potřebují hudebníci také pomoc?

13. 6. 2012TRANSITION – DRUHÁ KARIÉRA

Potřebují hudebníci také pomoc?

Václav Riedlbauch



základy – profesionální školení – praxe

instrumentální vážná hudba / jazz45-50 let, konzervatoř, akademie

zpěvcca 40 let, soukromě, konzervatoř, akademie

žánry populární hudby30-40 let, ZUŠ, ev. konzervatoř


zdravotní potíže

první příznaky kolem 40. roku průkazné v 50 letech stupňují se na konci kariéry



obecné problémy výkonných umělců důsledky extrémní psychické zátěže:

nezvladatelná tréma

→ duševní porucha

→ opuštění profese kvůli nemožnosti veřejného vystupování

zhoršování zraku: důsledek špatných nebo nepřirozených světelných podmínek při výkonu (divadelní provoz, hraní z not z nepřirozené vzdálenosti u hráčů koncertních)



hudebníci-instrumentalisté

výsledky několika průzkumů: USA, r. 1986

hráči 48 amerických orchestrů (ze 4000 zaměstnanců se zúčastnilo 2212 respondentů)

SRN, 90.rokyinformace od 1432 hráčů na smyčcové nástroje v předních německých orchestrech



Velká Británie, posledních 10 letcentra pomoci orchestrálním hudebníkům

→ zhruba 1000 zájemců / rok



nejčastější diagnózy

bolestivá postižení pohybového aparátu: nejvíce problémů v ramenním pletenci a v oblasti klíční kosti

páteř - bolest souvisí s charakterem hry na příslušný hudební nástroj (u houslistů a violistů krční páteř, u violoncellistů a kontrabasistů páteř bederní)

odpovědi 76% amerických a 86% německých hudebníků, 49% z 1032 britských hudebníků,

kteří se obrátili na lékaře (v průměrném věku 36,8 roku)



problémy dermatologické

ve zmíněných německých průzkumech až 45,6% dotázaných

u hráčů na dechové nástroje problémy čelistí a zubů, také dýchací obtíže (výjimečná, zato fatální pro konec kariéry je u dechařů mozkové mrtvice, nejspíše v důsledku tlakového přepětí při hře)



porucha sluchu nadměrná hladina hluku, jíž je sluchové ústrojí trvale vystaveno

důležité hodnoty: směr silného zvukového podnětu, jeho koncentrace, výšková a dynamická frekvence, doba trvání bez přerušení akustického jevu

nejhorší situace: • hráči operních orchestrů, sedící v orchestřišti divadla

(několikanásobné tříštění a odraz zvuku)



• hudebníci užívající amplifikovaného zvuku, se sluchátky

na uších při nahrávání (přímý intenzivní signál do vlastního sluchového ústrojí), nebo s pódiovými reproduktorovými odposlechy (obzvláště při provozování rockové hudby)

• hráči ve velkých dechových orchestrech (trvale vysoká hladina decibelů žesťových a bicích nástrojů)

problém s diagnózou:• hudebník se k poruše sluchu nerad přiznává • handikapuje ho mezi ostatními • působí mu starosti při souhře v kolektivu a při správném ladění

svého nástroje



Několikeré pokusy o účast českých orchestrálních hráčů v audiometrických výzkumech odborníků víceméně ztroskotaly na obavách hudebníků, že by se prokázalo otupení či omezení ostrosti jejich slyšení, omezení ve vnímání okrajových zvukových frekvencí atd.



pěvci

problémy trvanlivosti kvality vlastního hlasového ústrojí nerozumné nakládání s hlasem

přetěžování (mnoho vystoupení bez přestávek, nevhodný repertoár aj.)

málo odpočinku a hlasového klidu

nejmarkantnější u sólistů všech vokálních žánrů



časté i u sboristů v koncertních nebo divadelních sborech

→ problém jednoho zpěváka způsobí rozbití hlasové kompaktnosti celé sborové skupiny, sbormistr je nucen zasáhnout a angažmá sboristy skončit

prevencevlastní postoj k životosprávě

dodržování hlasové hygieny

soustavné pěstování a posilování hlasové techniky

udržování tělesné kondice



Sebevětší péče u některých typů hlasu občas nezabrání tomu, že subjektivní potíže zpěvákovy dominují až tak, že umělec raději svou kariéru předčasně ukončí.



