PPRROOGGNNÓÓZZAA VVÝÝVVOOJJEE VVEE VVYYBBRRAANNÝÝCCHH OODDVVĚĚTTVVÍÍCCHH

AA ZZMMĚĚNNYY SSTTRRUUKKTTUURRYY ZZAAMMĚĚSSTTNNAANNOOSSTTII

DDOO RROOKKUU 22003333

SSTTAAVVEEBBNNIICCTTVVÍÍ

Zakázka KZPS-03-DS v rámci projektu „Společným postupem sociálních partnerů k přípravě odvětví na změny důchodového systému – I. etapa“

Zadavatel: Konfederace zaměstnavatelských svazů

Zpracovatel: Národní vzdělávací fond, o.p.s.

Finální verze

leden 2015

2

OBSAH

Úvod……………………………………………………….………………………………………………….3

Metodika prognóz ……………………………………………………………………………………..5

1. Prognóza základního scénáře vývoje hrubé přidané hodnoty a zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích………………………………………………………………………………….………6

2. Zpracování prognózy zaměstnanosti pro vybraná klíčová povolání …………….…....14

3. Specifika metodiky prognóz pro odvětví knihovnictví …………………………….………...16

4. Specifika metodiky prognóz pro odvětví vzdělávání……………………………..…………...18

5. Prognózy strukturálních proměn odvětví …………………………………………………..……...20

Prognóza zaměstnanosti v odvětví stavebnictví…………………. ………………..…..27

1. Východiska projekce……………………………………………………………………………………...…28

2. Prognóza produkce a zaměstnanosti v odvětví……………………………………….………..28

3. Očekávaný budoucí vývoj strukturálních změn zaměstnanosti

v odvětví……………………………..……………………………………………………………………………32

4. Vývoj ve vybraných klíčových profesích………………………………………………………..…..38

Příloha č. 1 – Analýza trendů ………………………………………………………………………………………..43

Příloha č. 2 – Formulář pro experty……………………………….……………………………………….……..59

Příloha č. 3 - data………………………………………………………………………………………………….……...61

3

Úvod

Cíle prognózy

Předkládaná prognóza vybraných odvětví byla připravena v rámci zakázky KZPS-03-DS pro

Konfederaci zaměstnavatelských svazů jako součást širšího projektu „Společným postupem sociálních

partnerů k přípravě odvětví na změny v důchodovém systému – I. Etapa“. Cílem bylo vytvořit

prognostické podklady o budoucím vývoji v odvětvích pro další práci odvětvových platforem při

vyjednávání o změnách v důchodovém systému.

Cílem prognózy je předvídat směry vývoje a ukázat rozměr trendů a problémů v zaměstnanosti v

odvětvích na konkrétních datech, identifikovat jejich příčiny a promítnout vše věrohodným způsobem

do budoucnosti podle definovaných scénářů, a to v odvětví jako celku a ve vybraných klíčových

profesích. Záměrem prognózy není nabízet řešení problémů v odvětví spojených např. se stárnutím

pracovní síly, ale přispět k řešení tím, že poskytne sociálním partnerům věrohodné podklady pro

hledání vhodných řešení.

Rozsah zadání

V souladu se zadáním zakázky jsou pro jednotlivá odvětví zpracovány prognózy vývoje produkce a

vývoje zaměstnanosti ve třech variantách do roku 2033. Variantně je rovněž zpracován vývoj

zaměstnanosti v klíčových profesích, které byly definovány odvětvovými platformami. Návazně na

prognózy vývoje v odvětvích jsou dále analyzovány budoucí změny ve struktuře zaměstnanosti

podle věkových skupin, kvalifikace a regionální alokace.

V rámci projektu byly zpracovány prognózy vývoje zaměstnanosti pro následujících osm odvětví

české ekonomiky dle zadání:

Zemědělství - CZ-NACE Sekce A, skupina 01

Těžební průmysl - CZ-NACE Sekce B (05-09)

Textilní a oděvní průmysl - CZ-NACE 13-14

Polygrafický průmysl - CZ-NACE 18

Stavebnictví - CZ-NACE Sekce F (41-43), včetně části zpracované pro 41.1 a 42

Doprava (Silniční nákladní doprava) - CZ-NACE 49.4

Vzdělávání - CZ-NACE 85.1-85.4

Kultura (Činnosti knihoven a archivů) CZ-NACE 91.01

4

Možnosti a omezení prognózy

Prognózy na velmi dlouhé období jsou spojeny s řadou obtíží. Čím je vzdálenější horizont prognózy, tím

méně přesně lze budoucí vývoj číselně vyjádřit.1 Ve vzdáleném horizontu lze úspěšně pouze načrtnout

obrysy budoucnosti. Skutečností je, že prognózy vývoje zaměstnanosti odvětví na období dvaceti let

nebyly v České republice dosud zpracovány a ani v zahraničí to není běžné. Proto se zpracovatelé

prognózy se snažili v maximální míře využít kombinaci věrohodných podkladů a předkládat jen takové

závěry a výstupy, které jsou dobře podložené. Autoři přitom vycházeli z renomovaných projekcí Cedefopu

(Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání), které byly dále aktualizovány a korigovány o

poslední známé trendy a doplněny závěry sekundárních analýz dostupných studií a názorů expertů

z daných odvětví a závěrů dotazníků, které byly zpracovány v rámci jednotlivých odvětvových platforem.

Průběh prací byl průběžně konzultován se zástupci všech platforem. V rámci každé platformy proběhly 1

až 3 schůzky podle aktuální potřeby, kdy byla diskutována použitá statistická data, východiska prognózy,

klíčové faktory a trendy budoucího vývoje daného odvětví.

Vývojové změny probíhají v některých odvětvích velmi rychle v důsledku pronikání moderních

technologií a změn v poptávce, takže se mění nejen celkový rozsah zaměstnaných osob či profesních

skupin v odvětví, ale i charakter práce jednotlivých profesí. V některých případech bude jistě

docházet k tomu, že klasické profese se promění natolik, že dojde ke změně jejich názvu, nebo se pod

stejným názvem bude skrývat zcela jiná škála činností než tomu je dnes. Prognózovat budoucí vývoj

v tak vzdáleném horizontu na základě současných nominálních struktur a definovaných kategorií

(klasifikace CZ-NACE, CZ-ISCO apod.) je proto velkým zjednodušením a je třeba to mít při

interpretaci výsledků prognóz na paměti.

Struktura výstupů

Výstupy projektu jsou v následujícím textu uspořádány tak, aby byla nejprve podrobně objasněna

metodika zpracování prognóz. Jsou zde popsány postupy, které tvoří jednotný metodický základ,

neboť bylo snahou postupovat u všech odvětví obdobným způsobem (viz část I. Metodika prognóz).

Specifika metodických postupů a konkretizace jejich předpokladů jsou pak rozvedeny v rámci

prognóz jednotlivých odvětví.

Dále je zařazeno osm kapitol věnovaných prognózám jednotlivých odvětví. Každá z těchto kapitol

zahrnuje kromě již zmíněných metodických specifik také shrnutí dosavadních trendů a východiska

prognózy, popis základní, optimistické a pesimistické varianty prognózy vývoje produkce odvětví v podobě

hrubé přidané hodnoty, popis základní, optimistické a pesimistické varianty prognózy vývoje

zaměstnanosti v odvětví, analýzy předpokládaných změn ve strukturách zaměstnanosti a základní,

optimistickou a pesimistickou variantu prognózy zaměstnanosti pro vybraná klíčová povolání.

Nedílnou součástí každé odvětvové kapitoly jsou přílohy obsahující analýzu dosavadních trendů

(souhrn sekundárních analýz), strukturu dotazníku pro experty a data projektovaných hodnot

s grafy.

1 Pro ilustraci lze uvést příklad předpovědi počasí. Předpověď na nejbližší tři dny je velmi přesná. Je možné se dozvědět

přesné hodnoty, teploty, tlaku, srážek atp. Dlouhodobý výhled na dva měsíce ovšem pracuje už pouze s hrubými kategoriemi podprůměrných, průměrných a nadprůměrných teplot a srážek.

5

METODIKA PROGNÓZ

Při zpracovávání prognóz v jednotlivých odvětvích s výjimkou kultury a vzdělávání se vycházelo z

jednotné metodiky. Díky tomu je možné porovnávat trendy mezi jednotlivými odvětvími. Metodika

prognóz pro odvětví vzdělávání a kultury se od ostatních odvětví odlišuje. Důvodem je netržní

charakter těchto odvětví, který značně ovlivňuje povahu dostupných dat, ale i odlišné faktory, které

ovlivňují jejich vývoj.

Výsledná prognóza pro každé odvětví obsahuje tři hlavní analytické výstupy:

i) Prognózu hrubé přidané hodnoty a celkové zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích ve

třech scénářích;

ii) Očekávaný budoucí vývoj strukturálních změn zaměstnanosti v odvětvích (zejména

s ohledem na věk, vzdělání a region);

iii) Prognózu zaměstnanosti pro vybraná klíčová povolání.

Zmíněné tři kroky byly realizovány ve vzájemné provázanosti, přičemž prognóza celkové zaměstnanosti

v odvětví tvoří východisko pro prognózu zaměstnanosti ve vybraných klíčových povoláních v tomto

odvětví a pro prognózu (či analýzu trendů) strukturálních změn zaměstnanosti v odvětví.

Schéma 1: Základní postup tvorby prognóz

Cedefop projekce

HPH a

zaměstnanosti ve 41

odvětvích

Prognóza HPH a

zaměstnanosti v 8

zadaných odvětvích

Prognóza zaměstnanosti

v klíčových povoláních

Očekávaný budoucí vývoj strukturálních změn

zaměstnanosti v odvětvích

Prognózy pro všechna odvětví mají následující společné rysy:

a) prahem prognózy je rok 2013, data v projekcích tedy odrážejí reálný vývoj do roku 2012, od

2013 se jedná již o namodelovanou hodnotu,

b) horizontem prognózy je rok 2033,

c) prognózy navazují na analýzu dosavadních trendů vývoje odvětví a na sekundární analýzy

zpracované v rámci projektu,

6

d) prognózy jsou zpracovány v základní, pesimistické a optimistické variantě na základě scénářů

vytvořených ve spolupráci s platformami a jejich experty,

e) odrazovým můstkem pro tvorbu základního scénáře vývoje v odvětví je projekce Cedefopu

dostupná pro všechny členské země EU (viz dále),

f) jednotlivé prognózy a scénáře jsou doplněny o vysvětlující komentář.

1 Prognóza základního scénáře vývoje hrubé přidané hodnoty a

zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích

Východiskem a základním vstupem pro zpracování prognóz jednotlivých odvětví jsou podkladové

analýzy dosavadních trendů v odvětví zpracované z dostupných dat (zejména Výběrové šetření

pracovních sil a Národní účty). Protože prognózy vývoje odvětví na období dvaceti let nebyly na

úrovni ČR dosud zpracovány, je jako hlavní zdroj prognóz vývoje produkce a zaměstnanosti

v základním scénáři využita evropská projekce, kterou vytvořil Cedefop (Evropské středisko pro rozvoj

odborného vzdělávání). Prognózy vývoje odvětví vycházejí z celkového rámce hospodářského vývoje

země a – vzhledem k tomu, že ČR patří mezi velmi otevřené ekonomiky s vysokým podílem

zahraničního obchodu na hrubém domácím produktu – i globální ekonomiky.

