přednáška viii. geologie kvartérufzp.ujep.cz/~pokornyr/01_materialy/1geo/prednasky/geo_mo...2...
TRANSCRIPT
![Page 1: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/1.jpg)
1
Přednáška VIII.
Geologie kvartéruklíčová slova: pleistocén, holocén,
kvartérní sedimenty (fluviální, proluviální, eolické, deluviální,
limnické, organické)
![Page 2: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/2.jpg)
2
Kvartér (Quaternary)• V současné době sporné označení pro dvě nejmladší epochy, pleistocén a holocén:
- 19.-20. století– používalo se „historicky vžité“členění na prvohory, druhohory, třetihory a čtvrtohory
- 2004 - ICS (International Commission on Stratigraphy) považuje kvartér za subperiodu neogénu)
- 2004- INQUA (International Union for Quaternary Research) tuto „devalvaci“ ostře kritizuje
-2005– byla zahájena jednání mezi INQUA a ICS za účelem dosažení shody, možnosti jsou dvě: útvar/perioda či suberatém/subéra
![Page 3: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/3.jpg)
3
Obr. 1. Návrhy stratigrafického zařazení kvartéru (současný stav, varianta nového útvaru, varianta nové subéry)
Zdroj: www.stratigraphy.org
![Page 4: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/4.jpg)
4
• Počátek kvartéru je ve dřívější literatuře datován podle konce geomagnetického eventu (Olduvai) - 1,81 mil. let
• Nově bude do kvatéru řazen i stupeň gelasian 2,588 ± 0,005 mil. -1,806 ± 0,005 mil. let
• Důvod:
- S počátkem gelasianu dochází k výrazným změnám v klimatu, rozložení oceánů a skladbě bioty na Zemi a zároveň je toto období korelovatelné s tzv. Gauss-Matuyamovou magnetostratigrafickou hranicí
• Finální shody bude dosaženo na 33rd International Geological Congress in 2008 (Oslo).
![Page 5: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/5.jpg)
5
• V české literatuře se používá synonymum „antropozoikum“ (nikoli antropocén– tímto termínem se označuje nejmladšíčást kvartéru = 11 550 let – současnost)
• Kvartér se dělí na dvě epochy:
- pleistocén- 2,588 ± 0,005 mil. – 11 550 let- charakterizováno intenzivními výkyvy teplot- typické je kolísání hranice polárního zalednění
- holocén– 11 550 let - současnost
- v současnosti probíhající teplý interval, který je však pouzesoučástí dlouhého teplotního klimatického cyklu.
![Page 6: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/6.jpg)
6
Proterozoikum
Obr. 3 Vymezeníkvartéru v rámci tzv. geologických hodin.
Zdroj: www. commons.wikimedia.org
![Page 7: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/7.jpg)
7
Obr. 4 Stratigrafické schéma kvartéru dle evropského dělení
Zdroj: Chlupáč 2002
![Page 8: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/8.jpg)
8
• Ve starším pleistocénu bylo klima v Evropě zpočátku ještě dosti teplé, ale pak se rychle ochlazovalo a nastává doba tzv. glaciálů. Tato doba měla rozhodující vliv na vývoj našich lesů.
• Ve Skandinávii se vytvořil souvislý kontinentální ledovec, který několikrát pronikl až do střední Evropy. Současně se směrem k našemu území šířil od jihu ledovec alpský.
• V průběhu ledové doby nebyla naše krajina nikdy souvisle zaledněna. Skandinávský ledovec dosahoval až k severním úpatím našich pohraničních hor a zastavil se ve Šluknovském a Frýdlantském výběžku, kde pronikl až k Liberci. Moravskou branou pak postoupil ažk Hranicím na Moravě.
![Page 9: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/9.jpg)
9
• V našich pohraničních horách se v této době vytvořily místní malékarové ledovce (Šumava, Krkonoše, Jeseníky, Karpaty).
• Pleistocén nebyla doba klimaticky jednotná, střídají se výrazněchladná období - tzv. glaciály, která se střídala s poněkud teplejšími mezidobími, tzv. interglaciály.
