Kam na hory Mosty u Jablůnkova

a Řeka u Třince

Radegast a rok 2009Nejen o pivu jsme si povídali s manažerem značky Radegast Pavlem Kmínkem.

str. 3

V˘‰lap na OndfiejníkVýlet za krásným výhledem a památkami Frýdlantu nad Ostravicí

str. 4

str. 4

Jak to bylo na Moravě před lety

Uvnitř najdete

Vítkovick˘ hokej slavíPřed šedesáti lety vstoupil severomoravský hokejový klub do první ligy

str. 2

Rychlík RadegastVlak pojmenovaný po nejoblíbenějším moravském pivu křižuje Moravu

str. 2

Hostinští měli z ledu radost

Představme si, že je celý měsíc okolo čty-řiceti pod nulou. Pro naše předky to neby-lo nic neobvyklého. Ovšem takové zimy vypadají romantic-ky jen na obrázcích Josefa Lady. Realita byla jiná.

Stačila zima v roce 1970. I když nebyla re-kordní, stihla pořádně zkomplikovat život všem v nošovickém pivovaru. Na 11. leden 1970 byla přichystána velká sláva. V pro-sinci se v Nošovicích uvařilo první pivo, začátkem ledna dozrálo, a tak byli svo-láni významní hosté k první ochutnáv-ce nové značky. Jenže mrzlo, až praštělo. A tak trubky zmrzly. Zoufalí pivovarní-ci, těšící se, jak se pochlubí svým novým výrobkem, rozmrazovali celou noc a dě-sili se obrovské ostudy, až se sjedou hosté a novináři. Nakonec se trubky rozmrazit podařilo na poslední chvíli a pivo zača-lo proudit tam, kam mělo. Ale na ty nervy tam pamětníci vzpomínají dodnes. V pražském Klementinu, kde sbírají údaje o rekordních teplotách, označují za nejkru-tější zimy ty z let 1644, 1544 a 1440. Čtyř-ky zdají se být v této souvislosti magické, protože o mimořádně tuhé zimě se píše také v kronikách z čtyřicátých let osm-

Pro některé profese byla v minulos-ti krutá zima naopak požehnáním. Na-příklad pro hostinské a pivovarníky. Ti totiž potřebovali hodně ledu, a když byla zima mírná, byli nahraní. O dneš-ních lednicích a mrazírnách se jim ještě ani nezdálo. Každou zimu vybrali z ryb-níků a řek ledové kvádry a nanosili je do sklepů nebo na dvory. Čím více jich bylo a čím byly zmrzlejší, tím déle vydr-žely, ty nejkvalitnější až do léta. Napří-klad ještě ve dvacátých letech minulého století tímto způsobem chladil plzeňský pivovar a na výrobu a prodej piva spotře-boval ročně šest set vagonů ledu. Hos-podští pak vymysleli zlepšovák a prota-hovali pivní trubky kyblíky s ledem. Ale až do doby, než se běžně rozšířily ledni-ce, každý, kdo měl co do činění s pivem, tuhou zimu vítal.

Kronika

náctého století. Za mimořádnou označují meteorologové také zimu z roku 1940, kdy po tři měsíce teploměr nevylezl nad nulu.

Cestou z putyky nespočinoutV archivech se dají najít noviny Těšín-ská hvězdička se zprávami o zimě, která ochromila život v Beskydech v letech

1906 a 1907. Nej-více potrápila oby-vatele Těšínska a Třinecka. „Je polovina března a rtuť tep-loměru klesá k osmi stupňům pod nulou. Na horách šestimetrové závěje přetrváva-jí. Vhodné jest dávat si pozor při večer-ních cestách z putyky domů, str. 2

Na straně 2 je můj vlak. Je bohudík

bezpečný.

