regionální nerovnosti a disparity

1

Regionální nerovnosti a Regionální nerovnosti a disparitydisparity

2

Literatura k přednášceLiteratura k přednášce• Illner, M. (2002) České regiony na prahu evropské integrace. Str. 289-306

in Současná česká společnost (sociologická studie). Praha: Sociologický ústav AV ČR

• Hampl, M (1999). The development of a regional Systém and Societal Transformation in the Czech Republic. Pp. 27-130 in Hampl, M. et al: Geography of Societal transformation in the Czech Republic. Praha: Katedra sociální geografie a regioálního rozvoje, PřF UK

• Velký sociologický slovník (1996). Praha: Karolinum• http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/1370-03 (www.stránka

Českého statistického úřadu - 13 Informace o regionech, městech a obcích - analýza regionálních rozdílů v ČR v letech 1997-2002

3

Důvody zájmu o regionální nerovnosti (disparity)

• Jak praxe, tak teorie regionálního rozvoje jsou o regionálních nerovnostech (viz cíle regionálního rozvoje)

• Čistě teoretické (odkazují k teoriím regionálního rozvoje)

• Čistě praktické (znalost konkrétních nerovností je využitelná v projektech a programech rozvoje )

4

Nerovnost a disparitaNerovnost a disparita

• NerovnostNerovnost -- jakákoliv odlišnost, rozdílnost, nepodobnost, neexistence zavedenosti, pravidelnosti

• Disparita:Disparita: nepoměr sociálně ekonomického charakteru (např. jako sociální nerovnost spojeno se stratifikací - viz předmět sociologie) - sociální nerovnosti

5

Sociální nerovnostiSociální nerovnosti

• Princip uspořádání společnosti, kdy jednotlivci a skupiny nemají stejný podíl na hmotném bohatství a rozhodování. Rozdíl mezi vrstvami lidí je spojen s jejich podílem na moci, statcích a prestiži, který je ovlivněn nedostatkovostí žádaných statků a služeb

6

Příklad sociální nerovností

• Rozdíl (sociální nerovnosti) mezi bohatými a chudými je jedním z hlavních zájmů sociálních věd

7

Regionální nerovnosti znamenajíRegionální nerovnosti znamenají

• Stav, situace nebo skutečnost, kdy mezi regiony existují sociální a ekonomické disparity, geograficko-klimatické odlišnosti, infrastrukturální a další rozdíly, které mají za následek, že regiony jsou od sebe navzájem rozrůzněné. Ne každá nerovnost ale představuje problém, který je nutno řešit.

8

Hrubá prům. mzda 2002

9

Podnikatelská aktivita 2002

10

Podíl úplných rodin 2002

11

Regionální nerovnosti a rozvojRegionální nerovnosti a rozvoj

• V případě, že jsou nerovnosti zavedené (řádné), nejsou příčinou sociálních problémů. V opačném případě (nerovnosti narušují řád -- jsou mimo-řádné) mohou vést k rozbití systému - Důvod, proč se nerovnostmi zabýváme.

• POZOR: Ne každá nerovnost, mimo-řádnost POZOR: Ne každá nerovnost, mimo-řádnost a rozbití systému mají negativní konotacea rozbití systému mají negativní konotace

12

Typy nerovností• Kumulativní: nerovné rozdělení zdrojů v

regionech, jejich sociálních a ekonomických charakteristik se hromadí a stává se výrazným, rozdíly se vyhraňují (vede k problémům a eroduje fungování systému) - nežádoucí stav

• Disperzní: rozdíly mezi regiony mají tendenci se navzájem vyvažovat, z nerovností se stává pouhá různost - žádoucí stav

13

Regionální nerovnosti a rozvojRegionální nerovnosti a rozvoj• Protože rozvoj (a zvl. udržitelný rozvoj) znamená

kontinuální změny napomáhající růstu či fungování, regionální rozvoj směřuje k takovému fungování, které nebude narušováno neospravedlnitelnými (tj. nutné vysvětlení) nerovnostmi a disparitami (kumulativními nerovnostmi). Proto je potřeba s nerovnostmi pracovat a usilovat o nerovnosti disperzní (zachování různosti a odlišnosti)

14

Regionální nerovnosti a situace před rokem 1989

• MINULOST JE DŮLEŽITÁ PRO POCHOPENÍ SOUČASNOSTI

15


• Nevýrazně polarizovaná regionální struktura (nebyly velké rozdíly mezi regiony)

• Nadměrně industrializované městské aglomerace (Ostravsko, severní Čechy)

• Vylidněné a problémové oblasti podle hranic se Západním Německem a Rakouskem

16


• Zanedbaná infrastruktura• Znečištěné životní prostředí• Rovnostářská regionální politika• Slabá a nadměrně centralizovaná územní

správa• Vývojová dynamika se přesouvala do východní

části země, řada oblastí v Čechách stagnovala

17

Trendy po roce 1989 ovlivňující regionální nerovnosti

• Změna geopolitické orientace a ekonomické orientace (od RVHP a Varšavské smlouvy k EU a NATO)

