ZDARMA ▫ NÁKLAD 200 000 ▫ ČERVEN 2018 ▫ UHERSKOHRADIŠŤSKO ▫ WWW.NOVINYZLINSKEHOKRAJE.CZ

NOVINYzlínskéhoKRAJ kraje

Začínali výrobou tlakoměrů, teď se podílí na kosmickém výzkumu

REDAKCE

Společnost BD SENSORS letos slaví čtvrtstoletí existence. Její rozvoj je pozoruhodný a ukazuje, že v době globální digitální revoluce se příběhy podobné Stevu Jobsovi a jeho přátelům mohou v o něco menším měřítku odehrávat třeba i na Slovácku. I když se o nich tolik neví a nemluví.

V areálu společnosti BD SENSORS v buchlovické průmyslové zóně postupně přibývají výrobní haly. Za nimi vykukuje firemní vinice Foto | archiv firmy

Hradiště opět ožije Letní filmovou školou

strana 2

INZERCE RV1801360/04

BUCHLOVICE | V roce 1993 za-ložila firmu BD SENSORS parta nadšenců do elektroniky. V jed-né kanceláři v budově uhersko-hradišťského Obzoru montovali tlakoměry. Dnes zabírá firemní areál větší část průmyslové zóny na okraji Buchlovic. Pracuje tady 150 zaměstnanců. Další sesterské společnosti fungují na Sloven-sku, v Německu, Švýcarsku, Číně a Rusku.

Hlavním produktem zůsta-ly tlakoměry. I když z výroby od-chází stovky tisíc kusů tlakoměrů a senzorů tlaku ročně, většinou jde o menší série vyrobené přímo na míru zákazníkům.

„Tlak potřebujete měřit takřka ve všech oborech lidské činnos-ti. Měříte ho u strojních zařízení, v autech, nakladačích, jeřábech,

námořní dopravě. Měříte tlak v trubkách, do kterých pouští-te páru, vodu nebo třeba nějaké speciální tekutiny. Obrovská šká-la využití je v potravinářství. Při destilaci alkoholu, při výrobě piva, všude měříte tlak nebo hladinu. Představte si, že máte velký ne-rezový pivní tank a nevíte přesně, kolik v něm máte piva. Dokážete to změřit pomocí našich zařízení,“ říká Boris Papp, provozní ředitel společnosti BD SENSORS.

Každé z těchto využití vyža-duje speciální řešení šité zákaz-níkovi na míru. Na zjištění tla-ku vzduchu nebo vody zkrátka nemůžete použít stejné zařízení jako na horkou páru, kyselinu sírovou nebo jinou extrémní zá-těž. Zajímavé je použití u obřích zaoceánských kontejnerových lodí a tankerů. Systém senzorů umožňuje rovnoměrné rozmís-tění nákladu, aby loď zůstala vyvážená.

A pak je tu ještě jedna oblast, do níž se firma BD SENSORS pustila díky spojení s kroměříž-skou společností CSRC – Czech Space Research Centre. Elektro-niku z Moravy využívá Evrop-ská kosmická agentura ve svých zařízeních ve vesmíru. „Vesmír mě vždy lákal, a když se naskytla tato příležitost, neváhali jsme,“ podotýká majitel společnosti Ka-rel Mareček.

Více na straně 6

VYHRÁVÁ KAŽDÝ TŘETÍ!

Úvěr ve výši 10 000 Kč, splatnost 24 měs., splátka 575 Kč, při splnění podmínek Bonusu za řádné splácení vracíme 690 Kč, celkem zaplatíte 13 110 Kč, RPSN 31,16 %.

PŮJČTE SI

A VYHRAJTE EXOTICKOU DOVOLENOU ZA 40 000 KčA VYHRAJTE EXO

PŮJ

Stačí zavolat, je to zdarma

800 321 333www.fer-uver.cz Jsme tu pro Vás už 22 let

2180645_PC_inzerce letní pujcka_200x61_v01.indd 1 11.5.2018 11:30:27

2 Z REGIONU NOVINY ZLÍNSKÉHO KRAJE

Hradiště opět ožije Letní filmovou školouUHERSKÉ HRADIŠTĚ | Letošní Letní filmová škola v Uherském Hradišti se koná od 27. července do 5. srpna. A opět přivítá vzácné hos-ty. Z Velké Británie přijede jeden z nejslavnějších evropských režisé-rů, vítěz Zlaté palmy z Cannes, Zla-tého lva z Benátek a držitel Řádu britského impéria Mike Leigh. Zá-stupkyní české kinematografie bude herečka Iva Janžurová. Oba umělci převezmou v Uherském Hradišti Výroční cenu Asociace českých filmových klubů.

Leigh a JanžurováMike Leigh natočil řadu snímků

na rozhraní mezi britským sociál-ním realismem a svébytnou autor-skou stylizací. Můžeme jej vnímat také jako objevitele mnoha herec-kých hvězd, včetně Tima Rotha, Garyho Oldmana a Brendy Blethy-nové. Mike Leigh uvede v Hradišti reprezentativní retrospektivu svých filmů a v rámci „divoké karty“ také tři snímky z historie světové kine-matografie, které jej nejvíce ovliv-nily včetně Lásek jedné plavovlásky Miloše Formana.

„Letní filmovou školu navštěvu-jí především mladí diváci a my jsme šťastní, že jim můžeme představit a připomenout nejen mladé, za-čínající tvůrce, ale i legendy, které utvářely podobu českého i evrop-ského filmu. Z tohoto pohledu je pro nás velkou ctí, že naše pozvání při-jaly dvě osobnosti, které každá po svém hluboce oslovily nejen milio-ny diváků, ale i své profesní násle-dovníky. O Mikeu Leighovi už byla řeč výše, paní Ivě Janžurové chce-me vzdát hold za více než půlstoletí neuvěřitelně mnohotvárné herecké

práce, která v českém kontextu jen stěží najde obdobu,” řekla progra-mová ředitelka Letní filmové školy Iva Hejlíčková.

U příležitosti udělení Výroční ceny AČFK Ivě Janžurové uvede festival sugestivní drama Petrole-jové lampy, jímž zároveň vzdá hold tvorbě Juraje Herze, bláznivou ko-medii Pane, vy jste vdova! a psy-chologicky laděnou road movie Výlet.

Koller a PolákováLetní kino na Masarykově ná-

městí se i letos stane dějištěm dvou velkých koncertů, které Let-ní filmovou školu orámují. V so-botu 28. července vystoupí David Koller a na závěr Filmovky, v so-botu 4. srpna, se návštěvníci mo-hou těšit na Barboru Polákovou. Oba koncerty se konají zdarma pro akreditované i veřejnost. Začínají ve 20 hodin.

David Koller patří k význam-ným muzikantům střední genera-ce českého bigbítu. Autor mnoha dnes již klasických hitů se nejvíce proslavil jako lídr rockové skupi-ny Lucie, kde působí od roku 1987. Účinkoval i v dalších rockových formacích jako Kollerband, Pusa, Žentour, Jasná Páka či Blue Effect.

Držitelka ceny Anděl 2017 v kategorii videoklip roku za vi-deo k singlu Po válce se kromě přízně akademiků a médií může těšit i z obrovského zájmu fa-noušků. Více než výmluvně to do-kazuje její aktuální turné, z něhož je již celá řada koncertů vyprodá-na. Barbora Poláková vydala le-tos na jaře druhou desku. Jme-nuje se ZE.MĚ a zpěvačka na ní

pokračuje v neprvopláno-vém popu pro náročnější posluchače.

Stavitel chrámuV letním kině na Masa-

rykově náměstí se v pon-dělí 30. července odehra-je unikátní projekce němého filmu Karla Degla a Anto-nína Novotného Stavitel chrámu.

Stavitel chrámu je adaptací pověsti o ar-chitektovi Petru Par-léřovi, kterému dal Karel IV. za úkol do-stavět v Praze chrám svatého Víta. Vů-bec poprvé se ve filmu po boku svého otce objevil sed-miletý Rudolf Deyl mladší. Doprovázet film bude čerstvý laureát ceny Anděl za al-bum Beránci a vlci Marian Friedl na kontrabas a klarinet společně se členem kapely Davida Stypky Ma-tějem Drabinou na perkuse, kyta-ristou kapely Behind the Door Ra-dimem Přidalem a sopranistkou Barborou Jiráskovou.

