podpora zdraví – vývoj, zhodnocení a řízení procesu z pohledu … · 2010. 1. 21. · 4...
TRANSCRIPT
-
UNIVERZITA OBRANY BRNO
FAKULTA VOJENSKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ
HRADEC KRÁLOVÉ
PODPORA ZDRAVÍ
VÝVOJ, ZHODNOCENÍ A ŘÍZENÍ PROCESU Z POHLEDU
REGIONÁLNÍ ÚROVNĚ.
Disertační práce
MUDr. Vladimír Valenta
Školitel: Doc. MUDr. Pavol Hlúbik CSc.
Školitel specialista: Doc. MUDr. Lumír Komárek CSc.
Doktorský studijní program Vojenská hygiena
Hradec Králové
2007
-
Poděkování:
Děkuji
Doc. MUDr. Pavlu Hlúbikovi CSc. a Doc. MUDr. Lumíru Komárkovi CSc. za
cenné rady a podporu při přípravě této práce,
Doc. MUDr. Jaroslavu Křížovi CSc., MUDr. Taťjaně Šoltysové a ing. Ladislavu
Knapovi za odbornou pomoc při provádění studie,
Libereckému kraji a vedoucímu odboru zdravotnictví ing. Jiřímu Benediktovi za
financování studie,
všem blízkým spolupracovníkům i kolegům, zejména MUDr. Věře Tučkové
a Zuzaně Balašové, za odbornou, organizační a technickou pomoc
a hlavně mé ženě Jarmile, bez jejíž podpory, pochopení a tolerance bych tuto
výzvu nemohl nikdy realizovat.
-
3
Obsah
1. SOUHRN ........................................................................................................................................................... 4
2. ÚVOD................................................................................................................................................................. 6
3. CÍL ................................................................................................................................................................... 17
4. METODIKA.................................................................................................................................................... 18 4.1. ZADÁNÍ A POSTUP....................................................................................................................................... 18 4.2. FORMULACE HYPOTÉZ................................................................................................................................ 18 4.3. POPIS VÝBĚROVÉHO ŠETŘENÍ ..................................................................................................................... 18 4.4. TESTOVÁNÍ VÝZNAMNOSTI ROZDÍLŮ.......................................................................................................... 21 4.5. DATOVÝ SOUBOR ....................................................................................................................................... 21 4. 6. CHARAKTERISTIKA VYŠETŘOVANÉHO SOUBORU OBYVATEL ..................................................................... 22
5. VÝSLEDKY .................................................................................................................................................... 24 5.1. NÁVŠTĚVA LÉKAŘE V POSLEDNÍCH TŘECH LETECH.................................................................................... 24 5.2. OČEKÁVÁNÍ PREVENTIVNÍ PÉČE ................................................................................................................. 26 5.3. VÝSKYT ZDRAVOTNĚ RIZIKOVÝCH FAKTORŮ ............................................................................................. 27 5.4. SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU A VLIVU LÉKAŘŮ NA ŽIVOTNÍ STYL ................................ 30 5.5. HODNOCENÍ PŘÍSTUPU LÉKAŘŮ K PRIMÁRNÍ PREVENCI V PRŮBĚHU NÁVŠTĚV V ORDINACI ........................ 32 5.6. PREVALENCE KOUŘENÍ............................................................................................................................... 36 5.7. VLIV RADY LÉKAŘE NA ZMĚNU ŽIVOTNÍHO STYLU..................................................................................... 38 5.8. CÍLENÁ RADA LÉKAŘE................................................................................................................................ 39 5.9. FORMA RADY LÉKAŘE ................................................................................................................................ 40 5.10. DIABETES MELLITUS ................................................................................................................................ 41 5.11. VOLNÝ ČAS STRÁVENÝ U TELEVIZE ČI POČÍTAČE ..................................................................................... 43 5.12. ČAS STRÁVENÝ V RESTAURAČNÍM ZAŘÍZENÍ ............................................................................................ 44 5.13. VOLNÝ ČAS STRÁVENÝ TĚLESNOU AKTIVITOU ......................................................................................... 46 5.14. ČAS STRÁVENÝ S RODINOU ...................................................................................................................... 48
6. DISKUSE......................................................................................................................................................... 49
7. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ.......................................................................................................................... 58
8. PŘÍLOHY........................................................................................................................................................ 64 8.1.PŘEHLED PROJEKTŮ PODPORY ZDRAVÍ V LIBERECKÉM KRAJI ..................................................................... 64 8.2. DOPIS NÁMĚSTKA HEJTMANA LIBERECKÉHO KRAJE PŘEDSEDOVI PRACOVNÍ SKUPINY PRO REALIZACI
ZDRAVOTNÍ POLITIKY LIBERECKÉHO KRAJE ............................................................................................. 122 8.3. DOTAZNÍK STUDIE „PREVENCE A ZDRAVÍ 2005“ ...................................................................................... 123
9. LITERATURA.............................................................................................................................................. 129
10. SLOVNÍK POUŽITÝCH POJMŮ ........................................................................................................... 132
11. VLASTNÍ PUBLIKAČNÍ AKTIVITA ..................................................................................................... 135
-
4
Podpora zdraví – vývoj, zhodnocení a řízení procesu z pohledu regionální
úrovně
1. Souhrn
Cíl: Zjistit a popsat změny, které se od roku 1997 do roku 2005 odehrály ve výskytu
vybraných rizikových faktorů nemocí a v přístupu občanů města Liberce a lékařů primární
zdravotní péče k prevenci a využít tyto informace k orientaci realizovaných aktivit podpory
zdraví a Zdravotní politiky Libereckého kraje.
Soubor a metodika: Opakovaná dotazníková studie reprezentativního vzorku obyvatel města
Liberec, v cílovém souboru bylo 1134 osob ve věku 18 – 65 let. Dotazník zahrnoval
následující okruhy zájmů: frekvence a průběh návštěvy lékaře, rizikové chování a výskyt
vybraných rizikových faktorů, subjektivní hodnocení zdravotního stavu a sociálně
ekonomické faktory. Šetření provádělo 15 školených tazatelů.
Výsledky: Výskyt zdravotně rizikových faktorů jako nezdravý životní styl, způsob výživy či
genetické riziko se v období 1997 až 2005 nezměnil. 84% populace města Liberec má alespoň
jeden ze sledovaných zdravotně rizikových faktorů. Dominantním faktorem, který určuje
rozšíření rizikových faktorů z oblasti životního stylu se ukázalo vzdělání. Vliv sociálně
ekonomického statusu, pozorovaný již u vzdělání, se ukázal i u dalších faktorů. Studie
prokázala zlepšení přístupu lékařů primární zdravotní péče k prevenci ve sledovaném období.
S ohledem na očekávání občanů a zejména na význam prevence však celková úroveň
prevence v rámci běžné návštěvy lékaře zůstává nízká, a to i v případě pacientů z rizikových
skupin.
Závěr: Výstupy ze studie jsou významnou zpětnou vazbou pro usměrňování podpory zdraví
a zejména preventivních aktivit v rámci realizace zdravotní politiky kraje, ukazují na nutnost
změny některých přístupů a především na stále dostatečně nevyužitý potenciál primární
zdravotní péče v oblasti prevence.
Klíčová slova: subjektivní hodnocení zdravotního stavu, životní styl, rizikové faktory,
prevence, hodnocení přístupu lékařů k primární prevenci, vliv rady lékaře na změnu životního
stylu, zdravotní politika.
-
5
Health promotion – development, evaluation and management of the
process from the viewpoint of regional level
SUMMARY
Aim: The aim of the conducted study was to find and describe changes in the occurrence of
health risk factors, in people’s attitude to their health and in the role of GPs in prevention
which took place from 1997 to 2005, in order to orientate health promotion and Health Policy
of the Liberec region.
Methods: The repeated selective survey was conducted on a representative sample of 1134
18 – 65-year old citizens from Liberec city. The questionnaire involved these following
themes: Frequency and contents of check-ups, risk behaviour and risk factors, subjective
health state assessment and social and economic factors. The survey was carried out by 15
trained interviewers.
Results: The occurrence of health risk factors such as unhealthy lifestyle, bad diet, or genetic
burden did not, in the period 1997 to 2005, change. 84% of the Liberec city population suffer
from, at least, one of the surveyed health risk factors. A dominant factor determining the
spread of risk factors from the sphere of lifestyle was the level of education. The influence of
social economic status, observed already at the level of education, became noticeable with
other factors as well. In terms of the attitude of GPs the study shows that GPs have improved
their attitude to prevention compared to 1977. However, with regards to the expectation of
citizens and especially to the importance of prevention the overall level of prevention during
check-ups is still low, even in cases of high-risk groups.
Conclusion: The study has brought up a number of original and useful findings and makes
outstanding feedback and forms the foundation and new direction for the Liberec region
health policy. It will be further analysed and investigated as an important source of data. The
fundamental supposition of its success will be its utilisation within the implementation of
Liberec Region’s health policy.
Key words: Subjective health state assessment, life style, risk factors, prevention, evaluation
of attitude of GPs to prevention, doctors‘ influence on style of living, health policy.
-
6
2. Úvod
Zásadním předpokladem pro zhodnocení podpory zdraví je porozumět historickému
vývoji podpory zdraví i zdravotního stavu obyvatelstva v České republice. Protože ale toto
hodnocení není hlavním předmětem této práce, musím vynechat raná období, která sice
vytvářela budoucí východiska, nicméně pro reálné využití jakožto zpětné vazby pro
usměrňování současné regionální zdravotní politiky jsou méně významná než období
minulosti teprve nedávná.
Základy podpory zdraví v moderním slova smyslu byly v České republice
položeny v roce 1983 zapojením do programu WHO CINDI (Countrywide Integrated Non
Communicable Diseases Intervention Programme). Program byl vyhlášen na základě
intervenčního úspěchu finského Projektu Severní Karélie, jehož cílem bylo snížení KVO
a který se ukázal jako mimořádně efektivní.
Projekt zaměřený na hlavní rizikové faktory kardiovaskulárních nemocí omezil počet
kuřáků o 40%, snížil hladinu sérového cholesterolu v populaci o 12% a vedl tak k poklesu
úmrtnosti mužů středního věku na kardiovaskulární choroby o 27% a u žen dokonce o 42%
(1). Projekt byl realizován od roku 1972. Začátkem osmdesátých let minulého století byla pod
vedením WHO zpracována tehdy existující data ze Severní Karélie a Litvy, kterými byl
prokázán vztah mezi výskytem chronických neinfekčních onemocnění a rizikovými faktory
životního stylu. Následně pak v letech 1982 – 1983 založila skupina evropských států, ke
kterým se později přidružila Kanada, CINDI program. CINDI program od samého počátku
prosazoval integrované akce zaměřené na snížení výskytu společných rizikových faktorů jako
je kouření, nezdravá výživa, abusus alkoholu, nedostatek pohybové aktivity a psychosociální
stres. Využíval zkušenosti a preventivní vědomosti na propojování zdravotnických
a nezdravotnických profesionálů v podpoře zdraví, prevenci nemocí a zlepšování zdravotní
péče s cílem snížit výskyt chronických neinfekčních onemocnění. Československo bylo tehdy
mezi zakládajícími členy CINDI programu (2).
