před krizí (1)
DESCRIPTION
Česká ekonomika v červnu 2009 Vladimír Dlouhý konference Č eská energetika na rozcestí zámek Mělník, 23.6.2009. Před krizí (1). Solidní ekonomický růst, reálná konvergence, klesající nezaměstnanost přes sílící domácí poptávku růst tažen především exportem - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
Česká ekonomika v červnu 2009
Vladimír Dlouhý
konference Česká energetika na rozcestízámek Mělník, 23.6.2009
Před krizí (1)
• Solidní ekonomický růst, reálná konvergence, klesající nezaměstnanost– přes sílící domácí poptávku růst tažen především
exportem
• Inflační cílování ČNB nominální konvergence pod kontrolou
• Deficity veřejných financí a běžného účtu a zahraniční dluh Maastrichtská kriteria
• Financování deficitů i splátek dluhu vládní obligace, ale hlavně zahraniční investice, ať přímé či finanční
Před krizí (2)
• Růst domácí produktivity rychlejší než v zemích hlavních obchodních partnerů trendové posilování reálného směnného kurzu– Při podobných inflačních mírách i dlouhodobé
posilování nominálního kurzu– Krátkodobé spekulační výkyvy, především 1.pol.
2008
• Bankovní sektor stabilní, kontrolován zahraničními bankami– Velmi malý podíl půjček (domácností i firem) v
zahraniční měně– Konzervativní politika, minimální investice do
securitizovaných instrumentů
Před krizí (3)
• Vychýlená struktura průmyslu– Důsledek investičních pobídek?
• Zaostávající investice do dlouhodobých faktorů růstu (vzdělání, R&D)
• Pomalé (resp. žádné) řešení problémů sociálního pojištění a zdravotnictví
• Celkově: stabilní nová členská země EU se
standardními “problémy” růstu• Stávající krize byla externím šokem, který byl
(v českém případě) jen z malé části umocněn domácími - skrytými i otevřenými - problémy
Vnější okolí(region střední a východní Evropy)
• Všechny země regionu: podobné rysy ekonomického vývoje - zhruba 5 let rychlého růstu– taženého vnější poptávkou– s deficity a často i dluhem, (domácností, korporací i
států) financovaným z externích zdrojů• v řadě zemí problémy mnohem hlubší než v ČR: deficity,
zadluženost, závislost na externím financování, půjčky v zahraniční měně, zranitelnost bankovního sektoru, distorze průmyslové struktury, předurčené rozpočtové výdaje a další
• Globální trhy donedávna jednotný pohled na region– nerozlišují příliš mezi jednotlivými zeměmi– obecný pohled určen podle zemí s nejhlubšími
problémy (nebezpečí “nákazy”)
Krize - dvě základní skutečnosti (1)
1. Vnější šok zpomalení ekonomického růstu• Pokles zahraniční poptávky po vývozu• Nižší zisky, nižší mzdy pokles spotřeby• Obecné důsledky globální finanční krize
– nejistota pokles investiční aktivity (včetně silného poklesu FDI)
– pokles cen aktiv– problémy bankovního sektoru, “téměř” credit
crunch– nezaměstnanost, sociální důsledky, atd.
Krize - dvě základní skutečnosti (2)
2. Makroekonomická destabilizace• Ztráta důvěry, nebezpečí “náhlé zástavy”
externího financování problém udržitelnosti (i krátkodobého) dluhu
• Podíl špatných úvěrů v domácích bankách prudce vzrostl (není to případ ČR) dopad na velké zahraniční (EU) banky
• Prudký pokles přílivu kapitálu obecně• V některých zemích současně odliv
Krátkodobé důsledky• Říjen 2008 - březen 2009: spekulace o
destabilizaci některých ekonomik + zbytečná mediální hysterie s nešťastnými důsledky– Pokles všech volně plovoucích měn regionu– Mimořádně tvrdé přizpůsobení reálného sektoru
ekonomik s peggovanou měnou (kromě SK, SLO - Euro)
– Kolaps některých krátkodobých státních emisí, nárůst spreadů
– To vše při velmi nízké inflaci• Pomalý přenos depreciace do cen + pokles cen surovin
Komplikace pro hospodářskou politiku
Protichůdné požadavky na hospodářskou politiku• Obecné dopady krize:
– uvolnění peněžní politiky (i netradičními cestami)• Centrální banky regionu mohly zpočátku snižovat úrokové
míry bez ohledu na depreciaci měn (naopak, podpora exportu)
– tlak na fiskální politiku (vyšší sociální výdaje - automatické stabilizátory, volání po fiskální stimulaci)
– obecně prostor pro anti-cyklickou politiku
• Krátkodobá destabilizace:– Velmi omezený prostor pro nárůst deficitu veřejných
výdajů, ale - minimálně v uplynulých týdnech - i pro rychlejší uvolnění peněžní politiky
Vybraná data (a co ukazují)
• Základní makroekonomické parametry v regionu - s významnými výjimkami - lepší než v EU
• Region není konzistentní skupinou zemí• Různé země - různá míra
makroekonomické zranitelnosti• Skupina zemí Eurozóny (IRL a tzv.”jižní
křídlo”) - mimořádné zhoršení parametrů– Rizika pokryta celou Eurozónou
Základní predikce, 2009
HDP % Státní dluh Inflace%HDP %HDP %HDP CPI, % %