Projekce filmu Stavitel chrámu, který letos slaví stejně jako Česko-slovenská republika sto let od své-ho vzniku, bude zdarma.

Řecká vlna a VoskovecFilmovka letos představí další

trend současné artové kinemato-grafie. Filmový směr, na který se letos festival zaměří, je bytostně spjat s politickou, společenskou i ekonomickou situací novodobého

Řecka. Diváci zhlédnou filmy Jor-gose Lanthimose (Špičák), Athiny Rachel Tsangariové (Attenberg) či Panose Koutrase (Strella).

Domácí kariéra Jiřího Vos-kovce je poměrně známá a zma-povaná. Jeho zámořské působení je však stále opředeno spoustou otázek. Filmová škola se je pokusí zodpovědět. Jiří „George“ Vosko-vec rozhodně nebyl hercem jed-né role. V Americe sehrál několik desítek filmových rolí, mnohokrát se coby „guest star“ objevil v te-levizních seriálech a mimořádně zajímavé bylo i jeho působení na newyorských divadelních scénách. Na hercovo rodinné zázemí v kon-textu jeho kariéry se zaměří doku-ment Libuše Rudinské Můj otec George Voskovec. -red-

Plné kino, náměstí i parky, to je Letní filmová škola v Uherském Hradišti Foto | 3×Letní filmová škola

Jednou z hlavních hvězd letošní Filmovky bude Iva Janžurová

NOVINY ZLÍNSKÉHO KRAJE Z KRAJE | EDITORIAL

EDITORIAL

TIRÁŽ

3

| NOVINY ZLÍNSKÉHO KRAJE čtvrtletně vydává Regionální vydavatelství s.r.o., Krakovská 201/14, 779 00 Olomouc, IČ 27846717, DIČ CZ27846717 | Místo vydání: Zlínský kraj | Redakce: 734 580 104, nzk@regionalnivydavatelstvi.cz | Neoznačené fotografie jsou z archivu redakce | Inzerce: Michal Novák, 739 724 774, novak@regvyd.cz, Vladimír Musial, 606 792 490, musial@regvyd.cz, Tomáš Karal, 732 530 071, karal@regvyd.cz, David Urban, 775 905 735, urban@regvyd.cz | Náklad 200.000 výtisků | Neprodejné | Nevyžádané příspěvky nevracíme | Distribuce: Česká pošta, s.p. | Reklamace na dodávky novin: 739 724 774, info@vaszlin.cz | Tisk: Regionální vydavatelství s.r.o. | Korektury: Marek Adamík | DTP: Josef Omelka, Studio 87, spol. s r.o. | Vydání 2018/05 vychází 18. 6. 2018 | Uzávěrka dalšího vydání 10. 9. 2018 | Registrováno pod číslem MK ČR E 22957.

Prázdniny jsou tady. Jak si je pořádně užít?

Dětmi toužebně očekávané let-ní prázdniny jsou tu. Přestože se týkají hlavně těch školou povin-ných, užít by si je měli i dospě-lí. Letní atmosféra a horké noci k tomu přímo svádí. Přinášíme pár tipů, jak toto léto nepromrhat.

Nesnažte se i v létě strávit kaž-dou volnou chvíli v práci. Občas je nutné udělat si den pro sebe a užít si krásného počasí. Za pár týd-nů byste se totiž mohli ohlédnout a zjistit, že jste z krásného počasí opět nic neměli.

Pokud stále nevíte, kam poje-dete na dovolenou, určitě se tím nenechte rozhodit. Máte-li už od zaměstnavatele potvrzenou dovo-lenou, můžete se pokusit dobro-družně zaimprovizovat – jedno-duše se sbalte a můžete vyrazit, kam vás zrovna napadne. Objed-nejte pobyt přes internet – ane-bo, pokud jste opravdu odvážní, vydejte se na letiště a kupte první letenky, které vám padnou do oka. Spontánní rozhodnutí bývají ne-zapomenutelná. Nechce-li se vám cestovat do zahraničí či na to ne-máte dost financí, volno si může-te užít i v tuzemsku. Seberte zbý-vající členy rodiny, stan, spacáky a jeďte tam, kam vás momentální rozpoložení dovede.

Čím starší jste, tím méně času máte na přátele. Setkání s lidmi, které máte rádi, vás nabije pozi-tivní energií. Uspořádejte piknik, grilování či zahradní party. Se-zvěte své známé, které jste dlouho neviděli, a alespoň na chvíli zapo-meňte na těch tisíc věcí, které jste ještě neudělali. redakce

Vsetín začal měřit rychlost v RokytniciVSETÍN | Silnice I/69 přes Ro-kytnici je jedním z míst, kde řidi-či často překračují nejvyšší povo-lenou rychlost. Proto se vsetínská radnice rozhodla v této části měs-ta, konkrétně naproti výrobně po-nožek, nainstalovat novou měřicí stanici.

Rychlost začalo město Vsetín měřit nejprve u přechodu pro chodce v Potůčkách, kde během zkušebního provozu na konci roku 2017 docházelo až k tisícovce pře-stupků denně. V ostrém provozu, tedy od ledna letošního roku, cel-kově eviduje vsetínská radnice takřka patnáct tisíc přestupků.

„Během prvních pěti měsíců mě-ření došlo ke snížení případů pře-kročení povolené rychlosti až na současných sto za den. Je zde tedy patrné výrazné zklidnění dopravy a zvýšení bezpečnosti na místním přechodu pro chodce. To si slibu-jeme také od instalace měřicí sta-nice v Rokytnici,“ uvedl starosta Jiří Růžička.

Postupně se bude měřit rych-lost také v dalších rušných loka-litách Vsetína, kde dochází k pra-videlnému překračování povolené rychlosti. Na ulici Jiráskova se po-čítá s instalací měřicí stanice bě-hem letních měsíců a následně

vyroste také v ulici Jasenická – u základní školy Luh.

„Mezi všemi zmíněnými mís-ty bude v nepravidelném inter-valu přemisťován radar, který byl doposud umístěn pouze v Po-tůčkách. Řidiči ovšem nebudou vědět, ve které měřicí stanici je právě instalován,“ doplnil ředi-tel Městské policie Vsetín Patrik Pecina.

Radnice též zvažuje nákup jed-noho mobilního radaru, který by městská policie využívala k namát-kovému měření na dalších místech, kde se dle poznatků často jezdí rychleji, než je dovoleno. -red-

Bývalá lesní železnice, atrakce RajnochovicRAJNOCHOVICE | Turisté se mo-hou v Rajnochovicích na Kromě-řížsku povozit vláčkem, který při-pomíná zaniklou Arcibiskupskou lesní železnici. Parta nadšenců v čele s ředitelem železnice Tomá-šem Hegarem provozuje v areálu naproti místní pily asi 150 metrů kolejí, na kterých pasažéry vozí dieselové lokomotivy a vagónky. Jízdu je nutné objednat předem na telefonu 725 039 237.

Vláček ocení fandové železni-ce a zejména děti. „Jejich radost je tou největší odměnou za naše úsi-lí,“ řekl Hegar. Vláček jezdí kro-kem, desítky let staré lokomotivy mohou jet nejvýše 18 kilometrů v hodině. Nadšenci koupili prv-ní dvě lokomotivy v roce 2007. Byly to stroje z poloviny minulé-ho století, které jezdily v cihelnách v Žopech a Malenovicích.

Zhruba dva roky s nimi jezdili v areálu pily na asi 40 metrů dlou-hé zkušební drážce. Od roku 2011 začali tvořit stávající areál, kde kromě kolejí širokých 60 centime-trů, lokomotiv a vagónů nechybě-jí ani výhybky a nástupiště. Poza-pomenutá železnice se tak začala měnit v nevšední a originální tu-ristické lákadlo.

Její budování stojí členy spolku spoustu času i peněz. Sami poklá-dají koleje, opravují mašinky i va-góny. Naposledy stavěli vozovnu pro lokomotivy. Původním zámě-rem spolku byla obnova asi 1,5 ki-lometru železnice v původní trase. Kvůli omezenému počtu lidí, jež

na železnici pracují, a finanční ná-ročnosti, od něj upustili. Rádi by ale trať protáhli alespoň k neda-leké restauraci Ve Dvoře. I to ale bude práce na několik let.