• Ani glaciály však nebyly klimaticky jednotné a dělí se dále na velmi chladnéstadiály s mírnějšími interstadiály
![Page 10: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/10.jpg)
10• V Evropě se rozlišujíčtyři hlavní glaciály –würm, riss, mindel a
günza tři interglaciály –eem, holsteina cromer
![Page 11: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/11.jpg)
11
• Chladná období nejsou výsadou pouze kvartéru:
Výrazně chladná obdobíjsou typická pro archaikum, proterozoikum, ordovik –silur, karbon – perm
![Page 12: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/12.jpg)
12
• Princip střídání teplých a chladných období je v současné dobědávána do souvislosti s tzv. Milankovićovými cykly
• Příčinou je opakování periodických cyklů, dle kterých se řídíexcentricita (41000 let), sklon (21000 let) a precese zemské osy (26000 let – „Platónský rok“)
• Společným působení těchto cyklů dochází
ke kolísání sluneční aktivity a insolace
= výkyvy v globální průměrné teplotě
![Page 13: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/13.jpg)
13
• Z pohledu paleoantropologie dělíme kvartér na:
paleolit (starší doba kamenná)
– starší – 2,6 – 0,1 mil. let –Homo habilis, H. ergaster, H. erectus
– střední - 0,3 – 0,03 mil. let –Homo sapiens neandertalensis
– mladý - 40 – 11 tis. let –Homo sapiens sapiens
– pozdní - 11 – 8 tis. let
mezolit – (střední doba kamenná) - 7 – 6 tis. let
neolit - 5200 – 4000 let
- Následuje doba bronzová(3900 – 2800 let) a železná(3000 – 2000 let)
![Page 14: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/14.jpg)
14
Paleolit
- Dosud přežívají hominidi ze skupiny Australopitéků
- Homo habilis(člověk zručný) začáná používat používat nástroje (a zřejmě i oheň)
- Typická je kamenná industrie Olduvai (Afrika), nejstarší nálezy z Čech pochází z Berounska a Čakovic
- Homo erectus(člověk vzpřímený) osidluje Asii a Evropu
- Ve středním paleolitu se člověk učí používat specializované nástroje (škrabadla, drasadla, klíny, sekáče, hroty)
- V mladém paleolitu se rozvíjí umění (nástěnné malby, sošky), náboženství (pohřbívání mrtvých, dary a rituály)
- Cca před 40000 let dochází k vymření posledního blízkého člověka –H. sapiens neanderthalensisa zůstává pouze H. s. sapiens
![Page 15: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/15.jpg)
15
Obr. 13 Nástroj industrie olduvai, Tanzanie.
Obr. 12 Homo habilis(člověk zručný)
Obr. 14 Homo erectus(člověk vzpřímený)
Obr. 15 Nástroj industrie Acheluén, Bečov u Mostu.
Obr. 16 Homo sapiens neanderthalensis Obr. 17 Soška
magdalenienské kultury (Věstonická venuše), pozdní paleolit
![Page 16: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/16.jpg)
16
Mezolit
• období po konci posledního chladného klimatického výkyvu
• Mizí zástupci glaciální fauny (mamuti, nosorožci, sobi…) – poslednímamuti přežívají na Wrangelově ostrově před 4300 lety, jelen Megalocerospřežíval na Isle of Man před 9000 lety
• Vegetace se začíná měnit (bříza, borovice, líska, dub, jilm, lípa)
• Člověk se orientuje na lov (šípy, užití psa)
• Tvoří se osady
• Využívají se specializované násroje, jako harpuny, rybářské háčky, čluny, lyže, saně)
• Končí éra „lovců a sběračů“
![Page 17: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/17.jpg)
17Obr. 18. Fauna střední Evropy v období interglaciálů (vlevo) a glaciálů (vpravo)
Zdroj: Chlupáč 2002
![Page 18: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/18.jpg)
18
Neolit
• Hlavním způsobem obživy je zemědělství (neolitická revoluce)
• Rozvíjí se pěstování luštěnin (hrách, čočka), obilnin (pšenice, ječmen, výjimečně oves a žito), dále proso, len, mák; chov domácích zvířat (ovce, kozy, hovězí dobytek)
• Výroba keramických nádob, oděvů
a trvalých obydlí
• V období neolitu se v Evropě
objevuje „megalitická kultura“
typická budováním velkých kamenných
struktur
![Page 19: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/19.jpg)
19Obr. 20. Chrám Āgantija na Maltě (Zdroj: www.wikipedia.com)
![Page 20: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/20.jpg)
20
Charakteristika klimatu
• Střední Evropa byla v období glaciálů takřka bezlesá. V hornatých krajích se rozprostírala severská tundra s mechy a lišejníky. Dále od ledovců pak převládala arktickoalpínská květena.
