J .

Pohne,llle 'inteligenci?

Nastal v nasi skole cas projektu?

Co vidi voda Havrane z kamene

i

I I I ;

i .

-

RIVA T

""" R .. IV cislo 10

(Divadelnf vychova rot~XV)

Llstopad 1993

• VydivilPOS - pracoviite ARTAMA ve spolupraci se Sd_ruzenim pro tvonvou dramatiku

Ill

Registrafni znafka :MK CR 6828 .

• Ridi redakcni rada :Jakub Hulak, Jana Konyvko~ Jaroslav Provunlk, Vladimira SpHkova, ·1nna Ulrychovi

!II Odpovidny a vykonnj l'Mlaktor · Jaroslav Provaznik -

II

Adresa redakce : Centrum ditskych a_ktivit, ART AMA, Kfesomyslova 7. P .S .. 2, 140 16 ·Praha 4, tel. 02/43 83 29, fax : 02143 89. 35

Ill

Obalka (s kresbou . Jinho Kalouska} a maketa Jana Savrdova, · kresby Jana Roztocilovi

Ill

Tisk IPOS Praha Praha 1993 Niklad 1000 vjtisk6 Cena tfsla 15,--Ki: Vychazi ftyfikrit do roka Podivini novinovych milek povotano RediteJsMm poll Praha t..J,. NP 1472119.93 ze cine 3.8.1993

Hana Kasikovi: Pohneme inteligencl?

I CE_STY K CLOVEKU I . Hana Kasikova:- Nastaf v Rafi ikole a!IS projektQ? Milada Maiatova: Co vidf Yoda Daisy Mrazkova: Co je to proti pomrn!nkam

· Irena Ko,n.yvkova: Drama in Education: lategrace

I MOSTY I Jan Slavik: Ve vytvame vychovi na kniovatUdl fasu

CESTY K DIVADLU

Lenka Uzi\ovska: lnstitut pedagogiky Ruy a divadla pli Vysoke !koie umAni v ~ · 22. nirodni pfeblidka dAtskycb mat4tof0 a ~icb kolekUva Jaroslav Provazruk: Prachaticke dvoj&t · Tomas Pikny - Jana Kfenkovi: Havrane z kamene

l · UTERATURA RECENZE BIBUOGRAFIE I Obsah periodika Divadelni vychova 1964-1974 (VU. cast)

1

11

14 15

29

-

H Ill! Stahl se neodmyslitelnou soucasU naskh iivotu jako tfeba hod.inky. Stejne jako cas je take meiena. anii presne vime, co to vlutne merime. A podobne jako zamereni casu nosime i znameni inteligence: die namefenych hodnot patficne hrde, "na hite", V pfipade opacnem zcela opacne.

Slovo "inteligence" uiival jii Hmsky fecnik Cicero a oznacoval

jim li<bkou. scbopnost fidit se rozumem, villi a city, anglicky filozof, sodolog a psycholog ff.Spencer pak hovorH o schopnosti prizpusobovat vnitfoi

vztahy vnejsim. Ani 20~stoleti neprislo s jednotnou definici inteligence, zato pi'islo s myslenkou, ie jak je nekdo

chytry nebo hJoupy, lze merit.

Jak jii bylo zmineno, co je vlastne

mefeno, je ponekud nejasne /take

jedna z definic inteligence zni : inteligence je to, co mefi testy/.

Podle Wechslera je inteligence u.hmna nebo globalni schopnost individua ucelne jednat, rozumne

myslet a vyporadat se ucinne se svym okolim, Terman chapal inteligend jako schopnost abstraktne myslet., Bumke jako schopnost mysleni a zvhHte

souzeni a usuzovani vu.bee,

Lindworski jako schopnost chapat vztab.y, Stern a fada jinych autoru za inteligenci oznacuje schopnost pfizpusobit se novym iivotnim podminkam, uiivat zkusenost v novych situaci.ch. Ne malokdy se

ozyva. ie pojem inteligence je statistickou konstrukci, ktera je uiitecna, pricemi nevime nic

o jeji podstate. Nesporna uiitecnost nekterych

lidskych konstrukci se vsak obcas

trochu zvrtne. Znam osviceneho

otce psychologa, ktery se urputne brani znat IQ sveho syna. Zduvodneni? ''Vim, ie V tom, jaky clovek je, znamena IQ jen

prane,atrne. Stejne mam obavy, ie by se muj pohled na syna prilis

1

I tocil okolo tohoto cisla a ja se nevyhnul urcitym reakcim, urcitemu proiivani a chovani, ktere by mohlo poskodit nase vztahy ... !"

Znam vhk take ucitele a reditele skol, kteri napr. pH diferenciaci deti do· trid

"studijnich" a "praktickych"

povolaji llij. pomoc vedu, cm testy

inteligence, a od urciteho cisla. smefuji deti tam ci onam. 0 tom,

co rika skutecna veda psychologie a pedagogika cili ie uspech v uceni determinuji mnohdy vice jine faktory, zejmena motivace, ie vyselektovana "acka,, a "becka"

maji mene podminek k rozvoji, nei kdyby zustala pospolu, ui nechteji

slyset.

A jeste jednu podstatnou vec

ve vztahu k inteligenci rika

psychologie - alespoii ta cast, ktera ve sporu mezi vHvem dedicnosti a prostredi vice fandi prostfedi : S inteligenci se da hybat!

"Kaidy se muie naucit zvyfovat svou intelektovou vybavu,'' poznamenava Reuven Feuerstein /Izrael/, jeden z tech, kteri v minulych desetiletich prispeli k novemu porozumeni lidske inteligence a procesu uceni.

Stovky vyzkumniku na poli

psychologie, biologie, fyziologie, neurologie a umele inteligence studuji system tela i mozku, aby lepe pochopili, j ak se lidske bytosti uci, jak mysli, jak rozvijeji sve kapacity, a aby prozkoumali cesty, jak stimulovat a podporovat tenfo rust.

Jednim z vysledku je prave ono pro kaideho rodice, ucitele,

vychovatele /koneckoncu i pro

kaide dite/ optimisticke: inteligend se lze naucit! Neni to staticka struktura, ktera je tu predevsim od toho, aby byla pomerena a aby predikovala mis budouci vykon ve skole i V iivote, ale lze ji nazirat jako otevreny,

I IT

I dynamicky system, ktery se muie vyvijet V kazdem veku.

Toto hledisko pod·poril napr. vyzkum M.Diamonda: ukazuje, ie mozek se meni fyzioiogicky V odpoved' na uceni a ziskavani zkusenosti, a :zabyva se podminkami, jei posiluji vyvoj novych nervovych spojeni, tohoto

"hardware" int~ligence. Tyto podminky vyplyvaji jednak ze

zdraveho kardiovaskularniho a pu.lmonalniho systemu, jednak se vztahuji k tomu, co nazyvame pozitivni, podporujici, stimulujici prostredi. Spojeni mezi mysli a telem je jasne a dusledky pro

vychovu a vzdelani jakbysmet.

Uplnym pokladem pro

pedagogy je uceni H.Gardnera. "Inteligenci nemate jednu,

inteligenci mate sedm,'' pravi

Gardner ve sve knize Frames of

Mind. Ktere to jsou? Podle Gardnera verbalni, logicko/ matematicka, vizualne/prostorova, telesne/kinesteticka, interpersonalni a intrapersonalni.

Tuto mnohostrannou inteligenci ma kaidy z nils jinak usporadanou: nekdo z mis je vie chytry-ve slovni, verbalni oblasti, nekdo V matematicko-logicke,

nekdo je vice sodalne inteligentni

- snadno pochopi vztahy mezi

lidmi v socialni situaci a jedna na zaklade tohoto pochopeni. Kazda z techto inteligenci vyiaduje specialni podnecovani a rozvoj. Nase skola vsak preferuje pfedevsim dve z nich: verbalni a matematicko/logickou. Neni sporu o to, ie tyto dve inteiigence jsou V informacni spolecnosti

podstatne : diileiitost ostatnich

peti vsak tim neni popirana.

Vztahuje se jak k vychove talentu

- budoucich vytvarniku, hudebniku atp., tak k vychove slabsich iaku, pro nei tradicni cesty vzdelavani, ktere voli skola,

nejsou temi nejschudnejsimi. Tak. A ted' se konecne dostavame

-

k partiim, ktere mohly byt take

uplatneny na samcm a:acatku clinku, cm ke zduvodncni toho, proc O lntcHgend zde, V cuopise Tvorivi dnmatika a nc V casopisc jinem. Podobni totii jako ic tato psycholegh:ka wj•chodiska stiavaji zaikhufoim kamcncm tech ncjsouhmejih:b konccpd ,•yufovani lnapf. v USA v tzv. Key School v hu:UanopoUs jc z hlcdiska

sedmi intcligcnci vybudovano cclc kurikulum/, hBasi sc i vychovnc drama k teorii mnohostranne intcligcnce jako kc svcmu zakladnimu teorctickcmu postuhHu. Doloieno slovy, ale i praktkkou thmosti Jonothana Neelandse, ucitcle vychovneho dramatu ve Warwicku /Velka Britanic/, ktcry V lctosnim kursu

pro ccske a slovcnske pedagogy zvyran:nil prave dulci!tost teorctkkych vychodisck dramatkke vycho,•y: vcdlc tcorie dramatu a ling,•istickych ikol jc to uceni J.S.Brunera, L.S. Vygotskeho a H. Gardncra.

Gardnerovo pojmcnovani telcsne/kinestctickc intcligcRCC intdigcnci buzuvou 1.,·yra1.nujc funkd pohybu vcctnc pohybu vnUrnibo - proiUku i pri startu k vykonum nctclcsnym, k podporc

intcligcnd daliich. V jincm havu tak znovuoziva heslo vclkebo americkcho pragmatickcho pcdagoga Johna Dcwcyc "learning by doing''. l'.yzkka manipuhu:e s prcdmety a materhily, multi­senzoricka a rytmicka cviceni, pohybo,•e aktivity, intcgracc pohybu a smyshi vedou k fyzkkcmu zakodovani haformacc, k jejimu prenosu z abstraktni, symbolickc ro,·iny na rovinu konkrctni: Um take vcdou

k vyiii urovni uccni a pamcti. Dramaticka vS,chova u jcji

strategic u tcdmiky vcetnc H role phayin1f • podporuji ncjcn vh.lcni

inform1u:e "jhrnk", jcji

cclostnost, ale mohou sc stat

dkladnou pro jeji tvorbu. Dramatluce podobne jako , vizuaUzacc Jc pak jcdnim

z plnohodnotnycb algoritmu tzv.

2

konstruktivni skoly, ikoly, ktera nejcn poznani prcdava, ale pfodcvsim ho vytvafi.

Na tclesnc/kinesteth:ke bbl vznikaji prcdpokhu.ly pro cfcktivni

pojmovc uceni, pro aktivni osvojcni i vysoce abstraktnh:h pojmu, pro pollnccov~ni vcrbahli intcligcncc. Stcjnc vsak mide byt tnto haze startcm k vykonum. ktcre sc opiraji o vi:uuUnc/

prostorovou, interpenonahai a intrapcrsoruHni a jinc intcligcnce, stejne tak jako napr. haze mu:dkaini. /Zajimavym prikhuicm byla napr. price ucitclky, Iden\ na zakhu.le

muzika1nim iivi!a inteligcnd matcmatkko/logickou u zaku zvlilstni skoly.l

Tcoric scdmi intcHgcnd tak

rozsirujc okruh uccbnich

strategii. Alespon cast z nich by mcia byt kompatibilni s druhem intcligcncc, ktcra jc u ditete \')' razn,i, dalsi z nich jc tahnou k novym zpiuobum myiicni a uccni. Pripoctcme-li jehc daHi tcoric intcligencc u ncurologickc vj11.kumy /ufoni o spccifickych funkdch lcve aa pnvc mozkovc hcmisfcry a mofnostech jejicb propojovani, tzv. teoric trhmUy mozku Pauln Mau: Clcana o trcch

citstcch ncbo vntvach mozku

a jejkh fmdu::kh, kter:i cuweth1je bliie problematlku emohliho uth.llmu nebo naopak uirna.diov,ni ulenU a pedagogkke pozHtky o ucebnkh stylccb~ kooperativnim uceni 11tp., nsukyti se tu uz dost sei:hhd odrHevy nuistek teorie k viu·iaibUUi postupu prue. Varhabmte, kter~ mi vbk jedno pojhko : pomod bidemu dUcU iHI ccstc jeho rustu.

Pozn.: Vedci ssmi souhlasi, ie jejkh teorie jsou mnohdy jen r:u:hnuUnim poh'nenim toho, co delaji ucitele intuitivne. Takove ucheie zauhn a byva mi IUo, ie jejkh :£kuienost neni vice rodifcna. Z toho vyduizi mi prosba a nabidka zaroven:

Pokud ucitc - at dramatickou

vychovu, ci jakykoHv jiny predmet - a divitc zpiumby, khme pracuji s mnohestrannosti ndi inteUgcncc, tj. napf. na dkhuJe muzikihaim podnecujtc vykony v oblasd matematkko/Bogh::ke ci H dkhule teieHe/ldnes-tetkkem vykony v obbsti vizuilne/ pr••stnrnvc, napihe mi proshn CO A JAK OE.LATE. Pokusime se 1e1tavi-t z vaiich ptisp«!vku I kratlicb i deHkh/ pubUkad, ktera by :!IC mo.hla stilt i-nspind pro dam ucUcle.

HANA KASIKOVA katedra pedagogiky FF UK

Celetnd 20, Praha 1

UTERATURA: Dicki1sson, D.: New Heriztms. /11 Coutext, No. 18, 1981. Fuller, R.: Beyond JQ, dtto Mac R111t..Cma,pbell, L : Whole Pers,m Edl1cldio11, dtto

· Samples, B. : Open Systems, Ope" Mimi, dtto Cmrta, A.L : Tee/ming/or lmelligem:e, ,111,, llacbaey, J~ : Movi11g Wisdom, dtto Clark, B.: l11tegrati,,e Educatim,, dlto To1u1a, J.: Jak ulolumalovat sana

f ,,.

sehe, Swelwda, 'l:r4!Jat11981 Nako11ef1ej, Al.'A Hyldlk, M. : Mala e11cyklopedie st1ucasmt ps.yclaologie, SJW, J>raha 197J

•

T

111 Kdyz Vladimir Parizek pfedlozil ve sve knize K obsahu vzdelani a jeho soudobym pi'emenam v roce 1984 problematiku nejzapeklitejsi pedagogicke kategorie Gak nahlizi obsah vzdelani vetsina pedagogii ), ponoukal v ni take sve ctenare k nahlednuti dotndniknihy. Pokudctenafnahledt, byf nalistoval jen stra.nku jednoho vyucovaciho tydne, pochopil autorovo volani po celku pozmini a celku vzdelani. Valivy pohyb, Fraiia Sramek -antimilitarista, Metabolismus tukii, Kotoul s vyskokem, Dobyti Bastily, Pi'edpritomny cas v anglictine - to a dalsi a dalsi ucivo oznamuji jednotlive rubriky. Cotakhleudelat priii'ezhlavou zaka po skonceni patecniho vyucovani? Zcela seriozni vyzkumy prokazaly nesourodost, nepropojenostpoznani, rubriky, skatulky, suplicky UCiVa, ktere zak vytahne jet1 V urcenem pfedmetu, bez schopnosti pouzit cokolivv predmetu jinem ci dokonce v zivotni situaci.

Teorie nabizela a skolni praxe v jiste - byf omezene mire - akceptovala nektere pnstupy umoz:r\ujici tyto pi'ehradky prolomovat: vnitropi'edmetovevztahy, mezipi'edmetovevztahy a jejich reseni prostfodnictvim koordinace uciva, tzv. sti'esnich pi'edmetii, syntetizujicich pi'edmetii (techjako idealu kynouciho nam ze zahranicnich skol), prak:ticke cinnosti zakii aj. Ucebni projekty v teoretickych doporucenich jmenovany nebyly a z praxe skoly jako by vymizely, ac prezentuji to, co nemnohe vzdelavaci prosti'edky: Propojeni obsahovych otazek ( co ucit) s procesualnimi (iak to ucit ajak se ucit).

V poslednich letech se ucebni projekty po dlouholete odmlce vraceji a spolu s nimi a prostrednictvim nich (prave pro mnohorozmemost tohoto prosti'edku) i diskuse o podstate skoly, podstate vzdelavani, jeho zak.ladnich principech. Bazalni podoba ucebnich projekti'1 ziistala stejna tak, jak je popisovana ve 20. - 30. letech tohoto stoleti. Zmenily se jen podminky, v kterych jsou projekty uplatnovany, a takevedenio ucebnicinnostidetia dospivajicich.

Vice nez cokoliv jineho jsou ucebni projekty vyrazem skoly, ktera neni ''chramem poznani'', ale "dilnou poznani". Zaroven jsou vsak take prosti'edkem, ktery masilu a potencialitu pohnout tradicni, tran.'imisivni skolou, kde ucitel pi'edava hotove vedeni, ke skole konstruktivni, kde ucitel vytvai'i podminky pro tvorbu poznani. "Pokud chcete udelat dobrou skolu druhe poloviny 20. stoleti, zruste vyucovani a zavedle badani ! '' doporucuje F. Tonucci, znamy italsky pedagog. Aby se clovek ucil, musi byt udiven, klast si otazky, formulovat hypotezy, ty pak provefovat a znovu se vracet k pocatku - ke kladeni novych, jinych otazek. Mimo experiment a hru neni uceni, uzavirajijini pedagogove. Kadlub projektu je pro tyto dve lidske cinnosti jako stvoi'eny.

Namitkanekterych pedagogu, zene vsechno, co lidstvo nashromazdilo v bohatstvi pozmini, je ti'eba znovuvynaiezat, se vsak zda byt opravnena. :Pnjit na jizdni kolo a vzapeti odhalovat tajemstvi maleho motocyklu by skutecne mohlo protahnout

■ 3

CESTY K CLOVEKU

L

skolni dochazku za hranice (mosnosti, jak se tak nka do '' aleluja' '. Reseni teto otazky (badat ano, ale o cem?) pnnas1 napi'. teoreticka a experimentalni prace Francouzske skupinynove vychovy (GFEN). Zastanci konstruktivni skoly, respektive tzv. auto-socio konstrukce (koru,irukce poznani se odehrava v socialnim kontextu, ktery tvori spoluzaci, diiraz se klade na autenticnost poznani - jsem to JA, kdo poznatek originalne tvorim) svym pojetim zlomu v pozmini do jiste miry polemizuji i s refonnni skolou 20. a 30. let, s JeJ1m nesystematickym, tapajicim prozkoumavanim, ohledavanim skutecnosti, zk.usenosti pro zkusenost. Projekty nove, soucasne skoly by mely byt vystaveny na tzv. zlomech v poznani, kdy se zakiim zprosti'edkuje vpad noveho pohledu na vec, pohledu ozvlastnujiciho, kdy se poznava "proti" predchozimu poznani (zarovka neni na rozdil od ostatnich pi'edchozich technik osvetleni zalozena na spalovani). Ulohou pedagoga je najit, vytvoi'it takove situace, ktere by tytonove otazky dokazalyvyprovokovat. Poznani, ktere se utvili, by melo vychazet z akce a zase se do akce, aktivni cinnosti deti vracet. Oproti skole 1. poloviny 20. stoleti se vsak. vice zvyraznujetzv. konceptualizace, pojmotvomy proces: svet poznani neni jen svetem akce, ale i svetem pojmti a metodologie mysleni. Afuzvsak teoretici chapou ucebni projekt jakkoliv ( ani soucasni pedagogove nepodavaji jednotnou definici), zakladni momenty toho, cemu se rika ucebni projekt, vyucovani v projektech ci zajmovych komplexech, jsou vystaveny na nasledujkich principech:

A. Zretel k potrebam a zajmum ditete Kazda skola, kteni stanovuje poti'eby a zajmy ditete za vychodisko sveho snazeni, ma urcitou obdobu projektti ve svem programu - skoly waldorfske v ramci organizace tzv. epoch, skoly jenskeho planu pracuji na projektech spolu s oslavami slavnostmi ,freinetovska skola ve spojeni s divadlem. Pi'iklad altemativnich skol vsak neznamena, ze mimo ne se s projekty nepracuje, naopak mnozstvi zahranicnich skol, aniz se hlasi k nejake alternative, s projekty bezne zachazi.

V projektech se aktualizuji zejmena detska poti'eba ak:tivniho sti'etani se svetem, poti'eba novych zkusenosti, poznatkti a schopnosti a poti'eba vlastni odpoveclnosti, spoluodpovednosti zapnici.