Hegar, který je strojvedou-cím, propadl železnici už v dětství. Z Valašského Meziříčí se přestě-hoval do Rajnochovic, kde s rodi-nou opravuje dům, za kterým areál železnice vzniká. Arcibiskupská lesní železnice sloužila v letech 1906 až 1921 k dopravě kulati-ny z oblasti Kelčského Javorníku na parní pilu v Rajnochovicích.

S nápadem vybudovat ji přišel olomoucký knížecí arcibiskup Theodorus Kohn.

Železnice procházela obtížným terénem, bylo nutné vybudovat mnoho propustků. Trať byla dlou-há 9,6 kilometru a překonáva-la potok a kvůli kopcům i značný sklon. Vagóny nejdříve táhli koně, potom parní lokomotiva. Svršek trati ale dlouho nevydržel. Začaly přibývat nehody, vláček opakova-ně vykolejil. V roce 1918 či 1919 se na trať vrátili koně, záhy byla že-leznice uzavřena úplně. -red-

Areál rajnochovické lesní železnice Foto | archiv redakce

4 TÉMA | VELEHRAD NOVINY ZLÍNSKÉHO KRAJE

Dny lidí dobré vůle: zazpívá Zagorová i Mirai

Jedinečnou Bibli přepisují už 13 let

VELEHRAD | Ve dnech 4. a 5. čer-vence se v rámci Dnů lidí dobré vůle uskuteční tradiční velehrad-ský projekt Ruční přepisování Bi-ble. Přepisování Bible, jehož vý-stupem je takzvaný Velehradský rukopis, zahájilo před čtrnácti lety České katolické biblické dílo a nyní v něm pokračuje Římskokatolická farnost Velehrad.

Doposud byla přepsána větší polovina Starého zákona. „V mi-nulých letech jsme přepisovali kni-hy Nového zákona. Celkem se od roku 2004 zapojilo 6 597 zájemců. V roce 2017 to bylo 292 dospělých a 78 dětí, kteří společně přepsa-li list Jakubův, 1. a 2. list Petrův, 3 listy Janovy a list Judův,“ uvá-dí Petra Číhalová z Velehradského domu sv. Cyrila a Metoděje.

„Loni byly dopsány výše uve-dené části Nového zákona, který bychom rádi letos dokončili, a to Zjevením sv. Jana. Poté se vrátíme zpět ke Starému zákonu, konkrét-ně ke knihám Ester a Samuela,“ pokračuje Číhalová.

V předchozích letech byla opsá-na čtyři evangelia sv. Matouše, Marka, Lukáše a Jana podle pře-kladu Václava Bognera a téměř celý Nový zákon. Dále 5 knih Moj-žíšových, Žalmy, proroci Izaiáš, Je-remiáš, Ezechiel, Daniel, 12 ma-lých proroků a mudroslovné knihy.

Opisovat může najednou šest lidí, pro děti jsou pak připravena témata textů k výtvarnému zpra-cování. K nahlédnutí budou i dříve přepsané knihy a každý zúčastněný získá pamětní list.

Ručního přepisování Bible se může zúčastnit kdokoli, a to ve středu 4. července od 13 do 21 ho-din a ve čtvrtek 5. července od 8 do 14 hodin v prostorách Velehrad-ského domu sv. Cyrila a Metoděje, v Muzeu Bible. „V muzeu se nachá-zí expozice Bible pro malé i velké, kterou si mohou účastníci přepiso-vání prohlédnout,“ dodává Číhalo-vá. Multifunkční dům byl zrekon-struován z bývalé sýpky a konírny teprve před několika lety a sám o sobě stojí za návštěvu. -red-

VELEHRAD | Začátek prázd-nin patří na Velehradě už po de-vatenáct let lidem dobré vůle. 4. a 5. července se sem sjíždí lidé ze všech koutů nejen České repub-liky, aby oslavili Den slovanských věrozvěstů svatého Cyrila a Me-toděje. Zatímco 4. července orga-nizátoři chystají bohatý program pro všechny věkové kategorie, 5. červenec patří Národní pout-ní mši svaté. Letos si na Velehra-dě navíc připomenou i 100. výročí české státnosti.

Pro mladé, nejmenší i pro sportovce

Ve středu 4. července proběh-nou tradiční projekty jako Vele-hrad dětem s Michalem Nesvad-bou, Aktivity pro životní prostředí v Archeoskanzenu v Modré, Sou-těž ve fotbalových dovednostech s Antonínem Panenkou a ping--pongový turnaj s Orlem, Mladí fandí Velehradu letos se skupinou Mirai, unikátní Ruční přepisová-ní Bible, Mezinárodní setkání vo-zíčkářů či zajímavé výstavy a ver-nisáže v prostorách Stojanova gymnázia.

Soutěživým dětem i dospělým je určena fotografická soutěž nebo rodinná cestovatelská hra Vele-hradský pas, v níž se hraje o zá-jezd k moři pro celou rodinu. Sou-částí nabitého programu budou také hry, kvízy a soutěže pro malé i velké, dětská představení nebo interaktivní workshopy. Rodičům bude určen vzdělávací seminář. Sté výročí vzniku samostatného

Československa připomene vý-stava 100 let katolické církve a republiky.

Večer plný dobrých skutků

Ve středu v 19.30 začne na pó-diu před bazilikou slavnostní be-nefiční koncert Večer lidí dobré vůle, kterým provede duo Barbo-ra Černošková a Filip Tomsa. Di-vákům a posluchačům se před-staví dva charitativní projekty, na které může každý přispět for-mou DMS VELEHRAD. „Během

Večer lidí dobré vůle má neopakovatelnou atmosféru Foto | velehrad.eu

večera zazní také příběh a smutný osud politického vězně nacismu i komunismu, velkého vlastence, který poslední roky svého života strávil jako vyhnanec v Římě. Kar-dinál Josef Beran se až dlouho po své smrti vrátil letos na jaře zpět do své vlasti,“ uvedl Josef Koře-nek, tajemník Dnů lidí dobré vůle.

Zazpívají legendy i velké hvězdy

V programu večera si na své přijdou mladí i ti dříve narození. Hudební hostitel velehradského Večera lidí dobré vůle Jiří Pavli-ca s Hradišťanem pozval legen-dární zpěvačku Hanu Zagorovou s Boombandem, kapelu Mirai, zpěváka Vašo Patejdla, zlínskou Filharmonii Bohuslava Martinů a velehradský sbor gymnázia Sto-janov. Koncert bude v přímém přenosu vysílat Česká televize a Český rozhlas Vltava.

Dny lidí dobré vůle 2018 vy-vrcholí ve čtvrtek 5. července v 10.30 na nádvoří před bazili-kou Slavnostní poutní mší svatou. Hlavním celebrantem bude Do-minik kardinál Duka, arcibiskup pražský, a kazatelem bude Jan Graubner, arcibiskup olomoucký. Koncelebrovat budou čeští i za-hraniční biskupové. -red-Pravidelným hostem Večera lidí dobré vůle je zlínská filharmonie Foto | velehrad.eu

NOVINY ZLÍNSKÉHO KRAJE Z REGIONU 5

Lázně začnou po sezoně opravovat kolonádu a halu VincentkaLUHAČOVICE | Společnost Lázně Luhačovice zahájí po hlavní sezoně opravu kolonády a haly Vincentka.

„Srdce lázní a celého města Lu-hačovice bude obnoveno a uve-deno do původního stavu,“ uve-dl výkonný ředitel společnosti Jiří Dědek.

Celkové výdaje jsou téměř 104 milionů korun, přes 98 milionů by lázně měly získat z evropských fon-dů. Podoba kolonády ani haly se výrazně nezmění, památky zůsta-nou zachované. Čeká je ale kom-pletní rekonstrukce. Obnoveny budou kovové konstrukce, dlažba i fasáda, repasovány sloupy a ve Vincentce se počítá s restaurátor-skými zásahy. „Nahoře na ochozu vznikne nově interaktivní muzeál- ní expozice o historii pramenů,“ popsal Dědek.