Když na Moravě udeří zima

Měsíčník pro přátele piva Radegast1/09

Byly objeveny neznámé jeskynûVsetínští jeskyňáři objevili ve Vršatci v Bílých Karpatech pokračování jesky-ní. Tušili, že tamní propasti jsou větší, než je známo, jen se jim je roky nedařilo najít. Speleologové každoročně kontro-lují jeskynní systémy především v Bes-kydech, Javornících a Bílých Karpatech. Jejich úkolem je monitorovat mimo jiné geologické změny v podloží. Podle spe-leologa Pavla Dobeše je však nalezení pokračování jeskynního systému štěstí. „Je to vždy velký úspěch, zvlášť v loka-litách, které jsou notoricky známé,“ říká. Před dvěma lety speleologové například objevili jednu z nejdelších puklinových jeskyní v lokalitě Záryje na Radhošti, kterou nazvali Salajova díra.

Moravu kfiiÏuje rychlík RadegastPříjemné překvapení čekalo druhou pro-sincovou neděli na cestující, kteří využi-li vlak R732 Radegast jedoucí z Bohumí-na do Brna. Každý pasažér starší 18 let dostal plechovku vychlazeného piva Ra-degast. Značka tak oslavila rozjezd dvou souprav, které ponesou jméno nejoblíbe-nějšího moravského piva. Radegast tak zároveň připomněl, že cestování vlakem je ve srovnání s autem šetrnější k život-nímu prostředí a umožňuje dát si v klidu a pohodě své oblíbené pivo. Rychlík R732 Radegast vyjel 14. prosin-ce poprvé z Bohumína do Brna v 8:17. Druhá souprava se stejným názvem a označením R733 vyrazila opačným směrem v 7:02 z brněnského hlavního nádraží. Stejným způsobem jezdí rych-líky Radegast každý den. Pivo Radegast se tak zařadilo mezi vý-znamné symboly či osobnosti, které už své vlaky mají. Na českých koridorech se prohánějí soupravy s označením Hrad-čany, Emil Zátopek či Odra. Výběr trasy

pro rychlík Radegast nebyl podle mana-žera nošovické značky Pavla Kmínka nijak složitý: „Radegast je silným mo-ravským symbolem. Trasa soupravy ne-soucí jeho jméno tak logicky prochází napříč moravským územím.“

Nové stezky usmûrní turistyKlub českých turistů z Beskyd se chys-tá vylepšit turistické stezky, které vedou na Lysou horu. Proudí po nich totiž ta-kové množství turistů, až příroda do-stává zabrat. Celkem dvacet kilomet-rů lesních cest a stezek se v roce 2009 má dočkat zpevněného povrchu i zastře-šených odpočinkových míst. „Na jejich rekonstrukci potřebuje klub sedm mili-onů korun, peníze chce získat z evrop-ských fondů,“ říká manažer projektu ob-novy stezek Mojmír Nováček. Nyní se některé stezky často mění v bahno a tu-risté pak šlapou vedle, a tím ničí přírodní rezervaci. Někde už proto vznikají i malé dřevěné ploty.

Moravské střepy

str. 2Radegast Expres

Jak to bylo na Moravě před lety

Když na Moravě udeří zima

Věž ve VratimověLidé jí říkají H2O Tower, dříve to totiž bývala úplně obyčejná vodárenská věž. Pak ji jeden místní obyvatel zrekonstru-

oval a vybudoval v ní galerii a výstavní prostory. Vratimovští jsou nadšeni. Mají místo, kde se mohou scházet, a u věže se za-stavují i mnozí projíždějící. Krásný příklad, jak se dá využít zdánlivě nevyužitelná stavba. Stojí v poli ve Vratimově, kousek od jiného známého vratimovského orientačního bodu, radegastovsky zelené restaurace U Šodka.

krátké spočinutí a usednutí u cesty rovná se téměř jistému umrznutí,“ psali novináři, kteří evidentně dobře znali zvyklosti svých čtenářů.Zároveň jsou ale historické noviny také plné zpráv a rad, jak se se zimou vypo-řádat. Některé z nich jsou platné i dnes. „Když teplota pod bodem mrazu se udr-žuje, moudré ženy vesnické na parádu ne-hledí, ale několik teplých suknic na sebe nasadí,“ psal časopis Lada. „Ženy z měst měly by se podle nich poučit a i na krát-ké pochůzky teple se obléci. Když je mráz silný, nepředpokládejme, že kolemjdou-cí na naši postavu hledí, naopak, každý spěchá co nejdříve do tepla,“ psala jaká-si osvícená novinářka rady pro marnivé čtenářky.

