robert zbíral eu pro „přírodovědce“ 14. března 2011
DESCRIPTION
Základní společných politik EU I. Vnitřní trh, měnová unie. Robert Zbíral EU pro „přírodovědce“ 14. března 2011. Summit Brusel (10.-11. března 2011). zasedání Evropské rady, za ČR prezident Klaus diskuze o situaci v Libyi Německo a další země proti zásahu - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
Robert Zbíral
EU pro „přírodovědce“
14. března 2011
Základní společných politik EU I.Vnitřní trh, měnová unie
Summit Brusel (10.-11. března 2011)
zasedání Evropské rady, za ČR prezident Klaus diskuze o situaci v Libyi
– Německo a další země proti zásahu– Francie (+VB): snaha o aktivní zásah– nakonec shoda na tvrdších sankcí, odmítnutí legitimity Kaddáfího
režimu, zásah jen v nutnosti (také právní základ a podpora regionu)
Pakt konkurenceschopnosti (nyní Pakt o euru)– projekt Francie a Německa– cílem přispět k růstu ekonomiky a podpoře eura– liberalizace některých odvětví, omezení veřejných výdajů, limity
půjčování státu (i v ústavě)– dohoda o společných zásadách penzijních systémů– diskuze o podobě daní: Francie, Německo: měl by být aspoň
společný základ pomoc eurozóně
– Řecko: prodloužení půjčky ze tří na sedm let, nižší úrok– Irsko: nesouhlasí s Paktem konkurenceschopnosti (veto),
žádné úlevy
Schéma společných politik EU
společné politiky plynou z pravomocí svěřených EU smlouvou (a členskými státy)– viz první přednáška, většina pravomocí sdílených
zřízení společného trhu měnová a finanční politika horizontální (funkční) politiky
– prostor svobody, bezpečnosti a spravedlnosti; regionální politika, sociální a zaměstnanecká politika; energetická politika; výzkumná a inovační politika; politika životního prostředí
sektorální politiky– zemědělská politika, rybolovná politika, dopravní
politika
Vnitřní trh
jednotlivé fáze integračního úsilí– 1. zóna volného obchodu
• státy odstraní bariéry mezi sebou
– 2. celní unie• ZVO + společný celní sazebník navenek
– 3. společný trh• CU + volný pohyb dalších složek (kapitál, pracovníci)
– 4. hospodářská a měnová unie• ST + jednotná měna a koordinace hospodářské politiky
– 5. politická unie• praktická federalizace
co je vnitřní trh?– „Prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný
pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu“ (čl. 26 odst. 2 SFEU)
Vnitřní trh
základní logika– „Dobře fungující jednotný (vnitřní) trh je nezbytný pro
posílení zaměstnanosti a růstu a pro podporu hospodářské stability. Čím je jednotný trh efektivnější, tím více zlepší obchodní prostředí, přiměje firmy investovat a vytvářet pracovní míra a rovněž zvýší důvěru spotřebitele a poptávku.“ (Komise 2009)
proč vnitřní trh?– politické důvody: cesta k propojení národů
(protekcionismus vede ke konfliktům)– ekonomické důvody: větší trh má výhody v
• více spotřebitelů• větší konkurence (sjednocování cen)• lepší využití konkurenční výhody (chybí překážky)• lepší alokace zdrojů (např. pracovních sil)• výhodnější pro investory
Vnitřní trh- historie
základní cíl integrace od počátku, ale postup velmi pomalý– odstranění vnitřních cel (1968), ale pokračuje řada
netarifních překážek (EU zaostává)– polovina 80. let (Delors)- projekt dokončení vnitřního
trhu, deadline 1992
úsilí o prohloubení stále pokračuje– uvědomění si důležitosti liberalizace (proces
globalizace)– stále existuje řada překážek– postupem doby se do něj zahrnuje více záležitostí
(telekomunikace, infrastruktura atd.)