B. Zfetel k akturuni situaci Umoc11uje jej zejmena princip "otevi'eni skoly'' -otevfeni poznani, lidem, sobe. Podnety, s kterymi se pracuje v projektech, jsou aktualni tim, ze pi'ichazeji ve smyslu Nyni a Zde. Pi'ichazeji z osobni situace jednotlivce, ze skolniho prosti'edi (projekt Zdrava strava ve skolni jidelne), ale i z komunity, blfzkeho i sirsiho spolecenskeho prosti'edi (projekt Komunalni volby aj.). Na nekterych skolach je zvykem, ze do projektu je

pak zapojovano sirsi okoli, vcetne pomoci s pripravou a materialovym zajist.enim (rodice, ale vlastne vsichni lide, ktei'i maji detem co rici).

C. Interdisciplinarlta Namisto izolovanych poznatkii a doveclnosti, ktere sebou casto nese pi'edmetove vyucovani, nabizeji projekty celistve poznani. Napi'. tema Hoi'eni je pojednano z riiznych uhlu pohledu, chemie, historie (velke pozary V dejinach), matematika (vycisleni skod), literatura (vcetne napi'. zaru la.sky), bezpecnostni opati'eni atp. V projektu se mohou propojit a vzajemne obohatit ty discipliny, ktere byly tradicne povafovany za oddelene, sobe vzdalene - napr. umelecke a pi'irodovedne discipliny v projektu Kameny, kaminky.

D. Seberegulace pH uceni Projekt je pi'edevsim podnikem zakti (jak pravi S. Vrana),a toi tehdy,prichazi-lis nimdovyucovani uciteL Ucitelska role se v projektovem vyucovani meQiz role i'idici na konzultacni, i'idici aktivity se pi'esouvajf na zaka sameho. Viz napi'. projekty ze zakladni skoly Obi'istvi Skolni pozemek, kdy planovanii realizacehospodai'enispocivav detske i'idici i sebei'idici cinnosti. stejne jetomu u projektu Starocesky jarmark. Projekty nabizeji zcela pi'irozene moznost ucit se ucit se; koneckoncii lze take realizovat projekt zamei'eny na vlastni uceni - Jak vest sve uceni.

E. Orientace na produkt Projektmii'iconejvicek zivotu, kdyprace, cim1ost pi'inasi take P,rodukt a stvrzuje tak smysl uceni. Proto projektove vyucovani vyfaduje take dokumentaci priibehu a vysledku uceni, jejich prezentaci pro skolu i mimo skolu (nastenky, projektove mapy, foto a video - dokumentace, vyrobene pi'edmety atp. ).

F. Skupinova realizace Socialni psychologie 2. poloviny 20. stoleti potvrdila vyznam socialniho uceni a uceni ve skupine, a tojakpi'i rozvoji sociability(socialnich vlastnosti jedince), tak ve vykonnosti uceni. Vyucovani v projektech znamena pi'irozene propojeni cinnosti deti ve smysluplnetymovepraci. Nekdy se take zkousi spolecne projekty dvou nebo nekolika skol.

G. Spolecenska relevantnost Projektove vyucovani muze byt jednim z mustktl propojujicich zivot skoly se zivotem obce i sirsi spolecnosti.

Organizacni strukturaprojektu je velmi variabilni. Je mozne pracovat :- s jednou ti'idou, s jeclnim ucitelem v jeclnom pi'edmetu (napi'. projekt Mate neco k procleni?); - sjednou ti'idou,jednim ucitelem, viceoborove

(Mladi lide v dnesni spolecnosti); - s jednou ti'idou, vice uciteli, viceoborove

(Tez.ba hnedeho uhH);

-

CESTY K CLOVEKU

vzdelivani, - s ceiym rocnikem (Ruzrui historicka obdobi z ruznych hledisek);

- s vicerocnikovou strukrurou (Indiani); - integraci puvodni zkmenosti s novym

pozruwim.

vyucovam. Comi vsakpnpadanejintegrativnej!im momentem vsech techto integraci je to, te projekt vraci skole a dft.ai V ni skutecny vztah k pomani.

- s celoo skoloo (projektovy tyden). - integraci cinnosti obtiznych s ci.rmostmi mene HANA KASiKOVA

LITERATURA:

zatefujicimi, - integraci i'izenych cinnosti se sebefizenim, - integraci detf ve spolecne cinnosti,

ZdA se, ze klicovym pojmem projektoveho vyuoovanijepojem inte~ V zajmu celostniho vyucovani jde V projektovem systemu o: - integraci piivodne oddelenych pfistupti,

predmehi,

- integraci uciteh'i ve spolecne cinnosti, - integraci lffii, ucitelti, rodicu a jinych clenu

GFEN: Vsichni na jednicku. Alternativni didakticke postupy, Praha 1991

komunity, - integraci matemati.cko-logickeho, verbal.nibo,

vizualniho, tilesne kinestetickeho, muzilcalnilio pnstupu aj.,

- integraci. sveta skoly se svetem skolu obklopujicim.

lpfltng, H. J.: Unterrichtsmethoden der Reformpli.dagogik. Bad Heilbnm 1991 Parizek. V.: K obsahu. vzdelani a Jeho soudobym pfemenam, Praha 1984

- integraci mysleni, intuice, tela, citu, smyshi ve Asi by se dalo pokracovat. co s cim se

integruje, a mnozit tak efekty projektoveho Tonucci,F.: Vyutovat, nebo naucit?,Praha 1991

Jill'

I I

VYUCOVACi CELEK ZAMERENY NA :zisKANi, ROZVINUTi A OBOHACENi POZNATKO SOUViSEJfCiCH S TEMATEM KOLOB~H VOOY (3. ROCNiK ZS). ZPOSOB PRACE VYCHAzi Z PRINCIPO TVOAAfe DRAMATIKY. .

U<!utnid: lid3. robillm ZS(aleuastniky bymohli byti lid 4. roaillm 7A, pffp. i vyfflho) PMet: 12 - 16 (d.Bena tflda) Prostor: mistnost s kobercem, bez nabytku, umomujici mmosti jak v pohy~ tak t v tkhu a klidu (ulehnuti) Potfeby: 3 odllhe bid mtroje (:napf. daves, triangl, dtmtitlro), nahrivka hudby ijedn.oillve casti: Snehulik. taje, Teply vitr. Moh. Oblalm),magnetofo~bminky- oblazkypro viechnydeti, textpohadky Co je to proti ponmenkam, potfeby pro vytvamou prid Casovj pfedpoldad: 90 minut plus cas pro ruivame chmosti v dalsich dnech

POSTUP: PROSTOR PRO: 1. Na cervene a bile Prvni honicka: Dve rady ~ti stoji nekolik - uvolneni kroku proti sobe; honi ti. jejichz barva je - vzajemny kontakt vyvolana. opacni prchaji k mete (stene, okraji prostoru). Kdo je • • dohonmy' • (pociti dotek hooiciho, dflv net se dotkne mety). zapocita si .. zasah", .. gol".

Po skooceni hry .. vyhodnocenf ': - Kolik jsi dostal goh'i? Uk.af na prstech! - Vyhnlli cerveni, nebo bili? • Zk.usme rozlisit vyhru "na goly" a vyhru .. nadsebou,.. (Vyhrili vsiclmiti,ktefi, -trebafe vlastne nikdo nemufo "kontrolovat" pravdivost jejicb pnznani poctu golu -, hlasili pravdive vu:cfmy zasahy.)

2. Zvukwb promen.nje Da1ii honicka s ukolem: Mame k dispozici 3 nastroje- 3 nizne zvuky. Podle techto zwkii se budeme promenovat. Pryni zvuk - promena do urcite veci (navrhujte!), dalsi zvuk bude mamenat promenu do neobvykleko zivocicha (na.vrlmjte!), 1feti zvuk promenu do rostliny (navrlmjte. kteri to bude ). ,odle zvuku., l.dery zazni, se • •promenime '' a nachviliznebybnime("§tronzo"). Ukonceni stronza bude signalizovatdalsi, vlastne 4. zvuk

4

-uklidneni - sebereflexi

- psychicke uvolneni -vzajenmy kootakt - uplatneni na.padu

a sponwmi telove akce

- jakykoliv (tlesknuti ap. ). Vsechny ti'i promeny si zkusime, zjistujeme, ze kafdy Irie se mem po svem. Ceia tato hra bude navic soucasti honicky (kdo honi, vola sve jmeno ). Kafdy zwk nektereho ze ffi wistrojii, ktery se ozve v probehu honicky, .. zacaruje" vsechny do pnsiumeno stronza. Po zvuku ukoncujicim ~o honicka pok.rafuje.

3~ Pflrodm Jevy Pok.racujemev ''promenach'': Co maiitse v pnrodni jevy? V duhu, mlhu, blesk. jinovatku,. vichnci atd.? Domluvime se: jakykoliv opakovany zwk (napr. t\lkani na bubinek po dobu cca 20 vtenn) vymezuje dobu promenovani (stawmseduhou, mlhou, rosou ap., menim se, vidim, myslim, citim jako ducha, mlha, rosa ap. ). Po ztichnuti zvuku (jsem promenen) uz i jedmim, pohybuji se, zwcimjako duha, mlhaatd af do ukon~ cele promeny jinym zvukem.

4. Voda Promenime se ve vodu. Vsimneme si t.roji moznosti, trojiho typu promeny: - ve vodu· - kapalinu, - ve vodu - pevnou hmotu (led, snih.), - ve vodu - plyn (paru ). Stale jsme voda, ale v trojim skupenstvi: kapalnem. pevnem, plynnem. Navrh dalsi my: "Teplota" bude stoupat a klesat (pfi zvuku nastroje a slovnim oznacovanistupnu), vybudete .,prechazet ..

donimychskupenstvi. Zkusite? Dolca.ute?

s. Pfiben ,ramm1m Po ziskani zkusenosti s ''promenovanim'' simuzemezahrat- "prozitsi" -celyph'beh, phbeh praminku, pfibeh Co vidi voda. Za.cneme ve skupemtvi pevnem. v podobe snehu, viasme snehulaka.

Usadirne se (lehneme si), zavteme oci a predstavirne si kcisne misto nekde na kopc~ nekde V horach (misto,. kde jsme opravdu byli, k.de se nam libilo ). misto, kde jernilopobyt. mistopro .. sveho .. snebuWca.

Po otevteni oci si vzpomeneme na detaily predstavy. Byly tam i stromy? - Chata? -Cesta? - Oblak.a? - .fak teplo? - Co wne? -Cozvuky?

Promenime se na chvilku ve snehulaka, stojiciho na zvoienem miste. Po otevreru oci: Co vidi snehulak.? Co.

- piedstavivost - pohybovou kreativitou • improvizaci - uplatneni uvolnujiciho

pomani, fe .. nic neni spatne ..

- aktivni telovy zilitek, odpovidajici (v radu hry) obsahu pojmu uzivanych v pfirodov&ie

- l. cast motivace pro .. hru -ph'beh''

- 2. cast motivace pro .. hru -pn'beh"

- sousttedenou pi'edstavivost

- sebereflexi (intenzita, detailnost ptedstav)

-vstoupeni .. do role" - prvni pokus o zvefejneni

"zazitkii v roli,.

•

' . . . .. ' . • • { . ' . . .. ' ,, , . '

' . , ... I Cl

" ' . I •

"vi~I "? Co jsi. snehulaku, videl? • slysel? -citil'l.- ~11imnl'! (Z cd10 jsi mi:1 m:>S'! Co v m1,."l:'l)

Poslechneme si se znvfenyma ocima lmdbu, k.terazacina vyprava sa~hulaiki1v pnbeh, piibeh jehopronwn, pr~h praminku vody. Uslysime o radosti deti, ktere ae lolwi se zimou stavbou posledniho stNhuWca, a po noci. t~hcm nil sc otepli, odjiideji z hor domit Snebulak osami; slunce lveje nekolik dnu. po ~. vane teply vitr. Co se dcje se sa~hulnkcm?

6. Skupenstvi pevne Hudba se bude op.-.k.ovat, da vam pnlezitost .. profit .. (zahral si na ... ) to, co potkalo mihuWta na zacatku jara v honich. N~ si misto v prostoru hemy, postavime se jab nhutak., zavteme ooi, ''promenime se .. , "znvznerne" ...

■ 5

CESTY K CLOVEKU

-sousli'edenou piedstavivoo - vnimani souvislosti hudby a prom~n pi'cdstav

- ltnJ ... v roli" - akceptovani hudby - predstavivost a obrazotvomost - spontaneitu - pohybovou kreativilu

Posloochame hudbu; uvidime, co s nami .. udcla shmicko". Poakcisi vyprnvime,coaedao, ro.probihalo, co jsme "vi~li ", cilili, ¢im jsme byli na k.onci hudebniho vypraveni. To, te se nase zazitky lisi, je samozfejme. Voda z rozpoustejiciho se sn!hulaka nastupuje nejrozli~jii cesty, smauje k. oojri'lzMjiim kolobchiun.

7, SkupemM bpa)ne Dokoncime "zmcnu skupenstvl" poslechem dalii ~i hudby • Teply vitr adestik. V rozhovom si potvrdimerumost ptedstav, odpovidajici n'izoosti mot.nydt ceut vody. (Kam ses dostal ty? Koo jsi tod?)

S. Co vidl voda Budeme sledovat nejprve vodu uWhajici

- reflektorim predstav a lcloveho zazitk.u, jejich zvetejn6ni - vytvateni pfedstav o obsahu pojm6 (viz tet dale) - vytvai'eni elementarnf ch piedstav o vztazich voda -prostfedi

• vzajemne reagovani na zvetejnene ptedslavy, profitky

-

CESTY K CLOVEKU

v potoce ( s vedomim, ze nmohe praminky ze snehulakti ' 'jsou v ktii'e stromu' ', ' 'v koi'incichrostlin' ', "v listech' ', "vzemi' ', nektere "uz se trochu vypafuji" atd.). Na otazku k pfemysleni (domysleni, vymysleni, pi'emitani): Co asi vidi, ceho si vsima, ceho si nemtize nevsimnout voda V potoce? se pokusime odpovedet pohybovymi hadankami: - Nejprve se promenijednotlivci - "daji hadanku' ', vsichni ostatni hadaji. - Potom pi'ipravime spolecne hadanky -skupinove etudy, predvedeme si je navzajern, ha.dame.

Po skonceni hadankove casti rozhovor: Kdezatimztistavaji, kamse dostaly ostatni praminky? Kam se mohly dostat? (Kolik rtiznych kolobehti zacalo probihat?) Hadali jsme, co vidi voda v potoce, v i'ece. Co vidi ostatni praminky?

9.More Jednou se snad kazdy praminek vody dostane k mistu setkani vsech vod- k moi'i. Zkusime, jestli mim hudba pomtize zazit si "vplynuti" do moi'skych vod: Klidne ulehnuti, zavi'ene oci, poslech hudby, sousti'edene pi'edstavy. Po skonceni povidani o zazitcich.

10. Skupenstvi plynne anebOblaka Prvni dobrodruzstvi jsme zazili v podobe vody ve skupenstvi pevnem, dalsi ve skupenstvi kapalnem. Posledni dobrodruzstvi praminku vody -dobrodruzstvi v plynnem skupenstvi -budemozna nejzajimavejsi. Dopi'ejeme si radost promenit se v pi'edstavach v kapicky pary a vystoupit vzhtiru, vytvoi'it oblak a pockat na vitr; bude-li pi'iznivy, proletime se nadsvetem. Jestli se nam to podan, budeme si vypravet, co vsechno jsme videli, zazili.

Je fas !eta, slunce hleje, pali na hladiny mon, i'ek, rybniku, na povrch ptidy, rostlin,

Daisy Mrazkova

-pohybovoukreativitu, hravost - schopnost improvizace - osobitost - schopnost improvizace

- vtip (hadanky k neuhodnuti) - partnerstvi ve skupine - pi'emyslivost ( otvirani otazek,

objevovani variant odpovedi)

- vnimani hudby - obrazotvornost - reflektovani a zverejnovani

pi'edstav

- pi'ijeti pi'irodopisnych oznaceni jako slov pro vypraveni

- obrazotvornost., fantazii

na vyprahle pradlo, na trosku vody V kocici misce. Uklidneni, ulelmuti, zavi'ene oci; hudba, ktera takto zacina, vam pomtize promenit se, vznest a potom i letet. Po akci vypraveni; musi byt dost casu vyslechnout kazdeho, kdo chce vypravet.

11. Oblazky Zaver zakladni casti vyucovaciho celku. Kaminky pro vas: vyberte si jeden, polozte si ho donia na okenni nmsu nebo na cestu v zahradetak, abyste senanej mohli podivat, az bude prset. Umite si predstavit, co se stane? Samoziejme, uz jste to mnohokrat videli: kaminek zvlhne, ztmavne vodou. Aletentokratbudetevedet, zety ''obycejne'' kapky deste prozily doopravdy vsechna ta dobrodruzstvi, kterajsme my prozilijenom ve hte, a urcite i mnoha j ina, na ktera jsme. nestacili vzpomenout nebo ktera ani netusime. A otazky na zaver: Co vsechno o cestach vody jeste nevime? Co miizeme pozorovat? Ceho si vsimat? Co cist, abychom sve poznani obohatili, rozsii'ili?

12. Co je to proti pomnenkam V navazne hodine literarni vychovy detem pfecteme ( dame pi'ecist) pohadku Daisy Mnizkove Co je to proti pomnenkam. Autorka zde totiz take zpracovava tema kolobehu vody. V rozhovoru si potom vsimame, jake obrazy ze sveho ''videni'' nam svym vypravenim pi'edklada a pi'edava spisovatelka. Potvrdime si take, ze personifikovani jevti, tedy prostredek, k.terehojsme dtisledne uzilimy v dramaticke hle, je vlastni i umelecke tvorbe v oblasti literatury.

13. Cesty vody Vytvame zpracovani tematu, pri nemz vyuzijeme vzpominek (znovuvybavovani obrazti) deti na prozitky pi'i hrach v rolich a hrach se sousti'edenou predstavivosti.

- podniceni chuti podelit se 0 pi'edstavy zverejnit sve zazitky i u tech, ktei'i zatim spontanne sdelovat nechteli

- pi'emyslivost, domysleni vztahu nasi hry ke skutecnosti, ktera nas obklopuje a kterou je mozno ( a nutno) vnimat pozome a z rtiznych uhlii

- nazirani tematu zjinych uhlii pohledu

- intenzivni vnimani cteneho textu

- uvedomeni si aktivity nasi predstavivosti pi'i cteni nebo poslechu cteneho

- literaturu jako cesta k pi'edavani obrazti

- pochopeni vyznamu obrazotvornosti pri vytvarne praci

- vytvarnou cinnost jako cestu k pi'edavani obrazu

je to pr ti pomn8nk8m Byl jeden praminek a ten pramenil ze zeme nad Pustou Kamenici uprostl'ed kopcu, uprosti'ed mechu, uprosti'ed jehlicf. Udelal si ve zlatem pisecku studanku jako dlan a pomalounku se v ni otacel. Nikdo o tom nevedel, jen ptacek Budnicek do neho chodil pit. Budnicek si vzdycky rano stoup! na pisek a nabral kapku vody do zobacku a pak se chvfli diva! nahoru, zatimco mu voda stekala do hrdla. Pomnenky rostly okolo. Bylo to nejhezci mistecko na svete, ale to praminek nevedel. Jak by to take mohl vedet? Praminek se tesil pryc. - Pockej, pod lesern, sliboval mu Budnicek. - Uvidis louku, chalupu, deti si pi'ijdou

namacet proutky ... - Chci to! vyknkl praminek a plynul pres kaminky do lesa. Tesil se na vsecko.

Propletl se mechem, tflnkami, najednou by! z lesa venku. Videl louku, hloupa zluta housatka do neho naskakala jedno po druhem. Houpal je mezi travou. Pi'islo dite V kosilce a namacelo si V nem proutek. Budnicek letel nad nim. - Jen pockej dal, sliboval. - Proteces kamenim, priplave do tebe pstruh! - Co to je, hlesl praminek. - Uvidis. -Takhonem! A horempadem se hmul pres kameni a bublal horlive. Byl zvedavy na pstruha. A tu ho potkal. Cipema, sti'ibma, barevne kropenata rybicka. Pstruh klidne tahl proti proudu a drzel se ve stinu. Obcas se nehnute zastavil a rozhlifel se pronikavym zlatym ockem. Praminek si ho prohlizel. - Tady je bajecni,, fold pstruh. - Mel jsem dlouhou cestu, ale stala za to! A vypravel o l'ece, mostech, lodich, o tajemnych temnych moi'skych hlubinach.

6

- Honem, honem! kneel praminek a padil pres splavy a kolem cest dal a dal. Budnicek uz nad nim neletel. Budnicek se vratil do sveho lesa. A tak: tekl potficek sam. Styskalo se mu, ale i'ekl si, - jsem uz velky! A rozhlizel se po

kopcich a zahradach a byl cim dal vetsi. Uz ma! lavky, uz ma! mlyny, uz mal lode, uz ma! mesta. Mesta se mu neHbila. Slysel pod mosty a na nabi'ezi foci o kalne i'ece. - Jakapak poi'ad kalna i'eka? Copak nen( videt, ze JA jsem praminek z Puste

Kamenice! ki'icel praminek. - Jsem cisty a stn'bmy. Budnicek by vam to vysvetlil. Budnicek mne zna. Co se do

mne pi'imichalo, za to ja nemohu, s tim ja nemam nic spolecneho ... Ale kalna zluta l'eka se valila dal.