1.1 Projekce Cedefopu a její využitelnost pro prognózu zaměstnanosti v osmi

zadaných odvětvích

Projekce Cedefop je klíčovým zdrojem pro prognózy ekonomického výkonu (měřeného hrubou

přidanou hodnotou) a zaměstnanosti publikované v této studii v základním scénáři. Cedefop zahájil

práce na evropských projekcích potřeby kvalifikované práce v r. 2006 a navázal tak na několikaleté

období výzkumu v oblasti předvídání kvalifikačních potřeb a trhu práce v evropských i

mimoevropských zemích a v následujících projektech pokračoval prognózami nabídky práce

v Evropské unii jako celku i jeho jednotlivých zemích. Projekce Cedefopu vychází z ekonometrického

modelování časových řad. Je vytvářena pro 41 odvětví ekonomiky pro každý z členských států EU a 5

dalších evropských zemí. Využívá E3ME model, který je vyvinut Cambridge Econometrics. Projekce

pracuje s 33 sadami ekonometricky odhadovaných rovnic, které obsahují indikátory, jako jsou složky

HDP, zaměstnanost, mzdy a ceny, poptávka po energii a poptávka po materiálech. Horizont

předpovědi současné projekce je rok 2025. Z publikovaných výsledků lze pro účely této studie využít

projekci HPH v odvětvích a projekci zaměstnanosti. 1

1 Projekce je publikována na webových stránkách Cedefop, a to ve dvou uživatelských úrovních: Základní výsledky –

dostupné otevřeně veřejnosti (http://www.cedefop.europa.eu/EN/about-cedefop/projects/forecasting-skill-demand-and-supply/skills-forecasts.aspx) a detailní výsledky určené pro experty a pokročilé uživatele – dostupné veřejně po registraci na webových stránkách Cedefopu (http://www.cedefop.europa.eu/EN/about-cedefop/projects/forecasting-skill-demand-and-supply/skills-forecasts/detailed-data.aspx)

7

Pro tvorbu projekce v této studii jsou použity detailní výsledky, doplněné o ještě podrobnější

informace, jež jsou k dispozici od Cedefopu na vyžádání. Jak bylo předesláno výše, projekci Cedefop

bylo nutné pro účely této studie upravit a provést následující kroky:

1. Upravit projekci Cedefopu tak, aby odrážela úžeji definovaná odvětví, se kterými tato

studie pracuje

2. Prodloužit horizont projekce do roku 2033

3. Zohlednit specifické faktory vývoje odvětví a vytvořit základní, pesimistický a optimistický

scénář pro každé odvětví.

8

Schéma 2: Postup tvorby základní, pesimistické a optimistické varianty projekce zaměstnanosti v odvětvích

Úprava dle dat

z Národních

účtů, SBS a

dalších +

posunutí

horizontu

Cedefop projekce

pro 41 odvětví

Základní varianta

Cedefop projekce

pro 41 odvětví

Nízká varianta

Cedefop projekce

pro 41 odvětví

Vysoká varianta

Výchozí projekce

Pro zadaná odvětví

Základní varianta

Expertní vstupy –

faktory ovlivňující vývoj

v odvětví a jejich

pravděpodobný vývoj

Výsledná projekce

zaměstnanosti v

odvětvích - základní

varianta

Výsledná projekce

zaměstnanosti v

odvětvích -

optimistická varianta

Výsledná projekce

zaměstnanosti v

odvětvích -

pesimistická

varianta

9

1.2 Převod odvětví používaných v projekci Cedefop na požadovaná

odvětví Projekce Cedefop je zpracovávána pro 41 odvětví ekonomiky. Vycházejí z dvoumístné úrovně

klasifikace NACE. Vzhledem k potřebě udržení časových řad nejen pro celkové HDP a zaměstnanost

v odvětvích jsou některá odvětví NACE seskupena dohromady. Vymezení odvětví se liší od vymezení

zadaných odvětví, jak ukazuje následující tabulka.

Tabulka 1: Porovnání vymezení odvětví v projekci Cedefopu a 8 zadaných odvětví

Odvětví v projekci Cedefop Zadaná odvětví v projektu

Odvětví dle Cedefop projekce Zaměstnanost 2013 (dle dat

projekce) NACE rev.2

Odvětví dle zadání projektu

NACE rev.2

1. Agriculture etc 161 492 01,02,03 Zemědělství 01

2. Coal 26 041 05

Těžební průmysl 05-09 3. Oil & Gas etc 2 918 06

4. Other Mining 5 635 07,08,09

5. Food, Drink & Tobacco 117 250 10,11,12 - -

6. Textiles, Clothing & Leather 62 635 13,14,15 Textilní a oděvní

průmysl 13-14

7. Wood & Paper 80 609 16,17 - -

8. Printing & Publishing 45 887 18,58 Polygrafický průmysl 18

9. Manufactured Fuels 2 156 19

- -

10. Pharmaceuticals 13 659 21

11. Chemicals nes 28 908 20

12. Rubber & Plastics 81 940 22

13. Non-Metallic Mineral Products

57 553 23

14. Basic Metals 45 824 24

15. Metal Goods 175 124 25

16. Mechanical Engineering 125 059 28

17. Electronics 40 506 26

18. Electrical Eng. & Instruments 110 826 27

19. Motor Vehicles 152 867 29

20. Other Transport Equipment 19 636 30

21. Manufacturing nes 122 685 31,32,33

22. Electricity 21 745 35.1

23. Gas Supply 10 400 35.2,35.3

24. Water Supply 56 896 36,37,38,39

25. Construction 460 243 41,42,43 Stavebnictví 41-43

26. Distribution 368 957 45,46

- - 27. Retailing 393 997 47

28. Hotels & Catering 208 727 55,56

29. Land Transport etc 259 748 49,52 Doprava

(Silniční nákladní) 49.4

30. Water Transport 778 50

- -

31. Air Transport 3 532 51

32. Communications 54 893 53,61

33. Banking & Finance 78 110 64,66

34. Insurance 13 504 65

35. Computing Services 75 238 62,63

36. Professional Services 396 195 68,69,70,71, 72,73,74,75

10

37. Other Business Services 142 258 77,78,79,80,81,82

38. Public Administration & Defence

278 760 84

39. Education 287 243 85 (=85.1-85.6) Vzdělávání 85.1-85.4

40. Health & Social Work 306 202 86,87,88 -

41. Miscellaneous Services 185 138 59,60,90,91,92,93, 94,95,93,97,98,99

Kultura (Činnosti knihoven a archivů)

91.01

Celkem 5 081 774 - -

Z výše uvedených rozdílů vyplývá, nakolik byla projekce Cedefop použitelná pro prognózu zadaných

odvětví v tomto projektu, případně v jakém rozsahu bylo třeba projekce upravovat. V případě odvětví

těžebního průmyslu a stavebnictví (vyznačeno zeleně) lze z projekce Cedefop vycházet přímo, neboť

se překrývají. U ostatních relevantních odvětví (vyznačena žlutě) bylo třeba provést další úpravy a

odhady, neboť odvětví Cedefop jsou širší než odvětví vymezená zadáním tohoto projektu. Rozdíly a s

nimi spojený rozsah úprav a nutných odhadů jsou různě veliké. Rámcovou metodiku těchto úprav

uvádí následující tabulka:

Tabulka 2: Varianty úprav projekce Cedefopu odvětví na zadaná odvětví

Srovnání historických trendů v odvětví definovaném v projektu s trendy v širším odvětví:

Podobný Odlišný

Podíl odvětví definovaného v projektu na odvětví projekce Cedefop

Velký Varianta 1: Využití projekce Cedefopu velké, nutno pouze ponížit úrovně HPH a zaměstnanosti dle konstantního podílu

Varianta 2: Využití projekce Cedefopu velké, ponížení úrovně HPH a zaměstnanosti dle dynamického podílu

Malý Varianta 3: Omezená využitelnost projekce Cedefopu – založení projekce na kombinaci projekce Cedefopu a minulých trendů v zadaném odvětví

Varianta 4: Malá využitelnost projekce Cedefopu – založení projekce především na historických trendech v zadaném odvětví

V případě odvětví, která jsou v tomto projektu definována úžeji, než dostupná projekce Cedefopu, byl

postup následující:

1) Bylo zjištěno, jak významný byl vybraný segment odvětví uvnitř celkového odvětví.

2) V letech 2000 až 2013 bylo sledováno, zda tento podíl vykazuje nějaký trend, tedy zda

význam užšího odvětví v celkovém odvětví rostl, či klesal

3) Na základě tohoto trendu byla modelována budoucí váha úžeji vymezeného odvětví na

odvětví definovaném Cedefopem

V případě, že se podíl užšího odvětví podílel na odvětví širším relativně konstantně, byl do budoucna

rovněž předpokládán konstantní podíl. Pokud podíl užšího odvětví na celkovém odvětví vykazoval

v historických datech určitý trend, byl tento trend namodelován i do budoucna.

11

Pro sledování historických trendů jsou využita data z Národních účtů, Structural business statistics,

Výběrového šetření pracovních sil a dalších zdrojů – v každém odvětví je dostupnost tohoto typu dat

poněkud jiná. Ve většině případů (Zemědělství, Textilní a oděvní průmysl, Polygrafický průmysl) jsou

pro projekci HPH využita data z Národních účtů, neboť obsahují všechny potřebné údaje a jsou

k dispozici ze snadno dostupných a metodicky jasných zdrojů ČSÚ. Národní účty jsou však

publikovány pouze na dvoumístnou úroveň NACE. Z tohoto důvodu jsou v silniční nákladní dopravě,

kde je třeba podrobnější úroveň, využity údaje ze Structural business statistics publikované na

Eurostatu.

Specifická jsou odvětví Vzdělávání a Činnosti knihoven a archivů, pro které není postačující ani jeden

z uvedených zdrojů. Využita jsou data z Výběrového šetření pracovních sil a dalších zdrojů (statistické

ročenky školství, informační databázové systémy o ekonomických subjektech – např. Magnusweb a

další). Pro sledování trendů v zaměstnanosti byla pro všechna odvětví použita data z Výběrového

šetření pracovních sil. Specifika metodiky pro jednotlivá odvětví jsou popsána na začátku projekce

pro jednotlivá odvětví.

1.3 Posunutí horizontu projekce do roku 2033

Horizontem projekce Cedefop je rok 2025, jedná se tedy o středně až dlouhodobou projekci – stejně

jako v případě projekce v této studii. V projekcích produkce i zaměstnanosti je velmi obtížné

předvídat jakékoli konkrétní změny, které mohou nastat mezi lety 2025-2033. Při posunu horizontu

projekce do roku 2033 tedy předpokládáme pokračování trendů, projevujících se v období před

rokem 2025.