U nás v té době, tj. v první polovině osmdesátých let, zároveň řešila hygienická
služba řadu preventivních tzv. hlavních úkolů hlavního hygienika, v nichž se již objevily
rysy interdisciplinárního a interresortního pojetí prevence. Byl proto dán i základ
k vytvoření sítě pracovišť zapojených do CINDI programu, která začala rozvíjet projekty
a programy zaměřené na snižování rizikových faktorů chronických neinfekčních nemocí.
-
7
Přesto se ale podpora zdraví jako přístup a koncepce zdravotní politiky ve
smyslu Ottawské charty začala přesněji formovat až po roce 1989, tj. po zásadních
politických, ekonomických i sociálních změnách ve společnosti, které vedly k rozvoji
demokracie v naší republice. Tento vývoj je celkem srozumitelný, protože nešlo čekat, že by
v prostředí totalitního systému mohlo dojít k naplnění podpory zdraví jako procesu založeném
na zvyšování kontroly nad svým zdravím, schopnosti určovat a uskutečňovat své aspirace,
uspokojovat své potřeby a měnit prostředí, které nás obklopuje (3). V nedemokratické
společnosti nelze úspěšně a efektivně prosadit přístupy podpory zdraví, jejichž principem je
právě demokracie.
Významnou roli v tomto společensky přelomovém období sehrálo Usnesení vlády
České republiky č. 241 z roku 1991, kterým byl přijat Národní program zdraví. Byl
koncipován jako česká varianta evropské zdravotní strategie WHO „Zdraví pro všechny do
roku 2000“ a stal se širokým rámcem pro prevenci a podporu zdraví. Mezi jeho sedmi
stanovenými hlavními zdravotními problémy byla, vedle kardiovaskulárních a nádorových
onemocnění, narušování přirozené obměny populace, duševních nemocí, drogové závislosti,
HIV/AIDS, jako hlavní priorita stanovena i změna životního stylu. Jeho realizační podobou
byly a i nadále jsou Projekty podpory zdraví Národního programu zdraví řešené od roku
1993 s finanční podporou Ministerstva zdravotnictví ČR resp. dotačního programu MZ ČR
Národní program zdraví – Projekty podpory zdraví. Jen do roku 2003 bylo realizováno s touto
podporou 1 319 projektů podpory zdraví řešících jednotlivé okruhy primární prevence
a podpory zdraví tematicky od ozdravění výživy, omezování kuřáctví, zvládání stresu
a ovlivňování dalších rizikových faktorů až po komunitní projekty typu Zdravé město, Zdravý
podnik či Podpora zdraví ve školách. Předkladateli a řešiteli jsou státní i nestátní organizace,
zdravotnická i nezdravotnická zařízení, města a obce (4).
V posledních letech prochází podpora zdraví zásadními změnami, danými jak
vnitřními, tak vnějšími změnami. Mezi vnitřní příčiny změn v podpoře zdraví patří
pochopitelně procesy měnící tvář našeho zdravotnictví stejně tak jako mezi ně patří
i celospolečenské jevy související s demokratizací života a s postupně rostoucím
uvědomováním si vlastní odpovědnosti za zdraví. Dílčím faktorem, nicméně sehrávajícím
významnou roli, bylo i přijetí zákona o ochraně veřejného zdraví, který podporu zdraví
a spolupráci při tvorbě zdravotní politiky klade mezi základní úlohy orgánu ochrany
veřejného zdraví (5). Kromě zakotvení této činnosti mezi úlohy státu je zde i podstatný
aspekt propojení podpory a ochrany veřejného zdraví, tj. jak pozitivního ovlivňování tak
-
8
negativního vymezování. Prakticky tak jsou právně vytvořeny podmínky pro realizaci Health
promotion v plném slova smyslu, tak jak je i pojímána Ottawskou chartou tj. jako neustále
doplňovaný souhrn myšlenek, prostředků a metod, který bychom mohli stručně nazvat:
posilování, upevňování, podpora, ochrana a rozvoj zdraví za aktivní účasti jednotlivých
občanů, skupin, organizací i společnosti jako celku (1). Je otázkou nakolik by tento právní
rámec posílila přeměna povinnosti spolupracovat na zdravotní politice na povinnost
spoluvytvářet zdravotní politiku.
Vnějšími příčinami změn v podpoře zdraví byly zejména rozšiřující se kontakty se
zeměmi EU a jejich pojetím veřejného zdravotnictví jako komplexu služeb, v němž podpora
zdraví sehrává nezastupitelnou roli. Ta byla nejlépe vyjádřena v sérii aktů a dokumentů WHO
završené programem Zdraví 21. Tento program nejenže naprosto konkrétně stanovil reálné
cíle, aktivity k jejich dosažení i hodnotící ukazatele, ale tím, že byl formulován jako
celospolečenský a nikoliv pouze zdravotnický, zajistil potřebný přesah do všech oblastí života
společnosti, bez něhož se zejména podpora zdraví neobejde. Zcela zásadní význam tohoto
programu, ať už z pohledu obsahového, koncepčního či metodologického, si uvědomíme už
když jen krátce zrekapitulujeme to, čím byl a je výjimečný, čím se odlišuje od předchozích,
s podobným záměrem vzniklých a pouze v deklarotorní rovině ukončených projektů.
Už samotný vznik programu byl reakcí na jasně formulované dominantní zdravotní
a zdravotnické problémy jako rychlý růst výdajů na zdravotní péči, stagnace zdravotní
úrovně populace a obtíže při kontrole a redukci zdravotně rizikových faktorů působících
mimo resortní hranice. Zároveň nesmíme zapomenout ani na výjimečný historický kontext
přelomových 90. tých let přinášející rozvoj demokracie, která je zásadní podmínkou
úspěšnosti jakýchkoliv společenských programů.
Hlavním záměrem programu bylo a je umožnit všem, aby dosáhli plného rozvinutí
svého zdravotního potenciálu, a to prostřednictvím snížení výskytu hlavních nemocí, úrazů
a omezením strádání, které lidem přinášejí, ale také prostřednictvím posilování a ochrany
zdraví během celého lidského života. Zde byl výraznou měrou uplatněn tzv. life cycle
approach, který významně chyběl v minulých aktivitách.
Příliš volné strukturování minulých programů bylo nahrazeno v programu Zdraví 21
zcela konzistentní strukturou cílů, dílčích úkolů, aktivit ke splnění cíle, stanovením
odpovědnosti, spolupráce, termínů a ukazatelů k monitorování plnění cíle. To spolu s jasným
vymezením základních postupů, kterými jsou meziresortní strategie, programy zaměřené na
-
9
zdravotní výsledky, integrovaná základní zdravotní péče a participační rozvoj zdraví, je
základním předpokladem pro porozumění, konkretizaci a možnost program uchopit jako
nástroj k ovlivnění zdraví. Ve svém důsledku se tato strukturalizace programu resp.
metodologické vedení odrazila v lepší implementaci a proniknutí programu na regionální
úroveň.
Samotný program je koncipován do čtyřech tématických okruhů, z nichž vychází 21
jednotlivých cílů. Tyto okruhy lze definovat:
a) Snaha o překonání zdravotních rozdílů s cíli č. 1 a 2 řešícími solidaritu a spravedlnost
ve zdraví.
b) Hlavní determinanty zdraví a investice do rozvoje zdraví a klinické péče s cíli 3 až 14
zaměřenými na determinanty zdraví, nemoci, kritické etapy života člověka i přístup
společnosti.
c) Integrovaná zdravotní péče podporovaná odpovídajícím nemocničním systémem s cíli
č. 15 až 18 zabývajícími se managementem, zdroji a vzděláváním.
d) Opatření a mechanismy k realizaci změn s cíli 19 až 21 završujícími tento
celospolečenský program do úrovně reálné zdravotní politiky.
Republiková implementace Zdraví 21, přijatá usnesením vlády, poskytla tento
významný zdravotně politický nástroj i pro praxi podpory zdraví v České republice
(6).
Klíčová data a události v podpoře zdraví v České republice:
1989 – Změna politické situace
1990 – Návrh nového systému zdravotní péče
1991 – Návrh národního programu obnovy a podpory zdraví
1992 – Návrh národního programu obnovy a podpory zdraví – střednědobá strategie
1994 – Národní rada zdraví
1995 – Národní program zdraví – dlouhodobá strategie
1998 – Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky
1998 – Rada vlády pro zdraví a životní podmínky
2000 – Zákon o ochraně veřejného zdraví
2002 – Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví 21
V celostátním měřítku však stále v podpoře zdraví převládají východiska
zdravotnická nad mezirezortními. Žádoucí mezirezortní koncepce v rámci podpory
-
10
zdraví a zdravotní politiky se prosazuje více na regionální úrovni a lze říci, že Liberecký
kraj je v této oblasti jedním z prvních. Vhodnou příležitostí je zde totiž vypracování krajských
rozvojových strategií, které se snaží integrovat aktivity a priority různých oblastí politiky do
společného rozvojového rámce, což umožňuje začlenění podpory zdraví do širší agendy
rozvoje regionu. Tuto situaci konstatovalo i Hodnocení politiky podpory zdraví a její
infrastruktury v České republice (7) realizované expertním týmem WHO na základě dvouleté
smlouvy (Biennial Collaborative Agreement – BCA) mezi Českou republikou a Evropskou
regionální úřadovnou Světové zdravotnické organizace. Využít výše zmíněnou příležitost
však znamená být na ni připraven, a to je samozřejmě otázka dlouhodobá, protože souvisí
s budováním zázemí, kapacit a důvěry.
V okrese Liberec, později v Libereckém kraji, investoval stát od r. 1991 do roku
2005 prostřednictvím 34 projektů podpory zdraví Národního programu zdraví celkem
8 036 tisíc Kč. Byly to projekty zaměřené na ověřování metodik intervence životního stylu,
zvyšování úrovně znalostí, změnu postojů cílové populace, poradenství, kampaně, přípravu
zdravotně výchovných materiálů, zpracování informačních systémů na hodnocení zdravotního
dopadu preventivních postupů, zpracování metodických podkladů pro primární prevenci, peer
programy, zdravotně politickou činnost atd. viz. Příloha č.1 Přehled projektů podpory zdraví.
I když to nejsou ani zdaleka všechny finanční prostředky, které se uplatnily v segmentu
veřejného zdravotnictví nazývaném podpora zdraví, je to dost, abychom se ptali, jak
efektivně stát tyto prostředky použil, jak ovlivnil vývoj podpory zdraví a zdraví
samotné? Možnosti jak odpovědět na tuto otázku jsou čtyři, resp. jsou čtyři možná kritéria
hodnocení. Každé svým způsobem vypovídá a jedině komplexní hodnocení podle všech čtyř
kritérií poskytne odpověď na naši otázku a ukáže jak dál.