A bylo tu more. Slane, ohromne. - Ja jsem praminek z Puste Kamenice! vyknkl praminek a vlozil se do te spousty vod. A sill ho pronikla a pena ho vzala a vlny silne a mocne ho stably daleko na otevi'ene

more. Slunce palilo na hladinu, az se cela leskla a oslnovala. Praminek to nesnesl a 2menil

se v para a by! z neho maly bily mracek na obloze. Nez se vzpamatoval, zacal ho unaset vitr. . Unasel ho a ukazoval mu vilelijake zeme. Mracek se diva! a trochu se mu styskalo. Vlastne se mu styskalo hodne. Vlastne, kdyz se to tak: ve2me, ni.kdy nezapomnel na Budnicka. Copak by Budnicek i'ekl ted'! myslil si. Vitr ho nesl nad horami. - Divej se! cloumal s nim. - Tadyvidis nejvyssi horu sveta!

-

CESlY K CLOVEKU

POZNAMKY:

A) K postupu celkove: Vyuoovaci.hrovypostupCo vidi voda

jezachycen v jedne z podob, kektere dospel po fad! opakovam, a tedy i obm6n. Zaldadnim zamerem byio aje "probrat1

• konk.retni tema z obiasti pfirody (pnrodopisu) tak, aby viichni ucast:nici byli aktivm, tvonve a cclezapojcni.abypfispivali vlastnimi poznatky a vysledky pozorovam, vybavovanymi a zvefejiiovanymi (siovne i mimoolo~M telovou.akci, zwk.em atd.) pti hfe na promeny a~ hfc s predstavami.

Pocitti s tim, fe se bude pnzpusobovat konkretni sk.upine deti, mire jejich vstficnosti, !creativity, spontaneity. zvidavosti a pfemy!livosti. Pfedpoklada, ze v kdde skupin6 se objevi jine nipady,jina feseni. nove otazky. Chee pnnest i motivaci pro vlastni zajem dl!ti o deni kolem nich, o nabyvani dallich poznatku • ukladani novych ••obrazu" a "fihml" do •'videoteky" vlastni pameti a pfedstavivosti.

B) K jednotlivym castem: ad 112) Obe uvomovaci hry jsou zaiazeny vzhledem k ptedpokladu, ze se pracuje s detmi, k:tere neprosly soostavnou pnipravou v dramaticke vychove. Drub.a z nich - zvuk ms promenuje • dava mofuost V jakesi zkratce pfipravit deti na pnjimani roli.

adl) Pfi pokraoovani hry V rolich jde o maximalni otevfeni prostoru pro

upiatneni kreativity a osobitooti; za klifovy uk.ol pro pedagoga zde povazuji schopnost dovest d!ti k pozwini, ze Wdyz mistrochu jinak vidi, trochu jinak mysli, citi, pfedst.awje si, de kazdy se tedy samoztejme ijinak projevuje, ze samoztejmekatdyjinakodvedevsem stejne nabidnuty ••ukol''. Ze -jsme­Ii naplno ve hie (tj. vstficni a aktivni) - nic z toho, jak se k.do projevime, nemme byt u~e". ("Chybou" by bylajen nevstficnost, tj. "schvalne proti hfe' ',nebo up.lnapasivita. A ani v tomto piipad~ slovo .. chyba" nesedi, neda se dobfe poutit Spii se proste ma nekomi.) Pro pochopeni tohotoprincipujei.yphryNapromeny vhodny,nebotkdoz nas- wetn«!pani ucitelky-mufes jistotou v~jak si napf. pnpada duha na obloze, cim meni sve barvy V tony,jakjije. kdyz mizi? Kdo tedy mufe nabidnout "spravne" reseni, ':.Spravne" pobybove a zvukove vyjadfeni!? Naopak vsechny ty rozliaie zpusoby ztvameni tehoz jsou vlastne nejen dobre. ale zvlastni, necekane, zajimave, n&dy vtipne, pfekvapive, napadite, puvabne a moma i presne, sdeme a neocekavane osvetlujici. Odtud-z pochopeni,:reexistuji oblasti (a neni jich malo), kde .. spnivna" rdeni (jsou-li vubec) nejsou ptedem znama, tim mene "darui" -lze nejlepe zaat odvijetpozruini radosti z tvofive, uvolnene a pntom intenzivni, cile cinnosti.

ad4) Zde naopak v hrove cinnosti uplat.nime jednoznacne odbome vyrazy z oblasti pfirodovedy a predpokiadame take urcitou jednoznacnost pri ztvarnovani. Spojeni obrazu skutecnosti se slovy

A opravdu tam byla nejvyfii hora sveta. Byla stndna. Mracek si ji dobl'e prohlizel. jak tak plul kolcm ni. V:zpominal pntom na jednu st:ran s pomncnkami. - Vidf!, sem ja si Ht.am kafdou chvili., honosil. se vitr. • Hm, l'ek.l mracek. - posJys. vetfe, col kdybys mne zanesl... Ale vitr mu ncdal domluvit - Ted'to vezmem pres Afriku, at neco vidisl A fillel obronmou rychl~ natl hmkym piskem a ska.lami Vletel do pralesa a rozhoupal stromy a rozvlnil vysokou stepni travu. Dokonce si pohladil flutiho ffilajiciho Iva.~ se tam krcil za skalkou, a rozevlal jeho drmou hfivu. 'l.e se nebal! - Videla? chlubil se. - I videl, vidal, brouka1 mrallek, ale myslil si: Jestlipak neru takavy Budnicek lepsi? A vitr uf Z11SC pres ocean a uf svistel Md Amerikou a porad neco: • Vidil Ohnovou zcmi? Vidfs Amazonku? Vidfs Mexiko? • Vidfm. vidfm, mumlal m.racek. - Moc hezke, ale zanes mne, prosim. nad Pustou

Kamenici. na lesni stmn nad posledni chalupoo. Mam tam pfitele Budnicka. .. -Dobri. dobra. nestat'Cj se. brocel vitr. - Kdepak to ma!, tu K.ameilici? - 1'0 je v techach. takhle vpravo. viL Vitr si honem nemohl ,npomenou.t, hie jsou Cechy. Zatool se :runve nad

Kordillerami a :q;,fdiazel pfsclc ok.olo Mississippi, a kdy! s tim byl hotov, povidal mova: • Tak kdcpak to mmnc, ty tvoje Cecily? Mracek vysv~oval: - To se musi zue pres more. a pak uz-ti i'eknu. Je to takovi mala :zcme uprosti'ed kopa'l. same lesy a hi:tiny ... Podwejme sc., myslel si vftr. • Nejhezti 7.e v!ech, dodal jdlte mricek pro piesnost

A tak lctel vitr zase prcs rook. Rozehnal se hodne. rozdmal se moc. A tak kdyf uvideli hory, byly to hory cele Dlt!Cime. t

7

o:z:nru.."Ujfoimitytojevyjeobohaoovano prozitymi etudami. pohybovymi meta.forami; deli se pak siladneji odbomehovyrnzu zmocnuji, pfijimaji ho a uzivaji i spontanmt (Po hre RozpouJteni snehulak.ii prohla.sil jeden chiapec, ze .. dospel do skupenstvi rozbfedleho ". Zert potvrdil a zduraznil vnimani odbomeho vyrazu jako spra.vneho v urcite souvislosti, naopak jako pfijemne nepamcneho V souvislosti jine.)

ad 5). 6) Soustiedenapredstavivost,podepfena hudbou a umocnena aktivitou viastnih.otela.,nabidne d!temmaterial k osobitemu feseni situace, mimoslovni odpov&li na nepfimo polozenou otazku,covsechnosemuze stat a dit s konkretnim mnofstvim vody ve skupenstvi pevnem pfi pusobeni vyssi teploty po uri'.':itou dobu. Uvolneni pak umozni zvetejnit svou .. odpoved", svou variantu teseru, svuj .. pnibeh &m".

ad7) Ocekavana reakce na zvefejneni prozitku (zejmena nasledneho zveiejneni slovy) by nemela byt zklamana run. ze nektere verzi je venova.na jen okrajova pozomost; vseclmy varianty maj i svou vahu, platnost, hodnotu. V uvahunepfipada odmitnuti zdanlive "nezapadajiciho" teseni. (Pohrejedna div:ka popisovala, fe se "rozpustila" jenom napti.l, pak pfisla pani z blizke chalupy, nabrala ji do kbeliku, nechala rozpustit a vypralavnipradlo.I kdyt~ulsem k uplatneni teto varianty byl trosku pokuso jakousi «provokaci" - "Vy ~ zenete do potucku, ale me tam nedostanete ... " - pnjaia velice racla

• Zda se, fe jsme nekde jinde!

u.znani, ze prmesla zajimavy a ne nepravdepodobny zaMtek dalsiho moi.uehoputovani vody. Nakonecpak. samapfislas tlm.fevlastne jestemuze ostatru praminky V potoce dohnat)

adS) Hadani Co vidi voda? bylo z..atazeno puvodne na odreagovani. na odpocinuti od pfedchozich, k.oncentraci vyzadujicich cinnosti, pracujicich se soustfedenymi predstavami. Tato cast nemela byt dlouha.. (Ceiek mel v dobe vzniku r.azev Kolobeh vody, a nik.oliv Co vidi voda.) Uk.azalo se ~ ze typ .. hadanek k uhodnuti i k neuhodnuti" podnecuje d~i k aktivni, tvofive a zaujate cinnosti na pomeme dlouhou dobu a ze se pro nemnohdystavacenm:mlekce. Smysl dvojiho oznaceni hadanek je opet v uvolneni detl. v odstraneni za.bran a "obav" z nedokonalostietudy. Je­li jednoduchy. namet jednoznacne predveden (napf. ryba., liha. kamen, vir, vrba)-je hadanka .. k uhodnuti" - jsme spokojeni. Narocnejsi napad, navic osobite predlozeny k ha.dam (chlapec sedi podivne zkrouceny na zemia osklivesdklebi; vydavapfitom nepfijemne, vyhruzne ski'ipave prskave zvuky), je opravdu .. k neuhodnuti". Ale pak- kdyzjsme se ''poddali '' -se dovidame, :re ''topfece byla rezava konzerva od pastiky, zahozerui do potoka" - a jsme jeste spokojenejsi. V etudach se samoziejme projevuji i vztahy deti k zobrazovanym vecem, zviratum. jevum.

Skupinove etudy tohoto typu jsou celym spolecnym dobrodnd.stvim, akci; domlouvani, vybirani napadu, zkouseni, pak vzajemne predvadeni, hadani,

• Ty jsi ale nesika, vetl'e.! Nemllies dat pozor? vtdyt' ti to nkam cesky: mala zeinc, lesy kolem dokolal Vitr jcn vzdychl a otocil na jib. Zase museli zabloudit, protoze videli male hezke felvicky, jak si hraji V pisku. . - Vidis zelvicky? ukazoval vitr, a't,y zamluvil svc bloudeni .• Vidis, jak jsou hezoonke? - Ano, ale co je to proti pomnenkaml zabedoval mracek, a mnoho nechybelo a byl by

se dal do place a to by byl jeho konec. Vitrvidel, fe jde do tuheho. - Po&:ej, zkusime to tudyhle, pravil konejsive. A rozbehl se HuililiHiiHii! ¢es Alpy, a Fjiuruuuiru! pres ~ a ui byl V Cechach. - Tak, a ted"kdybys laskave zahnul trochu vpravo, lidal mracek. Vitr tcdy zahnul trochu vpravo. • A ted'kdybys laskave zpomalil! A vitr zpomalii a bylo pekne videt Ceme lesy a pole a potdcky a deti skakajici po

cestach -v!eclco bylo pelcne videt Mrai:ek sedfval a dival.

A tu najednou uvid!l pod sebou znamou loucku a chalupu a lesrri strail • TADY TO JE!vyki'ikl. a vitr ho snesl dom a pomalounku provival strani, aby

mnillek mel das usadit se v malinkych kapkach na listcich travy, na mechu, na kapradi, na Jelcnim Skoku, na Pambickovych Fousech, na pomnenkach. na slidou se tfpyticich kamenech. Ndel si swj praminek a posedal na vsechjeho zmickach pisku. Nespal ~ cclou noc, a kdyf druby den slunce vyslo a Budnicek pi'isel pit, zai'ila rosa kolem stfibrn.e, jasne, ~e, slavnootne ... jako bdde rano.

(Z lmihy Chlapecek a dalka. Albatros. Praha 1969)

-

CESTY K CLOVEKU

Ad U) dohadovani, hodnoccni - cmm jc vzdycky malo.

ad 9), 10) Povzm.~lwian.kovecasti misleduji prozitky za zavfcnyma otima • Mof\'l a Oblaka. ~i by 1111,;ly mitjislotu, zc je nikdo nevyruif. Pfed za~tim se domluvime i na tom, te kdyby se n!komu .. oopodafilo vptyoout do mote'' nebo ''vzletit' '. udehi vsecm10

pro to, aby vyddel byt tichy a klidny, abydophil zazitek astatnim. Pedagog samozfejn~ take oo hudby nijak oovstupuje, i pn ukonccni ccka ma okamfik, at atmosf'era .. dozrnje".

Zav~rccmi akce s kaminky nabizi moznost uvest nase v~domosti, zkuscnosti a pi'cdstavy do soovislooti s realitou, ktcra mi.s bezproslfodne obk lopujc. Zc m(1l.A! byt joonou z ccsl k lomutodli, potvrdila zacka 4. ti'idy, ktera po chvilce, kdy se divala na kaininek ve sve dlani, i'ekla: .. Voda je vlastoo strasnc stani. ·'

odkud SC vooa ma ccstu vydava, k mistu praenene. V neklcrych skupinachdeUsev celkuCovidivoda toto tema take pti popisovani letu v oblacich objevilo. Chlapec. kiay vypravel, zc .. jakjsem let.el, fflkjscm poi'iid hl\!dal t4!1t kop.}C, co jscm lam byl sooludakem, a pak jsem ho n.aiel a~iljsemtam'',melpak~ ze sveho souzni!ni s pfedatavami spisovatclky. Sa1nozfejme seto slavi jcn sporadicky. take to ~ vie odpovida realiae, kteroo se, by( ve :zdanlive pohadkove Ive, V cde prici zabyv,amc.

vychazcly z pusobiveho detailu -Okam!ik vplynuti praminku do mofo (akvarel • zapouit!ni barev). Veda v oblaclchpodcavabouflcu(tempera)~ vznikla i kolektivm price • reliefui objekl z netradicnich malerialu -Ccstyvody.

Mu.ADA MAIATOV.A

isd 12) Navama hodina literami vychovy k ceiku putN, i kdyf probehne V ncktcrcm z dnlsich d!lll.

ad 13) Na vsech.na nasledna vyprav~ni o moi'skych a oblacnych z.izitcich se samozfejm~ take musi mtiit dost casu. (Toto je hlavni diivod pozadavku na d!!k'11i Hid na hodiny dram.ali~kl! vychovy.)

V uvedene pol1adce • povidce (Daisy Mrizkova: Co je to proti poomookAm • vyslo v knize Chtapecek a d.ilka, Albatros, Prnha 1969, a vc sbomiku S!un"'Clli prslen, Albatros a Mladc kl,i, Praha-Brntislnva l 976) zduraz1\atje autorka vztah k mistu,

Hrn v rolich a hra vychazejici z souslfodcnc prcdstavivosti je vyuzita jako silmi emotivni i racionalni molivace pro vytvamou praci. Vybrane nan~y velmi casto

(Ukazky z publikace Projektova metoda ve lkole a za lkolou, kterou na zatatek roku J 994 plipravuje Centrum detskjchaktivilv ARTAME. Objednat si Ji m,Uete na adrese : IPOS - odministrace, Blunicka 4, J 20 00 Praha 2.)

I V doh.: od 2. - 7. 4. se v rakouskcm mcste lnnsbmcku-Iglsuuskutemil9.meziruirodnikongres Drama in Education. Potadateli byJy: OBV Schulspiel.,Jugendspie~ Amateurtheater /Rakoosky

' svaz pro amatersU divadlo a narodni ce1w-um mezinarodni asociace amaterskeho divadla/ spolecn~ s organizacemi Lan&..--sverband Tirol fi"ir Amateurtheater a AIT A/IATAzafinaooni podpory Spolkoveho minis!erstva pro vychovu a 001~ni. Koogresu se zt."1basmilo vice nei 70 seminaristu z l S zerni sv&. Katdy z nich nwl mo:inost sc zapojit do tvoi'ive prace ve • •workshopecb' ', ktere vedli : Klaus Behrendt /Rakousko/, David Morton, Ken Robinson,, Paul Kaiserman, Cooily0°Neillova, Natasha lsmailova n Rachel EUiott-0va /Veikn Brilanil.'ll, TinUi Karppim.mova /Finsko/ a S\.-rg~j Kazamovskij /Rusko/. Ustrcdnim kim.'l&cm cclcho kongresu byla INTEGRACE, k&cr.i se stala i z1tld:1dcmpkdrn1sck K.Hohtm:ona,C.0°Ncillov1i a K.lkhn.:ndt;a v t'tvodu cd.5 di!ny.

Zalimco K.Behrcndl se vc svc ptednasce zabyval vzajemnym pochopenim narodu a narodnosti Iv Rakousku problemovaotazka lidu/ • v;i;ajemnou integraci rozdilnych kullur, K.Robinson upozon\oval na nutnost integrace clovcka • na rozvijcni obou hcmisfl!r, jcjich vyvazenost. Sou~ skolstvi dehi chybu v tom, 2e akoentuje pouze v&lomosti, nerozviji vsak v11imani, citeni, tvorivost. A C.O°NeiUova pak hovoriia o <lulczitosti z.1sahnout drnmal~dwu vycl1ovou co nejsirsi spcktrum d.'!.ti, nd:iot clovck.u primisi novou specifickou energii~ma terapeuticke ucinky, rozviji individualitu vesvespecifimosti, alel.liroven rozviji i schopnoot spolupracovat s druhymi, respektoval je.

Tema intcgrace pak prostupovalo cclym sclka11im. ncjcn v scmin:ii'ich, ale i mczi lidmi. Naph)ovani toboto pojmu napomohb i rnnni .. rozehrivani", vedemi Rcnatou Ismailovou a Rachal EUiottovou. Svou bczprosti'cdnosti a zvhislni cxotickou atmosK¼-ou 11ovyd1 asij8kych lm~u dokazaly pi"ivi.:.-st cdy <lav lidi k u11oincni, spokojeoosti i cil.etii vzajemoosti Naprosto jsem uv...~ila, ze diky Wto atmosfcre s nimi opravdu "lanci" i lide ma voziku.

Jejich lance noobsahuje vykonslrnovanc k.roky. ale vychazi z k.onkrelni pi'cdstavy konkrelni cinnos!i - lov medv~ mlcti obiH ci, jak jsmc si

8

I vymysicli i my /kWi sc zapsali do pohybove dilny/ , tkani platna v Mad'arsku, rldeni minci v Kremnici, fanna v Rakousku. Citffli partnera, realccc m.jebo zmeny pohybu, vzajemne herovanf a vzipai uplna oddanost, to byly zaldady integracnich a asimilacnich improvizovanych tanoii, ktere vyvot.ivaly pi'ijcmno nejen v nas, ale i v divacich na zavcrccnem pokoukani.

Pi'ed tinlto opravdu velkym milk.em jsan mela moznost bytjcst~ V semman u K.Behrendta, ktcry sc zabyval kouzclnictvim, jcho dejinami a pi\sobenim na divaka. Zk~ K.Be~ by mozna vyuzili pliznivci ~me magie. pro moo praci vsak takovym ptinosem nebyly. Zaao na zonmou pt."1du dopadaly raapady Tintti Karppincnovc, linskc kklorky, pmcujici podohnym zpi'1sobcm /od cvi~ni a her az k improviz.acim/ jako my. Nazvala jscm si ji finskou So1'\ou l'avclkovou. /\ spokojcnc jscm si zapisovaia vari:ml y her a cviccni, Iden'.: si1..:c vclsi11ou :miun, ak T.Karppincnovii me stale vie a vie udivovala, co sc s tim da jestt vsechno udelal Zpietn! jsem \Isak pfekvapovala dmhe, kdyzjsem sdelovala varianty nase.

