MASAR, T.: Koncepcia digitálnej mapy pre kataster dial'kové-ho vedenia.

STREDÁNSKA, D.: Analýza a testovanie programov použí-vaných pre M)S. _

ŠPEŤKOVA-MOCIKOVA, M.: Relačné bázy údaj ov v územ-ných informačných systémoch.

ZEMAN, M.: Využitie koncepcie MGE na tvorbu registravlastníckych práv k nehnutel'nostiam.

MROČ, G.: Metódy vytýčenia zvislice.

Katedra mapo~ania a pozemkových úpravCITOR;ÍKOVA, 1:.: Informačná mapa sídla.HALČIN, D.: Návrh cestnej siete na lokalite Pažite v katas-trálnom území Modra.

HANf:SOV Á,_T.: Vyhotovenie účelovej železničnej mapy.HOLASKOVA, M.: Posúdenie využitel'nosti číselných a gra-fický~h podkladov pre pozemkovú bázu údajov.

HOLLA, V.: Vyhotovenie technickej mapy mesta v mierke1:500.

HUPKA, M.: Oqnova hranic povodných pozemkov.KADLECAJOVA, A: Tvorba bázy údajov sídla.KOCHAN, V.: Štúdia vyhotovovania identifikácií v nezjedno-tených kat~strálnych operátgch.

KURILLOVA-ŠEMRINCOVA, J.: Register Základných sídel-n~ch jednotiek.

KUSNIRÁK, M.: Transformácia valcového a bezprojekčnéhogeode!ického súradnicového systému do S-JTSK.

L1KO,!A, A:)deový návrh projektu pozemkových úprav.LUPT AKOVA, K.: Posúdenie presnosti kartometrickej digita-Iizácie údajov katastrálnych máp.

MELENEC, 1:.: Vydel'ovanie náhradných pozemkov na loka-lite Kalvária v katastrálnom území Modra.

MIKUŠKOVÁ, M.: Kartografické zobrazenia katastrálnychmáp Slovenska.

PÍŠOV Á, A: Stereografický súradnicový systém použitý v ka-tastrálnom území Modra - transformácia do S-JTSK.

POTHEOVÁ, K.: Kartografické informácie na starých ma-Qách.

RISKOVÁ, M.: Digitálny atlas pódneho fondu Slovenska.VAJDA, J.: Návrh funkčného usporiadania územia v obvodepozemkových úprav.

VALACHOVIČOVÁ, 1:.: Tvorba tematických máp pre pol'no-hospodárstvo.

Ing. Július Bartaloš. CSc ..katedra mapovania a pozemkov.vch úprav

Stavebnej fakulty STU v Bratislave

Osterreichische Zeitschrift fiir Vermessung & Geoinformation,1994, č. 1 a 2Zimmermann. E.: Význam komunikácie v geoinformačnej ve-de, s. 9-13.

Stanek. H.: Kvalita údajov - Modelovanie v GlS, s. 14-20.Beissmann. H.: Poznámky k životnosti údajov, s. 21-27.Schabl. A.: Projekty GlS - Skúsenosti s normou kvality ISO9000, s. 28-34.

Kopsa. L.: RDS - Priestorové zbierky údajov, s. 35-40.Legat. R.-Hashemi-Kepp. H: Katalóg údajov životného pro-

1995/86

347.235.11

HORŇANSKÝ. I.

Gestion des terrains ďapres I'etat ďorigine, c'est-a-dire annt lacollectivisation des terrains agricolas et forestiers, remembres etgeres durant l'etape de la collectivisation en grandes surfaces,dans le cadastre y compris tous droits de possession

Geodetický a kartografický obzor. 41, 1995. No. 4. pages81-84. I planche. 9 bibliographies

Evolution de I'enregistrement des terrains agricoles et forestiersayant été sujet de remembrement en grandes surfaces par le sys-teme de ta col\ectivisation et les droits de possession relatifs a lapériode apres 1945. Séparation des propriétaires fonciers desusufruitiers et conséquences de ces modifications pour le sys-teme informatique.