Zpřístupněné navíc bude pítko pramene Amandka. Práce začnou

na podzim, kdy bude koloná-da i hala Vincentka uzavřena. Už od 25. června se ale počítá s uza-vřením obchůdků na kolonádě s ohledem na opravu jejich vnitř-ních prostor. Prodejna cukrovinek bude dočasně otevřena v Lázeň-ské poliklinice. Lázeňský park zů-stane stále přístupný.

Lázně Luhačovice v poslední době dokončily několik velkých in-vestic. Obnovily zeleň a část komu-nikací v lázeňském parku, opravily hotel Morava, investovaly do dět-ských léčeben, otevřely nový hotel Riviera a opravovaly hotel Palace. V květnu byla dokončena moder-nizace interiéru lázeňské cukrárny.

Obchůdky na kolonádě budou kvůli opravě od konce června uzavřeny Foto | archiv redakce

Lázně od podzimu připravují i dal-ší opravy v dětské léčebně Vítkov, kde bude za 30 milionů korun roz-šířena jídelna a vstupní hala a vy-budována přístavba s tělocvičnou a čtyřmi pokoji.

Příští rok na podzim, tedy po dokončení opravy kolonády a Vin-centky, by měla být zahájena re-konstrukce areálu Vodoléčebného ústavu s plovárnou, který navrhl architekt Dušan Jurkovič. Mís-to dlouhodobě chátralo a lázně ho neúspěšně nabízely k prode-ji. Díky dotaci z evropských fondů jej nakonec opraví. Bude to stát asi 110 milionů korun, z fondů Evrop-ské unie by mělo přijít 73 milionů. V objektu by mělo vzniknout mu- zeum skladatele Leoše Janáčka, který v Luhačovicích často po-býval, a Dušana Jurkoviče, jehož stavby město velmi ovlivnily. Počí-tá se i s ubytováním. -red-

Traktor-veterán je vydatný pomocníkHOSTĚTÍN | V roce 1934 nebo 1935 byl v Německu vyroben trak-tor Deutz, který je ve vlastnictví soukromého zemědělce Františka Bolečka z Hostětína. Není vylouče-no, že co se týká věku, nemá tento veterán v našich krajích konkuren-ci. Na rozdíl od naleštěných autoveterá-nů, které je-jich majitelé s velkou slá-vou proje-dou párkrát do roka, je Deutz stále plat-ným pomocníkem při polních pracích a rozhodně nezahálí zapar-kovaný ve stodole.

Traktor si pořídili Bolečkovi pro usnadnění práce na záhumen-ku v roce 1968. „Dostali jsme tip na člověka, který se na Valašsko při-ženil ze západních Čech. Po druhé světové válce, po vysídlení Němců a kolektivizaci zemědělství zůstaly v jeho rodné krajině ladem desítky nevyužitých strojů, traktorů a jiné zemědělské techniky. No a on ne-lenil, prolézal remízky, křoviny prorostlé kopřivami a nalezené stroje převážel na Valašsko do své-ho nového domova. Zde je opra-voval a potom prodával. Protože

pracoval na Slovensku ve strojír-nách, dokázal si vyrobit i chybějící či poškozené součástky,“ vzpomí-ná František Boleček.

Když si Bolečkovi traktor do Hostětína přivezli, byla to vel-

ká událost, podobnou techniku nikdo ne-

měl. Traktor vý-borně sloužil

nejen při pol-ních pracích, ale i na svá-žení dřeva z lesa. Jed-nou, když

vlečka s kovo-vými koly dosta-

la na blátě smyk, se traktor i s vlečkou

převrátil, dřevo se vysypa-lo. Díky rychlé reakci hospodáře, který stačil vyskočit (bývalý výsad-kář se nezapřel), skončila havá-rie bez následků. Traktor s pomo-cí sousedů vrátili na kola, očistili a jezdilo se dál. Občas vlečku používali i jako zábavnou atrakci a vozili na ní děti z okolních vsí.

Traktor má čtyři rychlosti, tři dopře-du a zpátečku, a jez-dí rychlostí do šesti kilometrů za hodinu. Motor je naftový, chla-zený vodou. Spotřeba nafty je

malá. Ve třicátých letech bylo v Ně-mecku bídně a tak byl úsporný sys-tém jedním z hlavních požadavků. Důmyslná konstrukce umožňuje, že se k motoru dá připojit řemeni-ce, která poháněla mlátičku a další nářadí. Startuje se pomocí doutná-ku, a když je potřeba popojet metr či dva, stačí zatočit klikou. Obsluha traktoru je jednoduchá, syn Boleč-kových jej řídil už v předškolním věku, když tatínek držel pluh a oral brázdu.

Po revoluci začali Bolečkovi opět hospodařit. Ve stodo-le přibyly další traktory, ale Deutz má stále své platné

Nestojí jen ve stodeole, i po více než osmdesáti letech je traktor Deutz užitečným pomocníkem Foto | redakce

místo v kalendáři hospodářského roku. A rozhodně není na prodej. Přesvědčil se o tom i majitel cir-kusu Berousek, který si před lety přijel na seno. Když Deutze uviděl, zajásal a hned se začal domlouvat, za kolik by jej hospodáři prodali. Už měl před očima atraktivní čís-lo, v němž by na traktoru jezdil po manéži medvěd. Nepochodil.

Člověku vytane na mysli otáz-ka, zda budou dnešní technické zázraky, které kromě mohutnos-ti a výkonnosti motoru mají kli-matizaci, ledničku, rádio a další vymoženosti, také jezdit ještě za osmdesát let… -red-

6 ROZHOVOR NOVINY ZLÍNSKÉHO KRAJE

Přetváříme technologické vize do reality, říká šéf firmy BD SENSORS Karel Mareček

REDAKCE

Když v roce 1993 Karel Mareček zakládal se svými třemi kolegy společnost BD SENSORS, jen stěží si dovedl představit, že za čtvrtstoletí bude na světové špičce elektronického průmyslu a z produkce firmy budou vy-cházet nejen statisíce tlakových čidel, ale dokonce i komponenty do vesmírných družic.

Vzpomínáte si, jaké byly začátky vašeho podnikání?

Naše začátky byly spojené s uherskohradišťským Mesitem. Původně jsme chtěli privatizovat vývojové oddělení pro hybridní ob-vody, ale to se nepodařilo. Mesit ovšem právě v té době zavíral vý-robu tlakoměrů a to jsme pochopi-li jako příležitost. Odešli jsme a ve čtyřech lidech jsme začínali v jedné kanceláři v budově družstva inva-lidů Obzor v Uherském Hradišti. Nakupovali jsme materiály z Ně-mecka a učili se skládat tlakomě-ry. Trh byl hladový a konkurence minimální. Prorazili jsme tím, že jsme dovedli vyrobit kvalitní tla-koměr do pěti dnů za dobrou cenu, která byla o třicet procent nižší než u konkurence. Firma pak veli-ce rychle rostla. Dnes v Česku vy-rábíme sto tisíc tlakoměrů za rok a po celém světě ještě dalších 150 tisíc kusů. Máme firmy na Sloven-sku, v Německu, Švýcarsku, Číně a Rusku.

Kdy jste se přestěhovali do Buchlovic?

Když nás bylo dvacet, na Obzo-ru už nebylo místo a museli jsme pryč. Koupili jsme rozestavěnou hospodu v Mařaticích a přestavěli ji podle našich potřeb. A když nás tam bylo za dva roky čtyřicet, mu-seli jsme zase jinam. Koupili jsme si dvouhektarový pozemek v nově založené průmyslové zóně na okra-ji Buchlovic a už od roku 2001 jsme zde. Výrobní provozy tehdy ale vypadaly jinak než dnes. Dlou-ho nám chyběly špičkové techno-logie, které jsme měli k dispozici ještě v roce 1993, když jsme opou-štěli Mesit. Této úrovně jsme opět dosáhli až v roce 2007. V Mesitu mezitím v roce 1997 vše vzala po-vodeň a nezůstalo tam bohužel vů-bec nic. Teprve až jsme si na to vy-dělali, mohli jsme začít nakupovat nejmodernější stroje. Dnes jsme

na špičkové světové úrovni. Máme dost financí a můžeme si dovolit investovat do strojů i do lidí.

Co dalšího se od té doby změnilo?