Proti mrazu zpěvemJak se se zimou vypořádávali před mnoha lety na moravských vesnicích? To jeli zjišťovat novináři z listu Moravská Orli-ce. Byla zima 1929 a v některých dnech dosahovaly mrazy až minus pětatřiceti stupňů pod nulou. „Teplota v Beskydech ani ve dne nedostává se nad dvacet stup-ňů pod nulou. I když školník oheň v kam-nech celou noc udržoval, ve třídách ráno bylo lehce nad nulou. Promrzlí žáčci tís-nili se jeden k druhému. Učitel seskupil je k sobě a zahájil učení zpěvem a tělocvi-kem a teprve až se vzduch dechem pro-hřál, začal s předměty, při nichž je zapo-třebí sedět a psát.“Ostatně právě v mrazivém roce 1929 teh-dejší ministerstvo školství a národní osvě-ty nakonec na téměř celý únor pozastavilo výuku ve školách, aby nehrozilo, že děti cestou zmrznou.A ještě jedna zpráva z novin Těšínská hvězdička z roku 1907: „Mnozí turisté z měst zdají se jako smyslu zbavení, když v této zimě do hor se vypravují obleče-ni, jako by na lázeňskou promenádu šli. Nebýt toho, že dva lehkomyslní výletní-ci cestou hajného potkali, zle by to s nimi dopadlo. Doprovodil je cestou k nejbliž-ší chalupě, kde najíst dostali a přenoco-vali. Jejich botky mrazem a sněhem tak zničené byly, že na cestu museli jim míst-ní obyvatelé svoje darovat. Muži byli tak vděčni, že poděkování v novinách uveřej-nit požádali.“

Co je nového

Chcete potkat divočáka?Copak ti dva dělají? Vypadá to zajímavě, ale skutečnost je taková, že tenhle hajný před kancem na žebřík neutíká. Naopak, rozumějí si spolu. Při vycházce na hrad Hukvaldy může podobný zážitek potkat každého. Divočáci jsou sice za ohradou, ale když budete pěkně zticha, můžete si je prohlédnout přes plot docela zblízka. Stejně jako daňky či muflony. Zimní procházka areálem Hukvald stojí za to.

Silvestr na lyžích

Pohlednice

Lenka Chládková z Černé Hory napsala tento příběh do soutěže Život je hořký. Bohudík! a vyhrála denní cenu, pivo Radegast Premium v plechovkách, balení po 24 ks x 0,5 l. Další příběhy najdete na adrese http://www.radegast.cz/zabava/zivot-je-horky-bohudik-2008/

Nechcete mě tu vystavit?

Vítkovick˘ hokej slaví ‰edesáté v˘roãí

S našimi známými jsme se rozhodli, že Silvestra nepojmeme jen jako válení se u televize a pojídání chlebíčků, ale že vyrazíme na lyže. Jel můj švagr, man-žel, kamarád a já. Vyrazili jsme na trasu lesem, nevím už, kolik to mohlo být ki-lometrů. Po čase mi síly ubývaly, ale jako tvrďačka jsem nemohla dát na sobě nic znát. Po dalších kilometrech už jsem musela s pravdou ven. Jenže stejná trasa nás čekala zase zpátky. Nepomohla ani

štamprdlička v hospodě. Pak mě na-padlo, že si zavolám mobilem odvoz. Chlapi mě sice hecovali, ale mně už to bylo jedno.

V osm hodin už jsem se hezky hřála u kamen. A co chlapci? Dorazili asi o dvě hodiny později – mokří, unavení, jednomu se dokonce rozpáraly kalhoty na zadku. V deset hodin už ti tři spali. A já jsem mohla se zbytkem chaty osla-vit hezký Nový rok.

str. 1

Víte, co se stalo před šedesáti lety v ho-kejové sezóně 1948–49? No přece Vít-kovice poprvé vybojovaly postup do první ligy. Ostrava dostala zimní sta-dion s umělým ledem a Vítkovice se pustily do kvalifikace. První zápas byl doma a byla to ledová sprcha. S Králo-vým Polem prohrály 0:5. Pak už to ale šlo jako po másle. Následovalo vítězství v Českých Budějovicích, pak v Pardubi-cích a liga byla doma v Ostravě.

str. 2

Život je hořký... Bohudík!