1.4 Zohlednění specifických faktorů vývoje odvětví a tvorba scénářů

V okamžiku, kdy jsme získali projekci odvětví upravených na požadovanou klasifikaci, a horizont

projekce byl posunut do roku 2033, jsme navázali tvorbou tří scénářů vývoje odvětví. Informace pro

tvorbu scénářů jsme získali od expertů vybraných platformami, kteří byli požádáni o názor na faktory

působící v odvětví a jejich pravděpodobný vývoj. Názory expertů byly hlavním podkladem pro

projekci optimistické a pesimistické varianty projekce. Základní scénář projekce ve většině případů

odpovídá projekci Cedefopu a k jeho změnám jsme přistoupili jen v odůvodněných případech, kdy se

projektovaný vývoj zásadně neshodoval s názory expertů.

1.4.1 Postup získání expertních názorů na vliv různých faktorů

Podkladem pro konstrukci scénářů a projekci vývoje hrubé přidané hodnoty a zaměstnanosti

v odvětví byly expertní názory zachycené ve formulářích zaslaných vytipovaným expertům v odvětví

(experty vybírali vždy zástupci bipartijní platformy). Experti ohodnotili kvalitativně a kvantitativně

význam a dopady různých faktorů a trendů v daném odvětví. Dalšími vstupy do scénářů byly

odborné studie zabývající se globálními i národními trendy v určitém odvětví.

Získávání názorů probíhalo prostřednictvím připraveného strukturovaného nástroje (volnější forma

dotazníku – formulář). Vyplněné formuláře nám umožnily:

12

1. Identifikovat faktory ovlivňující produkci a zaměstnanost v odvětví – faktory byly vybírány

z následujících oblastí:

Vývoj poptávky (spotřebitelské preference, vývoj v navazujících odvětvích)

Globalizace

Konkurence

Technologický pokrok ve výrobě

Regulace

Legislativa

Veřejná podpora

Dostupnost pracovníků

Pro každé odvětví bylo navrženo větší množství faktorů identifikovaných na základě

sekundární analýzy odborných studií. Experti měli možnost doplnit další faktory, které

považovali za důležité, a v námi připraveném výčtu chyběly.

2. Vybrat omezený počet nejvýznamnějších faktorů, které budou v prognóze zohledněny.

Experti vybrali až 10 faktorů, které považují pro budoucí vývoj odvětví za nejdůležitější,

k těmto faktorům se v další části formuláře vyjadřovali blíže.

3. Seřadit faktory dle síly vlivu na produkci a zaměstnanost v odvětví. Faktory vybrané

v předchozím kroku byly experty ohodnoceny na pětibodové škále podle síly jejich vlivu na

vývoj odvětví v budoucích 20 letech.

4. Postihnout mechanismus působení nejdůležitějších faktorů na vývoj v odvětví. Experti zde

poskytli svůj náhled na působení daného faktoru na produkci, zaměstnanost a produktivitu

práce v odvětví. Hodnotili i způsob, jak může daný faktor ovlivňovat budoucí pozici České

republiky v mezinárodním hodnotovém řetězci a budoucí kvalifikační náročnost odvětví.

5. Zjistit jaký směr vývoje je v budoucích 20 letech experty očekáván a jaká je jistota/nejistota

ohledně tohoto vývoje. Experti byli vyzváni, aby u každého z vybraných faktorů popsali svůj

názor na jeho budoucí vývoj. Zároveň zhodnotili, nakolik je pravděpodobné, že tato varianta

skutečně nastane.

6. Určit, nakolik jednotlivé faktory ovlivní budoucí produkci a zaměstnanost v odvětví. Experti

určili, jakým směrem se bude vyvíjet zaměstnanost a produkce odvětví v důsledku dopadu

faktorů, které byly pro vývoj odvětví vybrány jako nejdůležitější. Na pětibodové škále rovněž

ohodnotili, jaká budě síla dopadu na sledované veličiny.

Formuláře předložené expertům z jednotlivých platforem jsou uvedeny v přílohách k jednotlivým

odvětvovým prognózám.

13

1.4.2 Postup tvorby 3 scénářů

Na základě vyplněných expertních formulářů a odborných studií byly vytvořeny kvalitativní scénáře

pro vývoj produkce odvětví. Tyto scénáře byly kvantifikovány na základě informací o

pravděpodobnosti určitého vývoje a síly dopadu jednotlivých faktorů. Základní scénář odráží

nejpravděpodobnější variantu vývoje odvětví. Ve většině případů vycházel přímo z projekce Cedefop.

Nastaly však případy, kdy byl základní scénář projektovaný Cedefopem výrazně v nesouladu

s vývojem předpokládaným oslovenými experty i odbornými studiemi. V této situaci jsme základní

scénář od projekce Cedefopu odchýlili a modifikovali jej v souladu s předpoklady expertů. Základní

scénář vývoje byl od předpovědi Cedefopu modifikován v případě textilního průmyslu a polygrafie.

Alternativní scénáře jsou určeny pozměněním základního scénáře. Predikce vývoje zaměstnanosti a

produkce odvětví v případě alternativních scénářů jsou vytvořeny na základě odchylek od očekávaného

vývoje vybraných faktorů. Jednotlivé faktory však mají nestejný dopad na produkci a zaměstnanost

v odvětví a zároveň existuje odlišná pravděpodobnost, že se jejich vývoj odchýlí od základního scénáře. Při

tvorbě alternativních scénářů hrály největší roli ty faktory, u nichž existuje vyšší pravděpodobnost

odchýlení od základního scénáře a jejichž vývoj bude podle expertů pro budoucnost odvětví klíčový. Na

základě množství faktorů, které mají zároveň vyšší pravděpodobnost odchylky od základní varianty a

významný dopad na produkci a zaměstnanost v odvětví, byly pro jednotlivá odvětví určeny míry odchylky

pesimistického a optimistického scénáře od scénáře základního.

Optimistický scénář předpokládá vyšší produkci v odvětví než je produkce ve scénáři základním, scénář

pesimistický počítá s poklesem produkce oproti scénáři základnímu. Optimistická či pesimistická

alternativa ve vývoji produkce však nemusí nutně odrážet vývoj zaměstnanosti v odvětví. Optimistický

vývoj produkce v odvětví totiž může být způsoben i růstem produktivity práce, která poukazuje na to, jaký

objem produkce připadne na jednoho pracovníka.

Optimistický scénář produkce v odvětví tedy v některých případech může být doprovázen nižší

zaměstnaností, než předpokládá základní scénář. Tato varianta nastane například v silniční nákladní

dopravě.

14

2. Zpracování prognózy zaměstnanosti pro vybraná klíčová

povolání

2.1 Výběr klíčových profesí

Prvním krokem byl výběr klíčových povolání v každém odvětví. Na výběru profesí se podíleli zástupci

platforem na základě podkladů vytvořených zpracovatelem. Výběr proběhl na základě následujících

podkladů:

přehled 10 nejčetnějších profesí na úrovni čtyřmístné klasifikace CZ-ISCO pro každé odvětví;

trendy vývoje v nejčetnějších od roku 2008;

zhodnocení, zda se jedná o odvětvově specifickou profesi podle podílu zaměstnanosti

v odvětví a zaměstnanosti v ostatních odvětvích;

podíl věkové skupiny 50+ a 55+ na celkové zaměstnanosti v profesích.

Ke každé z nejčetnějších profesí v daném odvětví byl vytvořen seznam typových pozic

identifikovaných v Národní soustavě povolání (NSP) podle kódu CZ-ISCO a doplněn ukazatel zátěže

pro každou typovou pozici z NSP. Zástupci platforem na základě těchto podkladů identifikovali 2-5

profesí, které chtěli v projekci zachytit. Stupeň agregace projektovaných povolání je různorodá.

Projekce tak variují mezi zaměřením na širší profesní skupiny, jednotlivé profese nebo typové pozice.

Pro možnost projekce zaměstnanosti v určité profesi je základní, zda má dostatečnou reprezentaci

v datech z Výběrového šetření pracovních sil, díky čemuž lze získat data o minulých trendech

v zaměstnanosti a vývoji jejího podílu uvnitř odvětví či nikoli. Problematika dostatečné velikosti

profese je blíže popsána v boxu 1.

Box 1: Spolehlivost dat Výběrového šetření pracovních sil a důsledky pro výběr klíčových profesí

Vzorek výběrového šetření tvoří cca 25 tis. náhodně vybraných domácností. Data jsou následně

vážena na populaci ČR dle regionu, pohlaví a věku. Výsledky jsou tedy zatíženy výběrovou chybou.

Spolehlivost odhadu závisí zejména na velikosti skupiny. Všeobecně při použití ročních průměrů platí,

že údaje menší než 3000 se považují za málo spolehlivé. Jejich relativní směrodatná odchylka je vyšší

než 20 %. Roční údaje menší než 500 osob se vůbec nepublikují, neboť jejich směrodatná odchylka je

vyšší než 50 %. Při výběru klíčových povolání je třeba tyto vlastnosti statistických dat brát v úvahu.

Pro zvýšení počtu pozorování je proto třeba některé malé skupiny ISCO agregovat do větších,

případně lze pro ukazatele, které se tak často nemění používat průměry za více let (což však zase

znemožňuje sledování trendů).

Podrobnější informace o metodice VŠPS a intervalech spolehlivosti viz např.

http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/p/250132-14.

15

2.2 Metodika prognózy zaměstnanosti pro klíčová povolání

Projekce pro klíčová povolání vychází z celkového trendu zaměstnanosti v odvětvích a z vývoje

zaměstnanosti v profesi na celkové zaměstnanosti v odvětví. Trendy v dosavadním vývoji podílu

profese uvnitř odvětví jsme analyzovali pro období od roku 2000 a do budoucna jsme jejich vývoj

regresně modelovali. Současný trh práce je charakteristický rychle probíhajícími změnami a je

pravděpodobné, že v průběhu 20 let dojde k vývoji zcela nových profesí a zanikání těch starých.

Modelování trendu vývoje jedné profese uvnitř odvětví je pro dlouhé období velice obtížným úkolem.

Z tohoto důvodu regresně modelujeme vývoj trendu podílu profese na zaměstnanosti v celém

odvětví jen pro období do roku 2023. Pro období mezi roky 2023 a 2033 pak předpokládáme

zachování konstantního podílu namodelovaného pro rok 2023.

16

3. Specifika metodiky prognóz pro odvětví knihovnictví

3.1 Vymezení odvětví a volba varianty postupu při tvorbě projekcí

Podle zadání je odvětví vymezeno jako CZ-NACE 91.01 (Činnosti knihoven a archivů). Zájem zástupců

platformy Kultura je však výhradně o činnost knihoven. Činnost knihoven ovšem zahrnuje i knihovny

na vysokých školách, které statisticky většinou spadají do odvětví vzdělávání. Prognóza je tedy

zaměřená na činnost knihoven, ovšem tam, kde nejsou k dispozici podrobnější data, využívá údaje

za celé odvětví NACE 91.01, které je tvořeno převážně činností knihoven (např. podíl knihovnických

profesí na celkové zaměstnanosti v tomto odvětví přesahuje 70 %).