I Celkove me na dilne zaujala iite p&isobeni

dramaticke vychovy. Tedy nejen na zaldadnfch ikoia a ~ch ik.oia\ch ~i V mznycl\ kJubooh. ale i v rodmach, a to i tfigeneracnich. A nejen u ~ ~i sluchove postiienycb ~ti, ale i u~ pootiunycll diti /viz pohyb s vozi&Afi/ . Piel tyto zajimave momenty jsem m61a pocit, u dnmalidta vychovaje u nu praktickydale. Citila jsem.1.emamv batohunazadechmeneteoretickych knmnd Of.ltatni, ale za4o v ooMch vice kilometru, a timi vffli znalost clenitosti terenu, a te tedy vim, jak ~ pfoihJ, pfojft ... A kdy.tjsom pak na zkowm.veotazky, oo!ov tomCsu vl~d!lam, zacala vys~lovat pojem zakladni umelecka lkola a lker~ dramaticky obor a pak viem pustila vidcokazoty II uka;,.kovymi hodmami, vyslcchla jsem si u~y vykfik: '' Das illt Spitze!'' Skodajen zc jscm s sebou ncmela zpracovane matcrialy 7. komc.1tafomti tlokoncc s anglickymi titulky jako <lrnzl. 1.>uzvcdcli liy sc !oho u 11l1sjcfilc vie .a Ucha by Si! i tim pronuotevfoiy v~si moznosti vzajemne vym;.my zkusenosti, integrace.

IRENA KONYVKOVA

-··--· .

MOSTY

II Pfiznacnou funkd ucUebke profesc je vHv- vHv cfoveka ilil:ll druhe Udi.. MU vUv, to znamcna vest, usmcriiiovat ~cbo alespon provazet. .l\,m v!iv, to t1akezn11mcni mit zmJpovcdn.ost. Jako ucitclc kricimc cascm a po €:CSte k niim pNstupuji nova a novi :lid. Zamyilimc se mad tim, j~14 odkud a kam jdcmc·!

Dolna, ktcre rik{smc postmodcrni neho postim.h•strhUni, jcplna otazniku. Ostreji nci jindy jc pfchodnocovimu mimdost a jsou rozkolbiany jistoty. V umcni pravc tak jako VC vcde jsou zavrhovany i ty ncjstabUneji vypacfajid koncepty a prindpy. Smirujcmcsc s tim, :fo ncb.c:miat konccnc,uJpovcdi. Ale zodpovcdnost ucitelu nas tim s11is nut! klast otazky a zamyslet SC nad souvislostmi. Jako otazka ncuzavrcna odpovMi Jc minen i tento text, od nehoi by ctcmilt'· ncmc'H occkavat , nk vie nei podniccni k vhutnim myilenkam. Pod uvaiumi 0 CUC lliC V aem sii:ryva preblem setkani generaci a starod, co pocU s mhndosti. Mime svym :Hkiam ubzovat mimdost, aby se od ni odrazm do ln1doucnosti a lcpe pochopm pritomnolt? Mame jim v predavut tueie muudoid utvifenc tuieni fadu rid? Mame vnaset do jejkh rytvarne 1u·ice Hulinll po nadcasove (n:mdcmsovc?) dokmudostl formy? Smime vubcc hodnom piriu:e, jd prim1 nnikaji, jcstliic hide hodnoceni vyrusti. z mim.dosti? Ncmame se soustrcdit pouzc ma pritomnc chvUc s<.mcinnosti, hk-dat proiitky co ncjhlubii a ucit male dcti objevovaat pfedcvihn iatmy schc'!

Kdo jcdnou sum ,•c vytv~rnc vyduwc okusil silu skutcmcho pnditku1 citi neodbytnou potrchu · zasadit do ncj bide vychovnc sctkilmi. Nead to v.fak pfini ncskromnj' nebo dokonce 1Jn1:idcjki poiiidavck? Ncstavumc SC ve l'WC :f..&li&Crcm»sti llm ;m,iitky H ma RC'la\'ftZDC hry :&bfoudHymi pojida11ci Mosu'! Staci jcnom pm:litck, neni-U spojcn lll myslenim, s p<11.nimim ihiid1 vztahu, kontcxtu a vlivu? Staci ucit se prozitku, neucime-U SC jazyku, ktcrym bychom moWi vypravct O proiitc mimdosti a jchoi prostrcdnkMm bychom U$SC proiivani mohli fcpc cbspat?

Ucitel .. stmce ohnc? Ucitel vytvarne vychovy Vi tupuje mezi ive iaky ... Nescetnekrit opakcwumi a zdanlh'e vkdni chvHe. A p rccc, v tom okamziku dochazi k shwnostnimu setkani kuUur, jc to obi-ad, kdc sc na jednom mhte prmitupuje minulost s budoucnosti prostrcdnktvim pritonmosti, jc to kfifovatk~ CHU.

UcUcl jako by nym iakum prinaicl poscbtvi o imUurni pameti komunAty, otcviri Jim brainy do svcta symbolu, uci jc jazyk, ktuym byla a je tvofcna civiHzacc. Jc~li tcnto jazyk svetlem, V J:ehoi proudu vidime svet a sebe V nem, je take ohnem, ktery hfeje i zapaiujc. UciteJ v roH strazcc ohne svcfujc svym ;1.jkum do rukou podmdcn. Horici ohcn jc vidy stcjny~ n prcce stale jiny. J~ vubec mofoc vypri1vct minufost obne?

Casovv horiwnt me-,d pfitomnosti a mimdosti Setkisni na oodinach vytvamc vychovy je pritomnosti. Jsou to vteriny a minuty "tady a telf\ pine zafitki a proiitku. Jak ucitel, tak jeoo iad viak do sctkani 'II iOUCasno.di pfim\seji mbudost - :wet nc zkuicnosti.

Svet zkuienosti je tvoren mbudym poznanim, pribehy, npominkami, ktcrc SC ukladnji vc formc prcdstiw""°bnrtil

■ 9

a myilenek- pojmii. J:i!mll to papnky, kterc ozafuji mimdost. aby iminn pomohly vysvctlovat pritomnost a iudllliiet do budoucnoitl. Pi-icbazeji z mla11losti ncjc~ mb 11,unotnych, ale i :ii; tc, ktcr~ nim byla !!lvi!m~ pfeddu»:fimi ge~eraccmi. Pojmcnovana ~ Zttbrazeai hbtor!e ma v rmbe rii:idavcv pfcdurccnostl. v~ iwltw poj111il ~ E,bru~i ,e ntzphuia horiwnt naicho casu. K~m ~i doblcdncmc•!

Horizonty doldednw;ti ucitc!e m jeho ijku se Uii, pekud ucUcl mi byt ulltelem 31 iakiiikem. Ulitel by mel videt daleko do mimdodi ~ pfijimat uv,ij! ~odpovedwmst pfed budmu:nosti. Jako "striiceohne" p.rimU.i dovycbomcho setkani v;:pominky, kterychjchosvefend mtim nemohU dohiednoot Je privoocem, ktcry uci sve mlade nib~ky jffllzyku opl-cnenua o p11met

;;r , v kultury. ta\djsou

uuveceni inuhuu: nos ti

a nejdulditejsi pro ne byva

pntomnost. Jsou pbd sH 11& zvedavosti, chtcji

z~:lh'at dobrodru:htwi. Zn~lo.it jazyka mivi pro

ne smysl jen tehdy, mohou­H jej skutecne uiivat zde

,a nyni. Touii "byt pn dUc0,

vstupovat do udalosti. Chteji mhivU a po$Joudaani je lcckdy

oonzuje. Jejkh herizont videni jc dii, ~le play pfbUbie.

Je viabec moine l!ialm cestu setkam honmnti ucitelea jehcdakil?

Nena kddy daHi krokjenom potvnenhn nc:iducitcinojti dvou caiia? Ncni jcdinym

reiemm pouze II jedine spolelni a spmecnc prniivamiii pritomnost?

Svct symh«~u • svct mdpovedno!id? Hori1.ont, k ncmui tlohtcdncmc. je svetcm 31ymbol u.

ncbot jc §VC~ ~atku, v.;;pomi!llCk - oorazu a pojmu. Jsn1e 00 nij ZiiASuead tak pevne, jako do

vlastni kuic II do kiece Hikh §ffly!du. Chd videt, dtit, hm~hd, 1u·t~ivad. ~ prn4o if: t-chll kh!ce i!lcni 114nik~. Dht~m

SC ilU!I net bubUm)ti jaiykill !i!tw, 11bbr-2tzii, &@nu, poilybu. Jazyk.y k eim prk~&zeji z mhudosti prostrednidvim

Hdi a jcjkh kultumkh stop. Svehaji nam hodnoty 21! vymamy, uks:r.uji na jcvy ~ u«htlusti9 v•ucuji nam sve fctiie 31 svj taBrn. Jsou primudem, jhm vidime ncjen svct, ale i sami sebc. A proto j1@u prostrednikem n~ii 1.0dpovednosti.

gva iazylgr.n,ch,~ J~ykvychovymuie bytjuykem etkini 11H1bo j11zykempomini.

Jazyk sctkiuii siouii &u!Mom.,m~ Jc to jazyk uiady a teer', je to instrument pro okamiHry spoluprice. Viimi sA v~d nepochyl:me spoiecn.ych a zfetelnych. Je vyvolavan v iivot nutnosthe dom!1Wvat a po~it id ve spolecnem dile. Pojdme a proiivejmc ipolu pntom11ou chvm. V jnyku setkini SC proUnaji cauiove h@ri:wnty u&elc a jcho :imkil.

Jaiyk poznuni douii zodpoved.§'IOSti. VU.ma si hidu veci, a ten nelze ob1abnoutjedlnym pohledem. Proto se klene vysoko nad prchavymi okamiiky pNtomno1tl a pfekonad ildre meze bczprostrcdni zkuicnosti. Vi"aluje §C proiitkilm. v wkld sc ion rndH; jako by opoustel jc4inelnou radoit fi! b@lest vc prospech obecnych myilcnek a dalekych rmhledu. Je meiitkcm cinu a podldadcm hodnoceni. Je to jazyk casovych kontextu, jazyk svedomi. ,

Jazyk pomird ,l~ii mudedu na sehe sama v horizontu zprostred.lrovane lidske zk.uienosti. Dfouhooobym vrstvenim mysh.mek nabyl sily-i obti:fno1£i. Prnpujcuje mot zasvicenym ll jc malo srommUclny pro novice. Prnto ic mule stat prostredkem nasili a r.iuuuova~i Rozpormezijuy!rem setkani a jazykcm pozruini ooJi J~zyk pomani ~i priUi snadoo 1poosti

MOSTY

oponu mezi casovymi horizonty ucitele a jeho iaku. Domluva vazne, jazyk poznani se stava mrtvym jazykem pro ty, ktefi pnd1azeji.

Nemeli bychom zavrhnout jazyk poznani? Snad opravdu umira pod tihou dvilizacni bezmod a relativity hodnot? Nemame se soustfedit pouze na pritomnost? Ale je vubec moine vzdavat se zodpovednosti? A mohu zapomenout na mista, odkud prichazim? Muieme zapomenout na mista, odkud prichazi nas rod? Muieme nebyt spjati s mimdosti a jejim jazykem?

Babylon. nebo j azykove spolecenstvi? Jazyksetkanije pro ucitele a p:ro jeho:laky tim nejpohodlnejsim prostfedkem dorozumeni. Pouiivame jednoduchych slov, kterym dobre rozumime, nebof nesahaji mimo spolecne horizon!)'. Proto v souladu a s radosti pociname stavet. Stavime vei, symbol Udskeho snaieni. Vei vytvarne vychovy. Vei vykonu, nebo vei krasy, ci snad vei poznani? Kam ai ma dosahnout? Jaky rozhled ma prinest?

Vei vykonu roste a roste, ai do nebe. Kaidy dalsi spolecny vysledekje dhlou na jeji zdi. St.oupame a stoupame, hromady vystavnich panelu mohutneji. Ale rozumime si?

Vei k:rasy zustava niisi. Tfpyti se, je pn.tailiva a ma mnoho oken. Ale nejsou otevrenajenom na stranu ucitele? Co vidite, iaci? Mame rndost ze souladu. Ale rozumime si?

Vei pozm'mi rostevelmi pomalu. Procji vlastne stavime? Chceme vu.bee videt dal? Jak teike je rozumet! ffiedame v jazyku setkani jazyk poznani. Kdo ma mluvit prvni?

Spokojene nemluvne si brouka. Slysite v jeho ivatlani zarodky slov? Ano, prave jsme objevili :miznak vyznamu. Radujeme se, usmivame se a opakujeme nasemu malickemu do ocijeho vlastni prvni slovo. Poslouchejte, znovu si brou.ka ... A z nezfetelne formy se znenahla vynofoje slovo, ktere jsme p:ro nase dite objevili. Muieme zaiivat spolecnou :radost- dite z objevu, my ze sebepotvneni. Nebot mezi nami a nim se ukazal most, o neji jsme se zaslouiili spolecne a se stejnou chuti. Most jazykove hry.

Nebyla nase :ratolest tim partne:rem v dialogu, jeni zacal rozhovor? Nepodnecuje jazykove spolecenstvi prave ten, kdo se jazyku teprve po kruccich uci? P:roc by mel kaidy jazyk byt jenom jazykem dobyvatelu? Proc by mei byt jazyk pomani nasilim pro dusi? Neni naznakem vychodiska ve vychovnem vztahu prosta pravda - nech nejdfive mluvit sveho iaka?

Vytvarny yyraz jako obiev Vytvarny p:rojev pod vlivem zaiitku je jako broukani ditete. Nekde hluboko ve mne vzplanul ohynek a sala ven. Hofim a chci zapalovat. Cim vice plamemi, tim vetsi touha vyslehnout, tim hure se necham spoutat, tim bolestneji budu vnimat poucovani a pravidla. Neni fas poznavat nove, jsem odkazan na to, co zmohu prave ted' a prave tady. Tvonm a neptam se. To, co vznika, je muj vyraz a ja se v tu chviii nezajimam o jeho hodnoceni. Vytvamy vyraz pri svem vzniku - to je tady a ted' a jsem to ja. Sila ohne.

Muj obrazjedokoncen. Odstupujiodnej a probouzimse z pfitomnostidomirmlostia budoucnosti. Vytvofiljsemkousek sveho sveta. Jsem to ja? Ptam se ostatnich a srovnavam se s nimi. Neni muj obraz krokem na ceste k sebepoznavani? Pomme mi nekdo objevovat sam sebe?

Jako ucitel si casto kladu otazku - neni vytvama vychova pfedevsim cestou k nalezani sebe uprostred sveta? Vidyf k cemu jsou vsechny ty tvary a ba:rvy, ktere s takovym usilim tvonme a opatrujeme na mistech ch:ranenych a posvatnych? Neni nasim jedinym clovecim ukolem promenovat hmotu v symboly srozumitelneho sveta? Nedotykam se prazakladniho smyslu vytvarne vychovy, jestliie se pokousim odpovedet na takovou otazku.? Ale mam si ji vu.bee klast? Neni nadbytecna? Mame hledat nejake pn.ciny hodnot'? Mame se pokouset o nejaka vysvetleni?

10

Vytvarna komunikace iako setkavani Tvorim a vidim pred sebou tvaf. Obliceje lidi, ktere mam rad, ale mofoa i tech, ktere ani neznam. Chtel bych vyp:ravet a davat. Jsem sam, ale ve sve tvo:rbe a touze jsem s nimi. Moina jsem prilis plachy na prime setkani a dotykani. Nebo je muj cas pfilis skromne vymefen. Tvofim, abych otevfel dvere do vlastniho sveta. Navstevnici odnaseji vzpominky, ktere jsou moje i jejich. Spolecne se pokousime stale a stale pfekracovat hranice streiene neustupnym casem.

Dokoncili jsme s detmi vytvamou prad. Meli bychom pochopit, ie jsme prave tak trochu zmenm svet. Oslovili jsme jej, nikdy ui nebude takovy jako predtim. AJespon pro mis a pro vsechny fy, kten vstoupili do horizontu naseho sdeleni. Tvary a barvy prestaly byt jenom samy sebou a staly se symbolem duse. Vznikla mala svatyne, dalsi mis to pro setkavani mimdosti s budoucnosti a lidi s lidmi.

Vytvarny projev je zvlastnim jaeykem, kteremu lze porozumetjedineprizmatemzaiitkua proiitku. Tvarya barvy j sou neme p:ro cloveka, kte:ry se jejich p:rostfednictvim nedokaie dotknout skutecneho iivota. Jenomie kaidemujazykuje tfeba se ucit. Nejsme casto vizualne negramotni jenom proto, ie nas nikdo nemmcil sfovicka? Neumet jazyk znamena stavat se osamelym ve spolecenstvi j azyka.

Kladu si otazku, zda vytvarna vychova nenijistym druhem vychovy k setkavani a k porozumeni. Vytvarny svet je svetem vyznamu a u.cinku, ma svuj jazyk a V nem svoji gramatiku, ma sve reaHe, SVC texty a sve zvlastni principy. Ma take svoje lidske spolecenstvi tech, kteri rozumeji ...

Vytvarna forma jako dokonalost Padime iivotem, musime, chceme, touiime. Proc, konec koncu? Pro preiiti? Pro moc nebo slavu? U:iivame si. Po mis potopa. Ma vubec smysl zanechavat po sobe stopy?

V uvahach je najednou prazdne misto. Proc se snaiit o k:rasu? Neni vsechno relativni?

A pfece je krasa. Neda se to asi zduvodnit, neda se o tom diskutovat. To jenom tady a ted' poznavam, ie jsem odhalil nepojmenovatelne. Rikejte si tomu, jak chcete. Iv tom nejvedim chaosu a pochybnostech se objevilo neco, o cem prave v tom to okamiiku nepochybuji. Jenom cas ukaie, kolik mis pH.bu.de a zda ja sam veme zustanu v zajeti puvodniho dojmu. Ale tuto chvili ~etkani mi ani v budoucnunikdo nemuie vzit Snad je v nem i trochu smutku z neceho, co ui nikd.y nebude stejne a co se nemuie vratit, protoie my budeme jini. Ale je to smutek znovuzrozeni k radosti.

Nevim, jestli se krasa da zprostredkovat. Snad se da jenom na ni ukazat. Krasa vyrusta z dokonaiosti. A neni i dokonalost zavisla na souvislostech casu a prostoru? Moina. Dokonalost, to je pfedevsim soulad. Kam ai saha horizont tohoto souladu? Krasa nepfekracuje horizont souJadu meho vlastniho sveta, jinak by pro me nebyla krasou. Ale muie byt pro poutnika horizont nemenny?Vidytkaidymkrokem vi dime dal a horizont pred nami ustupuje. Trpime necekanosti, a p:roto se chytame i tech nejmensich zablesku zvyku. Hledame novy soulad .. A nudime se, kdyi se pfilis dlouho opakuje. I miry ma byt s mfrou, to vime od staroveku. A proto hunt za novymi horizonty.

A neni piece jen V tom vsem neco nemenneho? Kladu si otazku, zda vytvarna vychova je vychovou k dokonalosti fo:rmy. Pozname dokonalost, neni-li ovefena casem? A neni dokonalosti dosaieno vidy, kdyi clovek objevi skutecny soulad sam se sebou? Ale je moine byt v souladu se sebou., nenachazim-li soulad se iivotem kolem sebe? Jako by pro vychovne setkani bylo nejduleiitejsi podminkou - byt spolu a mit na sebe fas. Kolik z nas ucitelu. ma v tom to smyslu dostatek sand otevirat pro sve Hky cesty k dokonalosti?

JAN SLAVIK

---------

CESTY K DIVADLU

I I

PRI VYSOKE SKOLE UMENi V BERLiNE

111 Zacneme od negace - tedy od formulovani to.ho, cim institut nechce byt. Nepnpravuje he:rce pro velka divadla s jejkh siroce rozvetvenymi spedalizacemi. Divadlo v nich vznika v komplikovanem pracornim procesu a v kooperaci maskeru, kostymeru, vytvarniku, rekvi.zitaru, dramaturgu, inspidentu, reiiseru, hercu. Jine postaveni vsak maji divadelni pedagogove. Ti zprostfedkovavaji ziiitky publika a proces jejkh ,,zniku. A divadlo je prece komunikace, takze pracuji ve p:rospech celku, nikoliv jen jeho male casti. Proto tito pedagogove mohou na nasem institutu stud.ovat.

V institutu pripravujeme studenty p.ro ''divadlo malych forem'', ktere muie byt provedeno V prehJednutelnem prostoru, V nemi se vsichni zucastneni podileji na celku, kde nevladne prilis uzka speciaHzace. Proto musime nase absolventy mmcit znat divadlo z rnznych stranek tak, aby je mohli kompetentne pmmzovat Proto jsou ve studijnim planu zastoupeny rune oblasti divadelni prace, anli v nektere z nich nabizime spedalizaci.

Nevzdelavame jen pro divadlo, ale i pro tvofivou hru. Hra muie byt predeh.rou k divadlu. Jde o skupinove vzdelavani, o rozvijeni schopnosti ke hre (ve smyslu rozvijeni pfedstavivosti). H:ra je ale vidy zaleiitosti osobnosti a muie take vzniknout z vlastni potfeby, anii vede k divadlu, anii by ji divadlo legitimovalo a urcovalo. Hra je potom sama sobe cilem nebo ma dalsi dusledky, napr. vede k angaiovimi se v sodalni oblasti, v dalsich druzkh umeni nebo jednoduse k rozvijeni osobnosti. Potom jde ptedevsim o socialni kompetence, o predstavivost a fantazii, o senzibilitu a vyraz, o zkusenost se sebou. samym, s druhymi, se skupinou. Hra a prace s hrou je tedy druhym slou.pem institutu, ktery ma, casto pfimou vazbu na divadlo.