profesionální scéna v ČR

nedivadelní provozování hudbyzhruba 3.000 hudebníků

instrumentalisté stálé profesionální orchestry ostatní profesionální orchestry komorní soubory hudební skupiny

13. 6. 2012hTRANSITION – DRUHÁ KARIÉRA


sólisté volní hudebníci-instrumentalisté ve svobodném povolání

• vážná hudba • stará hudba• jazz • dechová hudba• folklor• rock a žánry populární hudby

celkem cca 2.700-2.750



pěvci ve všech žánrech stálé profesionální sbory vokální skupiny volní sboroví zpěváci ve svobodném povolání vokální sólisté

celkem cca 220-230



divadla s hudebním provozem stálá profesionální hudební divadla

cca 1.400 umělců (vokální sólisté, sboristé, orchestrální hráči)

• opera• opereta • zpěvohra• muzikál• balet

opera mimo stálá divadla

cca 120-130 umělců



samostatné muzikálové scény

160-180 profesionálních umělců (zpěváci, instrumentalisté)

divadla s hudebním provozem celkem

cca 1.700-1.750 umělců



součet všech profesionálů v ČR (koncertní a divadelní sféra)

4.500 až 4.800

obecná charakteristikašpatné platové podmínky v kolektivních tělesech

paralelní úvazky v jiných profesích (výuka na školách všech stupňů)

komorní hra



projekty staré hudby

práce ve studiích a na pódiu ad hoc aj.

posilování zátěže organismu a jeho rychlejší opotřebení



následné zaměstnání, rekvalifikacesouběžný výkon (umělecký, paralelní zaměstnání) - v případě nutnosti předčasného ukončení hlavní profesionální dráhy plynulý přechod do jiné profese



lékařská péče, prevence

závodní zdravotní péče(divadla, orchestry, sbory)

vstupní a pravidelné periodické prohlídky zaměstnanců lékař

kontinuálně sleduje počínající nebo již probíhající zdravotní potíže → pomoc při odstraňování, tlumení

→ doporučení rehabilitačních procesů

→ vyhledávání příslušných specialistů



manažer ve spolupráci s lékařem

investuje do prevence

podporuje aktivity svých podřízených

→ vylepšení fyzické kondice

→ pravidelné masáže

→ lázeňské pobyty

→ rekreační turistika apod.

Obvykle bývají podobné činnosti buď součástí kolektivní smlouvy,

uzavřené mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem, nebo se řeší

dohodou s odbory v rámci plnění Fondu kulturních a sociálních potřeb

(FKSP).



úloha manažera v prevenci odstraňuje nepříznivé faktory na pracovišti

→ nekvalitní osvětlení pódia

→ osvětlení notových pultů v orchestřišti nebo na jevišti divadla

→ velikost a výška notových pultů

→ druh používaných židlí

→ dostatečné větrání užívaných prostorů

→ kontrola teplotních výkyvů a nežádoucích průvanů

→ sledování prašnosti prostředí a vlhkosti vzduchu



správný rozvrh plánu zkoušek a koncertů nebo představení

striktní omezování negativních vlivů během přepravy umělců při hostování a zejména při delším turné

péče o dostatečný odpočinek při této po všech stránkách velice náročné činnosti

problém nadměrného hluku → při vlastním výkonu omezená regulace

→ hledání cest při zkouškách: omezení jeho negativních dopadů na sluch hudebníků



(zakoupení a skutečné užívání některých existujících pomůcek - speciální židle se zabudovanou zvukovou ochrannou deskou, vylepšováním akustiky prostoru užívaného k práci tělesa ap.)