V souladu s obecnou metodikou prognóz bylo i u vymezeného odvětví CZ-NACE 91.01 (Činnosti

knihoven a archivů) zkoumáno, zda lze využít projekcí Cedefopu. Ukázalo se ovšem, že projekce

Cedefopu nebude využitelná, protože nelze získat údaje o hrubé přidané hodnotě v dostatečné

podrobnosti, aby bylo možno vyjádřit podíl odvětví CZ-NACE 91.012 na předvídaném odvětví

Cedefopu, kterým jsou ostatní služby. Ostatní služby jsou navíc zbytková kategorie, která zahrnuje

řadu nepříliš souvisejících aktivit.

Z tohoto důvodu byla pro postup prognózy zvolena varianta 4 (viz. Tabulka 2), tedy projekce

založená na specifických datech a historických trendech v odvětví s využitím expertních vstupů.

3.2 Vstupní údaje projekce

Pro činnost veřejných knihoven jako poskytovatelů veřejných služeb je typické oddělení koncových

uživatelů a financujících subjektů. Poptávka po službách knihoven od návštěvníků knihoven se tedy

bezprostředně nepřenáší do změn ve službách knihoven, ale rozhodující roli mají poskytovatelé

finančních zdrojů (správci příslušných kapitol státního a územních rozpočtů). Pro prognózy

budoucího vývoje jsou využity především údaje o vývoji veřejných výdajů na knihovny a zejména

objemu mezd, který má bezprostřední vazbu na počet pracovníků, resp. celkový počet pracovních

úvazků.

K dispozici jsou údaje Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu, spadajícího pod

Ministerstvo kultury, které mj. se zabývá shromažďováním statistických údajů o knihovnách.

K dispozici jsou údaje o výdajích na knihovny ze státního rozpočtu a územních rozpočtů v krajském

členění od roku 2001, údaje o počtu zaměstnanců knihoven v členění na odborné pracovníky a

ostatní od roku 1996 a řada údajů o výkonech knihoven většinou od roku 2001. Dodatečné údaje lze

zjistit ze speciálního statistického účtu ČSÚ pro kulturu, který od roku 2009 poskytuje informace o

příjmech a výdajích knihoven, objemu mezd a dalších finančních ukazatelích.

2 Co se knihovnictví týká, od roku 2009 jsou k dispozici podrobnější údaje ze speciálního statistického účtu ČSÚ pro kulturu,

kde je možné zjistit odhady HPH pro širší kulturní oblasti, z nichž oblast kulturního dědictví zahrnuje i činnost knihoven. Pro

samotné knihovnictví tedy údaje o HPH nelze zjistit.

17

Jako doplňující zdroj dat byl využit dotazníkový průzkum knihoven organizovaný Národní knihovnou

na konci roku 2014, stejně jako obdobné předcházející průzkumy knihoven, které obsahují informace,

byť ne statisticky reprezentativní, o počtech pracovníků v jednotlivých profesích, jejich vzdělání a

dalších charakteristikách.

Nedílnou součástí projekčních vstupů byly expertní odhady. Experti odhadovali nejdříve podíl objemu

poskytovaných služeb (podle času věnovaného na tvorbu a poskytování služby) v jednotlivých

kategoriích činností knihoven v současnosti a v budoucnu. Jedná se de facto o podíly pracovních

úvazků v jednotlivých službách knihoven. Experti také odhadovali skladbu klíčových pracovních

činností u vybraných klíčových profesí v současnosti a v budoucnu, a to opět podílem na celkové

pracovní náplni (viz přiložený expertní formulář).

3.3 Tvorba variant projekce zaměstnanosti

Východiskem pro prognózu zaměstnanosti knihovníků (odborných pracovníků knihoven) byl

kvalitativní popis dvou krajních scénářů vývoje – optimistického a pesimistického. Tento scénář byl

vytvořen ve spolupráci s experty.

V dalším kroku byl aplikován statistický model (lineární regresní model), který ze vstupních údajů o

veřejných výdajích na knihovny a podílu mezd odhaduje budoucí celkový počet úvazků knihovníků.

Vstupní údaje velmi dobře vysvětlují variabilitu úvazků. Do vývoje veřejných výdajů (objemu mezd)

byly zabudovány předpoklady z obou scénářů, a vznikly tak dva odhady – optimistický a pesimistický.

Expertní odhady podílu objemu poskytovaných služeb (podle času věnovaného na tvorbu a

poskytování služby) v jednotlivých kategoriích činností knihoven v současnosti a v budoucnu umožnily

na základě znalosti dnešního počtu úvazků vypočítat odhad budoucího objemu úvazků knihovníků, a

to opět ve dvou variantách optimistické a pesimistické.

Odhady statistického modelu byly korigovány expertními odhady, a vznikly tak dva odhady počtu

úvazků knihovníků – optimistický a pesimistický. Jako třetí odhad byla aritmetickým průměrem

z obou krajních odhadů dopočtena neutrální (konzervativní) varianta.

3.4 Tvorba variant projekce vybraných klíčových profesí

Z dotazníkového průzkumu knihoven z konce roku 2014 byl získán aktuální údaj o podílu vybraných

klíčových profesí (knihovník katalogizátor, knihovník v knihovně pro děti a referenční knihovník)3

na celkové zaměstnanosti knihovníků (odborných pracovníků knihoven).

Expertní odhady skladby klíčových pracovních činností u vybraných klíčových profesí v současnosti a

v budoucnu umožnily vypočítat budoucí podíl klíčových profesí na zaměstnanosti knihovníků

v optimistické a pesimistické variantě. Při znalosti odhadů celkového počtu budoucích úvazků

knihovníků v roce 2033 bylo možné vypočítat odhad budoucího objemu úvazků i pro jednotlivé

klíčové profese, a to opět v optimistické, pesimistické a neutrální variantě.

3 Vybrány byly klíčové profese na úrovni typových pozic NSP.

18

4 Specifika metodiky prognóz pro odvětví vzdělávání

4.1 Vymezení odvětví a volba varianty postupu při tvorbě projekcí

Podle zadání je odvětví vymezeno jako CZ-NACE 85.1-85.4, tedy počáteční vzdělávání (dále jen

odvětví vzdělávání). V souladu s obecnou metodikou prognóz bylo i u vymezeného odvětví CZ-NACE

85.1-85.4 zkoumáno, zda lze využít projekcí Cedefopu. Ukázalo se ovšem, že projekce Cedefopu

nebude využitelná, protože nelze získat údaje o hrubé přidané hodnotě v dostatečné podrobnosti,

aby bylo možno vyjádřit podíl odvětví CZ-NACE 85.1-85.4 na předvídané odvětví Cedefopu, kterým

je vzdělávání jako celek.

Z tohoto důvodu byla pro postup prognózy zvolena varianta 4 (Tabulka 2), tedy projekce založená

na specifických datech a historických trendech v odvětví s využitím expertních vstupů.

4.2 Vstupní údaje projekce

Odvětví (počátečního) vzdělávání je poskytovatelem veřejných služeb hrazených z veřejných

rozpočtů. Základním hybatelem odvětví je poptávka po zajištění vzdělávání populace. Základními

vstupními údaji pro projekci jsou demografické trendy. Vývoj populačních ročníků se promítá přes

míru participace ve vzdělávání do počtu dětí, žáků a studentů, pro které má být zajištěno vzdělávání.

Od počtu dětí, žáků a studentů příslušného vzdělávacího stupně se pak odvíjí poptávka po učitelích

daného stupně.

Základními vstupy pro projekci zaměstnanosti ve vzdělávání je tedy demografická projekce ČSÚ pro

jednotlivé populační ročníky příslušné jednotlivým vzdělávacím stupňům. Pro předškolní vzdělávání je

to věková skupina 3-5 let, pro základní vzdělávání 6-14 let, pro středoškolské vzdělávání 15-18 let a

pro vysokoškolské a vyšší odborné vzdělávání 19-26 let.

Dalšími nezbytnými údaji pro projekci byly informace o historickém vývoji počtu dětí, žáků a studentů

na jednotlivých vzdělávacích stupních a informace o dosavadním vývoji počtu učitelů (úvazků)

z ročenek MŠMT.

Nedílnou součástí projekčních vstupů byly expertní odhady. Experti odhadovali vliv šesti faktorů na

míru participace ve vzdělávání, podíl dětí/žáků/studentů na učitele, popř. přímo na počet učitelů.

Jednalo se o individualizaci výuky předškolního, primárního a sekundárního vzdělávání, zájem o

prezenční/denní terciární studium a podmínky přijetí do terciárního vzdělávání, zájem o alternativní

formy studia dospělých v terciárním vzdělávání, změnu systému financování škol, změnu kariérové

perspektivy učitelské profese a investice do kapacit školních zařízení. Tyto faktory byly hodnoceny

z hlediska dopadu a pravděpodobnosti popsaného pozitivního, neutrální a negativního vývoje.

19

4.3 Tvorba variant projekce zaměstnanosti a projekce vybraných

klíčových profesí

Prognóza zaměstnanosti v odvětví vzdělávání se podle dohody s platformou Vzdělávání soustředila

na projekci učitelů. Východiskem pro prognózu zaměstnanosti učitelů byly demografické trendy výše

uvedených populačních ročníků podle střední varianty demografické prognózy ČSÚ a historické údaje

o počtech žáků a učitelů.

Statistickým modelem (lineárním regresním modelem) byly vytvořeny odhady počtu dětí

v předškolních zařízeních, žáků základních škol a studentů středních škol. U vyšších odborných a

vysokých škol byl vytvořen odhad žáků denního a prezenčního studia do roku 2033. Vstupní údaje

přes vysoké míry participace velmi dobře vysvětlují variabilitu počtu dětí, žáků a studentů.

Z těchto odhadů byl statistickým modelem z počtu dětí, žáků a studentů odhadován počet učitelů na

příslušném vzdělávacím stupni. Vstupní údaje velmi dobře vysvětlují variabilitu úvazků. Do modelu

pro vyšší odborné a vysoké školy byly zabudovány další předpoklady – míra participace neporoste

jako doposud, ale bude se stabilizovat. Podíl studentů VOŠ a VŠ z vyšších věkových skupin se rovněž

bude stabilizovat.

Výsledky statistického modelování dávají odhady pro neutrální scénář vývoje úvazků učitelů

v předškolním vzdělávání, učitelů v základním vzdělávání, učitelů ve středoškolském vzdělávání a

učitelů ve vysokoškolském a vyšším odborném vzdělávání do roku 2033.

Z expertních vstupů ohledně působení jednotlivých faktorů byl v prvním kroku sestaven popis třech

scénářů neutrálního, optimistického a pesimistického. Na základě expertních odhadů dopadů

jednotlivých faktorů byly vypočteny korekce míry participace, podílu dětí, žáků a studentů na učitele

a počtu učitelů pro optimistickou a pesimistickou variantu.