Radegast Expres

str. 3

Místo, které mám rádMiluji hory. Ze všeho nejradši mám zasněžené kopce. Bydlím

v Beskydech, ale rád jez-dím i jinam.

Co mě nejvíce zaměstnáváTeď je to dcerka, ještě ani ne roční Terezka. Kvůli ní teď nikam nejezdím, pokud nemu-sím, a jsem nejraději doma.

Pavel Trnka, obránce HC Vítkovice Steel

Rozhovor

Radegast 2009: hokej, pfiíroda a zábava

AnketaRadegast

Je tady rok 2009. Co od něj mohou příz-nivci Radegastu oče-kávat? Nejvíce o tom ví manažer značky Radegast Pavel Kmí-nek. Jeho starostí je, aby pivo z Nošovic nejen chutnalo, ale aby také přinášelo příležitosti se pobavit a dozvědět něco no-vého. Jaký má vztah k pivu a severní Mo-ravě on sám?

Loni se konala soutěž o srub v Besky-dech. Měla úspěch? A chystáte něco po-dobného?Soutěž o srub se setkala se značným ohla-sem a přilákala velké množství soutěžících. Stejně tak vyvrcholení soutěže v rámci Ra-degastova reje vidělo mnoho příznivců. Jsme samozřejmě rádi, když naše akce mají takovou odezvu. Soutěž pro naše spotřebi-tele připravujeme i na rok 2009. Více bych zatím nechal pod rouškou tajemství, ale mohu slíbit, že se opět bude soutěžit o za-jímavé a atraktivní ceny. Z dalších velkých aktivit bych rád zmínil spojení Radegas-tu s moravským hokejem. Spolupracujeme s hokejovými kluby na Moravě a společ-ně chystáme zajímavé aktivity pro fanouš-ky. V září opět vypravíme Radegast tým do jednoho z největších štafetových závodů na světě – Dolomitenmann. V roce 2008 se naše družstvo umístilo v celosvětové kon-kurenci na výborném pátém místě. Bude-me našemu týmu držet pěsti, aby se i v roce 2009 podařil výborný výsledek.

Které z tradičních akcí Radegastu pro-běhnou i v tomto roce? Útěk v řetězech, Radegast den či budou i nějaké nové?Přes léto chystáme spoustu akcí. Mezi nimi určitě nemůže chybět Radegastův rej, a ze-jména Radegast den. Budeme pořádat již sedmý ročník tohoto stále více oblíbené-ho setkání příznivců piva Radegast. Šestý ročník se nesl v hokejovém duchu a přilá-kal do Nošovic 25 tisíc návštěvníků. Tímto bych chtěl všechny už teď s předstihem po-zvat v září do Nošovic.

Jak se osvědčila roční spolupráce Ra-degastu s hokejovým týmem HC Vítko-vice? Co vlastně obnáší a máte ohlasy fanoušků?Hokej je tvrdá hra pro správné chla-py. Proto Radegast jako správné pivo pro správné chlapy fandí hokeji, přesněji mo-ravskému hokeji. Proto podporujeme klub HC Vítkovice a fandíme mu. Těší nás, že se v této sezóně klubu daří, a věříme, že dotáhne své vítězné tažení až k samotné-mu vrcholu. S velkým ohlasem se setkala např. autogramiáda hokejistů na Radegast dni, kde fanoušci stáli dlouhé fronty, aby získali podpis své hokejové hvězdy. Ra-degast odměňuje při domácích zápasech Vítkovic nejlepší hráče utkání kartonem piv, což se také setkalo s velkým ohlasem. Po náročném zápase přijde takový dar urči-tě vhod. Spolupráci dále rozvíjíme, připra-vujeme zajímavé akce pro fanoušky, ať už přímo na stadionu, tak i v hospodách. Ur-čitě se mají na co těšit.