Prvni rocnik studia v zimnim semestru je pfedevsim uvedenim do mnoha oblasti; toto uvadeni pak pokracuje v letnim semestru. Doprovodne vlastni projekty predstavuji prvni vyvrcholeni. Druhy rocnikkoncijednotlivymi odbomostmi a klade duraz na vlastni p:rojekty. Ackoliv usilujeme o spojeni teorie s praxi, vlastni prace a vyuky, konani a chapani, oddelujeme ve studijnim planu praktkka cviceni, didakticke pokusy a teo:retkke akce.

STUDIJNi PLAN 1. ROCNiKU R.ADNEHO STUDIA - Uvedeni do studia : Tvorba masky a bra s ni - 1 tyden - Telo/pohyb ( cviceni)- 1 x tydne 2 h- Dech/ Was/text ( cviceni)-2x tydne 2 h-futerak:ce/ rolova hra ( cviceni) - 1 x tydne 2 h­Improvizace/herectvi ( cviceni)- 2x tydne 3 - 4 h- Korczak:uv projekt ( dramaturgie) - 1 tydne 4 h- Korczak:uv projekt (teorie)- lx tydne 2 h- Rezie ( cviceni) - l x tydne 2 h­Divadelni projekt - lx tydne 4 h- Teorie divadla - Ix tydne 2 h- Teorie masky- lx tydne 2 h- Detske divadlo - Ix tydne 2 h­Teorie hry- kultume historicke hledisko -lx tydne 2 h- Pohadky : geneze, zkoumani -lxtydne2h-Ustfedniseminaf: Didaktika - lx tydne 2 h

STUDIJNi PLAN 2. ROCNiKU RADNEHO STUDIA - Telo/pohyb - Ix tydne 2 h- Improvizace/ herectvi - Ix tydn~ 2 h- Rezie - 1 x tydne 3

11

h-Hlas/zpev- lx tydne 2 h-Hra s maskou - l x tydne 2 h- Diskuse o teoretickych a prak:tickych otazkach - 1 x tydne 1 h­Vlastni projekty- lx tydne 2 h- Teoreticke pfedmety - viz. l. rocnik - Didaktika vedeni hry - 1 x tydne 1 h­Ustfedni seminar: Didaktika Ix tydne I h

ROZSIRUJiCi STUDIUM A STUDIUM PRI ZAMESTNA.Ni PRO UCITELE - Kontaktova cviceni - Ix tydne 2 h- Pohyb a tanec - lx tydne 2 h- Dech/hlas/text - lx tydne 3 h- Interak:ce/rolova bra - 1 x tydne 2 h- Improvizace/herectvi - Ix tydne 2 h­Rytmika - Herecka pruprava - Stinohra - 1 x tydne4 h- Psychodrama - 1 x tydne 4 h- Uvod do esteticke (muzicke) vychovy - lx tydne 2 h- Ustfedni seminar : Didaktika - 1 x tydne 2 h- Konzultace - 1 x tydne 2 h- Teoreticke pted.rnety - viz 1. rocnik fadneho studia

- Kolokvium k vyzkumnym ukolum - Improvizace

PODROBNEJI K JEDNOTLIVYM PREDMETOM 1. ROCNIKU A ROZSIRUJiCiHO STUDIA Uvedeni do studia (tydennf soustfedeni) ZAfdadni informace o studiu,jeho koncepci a uvedeni do problematiky masky. Seznarneni s ruznymi druhy a fonnami masky, tradici hry s ni ajejim vyznamem. Kazdy posluchac si vytvoft vlastni mask:u a ziska tak prvni zkusenosti s tvarem a vyrazem. Druha polovina tydue spociva v bra.ch a improvizacich za ucasti pedagoga s ruznymi typy masek.

Telo/Pohyb 1. Telo - mapa krajiny - podnecovani imaginace a kreativity prostfednictvfm poznani vlastnihotela. Zdezacinazkoumani struktury, funkce a pohyblivosti jednotlivych casti tela, napf. hlavy, patere, rukou, nohou, plic, nervoveho systemu. Zkoumani protikladu pohyb - klid je pocatkem cesty k vyrazovemu pohybu. 2. - 3. Pohyb a osobity rukopis - spojeni umeleckeho vyrazu a osobni zkusenosti -rozvijeni fyzicke pntomnosti a schopnosti vyrazu prostrednictvim tela jak:o zdroje emoce, pameti a imaginace. Kreativni proces slouzi k zkoumani nasi ak:tualni zivotni situace - zkoumani motivu, potencialu, impulsu jednani a chovani. 4. Tanec - energie a prostor. 1. k:rok -poznani peti archetypalnich forem energie a jejich pfislusnosti k specifickym smyslovym vj emum, eastern tel a a pohybovym prvkum, pohybovym obrazfun. 2. krok - individualne nalezeny pohybovy material tvofi zaklad pro zpracovanivyrazovych prvku tance ( variace v prostoru, case a sile; forrnace a skupinovy pohyb ). Vmikle skupinove tance mohou byt ptedvedeny hostfun.

Dech/hlas/text l. Dechova cviceni (branice, plice, nos), zvladani prostoru dechem a hlasem, vnimani energetickych z6n patefe (kfizova kost, bederni obratle ). Dechova a ri.lasova cviceni ve ctyfech pozicich vleze, vsede, ve stoje a za chu.ze. 2. Polrravani sis ruznymi texty (reklamy, fabulovani, dialogy), hledani infonnacniho jadra textu, objevovani jeho komunikacnich moznosti, kteremnohdyzytm.icko-hudebne, jako sdeleni prodruhe,mohou bytzkouseny jako vyzva, impuls ke spolupraci. Mluveni zacfna u naslouchani, otevfeni serezonanci ve vlastnim tele a prostoru kolem. Mluvici clovek jako jednota citen:i, mysleni ajednani.

,

Interakce/rolova hra (hra s roli). 1. Interakcni hry j sou nezbytnymnastrojem vedouciho kazde hry. Zahrnuji vzajemne poznani, spolupraci, prohlubovani citlivosti, komunikaci, vyraz, uvolneni a vnimani. Take bra s roli tvofi zaklad pnice se skupinami. Nejde o hru pro publikum, nybrz o vymenunazoni na <lane tema, vztahy a konflikt, zkouseni neobvyklych roli apod. V 1. semestru tvofi teziste tohoto predmetu interakcni hry, ve 2. semestru 1uy s roli. V podstate jde o ziskavani zkusenosti v obou oblastech, prakticka cviceni se prolinaji s reflexemi. Na konci seminafe ziskaji posluchaci pomeme siroky repertoar her. 2. - 3. vzhledem ke skutecnosti, ze deti hrajf rolove 1uy spontanne, patrf tato disciplinadooblasti vychovya pedagogiky. Jsou provozovany z rozlicnych duvodu as niznymi cili. Hra s roli muze mit anticipujici, rekapitulujici nebo vnitfne analyzujici charakter. Hry s roli mohou mitruzne akcenty, napf. obsahove, socialnf, emotivni.

Improvizace/herectvi (ve spojitosti s divadelnim projektem) I kdyz kazdy semestr je zakoncen divadelnim projektem, nejde o inscenovani dramatickeho textu, ale o zkouseni dovednosti, kontaktu s publikem v jedne scene, jedne roli. Lektofi nabizeji dve moznosti - vlastni etudu, postavenou na improvizaci, nebo praci s textem. V improvizacinajdemevse-temata, texty, role, konflikty, situace. Role a etudy jsou rozvijeny jak kontrastne, tak shodne. "Latka", z niz jsou utkany role, je rytmicka, telesnaa intuitivni energie vsech zucastnenych, individualnf a kolektivnf sila fantazie. Pfipravou a treninkem je tato sila objevovanaa cvicena. Smyslemjerozvijeni divadelniho slovniku v prakticke praci s telem, fantazii a odvahou k pohybu, odkryvani kofenu herectvi.

Korczakuv projekt Janusz Korczak (1878-1942) - Polsky zidovsky lekaf, spisovatel a pedagog, ktery spolu se svymi spolupracovniky a zidovskymi detmi sel dobrovolnena smrt do tabora Treblinka. Jeho zivot a dilo tvofi vychodisko ke scenicke kolazi, V niz jsou pouzity autenticke texty. Projekt zahrnuje dvouhodinovy teoreticky seminar o zivote a dile J.Korczaka a ctyfhodinovou praktickou praci na kolazi, ktera bude vefejne pfedvedena.

Re:iie 1. Zakladni otazky dramaturgie - stavba textu, zkoumani kompozicnich forem a jejich analyza- adaptace lyricke a epicke pfedlohy - scenaf, funkce textu - struktura hry a scenicke formy (pouzite metody -referaty, diskuse, prakticka cviceni,

12

CESTY K DIVADLU

skupinova prace ). 2. Vseobecny uvod do rezie: zachazeni s hereckymi vyrazovymi prvky v feci a pohybu - partnerstvi - vztah k prostoru -hra s rekvizitou - role a postava - impuls k jednani: individualni animace, kreativni skupinove procesy.

Teoreticke pfedmety: 1. Teorie masky - Pfednasky s bohatym obrazovym materialem o ruznych druzich a oblastech pouziti masky (smrt, divadlo, moc, nabozenstvi, terapie apod. ), kratke referaty o smysluhry s maskou, vyznamem prodnesnf dobu, ev. z pohledu budoucnosti, s cilem urcit a zhodnotit pouziti a potfebu masky. 2. Detske divadlo - Koncepcne ruzne divadelni hry pro deti jsou podnetem k diskusi, nebof kontroverzne formuluji spolecenske problemy. V seminili jsou spolecne cteny a interpretovany. 3. T eorie hry - Je postavena na tfech hypotezach: a) brani a uceni jsou svou podstatou protikladne cinnosti; b) naucit se byt ucitelem pfedpoklada naucit se hrat si; c) schopnosthratrole jenepominutelnou soucasti osobnostniho rozvoje ditete. 4. Pohadky-Kulturnf a socialne historicke podminky vzniku pohadek bratfi Grimmu -pohadkovephbehy-z vyzkumu vypraveni - vypraveni pohadek dnes. 5. T eorie di vadla - V seminafi budou spolecne cteny, analyzovany a diskutovany pfedlozene texty. Hlavni temata: divadlo a skutecnost(Manfred Wekwerth: Divadlo a veda, Erika Fischer-Lichte: K problemu esteticke konstrukce skutecnosti), urnelecky charakter divadla (Jan Mukafovsky: Vyznam estetiky), divadlo jako proces komunikace (Arno Paul : Divadelni vedajako nauka o divadelnim jednani, Arno Paul : Divadlo jako proces komunikace, Manfred Brauneck : Divadlo - bra a vaznost), role divaka V divadle (Klaus Lazarowicz : Triadicka konkluze, Pirre Bourdieu : Prvky sociologicke teorie pravdivosti umeni, Margret Dietrich : Herec a jeho publikum, Ernst Kris : Esteticka iluze, Klaus Lazarowicz : Prubeh divani se), divadlo jako znakovy system (Erika Fischer-Lichte : Semiotika divadla a Znakova fee divadla, Martin Esslin : Znaky dramatu ), komponenty divadla a jejich vztahy ( Jan Mukafovsky : K dnesnimustavuteoriedivadla),ana/yza inscenace (E.Fischer-Lichte : Semiotika divadla,, Guido Hiss: Analyza inscenace), drama a jeho inscenowini (Romanlngarden : Umelecke dflo literarni, Nicolai Hartmann. Hrani a umeni hry), vrstvy divadelniho urneni (Dietrich Steincbeck : Uvod do teorie a systematiky divadelni vedy),funkce reci v divadle, divadlo jako predvadeni (Hans Wolfgang Nickel: Hra, Andre Barz : Psychologicke aspekty predvadeni, Gerda Baumbach: K rozdilum

mezi hrou a di vadlem ), role ve spolecnosti av divadle (Gunter Langer : Role ve spolecnosti a divadle - jednani herce, Uri Rapp : jednani a pozorovani).

Divadelni projekt Prace na textech stareho skolniho divadla (Komensky : Schola ludus, Diogenes; Erasmus : Colloquia - montaz z Erasma Rotterdamskeho, Hanse Sachse a berlinskych vanocnichher, Zidovska bra). Ve vsech projektech jde o porozumeni procesu prace a prakticke seznameni se vznikem pfedstaveni od zakladni ideje pres cteni, interpretaci, dramaturgickou koncepci a pfipravu pfedstaveni vcetne sceny, kostymu, programu, plakatu aped.

Kontaktova cviceni Cviceni zalozena na fyzickych kontaktech. Partneri se pohybuji, roluji, skacou pres sebe, splyvaji, padaji k zemi, vzdaluji se, s pfekvapujici lehkosti vstavaji, podpiraji se nebo balancuji ve vzduchu. Jeden pohyb navazuje plynule na pfedchazejici bez domluvy a choreografie, vychazi pouze z komunikace telem, ze sily okamziku. Tanec se zaklada na vzajemne duvefe, citlivosti a schopnosti nakladat s vlastnfm i cizim telem odpovedne, otevfene, spontanne a s fantazii, a pfitomrespektovat vliv energie partnera.

Pohyb a tanec Pfipravna cviceni : rozehfati, volne improvizace, zakladni prvky tance, balet, klasicky cinsky tanec, lidove tibetske tance, mongolske tance apod., tanecni prvky pro deti - cviceni a hry, napodobovani zvifat, vystavba tance pro deti.

Rytmika Integrace hudby a pohybu - diilezitym metodickym prostfedkem je improvizace, tj. spontanni reagovani pohybemnahudbu. Cleneni pfedmetu : rytmika - teziste V hudbe, rytmika - teziste V interakci, technika pohybu, aplikovana anatomie a fyziologie, pohybova improvizace, klavirni improvizace.

Uvedeni do metod psychodramatu (s vyuiitim pohadek a snu) Nejoblibenejsi pohadky, v detstvi poznane pozitivni nebo negativni pohadkove postavy, jako carodejnice, certi, dobre vily, princezny, nebo take postavy z umelych pohadek,jakoAlenka, Modre svetlo. Nase sny,jako "kralovskacestadopodvedomi'' (Freud), se prezentuji stejne jako pohadky, tj. jako tajemne sifry neobjeveneho uzemi a zaroven jako prameny pro kreativitu (J.Joyce: Odysseus), nezkrotitelny proud podvedomefantazie a sebepoznani, detska fantazie, myty a sny. Zaklady psychodramatu a jeho terapeutickych

-

aspektii moznosti vyuziti V dramaticke vychove.

Herecka pniprava l. cast : Zakladni herecka cviceni, kontakt s partnery, prostorem, objekty; lidske telo - citli vost, vedomi, mechanika tela, teziste, spoustecimechanismy, centranapeti ( dech temporytmus ); fantazie tel a - pohyb : spousteni, smery, kvality; teziste -vytvafeni napeti: prezentace, prace s neutralni maskou, hra s rekvizitami (imaginarnimi, konkretnimi), vymysleni postav, ph"behu, fazovanijednani na scene, s6love etudy. 2. cast Zaklady dramaturgie - analyza pfedlozenych seen a her, scenAf, adaptace lyricke a epicke ptedlohy, tvarovani, zacatek studia inscenace a pokracovaci prace; od ritualu k umeleckemu tvaru. Prvky tvotive hry.

PODROBNEJI K PREDMET0M 2. ROC. Telo/Pohyb S6love ptibehy, ktere vypraveji o ceste dovnifr kontinentu vlastniho tela. Hledani V bludisti mytii, vrchohi muze a zeny, domova, vlastni existence. Zviditelneni dulezitych zivotnich zazitku a vytvofeni mapy spojujici tato mista zivotni cesty, kompas k ceste vpfed. Vytvateni pfibehu o vlastni identite.

Improvizace/herectvi Poslanim seminate je rozvijet fantazii a tvofivost tak, aby bylo mozne v malych etudach vyjadfit dany charakter, situaci, konflikt, aby pfibehy mely pfehlednou stavbu s jasnou vypovedi a zfetelnym zacatkem a koncem.

Reiie Inscenovruff jako proces. Scenicke formy jsou rozvijeny na zaklade <lane textove ptedlohy, ktera je obsahove i formalne analyzovana, jsou hledana altemativni feseni celkove kompozice. Kostymy, masky, rekvizity, svetlo jsou vedle prvkii herectvi zakladnimi pfedmety zkoumani; dale sezkouma problemruznych typurezie ( direktivni atd. ).

Hlas/zpev C viceni se zabyva zhudebnenymi texty cyklu Dichterliebe H.Heina skladatele Roberta Schumanna. Jde o sborovou vychovu a scenickou realizaci pisni. Je mozne zakoncit pfedstavenim.

H:ra s maskou Prak.tick-a cviceni, ktera maj i ukazat zvlastni vyrazove moznosti hry s maskou ajejich pouziti. Zacina se hledanim vyrazu, nasleduje charakter postav, zkouseny jsou jeho reakce. Prostor, tempo, hlas rozsiiuji

13

CESTY K DIVADLU

silu vyrazu. Nakonec bude s vyutitim vsech zkusenosti a JX>znatku zpracovana spolecna etuda,z nizbudepatrne,zemaskajenecim zvlastnim a fascinujicim, takze nemuze byt pouzita jako nahodne opticke '' drazdidlo',.

Vlastni projekty Jako soucast zaverecne zkousky pracuji studenti na vlastnim projektu (samostatne nebo V male skupine) s umeleckym nebo pedagogickym akcentem. Projekty maji pedagogickeho vedouciho, ktery vystupuje jako poradce a dba, aby prace byla tadne rozvrzena, aby mela svou dramaturgii a jasnou ideu.

Pfildady vlastnkh p:rojektu: 1. "Zatracene, ja te miluji" - Ptiprava ptedstaveni s mladymi lidmi mezi 15 a 19 lety V ramci berlinskeho projektu Chuf, laska, utrpeni. Zakladem hry jsou vlastni zkusenosti mladych s laskou a sexem. V rozhovorech, bra.ch a improliizacich bu.de shromazd'ovan material a z nej rozvijen piibeh. Aby byla zachovana pfirozenost a uvolnenost hry, nebude mit pfibeh pevny text, pouze zak.ladni kostru, kolem niz , budou ucastnici improvizovat. 2. Haraburdi - hra pro deti od 6 - 12 let. -Ptibeh o Hansovi a Ayse, ktefi si na pocatku vu.bee nerozurneji take proto, ze jde o nemeckeho chlapcea tureckou divku. Na spolecnem vyletu na clunu poznavaji jeden druheho, uci se vzajemnemu porozumeni. Obepostavyjsoualtemovany, aby se vsechny deti vysllidaly, a hra je doprovazena rozborem pocitu a dojmu jednotlivych deti. 3. Staticke obrazy - Staticke obrazy jsou zastavenym pohybem - momentkou. Poskladanim momentek mute vzniknout film. Latkou pro obrazy je vlastni telo, platnem (obrazovkou) prostor. Tato technika mute byt vyuzita nejen jako pfiprava pro divadlo, ale take jako vychodisko pro specificka temata, v nichz se improvizuje, problematizuje, individualizuje. Staticke obrazy umoznuji vyzkouset si vyjadteni abstraktniho a mnohovyznamoveho. 4. POIIMA - tekouci obrazy z hedvabi -Poiimo je fecky vyraz pro vytvor, baseii, umelecke dilo. Hra puvodne zacala jako improvizace, V niz byly pouzity velke barevne satky. Rozvijeni hry je hledanim cesty, na jejimz zacatku jsou hry tela. Vlakna, ktera tvoti osnovu, jsou otazky typu: Jakou mam barvu? Z ceho jsem? Jak jsemkfehky?TanecnidiloPOIIMA vznika nepretrzitym vnimanim sebe, interak:ci s druhymi a realizaci castecne improvizovaneho a castecne vedeneho pohybu. Tyto prvky tvoti pfibeh a vytvafej i v prostoru a case obrazy z hedvabi. 5. Zidovsky svet - Projekt tydenni dilny pro deti dvanacti-az osrnnactilete. V prvni

fazi se ucastnici seznamuji s realiemi, historii, kulturne sociologickymi souvislostmi "zidovskeho sveta" (vcetne navstevy zidovskeho muzea, hfbitova, obrazovepublikace, cetby literatury apod. ). V dalsi maji posluchaci vizualni formou sve zazitky zpracovat a tvofive vyjadfit. Tfeti fazi j sou kontaktni hry na tema svatkli a obyceju Zidu a kfesfami V kontrastu k zivotnim.uzpusobumuslimu, buddhistu. -Mimoslovni prace s pojmy ''predestinace'', ''tolerance'', ''vira''. Zaver tvofi zpracovani biblickeho podobenstvi o prstenu. 6. Hfiste - volne hry - Modelovy projekt pro zafizeni zabyvajici se ptekonavanim spolecenskych konflilctu, prevenci vtici nasili a svepomoci. Vychazi ze specificke situace v novych spolkovych zemich a vznikl ve spolupraci pedagogu, umelcu a psychologu. Zakladem projektu je aramaticka vychova a terapie umenim. Je urcen vsem generacim. Volne hry jsou realizovany jako pulrocni kurs - otevfene setkavani- dilna, v niz maji ucastnici pod vedenim pedagogu, psychologu a umelcu V pfedvadenych hrach artikulovat sve aktualni individualni problemy a pofreby. J soudoprovazeny diskusemi, pfednask:ami, divadelni praci, hrou na hudebni nastroje. Nekde je dalsimcilem dosahnout propojeni sveta postizenych se svetem zdravych lidi, a pro to j sou ucastniky kursu take handicapovani. 7. Cesta do zeme detskych snu - tydenni dilna pro deti od 8 - 15 let - Pomoci hry s vlastnim telem, satky, barvami a zvuky deti vypraveji o svych snech, o mistech a situacich, ktere prozily. Ze shromazdeneho materialu potom vznikne kolaz, pfedpokladajici, ze vsichni jsou soucasne herci i divaky.