Pro čtyři klíčové profese (učitel v předškolním vzdělávání, učitel v základním vzdělávání, učitel ve

středoškolském vzdělávání a učitel ve vysokoškolském a vyšším odborné vzdělávání)4 vznikly tedy

tři varianty projekce počtu úvazků do roku 2033.

Varianty celkové projekce zaměstnanosti učitelů (počtu úvazků) jsou pak součtem optimistických,

neutrálních a pesimistických projekcí jednotlivých klíčových profesí.

4 Byly vybrány klíčové profese podle stupňů vzdělávací soustavy.

20

5 Prognózy strukturálních proměn odvětví

Dlouhodobý horizont prognózy zaměstnanosti umožňuje podrobně matematicky modelovat do

budoucna pouze vlivy některých trendů, u jevů krátkodobější povahy budou muset být aplikovány

dosavadní trendy korigované expertně stanovenými předpoklady o budoucím vývoji. V horizontu

dvaceti let lze například do určité míry modelovat projevy stárnutí pracovní síly v jednotlivých

odvětvích a dopady legislativních změn důchodového věku, nikoli však spolehlivě odhadovat, jak se

budou proměňovat preference studentů pro jednotlivé obory vzdělání či jaké školy/obory budou

zavřeny/otevřeny v jednotlivých regionech.

Prognóza strukturálních změn zaměstnanosti se proto soustředí zejména na identifikaci příležitostí a

hrozeb, které se mohou v jednotlivých odvětvích, profesích a regionech objevit pod vlivem

demografického stárnutí a proměn kvalifikační struktury na straně nabídky i poptávky.

Pro každé odvětví je vytvořena:

1) Analýza změn ve věkové struktuře zaměstnanosti pracující s minulými trendy vývoje

věkové struktury, komparací věkové struktury v odvětví a celé ekonomice a věkem, kdy

pracovníci v odvětví odcházejí do důchodu.

2) Analýza přílivu mladých pracovníků pracující s vývojem počtu absolventů v relevantních

oborech středních a vysokých škol, zhodnocením atraktivity odvětví a demografickým

vývojem.

3) Analýza vývoje kvalifikační struktury pracující s minulými trendy vývoje vzdělanostní

struktury a oborovou strukturou vzdělání vysokoškoláků a středoškoláků pracujících

v odvětví a celospolečenskými trendy vývoje kvalifikační struktury.

4) Analýza regionální struktury zaměstnanosti v regionech.

5.1 Očekávaný vývoj věkové struktury v odvětvích

Odhad očekávaného vývoje věkové struktury zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích vychází ze dvou

obecně působících faktorů:

a) prodlužování věku odchodu do důchodu,

b) demografický vývoj populace ČR

Ad a) Prodlužování věkové hranice nároku na starobní důchod

Schválená důchodová reforma určuje postupné zvyšování důchodového věku, avšak bez určení horní

hranice. Důchodový věk je jednou ze dvou podmínek pro nárok na starobní důchod. Druhou

podmínkou je doba pojištění. Kromě celkového zvyšování věkové hranice se současně zrychluje

tempo sjednocování důchodového věku mužů a žen. Dříve platilo, že čím více dětí žena vychovala,

tím dříve jí vznikl nárok na standardní starobní důchod. Tyto rozdíly se však budou postupně snižovat

až k úplnému sjednocení nezávisle na pohlaví a počtu dětí v roce 2033, pro který je stanovena

21

hranice důchodového věku na 65 let a 6 měsíců. Z tohoto důvodu neuvádíme prognózování věkové

struktury zaměstnaných podle pohlaví. Vlivem zvyšování důchodového věku, a tudíž pozdějšího

odchodu do důchodu, se dá předpokládat stárnutí ekonomicky aktivních obyvatel.

Tabulka 3: Věk nároku na důchod v letech 2014-2033

muž žena-1 dítě

věk (nar. 1.1. xxxx) nárok na důchod v r. věk (nar. 1.1. xxxx) nárok na důchod v r. 62+10m (1952) 2014 61 (1954) 2015

63 (1953) 2016 61+4m (1955) 2016

63+2m (1954) 2017 61+8m (1956) 2017

63+4m (1955) 2018

63+6m (1956) 2019 62+2m (1957) 2019

63+8m (1957) 2020 62+8m (1958) 2020

63+10m (1958) 2021 63+2m (1959) 2022

64 (1959) 2023 63+8m (1960) 2023

64+2m (1960) 2024

64+4m (1961) 2025 64+2m (1961) 2025

64+6 (1962) 2026 64+6m (1962) 2026

64+8m (1963) 2027 64+8m (1963) 2027

64+10m (1964) 2028 64+10m (1964) 2028

65 (1965) 2030 65 (1965) 2030

65+2m (1966) 2031 65+2m (1966) 2031

65+4m (1967) 2032 65+4m (1967) 2032

65+6m (1968) 2033 65+6m (1968) 2033

Ad b) Demografický vývoj

Věkové složení obyvatelstva České republiky je charakteristické poměrně nízkým počtem a podílem

dětí, vysokým podílem osob v ekonomicky aktivním věku a zatím nepříliš vysokým počtem osob ve

vyšším věku. Budoucí vývoj věkové struktury se však bude vyznačovat výrazným stárnutím populace.

Tabulka 4 vychází ze střední varianty Projekce obyvatelstva České republiky vypracované Českým

statistickým úřadem a zobrazuje porovnání věkové struktury obyvatelstva v roce 2013 a 2033. Graf 1

pak názorně zobrazuje proměny věkových kohort mezi lety 2013 a 2033.

22

Tabulka 4: Věkové složení obyvatelstva podle věkových skupin

věk 2013 2033 2013 2033

0-4 581 700 395 702 5,5% 3,8%

5-9 522 828 423 858 5,0% 4,0%

10-14 455 768 471 325 4,3% 4,5%

15-19 510 265 522 007 4,9% 5,0%

20-24 660 086 600 780 6,3% 5,7%

25-29 711 493 555 226 6,8% 5,3%

30-34 813 113 500 526 7,7% 4,8%

35-39 936 824 551 846 8,9% 5,2%

40-44 745 793 677 983 7,1% 6,4%

45-49 710 290 709 200 6,8% 6,7%

50-54 634 324 785 251 6,0% 7,5%

55-59 730 876 879 319 7,0% 8,4%

60-64 735 147 685 373 7,0% 6,5%

65-69 635 869 625 702 6,0% 5,9%

70-74 423 602 523 809 4,0% 5,0%

75-79 301 966 542 057 2,9% 5,2%

80-84 238 033 454 767 2,3% 4,3%

85-89 126 082 283 555 1,2% 2,7%

90-94 36 938 103 687 0,4% 1,0%

95-99 4 397 26 335 0,0% 0,3%

100+ 731 4 657 0,0% 0,0% 0-14 1 560 296 1 290 885 15-64 7 188 211 6 467 511 65+ 1 767 618 2 564 569 80+ 406 181 873 001 celkem 10516125 10322965 průměrný věk 41,3 46,4

Zdroj: ČSÚ 2013 (http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/4020-13) .

23

Graf 1: Porovnání věkové struktury obyvatel v roce 2013 a 2033 (střední varianta předpovědi)

Zdroj: data ČSÚ 2013, vlastní zpracování.

Vývoj podílu dětské složky (0-14 let) populace odráží dlouhodobou nízkou úroveň porodnosti.

Přestože v současnosti zaznamenáváme nárůst počtu dětí oproti letům minulým, do roku 2033 by

podíl dětí měl klesnout zhruba na 12 % (ČSÚ 2013).

Významnější změny očekáváme u skupiny obyvatel v produktivním věku (15-64 let). Lze očekávat

celkově klesající trend. V této věkové kategorii nastane nejrychlejší pokles do roku 2020 z důvodu

odchodu silných populačních ročníků z přelomu 40. a 50. let minulého století a naopak vstupem dětí

z populačně slabých ročníků, narozených na přelomu 20. a 21. století. Podíl osob v produktivním věku

klesne do roku 2033 ze současných 68 % na 62 %. Současně samotná struktura této složky populace

se bude měnit směrem ke stárnutí pracovní síly. Zatímco v roce 2013 nejvyšší podíl ekonomicky

aktivních tvořila věková kategorie 35 – 39 let, v roce 2033 to bude kategorie lidí ve věku 55 – 59 let

(ČSÚ 2013).

Nejvýraznější změny nastanou ve věkové kategorii nad 65 let. Do počtu osob ve vyšším věku se

v posledních letech již projevil přechod silných generací z let po 2. světové válce do věku 65 let a více.

A i v nadcházejících desetiletích bude obyvatel v tomto věku přibývat. V dynamice růstu jejich počtu

se bude projevovat další prodlužování naděje dožití i nepravidelnosti věkové struktury. Relativní

zastoupení seniorů v populaci se zvýší ze současných 17 % na 25 % v roce 2033 (ČSÚ 2013).

Progresivní stárnutí populace ČR lze dobře vysledovat i z vývoje ukazatele průměrného věku

obyvatel. Ten v roce 2013 činil 41,3 let, v roce 2033 by měl podle střední varianty projekce dosáhnout

46,4 let. Rozdílný vývoj velikosti jednotlivých věkových skupin obyvatelstva se odrazí i ve změnách

jejich relací. Index stáří udává poměr velikosti skupin 65 a víceletých a dětí ve věku do 15 let. Jestliže

v roce 2013 připadalo na 100 dětí ve věku do 15 let přibližně 113 osob starších 65 let, za dvacet let to

bude již 146 osob starších 65 let. Ke konci roku 2033 to bude bezmála 200 osob vyššího věku na 100

dětí ve věku do 15 let (ČSÚ 2013).

0,0%

1,0%

2,0%

3,0%

4,0%

5,0%

6,0%

7,0%

8,0%

9,0%

10,0%

0

-4

5

-9

10

-14

15

-19

20

-24

25

-29

30

-34

35

-39

40

-44

45

-49

50

-54

55

-59

60

-64

65

-69

70

-74

75

-79

80

-84

85

-89

90

-94

95

-99

10

0+

Po

díl

2013

2033

24

Z hlediska ekonomického a sociálního bude ještě vážnější zhoršování relace mezi počty seniorů a

osob v produktivním věku. Vývoj indexu ekonomického zatížení, vyjadřujícího poměr mezi počty osob

v ekonomicky neaktivním a aktivním věku, dokazuje rostoucí tendenci ekonomického zatížení. Ze

současných 57 % by měl do roku 2033 vzrůst na 74 %, přičemž hodnoty 100, tedy početnímu

vyrovnání obou skupin, by měl dosáhnout v roce 2053 (ČSÚ 2013).

V důsledku poklesu porodnosti a prodlužování věku české populace bude nadále pokračovat proces

demografického stárnutí, jehož důsledky se výrazně projeví v ekonomice země i sociální oblasti.

S cílem čelit těmto demografickým změnám bude nutné přijmout řadu opatření v oblasti rodinné a

populační politiky, školství, zdravotnictví a především důchodové politiky. Jednou z priorit by mělo

být také vytvoření nových přechodů mezi etapami života, respektive mezi neaktivitou a pracovním

životem. Zatímco mladí lidé čelí obtížím při zapojování do pracovního procesu, na druhé straně roste

počet „mladých důchodců“, kteří si přejí být stále aktivními v hospodářském a společenském životě.

