plastovÁ okna

Download PLASTOVÁ OKNA

Post on 14-Jan-2016

18 views

Category:

Documents

0 download

Embed Size (px)

DESCRIPTION

PLASTOV OKNA. OD HISTORIE PLASTOVCH OKEN A PO REALITU. SKLO. - PowerPoint PPT Presentation

TRANSCRIPT

  • Sklo jako materil bylo vynalezeno ped vce ne 4000 lety ped nam letopotem, ale sklenn tabule z nj zaali vytvet a o dalch 3000 let pozdji. Jako architektonick materil zaali lid pouvat a v dob gotiky, kdy stavitel katedrl pomoc skldn jednotlivch kus barevnch skel, spojovanch olovnmi psky (vitre),

  • skldali ohromujc svteln obrazy z bible a zajiovali jimi pvod svtla do katedrl. Nsledn v renesanci byla ji okna skldna i z irch skel. V 16. stolet i aristokrat poadovali ve svch velkolepch domech vhled na sv statky a prv zde se zaali pouvat okna s pravohlm irm sklem. V baroku byla okna jet tvarov obohacena a postupn pes rzn typy dle nrodnch tradic se vyvinula a do dnen podoby.

  • V sedmdestch letech se zaaly vyrbt prvn dvoukomorov profily s dorazovm tsnnm.Tsnn,kter se ale pouvala nemla takov fyzikln mechanick vlastnosti a asto dochzelo k jejich velmi rychlmu zpuchen.

  • Z toho to dvodu se v polovin osmdestch let vyvinulo stedov tsnn, kter mlo skrytou stedovou gumu uvnit rmu,aby bylo chrnno ped nepznivmi klimatickmi vlivy, hlavn kyselm detm.Tento typ tsnn byl bezkonkurenn hlavn pro panelovou vstavbu,

  • protoe pi zaten okna vtrem je stedov tsnn tlaeno na dorazovou plochu, take se stoupajc rychlost vtru tsn tento typ oken vdy lpe. S vvojem novch tsncch materil (gum) a hlavn z dvodu levn vroby se vrobci oken vrtili zpt k dorazovmu tsnn a stedov tsnn zstalo jako kvalitnj a dra alternativa.

  • V devadestch letech se zjistilo, e utsnn domy a byty maj velmi patn vnitn klima se zvenm obsahem vlhkosti, co m za pinu chtrn chtrn staveb. Napklad nadmrn pocen, vznik hnilobnch substanc a rst plsn. A opt pila ke slovu okna se stedovm tsnnm, kter dky sv dekompresn komoe dok za pomoc patentovanch technologi zajistit konstantn vmnu

  • vzduchu, m odbourvaj vznik plsn a zajiuj plynul odvod vlhkosti.Tyto okna jsou nenahraditeln hlavn u panelovch dom a byt, i objektu kter nemaj, nebo nemohou mt samostatnou jednotku na vmnu vzduchu a odvod vlhkosti. Poslednm typem oken jsou okna pro nzkoenergetick, i pasivn domy.

  • Tyto okna jsou ji s peruenm tepelnm mostem ve vztuze, nebo pln bez vztuhy jen se zpevnnm izolanm jdrem. Pro tento typ oken je ji standardn osazovno izolan trojsklo, kter m Ug=0,7W/m2K a teplou hranu skla, vtinou z plastu. Pouit tchto oken je ale podmnno samostatnou jednotkou pro vmnu vzduchu a odvod vlhkosti tak aby nedochzelo k tvorb plsn.

  • V esk republice ho znm jako Dorazov, nebo Nalehvkov tsnn. Tento typ profilu je standardn pouvn vtinou vrobc, funkn spra tohoto systmu je standardn dokonale tsn. Kdlo se k rmu utsuje pomoc dvou trvale prunch tsncch gum, jedno le na vnj stran rmu a druh na vnitn stran kdla.

  • V ppad, e se pi vym tlaku vtru dostv voda pes vnj rmov tsnn do vnitn sti okna, je tato voda v uritm mnostv odvedena ven pes odvodovac otvory, kter jsou z exteriru chrnny specialnimi krytkami. ikm drka uvnit rmu podporuje odtok vody. U tohoto systmu vak vznik nov problm vlhkost.

  • Ta se projevuje znmmi symptomy jako rosen na okennch tabul, tvorbou plsn a zhorenm obytnho klimatu. lohou vtrn je vymnit vlhk vzduch v mstnosti za vnj su vzduch. Proto je u dorazovch systm velmi dleit asto vtrat.

  • V esk republice ho znm jako Stedov tsnn. Profily se stedovm tsnnm maj masivnj (pevnj) konstrukci, vykazuj lep souinitel prostupu tepla a vy zvukov tlum.Jejich pedn komora (normou oznaovan jako dekompresn) vyrovnv tlakov rozdl mezi venkovnm a vnitnm prostedm.

  • Tento profil je komfortn pro rodinn domy a jedin vhodn pro domy panelov, protoe pi zaten vtrem je stedov tsnn tlaeno na dorazovou plochu, take se stoupajc rychlost vtru tsn jet lpe. Tm odolv extrmnm klimatickm podmnkm. Navc tento systm tsnn lze doplnit o jedinen patentovan infiltran jednotky ClimaTEC70.