Prvním kritériem je formální zhodnocení. Z tohoto pohledu je možné zkonstatovat,
že liberecké projekty byly klasifikovány jako vynikající či velmi dobré a zároveň že
poskytnuté finanční prostředky byly použity v souladu se schváleným záměrem NPZ. První
ze čtyř odpovědí tedy vyznívá velmi pozitivně.
Druhým kritériem je zhodnocení účinku a dopadu aktivit podpory zdraví
podporovaných grantovým systémem NPZ v kraji do zdravotního stavu a změn v chování
a životním stylu jeho obyvatel i zdravotníků. Zde je odpověď složitější a je obtížné ji
kvantifikovat, přesto se bez této odpovědi neobejdeme. Tak tedy:
-
11
a) v průběhu minulých let se zlepšil zdravotní stav obyvatelstva kraje, zejména
v celkových ukazatelích. Střední délka života se stále prodlužuje, u mužů činila v roce
2004 72,6 let, u žen 78,3 let, za posledních 10 let se tak prodloužila o 5,4 resp. 4,1 let.
Pozitivní je i zjištění, že roste i střední délka zdravého života. Dosaženou úrovní
novorozenecké i kojenecké úmrtnosti patříme ke světové špičce, celková úmrtnost
i úmrtnost na kardiovaskulární choroby a nádory má sestupný trend, na infekční
onemocnění umírají obyvatelé kraje pouze v řádu jedinců, klesá výskyt tuberkulózy
atd. (8). Tyto změny jsou pochopitelně výsledkem složitějších sociálních jevů, než je
naše snažení. Nicméně lze s určitostí říci, že jsme onomu pozitivnímu procesu byli
svými aktivitami významně nápomocni.
b) na to zda se zlepšilo vědomí odpovědnosti občana za své vlastní zdraví a odrazilo se
v pozitivních změnách životního stylu, zda se podařilo prosadit preventivní přístupy
do činnosti zdravotnických subjektů jsem se pokusil odpovědět touto prací
a provedenou studií viz. dále.
Třetím kritériem hodnocení je, zda naše programy podpory zdraví reagovaly na
požadavky a otázky těch, kteří jsou intervenováni, i těch, kteří rozhodují v procesech
veřejného zdraví (9). Odpověď na tuto otázku souvisí s odpovědí na následující kritérium.
Čtvrtým kritériem je „naše svědomí“ aneb otázka: Mohli jsme udělat více? Vždyť
stoupají počty hospitalizovaných na kardiovaskulární choroby, narůstá počet diabetiků, stoupá
incidence nádorů, úmrtnost na úrazy v kraji je větší než v republice, celkové ekonomické
ztráty související s dopravními úrazy se v kraji za poslední 3 roky zvýšily ze 1,7 mld. na
2,2 mld. Kč, náklady na zdravotní péči s těmito úrazy související vzrostly z 1,3 mld. na
1,5 mld. Kč, stoupá počet osob, které vyhledaly psychiatrickou pomoc, u dětí do 5ti let věku
je stav chrupu v kraji horší než v ČR, počet případů kapavky přesahuje celostátní hodnoty,
20% těhotných žen neposkytlo dostatečné zásobení jódem nejen svému organismu, ale také
svému plodu, 25 tis. osob vykonává práce v riziku, 15% služeb ve společném stravování bylo
poskytnuto v rozporu s předpisy na ochranu zdraví, úzkostnými stavy trpí polovina školních
dětí, z toho vážnými poruchami 25% chlapců a 21% děvčat, trend výskytu kouření, spotřeby
alkoholu i užívání drog je negativní atd. (8). Přes tyto výše uvedené změny a data, anebo
právě proto, je odpověď na naši otázku jednoduchá. Mohli. Bylo ale nutné dojít složitě
k poznání „jak“. Za jakých podmínek a jakými nástroji lze prosadit na úrovni regionu
efektivnější naplňování cílů Národního programu zdraví?
-
12
Už v roce 1996 po několika letech zkušeností s projekty podpory zdraví, po
vytvoření určitého zázemí, kontaktů a vazeb potřebných pro jejich realizaci, jsme si
uvědomili, že další cesta nevede přes větší počet dokonalejších projektů, ale přes
kvalitativní změnu řízení podpory zdraví na úrovni regionu.
Z tohoto důvodu byl další projekt podpory zdraví založen již jako „Strategie
prevence v péči o zdraví Liberecka“ (10), tedy jako strategický návrh. Tento jednotící
návrh jednak vytyčoval 5 hlavních oblastí našeho zájmu (výživa, tělesná aktivita, kouření,
prevence KVO, prevence DM 2. typu), ale hlavně definoval aktivity a prostředky k jejich
naplnění v širším spektru než jen v rámci hygienické služby. Přitom hygienická služba zde
sehrála hlavně koordinační a organizační roli. Existovaly přitom opory i úskalí.
Zásadní oporou realizace celého záměru , tj. změnit systém řízení podpory zdraví, bylo
projednání na úrovni regionálního garanta zdravotní politiky, tehdy okresního úřadu, který
námi připravenou „Strategii“ přijal a také veřejně deklaroval jako základ zdravotní politiky
okresu v oblasti primární prevence. Druhou zásadní oporou pak bylo založení občanského
sdružení „Projekt zdraví Liberecka“. V něm byly zastoupeny všechny rozhodující
zdravotnické subjekty okresu a jeho účelem se stala realizace programu „Strategie“. Tato
nová forma řídícího procesu podpory zdraví v následujících letech jednak zaštítila a jednak
zprostředkovala lepší komunikaci, spolupráci i vlastní realizaci jednotlivých aktivit podpory
zdraví. Na druhé straně jsme ale naráželi i na její meze:
1. Nedostatečná mezisektorová spolupráce (až na výjimky zůstávaly aktivity omezeny na
zdravotnictví a sociální oblast, chybělo propojení do ostatních oblastí života
společnosti).
2. Složení občanského sdružení a zejména jeho řídícího výboru, v němž byli zastoupeni
jednotliví ředitelé zdravotnických zařízení, představitelé samosprávy a státní správy, se
ukázalo jako málo pružné, vhodné lépe jako reprezentativní orgán než jako řídící
struktury.
3. Nedostatečná podpora vně regionálního systému. Přestože jsme navazovali na projekty
WHO jako CINDI, Monika nebo Zdraví pro všechny do roku 2000 a přestože jsme
vycházeli z Národního programu zdraví i ze svých vlastních zkušeností z dlouholeté
realizace projektů podpory zdraví, ukazuje se z dnešního pohledu, že chyběl právě
takový materiál, jakým je dnes Zdraví 21 a jeho republiková implementace (6).
-
13
Nová cesta k efektivní změně systému řízení podpory zdraví na úrovni regionu,
která by překročila tyto výše uvedené meze a vedla k plnohodnotné, komplexní
zdravotní politice regionu se otevřela při vzniku krajů. Kraje jako samosprávné jednotky
se staly novým garantem zdravotnictví v regionu a toto nové postavení přineslo pochopitelně
šanci uplatnit do nových řídících struktur a procesů naše záměry. Příprava krajských
zdravotních plánů je jen jedním z příkladů příležitostí. Vznik krajů nabídl i řešení pro lepší
mezisektorovou spolupráci. Prostřednictvím nově připravovaných rozvojových dokumentů, ať
už obecných jako Strategie a Program rozvoje kraje, či oborových jako Koncepce a plán
odpadového hospodářství, Územně energetická koncepce nebo Koncepce snižování emisí
a imisí znečišťujících látek do ovzduší apod. jsme mohli a můžeme zajišťovat návaznost
a propojení veřejného zdraví do všech oblastí života společnosti.
Pozitivní momenty samotného vzniku kraje byly a stále ještě někde jsou
komplikovány pro nás nepříznivým nastavením priorit. Aktuální otázky financování
zdravotnických institucí či organizace jejich sítě byly dominantním tématem krajského
zdravotnictví. Bylo tedy nutné nejprve odpovědět: Proč tomu tak je? Proč při rozsáhlých
celospolečenských změnách, které se promítají jak do zdravotnictví, tak do zdraví lidí,
dominují v centru naší pozornosti, tak trochu samoúčelně, změny ve zdravotnictví. Jimi se
zabýváme, je se marně snažíme řešit do posledních detailů, ony jsou to politikum, skrze které
se odehrává bitva o voliče. Naproti tomu změny ve zdraví zaznamenáváme jen jaksi bokem,
aniž bychom znali lépe příčiny, aniž bychom se snažili efektivněji tyto změny prohloubit.
Zaměňujeme při tom nástroje za cíl. Zapomínáme, že zdravotnictví není cílem, ale jen
prostředkem, že cílem je a vždy musí být zdraví a zdravotní stav.
Odpověď na položenou otázku spočívala v tom, že: Chybí zdravotní politika,
která by pojmenovala, co je prostředkem a co cílem, která by propojila zdravotnictví nejenom
se zdravím jednotlivce, ale s veřejným zdravím, která by zdravotnictví vzala z centra našeho
zájmu a dosadila ho jako jeden z rozhodujících prvků, ale stále jen prvek, do uceleného
systému péče o zdraví. Tuto odpověď jsme pak museli nechat zaznít na všech možných
úrovních řízení zdravotnictví i krajské samosprávy, abychom rozšířili vědomí faktické
absence zdravotní politiky.
Zároveň bylo nutné zformulovat toto vědomí absence do konkrétní společenské
objednávky na zdravotní politiku. Cestou k tomu byla Strategie rozvoje Libereckého kraje
(11). Do ní se nám ve spolupráci s Výborem pro zdravotnictví Zastupitelstva Libereckého
-
14
kraje (jako ředitel KHS mám statut stálého hosta Výboru) podařilo prosadit jak potřebu
tvorby zdravotní politiky, tak zejména i principy, na kterých by měla být vytvořena:
Formulování a obecné přijetí regionální zdravotní politiky musí respektovat východiska
zdravotního stavu obyvatelstva kraje a zásady programu WHO – Zdraví 21.
Přijetím Strategie rozvoje kraje usnesením jeho zastupitelstva tak byly vytvořeny
základní podmínky pro samotnou práci na zdravotní politice. Na jejím začátku jsme si ale
museli uvědomit a v průběhu všech dalších kroků neustále připomínat některé zásadní
faktory, které významně ovlivňují celý proces vzniku zdravotní politiky i řízení jejího
dalšího rozvoje stejně tak jako rozvoje podpory zdraví:
a) požadavek na široký okruh vzdělání
b) nejistoty příčin a efektů
c) nedostatek standardů
d) problematické měření a hodnocení
e) obtížná předvídatelnost možných hrozeb
f) potřeba přejít přes organizační a sektorové hranice
g) potřeba propojení regionálních i republikových priorit
Prvním už konkrétním krokem v samotné práci na zdravotní politice kraje bylo
vypracování komplexní Zprávy o zdravotním stavu obyvatelstva kraje (12), včetně
jasných a zřetelně formulovaných závěrů. Zprávu jsme vypracovali a předložili ji
Zastupitelstvu Libereckého kraje, které ji svým usnesením vzalo na vědomí (13). Zpráva se
stala jak výchozím bodem, tak i budoucí zpětnou vazbou a měřítkem efektivity naší práce
(14).