• Na sušších místech byla subarktická step, která zaujímala i Čechy s Moravou a nižší polohy Slovenska.
• Na místech s příznivějším podnebím vznikla tajga zakrslého vzrůstu, tvořená především borovicí a břízou.
• V interglaciálech pronikaly do střední Evropy od jihu lesní dřeviny, jako jsou duby, lípy, javory, habr, buk, jedle apod., a vytvářely zapojené lesy.
![Page 21: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/21.jpg)
21
Obr. 21. Vegetace v Evropě od Severního po Středozemní moře v obdobíinterglaciálů (dole) a glaciálů (nahoře)
Zdroj: Chlupáč 2002
![Page 22: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/22.jpg)
22
Charakteristika kvartéru:
A. střídání glaciálů a interglaciálů, výrazné studené a teplé výkyvy oproti dnešku (typické pro celé období kenozoika)
- velké amplitudy a frekvence klimatických oscilací
- v některých částech světa byly zaznamenány výkyvy až 15 stupňůmezi teplými a studenými epizodami
- podle hlubokovodních oceánských záznamů je zřejmé, že během kvartéru proběhlo víc jak 50 teplotních výkyvů (cold stages) a k tomu odpovídající počet interglaciálních period
B. periodická glaciální aktivita, vznik kontinentálního ledovce, expanze horských ledovců
![Page 23: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/23.jpg)
23
C. dramatické klimatické změny ve středních a vyšších zeměpisných šířkách
- horské a kontinentální ledovce rostly a ustupovaly, vytvářely reliéf. Před ledovci se vytvářelo periglaciální klima
• Opakováním zmiňovaných klimatických změn vznikal bohatý geologicky záznam zahrnující nejrůznější typy sedimentů.
• Čtvrtohory vtiskly současný charakter všem terénním tvarům a zároveň svými uloženinami překryly horniny starších geologických útvarů velkéčásti územíčasto mnohametrovými akumulacemi.
• Plošné rozšíření kvartérních uloženin je velmi výrazné.
![Page 24: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/24.jpg)
24
Obr. 22. Hranice kontinentálního zaledněnípři posledním glaciálu (würm)
Zdroj: PřF UK
![Page 25: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/25.jpg)
25
Obr. 23. Kolísání teplot v kenozoiku
Zdroj: PřF UK
![Page 26: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/26.jpg)
26
Obr. 24. Kolísání teplot v kvartéru (pleistocén)
Zdroj: PřF UK
![Page 27: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/27.jpg)
27
Typy kvartérních sedimentu, význam a geneze
• Kvartérní sedimenty jsou většinou nezpevněné a představují je jednak klastické a biogenní sedimenty.
• Klastické sedimenty české republiky můžeme rozčlenit na těchto několik skupin:
1. fluviální2. glaciální3. eolické4. koluviální5. lakustrinní6. jeskynní+ periglaciální jevy
![Page 28: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/28.jpg)
28
1. Fluviální (říční) sedimenty
• Fluviálními sedimenty všeobecně označujeme sedimenty transportované a usazené proudící vodou. Rovina na dnech údolí , kteráje při povodních často zaplavována se nazýváúdolní niva. Proud vody prořezává v údolní nivě koryto.
• Hlavními znaky fluviálních usazenin jsou:
– přítomnost sladkovodní fauny
– protáhle čočkovitý vývoj uloženin
– malá mocnost uloženin (desítky metrů)
– většinou převládání písčitých uloženin
– velká litologická proměnlivost v horiz. i vertik. směru
– rychlé změny v mocnosti uloženin
– velmi časté projevy eroze a rozmyvů.
![Page 29: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/29.jpg)
29
• Podle prostředí vzniku se fluviální sedimenty dělí na:
– nivní
– sedimenty horního a dolního toku – uloženiny dejekčních kuželů
– říční terasy.
![Page 30: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/30.jpg)
30
Uloženiny údolních niv (aluvia)
• Jsou zaplavovány v obdobích velkých vod, zpravidla se skládajíz jemnějších částic usazovaných ze suspenzí při pozvolném opadávánívzedmutých vod. Pro nivní uloženiny je typické občasné střídání se sedimenty dočasných jezer a bažin.