Zároveň narůstá délka studia, mladí lidé v ekonomicky aktivním věku si přejí mít více času na své děti

a koníčky. Nutným opatřením je tedy zvyšování horní hranice věku ekonomické aktivity spolu

s modernizací systémů sociální ochrany, a také utváření nových forem mezigenerační solidarity.

Postup odhadu věkové struktury zaměstnanosti v odvětvích

K odhadu budoucí věkové struktury byly využity dva základní postupy.

1. Odhad ve střednědobém horizontu vycházející z dosavadních trendů

2. Odhad dopadu výhradně demografických trendů na odvětví

Ad 1) Odhad ve střednědobém horizontu vycházející z dosavadních trendů

Na základě vývoje průměrného věku a podílu pracovníků ve věkových skupinách 50 a více let a 55

a více let od roku 2000 byl regresně modelován vývoj na dalších 5 let, tedy do roku 2018 . Tento

postup byl použit pro odvětví knihovnictví a odvětví vzdělávání. Pro ostatní odvětví byl využit

postup ad 2.

Ad 2) Odhad dopadu demografických trendů na odvětví

Tento odhad ukazuje vliv stárnutí populace na věkovou strukturu odvětví při abstrahování od

ostatních reálných faktorů, které budou odvětví proměňovat. Výsledkem je hypotetická budoucí

věková struktura v roce 2033. Tento přístup v podstatě ukazuje dnešní rozměr problému stárnutí a

jen ho promítá do budoucnosti, aby ilustroval míru udržitelnosti generační obměny a potenciální

problémy na straně nabídky pracovní síly. Odhad vychází ze současné věkové struktury v odvětví,

jejího vývoje v minulosti, demografické projekce a legislativy v oblasti věku odchodu do důchodu.

Při odhadování podílu osob v jednotlivých věkových skupinách vycházíme z předpokladu, že část

současných pracovníků v odvětví zůstane. Tento podíl v jednotlivých věkových skupinách je

proměnlivý podle věku. Z tohoto pohledu můžeme například sledovat vývoj věkové skupiny za deset

a dvacet let. Například z věkové skupiny 35 – 44 let v roce 2013 modelujeme počet zaměstnaných ve

věkové skupině 45 – 54 let v roce 2023 a dále pak věkovou skupinu 55 – 64 let v roce 2033. Fluktuaci

25

mladších pracovníku mezi odvětvími je obtížné prognózovat, předpokládáme však, že v průběhu

desetiletí 2013 – 2023 a 2023 – 2033 zůstane v odvětví 95 % pracovníků ve věku 25 – 44 let.

U starších věkových skupin je podíl pracovníků ovlivněn postupným zvyšováním věku, kdy bude mít

zaměstnanec nárok na starobní důchod. Z důvodu posouvajícího se věku odchodu do důchodu

předpokládáme, že ve věkových skupinách 55 – 64 let a ve skupině 65 a více let bude stále více osob

ekonomicky aktivních. Podíl těchto věkových skupin vůči mladším věkovým skupinám se z důvodu

prodlužujícího se věku nároku na důchod bude postupně zvyšovat. Předpokládáme, že z věkové

skupiny 45 – 54 let v roce 2013 bude v roce 2023 v odvětví nadále pracovat 75 % těchto pracovníků

(jinými slovy pokračují do věkové skupiny 55 – 64 let)5 a z věkové skupiny 55 – 64 let v roce 2013

bude v roce 2023 v odvětví nadále pracovat 20 % osob (tedy pokračují do věkové skupiny 65 a více

let). Vzhledem k tomu, že se odchod do důchodu bude dále prodlužovat, pro rok 2033

předpokládáme, že z věkové skupiny 45 – 54 let v roce 2023 bude i v roce 2033 nadále ekonomicky

aktivních 90 % zaměstnanců, a z věkové skupiny 55 – 64 let bude v odvětví za deset let pracovat 30 %

z těchto osob. Příliv mladých lidí do odvětví je velmi obtížné odhadovat, proto je počet zaměstnanců

ve věkové skupině do 34 let v letech 2023 a 2033 dopočítán jako rozdíl mezi prognózovanou

zaměstnaností a počtem osob ve starších věkových skupinách.

Hlavním výstupem je pak odhadovaný podíl osob ve věku 55-64 let a 65 a více let v odvětví. Pokud

jsou podíly a počty nereálně vysoké, znamená to, že dnešní demografický tlak vyvolává neudržitelné

změny ve věkové struktuře a odvětví se bude potýkat s problémy na straně stávající nabídky

pracovních sil.

Odhad odráží změnu věkové struktury populace a prodlužování doby ekonomické aktivity starých lidí.

Předpokládá, že zaměstnavatelé nebudou starší pracovníky propouštět a nahrazovat je pracovníky

mladými. Mladé pracovníky budou nabírat jen na nově vytvořená místa a na místa uvolněná po

pracovnících, kteří odešli do důchodu. Nebere do úvahy řadu reálných faktorů, jako například

věkovou strukturu jednotlivých profesí, fyzickou a duševní náročnost jejich výkonu, zastoupení žen či

míru přenositelnosti získaných kompetencí do jiných odvětví z různých důvodů atraktivnějších pro

pracovní sílu (finanční ohodnocení, kariérní růst, časová dostupnost). Setrvání v odvětví však nezávisí

na rozhodování pouze zaměstnance, ale i zaměstnavatele, který se z důvodu silného ekonomického

tlaku spojeného s udržením konkurenceschopnosti musí „zbavovat“ zaměstnanců, kteří se obtížně

vyrovnávají s výkonovými normami, a to především z důvodu vyššího věku.

Vzhledem ke zvyšující se hranici důchodového věku a demografickému stárnutí populace lze

očekávat rychlejší stárnutí pracovní síly. Problém stárnutí pracovní síly bude v ekonomicky tak

starých odvětvích, jako je těžební průmysl, zemědělství aj. jen eskalovat, jelikož už v současnosti se

věkové struktury zaměstnaných v jednotlivých odvětvích vyznačují nízkým podílem mladých

pracovníků. Bude velmi záležet na tom, aby zaměstnavatelé byli schopni udržet si starší pracovníky

ve věku 55-64 let a nabídli jim adekvátní práci a pracovní podmínky, ve kterých pro ně bude,

navzdory jejich věku a s ním souvisejícím zdravotním stavem, výhodné i nadále pracovat.

5 V případě stavebnictví, v jehož základním scénáři předpokládáme růst zaměstnanosti, byl tento podíl modifikován na

hodnotu 90%

26

27

Prognóza zaměstnanosti v odvětví

stavebnictví do roku 2033

(kvantifikace problému stárnutí pracovní síly v důsledku prodlužování věku odchodu do důchodu)

1 Východiska projekce (současná situace a problémy rozvoje odvětví)

(podrobněji viz Příloha č. 1) Stavebnictví patří v ČR mezi hlavní národohospodářská odvětví. Je jedním z hlavních pilířů

zajišťujících ekonomický rozvoj a má výrazný dynamizující vliv na další ekonomická odvětví.

Stavebnictví má do značné míry národní a regionální charakter. V národním měřítku je převážně

soběstačné. I nadále pro něj bude dominantní práce v tuzemsku.

Mezi roky 2000 a 2010 váha stavebnictví v národní ekonomice měřená podílem odvětví na celkové

hrubé přidané hodnotě (HPH) ekonomiky vzrostla z 6,6 % na 7,3 %. Po té začal tento podíl klesat na

dnešních 6,2 % (2012). Také podíl odvětví na celkové zaměstnanosti nejprve rostl z 9,3 % (2000) na

10,1 % v roce 2009, aby pak strmě pokles na 8,5 % v roce 2013.

Stavebnictví od svého vrcholu v r. 2008 snížilo výkon o 25 %. V r. 2014 dochází po období krize a

poklesu ve stavebnictví ke stabilizaci. Počet pracovníků trendově narůstal mezi roky 2000 a 2009, kdy

dosáhl svého vrcholu (497 tisíc, r. 2009). Od té doby klesl až na 420 tisíc (r. 2013)

Problémem sektoru zůstává značný přebytek stavebních kapacit nad poptávkou, zároveň ale klesající

počty kvalifikovaných řemeslníků vedou k nutnosti kompenzovat jejich nedostatek zaměstnáváním

méně kvalifikovaných dělníků, především ze zemí východní Evropy. Významné je rovněž stárnutí

pracovní síly v odvětví. Nadprůměrně (proti celé ČR) se zvyšuje věkový průměr, ve skupině

manuálních pracovníků je to nejvýraznější.

Charakteristickým fenoménem stavebnictví je zaměstnávání cizinců. Podíl pracovníků s cizí státní

příslušností na celkové zaměstnanosti v odvětví se stabilně zvyšuje (0,5 % v r. 2000, 2,33 % v r. 2013).

Lze očekávat, že tento trend bude do budoucna při nejmenším zachován.

28

2 Prognóza produkce (HPH) a zaměstnanosti v odvětví Stavebnictví

2.1 Specifika metodiky pro odvětví Stavebnictví a předpoklady variantní

projekce odvětví (obecně faktory, které budou mít vliv na odvětví

Projekce Cedefop a její využitelnost pro odvětví STAVEBNICTVÍ definovaného pro účel prognózy

podle klasifikace CZ-NACE takto:

CZ-NACE 41 Výstavba budov (v tom 41.1 Developerská činnost, 41.2- Výstavba bytových a

nebytových budov)

CZ-NACE 42 Inženýrské stavitelství (v tom 42.1 Výstavba silnic a železnic, 42.2 Výstavba

inženýrských sítí a 42.9 Výstavba ostatních staveb)

CZ-NACE 43 Specializované stavební činnosti (v tom 43.1 Demolice a příprava staveniště, 43.2

Elektroinstalační, instalatérské a ostatní stavebně instalační práce, 43.3 Kompletační a dokončovací

práce a 43.9 Ostatní specializované stavební činnosti)

Metodika zvolená pro zpracování prognóz odvětví vychází z prognózy Cedefopu (viz část I. Metodika

prognóz). V případě stavebnictví se tato prognóza svým vymezením dle klasifikace CZ-NACE plně

shoduje se zadáním prognózy odvětví stavebnictví. Proto nebylo třeba v tomto smyslu prognózu

Cedefopu upravovat. Nutné bylo pouze prodloužení časového horizontu do r. 2033, protože Cedefop

končí v r. 2025, a dále její zpřesnění podle druhu a síly působení identifikovaných faktorů, které

mohou na budoucí vývoj odvětví působit.