Zpráva je nyní každý rok aktualizována v hlavních ukazatelích zdravotního stavu
a jeho determinant, včetně indikátorů plnění cílů a aktivit Zdravotní politiky Libereckého
kraje, je doplňována o dílčí rozbory vybraných ukazatelů dle potřeb a v plném rozsahu je
obnovována ve 3 až 5ti letých intervalech. Vedlejším, ale z celkového pohledu a zajištění
vnější podpory stejně důležitým efektem naší zprávy o zdravotním stavu bylo, že se stala
podnětem pro úkol vyhlášený Hlavním hygienikem ČR pro hygienickou službu – Sledování
zdravotního stavu.
Současně se Zprávou o zdravotním stavu jsme krajské samosprávě předložili návrh
dalšího postupu při tvorbě zdravotní politiky. Tento pracovní návrh rozpracovával metodiku
a principy tvorby zdravotní politiky na základě aplikace a implementace programu
-
15
WHO Zdraví 21 do podmínek našeho regionu. Výbor pro zdravotnictví Zastupitelstva
kraje svým usnesením (15) akceptoval navrhovaný postup a ustavil pracovní skupinu pro
přípravu zdravotní politiky. Tím byly vytvořeny základní organizační a materiálně technické
podmínky i politický rámec pro naše snažení.
V průběhu několika měsíců pak probíhaly přípravné práce: Ustanovení pracovní
skupiny, výběr cílů, určení jednotlivých gestorů a koordinátorů, vytvoření dílčích pracovních
skupin, koncipování návrhu, připomínkové řízení a konečně předložení návrhu zdravotní
politiky orgánům kraje.
Nejdůležitější v této fázi bylo ustavení pracovní skupiny, ve které byly zastoupeny
všechny rozhodující segmenty zdravotní péče, ale i nezdravotnický sektor. Kladli jsme přitom
důraz, po zkušenostech z let minulých, aby to byli lidé znalí místní problematiky, konkrétní
vykonavatelé zdravotní péče i dalších činností, tedy nejen řídící pracovníci, přitom ale
osobnosti ve svém oboru. Oslovení těchto lidí bylo snazší o to, že jsme mohli navázat na
předchozí spolupráci a osobní kontakty při realizaci projektů podpory zdraví v minulých
letech. Bylo nám ale zároveň jasné, že materiál, který vznikne, nemůže být jen produktem
této skupiny, ale musí vzniknout na základě širšího konsensu, zprostředkovaného v dílčích
pracovních skupinách, ve kterých byly zastoupeny všechny složky společnosti, tj. nejen
zdravotnictví.
Otázkou byl i samotný výběr z cílů Zdraví 21, kdy jsme nakonec pragmaticky rozhodli
v této první fázi vybrat pouze cíle, které jsou pro náš region zároveň žádoucí k řešení
i prakticky realizovatelné. Proto bylo nakonec rozpracováno nejprve pouze 12 cílů Zdraví 21.
Vybrané cíle jsme aplikovali na liberecké podmínky, formulovali jsme a připravili k realizaci
vlastní dílčí podrobnější cíle a aktivity k jejich naplnění. To považuji za nejdůležitější pro
realizaci zdravotní politiky, protože ztotožnění se s touto prací, vlastní nápad a invence,
byť třeba méně dokonalé, mají větší naději na úspěch než sebedokonalejší pouze pasivně
převzaté myšlenky. V průběhu přípravných prací pro nás bylo metodickou i morální oporou
Usnesení vlády ČR, kterým byl přijat republikový program implementace Zdraví 21 (6).
Hotový návrh zdravotní politiky schválily postupně všechny orgány kraje –
Výbor pro zdravotnictví, Rada kraje (16) a samotné Zastupitelstvo Libereckého kraje (17). Ve
svých usneseních, kromě samotného schválení a nikoliv nepodstatného ocenění naší práce
-
16
(viz. Příloha č. 2), zároveň orgány kraje uložily jednotlivým stupňům řízení krajské
samosprávy i vytvořit účinný systém podpory realizace zdravotní politiky.
Jedním z nástrojů tohoto podpůrného systému bylo ustavení stálé pracovní skupiny
pro realizaci zdravotní politiky, jejímž předsedou je ředitel KHS, místopředsedou člen
Zastupitelstva Libereckého kraje a předseda Výboru pro zdravotnictví, tajemníkem vedoucí
odboru zdravotnictví Krajského úřadu a členy jednak zástupci libereckého zdravotnictví
napříč celým jeho spektrem a jednak i zástupci nezdravotnického segmentu společnosti v čele
s reprezentantem neziskového sektoru. Tato skupina navazuje na práci původní pracovní
skupiny pro přípravu zdravotní politiky (23).
V současné době tj. v r. 2007 jsou již pátým rokem uváděny do života jednotlivé
dílčí aktivity zdravotní politiky. Jejich společným atributem, tak jako celé zdravotní
politiky, je posun od obecného ke konkrétnímu. Jestliže jsme na začátku naší práce stáli před
úkolem jak zkonkretizovat obecné cíle Zdraví 21 na liberecké podmínky, ukazuje se nyní, že
realizace jedné konkrétní aktivity otvírá dveře dalším. Takže dnes jsme v řadě cílů spíše před
problémem jak udržet spektrum realizovaných aktivit koherentní, aby skutečně mířily
k efektivnímu ovlivnění daného zdravotního ukazatele či rizikového faktoru. K tomu slouží
mimo jiné povinnost pravidelně předkládat Zastupitelstvu Libereckého kraje každý rok
výroční zprávu o realizaci zdravotní politiky. Tato výroční zpráva je zároveň
rekapitulací vykonané činnosti, zhodnocením indikátorů plnění cílů, ale také plánem na
nejbližší období, v podstatě tedy novou resp. pravidelně obnovovanou zdravotní politikou
kraje a jako taková je znovu schvalována Radou a Zastupitelstvem Libereckého kraje (18).
Tím je zajištěno, že zdravotní politika je živým materiálem, který se vyvíjí, který reaguje na
nové potřeby i možnosti. Proto se v aktuální verzi Zdravotní politiky kraje (19) objevují další
cíle (v roce 2007 celkem 15 z 21 cílů Zdraví 21), další dílčí úkoly, nové aktivity i se rozšiřuje
okruh osob a organizací zapojených do realizace.
Významným nástrojem podpory realizace zdravotní politiky kraje je i Grantový fond
Libereckého kraje, z něhož jsou prostřednictvím dvou programů - „Podpora zdravotnických
vzdělávacích programů“ a „Podpora zdravotnických preventivních a léčebných programů“ -
dotovány ročně desítky projektů zdravotnických i nezdravotnických organizací v objemu cca
2 mil. Kč. ročně. Jedinou podmínkou přidělení dotace je soulad těchto projektů se Zdravotní
politikou kraje. Tento soulad posuzuje Pracovní skupina pro realizaci zdravotní politiky kraje.
-
17
Roky 2005 a 2006 byly z pohledu dalšího vývoje Zdravotní politiky a podpory zdraví
v Libereckém kraji opět zlomovými. Přijetím postupně 3 usnesení rady kraje (20), (21), (22)
byly vytvořeny základní podmínky pro prosazení záměrů zdravotní politiky ve všech
oblastech života kraje, a to stanovením pevných pravidel pomocí níž se může zdravotní
politika prosadit jako zásadní kritérium při posuzování krajských rozvojových a koncepčních
materiálů a záměrů. Jestliže v minulých letech její prosazení do nezdravotnických oblastí bylo
otázkou lobbingu, dobrovolného brání v potaz či vstřícnosti, od tohoto období je posuzování
souladu plánovaného záměru se Zdravotní politikou Libereckého kraje povinností a jedním ze
základních kroků vybraných procesů. Principem je prosazení a zapojení metody Health
impact assessmentu (HIA) do přípravy rozvojových dokumentů a následné vyhodnocení
doporučení a závěrů z ní plynoucích z hlediska cílů schválené zdravotní politiky. Protože se
jedná o velmi náročný proces, realizuje se ve dvou krocích. V prvním se nejprve posoudí
dopad např. rozvojové koncepce na zdraví metodou HIA (úloha zpracovatele dokumentace)
a ve druhém se tento dopad zhodnotí z hlediska zdravotní politiky (úloha pracovní skupiny
pro realizaci zdravotní politiky). Mimo jiné je tím zajištěno, že posuzovaný záměr nejen
neohrozí zdraví lidí, což je samozřejmě ošetřeno i aplikováním § 77 zákona o ochraně
veřejného zdraví, ale uplatní i pozitivní možnosti a potenciál, který má k ovlivnění veřejného
zdraví tj. podporu zdraví.
Za výše popsaného stavu věcí, rozvoje zdravotní politiky a praktické realizace
podpory zdraví v regionu bylo nanejvýš žádoucí, abychom účinek a dopad našich aktivit
hodnotili nejen „tvrdými“ ukazateli zdravotního stavu, ale abychom se pokusili popsat
i další „měkčí“ změny, které se odehrály ve vědomí odpovědnosti občana za své vlastní
zdraví, v životním stylu, v prosazení preventivních přístupů do činnosti zdravotníků.
Toto hodnocení se stalo předmětem mé disertační práce a k tomu provedené studie. Studie
provedená v období od 26.9 do 16.10. 2005 navázala na obdobné šetření z roku 1997.
3. Cíl Cílem této práce je:
Zjistit a popsat změny, které se od roku 1997 do roku 2005 odehrály ve výskytu vybraných
rizikových faktorů nemocí a v přístupu občanů města Liberce a lékařů primární zdravotní
péče k prevenci a podpoře zdraví a využít tyto informace k orientaci aktivit Zdravotní politiky
Libereckého kraje.
-
18
4. Metodika
4.1. Zadání a postup
Zastupitelstvo Libereckého kraje přijalo v prosinci r. 2002 Zdravotní politiku
Libereckého kraje jako základ pro postupné zlepšování zdravotního stavu obyvatel kraje.
K jejím významným prvkům patří prevence nemocí a posilování zdraví pojaté v širokém
smyslu jako aktivity týkající se všech složek společnosti. Významnou roli mezi nimi mají
sami občané a praktičtí lékaři. Přístup obou těchto skupin ke zdraví a prevenci se v čase mění,
proto bylo nutné v návaznosti na šetření z r. 1997 popsat tyto změny, abychom mohli lépe
usměrňovat zdravotní politiku kraje.
Základem pro realizaci této potřebné studie bylo Usnesení Rady kraje č.657/05/RK,
kterým bylo rozhodnuto o přistoupení Libereckého kraje ke studii organizované KHS včetně
uvolnění odpovídajících finančních prostředků.