Narostla konkurence v zahrani-čí a také se velmi těžko daří nachá-zet některé profese. Stroje si mů-žete koupit, když máte peníze, ale lidi sháníte podstatně hůře. Mladá generace šikovných techniků tady chybí. Ze škol vychází studenti, kteří nejsou připraveni na reálné pracovní nasazení. Rektor brněn-ské Masarykovy univerzity dokon-ce napsal, že to, co opouští jeho vysokou školu, je na úrovni středo-školáků s maturitou z osmdesátých let. Je to problém celospolečenský, nikoliv studentů samotných, a pro-to je potřeba začít ho řešit jak v ro-dinách a školách, tak na úrovni celé společnosti. Dokud s tím všichni něco neuděláme, tak se tento sys-tém nezmění a technicky vzdělaní lidé nám pomalu vymřou.

Pomáhají vám dotace?Stavíme budovy zásadně bez

dotací. Dotace ovšem využíváme na výzkum a vývoj, na technolo-gie a stroje. Například na vybave-ní nové haly vycházející z koncepce Průmysl 4.0.

Průmysl 4.0, to je označení používané pro čtvrtou průmyslovou revoluci. Můžete přiblížit, co to znamená?

Obecně se tak říká současné-mu trendu digitalizace a automa-tizace výroby. Zahrnuje internet věcí, internet služeb, digitální eko-nomiku. Průmysl 4.0 se dá dělat i v novinách, v bance, na úřadech, v marketingu. Je to výraz, který vznikl v roce 2013 z politických dů-vodů v Německu. Němci tak chtěli deklarovat posun na technologic-ky vyšší úroveň výroby a vzali si to jako národní úkol. Dnes i vláda v Česku tlačí na to, aby firmy šly v duchu průmyslové revoluce 4.0. Nikdo tady ale pořádně neví, co to vlastně je. Důležité je pochopit, že se zdaleka nejedná jen o stroje a výrobu. Je nutné podívat se ji-nýma očima na celý proces včetně řízení lidí a změnit jej. Teprve pak můžete vše zrychlit a zefektivnit.

Takže nakoupit robotické stroje do výroby nestačí?

Samotná robotizace je jen ma-lou součástí, vlastně vedlejším pro-duktem. Především je třeba změnit chápání lidí a jejich pohled na říze-ní práce. Jednoduše řečeno, nemá smysl házet lopatou desetkrát za minutu, ale je lepší přijet s bagrem a udělat to najednou. Podobně to funguje ve výrobě. Optimalizace provozu je obrovská příležitost, ale jen málokdo ji umí uchopit. Vět-šina firem říká Průmysl 4.0 tomu, že si koupí vstřikovací lis a na něj nainstalují robota, který odebírá dílce a dává je do bedny – a pak se toho zase chopí lidé, součástky čistí a měří vlastníma rukama. To je absurdní, nevzniká při tom žád-ná přidaná hodnota. Nestačí nově nastavit a zautomatizovat jednu fázi, ale je třeba změnit celý pro-ces výroby. Jedině tak to má smy-sl. Naše partnerská továrna v Číně, která má podobný obrat jako my, má skoro 500 zaměstnanců. My jich na stejný objem výroby potře-bujeme jen 150. Představte si ten potenciál úspor, když ve velkých čínských městech už mzdy dosáhly naší úrovně.

V optimálně řízené firmě byste měl část rozhodování nechat na manažerech na nižších úrovních. Máte odvahu předat kompetence?

Už pár let si vychovávám skupi-nu manažerů a předávám jim říze-ní. Snažím se zapojit i ženy, aby to bylo genderově vyvážené. Střída-vě se nám daří. Musel jsem se ale smířit s tím, že když dáte člověku zodpovědnost, může něco poka-zit. Musí si z toho ale vzít poučení. Nemůžete ho pořád vodit za ručič-ku a ukazovat mu, co a jak má dě-lat. Pak se to nikdy sám nenaučí. Musíte ho nechat tu chybu udělat a zaplatit za ni, aby se mohl poučit a příště si to pohlídal. Beru to jako investici. Každý mluví o investicích do strojů a vybavení, ale mnohem důležitější jsou investice do lidí.

Firma BD SENSORS před necelým rokem koupila společnost CSRC – Czech Space Research Centre, která vyvíjí a vyrábí součástky do vesmírných družic. Připadá mi úžasné, že máte možnost podílet se na objevování kosmu…

Vesmír fascinuje asi každého. Nikdo si ho nedokáže úplně před-stavit, ale jisté je, že jsme jeho sou-částí a jednoho dne tam odejde vše, co tady lidstvo zanechá. Podílet se na výzkumu vesmíru, to je velká výzva. Vše musí být daleko odol-nější než u běžných výrobků. Než se součástka dostane do kosmu,

Přetváříme technologické vize do reality, říká šéf firmy BD SENSORS Karel Mareček

NOVINY ZLÍNSKÉHO KRAJE ROZHOVOR 7

trvá její vývoj a testování i několik let. Asi před pěti lety jsme zkoušeli rozjet první vlastní projekt zaměře-ný na vesmírný výzkum, ale to ne-bylo efektivní. Různé certifikace by zabraly příliš dlouhou dobu. Pro-to jsme se rozhodli spojit s někým, kdo se v tomto oboru už pohybuje. Kroměřížská společnost CSRC, kte-rá má asi 25 zaměstnanců a dlou-hodobě spolupracuje s Evropskou kosmickou agenturou, se tak stala „vesmírnou divizí“ naší firmy.

Sledujete na obloze přelety družic a říkáte si, že se na tom také podílíte?

Když se podíváte na noční nebe, můžete někdy Mezinárodní ves-mírnou stanici ISS nad obzorem vidět.

Chtěl byste se na ISS zaletět podívat?

Jenom se na ni podívat? To nemá cenu. Když už, tak bych chtěl letět podstatně dál, objevovat vesmír.

To jsou odvážné vize…Teorie hovoří o tom, že se blí-

žíme době, kdy umělá inteligence získá vlastní vědomí. Někdy v roce 2050 splyne hardware se soft-warem. Ta doba se opravdu blíží. Neuvědomujeme si, co vše za nás

už dnes řídí digitální technologie. Když si dáte žádost o úvěr, myslíte si, že o ní rozhodují lidé?

Vy se můžete přímo podílet na tom, že se tyto vize přetváří v realitu…

Proto to dělám. To mě opravdu baví.

Vraťme se ale z vesmíru a z budoucnosti zpátky na zem. Všiml jsem si, že máte za výrobní halou vinohrad…

Za to může zakladatel firmy Fa-vex Alois Rada, který nám prodával pozemek v buchlovické průmyslo-vé zóně. Navrhl, abychom si každý ve své firmě udělali vinný sklípek, pak mezi nimi prokopali tunel a na-vštěvovali se navzájem. My jsme sklípek udělali, on už to bohužel nestihl. Vznik vinice souvisí s tím, že jsme založili společnost Com-fis, která zajišťuje provoz buchlo-vické průmyslové zóny – od infor-mačních systémů a biometrických přístupů až po zahradnické práce. Měli jsme štěstí, že k nám jako za-hradník nastoupil člověk, který ro-zumí vínu. Nejvíc máme chardon-nay, pak sylvánské, ryzlink rýnský nebo tramín. Účastnili jsme se šesti výstav s Chardonnay a odvezli jsme si šest vítězství. Nejsme ale žádné vinařství. Naše produkce je velmi

malá a víno slouží hlavně jako po-zornost pro firemní partnery, aby-chom tak zdůraznili, že jsme hrdí na to, odkud pocházíme.

Pocházíte z vinařské rodiny?Pocházím z Nedakonic, tak-

že jsme samozřejmě vinohrad měli a otec s dědou víno dělal. Lí-tat s motykou po vinohradě mě ale nikdy nebavilo. Ani dnes mě to neláká.

Po kom jste zdědil nadšení pro elektroniku?

To by mě také zajímalo. Šel jsem po osmé třídě na gymnázium do Kyjova, chtěl jsem být lesníkem. Ve třetím ročníku jsem narazil na ka-maráda, který stavěl zesilovače, re-produktory a podobná elektronická zařízení, což tehdy bylo nedosaži-telné zboží ze západu. Chytlo mě to taky a naučil jsem se to od něj. Vy-ráběl jsem reprobedny, měřicí pří-stroje, napájecí zdroje. Pak jsem si dal přihlášku na VUT do Brna, kde právě rozjížděli obor mikroelektro-nika. A zůstal jsem u tohoto oboru dodnes.