celková atmosféra na pracovišti při pozitivním náboji pacifikuje stresové situace hudebníků



osobní podíl hudebníků na prevenci

vědomí náročnosti terapie profesionálních onemocnění (čas, finance pro zaměstnavatele i pro něho)

nejčastější příčiny potíží • nedostatek zdravého přirozeného pohybu• málo relaxace a spánku • nevhodná životospráva a výživa • přehnaná mimohudební zátěž



doporučení lékařů• různá cvičení na zlepšení zdravotního stavu, hudebníkovy

kondice a pohyblivosti• ovládání vlastního těla• vylepšení životního stylu • běžná fyzická aktivita • domácí práce • hodně pohybu, zejména na čerstvém vzduchu • sporty jako běh, jízda na kole, plavání posilující kardiovaskulární

systém a odbourávající stres • vyhýbání se špatným civilizačním návykům (vysedávání u

počítače, nadužívání automobilu, přejídání)• využívání tance a různých pohybových systémů a technik

(význam jógy speciálně pro hudebníky)



shrnutí

Stupeň vzdělání nemá bezprostřední vliv na uplatnění hudebníka v praxi, důležitější je kvalita jeho podávaných uměleckých výkonů.

Dosažený stupeň vzdělání ovlivňuje dosud platové zařazení v zanedbatelné míře.

Rozhodnutí hudebníka, učiněné většinou mezi 30. až 35. rokem, o základním uměleckém zaměření nebo o výběru hudebního žánru je téměř vždy neměnné a zůstává až do konce umělcovy kariéry.



Pokud nedojde k nějakému závažnému onemocnění nebo poruše zdraví zásadně znemožňující vykonávání profese, nekončí hudebník předčasně svou profesi až do doby nároku na starobní důchod.

Běžnější je přibírání vedlejšího zaměstnání ke svému hlavnímu ,zejména jako zdroj dalšího příjmu. Uplatnění bývá zejména v oblasti hudební pedagogiky, eventuálně v interpretaci speciálních okruhů hudby (např. stará hudba, současní autoři, multimediální projekty, nahrávání filmové hudby, účast v muzikálových produkcích, pódiový šoubyznys, folklorní skupiny, lidová dechovka aj.).



V jednotlivých případech vyřešení zhoršeného zdravotního stavu nebo ukončení aktivní profesionální dráhy zůstávají hudebníci v organizaci jako technici orchestru, archiváři nebo členové produkčního oddělení.

U mladší generace hudebníků lze dnes častěji nalézt tendenci k soukromému podnikání, většinou paralelně se zaměstnáním (agentury všeho druhu, počítačová grafika, produkční služby aj.), takže eventuální přechod do plného angažmá v těchto oborech v případě zdravotní či jiné kolize umožňuje zaměstnanci plynulý přechod do zcela jiné profese.



K rekvalifikaci ve zcela odlišném oboru, než pro který byl hudebník vyškolen, dochází jen zřídka, i když by byl nějaký ucelený systém (možná i mimo síť škol) velmi žádoucí.

Lékařská pomoc profesionálním hudebníkům není v ČR vybudovaná jako systém, závazný pro management i zřizovatele.

Počty hudebníků, věnujících se profesionálně veřejnému provozování v koncertní a divadelní sféře, u nichž dochází nebo by mohlo dojít ke zdravotním omezením výkonu profese, nejsou nijak vysoké, s hlediska nároků na státní rozpočet a veřejné zdroje se nejedná o žádné extrémní položky.



několik problémů k řešení

vytvořit systém předčasného důchodu u těch hudebníků, u nichž se začínají projevovat zdravotní potíže, znemožňující plnohodnotný výkon hudební profese, přitom stanovit limit odpracovaných let s přihlédnutím k době a formě odborného studia

najít způsob, jak finančně kompenzovat rozdíl mezi takovým přiznaným důchodem a průměrným platem v dosavadním zaměstnání, např. dorovnáním z prostředků vytvořeného oborového penzijního fondu (německý model) nebo převedením pracovníka na nemocenskou s výší 80% posledního dosaženého platu (švédský model)



využít možností dané vyhláškou o výkonu rizikových povolání a vybraným hudebním profesím přiznat tzv. rizikový příplatek

uvážit znovuzavedení někdejšího způsobu odchodu do důchodu za výsluhu let, jež by se stanovila s přihlédnutím k obecně zjištěným údajům o průměrném věku, kdy k zásadnímu opotřebení organismu dochází

v tomto smyslu dosáhnout nutných legislativních změn



Za pozornost děkuje

VR

kontakt: [email protected]


potřebují hudebníci také pomoc?

Documents