Prvním krokem k realizaci studie byla formulace cílů, hypotéz a využití výsledků a dále
vytvoření pracovní skupiny včele s ředitelem KHS, v níž participovali zástupci Krajského
úřadu Libereckého kraje, Technické univerzity, ČSÚ a firmy Obelix, s.r.o.
Ještě než vyšli tazatelé do terénu, byli informováni vedoucí představitelé státní správy
a samosprávy, Městská policie i Policie ČR a samozřejmě všechna média.
4.2. Formulace hypotéz
Studie měla potvrdit či vyvrátit pracovní nulové hypotézy:
a) Výskyt rizikových faktorů nemocí se u lidí za posledních 10 let v podstatě nezměnil.
b) Subjektivně vnímaný zdravotní stav lidí a jeho rozdíly v sociálních a věkových
skupinách zůstaly stejné.
c) Kuřáctví u mužů a žen je stále na stejné úrovni, tělesná aktivita se nezvýšila, BMI se
nemění.
d) Lékaři primární zdravotní péče se otázkami prevence zabývají stejně málo jako
v polovině 90. let.
4.3. Popis výběrového šetření
Výběrové šetření bylo provedeno u reprezentativního vzorku obyvatel města Liberec.
Organizační jednotkou byla zvolena domácnost. Způsob výběru domácností a vlastní šetření
-
19
bylo provedeno analogickým způsobem jako v roce 1997, aby bylo umožněno co nejlepší
srovnání, viz. Závěrečná zpráva z šetření z roku 1997 (24).
Druh výběru: dvoustupňový stratifikovaný náhodný výběr. V prvním stupni byl
vybrán kumulovaný sčítací obvod proporcionálně podle velikosti kumulovaných sčítacích
obvodů. Ve druhém stupni byly vybrány domy a byty pomocí systematického výběru.
Opora výběru: seznam domů z registru sčítacích obvodů z r. 2001 (ze sčítání lidu,
domů a bytů).
Kumulované sčítací obvody byly vytvořeny podle kritérií z roku 1997:
• Počet bytů na jeden kumulovaný sčítací obvod – alespoň 74 bytů.
• Podobný podíl bytů v rodinných domcích (domy s maximálně 3 byty).
• Blízkost obvodů.
Sběr dat: Vlastní šetření provedla firma Obelix, s.r.o v období od 26.9.2005 do
16.10.2005. Každá vybraná domácnost byla kontaktována, v případě nezastižení opakovaně,
maximálně však třikrát. Šetření provádělo 15 proškolených tazatelů, kteří také s ohledem na
zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, jemuž šetření podléhalo, složili slib
mlčenlivosti.
Výběrové skupiny (strata): byly uvažovány s ohledem na sociální status a jeho vliv tři
skupiny charakterizované zástavbou rodinných domků, tj. domů s maximálně třemi byty:
1. Sčítací obvody s převažujícím podílem bytových domů (podíl rodinných domků
v rozmezích 0 až 33,3%).
2. Smíšené sčítací obvody (podíl rodinných domků v rozmezích 33,4 až 66,6%).
3. Sčítací obvody s převažujícím podílem rodinných domků (podíl rodinných domků
v rozmezích 66,7 až 100%).
Pro výstupní tabulky bylo ve shodě s rokem 1997 použito dělení do dvou strat, první je
označeno jako „bytové domy“ a druhé jako „rodinné domky“, která vzniknou z výběrových
skupin 1 a 3 a rozdělením druhé výběrové skupiny podle typu bydlení buď do první nebo třetí
výběrové skupiny.
-
20
Velikost výběru: V první skupině bylo vybráno 15 kumulovaných sčítacích obvodů
a z nich celkem 510 bytů, ve druhé skupině 4 kumulované sčítací obvody a 137 bytů, ve třetí
skupině 4 sčítací obvody a z nich 138 bytů.
Zpracování dat: Z dat sebraných při výběrovém šetření byly výsledky získány jako
odhad. Základní formulace odhadu je následující:
∑∈
=si
ii ywY ,
kde yi je získaný údaj z i-té jednotky (domácnosti), s odpovídá vybranému souboru jednotek,
wi jsou vhodné váhy a Y je v terminologii výběrových šetření úhrn, tj. odhad sledované
veličiny (např. počet osob, které navštívily v posledních třech letech lékaře) v celé populaci
našeho zájmu, tj. obyvatel Liberecka ve věku 18-65 let.
Speciálně byl použit Horwitz-Thomsonův odhad, u kterého jsou váhy dány jako převrácená
hodnota pravděpodobnosti zahrnutí příslušné jednotky. Tato pravděpodobnost byla získána
z parametrů systematického výběru a volby strat.
Nakonec byly váhy modifikovány pomocí odhadu pravděpodobnosti odmítnutí šetření,
abychom eliminovali vliv nonresponse. Tato pravděpodobnost byla odhadnuta ze zjištěné
relativní četnosti nonresponse.
Spolehlivost: Charakterizaci chyby způsobené výběrem nám poskytuje výběrová
chyba, která vyjadřuje míru rozdílu mezi výsledky získanými výběrovým šetřením a úplným
šetřením. Odhad této chyby byl proveden stejně jako v roce 1997 s pomocí variačního
koeficientu (podíl směrodatné odchylky k odhadu úhrnu vyjádřený v procentech). Na základě
takto vypočítaného variačního koeficientu bylo ke každému odhadu ve výstupních tabulkách
přiřazeno pro přehlednost pouze jedno z písmen A, B, C, D.
Jednotlivá písmena znamenají následující výběrovou chybu:
Kód variační koeficient
A 0,0% - 16,5% - spolehlivé výsledky
B 16,6% - 33,3% - relativně spolehlivé výsledky
C 33,3% - 50,0% - s odhady je třeba zacházet opatrně
D 50,1% - velmi nízká spolehlivost
-
21
4.4. Testování významnosti rozdílů
Pro exaktní rozhodování o významnosti rozdílů mezi rokem 1997 a 2005 bylo použito
testování statistických hypotéz. Konkrétně se jednalo o jednovýběrový test v binomickém
rozdělení, tj. testovala se hypotéza, zda-li podíl zjišťované veličiny ve sledované populaci
v roce 2005 je roven příslušnému odhadu z roku 1997, proti alternativě, že podíl je větší
respektive menší.
Pro testování byla použita ve statistice obvyklá hladina významnosti 5% (25), (26).
4.5. Datový soubor
Z celkového počtu 785 vybraných domácností patřilo mimo cílový soubor (žádný člen
ve věku 18-65 let) 118 domácností a o 12 domácnostech nebyla zjištěna žádná informace.
V rámci 655 domácností patřících do oblasti zájmu byla získána odpověď od 554
domácností (od všech nebo některých osob v domácnosti) – tj. 84,6%. Šetření odmítlo 85
a opakovaně nebylo zastiženo 16 domácností. Ve srovnání s rokem 1997 můžeme
konstatovat, že delší časové období pro sběr dat se projevilo mnohem menším podílem
nezastižených domácností (v roce 1997 bylo 103 nezastižených domácností z celkového
počtu 618 patřících do cílového souboru). Na druhé straně více domácností odmítlo vyšetření
(v roce 1997 odmítlo jen 55).
V domácnostech, které poskytly alespoň částečně odpovědi na šetřené otázky, bylo
v cílovém souboru 1134 osob. Z tohoto počtu 88 osob nebylo zastiženo nebo odmítlo šetření.
Vyplněný dotazník (viz. Příloha č.3) byl tedy získán od 1046 osob, což představuje 92,2%
z uvedeného počtu osob v domácnostech vyšetřených alespoň částečně.
Dotazníky byly vyplněny poměrně dobře. Případné nesrovnalosti byly odstraněny ve
fázi kontrol. Chybějící údaje v dotaznících byly získány metodou imputace z ostatních
vyplněných položek a dotazníků. Chybějících údajů bylo u jednotlivých otázek poměrně
málo, např. u otázky č. 1 – Znáte “Projekt zdraví Liberecka” nebylo 7 odpovědí, na otázky
č. 2 a 3 týkající se preventivní péče chyběly dvě odpovědi, na otázku č. 6 týkající se návštěvy
lékaře za poslední 3 roky odpovědělo všech 1046 respondentů.
S ohledem na celkový rozsah získaných dat má náhrada chybějících dat jen malý vliv na
kvalitu získaných odhadů.
-
22
4. 6. Charakteristika vyšetřovaného souboru obyvatel
Výběrové šetření o zdravotním stavu, preventivní péči a volném čase obyvatel města
Liberce ve věku 18 až 65 let bylo provedeno ve dnech 26.9. – 16.10.2005 v 785
domácnostech. Veškeré výsledky dále uváděné v tabulkách jsou průměty do celé populace
v Liberci ve sledovaném věku založené na tomto šetření. Jejich spolehlivost je vyjádřena
variačními koeficienty.
Výsledky jsou prezentovány stejně jako v analogickém šetření z roku 1997, aby bylo
umožněno jednoduché srovnání.
Ve sledované věkové kategorii žije v Liberci téměř 65 tis. osob. Odhad veškerého
obyvatelstva Liberce na základě tohoto šetření je 99 772, což je v dobré shodě s posledním
údajem publikovaným ČSÚ 99,7 tis. osob (27).
Ze sledovaného obyvatelstva žije 75% v oblastech, kde převažují bytové domy (stratum
1) a 25% v oblastech, kde převažují rodinné domy (stratum 2). V Liberci žije 49% mužů a
51% žen. Věkové složení obyvatelstva je následující: 25% osob je ve věku 18 – 30 let, 35%
ve věku 31 – 45 let a 40% ve věku 46 – 65 let. Výsledky odpovídají závěrům ze SLDB z roku
2001.