CZ -3.5 -3.0 29.4 -2.7 1.0 8.2PL -0.7 -4.1 47.7 -4.5 1.8 11.0SK -2.1 -2.8 30.0 -5.7 2.0 11.5SI -2.7 -3.2 24.8 -4.0 0.5 6.2H -3.3 -2.9 73.8 -4.0 4.2 9.1RO -4.1 -7.5 21.1 -9.0 4.5 6.1BG -2.0 -0.5 12.2 -14.1 2.0 7.4EST -10.0 -3.2 6.1 -5.7 -0.5 11.8LAT -12.0 -6.3 30.4 -6.5 -1.0 10.3LTU -10.0 -3.0 20.0 -7.0 1.5 15.7
Reálný HDP, roční růst v %predice 2009
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
Eu
ro
D F NL
UK
CZ
PL
SK
SI
IRL
GR
E I P H RO
BG
ES
T
LAT
LTU
Deficit veřejných financí% HDP, predikce 2009
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
Eu
ro
D F NL
UK
CZ
PL
SK
SI
IRL
GR
E I P H RO
BG
ES
T
LAT
LTU
Státní dluh, % HDPpredikce 2009
0
20
40
60
80
100
120
Deficit běžného účtu, % GDPpredikce 2009
-16
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
Eu
ro D F
NL
UK
CZ
PL
SK SI
IRL
GR E I P H
RO
BG
ES
T
LAT
LTU
V čem a proč je ČR zranitelná?• U některých zemí regionu (Pobaltí, H, ale
nejistota i kolem RO a BG) převládá nedůvěra trhů– Krátkodobá udržitelnost dluhu důležitější základní
makroekonomické parametry
• Nálada na trzích je podmíněna i stavem ekonomik zemí mimo náš region (Ukrajina, Turecko)
• V posledních týdnech - stabilizace– Riziko však stále existuje– Nejistota kolem velkých bank v regionu (Erste, KBC,
Unicredit, Raiffeisen, …)
• Srovnání se zeměmi JV Asie před krizí 1997-98
Úvěrová restrikce• Nízké základní úrokové míry centrálních
bank se nepřenášejí do úvěrových nákladů• Naopak
– Úvěry silně procyklické, jejich objem stále klesá, dno v nedohlednu
• Omezení nabídky nebo nedostatečná poptávka?– Omezení nabídky!– Důvody: prudký nárůst špatných úvěrů a (v
celém regionu) pokles externího financování
• České banky mají v regionu nejlepší pozici, ale úvěrová restrikce se nadále nevyhne ani nám
Česká ekonomika 2009 (1)
• Pravděpodobně nejstabilnější ekonomika v regionu– Udržitelný a financovatelný dluh, solidní pozice domácích
bank
• Strukturálně zranitelný průmysl– Nízká exportní poptávka po celý rok 2009 (co bude, až se
vyčerpá šrotovné?)
• Obtížně přístupné a relativně drahé úvěry– Bez ohledu na historicky nízké sazby ČNB
• Pokles HDP kolem 3%, nízká inflace, nezaměstnanost přes 8%– Významné regionální a strukturální rozdíly
• CZK ve velmi krátkém horizontu stabilní, v dalších měsících může být pod tlakem, dojde-li k destabilizaci některých zemí regionu
Česká ekonomika 2009 (2)
• Bude přizpůsobení na trhu aktiv– Ještě jeden pokles akciových trhů?– Nucené či spekulativní prodeje
• Příklady začínáme vidět
• Během 2009 (a patrně též v roce 2010) deficity veřejných financí a běžného účtu se vzdálí od Maastrichtských kriterií– Stále však lepší než mnoho zemí Eurozóny– Je to vlastně problém?– Kdy Euro?
Hospodářská politika (1)
• Systémové řešení dnešní krize leží mimo ČR!– Jsme malá otevřená ekonomika a dokud se
nerozběhne ekonomika EU, bude pokulhávat i růst v ČR
• Rozhodující role - ČNB– Peněžní politika– Regulace a dohled
• Fiskální politika - mezi dvěma vlivy– Tlak na výdaje - stimulační, sociální, atd., porušení
Maastrichtských kriterií není krátkodobě žádná tragedie
– Nebezpečí “regionální” nákazy - požadavek na udržení makroekonomické stability
Hospodářská politika (2)
• Krátkodobá reakce:– Zpolitizování problému velkým nebezpečím– Stimulace poptávkové strany ekonomiky
• Bude efektivní? (a “šrotovné” není měřítkem)– Jen opravdu tam, kde o efektivnosti nejsou pochybnosti– Infrastrukturní projekty - ano, ale problém časového
zpoždění
• Zakládá nebezpečí do budoucna
– Opatření na nabídkové straně• Ano, ale i zde problém časového zpoždění• Využít vhodné příležitosti k reformám
– Problém politické vůle
– Sociální politika - cíleně na postižené skupiny a regiony
Hospodářská politika (3)
• V mezinárodní kontextu:– Nepodlehnout protekcionismu, ani
obchodnímu, ani finančnímu– Rozhodující budou opatření zemí EU v
bankovním sektoru, s dopadem na úvěrovou politiku bank na území ČR
– Hledání cesty k posílení stability regionu– Aktivnější diskuse o Euru, jak v regionu, tak
směrem k EU a ECB• Maastrichtská kriteria - pro jiné země a jinou dobu
Politický kontext• Dnešní krize není krizí kapitalismu, ale krizí mocensko-
politického postavení Euro-atlantického seskupení v dnešním světě
• Posílení skupiny rozvíjejících se zemí (EM)– Čína, Rusko, …
• Postavení USA sice otřeseno, ale stále jde o velmoc• Nejvíce může ztratit Evropa
– Roztříštěná, nejednotná a hlavně neuznávaná• Nová výzva:
– Na jedné straně: schválit Lisabonskou smlouvu– Na druhé straně: bojovat s takovým konceptem
evropské integrace, který není schopen zajistit hospodářskou i politickou konkurenceschopnost v 21. století
Děkuji za pozornost