347.235.11 :338.5:333

MATÁK. E.

Exploitation du cadastre pour le procedé de taxation des bien-fonds.

Geodetický a kartografický obzor. 41, 1995, No 4. pages 84-86.9 bibliographies

Evaluation ďinformations cadastrales de sortie pour les besoinsde la taxation et de la base ďassielle de I'impót des bien-fonds.Prétentions visant le cadastre pour I'élaboration de registres deprix et de cartes représentant valeurs el prix.

347.235.11 :528.9:007

PRAŽÁK. J.

Liegenschaftskataster und geographische Informationssysteme

Geodetický a kartografický obzor. 41,1995. Nr. 4, Seite 68-71.Lit. 9

Abhiingigkeit der Bildung des GIS von den Grunddaten, dievom Bereich des TAVK bereitgestellt werden. Konzeption derDigitalisierung des Liegenschaftskatasters und ihr aktuel\erStando Anforderungen an Informationen von den Bearbeiterndes US. Grundcharakteristik dieser tnformationen. Nutzungder Informationen bei der Bildung der GIS/US. Dienstleistun-gen des Bereichs des TAVK. Aufgabe des Staates bei der Bil-dung des GIS.

347.235.11

MORÁVEK. T.

Parzellen in der vereinfachten Evidenz

Geodetický a kartografický obzor, 41,1995. Nr. 4, Seite 71-74.Lit. 3

Die Liegenschaftsevidenz enthielt. besonders in ihrem gra-phischen Teil-der Grundkarte, keine Angaben uber Parzellen,die von den sozialistischen Organisationen genutzt wurden.Das Liegenschaftskataster fuhrt diese Parzel\en in vereinfach-ter Art nach. Die Digitalisierung des Komplexes der beschrei-benden Informationen umfasst auch Parzellen. die in der ver-einfachten Evidenz nachgefuhrt werden und die bevorstehendeDigitalisierung des Komplexes der geodiitischen Informationenwird sie auch umfassen. Verfahren der Erneuerung des Katas-teroperats.

347.235.11 :338.5 :333

KUBA, B.

Kataster und Bodenschiitzung

Geodetický a kartografický obzor, 41,1995, Nr. 4, Seite 74-77,2 Tab.

Fur die Bodenschiitzung und Festsetzung der Grundsteuerbe-messungsgrundlage des landwirtschaftlichen Bodens werdennach der neuen Rechtsregelung Bonitiitseinheiten-boden6kolo-gische Bonitiitseinh~.iten genutzt. Sie bringen unterschiedlicheProduktions- und Okonomieeffekte des landwirtschaftlichenGebiets zum Ausdruck. Gegenwiirtig wird ihre Oberleitung insSystem des Liegenschaftskatasters gelůst.

347.235.11 :528.9:007

VOJTIČKO. O.

Definition der G IS/US und ihre gegenseitige Beziehung.Funktion des Liegenschaftskatasters (LK) als Informationssys-tems und Stand seiner Bildung in der Slowakischen Republik.Bereitstel\ung der Daten des LK fUr die GIS/US.

347.235.11

HORŇANSKÝ. I.

Naehfiihrung der ursprunglichen durch die Kollektivisierung derLand- und Forst ••.irtsehaft in grosse BlOeke zusammengelegtenParzellen und ihrer Eigentumsrechte im Liegenschaftskataster

Entwicklung der Nachfuhrung der ursprunglichen land- undforstwirtschaftlichen Parzel\en. die durch die Kollektivisierungin grosse Blůcke zusammengelegt wurden und der mit ihnenverbundenen Eigentumsrechte in der Zeit nach dem Jahre1945. Trennung des Grundeigentums von der Nutzung derGrundstiicke und ihre Folgen fur das Informationssystem.

347.235.11 :338.5:333

MATÁK. E.