Věková struktura se oproti výsledkům z roku 1997 změnila – obyvatelstvo stárne. Podíl
obyvatel do 30 let klesl v roce 2005 na 25% oproti 31% z roku 1997. Graf 1: Věková struktura
Změnila se i vzdělanostní struktura. Ubývá osob se základním vzděláním, což zřejmě
odpovídá faktu, že dříve bylo dosažení vyššího vzdělání komplikovanější a vzácnější než
-
23
v současnosti. Podíl obyvatel se základním vzděláním klesl v roce 2005 o 14% oproti roku
1997. Základní vzdělání má 21% osob (přičemž jsou do této skupiny zahrnuty i osoby
vyučené a se středním vzděláním bez maturity), středoškolské 65% osob a vysokoškolské
14% osob. Graf 2: Vzdělanostní struktura
Tab. 1a: Základní demografické informace (obyvatelstvo ve věku 18-65 let)
Celkem Stratum 1 Stratum 2
Celkem 64 898 (A) 48 785
(A)16 113
(A)
Muži 31 785 (A) 23 541
(A)8 245
(A)Pohlaví
Ženy 33 112 (A) 25 244
(A)7 869
(A)
18-30 16 119 (A) 12 411
(A)3 708
(B)
31-45 22 547 (A) 17 324
(A)5 223
(B)Věková skupina
46-65 26 232 (A) 19 050
(A)7 182
(A)
ZŠ 13 543 (A) 11 441
(A)2 102
(C)
SŠ 42 440 (A) 30 552
(A)11 889
(A)Vzdělání
VŠ 8 915 (B) 6 792
(B)2 122
(C)
1 9 445 (B) 6 466
(B)2 978
(C)
2 31 456 (A) 23 631
(A)7 826
(B)Příjmová skupina
3 23 997 (A) 18 687
(A)5 309
(B)
-
24
Tab. 1b: Základní demografické informace (obyvatelstvo ve věku 18-65 let) v %
Celkem Stratum 1 Stratum 2
Muži 49,0 48,3 51,2Pohlaví
Ženy 51,0 51,7 48,8
18-30 24,8 25,4 23,0
31-45 34,7 35,5 32,4Věková skupina
46-65 40,4 39,0 44,6
ZŠ 20,9 23,5 13,0
SŠ 65,4 62,6 73,8Vzdělání
VŠ 13,7 13,9 13,2
1 14,6 13,3 18,5
2 48,5 48,4 48,6Příjmová skupina
3 37,0 38,3 32,9
5. Výsledky
5.1. Návštěva lékaře v posledních třech letech
Sledovaný ukazatel vypovídá o úrovni čerpání zdravotní péče, přístupu k vlastnímu
zdraví a prevenci nemocí v závislosti na sledovaných kategoriích.
Ze sledované populace 89% osob navštívilo lékaře v posledních třech letech. Závislost
(statisticky významná) počtu návštěv lékaře na věku se neprokázala. Nebyl zjištěn žádný
vztah ani ke vzdělání.
Významný rozdíl lze sledovat u lidí s nejvyššími příjmy (kategorie 3), mají návštěvnost
nejmenší, nejmarkantnější je to u akutního onemocnění. Na druhou stranu je v této kategorii
největší podíl preventivní péče. Z důvodů preventivní péče navštívilo lékaře přes 39 tisíc
osob, což je skoro o 10 tisíc osob více než v roce 1997, jde o statisticky významný rozdíl.
Na druhou stranu se významně snížil počet návštěv kvůli očkování.
-
25
Graf 3: Návštěvy lékaře pro preventivní prohlídky
Návštěvy lékaře pro preventivní prohlídky za poslední 3 roky.
Obyvatelé Liberce, 2005
0102030405060708090
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11Pod
íl pa
cien
tů z
e so
ubor
u v
%
MužiŽeny
18-3031-45
46-65
zš sš vš1
2
3
Věk Vzdělání Příjem
Zastoupení preventivní péče v jednotlivých sledovaných skupinách je zřejmě také
ovlivněno povinnými preventivními prohlídkami v souvislosti se zaměstnáním. Tab. 2a: Počet osob podle toho, které v minulých třech letech navštívily lékaře primární péče, podle důvodu návštěvy a demografických charakteristik
Pohlaví Věková.skupina Vzdělání Příjmová skupina Celkem
Muži Ženy 18-30 31-45 46-65 ZŠ SŠ VŠ 1 2 3
Celkem 64 898
(A) 31 785
(A) 33 112
(A)16 119
(A)22 547
(A)26 232
(A)13 543
(A)42 440
(A) 8 915
(B) 9 445
(B) 31 456
(A)23 997
(A)
Navštívili 57 685
(A) 26 816
(A) 30 869
(A)14 436
(A)19 524
(A)23 725
(A)12 364
(A)37 182
(A) 8 139
(B) 8 117
(B) 28 846
(A)20 722
(A)Akutní nemoci
33 291 (A)
14 460 (A)
18 830(A)
7 966(A)
11 431(A)
13 893(A)
7 037(A)
21 576 (A)
4 677 (B)
5 434 (B)
17 081(A)
10 776(A)
Preventivní Péče
39 197 (A)
17 250 (A)
21 947(A)
11 719(A)
11 695(A)
15 784(A)
8 738(A)
25 170 (A)
5 289 (B)
5 251 (B)
19 356(A)
14 590(A)
Z toho: očkování
8 230 (A)
3 025 (B)
5 206(A)
3 256(A)
2 192(B)
2 782(B)
1 652(B)
5 375 (A)
1 203 (C)
1 279 (B)
3 742(B)
3 209(B)
Důvod návštěvy
Ostatní 17 399
(A) 7 648
(A) 9 752
(A)4 721
(A)4 328
(A)8 350
(A)4 206
(A)10 833
(A) 2 361
(B) 2 658
(B) 8 764
(A)5 977
(B)
Nenavštívili 7 213
(A) 4 970
(B) 2 243
(B)1 683
(B)3 022
(B)2 507
(B)1 179
(B)5 258
(A) 775 (C)
1 328 (B)
2 610(B)
3 275(B)
-
26
Tab. 2b: Podíl osob podle toho, zda v minulých třech letech navštívily lékaře primární péče a podle důvodu návštěvy v jednotlivých demografických skupinách v %
Pohlaví Věk.skupina Vzdělání Příjmová skupina Celkem
Muži Ženy 18-30 31-45 46-65 ZŠ SŠ VŠ 1 2 3
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Navštívili 88,9 84,4 93,2 89,6 86,6 90,4 91,3 87,6 91,3 85,9 91,7 86,4
Akutní nemoci 57,7 53,9 61,0 55,2 58,5 58,6 56,9 58,0 57,5 66,9 59,2 52,0
Preventivní péče 67,9 64,3 71,1 81,2 59,9 66,5 70,7 67,7 65,0 64,7 67,1 70,4
Z toho: očkování 14,3 11,3 16,9 22,6 11,2 11,7 13,4 14,5 14,8 15,8 13,0 15,5
Důvod návštěvy
Ostatní 30,2 28,5 31,6 32,7 22,2 35,2 34,0 29,1 29,0 32,7 30,4 28,8
Nenavštívili 11,1 15,6 6,8 10,4 13,4 9,6 8,7 12,4 8,7 14,1 8,3 13,6
5.2. Očekávání preventivní péče
Sledovaný ukazatel prostřednictvím názoru na úlohu praktického lékaře a zdravotního
pojištění popisuje názor na zajištění preventivní péče ze strany zdravotnického systému.
Znalost projektu Zdraví Liberecka popisuje jak efektivitu propagace primárně preventivní
aktivity, tak do určité míry je i obrazem aktivního přístupu k primární prevenci, kterou tento
projekt prosazuje.
Velká většina obyvatelstva (91%) očekává aktivní přístup lékaře k prevenci. Tuto
myšlenku nejvíce podporují vysokoškoláci a osoby s největšími příjmy. Plně hrazenou
preventivní péči preferuje 75% sledované populace, nejvíce osoby se základním vzděláním
(87%), osoby v nejstarší věkové skupině (83%) a osoby s nejnižšími příjmy (79%). Projekt
zdraví Liberecka zná přibližně 18% obyvatelstva. Nejsou zde statisticky významné rozdíly
vzhledem ke vzdělání ani k věku.
Ve srovnání s rokem 1997 nedošlo k žádným výrazným změnám. Tehdy očekávalo
aktivní přístup lékaře k prevenci 94% respondentů, plně hrazenou preventivní péči 72%
a projekt zdraví Liberecka znalo 22% obyvatel.
-
27
Tab. 3a: Počet osob podle postojů k preventivní péči a znalosti „Projektu zdraví“ podle demografických charakteristik
Pohlaví Věk.skupina Vzdělání Příjmová skupina
Celkem
Muži Ženy 18-30 31-45 46-65 ZŠ SŠ VŠ 1 2 3
Celkem 64 898
(A) 31 785
(A) 33 112
(A)16 119
(A)22 547
(A)26 232
(A)13 543
(A)42 440
(A) 8 915
(B) 9 445
(B) 31 456
(A)23 997
(A)
Očekávají preventivní péči 59 038
(A) 28 395
(A) 30 642
(A)14 829
(A)20 524
(A)23 685
(A)12 064
(A)38 514
(A) 8 459
(B) 8 471
(B) 28 214
(A)22 353
(A)
Plně hrazena ZP 48 549
(A) 23 638
(A) 24 910
(A)11 589
(A)15 297
(A)21 663
(A)11 794
(A)30 913
(A) 5 842
(B) 7 499
(B) 24 149
(A)16 900
(A)
Znají Projekt zdraví 11 866
(A) 4 509
(B) 7 357
(A)2 302
(B)4 197
(B)5 367
(B)2 385
(B)7 696
(B) 1 785
(B) 1 403
(C) 5 833
(B)4 630
(B) Tab. 3b: Podíl osob podle postojů k preventivní péči a znalosti „Projektu zdraví“ v jednotlivých demografických skupinách v %
Pohlaví Věk.skupina Vzdělání Příjmová skupina Celkem
Muži Ženy 18-30 31-45 46-65 ZŠ SŠ VŠ 1 2 3
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Očekávají preventivní péči 91,0 89,3 92,5 92,0 91,0 90,3 89,1 90,7 94,9 89,7 89,7 93,2
Plně hrazena ZP 74,8 74,4 75,2 71,9 67,8 82,6 87,1 72,8 65,5 79,4 76,8 70,4
Znají Projekt zdraví 18,3 14,2 22,2 14,3 18,6 20,5 17,6 18,1 20,0 14,9 18,5 19,3
5.3. Výskyt zdravotně rizikových faktorů
Z širokého spektra faktorů ovlivňujících zdravotní stav byly pro účely šetření zvoleny
faktory jejichž účinek patří k nejvážnějším a jejichž prokazování není složité – vybraná
choroba v anamnéze (vysoký krevní tlak, DM 2.typu, jiná srdečně-cévní choroba), BMI,
kouření a kombinace těchto faktorů. Zvolený výčet faktorů pokrývá rozhodující determinanty
zdraví jako životní styl, způsob výživy či genetickou zátěž.
Nejméně jeden zdravotně rizikový faktor má téměř 55 tis. osob, což je 84% všech
osob ve sledovaném věkovém rozmezí. Nejčastěji se objevuje kombinace několika rizikových
faktorů – 57%. V případě výskytu „pouze“ jednoho rizikového faktoru jde nejčastěji
o vybranou chorobu v anamnéze (25%), zhruba na stejné úrovni je kouření a nadváha (9%).
Nadváhou trpí celkově 28 474 osob, což je téměř 44%. 9,3% trpí obezitou (BMI nad 30).
Mezi lidmi s rizikovým faktorem trpí nadváhou 52% respondentů
Kombinace rizikových faktorů je mnohem častější u mužů než u žen, naopak vybraná
choroba v anamnéze je téměř dvakrát častější u žen než u mužů. Muži mají o něco vyšší
-
28
výskyt pouze nadváhy (statisticky významný), kouření jako jediný rizikový faktor lze
považovat za stejný u mužů i žen (statisticky nevýznamný).