Dnes už si jen málo mladých elektroniku vyrábí doma, na odborných školách také asi není situace ideální... Neohrožuje to váš obor?

Před třemi lety jsem přišel s my-šlenkou, že kdo se nepostará o to, aby si získal studenty, tak nebude mít pracovní sílu. S Petrem Gabri-elem, majitelem firmy Ray Service, jsme rozjeli projekt virtuální ško-ly VISC, jejímž úkolem je připra-vovat školáky pro průmysl. Nápad je to zcela jednoduchý a fungující. Na základních školách zařizujeme technické kroužky a spolupracu-jeme při tom se středními škola-mi, jejichž studenti k nám chodí na praxi a zároveň vedou kroužky na základních školách. Děti jen těžko přijmou nás, lidi přímo z průmyslu, protože na ně mluvíme úplně jiným jazykem. Se středoškoláky si ale ro-zumí. Vysokoškoláci nebo mladí technici zase vzdělávají středoško-láky. Vědomosti se zkrátka předá-vají lépe, pokud odstraníte gene-rační rozdíly.

To je zajímavý projekt, jak děti přivést k zájmu o techniku…

A to není vše… Abychom ne-museli vybavovat všechny základní

školy potřebnou technikou, vy-mysleli jsme takzvanou mobilní učebnu. Je to kamion vybavený pro deset školáků, pět ze základ-ní školy a pět středoškoláků. Tam budou moci skládat systémy z hyd-rauliky, pneumatiky a elektroniky nebo pracovat na počítači. Každý den může kamion zajet k jiné ško-le, kde může kroužek proběhnout. Zároveň v naší firmě i v Ray Service vzniknou místa ve výrobě, kam bu-dou děti chodit a přímo se podílet na tom, co se doopravdy realizuje. My budeme orientováni na spo-lupráci robota s člověkem, v Ray Service se budou učit pracovat s ná-vrhovými systémy a 3D tiskem.

Jak se díváte na budoucnost technických oborů v Česku? Je reálné navázat na tradici z dob minulých?

To je těžké říci. Tempo českého průmyslu udávají automobilky a je to velice nezdravá závislost. Když si – obrazně řečeno – zakašle světový automobilový průmysl, tak je čes-ká průmyslová výroba v troskách. Vládní činitelé by měli maximálně podporovat vše, co nesouvisí s au-tomobilovou výrobou. Na Sloven-sku je situace ještě horší, může to skončit takovou katastrofou, že si to nikdo ani nedovede představit. Pří-ští krize, která určitě jednou přijde, nám přinese totální vystřízlivění.

Ale zpátky k otázce… To, že jsme průmyslově vyspělí, už ne-platí. Znalosti, které měli lidé ještě v osmdesátých letech, si už ze škol nenosí.

Z toho, co říkáte, je zřejmé, že automobilkám moc nedodáváte…

Dodáváme pouze díly pro tes-tování automobilů. Automobilový průmysl je založen na výrobě milio-nových sérií dílů, kdežto my zákaz-níkům přinášíme individuální řeše-ní jejich potřeb. Každý tlakoměr je sice podobný, ale zároveň odlišný. Když funguje na mléko, tak nemusí fungovat na kyselinu sírovou. Ak-tuálně vyrábíme asi 80 typů tlako-měrů v několika stovkách tisících variant.

NABÍDKA PRÁCE

Hledáme nové kolegy na různé pracovní pozice, jsou vypsány na webových stránkách www.bdsensors.cz.

8 HISTORIE NOVINY ZLÍNSKÉHO KRAJE

Vlárská dráha slaví 130. výročí

REDAKCE

V letošním roce uplyne 130 let od zahájení provozu na Vlárské dráze. Tak se říkalo železniční trati Brno – Veselí nad Moravou – Trenčianská Teplá. Jen těžko lze uvěřit, že dílo v délce 179 ki-lometrů bylo hotové během pou-hých pěti let. Stavět se začalo 1. dubna 1883 a poslední úsek Uherský Brod – Trenčianská Teplá byl slavnostně zprovozněn 28. října 1888. Kdo tehdy mohl tušit, jak slavným se říjnový den stane o třicet let později.

Vlárská dráha je dnes v jízd-ním řádu pro cestující rozdělená na tři oddíly: číslo 340 (Brno – Uherské Hradiště), číslo 341 (Sta-ré Město u Uherského Hradiště – Vlárský průsmyk) a traťový oddíl číslo 123 na Slovensku. Nazývá se podle řeky Vláry, podél níž je ve-dena koncová část tratě. V úse-ku z Brna-Černovic do Veselí nad Moravou je dvoukolejná, zbývající delší úsek až do Trenčianské Teplé je jednokolejný.

Přes Bílé KarpatyNáročnou přírodní překážkou

pro budování železnice bylo poho-ří Bílých Karpat. Ty musela dráha překonat. Od počátku bylo jasné, že to bude některým z průsmy-ků. Zvolen byl severněji položený Vlárský, protože je relativně dobře přístupný. Ale i k němu musí trať překonávat velká stoupání. Nej-horší je úsek před bývalým pitín-ským nádražím. Zde má trať sklon až 15 promile. To bylo nutno řešit serpentinami, z nichž se dodnes cestujícím nabízí úchvatný vý-hled daleko do kraje. Díky tomu je

tato část vyhledávanou turistickou atrakcí. Jízda tady připomíná spí-še lanovku než vlak.

Zejména pro obce v podhůří Bílých Karpat a pro město Bojko-vice znamenala výstavba železnič-ní tratě zásadní historický přelom. Světlovské panství patřilo hrabě-ti Augustu Bellegardimu a jeho ženě Jindřišce. Hrabě měl vysoké postavení ve Vídni u císařského dvora. Možná právě to sehrálo dů-ležitou roli při určení trasy, kudy trať spojující Moravu se západním Slovenskem (tehdy s Horními Uhry) povede. Ve hře byla i trasa

přes jižnější průsmyk, v němž leží obec Strání-Květná.

Složitá příprava i stavbaJen těžko si dnes dovedeme

představit, jak taková stavba pro-bíhala a co jí předcházelo. Sa-mozřejmě, ne všichni obyvatelé obcí, kudy trať vedla, byli nadše-ní. Mnozí se jí báli, problémy byly i s výkupy nutných pozemků. Proto dnes například Drslavice u Uherského Brodu nemají svou zastávku, trať obec míjí.

Podle stati Karla Urbánka a Petra Vašiny staršího, kteří

se historií železnice dlouhodo-bě zabývají, byl unikátní i způ-sob stavby Vlárské dráhy. „Na jen trochu srovnaném povrchu terénu se postavila nejdříve jen úzkokolejná drážka pro ručně tlačené dřevěné vozíky. Na ně se nakládala zemina vykopaná v zářezech a převážela se na mís-ta, kde se budovaly náspy. Tak se vytvářelo stejnoměrné stoupání tratě. Když se někde vykopaného materiálu nedostávalo, vykopa-li kopáči někde poblíž jámu, ze které se potřebný materiál těžil. Na srovnané a zhutněné podloží

Historický pohled na stanici Bojkovice Foto | archiv Muzea J. A. Komenského

Nádraží v Uherském Brodě patří k chloubám celé tratě a k oceňovaným stavbám Foto | nejnadrazi.cz Kouzlo starých časů se na Vlárskou dráhu příležitostně vrací Foto | archiv redakce

NOVINY ZLÍNSKÉHO KRAJE HISTORIE 9

Výstavy ukazují hračky a upomínkové předměty

Vlárská dráha slaví 130. výročíROŽNOV POD RADHOŠTĚM | Výstava Hračky nejmilejší aneb Jak jsme si hráli je určená nejen pro nejmenší návštěvníky. Před-stavuje soubor hraček různého původu ze sbírek Valašského mu-zea v přírodě, které jsou po větši-nu času skryté v depozitáři.

z prostředí valašského venko-va šly z ruky do ruky, a tak se je vzhledem k omezené životnosti většinou nepodařilo uchovat.