Nutzung des Liegenschaftskatasters fiir die Bodensehiitzung

Geodetický a kartografický obzor, 41, 1995, Nr. 4, Seite 84-86,Lit. 9

Bewertung der Ausgangsinformationen uber das Liegen-schaftskataster (LK) zur Festsetzung des Preises und der Steuer-bemessungsgrundlage der Liegenschaften. Anforderungen andas LK bei der Bildung der Preisregister und der Wertpreiskar-ten.

347.235.11 :528.9 :007

nPA)I(AK, H.

KallaCTp HellBHlKHMoCTeú H reorpacllH'IecKHe HHcll0pMaUHoH-HMe CHCTeMLI

feolle3H'IecKHií H KapTorpa<pH'IeCKHií 0630P, 41, 1995,NQ 4,CTp. 68-71, JlHT. 9

3aBHcHMoCTb C03IlaHH>I fl1C Ha OCHOBaHHH rJlaBHblX llaHHblX,npeIlOCTaBJI>leMbIX BellOMCTBOM 4ewcKoro ynpaBlleHH>I reOlle-3HH, KapTorpa<pHH H KallaCTpa (4YfHK). KOHuenUH>I OUH<PPO-BaHH>I KallaCTpa HellBHlKHMoCTeií H ee COBpeMeHHoe COCTO>l-HHe. Tpe60BaHH>I, npellb>lBJI>leMble K HH<popMaUHH JlHUaMH,3aHHMalOYlllHMHC>I COCTaBJleHHeM J1I1C, OCHOBH8>IxapaKTepH-CTHKa 3TOií HH<popMaUHH. npHMeHeHHe HH<popMaUHH npH CO-31laHHH fl1C/ J111C. CJlYlK6a BellOMCTBa 4YfKHK. POJlb rocy-llapCTBa npH C031laHHH fl1C.

347.235.11

MOPABEK, T.

3eMeJ1bHble Y'laCTKH B ynpolUeHHoú CHCTeMe perHcTpaUHH

feolle3H'IecKHií H KapTorpa<pH'IeCKHií 0630p, 41, 1995, NQ 4,CTp. 71--74,JlHT. 3

Y'IeT HellBHlKHMocTeií He cOlleplKaJl, oc06eHHo B cBoeii rpa<pH-'IecKoií 'IaCTH - 3eMeJlbHOKallaCTpoBoií KapTe, llaHHblX 06Y'laCTKaX, HcnoJlb3yeMblx COUHaJlHCTH'IeCKHMH opraHH3aUH>I-MH. KallacTp lIellBHlKHMocTeií pemcTpHpyeT 3TH Y'laCTKHynpollleHHblM cnoc060M. OUH<ppOBaHHe MaCCHBa HH<popMa-UHH onHCaTeJlbHoro xapaKTepa BKJlIO'IaeT B ce6>1 H Y'laCTKHC ynpollleHHoií pemCTpaUHeií, a npenCTO>llllee OUH<jlpOBaHHeMaCCHBa reOlle3H'IeCKoií HH<jlopMaUHH 6YlleT HX TaKlKe COllep-lKaTb. nOCJlellOBaTeJlbHOCTb npH 06HOBJleHHH 3eMJleKallaCTpo,Boií 1l0KYMeHTaUHH.

347.235.11 :338.5 :333

KYIiA, li.

KallacTp H oueHKa 3eMJ1H

feolle3H'IecKHií H KapTorpa<jlH'IeCKHií 0630p, 41, 1995, NQ. 4,CTp. 74- 77, 2 Ta6.

C UeJlblO oueHKH 3eMJlH H YCTaHoBJleHH>I HOp~lbl HaJlOrOBC CeJlbCKOX03SliícTBeHHblx 3eMeJlbHblX Y'lacTKoB comaCHO HO-BblM npaBoBblM YKa3aHH>lM npHMeH>lIOTC>I ellHHHUbl 60HHTeTa

60HHTHpOBO'lHble 3eMeJlbHO-3KOJlom'leCKHe ellHHHUbl.B HHX BblpalKeHa pa3HHua npollYKTHBHOCTH H 3KOHO~lH'IeCKO'ro 3<p<peKTa ceJlbCKOX03>1iícTBeHHoií nJlOlllallH. B HaCTO>lllleeBpeM>I peWaeTC>I Bonpoc HX BBona B cHcTeMY KallacTpa HeIlBH-lKHMocTeií.