Při zpracování prognóz bylo hodnoceno působení následujících faktorů na odvětví:

Demografické vlivy

Vývoj světových trhů i domácí spotřeby

Regulace – daně, legislativa

Vývoj cen surovin

Technologický vývoj

Výdaje veřejných rozpočtů – dotace, výše rozpočtových kapitol pro dané odvětví,

a další specifické skupiny faktorů, které byly vybrány a detailněji ohodnoceny odvětvovými experty

v připravených dotaznících (viz Příloha č. 2) – viz následující tabulka shrnující výsledky uvedené

v dotaznících

29

Tabulka 1

Faktory s očekávaným vlivem na budoucí vývoj ve stavebnictví

Počet uvedení faktoru

v dotaznících (celk. počet vyplněných dotazníků =

4)

Pravěpodobnost. působení faktoru

(%)

Celkový vliv na vývoj odvětví (1=min.-5=max.) průměr z dotazníků

Vliv na produkci

Vliv na zaměstnanost

Státní investice do infrastruktury, čerpání strukturálních fondů 3 x 60 4,7

silně pozitivní pozitivní

Vývoj v klíčových dodavatelských odvětvích (energetika, těžební průmysl, prům. stavebních hmot, strojírenství…) 3 x 50 3,7 pozitivní silně pozitivní

Snižování energetické náročnosti staveb 3 x 70 3,7 neutrální pozitivní

Kupní síla obyvatel (poptávka po bydlení) 2 x 75 4 pozitivní mírně pozitivní

Regulace a kontrola v oblasti pracovního práva (minimální mzda, bezpečnost práce, sjednocování výše soc. pojištění v EU,…) 2 x 60 3,5

mírně negativní

neutrální až mírně pozitivní

Vývoj cen stavebních materiálů a techniky 2 x 60 4,5 pozitivní neutrální až mírně pozitivní

Využívání informačních technologií ve stavebnictví (smart domy…) 1 x 90 4

mírně pozitivní

mírně negativní

Územní plánování (rozhodování o územích pro výstavbu, stavební uzávěry…) 1 x 30 3 neutrální

mírně negativní

Vývoj nelegální zaměstnanosti 1 x 80 3 mírně negativní

mírně negativní

Vzdělávání zaměstnanců 1 x 50 3 neutrální neutrální

Řešení podpory kvalifikace, zavedení kvalifikačních průkazů 1 x 80 4 pozitivní pozitivní

Nové materiály a technologie 1x 70 5 pozitivní mírně pozitivní

Demografický vývoj 1 x 90 4 mírně pozitivní pozitivní

Další faktory s vlivem na budoucí vývoj, které byly experty považovány za méně významné a nebyly proto podrobněji specifikovány:

Subdodavatelské vztahy a role OSVČ

Integrace stavebních a souvisejících činností (design…)

Modulární výstavba – zprůmyslňování stavební výroby

2.2 Popis variant projekce produkce a zaměstnanosti Tabulka 2: Prognóza produkce ve stavebnictví - hrubá přidaná hodnota (v tis. EUR)

Prognóza

Scénář 2000 2005 2010 2013 2015 2020 2025 2030 2033

optimistický 21 386 20 609 20 524 18 137 16 984 16 152

pesimistický 21 095 19 536 18 769 15 764 13 862 12 465

základní 18 382 22 225 25 473 21 167 19 904 19 638 17 118 15 727 14 775

30

Tabulka 3: Prognóza produkce ve stavebnictví – hrubá přidaná hodnota (v tis. EUR)

Pro stavebnictví je charakteristickým rysem očekávaného vývoje pokles produktivity práce. Tento pokles je projektován nejen pro stavebnictví ČR, ale v celé Evropské unii. Příčin, které vedou k tomuto trendu je celá řada a působí vzájemně provázaně, nelze vybrat jeden či dva zásadní. Souvisejí jak s vnitřním uspořádáním a charakterem stavební výroby, s vývojem technologií, tak i s vnějšími faktory konkurence a globalizace, finančními zdroji a potřebami výstavby. Lze očekávat, že v Evropě obecně se v daleko větší míře budou provádět rekonstrukce a opravy, které jsou pracnější, náročnější na lidskou práci, a nová výstavba bude probíhat v jiných částech světa, např. ve východní Asii. (obnova versus nová výstavba…), atd. Důležitým faktorem, který bude ovlivňovat produktivitu ve statisticky vykazovaném stavebnictví, může být i přesun produktivně náročnějších druhů prací do jiných odvětví, zejména do průmyslu a jejich dodávání do stavebnictví. Ve stavebnictví zůstanou spíše méně náročné práce, často prováděné zahraničními pracovníky s nízkou kvalifikací. Tabulka 4: Prognóza zaměstnanosti ve stavebnictví (počet osob)

Prognóza

Scénář 2000 2005 2010 2013 2015 2020 2025 2030 2033

optimistický 423 300 420 700 429 300 439200 450700 458 600

pesimistický 420 700 408 200 402 300 396 200 386 100 374 600

základní 438987 458529 464876 422 100 415 900 420 900 430 200 438 000 444 100

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

Produkce

Optimistický Pesimistický Základní

31

Graf 1: Prognóza zaměstnanosti ve stavebnictví (počet osob)

2.2.1 Základní varianta vývoje (faktory, síla jejich působení, dopady na

produkci a zaměstnanost)

Základní scénář předpokládá růst cen materiálů, růst cen energií, sofistikované části staveb

přecházejí do jiných odvětví->klesající produktivita práce. Ubývání obyvatel v produktivním věku

v důsledku demografického vývoje, které povede k nižší poptávce po bytové výstavbě.

2.2.2 Optimistická varianta vývoje (faktory, síla jejich působení, dopady

na produkci a zaměstnanost)

Optimistický scénář se opírá o příznivý vývoj státních investic zejména do infrastruktury a příznivé

podmínky pro zajišťování surovin a materiálů z dodavatelských odvětví. Ani v tomto scénáři se

nepředpokládá růst produktivity práce.

2.2.3 Pesimistická varianta vývoje (faktory, síla jejich působení, dopady

na produkci a zaměstnanost)

Pesimistický scénář zahrnuje nepříznivý vývoj státních investic do infrastruktury. Zachován

zůstane vývoj produktivity práce ze základního scénáře.

0

100000

200000

300000

400000

500000

600000

Zaměstnanost

Optimistický Pesimistický Základní

32

3 Očekávaný budoucí vývoj strukturálních změn zaměstnanosti ve stavebnictví

3.1 Změny demografické struktury zaměstnanosti a prodlužující se věk

nároku na starobní důchod Průměrný věk pracovníků ve stavebnictví je dlouhodobě vyšší než průměrný věk pracovníků v celé

ekonomice (42,4 let vs. 40,9 let v roce 2013), přestože v roce 2000 byl téměř shodný

s celorepublikovým průměrem. Průměrný věk ve stavebnictví rostl rychleji a rozdíl se zvyšoval. Podíl

pracovníků starších 50 let v odvětví od roku 2000 stále mírně narůstá na současných 29 % (2013).

Nejvíce narůstá podíl osob starších 55 let (17,2 % v r. 2013 oproti 10 % v roce 2000).

Graf 2: Průměrný věk pracovníků ve stavebnictví

Zdroj: VŠPS

Tabulka 5: Dosavadní vývoj věkové struktury pracovníků ve stavebnictví

Věková skupina

rok Průměr 2008-13 2008 2009 2010 2011 2012 2013

15 - 24 7% 7% 6% 6% 6% 5% 6%

25 - 34 26% 26% 26% 25% 22% 22% 25%

35 - 44 28% 28% 29% 28% 31% 31% 29%

45 - 54 24% 24% 25% 24% 24% 25% 24%

55 - 64 13% 13% 13% 16% 16% 16% 15%

65 + 1% 1% 1% 1% 1% 1% 1%

Celkem 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100%

Zdroj: VŠPS

39,3

42,4

39,4

40,9

37,5

38

38,5

39

39,5

40

40,5

41

41,5

42

42,5

43

2000 2008 2013

stavebnictví

ČR

33

Graf 3 : Dosavadní vývoj věkové struktury ve stavebnictví

Zdroj: VŠPS. Pozn.: většina pracovníků ve stavebnictví jsou muži. Jejich podíl se od r. 2000 mírně zvýšil na 92 %

v r. 2013.

Změny v důchodovém systému, které vedou ke zvyšování věku nároku na přiznání starobního

důchodu, povedou ke stárnutí pracovní síly a změnám v celkové výkonnosti nejstarší věkové skupiny

pracovníků. To vyžaduje sledování pravděpodobného budoucího vývoje věkové struktury pracovníků

v odvětvích a přijetí opatření, která umožní zapojení do pracovního procesu i starším věkovým

kategoriím a využití jejich schopností a zkušeností ve vhodných pracovních pozicích. Zpracovaná

prognóza je příspěvkem pro kvantitativní zhodnocení rozsahu problému v příslušném odvětví.

Ukazuje, jaká část pracovní síly by mohla v průběhu příštích dvou desetiletí pravděpodobně náležet

ke starším věkovým skupinám pracovníků, a vytváří podklad pro rozhodování o adekvátních

opatřeních, která podpoří zaměstnanost až do doby vzniku nároku na starobní důchod na různých

úrovních rozhodování od podniků po stát.

Tabulka 6: Prognóza věkové struktury pracovníků stavebnictví do r. 2033

Věková skupina 2013 2023 2033

do 34 let 112300 104500 110100

35 - 44 131000 91700 107500

45 - 54 107200 129428 102800

55 - 64 67200 96500 111900

65 a vic 5600 13400 29000

Celkem 423300 435600 458700 Pozn.: Podíl pracovníků v mladších věkových skupinách není možno v dlouhodobém časovém horizontu

odhadovat, neboť neznáme vývoj podmínek ovlivňujících zájem vstoupit do odvětví. U starších věkových skupin

lze předpokládat, že v odvětví setrvají a budou přecházet v čase do starší věkové skupiny. Proto spolehlivost

odhadu narůstá s věkem skupiny.

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2008 2009 2010 2011 2012 2013

Referenční rok

65 a vic

55 - 64

45 - 54

35 - 44

25 - 34

15 - 24

34

Podle prognózy věkové struktury do r. 2033 lze předpokládat, že ve věkové skupině 55 – 64 naroste

proti současnosti počet pracovníků více jak dvakrát. Počet pracovníků ve věku 65 let a více by pak

mohl být více než 5 x větší než byl v r. 2013.