Ohlédnutí za tvorbou upomín-kových předmětů ve Valašském muzeu v přírodě přináší výsta-va Dílna lidové umělecké výroby.

„Většina z nás se občas ráda ve vzpomínkách zatoulá do dětství, které – ať už jsme je prožívali před lety nebo teprve nedávno, na ven-kově či ve městě – bývalo obvyk-le oázou bezpečí, bezstarostnosti a také her s kamarády. Mohlo by se zdát, že děti vyrůstající v chu-dobných rodinách nebo na vesni-cích, kde samozřejmostí bylo vět-ší či menší hospodářství, neměly pro samé povinnosti čas si hrát. Ale není tomu tak. Prostor na hra-ní se vždycky našel, třeba i při pa-sení dobytka. A hračka doma vy-robená se do paměti možná zapíše o to víc. Snad každý na tu svou ob-líbenou s nostalgií někdy vzpomí-náme,“ uvedl Jindřich Ondruš, ředitel muzea.

Sbírka Valašského muzea v přírodě dnes čítá okolo 700 kusů hraček a her. Nejedná se o kolekci záměrně systematicky tvořenou, hračky se do muzea dostávaly na-hodile při výkupech vybavení do-mácností a příležitostnými dary. Podomácku vyrobené hračky

Prezentuje upomínkové předmě-ty z produkce muzea za uplynu-lých padesát let existence.

Dílna jako specializovaný pro-voz muzea byla založena z popudu tehdejšího ředitele Jana Rudolfa Bečáka v roce 1967. U jejího vzni-ku stál výtvarník a vynikající zna-lec lidové kultury Valašska Karel Langer a Václav Žitník, první pra-covník dílny a později její dlouho-letý vedoucí.

Výsledkem jejich společné prá-ce byly památeční předměty od-rážející filozofii skanzenu, napří-klad miniatury chalup a nábytku. K dalším typickým výrobkům pa-třily hole – valašky, servírova-cí destičky s vypalovaným deko-rem, soustružené misky, kořenky a svícny, malované hračky, dřevě-ná bižuterie, hlavolamy, lucerny a od 90. let také plastiky madon a svatých.

Obě výstavy naleznete v prv-ním patře vstupní budovy Sušá-ku. K vidění jsou až do jara 2019.

-red-

Na výstavě jsou k vidění nejen staré tradiční valašské hračky Foto | Valašské muzeum v přírodě

se naváželo vozíky kamení, kte-ré tvořilo železniční svršek. Do něj se pokládaly dubové pražce a na ně se přišroubovaly kolej-nice. Ty se musely podbíjet ka-mením do přesného podélného i příčného sklonu. Zatáčky na trati jsou klopené. Jejich klopení je vypočítáno na maximální po-volenou rychlost pro daný úsek tratě. Boční sklony náspů i záře-zů tratí byly stanoveny předpi-sy. I když byla dodržena všech-na pravidla, stávalo se někdy, že došlo k sesuvu půdy. Například v případě pitínských serpentin,“

uvádí Karel Urbánek s Petrem Vašinou.

Motoráky zůstalyNa stavbě Vlárské dráhy našlo

práci množství místních lidí i přes- polních. Pracovní podmínky byly velmi náročné a na dnešní dobu jen těžko představitelné. Každo-pádně tehdy stavitelé a stavební dělníci odvedli velmi dobrou práci a Vlárská dráha slouží do dnešních dnů. Sice se po ní už přes hranice neprohánějí rychlíky Brno – Tren-čianská Teplá, ale soukromý do-pravce tudy vede spoj Praha, hl. n. – Nitra. Dvakrát třikrát za den projede nákladní vlak. Co je však nejdůležitější, úsek z Bylnice do Uherského Brodu denně využí-vá v osvědčených motoráčcích při cestě za prací, do školy či za nákupy množství cestujících.

Vlárská dráha se však během posledních let přece jen změnila. Většina nádraží a vlakových za-stávek osiřela, až na výjimky zmi-zeli výpravčí. Provoz řídí na dálku dispečeři z Brna a Přerova. I na té nejzapadlejší zastávce oznamuje drážní rozhlas příjezd vlaku či pří-padné zpoždění. A tak jsou cestu-jící rádi, že zatím zůstali alespoň průvodčí ve vlacích, jedni z posled-ních viditelných příslušníků dříve tak početné „modré armády“.

Navzdory vší té moderní tech-nice, něco z historie železniční trati zůstalo. Každý den procházejí úse-ky trati pracovníci, kteří provádějí vizuální kontrolu kolejnic. A jaká budoucnost Vlárskou dráhu čeká? Hovoří se o potřebě výstavby dru-hé koleje, o elektrifikaci. Uvidí-me, příklad z devatenáctého sto-letí je pro to jedenadvacáté velkou výzvou.

Historický pohled na stanici Bojkovice Foto | archiv Muzea J. A. Komenského

Horné Srnie, železniční most přes Vláru u česko-slovenských hranic Foto | wikimedia

10 VOLNÝ ČAS NOVINY ZLÍNSKÉHO KRAJE

Zlín hostí cyklistické mistrovství EvropyZLÍN | Fanoušci silniční cyklis-tiky měli ve Zlíně možnost vi-dět špičkové závody na světové úrovni naposledy před 35 lety, kdy byl ve městě cíl jedné z etap populárního Závodu míru. Nyní bude Zlín společně s Brnem po-řadatelem evropského šampio-nátu silničních cyklistů do 23 let a juniorů.

V Brně absolvují juniorky, ženy, junioři a muži 12. a 13. července časovky, o víkendu 14. a 15. čer-vence pak pojede ve Zlíně na šest stovek závodníků z 50 evropských zemí etapový závod.

Uzavření města pro etapový závod není vůbec jednoduchá záležitost. Bez aktivní spoluprá-ce s městem a krajem by nebylo ani možné. „Aby peloton mohl projet městem, bylo třeba absol-vovat asi desítku jednání, aby se omezení dotkla obyvatel co nej-méně a průjezd centrem zůstal zachován. Bude to výjimečný sportovní zážitek,“ podotkl zlín-ský radní Josef Novák.

Desetikilometrový okruh z centra města povede na Kud-lov a Jaroslavice. Bude velmi ná-ročný, převýšení snese srovnání s nejnáročnějšími etapami na

Giro d'Italia. Nejnáročnější bude už první stoupání po kostkách za Kongresovým centrem a násled-ně kopec do Kudlova.

Výstava k jubileu republiky ukazuje velikány českého uměníZLÍN | Originály Františka Kupky, Josefa Čapka, Mikoláše Alše nebo Emila Filly představuje výstava osobností českého umění konce 19. století a první poloviny 20. sto-letí. Jedná se o největší výstavní projekt ke stému výročí republiky, které Česko letos nabízí. Výstava se koná do 24. června v prostorách Filmového uzlu ve Zlíně a připravi-la ji Galerie Artrium Zlín.

Výstava Velikáni českého umě-ní obsahuje přes sto uměleckých děl včetně rozměrných bronzo-vých plastik Quida Kociána, Jana Štursy, Františka Bílka a Otto Guttfreunda.

„Po dokumentární a obsaho-vé stránce jde o největší výstavu ke stému výročí republiky, kterou Česko zažívá. Do jedné plochy jsme soustředili to nejlepší, co české ga-lerie, muzea a soukromí sběrate-lé mohou nabídnout,“ řekl Pavel Chmelík, který je kurátorem výsta-vy spolu s Michaelou Orbesovou

a Ivanem Exnerem, současným předsedou spolku Mánes a vý-znamným českým malířem.