  • Profi lineBrillant luxAlu topBrillant MDClassicHlubok rmRehau euro 70Rehau brilantRehau brilant 80

  • Nov produktov ada PROFI Line m novou dimenzi okennch konstrukc s technologi RAU-FIPRO,s uniktnm materilem na bzi kompozitu. Polymery vyztuen vlkny mus odolvat extrmnmu zaten v letadlech stejn jako ve formulch 1. RAU-FIPRO svm jedinenm sloenm spluje statick poadavky, kter si bn materily pro vrobu okennch profil nemohou dovolit. Okna PROFI Line jsou ji dnes standardnm eenm budoucnosti.

  • Je to esti komorov profil se stavebn hloubkou 86 mm.

  • Okna ze systmu Brillant Design LUX jsou luxusnm eenm pro ty, kte vyaduj tu nejvy monou kvalitu, technickou dokonalost a estetickou hodnotu svch oken. Ptikomorov profilov systm Brillant Design je tu doplnn nadstandardnm trojsklem s maximlnm tepelnm a hlukovm tlumem, nerezov distann rmeek zajiuje vborn tepeln-izolan vlastnosti. ed tsnn spolu s masivn, kovovou klikou vytv vysoce estetick produkt. Speciln uzavrac body zajist zvenou bezpenost celho okna.

  • Tento produkt je pln srovnateln s evropskou pikou v oblasti otvorovch vpln. Konstrukn hloubka v ezu je 70 mm. Okna Brillant LUX jsou dodvna ve vech barevnch odstnech.

  • Vzhled hlinku, ale teplo plastu. Tento jedinen systm v sob spojuje tepeln-izolan vlastnosti plastu a vzhled hlinku. Zkladem je ptikomorov systm Brillant Design se stavebn hloubkou 70mm, ke ktermu je pidna venkovn hlinkov lita. Izolan dvojsklo s nerezovm distannm rmekem zajiuje vborn tepeln-izolan vlastnosti, speciln bezpenostn uzavrac bod zvyuje ochranu proti vypen okna. Venkovn proveden oken AluTop nabzme ve vech barevnch provedench a odstnech barev RAL.

  • Okenn systmy se stedovm tsnnm maj svj pvod v dobch, kdy venkovn tsnn nebyla schopna obstt pi extrmnch povtrnostnch podmnkch. Okna se stedovm tsnnm mla tato tsnn kryta profilem kdla. Od tchto dob se zsadn zmnilo chemick sloen prye, kter je pouvna na dorazov tsnn, a nskok tohoto systmu byl vyrovnn. Okna Brillant Design se stedovm tsnnm si svj trh nala pedevm v zemch s dlouhodobou tradic tohoto een a v kombinaci s kvalitnm ptikomorovm systmem

  • uspokoj i ty nejnronj. Konstrukn hloubka v ezu je 70 mm. Okna Brillant MD jsou na blm nosii dodvna ve vech barevnch odstnech, tvarov een je ideln pro okna pravohl a pro ikm atypy.

  • Klasick een pro rodinn domy. Okna jsou vyrobena ze systmu Brillant Euro 70, kter garantuje vynikajc tepelnou izolaci. Jedn se o ptikomorov systm s konstrukn hloubkou 70mm. Okna jsou standardn zateplena izolanmi dvojskly s Ug = 1,1. Okna Classic jsou na blm nosii dodvna ve vech barevnch odstnech a to jako pravohl i ikm.

  • Uniktn rm se stavebn hloubkou 115 mm, kter m, pi pouit doplkov izolace uvnit rmu, lep souinitel prostupu tepla ne bn pti- a estikomorov profily. Pi pouit ptikomorovho kdla se zasklenm U = 1,1 W/(m2 K) eliminujeme veker kritick povrchov teploty v oblasti okna. Vnitn parapet se u tohoto proveden stv nedlnou soust okna a ve spojen s mechanicky spojenou litou se silikonovm jazkem umouje provst technicky i normov sprvnou otvorovou vpl.

  • Samoistc sklo je bn sklo se speciln horn vrstvou, kter se vyznauje jedinenou dvoufzovou innost dual action. Jakmile je horn vrstva vystavena dennmu svtlu, rozkld veker usazen organick neistoty a tak rozptyluje deovou vodu stkajc po povrchu skla, take z nj dokonale smyje uvolnnou pnu.

  • Zajiuje ochranu proti vloupn zvenku a brn jeho mechanickm poruen i zevnit. Pi rozbit zstane okno kompaktn a nedojde k jeho nebezpenmu ttn, co zajist bezpe Vm i Vaim dtem.

  • Pokud je okno na frekventovanm mst a chcete si zachovat soukrom, nabzme se ideln een - tnovan a relifn skla v irok kle proveden. Rzn tnovan skla neomez prchod svtla smrem dovnit, a pitom chrn od pohled zvenku. V nkterch ppadech mohou nahradit i aluzie.

  • Standardnm eenm jsou rmeky z hlinku, ty ale kvli sv vodivosti vytvej tzv. tepeln most a do jist mry degraduj tepeln-izolan kvalitu skla. V relnm ivot se tento tepeln most projevuje tvorbou potnch psk na okrajch skla. K omezen tohoto jevu je monost tak meziskelnch rmek vyrobench z plastu, nerezu nebo rmeek ze sklolamintov vztuhy tzv.swisspacer.

  • Hlinkov rmeekPlastov rmeek

  • Nerezov rmeekSwisspacer - rmeek ze sklolamintov vztuhy

  • Meziskeln pky o rznch kch, tvarech a barvch se umsuj mezi izolan skla. Pouit meziskelnch pek ozvltn okno a souasn nezhor nroky na drbu. Nalepovac pky se umisuj na ob strany skla, a vytv tak dojem dlenho okna. Nalepovac pky mohou bt opateny stejnou barevnou fli, jakou m cel okno.