• Jde vesměs o vertikálně se střídající jemně písčité, hlinité a jílovité, místy více humózní, případně až slatinné polohy s příměsípřemístěných hrubých klastik zvláště v podobě štěrků.
• Z hlediska pedologie lze rozlišit řadu nivních a glejových půd.
![Page 31: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/31.jpg)
31
Obr. 25. Povodňové hlíny s čočkou písčitých štěrků na povrchu vyšší úrovně údolníterasy Vltavy pod Radlicemi u Prahy.
Zdroj: Kovanda a kol., 2001
![Page 32: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/32.jpg)
32
Obr. 26. Profil nivou Vltavy
Zdroj: Kovanda a kol., 2001
![Page 33: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/33.jpg)
33
Uloženiny horního a dolního toku
• Uloženiny horního toku bývajíčasto rozrušeny erozí a denudací, takže se častěji setkáváme se sedimenty dolního toku. Ty se často prstovitě střídají s jezerními sedimenty.
• Jedná se především o středně zrnité sedimenty klastického charakteru, spíše nevytříděné. Velikost klastů závisí na kinetickéenergii řečiště.
• Typické je značné opracování klastů (=zaoblené valounky).
• Vyskytují se na dně řečiště a podél břehů v podobě štěrků a štěrkopísků, v dolníčásti toku jde o náplavové kužely.
![Page 34: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/34.jpg)
34
Uloženiny dejekčních kuželů (deluvifluviální s.)
• Často jde o ostrohrannou až poloostrohrannou suť s jílovito-písčitou základní hmotou.
• Tato suť bývá splavována nebo pozvolna sestupuje vlivem průsaku vody nebo promrzání roklemi a strmými údolími a hromadí se ve většímíře při úpatí hřbetů a hor nebo v údolních závěrech.
• Jsou takřka nevytříděné, mají velmi malý stupeň opracování.
• Na rozdíl od čistě deluviálních sedimentů (svahovin) se na vzniku dejekčních kuželů podílela vedle gravitace i voda.
![Page 35: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/35.jpg)
35
Obr. 27.
Setmelený suťový kužel úlomků a kamenů svrchnoproterozoickýchhornin v rokli u Davle (Praha)
Zdroj: Kovanda a kol., 2001
![Page 36: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/36.jpg)
36
Říční terasy
• Z genetického hlediska se jedná o zbytky fluviálních sedimentů, které zde byly v minulosti uloženy.
• Vznikly akumulací fluviálních sedimentů během glaciálních period, kdy sedimentace převažovala nad erozí. Na povrch se dostaly erozívodním tokem během interglaciálu.
• Terasy mají typickou povrchovou morfologii a ostrou erozní hranici směrem k vodnímu toku.
• Ze starších (vyšších) úrovní jsou zpravidla zachovány jen jejich neúplné relikty – větší část akumulací byla během kvartéru na exponovaných místech erodována, denudovánači odváta.
![Page 37: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/37.jpg)
37Obr. 28. Kvartérní terasy Vltavy v širším okolí Prahy
Zdroj: Kovanda a kol., 2001
![Page 38: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/38.jpg)
38
2. Glaciální sedimenty
• Glaciálním prostředím rozumíme oblast pokrytou ledem a jeho nejbližší okolí , tzn. předpolí (periglaciální oblast).
• Druh a množství sedimentu je tedy především určováno rozsahem a mocností ledovce, orografickými a geomorfologickými poměry, rychlostí pohybu ledovce a jeho odtáváním.
• Till – nezpevněný ledovcový nános
• Tillit – zpevněný ledovcový nános
• Je to materiál přinášený ledovcem jako tzv. moréna (spodní, čelní, boční).
![Page 39: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/39.jpg)
39
• Charakteristickým znakem tillu je jeho nevytříděnost, nestejnorodost hroninového a minerálního složení, ostrohrannost a poměrnáčerstvost úlomků hornin a minerálů a nevrstevnatost.
• Podle zrnitosti se může jednat o jíly, písky štěrk i obrovskéhorninové bloky, většinou vzájemně smíšené.
• Základní hmota většiny tillů bývá jílovitá, tmel u tillitů býváčasto alespoň z části CaCO3.