Radegast se podílí na řadě akcí sou-visejících s ochranou přírody, jako je podpora naučných stezek či naposle-dy zajímavá akce, výsadba jedlí a tisů v Beskydech. Chystáte něco nového i v tomto směru? V této oblasti chceme spolupracovat i na-dále, Radegast má k přírodě velmi blíz-ký vztah. Pokud to tak mohu říci, tak Bes-kydy jsou pro Radegast přímo posvátné místo. Podporujeme nejen obnovu příro-dy, ale třeba i naučné stezky. A sami po-řádáme akce, jako bylo například Putování k pramenům řeky Morávky. To bylo velmi úspěšné. Právě řeka Morávka je úzce spja-

ta s nošovickým pivovarem Radegast. Po-skytuje totiž jednu ze zásadních surovin pro výrobu piva – vodu. Voda z Morávky je díky své čistotě a složení tím nejkvalit-nějším, co můžeme pro vaření piva Rade-gast mít.

Máte vy sám nějaký vztah k sever-ní Moravě, případně beskydské příro-dě, nebo jste se s ní setkal až díky práci manažera značky Radegast?K beskydské přírodě jsem si vybudoval vztah ještě před tím, než jsem začal pra-covat na značce Radegast. Velmi rád jsem jezdil a stále jezdím do Beskyd jako turista, protože je ve zdejším kraji opravdu krásná příroda, jako stvořená pro odpočinek a re-laxaci.

Čím je pivo Radegast výjimečné a od-lišné od jiných piv?Pro pivo Radegast je charakteristická hořká chuť. Tím se odlišuje od ostatních piv. Odtud je odvozen i hlavní slogan značky Radegast: „Život je hořký. Bohudík!“

Jaký máte k pivu vztah? Můj vztah k pivu je velmi pozitivní. Pivo mám rád, ať už po dobrém jídle, nebo si jen tak zajít na pivko do hospody. Upřím-ně si ani nedokážu představit, že bych pra-coval pro pivní značku a nepil pivo. Takto se mohu lépe vcítit do potřeb a chutí na-šich spotřebitelů, což je pro mou práci velmi důležité. Mezi má nejoblíbenější piva patří právě Radegast. A není to samozřej-mě jen tím, že pro něj pracuji, ale právě ta

charakteristická hořká chuť dělá toto pivo výjimečným. Věřím, že stejně tak chutná i všem čtenářům Radegast Expresu. Pro-dejní čísla dokazují, že Radegast je nejoblí-benější pivo na Moravě, což mě velmi těší.

Pavel Kmínekmanažer značky Radegast

Narodil se v roce 1974 v Nymburku, vystudoval Vysokou školu ekonomic-kou v Praze. Začínal v reklamních agenturách, posledních šest let před nástupem do Plzeňského Prazdro-je pracoval ve společnosti T-Mobile. Nyní je manažer značky Radegast.

Otec piva Radegast slaví v˘roãíJaromír Franzl, nes-tor českého pivovar-nictví, který význam-ně pomohl k rozvoji vaření piva na Mora-vě, oslavil 30. listopa-du devadesáté naro-zeniny. Svou kariéru korunoval při zahá-jení vaření piva v no-šovickém pivovaru v roce 1969. Pivu Radegast vtiskl charakteristickou hořkou chuť, která tehdy nebyla vůbec ob-vyklá. V Nošovicích působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1981. Jeho nesporné zásluhy byly oceněny uvedením do Síně slávy českého pivovarství a sla-dařství v roce 2005. „Pan starý, jak se panu Franzlovi přezdí-vá, je mimořádná osobnost pivovarského

světa, která se obrovským dílem zaslouži-la o rozvoj vaření piva na Moravě,“ přibli-žuje svého předchůdce manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák. Jaromír Franzl je šestým sládkem v pořa-dí pocházejícím ze slavného rodu Fran-zlů. Od roku 1942 do roku 1969 prošel celou řadou moravských pivovarů. V pa-desátých letech už zúročoval své odborné zkušenosti a řídicí schopnosti na pozicích výrobního náměstka, ředitele či sládka.