• Restrukturalizace ekonomiky (jak ekonomických činností, tak i vlastnické a organizační struktury). Z pohledu regionů šlo o změny selektivní - proto vidíme nestejné důsledky pro všechny regiony (výrazně selektivní bylo třeba směřování PZI - kam šli zahraniční investoři)

18


• Neoliberální přístup k regionálnímu rozvoji a regionální politice (princip laisseiz faire) - prostor pro spontánní průběh procesů (spíše vývoj než rozvoj) - nezasahovat, do poloviny 90. let 20. století byla regionální politika „popelkou“

• Transformace politického systému ČR (demokratizace, reforma veřejné správy a radikální územní decentralizace) - proměna center rozhodování

19


• Dvojitá změna: Vlivy nejsou spojeny pouze s přechodem od komunistického režimu ( a jeho dědictvím) a „budováním kapitalismu“, ale i s přechodem k tzv. druhé modernitě (pozdně moderní společnosti): působí modernizace a globalizace, intenzifikace ekonomiky a metropolizace sídelních struktur (urbanizace) - ty probíhají všude. První vlivy (přechod od socialismu) budou klesat, druhé (přechod k pozdní modernitě) porostou

20

Situace dnes

• Regionální rozvoj byl značně selektivní, tzn. že v jednotlivých regionech docházelo k nerovnoměrnému (nepoměrnému) průběhu vývoje. Dochází k větší polarizaci mezi regiony -- problém fungování v případě změny socioekonomických podmínek

21

Rozhodující faktory sociální a Rozhodující faktory sociální a ekonomické rozdílnosti regionů ekonomické rozdílnosti regionů

(podle Hampl, M. 1999)(podle Hampl, M. 1999)• Pozice regionů v sídelní hierarchii země (nejdůležitější) -

administrativní• Pozice regionů na geografické ose severozápad -

jihovýchod - geografický• Profil ekonomiky regionů - sociálně-ekonomický• S nimi jsou propojeny další faktory povahy historické,

sociokulturní, infrastrukturální, životního prostředí, politické, demografické v souladu s hlanvím faktorem regionálního rozvoje - LIDMI.

L

I

D

É

22

Rozhodující faktory sociální a Rozhodující faktory sociální a ekonomické rozdílnosti regionů ekonomické rozdílnosti regionů

(podle Hampl, M. 1999)(podle Hampl, M. 1999)• Pozice regionů v sídelní hierarchii země (nejdůležitější)

– administrativní (faktor veřejná správa• Pozice regionů na geografické ose severozápad -

jihovýchod - sociálně geografický (faktor osídlení. Lidé a infrastruktura)

• Profil ekonomiky regionů - sociálně-ekonomický (faktor ekonomika regionů a lidé

• S nimi jsou propojeny další faktory

23

Pozice regionů v sídlení struktuře jako faktor ovlivňující regionální nerovnosti

• Obecně: Nejdynamičtější rozvoj - metropolitní území velkých měst (vyšší kvalifikace pracovních sil, lepší infrastruktura, různorodější ekonomická struktura)

• Území kolem velkých měst, která jsou nejvýše v sídlení hierarchii (regionální centra), ale i mezi těmito územími jsou rozdíly

24


• Konkrétně: Rozdíly mezi Prahou, Brnem, Plzní a Českými Budějovicemi oproti Ústí nad Labem a Ostravě (problémy ekonomické restrukturalizace a znehodnocené životní prostředí spolu s problematickým prostředím sociálním /to je však nedobré i v jiných velkých městech/)

25


• Příklad Prahy: velikost hlavního města, výhodné umístění, rozvinutý terciální a kvartilní sektor, kvalita pracovní síly, kulturní přitažlivost, vstupní brána pro kontakty ze zahraničí (HPD Prahy přes 120% průměru EU /po rozšíření 164%/ na obyvatele v PPS) Budoucnost Prahy - včlenění do nadnárodních systémů velkých měst a funkce v oblasti kultury a vzdělávání

• problém pragocentrismu (kritika i oprávněnost daná historicky)

26


• Příklad Prahy:• existuje silná polarizace mezi hlavním městem

Praha a ostatními kraji v řadě ukazatelů rozhodujících pro životní úroveň obyvatelstva (HDP/obyvatele, průměrné mzdy, nezaměstnanost aj.);

27

Poloha na ose severozápad - jihovýchod

• Reorientace od Východu na Západ měla po roce 1989 zásadní vliv na rozvoj - kulturní a prostorová vzdálenost vůči jádru EU (západní Německo) se stala důležitým rozvojovým činitelem

28


• Nelze však jednoznačně tvrdit, že čím dále od Západu, tím větší diferenciace (působí zde i jiné faktory -- např. sociokulturní /patriotismus, angažovanost, spoly, důvěra/. Navíc, čím menší jsou posuzované územní jednotky (např. okres), tím důležitější je pro ně vnitrostátní poloha vůči metropolím a dopravním tahům, a ne vůči oné ose