• Vedle tillů a tillitů rozlišujeme dále:
• Výplavové (glacifluviální) uloženiny – vznikají vyplavováním materiálu morén tavnými ledovcovými vodami.
• Glacilakustrinní sedimenty - vznikaly v jezírkách vzniklých před čelní morénou.
![Page 40: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/40.jpg)
40
Obr. 29. Nezpevněný ledovcový sediment na boční moréně
Zdroj: www.uwgb.edu
![Page 41: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/41.jpg)
41Obr. 30. Tillit vzniklý v období staršího pleistocénu
Zdroj: www.uwgb.edu
![Page 42: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/42.jpg)
42
3. Eolické sedimenty
• Eolické sedimenty, tzn. sedimenty jejichž transportačním médiem je vítr dělíme na:
1. eolické reziduální štěrky a hrubozrnné písky (deflační rezidua)
2. eolické (váté) písky
3. eolické prachy (spraše)
• Tyto sedimenty jsou rozšířeny hlavně v nižších nadmořských výškách (150 - 350 m n. m.).
• V závislosti na morfologii vznikají jednak plošné pokryvy nebo přesypy (připoutané – návěje, přívěje, závěje a přesypy stěhovavé).
![Page 43: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/43.jpg)
43
Reziduální štěrky
• Jedná se o zbytkový horninový materiál, který zůstane na povrchu po odnešení lehčích částic.
• Jsou to zpravidla větší valounky, často obroušené do podoby hranců.
Váté písky• liší se hrubší zrnitostí a úložnými poměry, většinou se jedná o přesypy – duny.
• Jsou běžné v oblastech mladého zalednění a nejnižších říčních teras.
• Zdrojovou oblastí jsou holé deflační plochy, pleistocénní terasy převážně bez vegetace a písčité glacifluviální nánosy v předpolípevninského ledovce.
![Page 44: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/44.jpg)
44
Spraše
• jsou zeminy tvořené převážně prachem, tj. částicemi od 0,01-0,05 mm s nízkým podílem jílu a písku, bez hrubších částic.
• Okrově hnědá až žlutavá barva podmíněná železitými sloučeninami, obsahem jemně rozptýleného CaCO3 a porézní stavbou.
• Jsou nezvrstvené, typická je svislá, hrubě hranolovitá odlučnost.
• Vyskytuje se zde svérázná měkkýší fauna, jsou zde patrnécharakteristické fosilní půdní horizonty.
• Spraším podobné sedimenty, které se ovšem v některém znaku lišíoznačujeme jako sprašové zeminy.
![Page 45: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/45.jpg)
45
Obr. 32.
Písečné duny v Namibii
Zdroj: www.cgu.cz
Obr. 31.
Spraše na jižní Moravě
Zdroj: www.cgu.cz
![Page 46: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/46.jpg)
46
4. Koluviální sedimenty (svahové, deluviální)
• Vznikají převážně působením zemské tíže. Způsob pohybu a ukládání materiálu může být vyvolán ještě dalšími činiteli, takže pod názvem svahovinyřadíme nejrůznější typy sedimentů (gravitační, sesuvné, splachové…)
• Patří sem hrubě balvanité až blokovité sutě či kamenná moře, hlinitokamenité svahoviny, uloženiny hlinito-písčité a hlinito-jílovité.
• Litologické vlastnosti deluvií jsou přímo závislé na zvětralině či nezpevněném sedimentu, z něhož se rekrutovaly.
• Tvar akumulací svahovin a jejich mocnost pak odpovídá konfiguraci terénu kde vznikaly.
![Page 47: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/47.jpg)
47
Obr. 33., 34.Soliflukční (bahnotokové) svahoviny v Praze-Dejvicíchzdroj: Kovanda a kol., 2001
Zemní pyramidy v Ottou (Norsko)Zdroj: www.ikoktejl.cz
![Page 48: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/48.jpg)
48
5. Lakustrinní sedimenty (jezerní)
• Vznikají v přirozených jezerech a rezervoárech se statickou vodou.
• Typ sedimentů ovlivňuje velká diverzita sedimentačních podmínek (teplota, chemismus, salinita, hloubka atd.).
• V podmínkách ČR se jedná zpravidla o klastické sedimenty, ale nalézají se i organické (diatomity) a organogenetické(jezerní křídy, rašeliny).