Autor chutiVrcholem jeho profesionální kariéry byla práce v nově vybudovaném pivovaru Ra-degast v Nošovicích, kde působil v letech 1969–79 jako výrobní náměstek. Právem je považován za otce piva Radegast, pro-tože právě on mu vtiskl charakteristickou chuť, která se postupem času stala velmi oblíbenou. Do svého odchodu do důchodu v roce 1981 byl pak ředitelem největšího pivovaru na Moravě. Jaromír Franzl pů-sobil v pivovaru Radegast i po roce 1989 jako poradce při zavádění technických inovací. Jako první v jeho historii získal ocenění Zlatý Radegast a v roce 2005 byl uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. Zařadil se tak mezi největší osobnosti oboru.

Vypadá to na pěkný rok. Bohudík!

str. 4Radegast Expres

Častým místem, o d k u d v ý s t upy

na Ondřejník začínají, je Frýd-lant nad Ostravi-cí. My to však zku-síme z opačné strany a ve Frýdlantu skon-číme. Po celé té ná-maze se nám to bude hodit, protože tam je řada občerstvoven, mezi nimiž nechybí ty s logem Radegastu.

Žádný strach, tuhle trasu zvládnou i ti, kteří zrovna vysokohorské turistice neholdují.Ondřejník je krásná hora. I když si větši-na lidí myslí, že je součástí Moravskoslez-

ských Beskyd, odborníci vědí, že spadá do takzvané Podbeskydské pahorkatiny a není už zařazen do Chráněné krajinné oblasti. Ovšem výhledy, které turistům na-bízí, mu mohou závidět i mnohem známěj-ší kopce.

Obří mraveništěVyrazíme na něj z Kunčic pod Ondřejní-kem, kam je autobusem i vlakem dobré spojení. Máme před sebou tři kilometry příkrého stoupání. Modrá značka nás vede loukami s původními beskydskými osamo-cenými chaloupkami, ale pak se dostáváme do lesů. Ocitáme se totiž v přírodní rezer-vaci Skalka. Je tu plno balvanů, menších jeskyněk a prastarých buků, takže si bu-dete připadat jako v pralese. Některé stro-my tady mají až sto osmdesát let. Z vrcho-lu Skalka je krásný výhled a pak už nás modrá značka vede na východní svah Ond-řejníku. Cestou určitě uvidíte některé z ob-rovských mravenišť, kterými je tato oblast proslulá.

Dům Ferdiše DušiČeká nás pět příjemných kilometrů, ve-směs se jde z mírného kopce. A už se oci-táme u staré zvoničky a odpočinkového

areálu s lavičkami a prolézačkami pro děti. Tady kdysi stávala půvabná chata Solárka, která však vyhořela a dodnes jsou tu vidět její zbytky. Trasa se tu dělí na dvě barvy, po zelené se dostaneme zpátky do Kunčic, jen trochu jinou cestou, po modré můžeme pokračovat do Frýdlantu. Kdo chce dát za-brat nejen tělu, ale i duši, může se tam tro-chu vzdělat. Ve Frýdlantu, přesně na naší modré trase, se totiž nachází malý domek, rodiště známého beskydského malíře Ferdi-še Duši. Teď je v něm jeho muzeum a často se tam konají různé výstavy. O víkendech je otevřeno od 10 do 17 hodin.

Tip na výlet

Znáte tohle?

Ve Frýdlantu nad Ostravicí výlet na Ondřejník může začít i skončit

Radegast Expres 01/09 Vydává: Boomerang Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, Praha 7-Troja, IČO 26447657, ve spolupráci s agenturou Rust, Jugoslávská 29, Praha 2, pro Plzeňský Prazdroj, a. s., U Prazdroje 7, 304 97 Plzeň Uzávěrka čísla: 19. 12. 2008 Vychází: 1. 1. 2009 (měsíčník) Neprodejné, MK ČR E 14459 Foto: ČTK, iStock, isifa, Fotobanka.cz, Jiří Durdík, Marek Čech, archiv Web: www.radegast.cz

Bíla zima, tak to má být.

Zadání: Řešení z minula:Měli jste pomocí provazů, kolíků a kroužků přivázat ovci tak, aby vyžra-la v trávě čtverec.

