předchůdce člověka – opakování
DESCRIPTION
Předchůdce člověka – opakování. Osnova hodiny. Osnova zápisu :. 1.) Motivace. Díl a kterých osobností se pojil a s poznatky o našich předcích ?. 2.) Práce s časovou přímkou. Jak po sobě následovaly vývojové stupně a období v toku času ?. 3.) Nale ziště. - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
Předchůdce člověka – opakování
Osnova hodinyOsnova zápisu :
1.) Motivace
Díla kterých osobností se pojila s poznatky o našich předcích ?
2.) Práce s časovou přímkou
Jak po sobě následovaly vývojové stupně a období v toku času ?
3.) Naleziště
Na kterých významných místech získáváme prameny z těchto období ?
RYCHLOVKA
ŠTORCH
TAJENKA1.) uchovávají se tam hmotné prameny2.) způsob obživy člověka zručného3.) předchůdce slona4.) uchovávají se tam písemné prameny5.) dějiny jinak6.) věda, která nachází a zkoumá hmotné prameny7.) kult jinak
tajenka : ………………………
Z. BURIAN
1. Motivace
a) Eduard Štorch b) Zdeněk Burian
a) Eduard Štorch * 1878 + 1956
Významný český spisovatel. Pedagog, archeolog a autor mnoha odborných prací a historických románů, ve kterých popisuje život lidí v období od starší doby kamenné (paleolitu) po události související s pověstmi a dějinami českého státu.
Muzeum Eduarda Štorcha a Karla Zemana, které se nachází ve Štorchově rodné obci Ostroměř, ležící mezi Hradcem Králové a Jičínem. Ve stálé expozici je možné nahlédnout do knižně a filmově zpracovaných pravěkých scenérií. Samotná Ostroměř datuje osídlení již v době kamenné.
Dílo – historické romány:
Paleolit: Lovci mamutů (1918)
Neolit: Osada havranů (1930)
Statečné mládí (1946)
Minehava (1950)
Eneolit: U veliké řeky (1932)
Doba bronzová: Čarodějův učedník (1910)
V šeru dávných věků (1920)
Bronzový poklad (1931)
Doba železná: Junáckou stezkou (1934)
České dějiny
a pověsti: Libuše a Přemysl (1919)
Volání rodu (1934)O Děvín a Velehrad (1939) Zastavený příval (1940)Meč proti meči (1946)Hrdina Nik (1947)
b) Zdeněk Burian * 1905 + 1981
Český malíř a ilustrátor dobrodružných knih.
Prvotřídní tvůrce paleontologických rekonstrukcí vymřelých zvířat a rostlin,na kterých spolupracoval s profesorem Josefem Augustou.
Nejednou se jeho dílo stalo inspirací a součástí filmů Karla Zemana.
Zdeněk Burian ve svém ateliéru mezi prací na svém díle hovoří s hercem Miroslavem Šimkem.
Dílo – paleontologické rekonstrukceDílo – paleontologické rekonstrukce
třetihorní Uintaterium – předchůdce dnešního hrocha
druhohorní býložravec Triceratops
mamutí rodinka z období pozdních čtvrtohor
druhohorní Iguanodon čtvrtohorní Mastodont Homo sapiens neandrthalensis
Tyranosaurus Rex útočí na Hadrosaura
druhohorní Kronosaurus pravěký obojživelník
<- masožravý Edaphosaurus
obrovitý Diplodocus měl dva mozky – v páteři a v hlavě
rekonstrukce života v pravěké jeskyni
2. Práce s časovou přímkou
5 -1,5 mil. p.n.l. 3 mil. p.n.l. 1,5 mil. p. n.l. 400 – 40 tisíc p. n.l. 40 000 p.n.l. - nyní
HOMO HABILIS – Člověk zručný 3 miliony let př.n.l.
výška 130 cm, hmotnost 40 kg
obživa: sběr plodů
výroba primitivních nástrojů: sekáče, úštěpy = tzv. valounová industrie
znaky: klenutější čelo, menší nadočnicové oblouky
život v tlupách
HOMO HABILIS se v tlupě dorozumíval pomocí posunků a skřekůlebka HIOMO HABILISe - objem mozkovny činil 650 – 800 cm3
jednoduché opracování kamene - valounová industrie
HOMO ERECTUS – Člověk vzpřímený 1,5 mil. let p.n.l. – 200 tis. p.n.l.
výška 160 cm
užití souměrně opracovaných kamenných nástrojů = pěstní klíny
UŽÍVÁNÍ ohně
kolektivní lov zvěře
obývání přechodných přístřeší
lebka HOMO ERECTa – objem mozkovny 750 cm3
pěstní klíny HOMO ERECTUS získával a využíval oheň, avšak nevíme, zda jej uměl i rozdělat
rekonstrukce HOMO ERECTA od Zdeňka Buriana
HOMO SAPIENS – Člověk rozumný 400 – 40 tis. let p.n.l.