Příklad protekcionismu: případ Cassis
70. léta– Německo: likér musí mít
aspoň 25 % alkoholu– Francie: rybízový likér
Cassis má jen 19 %– Německo zakazuje prodej,
zákazník by se mohl cítit poškozen (případně zdravotní rizika)
– pravidlo uplatněné na všechny, ale neodůvodněné
– Soudní dvůr: vzájemné uznávání (co je možné prodávat v jedné zemi, dá se i v druhé)
Jednotný celní sazebník
je jedno, kde zboží vstupuje do EU (nemožnost zvýhodnit importa oproti jiným zemím)
změny cestou společného rozhodování propojeno se společnou vnější obchodní
politikou systém TARIC: každé zboží importované do EU
má svou kategorizaci a k ní připadá dané clo– záleží na zemi původu– ukázka:
http://ec.europa.eu/taxation_customs/dds2/taric/taric_consultation.jsp?Lang=cs&redirectionDate=20110313
Volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu mezi členskými státy
volný pohyb zboží– nejstarší a zdánlivě nejjednodušší – v současnosti pořád boj proti různým opatřením s
diskriminačním účinkem (hlavně judikatura) volný pohyb osob
– zaměstnanci: zákaz diskriminace na základě národnosti u zaměstnání, odměny i podmínek práce
– OSVČ: svoboda podnikat na území jiného státu– kroky (judikatura, legislativa):
• vzájemné uznávání kvalifikací• poskytování výhod usnadňujících výkon práce (vzdělání, příprava
na povolání, sociální výhody)
– přechodná období pro „nově“ přistoupivší země skončila– přesto prozatím prostupnost malá
• o přesunu do jiné země uvažuje jen 13 % lidí v EU-15 a 11 % v EU-10
Volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu mezi členskými státy
volný pohyb služeb– služby tvoří více než 70 % HDP EU– propojeno se svobodou podnikání (usazování)– dlouhodobě problémy- proto navržena směrnice o
službách• plán: řídit se zemí původu poskytovatele
• co má být vše obsaženo
• politicky kontroverzní: přijato 2006, ale v očesané podobě
– finanční služby: zrychleno s krizí, přijata řada nařízení a směrnic
volný pohyb kapitálu– do značné míry uvolněno (samozřejmě jiné daně a
bankovní standardy)
Harmonizace předpisů a vzájemné uznávání
cílem aproximace práva (čl. 115 SFEU) zprvu snaha o harmonizaci (sjednocování)
– pokryto vše včetně technických detailů– neflexibilní, problém se domluvit, komplexní
vzájemné uznávání (viz Cassis)– variantně určování minimálních standardů (a
postupně evropských)
odstraňování bariér vyžaduje zásahy– kritici: čím méně opatření, tím lépe (námitka cílených
zásahů států)
Politika hospodářské soutěže
nutné hlídat dodržování pravidel firmami (včetně státních)
co se hlídá:– dohody poškozující soutěžení na trhu (např. kartely)– zneužití dominantního postavení (monopoly)– nedovolená státní pomoc– vždy musí zasáhnout vnitřní trh
kdo hlídá:– Komise (GŘ pro hospodářskou soutěž), možnosti:
• zakázat spojení firem
• pokuty při porušení pravidel
– proti rozhodnutí možnost odvolání k Soudnímu dvoru
Nejvyšší pokuty udělené Komisí
Překážky dokončení vnitřního trhu historicko-kulturní rozdíly, role lokálního
prostředí některý legislativa schválně obecná (odpor
států) určité sektory brány jako „chráněné“
(energetika atd.) spory co všechno má být součástí vnitřního
trhu– příklad: harmonizace firemních daní
problematická implementace legislativy– ani ne tak formálně, jako fakticky (sice provedeno, ale
špatně)– reakcí žaloby Komise na členské státy
Počet řízení pro porušení práva EU zahájených Komisí
Prospěch z vnitřního trhu
Měnová unie: historie pokusy již v 70. letech (Wernerova zpráva:
neúspěch) konec 80. let- příznivější prostředí
– dokončení vnitřního trhu– politická podpora (Německo „ochotné“ se vzdát
marky za podporu sjednocení) součást Maastrichtské smlouvy
– Dánsko a Spojené království výjimka– tři etapy přechodu (nejpozději 1999)– podmínky účasti: Maastrichtská kritéria
• důvod: aby vstoupily jen státy neohrožující stabilitu měny• nízká inflace, roční deficit veřejných financí pod 3 % HDP, celkový
veřejný dluh pod 60 % HDP, nízké úrokové míry, stabilita měny (ERM II)
Německo a „nadšení“ z eura
Měnová unie: výhody a nevýhody (teorie) výhody
– politické• symbolika kroku ke sjednocení, měna jako znak suverenity
– ekonomické• odstranění nákladů na převody měn• lepší srovnání cen (konkurence)• stabilita větší měny (není hračkou trhů)• odstranění fluktuace kurzů (jistota pro podnikání)
zápory– politické
• vzdání se suverenity
– ekonomické• nemožnost vlastní monetární politiky (devalvace, úrokové
míry)• jednotná monetární politika pro více států (přitom různé
ekonomické potřeby)
Členové eurozóny
Dánsko a Británie mimo už od Maastrichtu v květnu 1998 rozhodnuto, že od 1. ledna 1999 bude
součástí 11 zemí (viz další strana) Řecko se přidává v roce 2001 Švédsko odmítlo v roce 2003 v referendu Slovinsko v roce 2007 Kypr, Malta v roce 2008 Slovensko v roce 2009 Estonsko v roce 2011
nečlenské země eurozóny (kromě DK a UK) přijaly vstupem do EU právní závazek připojit se, ale až když splní podmínky– přijetí eura je závazkem, ale formulované zároveň jako právo
Prvky měnové unie jednotná měna: euro
– bankovky shodné, mince s národními symboly– tisk peněz výhradně na ECB
jednotná měnová politika– vede Evropská centrální banka
• absolutně nezávislá na státech a politicích (kromě jmenování vedoucích představitelů)
• jediný cíl: nízká inflace (kolem 2 %)– ECB sama určuje úrokové míry
Pakt růstu a stability– povinnost dodržovat pravidla deficitu i po vstupu do
eurozóny- při porušení možnost sankcí (zatím neuplatněno)
– platí i pro státy, které jsou mimo eurozónu