Otočte jelena tak, aby koukl na druhou stranu. Pohnout ale můžete jen dvěma sirkami.

Kde se osvěžit

Restaurace Beskyd, Frýdlant nad OstravicíHostinec Harcovna, Frýdlant nad OstravicíRestaurace Huťařství, Kunčice pod OndřejníkemRestaurace Skalka, Kunčice pod Ondřejníkem

Kolem mravencÛ na Ondfiejník

Recept

Do restaurace Meteor na stadionu ve Vratimově se na dobré pivo chodí, i když se v areálu zrovna nic neděje. Podnik je to klasický, venkovský, náhodný návštěv-ník by do něj možná ani netrefil, protože je ukrytý v budově u hřiště. Na první pohled ničím nepřekvapí, po chvíli nový návštěvník pochopí, proč tady bývá pořád plno. Obslu-hu zajišťují milé a sympatické hostinské a domácí přístup je tady na prvním místě. Kdo hledá klasickou potemnělou pivnici, bude potěšen.

Restaurace

Potřebujeme:300–400 g chlebakmínsůl50 g másladva párky či klobásky1/4l kysaného mléka

Takhle jedli naši předkové, když chtěli ušetřit. Může to být ale také skvělá příle-žitost, jak vyrobit něco teplého do žalud-ku, když doma zrovna nic moc není. Chléb by měl být spíše tvrdší, aby se dobře roz-lámal. I s kůrkami, ty jsou obzvlášť dů-ležité, se nahází po kouskách do vody se solí a kmínem. Když je rozvařený, že se rozpadá, vmícháme trochu másla a kysané mléko. Pak dodáme nakrájené uzeniny.Podobně se dá polévka připravit, i když máme chléb jen čerstvý. Je však vhodné ho předem na kostičky osmažit na pánvi na troše másla a až pak vložit vařit do vody. Je to jídlo obyčejné, ale v zimě pěkně zahřeje.

Jdeme se bavit

zu tři lyžařské tratě dlouhé přes 600 metrů, dva vleky a dětský vlek, běžecké stopy a snowpark pro snowboardisty. A o novém osvětlení lyžaři říkají, že je ze všech bes-kydských středisek nejlepší.

Snowpark v ¤ece, od-lehl ,̆ ale zajímav˘ýMilovníci snowboardingu si přijdou na své v snowparku v Řece u Třince. Toto nepří-liš známé beskydské středisko blízko hra-nic s Polskem vybudovala parta nadšenců a je součástí lyžařského areálu. Více infor-mací získáte na www.ski-reka.cz, kde také jeho provozovatelé očekávají různé připo-mínky a návrhy, co by se vlastně morav-ským vyznavačům snowboardingu líbilo.

Divoké ‰elmy v Orlové

Unikátní výstava je k vidění až do 28. února v Muzeu Těšínska v Orlo-vé. Vystaveny jsou preparáty vzácných kočkovitých šelem, díla Viléma Borův-ky, který je jedním z nejuznávanějších preparátorů ve světě. Ten, komu není líto zvířat, ze kterých se staly vycpaniny, si přijde na své. Lvi, tygři, rysi či oceloti jsou tu jako živí. Otevřeno je každý den kromě pondělí od 9 do 17 hodin s poled-ní přestávkou mezi 12. a 13. hodinou.

Bronzová v˘stava

Do konce ledna trvá v rytířském sále Že-rotínského zámku v Novému Jičíně výsta-va, která zachycuje život v době bronzové. Mimo jiné ukazuje, jak si naši předkové uměli poradit bez nástrojů, které známe dnes. Otevřeno je od úterý do pátku do 16 hodin s polední přestávkou mezi 12 a 13 hodinou a v neděli od 9 do 15 hodin.

Mosty u Jablunkova, zábava pro v‰echnyDo areálu si lidé zvykli jezdit po celý rok, protože tam je připravena řada atrak-cí i v době, kdy po sněhu není ani památ-ky. Oblíbený je třeba sjezd na laně, tak-zvaný Gorolšus. Teď v zimě si návštěvníci užijí tento sportovně adrenalinový ráj ještě víc. Tuto sezónu jsou v Mostech v provo-

Chlebová polévka