347.235.11 :528.9:007

BOHTI14KO, O.

HCn0J1b30BaHHe llaHHLlX KallaCTpa HellBHlKHMoCTeú IlJ1R C03Ila-HHR fHC/J1HC

feone3H'IecKHií H KapTorpa<pH'IeCKHií 0630p, 41, 1995, NQ 4,CTp. 77-80, JlHT. 5

OnpeneJleHHe fl1C/ J1I1C H HX B3aHMOOTHOWeHHe. <1>YHKUHO-HHpoBaHHe KallacTpa HellBHlKHMocTeií (KH) KaK HH<popMa-UHOHHOií CHCTeMbl H COCTOSlHHeero C031laHHSl B CJloBaUKoiípecny6J1HKe. npellOCTaBJleHHe llaHHblX KH IlJlSl fl1C/ J1I1C.

347.235.11

fOPHRHCKI1, 11.

PerHCTpauHR nepBOHa'laJ1bHLlX 3eVleJ1bHLlX Y'laCTKOB, OÓbe.lH-HeHHb'X K0J1J1eKTHBH3aUHeú ce.lbcKoro H .1ecHoro X03RúCTBaB ÓOJ1bIUHe ÓJ10KH, H HX npaB coócTBeHHoCTH B Ka.laCTpe He·IlBHlKHVloCTeií

feone3H'IecKHií H KapTorpa<pH'IeCKHií 0630P, 41, 1995, NQ 4,CTp. 81-84, 1 Ta6., JlHT. 9

COcToSlHHe pemCTpauHH nepBOHa'la.lbHbIX ce_lbCKOX03SliicT-BeHHblX H JleCHblX Y'laCTKOB, 06be.lHHeHHblx B nepHO.l KO.l.leK-THBH3aUHH B 60JlbWHe n.30111a.lH, H c06cTBeHHH'IeCKHX npaB,OTHOC>llllHXCSl K HH~1B nepHO.l nOC.le 1945 r. OT.le.leHHe C06cT-BeHHH'IeCKHX npaB Ha Y'laCTKH OT HX HCnO_%30BaHHSl H nOC.le.l-CTBH>I noro, OTpa3HBWHeC>I Ha HH<pop\!aUHOHHoií CHCTe\!e.

347.235.11 :338.5:333

MATAK,3.

HCn0J1b30BaHHe KallaCTpa He.lBlIlKHMOCTeú npll OUeHlo:e3e",eJ1bHLlX Y'lacTlo:oB

feolle3H'IecKHií H KapTorpa<pH'IeCKHií 0630P, 41, 1995, NQ. 4,CTp. 84-86, ,1HT. 9

OueHKa HCXOIlHOií HH<p0p\laUHH o Ka.laCTpe He.lBHlKH\IOCTeií(KH) C UeJlblO YCTaHoBJleHH>I ueHbl H HOP\! 06_10lKeHHSl Ha-10-ro\l HeIlBHlKH\IOCTeií. Tpe60BaHHSl, npe.lbSlB.1Sle\lble B KH np"C031laHHH pemcTpoB ueH H OueHO'lHbIX KapT.

PřiPravované odborné akcev CR a SR

18.-20. května 1995SLOVE NSKO-PO LSKO-ČESKÉDNYŽILI NA - pořádá SLOVENSKÁ SPOLOČNOSt

GEODETOV A KARTOGRAFOV29. května 1995PODNIKATELSKÁ ETIKA - seminářMĚLNÍK - pořádá ČESKÝ, SVAZ GEODETŮ

A KARTOGRAFUve.sp9lupráci s IN~TITUTEM VZDĚL-\-VANI GEODETU A KARTOGRAFUPRAHA

6. června 1955GEODETICKÉ PRÁCE PŘI POZEMKOVÝCHŮPRA VÁCH - seminářPRAHA - pořádá ČESKÝ SVAZ GEODETŮ