Z výsledků lze konstatovat, že s rostoucím věkem roste i výskyt rizikových faktorů -
v nejvyšší věkové skupině má alespoň jeden rizikový faktor 90% osob. Výskyt rizikového
faktoru klesá se zvyšujícím se vzděláním - u základního vzdělání 94%, u středního 83% a VŠ
už jen 77%. Z hlediska příjmových skupin není výraznějšího rozdílu.
Získané výsledky jsou podobné (statisticky nevýznamné rozdíly) těm z roku 1997.
Alespoň jeden rizikový faktor mělo 85% cílové populace, kombinaci několika faktorů 56%,
pouze vybranou chorobu v anamnéze 22%, pouze kouření 11%, pouze BMI přes 25 10%
a celkové procento BMI přes 25 44%.
K poklesu, byť statisticky nevýznamnému došlo v roce 2005 u lidí obézních s BMI nad
30, a to o necelá 2%. Rizikový faktor v r.1997 u respondentů se základním vzděláním 88%,
u SŠ 83% a u VŠ 73%. Tab. 4a: Počet osob podle rizikových faktorů a podle demografických charakteristik
Pohlaví Věk.skupina Vzdělání Příjmová skupina Celkem
Muži Ženy 18-30 31-45 46-65 ZŠ SŠ VŠ 1 2 3
Celkem 54 723
(A) 27 690
(A) 27 033
(A)12 492
(A)18 659
(A)23 571
(A)12 675
(A)35 185
(A)6 863
(B) 7 941
(B) 27 023
(A)19 759
(A)Vybraná choroba v anamnéze
13 412 (A)
4 581 (B)
8 831(A)
4 011(B)
5 359(B)
4 043(B)
1 734(B)
9 459(A)
2 219 (B)
1 674 (B)
6 168(B)
5 570(B)
BMI 1 a 2 4 934
(B) 2 834
(B) 2 100
(B)573(C)
1 613(B)
2 749(B)
886(C)
3 271(B)
778 (C)
627 (D)
2 666(B)
1 641(C)
Pouze
Kouření 5 068
(A) 2 603
(A) 2 465
(B)1 669
(B)2 074
(B)1 326
(B)1 106
(B)3 546
(B)416 (D)
828 (D)
2 065(B)
2 175(B)
Kombinace faktorů 31 308
(A) 17 671
(A) 13 637
(A)6 240
(A)9 614
(A)15 454
(A)8 949
(A)18 909
(A)3 450
(B) 4 812
(B) 16 124
(A)10 372
(A) Tab. 4b: Podíl osob podle rizikových faktorů v jednotlivých demografických skupinách v %
Pohlaví Věk.skupina Vzdělání Příjmová skupina Celkem
Muži Ženy 18-30 31-45 46-65 ZŠ SŠ VŠ 1 2 3
Podíl ve sledované populaci 84,3 87,1 81,6 77,5 82,8 89,9 93,6 82,9 77,0 84,1 85,9 82,3
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Vybraná choroba v anamnéze
24,5 16,5 32,7 32,1 28,7 17,2 13,7 26,9 32,3 21,1 22,8 28,2
BMI 1,2 9,0 10,2 7,8 4,6 8,6 11,7 7,0 9,3 11,3 7,9 9,9 8,3Pouze
Kouření 9,3 9,4 9,1 13,4 11,1 5,6 8,7 10,1 6,1 10,4 7,6 11,0
Kombinace faktorů 57,2 63,8 50,4 50,0 51,5 65,6 70,6 53,7 50,3 60,6 59,7 52,5
-
29
Tabulka 5 udává rozložení rizikových faktorů podle strat. Jisté rozdíly lze pozorovat,
je však nejisté, že jde o vliv bydlení, záměrem hodnocení bylo spíše dále postihnout možný
vliv sociálního statusu spojeného s typem bydlení. Přestože vlivem historického vývoje
a stávajícího stavu v oblasti bydlení není v ČR situace tak ustálená jako v západních zemích,
lze vysledovat v oblastech s vyšším standardem bydlení (převaha rodinných domů) menší
podíl obézních i nižší výskyt kuřáků. Tab. 5a: Počet osob podle jednotlivých rizikových faktorů a podle strat
Celkem Stratum 1 Stratum 2
Celkem 64 898 (A) 48 785
(A)16 113
(A)
0 36 424 (A) 26 645
(A)9 780
(A)
1 22 455 (A) 17 008
(A)5 447
(B)BMI
2 6 019 (A) 5 132
(A)887(C)
Kuřáci 23 726 (A) 18 996
(A)4 730
(A)Bývalí kuřáci
9 834 (A)
7 926(A)
1 908(B)Kuřáctví
Nekuřáci 31 338 (A) 21 863
(A)9 475
(A)Choroba se vyskytuje
40 169 (A)
31 718(A)
8 451(A)
Anamnéza Choroba se nevyskytuje 24 729 17 067 7 662
Tab. 5b: Podíl osob podle jednotlivých rizikových faktorů v jednotlivých stratech v %
Celkem Stratum 1 Stratum 2
Celkem 100,0 100,0 100,0
BMI 0 56,1 54,6 60,7
1 34,6 34,9 33,8
2 9,3 10,5 5,5
Kuřáctví Kuřáci 36,6 38,9 29,4
Bývalí kuřáci 15,2 16,2 11,8
Nekuřáci 48,3 44,8 58,8
Anamnéza Choroba se vyskytuje 61,9 65,0 52,4
Choroba se nevyskytuje 38,1 35,0 47,6
-
30
5.4. Subjektivní hodnocení zdravotního stavu a vlivu lékařů na životní styl
Ukazatel byl zvolen pro dokreslení výchozí pozice respondentů a vnímání sebe sama
a svého zdraví. Hodnocení vlivu lékařů pak ukazuje na potenciál, který postavení lékaře
přináší a který by měl být maximálně využit i v primární prevenci.
Většina obyvatel Liberce (60%) hodnotí svůj zdravotní stav jako dobrý, pouze 2%
míní, že je velmi špatný.
Mezi pohlavími není významný rozdíl, hůře hodnotí svůj stav osoby starší. Hůře
hodnotí svůj zdravotní stav také osoby se základním vzděláním a osoby v nižší příjmové
skupině.
Téměř 80% osob se domnívá, že lékaři primární péče mají vliv na životní styl (20%
velký a 60% částečný). Toto hodnocení se příliš nemění s věkem, vzděláním, příjmem ani
pohlavím. Do hodnocení se promítá jak osobní zkušenost, tak obecný názor respondentů.
Oproti roku 1997 se počet obyvatel hodnotících svůj zdravotní stav jako dobrý
zvýšil o 7%. Vliv lékaře na životní styl v roce 1997 hodnotilo 17% jako velký, 63% jako
částečný a 20% jako žádný. Graf 4: Subjektivní hodnocení svého zdravotního stavu
-
31
Tab. 6a: Počet osob podle subjektivního hodnocení svého zdravotního stavu a vlivu lékařů podle demografických charakteristik
Pohlaví Věková skupina Vzdělání Příjmová skupina Celkem
Muži Ženy 18-30 31-45 46-65 ZŠ SŠ VŠ 1 2 3
Celkem 64 898
(A) 31 785
(A) 33 112
(A)16 119
(A)22 547
(A)26 232
(A)13 543
(A)42 440
(A) 8 915
(B) 9 445
(B) 31 456
(A)23 997
(A)
Dobrý 39 060
(A) 19 275
(A) 19 785
(A)12 517
(A)15 527
(A)11 017
(A)6 220
(B)27 171
(A) 5 670
(B) 5 148
(B) 18 314
(A)15 598
(A)
Spíše dobrý 20 126
(A) 9 651
(A) 10 474
(A)2 942
(B)6 098
(A)11 086
(A)4 718
(B)12 543
(A) 2 865
(B) 3 156
(B) 9 796
(A)7 173
(B)Spíše špatný
4 315 (B)
1 884 (B)
2 431(B)
543(C)
781(C)
2 991(B)
2 120(B)
1 891 (B)
303 (D)
735 (C)
2 512(B)
1 068(C)
Hodnocení svého zdravotního stavu jako
Špatný 1 397
(B) 975 (C)
422(C)
118(D)
141(D)
1 138(B)
485(D)
835 (C)
77 (D)
406 (D)
834(C)
157(D)
Velký 13 115
(A) 5 834
(A) 7 281
(A)3 095
(B)3 841
(A)6 179
(A)2 879
(B)8 560
(A) 1 676
(C) 1 301
(C) 7 246
(A)4 567
(B)
Částečný 38 140
(A) 18 528
(A) 19 613
(A)9 944
(A)13 988
(A)14 208
(A)8 022
(A)24 334
(A) 5 785
(A) 6 226
(A) 17 200
(A)14 715
(A)
Lékaři primární péče mají vliv na životní styl Žádný
13 642 (A)
7 424 (A)
6 218(A)
3 080(B)
4 718(B)
5 844(B)
2 642(B)
9 547 (A)
1 454 (B)
1 917 (B)
7 010(A)
4 715(B)
Tab. 6b: Podíl osob podle subjektivního hodnocení svého zdravotního stavu a vlivu lékařů v jednotlivých demografických skupinách v %
Pohlaví Věková skupina Vzdělání Příjmová skupina Celkem
Muži Ženy 18-30 31-45 46-65 ZŠ SŠ VŠ 1 2 3
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Dobrý 60,2 60,6 59,8 77,7 68,9 42,0 45,9 64,0 63,6 54,5 58,2 65,0
Spíše dobrý 31,0 30,4 31,6 18,2 27,0 42,3 34,8 29,6 32,1 33,4 31,1 29,9
Spíše špatný 6,6 5,9 7,3 3,4 3,5 11,4 15,7 4,5 3,4 7,8 8,0 4,5
Hodnocení svého zdravotního stavu jako
Špatný 2,2 3,1 1,3 0,7 0,6 4,3 3,6 2,0 0,9 4,3 2,7 0,7
Velký 20,2 18,4 22,0 19,2 17,0 23,6 21,3 20,2 18,8 13,8 23,0 19,0
částečný 58,8 58,3 59,2 61,7 62,0 54,2 59,2 57,3 64,9 65,9 54,7 61,3
Lékaři primární péče mají vliv na životní styl Žádný 21,0 23,4 18,8 19,1 20,9 22,3 19,5 22,5 16,3 20,3 22,3 19,6
-
32
Graf 5: Vlastní hodnocení zdraví
5.5. Hodnocení přístupu lékařů k primární prevenci v průběhu návštěv v ordinaci
Ukazatel, opět na základě subjektivního hodnocení respondentů, tentokrát ale už
čerpajícího z konkrétní osobní zkušenosti, popisuje jak a zda vůbec se lékaři věnují primární
prevenci obecně i v závislosti na individuálním riziku občana. Jako primárně preventivní
aktivita lékaře bylo hodnoceno zjišťování genetických faktorů, výšky a váhy, TK, dotazy
a usměrňování v oblasti kouření, výživy, tělesné aktivity, stresu, alkoholu a drog.