Rizena praxe Fakultativni pfedmet podle rozhodnuti posluchace. Jsou nabizeny dve moznosti : praxe ucitele dramaticke vychovy ( dramatu) na nektere berlinske skole, nebo mimoskolni prace s detskymi skupinami. Lze spojit s realizaci vlastniho projektu.

Didaktika vedeni hry Didakti.ka ma V institutu klf cove misto, nebof kazde prakticke cviceni pfinasi mnozstvi didaktickych orazek, ktere jsou predmetem diskuse a objasiiovani. V :zakladnim cviceni (rezie = vedeni hry) jde predevsfm o poznani zakonitosti hry a jejich jednotlivych fazi z didaktickeho hlediska Te-listem jsou tedy didalcticke otazky, co,jak a proc se skupinou hraji. Kazdy vedouci luyrozviji vlastni styl, ale podle zal<ladnich pravidel. Tato pravidla chce seminar objasnit, analyzovat a rozpracovat.

Vybrala a prelo1ila

LENKA UZNOVSKA

CESTY K DIVAOLU

NARODNI REHLID DETSKYCH RECITATOR0 A RECITAtNiCH KOLEKTIV0 ... USTI NAD ORLICI 21 ..... 23 .. 5 .. 1993

■ Narodni prehlidka detskych recitatori'.1 a recit.acnich kolektivu n1ela V letosnim race stejnt':: jako narodni pfehlidka detskych divadelnich souboni poradove cislo 22. Po Svitavach, n!kolika rocnicich V Pftbrnmi a jednom desetileU v Melniku se od roku 1992 usidlila ve velmi prijenmem m~tc Usti nad OrHci, kde O ni osobne petuje st.arosta /ktery miinochodem cho<li pilnc!: na ptedswvcni, 110lmd mu to slarostenskc povitmosti dovoW a kdc sc o ni kromc hlavniho organizatora, SKS, stara okresnf iitad, kdc o ni jcvi aktivni 1.ajc1n i skolsky uradaDDM.

Na pfehlidce letos vystoupilo vedle solistu 11 kolektivu s 12 inscenacemi.

K t~m soubonim, ktere letos pfivezly ne_izajhmwcjsi insccnucc, patfily jak ooubory pracujfoi pli ZUS, t.ak soobory pmcujici pti zS. Soubor Usmevz Podbofan /ved. Alena Mala/ si vybml Macourkovu pohadkuSnchulilci a zaznkzhrota, V nit pfokvapivc polozil c.li'm1z na lyrickou polohu, ktera jc v tomto absurdnim textu take skryla. Slcjnc pi·ijcmnc a ncmcnc dobfe vybavene byly deti ze ZS Kfepice ze souboru Kfepelky /ved. Jaroslavn DobrovoluA/, kterc s oojecnym sinyslc111 pro rytmus a tvar rozehraly pasmo versu Mileny Lukesove Ja B skorodum. Obema vystoupenim bylo spolecnc, zc obrazy a rozehravk.y v prostoru vychazely logicky z basnickeho textu, pomahaly v jeho interpretaci a obohacovaly ho. Soubor ZS LeMkuz Hlinska/ved VeraFilipovWnebyl na narodni pfehlidce poprvc. Lctos zahral epizoduz kni:lky Oty Hofuuma pod nazvem 0 holcicce Uzc, jak ila do ikoly. Vera Filipova je z tech vedoucich, ktcn si na!Hi svuj styl, opirajici se o vcelku znamc a osvedrene postupy~tskeho kolektivniho ptednesu, rozelmivaneho ve volnem prostoru, vyuzivajiciho rytmizacc, echa, cleneni do ruznych hlasi1, de facto filmovych sttihu ald. Jc to vc<louci, ktcra si vedome neklade nijak avantgardni cile, ale jcji pracc prokazatelnc dcti kultivujc, poskytuje jim kvalitni wuelecke texty a uci je leccos z dovednosti u:litecnycb pro tvarovani a pro vysrupovani na vefojnosti.

Z vedoucich, ktere znrune z n~kolika pfedchozich narodnfoh pfohlidek a ktere patti k t~m poucenijsim, jsme sc v Usti

14

,

I

potkali take s Janou ZvoUmkovou, Emou Zamccnikovou a Marii Husineckou. V~hny tti vedouci maji svuj vyrazny rukopis, sve osvedcene postupy pti praci s detmi i pri inscenovani, nicmene u vsech tfi se letos projevila nemala dAvka numyrismu. Jana Z volankova z Prnhy 4 ptipravila s nejmen~imi detmi ve svem obvyklem stylu pasmo z lidove poei:ie Prol by nam ncbylo pn :ii:pcvu vesclo. Byla to vsak nutolik jbAa na jistolu, te bylo tfebu upozomit na kli§e, naznaky meclumickeho prcni1scni zabchanych inscenacnicb poslupu a metod na novy soubor malych deli, aby byl dosazen vysledek-predstaVe&li -rychle a • 'efektivne' •. Ema Zia~mkevA ptedvedla roVRM s nejmen§imi /ZU~ Na Sttczinc - Hmdec Kralove/ Hrubinovu vcrsovanou pohadku ZvifaHlua a loupefnki a take se uchyiila ke sve v posledni dobe velmi vyuiivone technice rozehravek situaci, motivu, motivku, ale i po<.lruznych <lctaihi. Ncni <livu, ic pod naporem lechto bohatych, ne vzdy funkcnich rnzchnivck sc dcjov~i linka rozpadala, vaznul temporyb.nus a d~ti sklouz*valy do prehrhimi. Marie Husinccka pfipravila pro pf chHdku sc svym souborem ze ZUS Pisek dve predstavenf. To zdafilejsi, Andersenova povidka Jc to nuprosto jistc, se vydatoo inspirovalo v textu i v inscenafnich postupech scenarem Ludka Richtra /anif to bylo uvedeno v programu/. To druhe, ptii\Oda z Macourkovy knihy o Zofce - Proc musel vyhynout-, sklouzavaloaf za hranici vkusu ve vyuzivani dvojsmyslii a V kfecovite nadsazce pusobici misty dojmem schvalnosti.

K mcne znamym ncbo novym lvalim na narodni ptehlidce pattily o~ ucitelky LOO ZUS z Kolina - Jifina Cblumska a Helena Malehova. Prvni ptipravila kavkazskou lidovou pohadku O Une H uri drnhi, Capkovu Pohidku ptaci. Ob~ inscenace m.itily nekterymi prvky k di vadlu, ale ani jcdna nevyznela presvedci ve. Z Ttebice pfijel recitacni kolektiv prvnich trfd pod vedenim. Zdeny Marefkove s pasmem Kalu:Un.y, sestavenym z versu, ktere si vedouci napsala sama. Pfodstaveni bylo piijemne, ale nevyrnzuc, ooz bylo do jiste miry daoo

i Umtzetexlyr~nepalfik skvostum ndi poezie. Prace s kvalita-tlmi basnickymi texty by jiste poskytla d!tem bohat!i materiid k pmci i k hmni.

Ve dvou piipadech jsme se v Ust! selkali s typickym §kolnim divadlem, resp. recitaci mk, jak se zatbm v posledni doh! objevowt, tedy s divadlem vymstajicim z potfebikoly, pffpadnepfimoz vyufovani, a ptipravovanym ufitelem, ktery se V dramaticke vychove teprve zacina mmlifet. zS Krasna Lipanacvitila V ramci volitdnehopf~tu Uterami~ckA vychova Erbeoova Vodlaib. Pfedstaveni

. proolematicke, dislmtabilni, sle svWici o tmu. ie diky praci na ptedstaveni mohoo i ~i a sedmaci najit sve cestil:ky i ke Uasikovi Erbenovi. So~asne toto t>fedswvcni ukmlo, :le je nezbyme, aby se ufitele ZS, ktefi chteji dramatickou vydM>vu utit, w.d8avali nejmeoo stejn! intenzivne, jako SC vzdclavwi a vzdclavaj i vedouci zajmovych kolektivu nebo ti tvoi'ivejii utitele ZUS. Pfijemnym zilit!cem: bylo skromne pfedsmvem d~ti ze UUsniceKdoneveti, aitusbal Mlada '1Citeib Simona Marklova, kt.era ufi na maloffldce v male vesnici m Prahou, ma od ~ dany talent pracovat tvofive s detmi a dat pti te praci prostor klddemu diteti, i tonm, ktere je problemove /LMD a1xxl./. Bylo to pfodstavcni zacalccnickc, 1wotofo S. Markiovaopravdu tcprve 1.acina, ale ooucasnc i povzbudivc, prololc lu ncslo ani o manipulovani deti, ani o nekriticke jasimf nad fimkoliv, co dlti takzvan~ pfinesoo. Ka by takovych ucitelu bylo cim dill Um vie. Vecna informace pro uplnost na zaver: Pfed pfehHdkoo a po ni potadalo v Usti nadOrlicl Sdrn:feni pro tvofi~tiku 3. dUnu tvotive dramatiky, ktera oobidla padesati ucitelum a vedoucim seminaf Dramaticka hm a ~ vyckova, dv! ttidy mkladu dramaticke vychovy pro ~iteie z&. kteli se pfihlasili k projekt.u Obecna skola, a seminaf ke kdteriim hodnocem d!!tskeho vystoupenl.

JA.RO&..AV PROVAZNiK

-

CESTY K orv ADLU

Podle knihy TOMASE PEKNEHO zdramatizovala JANA KRENKOVA

Ill Dramatizace vznilda pro soubor Modry ptak LDO ZUS Zd'ar nad Sazavou 1.cyklu (deti ve veku 10-14 let) puvodne jako absolventske vystoupeni 6. rocniku. Cleny souboru jsou i ctyfi studenti ve veku 15-17 let. S predlohou jsme se seznamili v zan 1992 a od te doby na ni pracujeme. S nedokoncen.ym predstavenim jsme jeli na okresni pfeblidku divadelnich souboru do Noveho Mesta na Morave, a to .mis povzbud.ilo, ie jsme predstaveni dokoncili, abychom ho na regionalni prehlidce ve Svitavach zahrali cele. Nasi touhou je zahrat predstaveni pro nejblizsi pfatele a rodice tam, kde se napad zrodil, ve starem lomu v Iese nedaleko za :mestem. Moina V srpnu, na soustredeni souboru ... Nas "Havran" neni jen zaleiitosti sedmnacti clenu souboru. Pfedstaveni vzniklo za pomoci ostatnich deti, i z jejich napadu anebo pripominek, kdyi sledovaly vznikajici pfedstaveni. Nezanedbatelnou radou pfispeli i di nasi absolventi - vysokoskolaci.

Postavy: Mlada Berta Brau.nova Carodejnice V kapi Juliana Berka Verbit Divka- vypravecka Chlapec - hrac na buben Ch6r: carodejnice, les, vojaci, vlastovky, skfitkove, voda

CHOR: Alidske cesty. Kresby prstem v kufe, odnekud nekam. Nikam odnikud. A cesta uvozem a cesty mezi poli. A cesty z oblazlai pres drkotavou vodu. A cesty podle zdi a cesty mezi stromy. A cesty ke k:fizku a cesty kfizem krazeml

Scena: Hraje se V kukatkovem prostoru, dule:bte je uplne zatemneni V sale a prace Se svetlem Deset dfevenych kostek slouzi jako Byci hora, brana statku, pafezy. Na scene je stale buben, potazeny stejnou latkou, do jake se half carodejnice. Vpfedu je velky kamen. Vpravo pfed oponou modra latk.a, naznak vody.

Uder na buben.

Kostymy: Chor V cernem carodejnice maji sede sametove pruhy latek na ramenou; latky jsou vyuzity i jako zvukova kulisa - let vlastovek Havran -pfehoz barvy hliny Juliana - bila halenka, bila sukne, doplneno bud' sedym, nebo bilym salem Mlada - bila kosilka, pres ni kosilka barvy hliny, pozdeji cerno-cervena sukne (odpovidajici vzorku sukne Juliany), cervena masle Berka - platene kalhoty, cepice, sako Verbit - tmave kalhoty, sako - stara uniforma, cerny klobouk Chlapec u bubnu - dlouha cerna halena

Tma, rozevfena opona.

DIVKA :Zkuste se zastavit. .. Zkuste pohladit travu proti srsti a ucitite vuni stare venkovske skfine, kterou nekdo znenadani otevfel. Zkuste nahlednout do te skfine a milze se stat, ze nahlednete do casu, V kterych spolu jeste vsichni rozmlouvali : lide, kameny, skfitkove, stromy.

Svetlo na pfichazejici divku, divka pfijde z jedne strany, odejde druhou.

Tlumene svetlo na jeviste.

MLADA: Havrane zkamene, namne s1 vzpomenes!

15

Zleva Byci hora (dfevene kostky, pokryte latkou travove barvy), zprava vpfedu Havran z kamene (kamen a klecici postava, zahalena latk.ou barvy hliny). Kolem hory "balvany" - postavy zahalene V sedych pfehozech, lezici, schoulene. Ticho. Nehybny les neslysne dycha. Mlada lezi vptedu, protahne se, odhodla se a budi Havrana. Buben - zvuk Havrana. Havran ozije pohybem kridel na zvuk.

CESTY K DIVADLU

Ja vim, :te nekdy mluvi§. Mluv se nmou, havmne, prosim te! Dneska je noc Filipa a Jakuba. Az mpali olu1e na hore, mam tam jit? Ja se jich bojtm, havrane ... Takovych let jsem sruna. Ale uz nechci. Nesni~u!. .. Jak dopadnc ta 1..kouska, havrnnc! HA VRAN :Kamen pulti ke kameni, dtevo ke dfcvu, tclczo k :lelezu. A ty patti§ k nim.

MLADA: Havnme! Havrauc! Havranc z kamenc. V~ere, v~ere. aft! den ubere! Vcccrc, v~re. atte den ubcrc! Rozplyi'\ se, m!sici...

CARODEJNICE V KAPI :Pfestai\! Pfestan s tim carovanim! Ste_ine jsi to Hkala spatne!

Ml.ADA :To neui pmvdul

CARODEJNICE :Nehadej sc sc mnou! Radsi sc koukni! Bojis sc'l

MLADA :Proc bych se mela bat?

CJ\RODf~JNlCE :Tak tcJy pi'ijJd'l AJ. mcsic zcL·rvcni1 a zbk.-<lnc? Na Uyci horn?

MLADA :Prij<lu. Al mcsic :,.lcm,,1{1 a zhlc<lnc. Na Byci hont.

IJERTA :Lmm u:l zlrf1ci krcv, scslricky baby! Ohci'1 ji polykit! Tc vimc! CARODEJNICE :Kazdy den voni jinak, Berto Brnunova! BERTA :Jak voni ncdclc, scstticky b{1by? CARODEJNICE :Ccrvenym santalem, Berto Brnunova! BERTA :Jak voni pondcU, sestticky baby? CAROD:ruNICE :Tak jako aloe, Berto Braunova! BERTA :Jak voni utery? CARODEJNICE :Utery jako pept. BERTA :Jak voui stfeda? CARODEJNICE :Stteda jako mastix. Ctvrtek jako safran, patek jalmpyzma. BERTA :Jak voni sobota, sesttitky baby? CARODEJNICE :Sobota? Sobota sfrou vonil I BERTA :Siry je dost, sestficky biby? CARODEJNICE :Ano, dost. BERTA :A :labich hlav? CARODEJNICE : V~ho je dostatek, Berto Braunova.

■ 16

Buben - zvuk Havnma. Haimm podle zvuku "zhwme... . Mame zkoo§i pfimet Hamma ...

Odbodiava se k tarovanf.

Scbcrc udvalm a zacinu.

A hl:1s sc ji zacbvcjc.

Tma. Zvuk bubnu - pr~ lesa. Z "balvanu" a kofenu se stavaji ~odejmce. Pote ticho a slaM svetlo na jevi§t~ - jako kdyt sviti mesic. Na stolci a kolem sedi farodijnice, Berta Bmunova stoji proti nim. VylcU u vyktilme, jako by zphtala.

Procitnou, mluvi najednou.

Jako uhranute, kolebmty v rytmu.

Vola pbia radosti. Vyletnou, vysiovily kHc k carodejne noci. . Hovofi nyni vecne.

-

CESTY K DIVADLU

nNA CARODEJNICE :Berto Brnunova! Yl.-ccmicc zupada! A mesic ... BERTA :Tak tedy. kozli k(izi sem! Sirou voni, dcvcnky baby! CARODRl_NlCE V KAPI :Berto Brmmova, je tu nckdo, kdo scm ncpuUi. Ale~ t:htcl hy. BERTA :A vidu! Ji, myslcla, zc jc lo kcr lmky! To jc hczkcj trik, devcc! Kde ses ho naucila? MLADA :Jla, j{a ncvim. To ncjak z trcmy, pani Berto! BERTA :Pani! i'likcj mi - bubo! Pojd' bliz u povcz ta<ly .. pmum O • co bys chtela. A ¢knc nahlas, jsou to buby bluche!

MLADA :Chci slotit zkousku z carovani... A pak chci byt s vami. VZTEKLA CARODEJNICE :Jak jsi mlada! MLADA :Vam se to tika! Ale zkuste si byt tak dlouho samy. Mluvit jcnom s hady, cmcU1ky a brouky a jcdnou :11, slo let promluvit par slov s kamenem ... VZTEKLA. CARODEJNICE :Slysrn ji, bolku? HADA VA CARODEJNICE :Je ntjak moc ziva! VZTEKLA :V§.akjaji tu zkousku pcknc osladim! HADA VA :Aja ji tu zkousku pekn~ osolim! VZTEKLA :Ty musi§ mit vsechno jinaci ud ja! HADA VA :Ty taky! Odjalaiva. Nekdy se mi zda, fe ... BERTA :Klid, baby!... A ucila ses, Mlada! MI.ADA :Cely ten cas. 0d raua do tmy. Kiddy den. POTMi!Sn,A CARODt:JNICE :Uvidime, holcicko, co umi!. To fikamjA! HADA VA :Uslysime holcicko, co mui§. To fikAmja! POTM11SU,/,\ :Tak zasc zacinas? Ji1 osolim - ty oslu<lis. Ja uvidim - ty uslysis. Ale at ja ~ jednou bacbu! HADA v A :Ja tebe tak-yl BERTA :Bude tam klid? ... Poslys, posly§ Mlada. Vis, cote ceka, kdyl zkousku neud~las? MLADA:Vim. BERTA ;'fuk zn~nemc.

MI.ADA :Zacueme zk.ousku! CARODEJNICE :Ptej se, Berto Brmmova, jakou barvu hma chova?

MLADA :Lmm? ... Slfibmou. BERTA :Dobfe, dcvcc. CARODEJNICE :Pt~j sc, Ilcrto Brnunovi1, jaky k{uncn Inna cbova.

MLADA : ... Dianumt. BERTA :Spravne. A dill? CARODEJNICE :Ptej se, Berto Braunova, jake zvife luna chova?

MLADA :Kocku. Plaka a kruoo. BERTA :Vybome. holka. A dal? . CARODEJNICE :Ptej se, Berto Braunova, jake by Ii luna chova?

MLADA :Lilek jedly, vl~i mak, leknin, rakos, tamafi§ek. BERTA :To staft Tohle Zlk'lS.

■ 17

Carodcjnicc v ka1li si vs.imnc hromfadky, kcfilm?

Ki'ate ptiletnc zpoi.a Byci hory. Berta ji lisknc k sobc.

Nuwm;u_jc sm..:1t•m kc ''kdiku''. Pfckvapi Mla<lou, nccclrnnc z ni slalmc li1lku, pod niz sc schovava. Usmiva se na ni povzbudive. Narovnava si lelo - v~v~ky.

Carodi:jnicc se naladf oopfatelsky, vyhruin~.

Boji se, jen pohled na Bertu ji doda odvahu.

OM vyleti a vjedoo si do vlasu.