• Podle sedimentačního prostředí se rozlišuje se řada typů, jako např. glacilakustrinní sedimenty, sedimenty krasových pánví, sedimenty pánví s podzemní vodou…
• Specifickou skupinou organogenetických lakustrinních sedimentůjsou rašeliny.
![Page 49: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/49.jpg)
49Obr. 35. Kvartérní travertiny (Zdroj: ČVUT)
![Page 50: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/50.jpg)
50
• Rašelina je přírodní organogenní sediment, který obsahuje více než50% organického uhlíku s vysokým obsahem koloidní organické hmoty ve formě huminových kyselin a fulvokyselin.
• Rašelina vzniká pomalým procesem zuhelňování odumřelých částírostlin, převážně rašeliníku. Proces probíhal při nízké teplotě, nepřístupu vzduchu, v nadbytku vody a v silně kyselé reakci v posledních tisíciletích.
• Rašeliniště představují charakteristické biocenózy, které tvoří soubor rostlinných a živočišných společenstev s půdou. Vztahuje se na ně tzv. Ramsarská dohoda o mokřadech.
• Všechny uvedené typy organogenních a organodetritických uloženin poskytují bohaté paleontologické doklady o vývoji přírody během holocénu (rozbor měkkýší fauny, analýza pylových zrn, otisky listů v pěnovcích).
![Page 51: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/51.jpg)
51
Podle způsobu dotování vodoua obsahu živindělíme rašeliniště na:
- vrchoviště
- oligotrofní (živinami chudé) až dystrofní (velký obsah humin. kyselin, ale nízký obsah živin) rašeliniště
- zpravidla jsou sycená srážkovou vodou
-vrchovištní rašelina vzniká pochodem rašelinění v kyselém prostředí za poměrně nízkých teplot z rostlinných zbytků
- slatiny
- eutrofní až oligotrofní (živinami středně až vysoce bohaté)
- jsou dotovány podzemní vodou
-slatinná rašelina vzniká procesem slatinění v úživném prostředípřevážně v teplejších oblastech z rostlinných zbytků
- přechodná rašeliniště
![Page 52: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/52.jpg)
52
Obr. 36. Vrchoviště
Zdroj: http://botany.natur.cuni.cz/holocen/
![Page 53: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/53.jpg)
53
Obr. 37, 38.Pramenné a zvodnělérašeliniště
Zdroj: http://botany.natur.cuni.cz/holocen/
![Page 54: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/54.jpg)
54
6. Jeskynní sedimenty
• Za jeskynní sedimenty se považují sedimenty vzniklé uvnitř jeskyně:
1. Sedimenty vchodové facie (jeskynní portály, skalní převisy)
2. Vnitřní výplně jeskynní -klastické(fluviální, lakustrinní a koluviální)
- chemogenní– sintry (kalcity)
• Z výplní krasových dutin pochází bohaté paleontologické a místy i archeologickéči antropologické nálezy.
![Page 55: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/55.jpg)
55
Obr. 39. Vznik jeskynních sedimentů průlomem krasu
Zdroj: www.environment.sa.gov.au
![Page 56: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/56.jpg)
56Obr. 40. Sběr fosilií ze sedimentů v australské Viktoriině jeskyni
Zdroj: www.environment.sa.gov.au
![Page 57: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/57.jpg)
57
+ Periglaciální jevy
• Z území České republiky byly popsány četné jevy, typické pro střídání klimatických podmínek v oblasti blízké glaciálnímu zalednění, tzv. periglaciální zóny v období pleistocénu.
• Jedná se především o tzv. mrazové klíny a hrnce či zvířené a načechrané půdy.
• Periglaciální jevy postihují jak horniny skalního podloží, tak i různétypy kvartérních sedimentů.
• Příčinou vzniku periglaciálních jevů jsou především objemovézměny při tuhnutí vody (=kryoturbace).
![Page 58: Přednáška VIII. Geologie kvartérufzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/1GEO/Prednasky/GEO_MO...2 Kvartér (Quaternary) • V sou časné dob ě sporné ozna čení pro dv ě nejmladší](https://reader030.vdocuments.net/reader030/viewer/2022040319/5e42ae499356f143e42a819c/html5/thumbnails/58.jpg)
58
Obr. 41. Kryoturbace
Zdroj: www.uni-marburg.de
Obr. 42. Mrazový klín
Zdroj: www.uni-marburg.de