Lékaři u osob, které je v posledních třech letech navštívily nejčastěji měřili tlak (87%),
ostatní zjišťování (výška, váha, anamnéza) byla nižší resp. přibližně na stejné úrovni.
S přibývajícím věkem se lékaři věnovali TK více, stejně tak v případě kombinace
i jednotlivého výskytu rizikových faktorů. Naproti tomu vážení pacienta proběhlo pouze
v polovině případů, a to i v případě výskytu rizikového faktoru nadváhy – 48%.
Mnohem menší pozornost byla věnována také tématům vhodná výživa, kouření, tělesná
aktivita. O těch mluvil lékař s necelou třetinou pacientů a to i v případech výskytu rizikových
faktorů u pacienta. Vyšší zájem lékařů o tuto oblast – na úrovni 40% byl pouze u kombinace
rizik a u kuřáků v případě antinikotinové intervence. Nicméně ani 40% úroveň nelze v těchto
případech považovat za uspokojující, spíše za alarmující.
Téměř mimo zájem lékařů byl stres, alkohol a drogy, intervenované pouze v 19%, resp. 10%.
Vlastní hodnocení zdraví. Obyvatelé Liberce, 2005.
0
20
40
60
80
100
120
1 2 3 4 5 6 7 8
Podí
l res
pond
entů
v %
Dobré a spíše dobrézdraví
Dobré a spíše dobrézdraví
Špatné a spíšešpatné zdraví
Špatné a spíšešpatné zdraví
Muži Ženy
V ě k Vzdělání
Poznámka: Oproti roku 1997 se počet osob, které hodnotily svůj zdravotní stav jako dobrý zvýšil o 7%
18-3031-45 46-65
ZŠSŠ VS
-
33
Ve srovnání s rokem 1997 celkově došlo k významnému nárůstu vyšetření u osob
se zdravotními riziky. K nárůstu o 8,8% došlo u měření tlaku krve, o 6,3% u vážení
pacienta. U starších ročníků (45 – 65 let) došlo k nárůstu o 6,5% u měření tlaku a o 8,6%
u vážení pacienta. Při výskytu kombinace faktorů došlo k nárůstu o 9,5% u měření tlaku
a o 8,6% u vážení pacienta. U jednotlivých faktorů došlo v případě pozitivní anamnézy
u měření tlaku k nárůstu o 8,9% a u vážení o 2,3%, v případě BMI 1. a 2. k nárůstu u měření
tlaku o 14,9% a u vážení k nárůstu o 12,7%, v případě kuřáků u měření tlaku k nárůstu
o 12,1% a u vážení o 4,5%.
Tématům kouření, vhodná výživa, tělesná aktivita, stres, alkohol a drogy byla
věnována přibližně stejná pozornost jako v roce 1997 (změna není statisticky významná).
Graf 6: Podíl pacientů se změřeným TK Graf 7: Podíl zvážených pacientů
Graf 8: Podíl pacientů s rizikovými faktory, kterým lékař změřil TK
Rok 1997
76,0%66,5%
76,8%81,4%
87,0%
0,0%10,0%20,0%30,0%40,0%50,0%60,0%70,0%80,0%90,0%
100,0%
v ěk 45-65 kombinacef aktorů
anamnéza BMI 1 a 2 kouření
Poče
t pac
ientů
v %
78,3%87,1%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
1997 2005
Rok šetření
Počě
t pac
ientů
v %
46,90%53,20%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
1997 2005
Rok šetření
Poče
t pac
ientů
v %
Rok 2005
93,5% 88,1% 85,7% 81,4% 88,1%
0,0%10,0%20,0%30,0%40,0%50,0%60,0%70,0%80,0%90,0%
100,0%
v ěk 45-65 kombinacef aktorů
anamnéza BMI 1 a 2 kouření
Poče
t pac
ientů
v %
-
34
Rok 1997
45,8% 49,2% 48,0%
35,3%46,0%
0,0%
10,0%
20,0%
30,0%
40,0%
50,0%
60,0%
70,0%
v ěk 45-65 kombinacef aktorů
anamnéza BMI 1 a 2 kouření
Poče
t pac
ientů
v %
Graf 9: Podíl pacientů s rizikovými faktory, které lékař zvážil
Tab. 7a: Počet osob, které v posledních 3 letech navštívily lékaře prim. péče, u kterých se lékař zajímal o existenci rizikových faktorů a jejich životní styl, podle věku a příslušnosti k rizikové skupině
Věková skupina Počet osob v rizikových oblastech
Pouze Celkem 18-30 31-45 46-65 Celkem Kombinace faktorů Anamnéza BMI 1 a 2 Kouření
Celkem 57 685
(A) 14 436
(A) 19 524
(A)23 725
(A)48 874
(A)28 079
(A)12 355
(A) 4 045
(B) 4 395
(A)
Ptal se na anamnézu 27 136
(A) 6 224
(A) 9 100
(A)11 812
(A)24 527
(A)14 644
(A)7 201
(A) 1 031
(B) 1 651
(B)
Měřil pacientovi výšku 24 833
(A) 7 087
(A) 7 315
(B)10 431
(A)21 534
(A)12 804
(A)5 428
(B) 1 345
(C) 1 958
(B)
Vážil pacienta 30 662
(A) 8 122
(A) 9 636
(A)12 905
(A)26 511
(A)16 223
(A)6 127
(B) 1 943
(C) 2 218
(B)
Lékař
Měřil pacientovi tlak 50 224
(A) 11 640
(A) 16 406
(A)22 179
(A)43 276
(A)25 525
(A)10 586
(A) 3 293
(A) 3 872
(A)
Kouření 15 812
(A) 3 260
(A) 5 908
(A)6 645
(A)15 104
(A)10 867
(A)1 362
(C) 1 214
(C) 1 662
(B)
Vhodná výživa 19 025
(A) 3 129
(B) 5 222
(A)10 675
(A)17 251
(A)11 118
(A)3 995
(B) 1 138
(B) 1 000
(C)Přiměřená tělesná aktivita
18 150 (A)
3 155 (A)
5 039(A)
9 956(A)
16 515(A)
11 119(A)
3 605 (B)
1 133 (B)
657(C)
Stres 10 975
(A) 1 925
(B) 4 096
(A)4 954
(A)10 057
(A)6 365
(A)2 130
(C) 1 023
(C) 539(D)
Lékař hovořil na téma
Alkohol a drogy 5 858
(B) 1 310
(B) 1 960
(B)2 588
(B)5 250
(B)3 677
(B)754 (D)
470 (D)
348(D)
Rok 2005
50,5%48,0%
49,6%57,8%54,4%
0,0%
10,0%
20,0%
30,0%
40,0%
50,0%
60,0%
70,0%
věk 45-65 kombinacef aktorů
anamnéza BMI 1 a 2 kouření
Poče
t pac
ientů
v %
-
35
Tab. 7b: Podíl osob, které v posledních 3 letech navštívily lékaře prim. péče, u kterých se lékař zajímal o existenci rizikových faktorů a jejich životní styl, podle věku a příslušnosti k rizikové skupině v %
Věková skupina Počet osob v rizikových oblastech
Pouze Celkem 18-30 31-45 46-65 Celkem Kombinace faktorů Anamnéza BMI 1a 2 Kouření
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Ptal se na anamnézu 47,0 43,1 46,6 49,8 50,2 52,2 58,3 25,5 37,6
Měřil pacientovi výšku 43,1 49,1 37,5 44,0 44,1 45,6 43,9 33,2 44,6
Vážil pacienta 53,2 56,3 49,4 54,4 54,2 57,8 49,6 48,0 50,5Lékař
Měřil pacientovi tlak 87,1 80,6 84,0 93,5 88,5 90,9 85,7 81,4 88,1
Kouření 27,4 22,6 30,3 28,0 30,9 38,7 11,0 30,0 37,8
Vhodná výživa 33,0 21,7 26,7 45,0 35,3 39,6 32,3 28,1 22,8
Přiměřená tělesná aktivita 31,5 21,9 25,8 42,0 33,8 39,6 29,2 28,0 14,9
Stres 19,0 13,3 21,0 20,9 20,6 22,7 17,2 25,3 12,3
Lékař hovořil na téma
Alkohol a drogy 10,2 9,1 10,0 10,9 10,7 13,1 6,1 11,6 7,9
Tab. 7c Podíl osob, které v posledních 3 letech navštívily lékaře prim. péče, u kterých se lékař zajímal o existenci rizikových faktorů a jejich životní styl, podle věku a příslušnosti k rizikové skupině v %
Věková skupina Počet osob v rizikových oblastech
Pouze Celkem 18-30 31-45 46-65 Celkem Kombinace faktorů Anamnéza BMI 1 a 2 Kouření
Celkem 100,0 25,0 33,8 41,1 84,7 57,5 25,3 8,3 9,0
Ptal se na anamnézu 100,0 22,9 33,5 43,5 90,4 59,7 29,4 4,2 6,7
Měřil pacientovi výšku 100,0 28,5 29,5 42,0 86,7 59,5 25,2 6,2 9,1
Vážil pacienta 100,0 26,5 31,4 42,1 86,5 61,2 23,1 7,3 8,4Lékař
Měřil pacientovi tlak 100,0 23,2 32,7 44,2 86,2 59,0 24,5 7,6 8,9
Kouření 100,0 20,6 37,4 42,0 95,5 71,9 9,0 8,0 11,0
Vhodná výživa 100,0 16,4 27,4 56,1 90,7 64,4 23,2 6,6 5,8
Přiměřená tělesná aktivita 100,0 17,4 27,8 54,9 91,0 67,3 21,8 6,9 4,0
Stres 100,0 17,5 37,3 45,1 91,6 63,3 21,2 10,2 5,4
Lékař hovořil na téma
Alkohol a drogy 100,0 22,4 33,5 44,2 89,6 70,0 14,4 8,9 6,6
-
36
5.6. Prevalence kouření
Ukazatel samostatně popisuje jeden z rozhodujících rizikových faktorů a jeho vztah
k sociálnímu statutu, věku a pohlaví.
Z věkového intervalu 18-65 let je v Liberci přibližně 37% kuřáků (kuřák byl pro toto
šetření definován jako osoba, která pravidelně kouří včetně nekuřáků, kteří přestali kouřit
před méně než rokem) a 15% bývalých kuřáků (nekouří více než jeden rok), 48% osob
nekouřilo nikdy.
Kouří více mužů (42%) než žen (31%). Slabší kuřáci jsou především mezi mladšími,
silnější kuřáky naopak najdeme především u starších ročníků. Se vzrůstajícím vzděláním
podíl kuřáků klesá (ZŠ 49%, SŠ 37% a VŠ 16%). Výskyt kuřáctví v závislosti na bydlení
a příjmu viz. bod 5.3.
V roce 2005 došlo ke zvýšení počtu nekuřáků téměř o 5% oproti roku 1997.
Rozdělení kuřáků podle pohlaví, věku a vzdělání zůstalo zachováno. Graf 10: Vztah ke kouření
V r