Autoritativne na baby a vlidoo na Mladou.

Zbkdnc, ale nupfohujc k Berti mku. Ruka pilli. Mlada ucukne. Buben - zvuk carovani.

Vyktikne strachem a bolesti. Hiedi na Mladou jwm ulmuwta.

Uder bubnu.

Na rozdil od ostatuich je Berta spravoou odpov&ii potaena.

Uderbubnu.

Uderbubrm. Jc cim dal jislcjsi, vyw.-chnc a nclfe!sc sc.

Uder bubnu.

Obema se ulevi. Napeti pomiji. Ne tak u ostatnich ~~jnic.

I

CESTY K DIVADLU

MIADA :Jak ja se tBim, a:l budu st~t byt s vami! Ani nevite, jak mi bylo smutuo! CAROD~JNICE :.Ten :;c ncl~A ptedcml 7.cptc.i sc ji, B(..-rto, jok sc Imm vylmh1jc!

Ml.ADA :Vykufuje? CARODEJNICE :Nevis, co? MLADA :Jti, j:i si vzpomcnu ... Pl,li sc bily m{1k a k.ifr a <lrcvo aloe a ~bi hlavu ... , zubi hlava ... BERTA :A sira .. . CARODEJNICE :Braunova napovida! BERTA :RikMn si to pro scbc!... No, devcnko, vzpomcn si: s .. .i ... r ... Ml.ADA :Syr! <'.'.:ARODEJNICE :Syr! CARODtJNICE V KAPI :Tak konec, Berto. Ja si ji hem prvni. BERTA :Pockejte, baby. Jeste jednu otazku. Ale tu musis znat, ncbo ... CARODEJNICE :Jak sc dcla to1x>lovf1 mast'!

BERTA :To je t~ke sestficky, topolova mast. Sama bychji u:l asi nesvcdla. Dcli1 se jcdnou za zivol a slaci sc troclm pomazat, aby f lovc!:k lital. CAROD(UNJCE :Kostc sc ponmzc, Bc,10. JINA <'.'.:ARODEJNICE :No tak, Mlada, jak se dela topolova mast? MLADA :To se vezmou cerstve listy maku, mliku ... a blinu. Vatime na &idle. Pak pfidamc pup<.."Ucc z topolu. Zn den a noc se vseclmo propasimje, sedlinu rozpustime. Tak a je to, sestfic ky baby! BETRA :Vybom~. dcvenko! CARODIDNICE V KAPI :Znponuiela na lilck! BERTA :Jak to? ... Pockej ... Opravdul A hrome!

S citcm turoJcjnicc, ncchlc ji aspo11 lrochu nu?.ivu! CARODEJNICE :Berto Braunova, nckdo sem jde! BERTA: Tile, sestficky baby! ~isirete vlilsky. zmi!ilte se v Hsky, zm!i'\te se v byli, af vas nevidi, sestricky baby_!

JULIANA :Je tady nekdo? ST AR.ENKA :Jenom ja, holcicko. A jakpak ses tady octla? JULIANA :Kluci ve vsi praskaji bicem, aby odelmali farodcjnice, a ja je hledam. Ja si uz totiz vi1bec nevim rady. STAl{ENKA :Sna<l nchudc tak zlc ... Ukaz, co to lady nuis? JULIANA :To je dunuan, proti carovani. STARENKA :Ale, ale! To ti muscla poradit n~jakii povcrcivn osoba. Tonic ... To sc ti jcn hlava zatocila!

BERTA: Zcuchejte vlasky, zn1ente se V Hsky!

■ 18

Udcr bubnu. Ulelmese.

Znsyci.

Opravdu napovida.

Jeci a vfesti, ceni zuby.

.Kralcc sc radi. Misto ocekavaneho zvuku .. ticho

Ziskala cas, aby se vzpamatovala.

Vyleli a zajeci, ostalni po ni. Carodejnice ji neslyAf, utvafeji kolem Mlade mm. Ta se snui uteci, ale mam~. Buben - zvuk se zrychluje a silL.

Vie ustane. Ticbo. Berta ma opet prwi slow. Caruje. MladA le:ti bt2 dechu stmoou. Buben - zvuk atrovani. Na planine vyrostou liskove kefe, lodyhy hadince, rmenu, starceku.

Svetlo na Byfi horu. Na upotf sedi statenka a probira se bylinknmi v uzlifku. Pfichazi Juliana.

Necckane strhne Juliane amulet, odhodi ho. Juliana se i.apot.Aci, ale slaknka ji lllchyH a mruJi.

Zvuk bubnu - curovuni. Stafenka se wihle meni v Bertu Braunovou a caruje.

-

CESTY K DIVADLU

Promefl se, byli, af vas zas vidim, sestricky baby!

JULIANA :Talde jsem tu dobfo? Vy jslc carodcjnicc? CAROD~JNICE: Jake ma nohy? Belounkc! Jake ma prsty? Tenounke! Jaka ma licka? Cervena! MLADA: Rozpul se, ofi§ku, rozpul sc. noci. Sv!ekni se, hooe. Svlekni se, ooci. Rozplyn se, m~sici. Zhasni ve¢enuci. CARODEJNICE :Bertp Brmmova! Jittenka vysla! Berto Bnumovat Stromy sc zaviraji! Berto Bnnmoval Mesic sc ztmci! BERT A :Scdlcjtc kosrata, scstfitky h.1by, ztmtlc SC V l)OVCU"i ! Nemiius ptccc jdt~ tnkhlc tarovat suma, Mlada. Dt\vcj na scbc pozorl

JULIANA :Co tady delas? MLADA :Ja jS(.·m i".Jllmaia noc! JULIANA :Ty? MLADA:No,ja! JUUANA :To Li ~, pcknc dckuju. MysHs, zc lo bylo lchkc, ut~l aasim'l Okucm'l Prue mysHs, zc jscm scm sla? :MLADA :To ses nebala? JULIANA :Bala - nebala. Co ted' budu de lat? Ja chci Janka a v§echoo se proti mne spiklo. MLADA :Co je to ~ janka? JULIANA :Tak se jmenuje : Janek ... Kdyl sc ti na me podiva, tak je mi lmed zima, lmed zas horko. A jake ma mce! A obHccj I... Nckdy jako mcsic v (iphiku~ jin<ly :t .. as jako slunicko. MLADA :Tak to je carodej! JULIANA :Carodej! Ten tak! Pase konc. Ptitom piska na pisf.alku ... Ale kdyl jdc, tuk jako kdyby ti §cl kc nmc strom. MLADA :Ty umis pcknc mluvit! JULIANA :Kdepak, to jenom kdyz mluvim o nem. To mi pusa jede. :MLADA :Ja ti ponu"llu, chces? JULIANA :Ty? ... A kdo vlastue jsi? lvfLADA :Carodejnice ... Sice jscm zrovna propadla pti zkousce, ale cnrovat umim. Nckdy n~o mo:tna splctu, ale nakoncc, no uvidi§! JULIANA :Ty ze bys n1i pomohla? ... A co bys za to chtela? :Ml.ADA :Ja? Nie ... Jenom snad ... , nikoho nemam, viL Kdyi ti pomidu, budes pak se mnou? JULIANA :S tebou? To jako myslis bydlet? Tady v Iese? Ml.ADA :Tfeoo jinde. Povidaly bychom si, smaly se ... JULIANA :Trude se clled vlostne kamaradit. Proc ne? Vtdyf ja taky nikolw ncuuun! Jcnom tutu, mamu - a Janka. Jcnom:lc toho jen zdall--y ... Ml.ADA :Tak plaU?

19

Kefo sc zbavuji listu, mcni se jako hejno oskubanych pt.a.kit. Oci na Julimm jako chtive mury kolem ohne. Juliana nevidi ne~i, nem6 dumwn.

Divoky chechtot. Postupne lWlviraji kruh. Buben • k tanci. Vysknou jak na veselce, Juliana se ~i. t~i. umdleva ... Mlada procita, uvidi umec. N~rtava car~jny kruh, nepozorovane se svi&A a ~je. Svctlo nu Miadoo. Ta.nee sc zpomaluje a ticbne s pokracujicim carovanim Mlade. Pine sv~lo.

Lcli zbavene sfly RB zemi.

Na oohy vclitelsky, a~e na Mladou hlasemjako chon~ travy.

Odletne za ostatnimi.

Wi 01nn\tena, omamewi. Okukujc Juliimu, polcka ji.

Obleka se.

Juliana se ji stale vie libi.

Zvuk - triangl - zvoobd z kosteUka.

"'I

CESTY K DIVADLU

JULIANA :To llZ jc lolik? Ja doma doslmm! MLADA :Chccs tam byt hned? JULIANA :To vis, 2c chci! MLADA :A .iak sc vlastnc jmcnujcs? JULIANA :Juliunu. MLADA :Tak pockcj Juliano! Af otcvfe vilr hrnnu, af odncsc Juliimu.

MLADA :A jc pryc. Tonic ncbylo. JULIANA :Kdepak pryc! Ty jsi ale! Tady jsem! Jako siska! Jestc! se sm!j! . . MLADA :Promii'l. Asi jscm sc spldla. AC otevfe vitr bmnu, af odnese J\llianul Tak. ted' ui je pryf doopravdy.

MLADA: Povol si uzdu, shmifko! Neni kam s~hat, kd~ mat tolik ptatel. Jedui le obtaci, druhe zas obihias ty. N~koho mU : to je jak nechat si nan\st dv~ nice navic, dv~ nohy, oci. Ncko1lo mil. Ach, to je jak videt svet dvakrat, a pfitom slcjnc ...

MLADA :Havrane. Havrane z kamene. Ani te nebudim, ani se tc na nic 11cp1'1m. Uz ncjscm san111. Komu j incmu lo mam povedet? HA VRAN :Kamen palfi kc kamcni, dfevo ke dfevu, zelezo k zelezu.

MLADA :Kdyi nechci, tak se vzbudis a fiklis, co vim a co vi:abec ncchci slym:t. Konccuc si nckoho mtidu, a Ly ... Ilavranc! Havranc z kamcnc! Nczloh sc na mnc, havrnnc ...

JULIANA :Dobry den! Carodejnice se take lekaji? Ml.ADA :Juliano!... Juliano! JULIANA :Ja vim, :le jsi tarovala. Abych uz pfisla, vid. Jen:le

■ 20

srastmi, sctx..-vc<lonw.

V oslovcni jc U1ska. Cumjc s opaskcm, suv"'-rcamc, radostnc.

Juliana se dopotaci k Byci skale a uvizue na ni. Hczky SC pochvali. Mlada si ji ted' vsimne a vyprskne.

Opakujc carovimi, ale otoccna na druhou stranu.

Juliana se odlepi a odleti.

Vzadu tma, ptestavba Byti hory na branu, zatim ~ pfehozenymi pruhy latek. Svetlo vpfedu na Mladou, ktera si zpiva.

Svcllo na Havrana. Mlada k ncmu pfijde- pfitanc1, rozradostt1e11a.

Zvuk bubnu - Havrau Qije slim. Pohne kfidly, promluvi. Buben - Havran op!t zbmeni.

Prosi a tuli sc k ncmu.

Pine svetlo. Pfichazi nepozorovane, pak Mlade ?.akrY,je ooi. Ta se vyleka. Radost, zmatek, rozpaky z lasky.

-

CESlY K DN'ADLU

s na~ima nelutou tadna kouzla. Ze pry nesmim vytalmout paty zdomu. Ml.ADA :Vytalmout paly?! JULIANA :To sc jcn lak riku! Koukcj, co jscm ti princsla. Oblec silo.

Ty jsi ale ncsilm! Vypudi1s docda jako holky od ni1s ... Jc11om jcstc trnsku ... No jak.o carodejnice proste ... Nemi'izes s tim neco udcJat? MLADA :M11zu ... Ale ncjdriv si tc musim troclm prohlcdnout.. A h.-<l· sc oloc. A ncposloudu.f

:MLADA: Vodo, vodicko, prolmi se nwlicko. Vodicko v timi, uhni me dlani. Kladuji na vodu, schovej mi podobu.

JULIANA :Pani!. .. KoJik jc ti vJastnc let? MLADA :U n{1sjc lojinc ... Kazdy mia svi'~j cas. Vilr, kmncny ... Mnc fikaji Mladii, ale ic mi vie ncz trcba starym lidcm. JULIANA :Jo, carod~j;1ice ... Tak Jdeme! . MLADA :Kam? JULIANA :Za Berkou. My mu fikame Poberka, ale on to nevi. On je pan! Tak pojd'!

MLADA :Juliano nechod' tam! JULIANA :Ja musim. BERKA :Kobo to sem ~erti nesou? ... Ale! Oni to jsou andclickovel A jak jsou nast.rojcnc! Snad nc na mimluvy? JULIANA :Na namluvy velk01;1ofay pane. MLADA :On je opravdu velko • mozny? BERKA :Co jc §c1,tcm, to jc s fortcm! MLADA : Vidis, vzdyf jsc1;1 ti to tikala. BERKA :Kdy by pamm chtcla mit vesclku? JULIANA :Ttcba lu1ed, velkomozny pane! BERKA :Kdyl lmed, tak hned. Pan ot.cc proti tomu jiste nebude. To budeme pareld ... A tahle pi1jde za druzicku? :MLADA :On si mysli, ze budc tenich! Vypada jak za gros kudla, cert.a SC dovolitva ... BERKA :Nonono! Sia pryc! Tak sla, sla, sla! My si tu pot.febujeme promluvit

MLADA :Tak doli"c. Pi1_idu ... /\le zi1mvc{1 tu zi1stmm.

Nikdo z lidi at me nevidi. A ani my§i af me nesly§L BERKA :Kdepak je? JULIANA :Ona je jako myska, velkomo:lny pane ... Ale ja jsem vam cht& povedet. .. BERKA :Nemusi. souhlasime se vsim.

21

CMpe doslova, rozcsmeje JuUonu. Roztrasa prc<l mladou sukui.

MlacLi se s Um 1,otyka. Juliima ji ponuiha, v1ilcta ji do vlasi'a masli, prohli:li ji. Prnhli:1.i skvnm na tvari.

Rych1e sc rozhodla. Zviazni a zpr-isni. O<lbclmc kc studimcc. SvcUo na vodu.

Klade dlan~ na l'lladinu, ta se nepatme polme. Mlada na ni vlozi uzlik sc saty a pfilozi tvaf. Vod.a smyje skvmu na tvafi.

Pfibehne k Juliane a ti§e ji obejde, zMi.

Vede Mladou, te se nechce.

Svctlo na bn'mu.

Zaboucha. Ozvc se zly it&ot.

Stoji neduv~fiv~ opo<W.

Opet chapc doslovnc a Berku prohledne ihned.

Zapomene septat.

Juliana nazrwcujc, aby poslechla. Prckvnpi Bcrlm, stahnc mu pres oci ccpici .. haliium Ji pomi'ae. Mlada se ukryjc za branou, pfimo Berkovi nad hlavou. Cruuje.

Vzpamatuje se a swlda cepici.

,

CESTV K DIVADLU

JULIANA :Ale ja nechci vas, ale Janka! BERKA :K fertu! Copak se zblaznila? JULIANA :To ano, do neho,jak se lika. BERKA :A ptini rodicovc, dali ji souhlas? JULIANA :No, oni. .. BERKA :Nedali, to dA rozwn. Ale vtdyf my \Ji ji taky nechceme. Soupefit s vlastnim pacholkem!... Poslouchala ... Af si ho vykoupi! JULIANA :Vykoupi? BERKA :No ano, je u nas ve sluibe pfeci. AC tatik sahne do truhlice. Penez ma dost. Pacholek dela v mastali, tak af je tech penez jako much, co tam kone otravuji. JULIANA :Much, vclkomo:lny pane?

MLADA: Popotei\ konc, sh.micko. Mas tolik phllcl, tak nenech je cekat. Nae bys jim puk bylo? V:ldyf nekoho mit, to je jak stavcl si dum, v nem okna i dvcfe ado domu vchazct... Ach, Juliano!

JULIANA :Jak se mi~es usmivat! V§eclu10 je pryc! Copak jsi ncslyscla? Chee JX,~nizc! MLADA :Vasi penizc maji, ne? JurJANA :Vis, jak na nich ti1la scdi? MLADA :Chuditcek! Porad? JULIANA :To sejen tak rika. Pry chudacek. On chodi s kliccma od lmhlicc i spat. MLADA :To se taky jen tak lika? JULIANA :Ne, to jc doopravdy. A ncdcl~j si zc me Jcgrnci. Slibil_us mi, zc mi pomiiles. · MLADA :Tak pockej, nenabirej! Penize! Copak, ty bych rnofua umela. Nevim ale, jestli dloubo vydrli. .. JULIANA :Ty bys je umela? Vycarovat? MLADA :Horsi to budc s temi mouchami. Jejich pancm je totit ... JULIANA :Jsi... trochu legracni, ale ... docela rada le mam ... MLADA :Opravdum Takja tedy ... Ja ti tedy slibltjU, ze do rima penize budou. Budu muset carovat, budu se dost bat, ale pro tebe ... JULIANA :Budou?

22

Berka nepromluvi a odejde.

V:ladu zakryt branu latkami, sv!tlo vpfedu na Mladou. Juliana scdi stranou.

Plne svetlo.

Zvatni, pfemysU.

Vyleti radosti.

Nechape nebez~i. MladA ucbopi Julianu 1.a ruce, ~i se s ni jako v tanci a tak ji odvede.

-

CESTY K DIVADLU

MI.ADA: Vla§tovky? Divocf lovci, skrY,_jtc se v noci. Ncplaslc vlky.

Divoci vici, skryjte se v noci. Nepla.~tc ptaky!

Divoci ptaci, skryjte se v noci. Neplaste vlastovky!

MI.ADA :Juliano! JULIANA :~ mi je here§? MLADA :Nesmii na ne moc myslet. Penize jsou jen zlate mouchy, nC'l se uad~ics, ulcli. JULIANA :To mas pravdu. Zvlasf me SC moc ncdrli. Tak pojdlc cinkilinky. At si vas Poberka velkoinotny tfeba upete a stli ... Janku, ja si le jdu vykoupil jako marcipanoveho vojacka z pouti!

BERKA :A hrome!. .. Ta razba! Na lici mu§i hlava. Na rubu musi patatek!

Hej, verbiti! Verbifi, na slovicko! Mam pro n~j napad. VERBif :Napad? To neni nic pro nas. Pro mis je spis ptepad. Rozwni.§? K~ s hadrem na kopyte. Zahouka sejcek. Nase znameni. Tramtadada! To je ptepad. Anebo vypad. Rozumis. Brana se otevfe. Padacf most! Vyrazi jizda ... BERKA :Je tu jeden takovy mlitdenec. Koniun rozmni. .. VER.Bir :Scm s nim! Jmcno? BERKA : ... Jan.

■ 23

Tlumene svetlo. Mlada pozoruje oblohu, rozdychava se, je neklidna. Zvuk - zahfmeni. Boutka. Mlada si vzpomene. Caruje.

Zvuk - zahfmeni. Mlada upadne a vola.

Z vuk - zahhncni. K Mlade se bliti postavy se zahalenymi tvafemi. Mlada maluje kruh, a ony pouze pfejdou.

Zvuk • vlastovti kfidla. Pfeletne nc!kolik vlaMovek, jedna, znmc!na, posledni, nese v~ek s penezi. Zastavi v kruhu a QJ>UStl jej. Svetlo • blikne na vla§tovku. Mlada sebere vafek, Mitiv~ ho odsune stranou a odpociva schoulena.

Plnesv~o. Juliana pnbiM, bcti k penezum. Pohrava si s nimi a jejich cinkani probudi Mladou. Mlada ji here vacek z rukou.

Zvuk bubnu-kratky motiv verbifskeho pochodu. Juliana zal'uka na bnmu, odhodi vacek pfed vrata a u~e.

Vyjde za zvukem penez. Zajde, vysypane penize cinblou a '\'7.8¢tl se ozve zvuk -bzucenf much. llcrku vybclmc, lll&CC a odbimi 1J10uchy. Postupue silici zvuk - pocbod pfipouta jebo pozomost. Nabizi korbilek, a tak ho laka.

Pochod ustane, verbif saha po korbilku.

Dostava se do raze.

Naznaci, kde ho uajde. Verbit vejde do statlrn.

..

CESTY K DIVADLU

HLASY VESNI~ANit :Jnnku!!! Utec!... Janlm!

MI.ADA :Kdo ~koho ma, ten :lije si v pomalem lete ... Kdo nckoho mil, ten je jako vnika a taky jak mkos, nn ktery li§e seda ... JULIANA :Vzali ho na vojnu, slysis? Vrati se zn sedm let! Jestli :rustane nafivu ...

VERBiR (:za scenou) :Tak lmete kostrou, mladenci! Tohle ze je krok vojaka? To vas jcste palice boli po tom vinecku, ktcrym jsem vas hostil? Vsak vas vojna 1muci! Ruz! Dva! Nanci umet padnout jak jedle! ZP~V (za scenou) :Nikdy jsem nemyslel, zc budu vojak, ze budu od mile pryc masirovat. .. JULIANA :Pomoz mu! Pomoz mu! MLADA :Ale to bych musela ... JULIANA :Prosim te!... Nebo se zabiju! Ml.ADA :Zabijes? ... Tak ~obre, U:delam.to.