Českou historii a vznik re-publiky navíc shrnuje osma- třicet dokumentárních panelů. V historickém kinosálku mo-hou návštěvníci zhlédnout do-bový dokument o T. G. Masary-kovi. Výstavu doprovází hudba skladatelů Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Julia Fučí-ka, který byl strýcem známějšího stejnojmenného komunistické-ho spisovatele. -red-

Husitská jízda Mikoláše Alše Foto | Pavel Stojar

Česko bude na šampioná-tu pod vedením reprezentační-ho trenéra Tomáše Konečného v každé kategorii zastupovat až

osm závodníků. Podobná akce se v Česku pojede teprve potřetí, na-posledy před pěti lety se závodilo v Brně a Ostravě. -red-

Přes Zlín se pojede cyklistické mistrovství Evropy závodníků do 23 let a juniorů Ilustrační foto | archiv

Slovácké divadlo se rozloučí se sezonou Rychlými šípyPOPOVICE | Jedna z nejúspěš-nějších komedií Slováckého diva-dla Rychlé šípy se opět představí návštěvníkům Amfíku Bukovina v Popovicích. Dvě představení ob-líbené inscenace zároveň zakončí letošní divadelní sezonu Slovác-kého divadla. Českou klasiku Ja-roslava Foglara tady divadlo uvádí každý rok na začátku prázdnin.

„Je to už několik let naše nej-oblíbenější představení sezony, a to proto, že po něm už přicházejí prázdniny. Takže je vždycky tro-chu rozvernější, trochu veselejší a taky trochu sytější, protože nám na ně naše milá vlásenkářka Šár-ka Bellanová každému z nás upe-če kuřecí stehno, a když si k tomu dáme na závěr i štamprlu slivo-vice, je to opravdová slast,“ říká mluvčí divadla Josef Kubáník, který hraje postavu Dlouhého Bidla.

Uherskohradišťské Rychlé šípy se pozvolna blíží pětisté repríze.

„Už se všichni těšíme, i když ješ-tě nevíme, na kdy nám pětistá re-príza vyjde. Slavit je ale pořád co – kromě již zmiňovaného posled-ního představení sezony na pře-lomu června a července se těšíme na prosinec, kdy si připomeneme 80 let od chvíle, kdy Rychlé šípy poprvé spatřily světlo světa,“ do-dává Josef Kubáník.

V amfiteátru Bukovina divadlo odehraje dvě představení. V sobo-tu 30. června a v neděli 1. červen-ce. Začátky představení jsou ve 20.30 hodin. -sd-

Legendární Rychlé šípy Foto | Slovácké divadlo

NOVINY ZLÍNSKÉHO KRAJE INZERCE 11

HLEDÁTE PR ÁCI?

Strukturovaný životopis zašlete na e-mail: personal@skd-bojkovice.cz nebo volejte: + 420 607 098 948

www.skd-bojkovice.cz/#pozice

POJĎTE PRACOVAT PRO PRESTIŽNÍ AUTOMOBILKY!

Vzhledem k rychlému růstu naší společnosti obsazujeme vícero pozic, THP i výrobní pozice:

• ELEKTROÚDRŽBÁŘ, ELEKTRIKÁŘ

• KONTROLOR/KA KVALITY• NÁSTROJAŘ• OPRERÁTOR/KA DO VÝROBY• NAHAZOVAČ FOREM• SKLADNÍK

• PROJEKTOVÝ/Á NÁKUPČÍ• KALKULANT/KA

TECHNICKÝCH ZAKÁZEK• PROJEKTOVÝ/Á MANAŽER/KA• PLÁNOVAČ/KA VÝROBY• ÚČETNÍ• INŽENÝR/KA KVALITY

Hledáme také brigádníky do výroby starší 18 let. Nabízíme• motivační systém odměňování• dotované stravování v závodní jídelně• náborový příspěvek 15 000 Kč (výrobní pozice)• firemní akce pro naše zaměstnance• vynikající technické zázemí • možnost profesního růstu• nástup po domluvě možný ihned a další

Odesláním svého životopisu SKD potvrzuji, že jsem srozuměn(a) a souhlasím s tím, že mé osobní údaje uvedené v životopise bude SKD zpracovávat po celou dobu trvání náborového procesu na obsazovanou pracovní pozici, o níž mám zájem, a po dobu následujících 2 let po ukončení tohoto náborového procesu. Tento souhlas lze kdykoliv odvolat.

INZERCE RV1801345/01

Přijmeme spolehlivéKOMUNIKATIVNÍ PRODAVAČKY/ČE

do prodejen el.cigaret v OC Centro Zlín a na Čepkově,

DPP i HPP. Zároveň přijmeme

OBLASTNÍ/HO VEDOUCÍ/HOpro Zlínský až Olomoucký kraj.

Kontakt 604 263 510 INZERCE RV1801334/01

Vivaldi, Lully, Mozart a dalšíNÁŠ TIp : výhodné ubytovací balíčky

Olomoucké barokní slavnosti

http://baroko.olomouc.eu

8.–29. července 2018

baroko_inzerce_92x63.indd 1 9.5.2018 12:55:53

INZERCE RV1801225/05

VÝROBA PLASTOVÝCH, HLINÍKOVÝ OKEN A DVEŘÍ

Přijmeme do trvalého pracovního poměru

■ MONTÁŽNÍKY PLASTOVÝCH A HLINÍKOVÝCH OKEN A DVEŘÍPraxe výhodou, není podmínkou, ŘP, zručnost, nástup možný ihned. Mzda od 20 000 do 30 000 Kč. ■ SKLADNÍKAPodmínky ŘP sk. B a oprávnění na VZV. Práce je na jednosměnný provoz, zaměstnanecké benefity, nástup možný ihned.

Životopisy zasílejte na e-mail zamestnani@azokna.cz nebo osobně v sídle společnosti AZ OKNA a.s., Kollárova 1693 Veselí nad Moravou

www.azokna.cz

INZERCE RV1801344/01

www.topkoncerty.czINZERCE RV1801369/01

12 INZERCE NOVINY ZLÍNSKÉHO KRAJE | UHERSKOHRADIŠŤSKO

GARANTOVANÝ VÝNOS 6,2 % p.a.Pravidelná čtvrtletní výplata výnosů

Jistota splacení díky pojištění

* Splatnost dluhopisů je 5 let, zdanění zisku provádí emitent.

Investujte do dluhopisů v hodnotě 200 000 Kč

Váš zisk za 5 let bude 62 000 Kč*

Celá investovaná částka vám bude vyplacena

Příklad:

NECHTE SVÉ PENÍZE VYDĚLÁVAT!

1.

2.

3.

www.realkredit.cztel.: 608 915 103

REAL KREDIT a.s. | Za Olšávkou 365 | Uherské Hradiště

Jsme důvěryhodnou společností s 20 létyzkušeností na trhu.

Investujeme do stabilně rostoucích fi rem,které sami řídíme.

INZERCE RV1701996/01

Člen skupiny Třinecké Železárny – Moravia SteelIMOPRA s.r.o. hledá do svého týmu:

OPERÁTOR CNC STROJŮNáplň práce

• jednoduchá obsluha CNC strojů

Požadujeme • základní vzdělání, výuční list výhodou • praxe v oboru výhodou • dobrou pracovní morálku • trestní bezúhonnost

Nabízíme • práci ve stabilní a rozvíjející se � rmě• mzdové podmínky od 16 000 až 22 000 Kč • prémie až 20 %, příplatky noční, so + ne, svátky • pracovněprávní vztah na HPP • práce v nepřetržitém provozu • práce je vhodná i pro ženy a částečně i OZP

Místo výkonu práce • IMOPRA s.r.o., U Dvora 217, 687 51 Nivnice

V případě zájmu se hlaste na personálním oddělení, paní Pavla Otrubová, telefon: +420 724 324 988, e-mail: otrubova@imopra.cz

Nástup možný ihned!

INZERCE RV1801381/01 INZERCE RV1800156/42

HLEDÁME PRÁVĚ VÁS!Máte „prořízlou“ pusu?Chcete změnu? Máte slušné nasazení?Chcete si řídit svůj pracovní čas? Mluvíte rád(a) s lidmi? Chcete pracovat ve svém regionu?Nevadí vám občasná práce přes čas?Chcete si vydělávat 30 i 50 000?

PAK MÁME PRÁCI PRO VÁS!

Regionální vydavatelství rozšiřuje svou působnost a hledá

TALENTOVANÉ OBCHODNÍKY

I ZKUŠENÉ MANAŽERY INZERCE!Pošlete nám váš životopis na adresu nabor@regionalnivydavatelstvi.cz, přidejte pár řádek motivačního dopisu a chytněte tak příležitost za pačesy!

Dělejte s námi úspěšné Obchodní zástupce, inzertní

poradce, manažery inzerce!

Designed by Kues / Freepik