výška 160 cm, zvětšené nadočnicové oblouky
ROZDĚLÁVAL oheň
pohřbívání mrtvých
hromadný lov – užití luků, oštěpů (hroty = úštěpy z připraveného jádra)
Homo sapiens steinheimensis
Homo sapiens neandrthalensis (neandrtálský člověk – slepá vývojová větev)
HOMO SAPIENS dokázal v tlupách lovit i velká zvířata oddělená od zbytku stáda
lebka HOMO SAPIENS STEINHEIMENSIS
„neandrtálec” dokázal díky svým schopnostem snášet i těžké životní podmínky doby ledové (autor: Z. Burian)
lebka neandrtálce (1450-1880 cm3)
HOMO SAPIENS (na obr. NEANDRTHALENSIS) dokázal sám rozdělat oheň a zhotovit si potřebné nástroje
HOMO SAPIENS SAPIENS – Člověk dnešního typu
40 000 let p.n.l. – nyní
tzv. cromagnonský [kromaňonský] člověk
výška 180 cm
plně specializované nástroje (na každou práci jiný)
dokonalé opracování kamene – čepele z odraženého jádra
rozvoj umění – nástěnné malby v jeskyních rekonstrukce kromaňonce (autor: Z. Burian)
lebka kromaňonce vývoj vzpřímené chůze
společenství člověka dnešního typu po lovu při výrobě oděvů
3. Naleziště
HOMO HABILIS Olduvai v Tanzánii jezero Turkana v Keni
HOMO ERECTUS Přezletice u Prahy
HOMO SAPIENS jeskyně Šipka u Štramberka
jeskyně Kůlna
HOMO SAPIENS SAPIENS
Lascaux [Leskó] (Francie)
Altamira (Španělsko)
viz. učebnice strana 16 a 22 ..
HOMO HABILIS
Olduvai v Tanzánii
jezero Turkana v Keni
Roklina uprostřed údolí Great Rift odborníky přezdívaná „Kolébkou lidstva” se nachází ve východní části národního parku Serengheti. Byla náhodně objevena německým entomologem (odborníkem na hmyz), který do ní nechtěně spadl. Pojmenována je podle nástrojů zvaných „Oldowan” zhotovených z kamenných plátků, jejichž stáří je odhadováno na 2,6 milionu let.
Před 3-2 miliony lety se kolem tektonického jezera, jehož rozloha činí odhadem 6,4 – 8,5 tisíc. km2 (více než Balaton) pohybovala velmi početná skupina příslušníků druhu Homo Habilis, která byla objevena paleontologem Richardem Leakeyem. Ten zde roku 1972 nalezl lebku zvanou Skull 1470 (skull = angl. lebka), jejíž stáří se odhaduje na 2 mil. let.
HOMO ERECTUS
Přezletice u Prahy
Obec, nacházející se severovýchodně od Prahy, je známá díky pleistocénnímu (pleistocén = starší oddělení čtvrtohor) sídlišti Zlatý kopec. To bylo odkrýváno postupně. Prvně, když se ve 30. letech 20. století v místním kamenolomu našly 1 milion let staré zvířecí kosti. Roku 1945 zde byly nalezeny kamenné nástroje z doby staršího paleolitu. Ty vedly v letech 1975 – 1991 k cílenému archeologickému výzkumu, jehož výsledkem bylo odkrytí sídliště, jehož stáří se odhaduje na 750 tisíc let. Krom půdorysu prastarých obydlí zde byl nalezen jeden z nejstarších důkazů užívání ohně.
pěstní klíny nalezené v Přezleticích rekonstrukce přibližné podoby z doby osídlení 1–kameny 2-zvířecí kosti 3-ohniště
HOMO SAPIENS
jeskyně Šipka u Štramberka
Krasová jeskyně ve Štramberském krasu se proslavila roku 1880, kdy v ní byla Karlem Jaroslavem Maškou objevena část čelisti neandrtálského dítěte, které s největší pravděpodobností zemřelo ve věku 8-10 let. Čelist i nalezené nástroje z rohovce a pazourku spadají do doby středního paleolitu – 40 000 let p.n.l. Byly zde nalezeny rovněž kosti medvěda, jelena, bobra a další zvěře. krajina v okolí Štramberka
poblíž jeskyně se nachází i zdroj vody
malebné prostředí štramberka v zimě muselo být pro neandrtálské lovce velmi nehostinné
jeskyně KůlnaRoku 1880 byla tunelovitá jeskyně, jež těsně sousedí s obcí Sloup, objevena Jindřichem Wankelem. Vykopávky Martina Kříže poté prokázaly osídlení z doby neolitu a mladého paleolitu. Po výzkumech Moravského zemského muzea z let 1961 – 1975 bylo prokázáno též osídlení ze staršího a středního paleolitu. Nejvýznamnějšími nálezy jsou zlomek horní čelisti dospívajícího neandrtálského chlapce starý 120 000 let , a lebka medvěda se zaklesnutým hrotem šípu, která dokazuje schopnost člověka rozumného lovit a užívat primitivní střelné zbraně.
jeskyně Kůlna dnes
jeskyně Kůlna na počátku 20. stoletíVstupní portál se stropem vysokým 8,5 metru
HOMO SAPIENS SAPIENS
Lascaux [Leskó] (Francie)
Jeskyně, nacházející se poblíž vesnice Montignac se po celém světě proslavila díky realistickým a ohromujícím obrázkům zvířat a lidí z doby mladšího paleolitu, jejichž stáří se odhaduje na 12 – 15 tisíc let. Byla objevena 4 dětmi roku 1940 a po válce zpřístupněna. Oxid uhličitý vydechovaný návštěvníky však malby ničil, a tak byla roku 1963 uzavřena pro veřejnost. Roku 1983 byla pro účely veřejnosti otevřena její věrná replika Lascaux II.
zobrazení smrti při lovu bizona
pravěký lov původní jeskyně prozkoumávaná odborníky
společenství zvířat a lidí tak, jak si je pamatoval neznámý autor
Altamira (Španělsko)
Jeskyně, vyzdobená paleolitickými malbami, leží na severu Španělska poblíž města Santander. Roku 1886 ji zcela náhodou objevil místní lovec, který dal podnět k průzkumu tehdejšímu majiteli pozemku, Donu Sautuolovi. Postranní síň s malbami objevila jeho tehdy pětiletá dcera Marie. Dnes je Altamira součástí rodiny Paleolitických jeskyní severního Španělska a je zapsána na seznam UNESCO.
město Santander
Interiér Altamiry se stropními malbami
detail maleb
ztvárnění pravěkých zvířat