MLADA: Zacpete si u!i, hmbosi a mysi,

rezavi mravenci, jeleni a smci,

pavouci a brouci, jezevci a vlci, vsichni lesni ptaci.

Klanim se vam, duchove stromu -Klanim se vam, duchove stromu, na strauu polednf, dubovym proutkem vas prosim.

■ 24

Hlasy za scenou. Buben- ramus. Poslcze ticho. Tma.

Sv~tlo vpfedu na Mladou. Mlada vstava (po carovani pen~ ldela schoulena u stuwinky) a potichu si zpiva.

Pfibehne, hlavu zavinut.ou v tmavem Miu, place.

Buben - vojensky pocbod. Postupne se pfidava dupot pochodujicich, do toho je sly!et verbife.

Na¢v se opakuje dvakmt, sm a slabne, jak se vojaci pnblituji a vzdaluji.

Plnc svello.

Juliana utece.

Tlumene svetlo. Caruje, hlasem lesa swnt Ptichazi strom - les, eeme postavy vynistaji kolem pafe:iu (kostka ve stfedu sceny). Zvuk - pmskot dfeva (velikonofni fehtatka) pfi praskotu postavy slmou.

Tfosk.

Trcsk.

SveUo na propletcny slrom, vytvofeny z postav. Tvafe mbyte, oci zavfcnc. Mlada vykfik:nc, ale v odpoved' ticbo.

Naznaci pohybem hl&Ze1U v6tvickou. Strom se pohne, vzdychne a upfe na Mladou podivny pohled. Mlada couvnc ke ~. upodne. Buben - zwk pochodu. Strom se ro:zpodne, zrormuje do utvaru a jako vojaci odpochoduje.

-

CESTY K DIVADLU

JULIANA :Vis lo uz? Janek sc vriatil!... .lakjsi lo provcdln? Pry znicebonic sli s vcrbitcm itplnc jini voj{1ci. MLADA :To byly ... stromy ... Snad se vrati ... Jsi ut sfastna? Budeme se ui kamaradit? JULIANA :Ty smutti.:1 carodcjnicc! V:ldyC sc ph.-cc spolu davno kamamdime! Tak si ptedstav : I'lek.tm nasim, te bude svntba, :le mam :!enicha, poUbhn rnnm~ mku, tatovi skocim kolcm krku, ale on nasadi vuznou tvar,jako zc se slurul, abych byla pani, abych sc m~la lip ... , a zkralka :le mi'1j 1.cnich musi mil modrou krcv. MLADA :Modrou krev? Pree? JULIANA :To se tak fika! Musi byt rytif nebo zemnn ncbo hrabatko. MI.ADA :Hrabatko? A nae? JULIANA :Nasi na modrou krev vzdycky stonali. MLADA:m JULIANA :Pomoz mi! MIADA :No dobre, ale jak? JULIANA :Kdyl nasi chteji modrou krev ... , tak Jankovi krev tfeba obarvi! A budc to! MLADA :Ona vubec nevi, o ccm mluvi!!! JULIANA :Nasi jsou tak hodni! Nd jim dojde, :le jsme je pfevezli ... Ale co pak zm(1zou? MLADA :Obarvit krcv ... , ocnrovat vodu ... Prosil Ryby na ncbi... Byla bych smna proti cele zemi, Juliano?! JULIANA :Copak nechapcs, :le bcz ncho bych byla sama?

Sama - i s tebou!

MLADA :PC1jdu ocarovnt vodu ... Ale mysli na me, ncz to skonci, prosim te ...

SK(dTCI :Modry ki1111c11 ... Zaklinala pod zemi... skrilky ... Vzala modry paprsck... · Zaklinala Ryby na ncbi .... Modrou barvou vodu obloudila ... HLAS BERTY BRAUNOVe :Vodu obloudila!!! MLADA:

Tak vidi§, Juliano ... Ptece se to povedlo.

25

Mlada nemu!e vstat. Pine sv~tlo. Juliana ptibchne, vola.

Ncvidi, te Mladaje unavewi, ale pfisedne k ni.

Je pysna na sviij ruipad, nepostfehne, jak Mladou vydesila.

Pro sebe.

Mluvi k sobe, ale 11ahle bffi k Jul~.

Mladaji chce obejmout, ale Julianaji odstrti. Ut~e.

Svetlo vpfedu na Mladou. Trese se a ruce ji neposlouchaji jako vyplaseni belasci.

Tnm. Sl.ihc svcllo 11:1 SCCllll.

Pfiskakuji a ptilezaji skfitci. Berou "hicby" (hranoly), oobnuji a klcpaji na nc, blifi sc k Mlade. Ta camjc beze slov. Behn od vody, carujc k ncbi, stale tam a zpcl.

Zvuk - buben a hrom. Wi u studanky, ale z poslednich sil vstane a slditky mene, potom znovu upadne. Tma. Promluvi do tmy.

...

CES1Y K OIVADLU

VESNJCANE (za scenou) :U:l jedou! U:l jcdou! 2enichl Nev~stal MLADA :Juliimol

JULIANA :Ty ses pfisla podival? Jajscm tak sfastn{1!! Taky si musis 1tekoho najit! MLADA :m Co to fika?! JULIANA :Taky si musis n~koho najit. No, co se divas tak smut~? Takhle bys kaideho 1imonla, to nesmis! ID..AS JANKA (za scenou): Juliano! JULIANA :Nczlob se,ja mu vscclmo povc<lela, a on fckl, ze to farovani musi ptestat... A ty jsi davno Ii)cala, zc nechccs. Nae ut taky, 1.e? Tolikjsi mi pomohla! Kam se libaji carodejnice, na nos? JANEK (za sccnou) :JuJiimo!

MLADA: Vodo, vodicko, prolU1i se malifko. Vodicko v tuui, uhni me dlani. Kladu ji na vodu, vmt' mi 1-nou ~•­Kladu ji na vodu, vraf mi mou podobu.

BERTA :Luna uf ztraci krev, scstficky bi1by. Ohei'\ji polyka! ... Te vtine. Te viine! CARODEJNICE :Katdy den voni jinak, Berto Braunoval BERTA :Jak vonf ned~le, sestfifky baby? CARODilJNICE :Ccrvcnym santnlcm, Berto Brnunova! BERTA :Jak voni JX>n~H. scstficky Mby? CARODEJNICE :Tak jako aloe, Berto Braunova! BERTA :Jak voni utery? CARODEJNICE :Ulery jako pcpf, slfc<lajako mastix, ctvrtck juko sathin, p.i.ilck jak pi2mol BERTA :Jak voni sobota, seslficky Mby? CARODIDNICE :Sobota? Sobota sirou voni! ! ! MLADA :Sestficky, sestficky baby! Vemte me mezi sebe!

BERTA :To jsi ly? Ml.ADA :Patfim k vam, poznala jsem to a p(tj<lu lfeba na sto let za trest do jeskyne, jen kdyz ... JINA CAROD~JNICE :Uz nepatiis k nam. ORUl IA C/\ROD(~JNICE :Uz 11cpaUH k 11i1111, MlmU1. Cmov;1la jsi pro iidi. TllliTI :Nasudila sis jcjjch tvitr. CTVRTA :Cely svetjsi obratila vzburu nohama.

■ 26

Z hmnolu je postaven ruimak plotu. Svetlo vptedu na Mladoo. Zvuk-vyzvim~i (triangl). Kopyta - kotar {kokos, ofech); Hlasy vesnicanu, svate~anu.

Mludia sc pfidrlujc plolu, vyhlf:li zdalky. Zvuky ustanou. Pinc svctlo. Juliana pfih!hne, ma pfes hlavu svatebni sal.

Ohlednc sc a dnuoli, aby lo Id mcla za scbou

PfeMbne kolem plotu za Mladou

Juliima odbchnc za hlascm.

Ttna. Svetlo vptedu na Mladoo. Vzadu se z plotu pfipravi Byci hora.

Mlada se naklani nad vodu a auuje. Voda se jen malinko polmc, ale ncodpovida.

Tma. Buben - jako v uvodu. Tlumcne svetlo na scenu. Na Byci hofe a kolem sedi carodejnice, stejn~ jako pfed rokem. Obfad probilui stejn!, jen trochu rychleji. Car~jnice jsou uhranuti!j!§t.

Vyleti ~ svych mist. Mlada be:U, klopyta a place. Carodejnice stmou, mlci.

Promluvi, ale nepolme se. Tolt':z.

Po celou dobu se na rozdil od prvuibo setkani s Mladou, kdy

-

CES1Y K 00/ADLU

BERTA :Sk~ jii Tukova sikovna holka.

MLADA :Havrane ... Havn.mc z kmncnc ...

HA VRAN :Co si pocnes, Mlada? Yoda se ti vyhyba, zvifata od tebe utikaji, slromy se odvraceji. MLADA :St.romy? VMyf se prece vralily! HA VRAN :Sesttitky baby uz t~ nechteji. MLADA :Tuk budu ~aroval suma. HA VRAN :Ani to iwi:nnHt MI.ADA :Hamme. havrane z kamcne. Nenu\m kam jit. HA VRAN :Mai pfoo sebou dve cesty. :Ml.ADA :Tolik? HA VRAN :Mute§ byt jako ja, z kamene. Ml.ADA :Z knmene? Ja? HA VRAN :Nebo musis mezi lidi. Stejn~ ut patfis k nim. MI.ADA :Oni pfece o m~ taky nestoji, havrane. Vis, jak to bylo s Julianou. Nie jsem po ni ncchtcla, jen ... I IA VRAN :Nie? To nic jc vscchno! To nic sc ncdit koupit ani vykou1Jit! Kdyl ncni - ncni. Kdyl jc - jc. Mocn{1 vcc jc ptatelsM, to nic, ktere jsi po ni tolik chtela. MLADA :Jenze Juliana ... HA VRAN :Vsak on fas, az piijde kolemjejich plotu,ji to zle vritli. MLAUA :To nc! To hyd1 ncchtcl.1. HA VRAN :Copak sc nu ni nczlobis? MLADA :Na nikoho se ne-zlobim ... Ja ... ,jaje nu1111 vsechny rada. Vlastovky ... Vscchny! Vsichni si pf'ccc k ncccnm jsmc. Stromy, skfilkovc, kamcny, vo<lµ s puiky ... Jen ... jako kdyby nikdo nev«t~l, :le jsme v§ichni zapleteni v jednom klubicku. HA VRAN :Ja to vim, MladA. Tomu klubku dali lide jmeno Zeme. MI.ADA :Tak, pojd' sc mnoo, lwvrane! Mezi lidi! HA VRAN :Copak kamen mme jit? Ml.ADA :Kdo mi poradi? ... A carovat nesmim. HA VRAN :Mas pfece srdce, otevfene do vsech stran jak ptaci pcUrek. Takovf lidc dovc..~u n~kdy malcm camvat. Tak to zkus taky - a mej ospon trochu st~sti, Mlada.

CHOR (jcdnollivc hlasy) : Ach, lidskc ccsty! Kresby prsteni V ktire, odnckud, nckam. Nikam odnikud. Ach, ccsta i1vozem a cesty mezi poli. A cesty z oblaz.ku ptes drkotavou vodu. A cesty podle zdf a cesty mezi stromy. Ach, oosta ke kfitku a cesty kfl!em kra:lem! .MI.ADA :Havrane! Hamme z kamene!

27

hyly v pohybu. ani nehoou. · Diva se pfes Mladou. Du pokyn a far~jnice odleti. Buben - zvuk oorovimi.

Svetlo na Havrmw. Mlada lezi u 1-Javrwm. Bezzvuku! Havran sejme latku, ukaze nehybnou tvaf.

Chlad ji obleva kosti.

Prisnc.

Nei1prosn~, spravedlivc!, z kamene.

Polcki1 sc, vykhknc.

Pomalu vslavii

Kfici, s nadeji.

Buben - zvuk Havrana. Havran se zahaU a zmlkne. Mlada lc-li u nej. Schoolena. Tlumcnc svctlo na sce1m. Postupnc pfichazcji vsiclu1i hrajici, jcn v ccmem, kazdy za sebe. Zi1Stavaji w.adu stat nebo si sedaji na Byci horu. Reknou svou vctu a hlcdi na Mladoi1.

Zkousi probudit Havnma. Havran mlfi.

--

Utmamjit? CJov&u ~ 11li:kdy om.ko, vii. Tuk ja\ jdtu.

CESTY K DIVADLU

Zvuk-klclroni (triangl). Ohlcdnc sc, scbcre poha.l.enou sukynlru od

Vlduavc scjdc k divukum. Ostutni ji provuzeji pooledein, jw:o by ji Opona.

R.o\i'imji.

Snlmek Jw, Mi&la z phtl.wltwe1n ll' Pmchatit:lclt 17. terww l99J, J.:de imu:,mace f-!avmmt z ktmre11e pamla k nejvit.llm zdzlllt."tim 11drotb1l phlalldky Dluke dimd~Jnl ldlo J99J. (Cldnky o pr-el1lldce DDL llVef'ejnila Tvofivd dmmatika v tlsle 9193.)

0 n·cm souborn Modry pt,k 1u11psaH jcho ch.move do Prachatkkcho pahdmiho dcmiku (zpravodaj tote: '"Dlfflibo ob:kav:ma mm. Spojel1e nace pomotwji orienloval se v neviditcbm. S nnpetim atclmvwne dalif tj'voj my. Ut kooti?

Podm.'tcm her byw V'l.dy stmlo~ ~~- Z kohmia mnoha proiilkia sc stamjf n6pady. A ut to jedef ~lmy mipady spoiu s oolohy pfiw.Wme z divoki! pfiro<ly do drauwmcl.cbo saiiu. Pnmi zkou.'iky = snuha.pfi4'-pu.-robil nu.~ mipady z pfiro<ly nu jcvi!t~ Kutdy z mis si zl..,m vice roU a nove podm-d du mooho pxmctu, klere vytwreji nus soobor a <lavuji cclkovy coomkter role. Vsiclmi ptemysHme. co. pool: a jak. NejvetAlm nepfttclem je ~ tzv. neuprosny. Pfcd premierou 'jsme nuceni · mivit spolu vetsinu i!au e odstranovnt ncdoutl-y.,,. Pa opo&w u v ~rm z mi."I jc km.•iny pocil z toho, oo jsane spolu vytvoflJL. Dloulm occkn'fflrui-tma."

"'V muooru je ookoHk ·pmru: • ktcli jcj dr1.i pohromad~. Ncjlt..-psi jc lo aw soustfcdcnicll. kdy j~·mc cdy w..·u vcnk~ bmjcmc bry. z.pivdme .. povidame si a v noci jsme tnky spolu. - Zacatek pfedstaveni Hamme z kamcnc jsme vytvofili take na soustf~i. HraH jsme v pHrodc vc svctlc svii:ck a bylo lo moc fujn. - Sc souborem j~·mc 1.azily mnohc hcr.kc chvi!c i m.,mjcmnc chviHky. Kdybychom mcly pfc.mul chodil do souhorn~ mi:i hychom s«: v 1>01M.lcli {Jen 1m.~ich sctk.ini) stm.~nc nm.lily."

111 JA nccllOdfm do soubom moc dloubo. MysUm9 zc dccka zc souboru 7.Jmm ale dobfu. Sood tc v oouoom je k.nzdy otevfen~j§i. Vsiclmi jsou sami sebou~ ale pfcsto se mijevi nu soubor jako jcdeu cclck. Snmozrejm~ !e nejsme:mdne putifky, dokafeme se pohkb~ polwdat. nlc i presto ooubor drli m.w. neco zvlnstnibo pohromadc. ZaUm to neumim pojmenov at. ale je to moc knisny:•

-

UTERATURA RECENZE BIBUOGRAFIE

,

-II.

VI'

ROCNiK X 11973/

t.1

I

ti

H.Konrad Hoeming : hnprovizace a bra spatra

,

I

Evp KrOschlova : Pojem uvolncni ve vychovc hcrcc /Ou\zky nejen pro pedagogy divadelnich skol/ JosefMlejnek: Dramaticka bra v sovetskem tisku Zdenek Simanovsky: Dat moznost ancb Co zbylo z "lidusky" NA~EUPY /Recenzc her: Miloslav Disman: Tri m.cdvi<lat.a; Jan Grabovski : Vlk, koza a kuzlatka~ Herald Hauser : Zajicek Doveda; Zdenka Horynova: O ~elce Linde; Zora Jiraskova-Neta Deborska : Dtev~y 1ilmerek; Jan Karafiat-JiH Flifek : Broufci~ G.Matv!jev: Kouzelna galo~; Sergej Micl1alkov: Zajicek ChlubUek; Vaclav VaMtko: Jak kvetinky pfezimovaly/

c. 2 Sona Pavelkova : Soubor a lidova skola umeni Kon.rad Hooming : Improvizace a bra spatra /Dokonceni/ Marina Volsicka: Detsky pfednes ve skole - ''prednesove hodiny'' NA~E TIPY em/= Eva MuchkovM: ... tcntokrat pro soubory mla<lc:le Evidence ~tskych soubori't

t.J Brian Way: Stadia charnklerizace u dcti /Z knihy Development tlum1gl1 Drcmw - Rozvoj osobnosti "dramaticke vyclwwJ/ DISKUSE Jana Vobrubova: K diskusi o zcizovacim cfektu Rcd~Diskusc o principc..-ch ''diva<lla hrnncho dclmi'' Dalibor Picka : Divadlo hrnnc dctmi a drmnaticka vychova Jarondr Sypal: Kratcc k diskusi o dctskcm divadlc VVCHOV A V ZAIHtAN ICI Eva Machkova : Doskolovuni ucilcllt <lrmnatickc vydmvy VC

Velke Britanii

c.4 Marie Hejnova : O spolupraci ucitele s umelcem v oblasti modemi litemmi vychovy

29

Uenek Ma~icek : O de!tskem Imm! Daniela Musilova : Zkusenosti se systemem krite:rii v hodnoceni umeleckeho ptednesu Kritcria hoonoceni insceooci detskych divadelnich souboni Oldfi§ka Baudysova: Mezinarodni udivadelni dilna" v Scheersbergu 1973 Bianka Pe§inova : Amaterske divadlo v Nizozemi /Pot.lie matel'ialu z casopisu Accent zpmcovala Bianka Pdinowil NASE TIPY /Recenze her : Milo§ Macourek : Jednifky ma papou!§ek; Alois Mikulka : Mesic v antenach /Sasulda a Shmicko/ Pavel Srut : General I vanka/ zj + cm /= Zdcna Joskova + Eva Machkova/ : Co ncdoporncujcmc hrial v dclskych diva<ldnich souhorcch

ROCN(K XI /19741·

c. 1 rnach /= Eva MachkovW: Mezinarodni organizace amateni AIT A/IATA a jcji cinnost 11a i1scku vychovy .Frantisck Skf-ipck : TlP 73 ocima frekventanta Vaclav Martincc: TIP 73 ocima lektora

c.2 Eva Machkova : K teoretickym problemum dramaticke vychovy 11. cast/ Otakar Chaloupka : D!tska literature a osobnostni rozvoj cloveka Jifina Novotna-Hurkova : Detsky pfednes jako prosttedek vychovy ke kultute mluveneho projevu NASE TIPY /Rccenzc her obsazenych ve sbomiku Deti detem - Milan Pavlik : 0 zlc kozc, V.Mcdvcdcv : I Husky, Octave Pancu-Iusi, : 0 koz!Atku a ttech kozach, Octave Pancu-Iasi : Mistfi krejci, I.Novikov-J.Sotnik : Praci zavaleny flov!k, Erik Vajjl : 0 duchu z televizoru.; recenze sbomilm Do fi§e pohadky a bajky, recenze her obsafenych ve sbomiku Podvodnik .na sklenene hof-e: Laszlo Hairs: P~ medvidku, Akos Tordon : Nejim a V~snim, Eva Feso.sova: Podvodnik na sklenene hofe/

c.J Otakar ChaJoupka : Detska litemtura a litemmi kontext Eva Biti§fovt'l : Pffspevek dramatick~ hry k socializaci pfedskolniho dilctc Eva Willigova : Mezinarodni divadelni dilna Scheersberg 1973

c.4 Milan Kratochvil : Pohyb, hlas a f~ /Resume knihy A.Musrove­Homera: Movement. Voice and Speech/ Otakar Chaloupka : Detska literatura a jeji hodnoceni Eva Machkova : Na rozfouccnou s clcnari Divadclni vychovy

•

I

INF

OR

MA

CN

f A P

OA

AD

EN

SK

E S

TR

ED

ISK

O

PR

O M

IS1N

I KU

L TU

R·u

BL

AN

ICf<

A.4

1

20

21 PR

AH

A 2

NO

VIN

OV

A S

AZ

BA