• VIZ například:

29


• Pouhá nevýhodná poloha nemusí nutně znamenat velké rozdíly (vliv má také dopravní obslužnost a dostupnost, infrastruktura, kulturní úroveň, sociální tkanivo, přizpůsobivost obyvatelstva, iniciativa politiků a lidí /angažovanost, občanskost/)

• Konkrétní projevy:

30


• Problém některých hraničních okresů s SRN: nedostatečné zalidnění, rozrušená sídelní struktura, nedostatečné komunikace, nízká kvalifikace, menší kulturní kompetence (nízký kulturní a sociální kapitál), nízká motivace vedly k pomalejšímu rozvoj oproti např. Plzni (dále od hranic)

31


• Do budoucna: rozvoj dopravní infrastruktury (severní Morava /Katovice/, Jižní Čechy /Linec/, Severní Čechy /Drážďany/)

32

Póly růstu (propojení sídelní hierarchie a pozice na geografické ose)

• HIERARCHIE• (podle Strategie regionálního rozvoje /R. Wokoun/) • Velké městské aglomerace s diverzifikovanou

strukturou ekonomiky a se zastoupením odvětví schopných generovat růst v okolí vytvářejí póly rozvoje. Význam města jako pólu růstu je tedy výsledkem faktorů:

• počet obyvatelstva a jeho růst,• konkurenceschopnost a• komunikační propojení

33


• HIERARCHIE• Podpora pólů rozvoje by tedy měla směřovat do

oblastí: – Rozvoj socioekonomických funkcí pólů – Podpora dopravní infrastruktury, zejména silniční a

železniční dopravy– Předcházení vzniku a regenerace brownfieldů– Ochrana životního prostředí ve městech a jejich okolí

34


• OSA (viz Strategie regionálního rozvoje 2007-2013)• Rozvojové osy: kanály, kterými se šíří socioekonomický růst

z pólů rozvoje do okolí (exogenní strategie rozvoje? ). Podpora rozvojových os cílená zejména na šíření pozitivních efektů vycházejících z centra by měla zabránit některým nežádoucím efektům jako je např. migrace pracovních sil (selektivní z pohledu věku a kvalifikace), koncentrace negativních vlivů na životní prostředí v centrech, zesílená konkurence podniků v centrech apod. (západní zkušenosti to však nepotvrzují)

35


• OSA (viz Strategie regionálního rozvoje 2007-2013)• Podpora pro rozvojové osy by měla směřovat do

oblastí:• Dobudování technické, zejména dopravní

infrastruktury na odpovídající úroveň.• Vytváření podmínek pro rozvoj podnikání,

průmyslových zón, logistických center a zón se špičkovou technologií.

• Podpora struktury pro vzdělávání, vědu a výzkum.• Podpora bydlení.

36


37

Profil ekonomiky• Jednalo se o dominantní ekonomickou

specializaci regionů (dříve: těžba surovin, metalurgie, těžké strojírenství, zbrojní průmysl) - po r. 1989 nešlo jen o přechod politický, ale i v oblasti hospodářství: přechod k nové ekonomice (flexibilita, znalosti, lidský kapitál, sociální kapitál atd.)

38

Profil ekonomiky• Pokles významu zemědělství jako

zaměstnavatele omezil některé možnosti rozvoje venkovských oblastí (Jižní a Jihozápadní Čechy, Jižní Morava a vnitřní periferie /podél hranic Čech a Moravy - např. Vysočina). Pokles zaměstnanosti však nebyl drastický (nové alternativy - multifunkční zemědělství)

39

Profil ekonomiky• Transformaci zvládly lépe regiony s

různorodou ekonomickou základnou -- viz metropole) či regiony s dominantními úspěšnými podniky (Mladá Boleslav -- možná zranitelnost)

40

ÚkolÚkol

• Pracujte s následujícími údaji• Pamatujte si hlavní charakteristiky kraje

55

Souhrn

• pomalé prohlubování regionálních rozdílů v sociálních poměrech obyvatelstva (v Praze a Středočeském kraji se situace zlepšuje, kraje Vysočina a Olomoucký jsou dlouhodobě na nízké úrovni, Ústecký a Moravskoslezský klesají)

56

Souhrn

• poměrně významné prohlubování rozdílů v ekonomické výkonnosti uvnitř krajů (např. v Jihomoravském kraji – brněnská aglomerace roste, ale jih kraje klesá, podobně ve Zlínském kraji narůstají rozdíly mezi zlínskou aglomerací a zbytkem kraje);

57

Souhrn

• dynamické prohlubování rozdílů v regionálně diferencované ekonomické atraktivitě (mikroregion Mladá Boleslav a nově Kolínsko ve Středočeském kraji jako příklad růstu a Kutnohorsko stagnace),

58

Souhrn

• snižování rozdílů v kvalitě životního prostředí (v celé zemi).

regionální nerovnosti a disparity

Documents