A KARTOGRAFŮve.spQlupráci s INSTITUTEM VZDĚLÁ.-VANI GEODETU A KARTOGRAFUPRAHA

14. června 1995KONFERENCE INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE(7. KONFERENCE OG)PRAHA-pořádá ČESKÝ. SVAZGEQDETŮ

A KARTOGRAFU - ODBORNA SKU-PINA INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE

3. června 1995JEDNOTNÁ DIGITÁLNÍ MAPA PRAHY - seminářPRAHA - pořádá ČESKÝ SVAZ GEODETŮ

A KARTOGRAFŮ - pobočka Institutuměstské informatiky Praha

stredia - Spolkový metainformačný systém o údajovýchfondoch n;levantných pre životné prostredie, s. 41-44.

Desoye. H.: Udaje vzťahujúce sa k pode z oblasti spolkovej šta·tistiky, s. 45-53.

Daróczi. Z.;-:-Magenschab, G.: Spojenie digitálnych máps údajmi OST AT ako základ pre marketingové a manage·mentové rozhodnuti a, s. 54-61.

Upa. W: Meteorologické on-line údajové fondy na základeSybase, s. 62-65.

Zill. V.: Nové digitálne fondy údajov v rakúskom mapovani, s.66-70.

Keinhofer. F.: Kartografický informačný systém Rakúska (OE- KIS) v mierke 1:1 000000, s. 71-79.

Osterreichsche Zeitschrift fiir Vermessung & Geoinformation,1994, Č. 3Klostius. W-Kostka, R.-Sulzer. W: Snímka KFA - 3000ako málo nákladný zdroj údajov pri úlohách regionálnehoplánovania, s. 213-219.

Griin, A.-Baltsavias. E.-Meister. M.: Digitálne ortosnímkya vizualizácia terénu, s. 220-234.

Bartelme. N.: Digitálna výmena Geo·údajov - štandardizáciav Rakúsku, s. 234-241.

Kurzwernhart. M.: Geografický informačný systém mestskýchpodnikov Linec v centrálnom priestore Horného Rakúska, s.242-251.

Daxinger. W.: Vplyv periodických presunov hmot na geodetic-ky merané veličiny, s. 252-263.

Osterreichische Zeitschrift fiir Vermessung & Geoinformation,1994, Č. 4Zviizok k 5. Rakúskym geodetickým dňomOrtner, J.: Rakúsko vo vesmíre, s. 329.Moritz, H.: Rakúska geodézia v medzinárodnom rámci, s.330-332.

Kraus. K.: Fotogrametria a dial'kový prieskum Zeme vo vý·stupnom vetre, s. 333-339.

Polly. H.: Civilný geometer, quo vadis? S. 339-346.Twaroch. Ch.: O vnútorných a vonkajšich hraniciach - vlast·nictvo v poli napatia individua a spoločnosti, s. 346-353.

Schreiber. G.: Geografické informačné systémy ako výzva preplánovanie v miestnej a nadradenej rovine, s. 356-360.

Hrbek. F.: Zememeračstvo na ceste do Európy, s. 360-363.Remetey-Fii/Opp. G.: Rozvoj meračstva: Situačná správa z Ma·ďarska, s. 364-366. .

Ho./linger, E.: Quést·ce quést FIG? What is FIG? ČO robí Med·zinárodřiá federácia geodetov (zememeračov) pre geodetic·ké (zememeračské) povolanie? s. 366-371.

Hochwartner. A.: Kataster, meranie geodetických základov,štátne hranice, s. 372-378.

Ki/ga. R.: Digitálna topografická a kartografická infraštruktú-ra pre Rakúsko, s. 378-387.

Sorger. A.: Hraničný a pozemkový kataster v Burgenlande a je·ho historický vývoj, s. 389-393.

Kubina. P.: 30 rokov Rakúsko·maďarskej hraničnej komisie, s.393-395.

Gutmann. R.: Inžiniersky konzulent pre zememeračstvo: Slo·bodné povolanie - Európske povolanie, s. 396-397.

Schneider. F.: Burgenland a jeho vymeriavanie - Historickýprehl'ad, s. 397 -400.

Zeitschrift fiir Vermessungwesen, 1994, Č. 8Herzfeld. G.: Zememeračstvo v Porýní·Falcku, s. 382-388.Chen. J. Y.: Crustal movements, gravity field and atmosphericrefraction in the ML Everest area, s. 389-400.

Lehmann. R.: O kvantifikácii informácie v geodézii, s.400-416.

Lehmkiihler. H.: Geodetická analýza deformácií ako úloha roz·poznávania obrazcov, s. 416-425.

Feistritzer. M.: GPS·INS·Leveling: Nová koncepci a určeniageoidu, s. 425-431.

Zeitschrift fiir Vermessungwesen, 1994, Č. 9tažisková téma" Teoretická geodézia"Bonatz. M.: Sledovanie deformačných procesov vysokorozlišo·vacimi pozorovaniami sklonu, s. 446-455.

Knickmeyer, H.-Nitschke. M.: Rotačné parametre - Základypre prax, s. 455-464.

Koch, K. R.: Bayesova inferencia pre predikciu a filtráciu, s.

464-470.Schauerte. W - Witte. B.: Aspekty k experimentálnemu určova·niu indexu lomu atmosféry, s. 470-480.

Stocker-Meier. E.: Aplikácie akustiky v geodézii, s. 481-494.

Zeitschrift fiir Vermessungwesen, 1994, Č. 10Torge. W: Geodézia v prechode na medzinárodne organizova.nú vedu. K 200. narodeninám Johanna Jacoba Baeyera, s.513-522.

Finsterwalder. R.: Určenie bodu na ploche (teréne) pomocouorientovaného trojuholníka, s. 522-526.

Kanngieser. E.-Kertscher, D.-Deichsel. C.: Modelovanie zá·vislosti polohy od podnych ukazovatel'ov, s. 527-538.

Mittermayer. E.: Kinematika expandujúcej gule s konštantnouradiálnou rýchlosťou, s. 538-550.

Zeitschrift fiir Vermessungwesen, 1994, Č. 111. Xx. kongres F/G 1994 v Melbourne1.I Kongres, s. 562-563.1.2 Otváracie a záverečné podujatie, s. 563-565.1.3 Zasadnutie a valné zhromaždenie CP, s. 565-567.1.4 Nemecká národná správa, s. 567 -568.2. Práce vedecko-technických komisii2.1 Komisia I: Odborná prax, organizácia a právne podklady,s. 568-571.

2.2 Komisia 2: Odborné vzdelávanie, s. 571-576.2.3 Komisia 3: Informačné systémy o území, s. 576-583.2.4 Komisia 4: Hydrografia, s. 584-587.2.5 Komisia 5: Meracie prístroje a metódy, s. 587 -592.2.6 Komisia 6: Inžinierska geodézia, s. 593-599.2.7 Komisia 7: Kataster nehnutel'ností a scel'ovania pozemkov,s.599-604.

2.8 Komisia 8: Mestské a regionálne plánovanie a jeho realizá-cia, s. 604-607.

2.9 Oceňovanie pozemkov a pozemkové hospodárstvo, s.607-609.

3. Zoznamy3.1 Znaky krajín, s. 609-610.3.2 Adresy autorov, s. 610.

~eitschrift fiir Vermessungwesen, 1994, Č. 12Tažisková téma "Management v zememeračstve"Mage/, H.-Torge, W: Predslov, s. 625.Schroder. W: Management v zememeračstve, s. 626.Reinermann. H.: Nové formy managementu vo verejnej správe,s.627-642.

Engelsberger. M.: Subsidiarita a kultúra podnikania vo verej·nom zememeračstve, s. 642-647.

Weishaar. D.: Projektový management v správe pre nové uspo·riadanie extravilánu a rozvoj krajiny Bádensko·Wiirtember·sko, s. 648-660.

Brackmann. H.: Výkony zememeračského inžiniera pre komu·nálny podny management, s. 660-671.

Burstedde. J.: Zememeračský management v podniku zásobo·vacieho hospodárstva, s. 671-674.

Karner. G.: Projektový management v zememeračskom úrade,s.675-678.

K/Oppel. R.: Použitel'nosť a aplikačné hranice metód manage·mentu v Hesenskej katastrálnej a zememeračskej správe, s.678-697.

Bartsch. E.-Knoll. T.: Znalosti managementu a riadiace sprá·vanie zememeračských referendárov (dáriek), s. 698-702.

Melhorn, R.: Kvalitný management a managementný systémv zememeračstve, s. 702-706.

Kartographische Nachrichten, 1994, Č. 5Meng. L.: Aplikácia neurónových sieti pri kartografickom roz·poznávani obrazcov, s. 169-175.

Borth. H.: K situácii kartografie v Grécku, s. 175-181.Kriicken, W: Záhada Mercatorovej mapy 1569, s. 182-185.

Kartographische Nachrichten, 1994, Č. 6Kelnhofer. F.-Lechthaler. M.: D1GMAP - Digitálny karto-grafický informačný a originalizujúci systém, s. 209-219.

Ormeling. F.: Nové formy, koncepcie a štruktúry národnýchatlasov, s. 219-226.

Bretterbauer. K.: výpočtová metóda pre Robinsonovu projek.ciu, s. 227-229.

MicroStation PowerDraftNejnovější přírůstek v rodině produktů

MicroStation, který obsahuje většinu grafickýchfunkcí klasického software MicroStation V5 a Jenaprosto dostačující pro běžného uživatele:

- řada vylepšení - především snadné ovládání- vytváření makro příkazů

- nové kreslící nástroje '5.- platformy - DOS, Windows, .

Windows NT- zaváděcí cena 60.500,-Kč

~ire1JnnísoftwareMDL aplikace KONTROLA

Soubor aplikací pro kontrolu a odstranění chybvýkresů vytvořených v prostředí MicroStation.

Systém GVSoftware určený především pro geodetické firmy

působící v oblasti inženýrské geodézie. Obsahujeautomatizované výpočty polohového a výškovéhobodového pole (všechny typy polygonů, vyrovnánísítě MNČ, výpočet nivelačních pořadů a trig.nivelace, vyrovnání výškové sítě MNČ) a výpočetpodrobných bodů polární metodou. Především většífirmy ocení systém archivace, který umožňuje vésthistorii bodového pole v dané lokalitě poneomezenou dobu.

Global Positioning Syste1Jn(GPS)ASHTECH

Kompletní měřící GPS systémy v českém prostředí.Možný nákup pouze jedné stanice (základnovéstanice se již budují).

PRlSM II - software zahrnující kompletní výpočty,možnost natažení do MicroStation V5.

Z-12 - dvoufrekvenční stanice se schopností práce ipři zapnutém rušení P-kódu pomocí Z-trackingmódu.

- skenovací pracoviště firmy GEOV AP bylo zřízeno v březnu 1994 a svými parametry se řadí mezi nejpřesnější v ČR- střední souřadnicová chyba mx,y= ± 0.07 mm, zjišťovaná testem u Zeměměřického úřadu v Praze, plně vyhovuje

předpisu čj.4669/1993-22 a skener je možné použít pro přesné kartometrické skenování- snímání předlohy do formátu AI (barevně, v odstínech šedi nebo černobíle) tzv. bezkontaktním způsobem - možnost

zpracování fólie, papíru na hliníkové fólii, poškozené mapy, ....- velkoformátové barevné kopírování do formátu A 1 včetně laminování

PardubiceGEOV AP s.r.o., B.Němcové 2625, 53002 Pardubice

Hradec KrálovéGEOV AP s.r.o., Hořická 283, 500 02 Hradec Králové

Nové Město na MoravěGEOV AP S.f.O., Petrovická 857, 592031 Nové Město na Mor.

Český úřad zeměměřický a katastrální Úrad geodézie, kartografie...

Documents