Graf 4: Prognóza věkové struktury ve stavebnictví

3.2 Kvalifikační struktura ve stavebnictví a vývojové trendy

Přestože zaměstnanost ve stavebnictví v posledních letech klesala, kvalifikační požadavky

dlouhodobě narůstají. Klesá podíl pracovníků se SŠ vzděláním bez maturity (58 % v roce 2013) ve

prospěch pracovníků se SŠ vzděláním s maturitou (27 %) a VŠ vzděláním (11 %), kteří nacházejí

v odvětví stále větší uplatnění. (viz. Příloha č.1)

Graf 5: Vzdělanostní struktura podle stupňů vzdělání

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2013 2023 2033

65 a vic

55 - 64

45 - 54

35 - 44

do 34

5,7% 4,2% 4,7%

65,8% 62,0% 57,8%

21,9% 25,6%

27,0%

6,6% 8,2% 10,6%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2000 2008 2013

Vysokoškolské - ISCED 5,6

Střední s maturitou - ISCED 3,4

Střední bez mat. - ISCED 3

Základní vzdělání - ISCED 1,2

Bez vzdělání a predšk. výchovy - ISCED 0

35

Tabulka 7: Obory vzdělání pracovníků s vysokoškolským a VOŠ vzděláním

Vysokoškoláci včetně absolventů VOŠ

Podíl pracovníků (%) Rok narození

Obory vzdělání 1980 + 1960-1979 před 1960 celkem

Stavebnictví a inženýrské stavitelství 45,10% 49,60% 53,20% 49,80%

Ekonomie 10,00% 9,50% 6,30% 8,70%

Elektrotechnika a energetika 8,60% 5,50% 12,70% 8,20%

Strojírenství, kovovýroba a metalurgie 3,00% 8,70% 8,60% 7,50%

Architektura a urbanismus 8,60% 5,10% 1,50% 4,70%

Ostatní 24,70% 21,60% 17,70%

Nejčastěji jsou vysokoškoláci vzděláni v oboru stavebnictví a inženýrské stavitelství. Podíl tohoto

oboru se u nejmladší věkové kohorty v přehledu snížil a patrný je přesun k ekonomickému vzdělání.

Rovněž je v nejmladší skupině patrný nárůst studia architektury a urbanismu a naopak uplatnění

nositelů strojírenského vzdělání se u této věkové skupiny ve stavebnictví snižuje. Uplatňují se zde

v rostoucí míře nositelé vzdělání ze zcela jiných oborů.

Graf 6: Vzdělanostní struktura v odvětví stavebnictví – vysokoškoláci + VOŠ podle roku narození

45% 50% 53%

10% 10%

6% 9%

6% 13% 3%

9%

9%

9%

5%

2%

25% 22% 18%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Po r. 1980 1960-1979 Před r. 1959

Ostatní

Architektura a urbanismus

Strojírenství, kovovýroba a metalurgie

Elektrotechnika a energetika

Ekonomie

Stavebnictví a inženýrské stavitelství

36

Tabulka 8: Obory vzdělání pracovníků se středoškolským vzděláním

Středoškoláci (bez maturity, s maturitou) Podíl pracovníků (%) Rok narození

Obory vzdělání 1980 + 1960-1979 před 1960 celkem

Stavebnictví a inženýrské stavitelství 41,2% 45,9% 47,5% 45,50%

Strojírenství, kovovýroba a metalurgie 6,7% 15,4% 15,7% 13,90%

Elektrotechnika a energetika 11,0% 10,0% 10,5% 10,30%

Motorová vozidla, lodě a letadla 8,7% 6,4% 7,7% 7,10%

Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo) 9,8% 6,0% 4,6% 6,30%

Hotelnictví, restaurace, stravování 5,2% 1,3% 0,7% 1,80%

Ostatní 17,4% 15,0% 13,3%

I na úrovni středoškolského vzdělání je patrný u mladších ročníků snížení podílu pracovníků

připravených v oborech stavebnictví a inženýrské stavitelství a ve strojírenství, což byly u starší

generace obory s největším zastoupením na přípravě pracovníků stavebnictví.

Graf 7: Vzdělanostní struktura v odvětví stavebnictví - středoškoláci

41% 46% 48%

7%

15% 16%

11%

10% 11%

9%

6% 8%

10%

6% 5%

5%

1% 1%

17% 15% 13%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Po r. 1980 1960-1979 Před r. 1959

Ostatní

Hotelnictví, restaurace, stravování

Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo)

Motorová vozidla, lodě a letadla

Elektrotechnika a energetika

Strojírenství, kovovýroba a metalurgie

Stavebnictví a inženýrské stavitelství

37

3.3 Výhled rozvoje odvětví s ohledem na dopady do jednotlivých regionů

Graf 8: Počet pracovních míst v krajích

Pro odvětví stavebnictví je charakteristické zastoupení ve všech krajích ČR. Z dlouhodobého hlediska

se zastoupení krajů na zaměstnanosti v odvětví příliš nemění. V r. 2000 se nejvíce pracovních míst

koncentrovalo do Hl. m. Prahy (73 tisíc), Jihomoravského (50 tisíc), Středočeského (47 tisíc) a

Moravskoslezského kraje (41 tisíc). Nejvíce pracovních míst mezi r. 2000 a 2013 ubylo v Hl. m. Praze

(-6,7 tisíc) a Libereckém kraji (-5,9 tisíc), naopak přibylo ve Středočeském (+1,6 tisíc a Pardubickém

kraji (+1,3 tisíc) -viz. Příloha č. 1. V blízké budoucnosti není důvod očekávat v těchto trendech změny

a ani z dlouhodobého pohledu v současné době nic nenasvědčuje významnějším přesunům

stavebních kapacit.

1000

11000

21000

31000

41000

51000

61000

71000

81000

2000

2013

38

4 Vývoj ve vybraných klíčových profesích (ve třech variantách)

Vybrané profese CZ-ISCO určené pro prognózu

7112 Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb

7119 Ostatní řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby

7126 Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci a stavební klempíři

7122 Podlaháři a obkladači

7131 Malíři (včetně stavebních lakýrníků a natěračů), tapetáři

7115 Tesaři a stavební truhláři

7121 Pokrývači

Prognózovaných profesních skupin je 5. Profese CZ-ISCO 7112 a 7119 byly spojeny do jedné společné

skupiny, rovněž tak profese CZ-ISCO 7115 a 7121. Důvodem spojení bylo jednak vyhovění zadání

prognózy, zpracovat vývoj v pěti profesích, když ve stavebnictví je celá řada profesí řemeslného

charakteru a bylo by obtížné zdůvodnit výběr jen některých. Dále zvětšení počtu osob v profesní

skupině zvyšuje spolehlivost výsledku, ovšem za předpokladu, že se vnitřní podskupiny vyvíjejí

přibližně stejným směrem. Toto lze v případě sloučených profesních skupin očekávat.

Tabulka 9

Profese/skupina profesí Kód CZ-ISCO Název profese

1. 7112 Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb

7119 Ostatní řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby

2. 7126 Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci a stavební klempíři

3. 7122 Podlaháři a obkladači

4. 7131 Malíři (včetně stavebních lakýrníků a natěračů), tapetáři

5. 7115 Tesaři a stavební truhláři

7121 Pokrývač

39

1. Profesní skupina

Graf 9: Zedníci, kamnáři, dlaždiči a ostatní kvalifikovaní řemeslníci na stavbách (ISCO 7112+7119)

Tabulka 10: Prognóza zaměstnanosti profesních skupin CZ-ISCO 7112 + 7119

Prognóza

Scénáře 2000 2005 2010 2013 2015 2020 2025 2030 2033

optimistický 101700 105200 107300 109800 112700 114700

pesimistický 101100 102100 100600 99000 96500 93700

základní 91981 97162 101464 101400 104000 105200 107553 109500 111000

0

20000

40000

60000

80000

100000

120000

140000

základní pesimictický optimistický

40

2. Profesní skupina

Graf 10: Instalatéři, potrubáří, stavební zámečníci a stavební klempíři (ISCO 7126)

Tabulka 11: Prognóza zaměstnanosti profesní skupiny CZ-ISCO 7126

Prognóza

Scénáře 2000 2005 2010 2013 2015 2020 2025 2030 2033

optimistický 39800 37900 38600 39500 40600 41300

pesimistický 39500 36700 36200 35600 34700 33700

základní 36836 41443 39035 39600 37400 37900 38700 39400 40000

3. profesní skupina

Graf 11: Podlaháři a obkladači (ISCO 7122)

0

5000

10000

15000

20000

25000

30000

35000

40000

45000

50000

základní pesimictický optimistický

0

2000

4000

6000

8000

10000

12000

14000

16000

Podlaháři a obkladači (ISCO 7122)

základní pesimictický optimistický

41

Tabulka 12: Prognóza zaměstnanosti profesní skupiny CZ-ISCO 7122

Prognóza

Scénáře 2000 2005 2010 2013 2015 2020 2025 2030 2033

optimistický 14400 11400 11600 11900 12200 12400

pesimistický 14350 11000 10900 10700 10400 10100

základní 10106 11259 13051 14400 11200 11400 11600 11800 12000

4. profesní skupina

Graf 12: Malíři (ISCO 7131)

Tabulka 13: Prognóza zaměstnanosti profesní skupiny CZ-ISCO 7131

Prognóza

Scénáře 2000 2005 2010 2013 2015 2020 2025 2030 2033

optimistický 12900 12200 12000 11900 12200 12400

pesimistický 12800 11800 11300 10700 10400 10100

základní 16219 14575 12888 12900 12100 11800 11600 11800 12000

0

2000

4000

6000

8000

10000

12000

14000

16000

18000

základní pesimictický optimistický

42

5. profesní skupina

Graf 13: Tesaři, stavební truhláři, pokrývači (ISCO 7115+7121)

Tabulka 14: Prognóza zaměstnanosti profesní skupiny CZ-ISCO 7115 + 7121

Prognóza

Scénáře 2000 2005 2010 2013 2015 2020 2025 2030 2033

optimistický 24000 25200 25800 26400 27000 27500

pesimistický 23900 24500 24100 23800 23200 22500

základní 22432 24630 32489 23900 25000 25300 25800 26300 26600

0

5000

10000

15000

20000

25000

30000

35000

40000

základní pesimictický optimistický

Příloha 1

43

Stavebnictví

Odvětví je vymezeno jako CZ-NACE 41 (Výstavba budov), CZ-NACE 42 (Inženýrské stavitelství) a CZ-

NACE 43 (Specializované stavební činnosti)

41.1 Developerská činnost

41.2 Výstavba bytových a nebytových budov

42.1 Výstavba silnic a železnic

42.2 Výstavba inženýrských sítí

42.9 Výstavba ostatních staveb

43.1 Demolice a příprava staveniště

43.2 Elektroinstalační, instalatérské a ostatní stavebně instalační práce

43.3 Kompletační a dokončovací práce

43.9 Ostatní specializované stavební činnosti

1. Současná situace a dosavadní vývoj v odvětví

Mezi roky 2000 a 2010 váha stavebnictví v národní ekonomice měřená podílem odvětví na celkové na

hrubé přidané hodnotě (HPH) ekonomiky vzrostla z 6,6 % na 7,3 %. Po té začal tento podíl strmě

klesat na dnešních 6,2 % (2012). Také podíl odvětví na celkové zaměstnanosti nejprve rostl z 9,3 %

(2000) na 10,1 % v roce 2009, aby pak strmě pokles na 8,5 % v roce 2013.

V evropském srovnání produktivity práce (HPH na zaměstnanou osobu) za období 2008-2011 se

stavebnictví ČR pohybuje na úrovni Slovenska nebo Slovinska, je na tom mírně lépe než Maďarsko,

avšak výrazně (více než 2krát nižší produktivita) zaostává za Belgií, Rakouskem nebo Německem.

Většina subjektů působících v odvětví jsou OSVČ a malé podniky do 50 zaměstnanců (82 %, resp. 17

% z celkového počtu subjektů). OSVČ a malé podniky jsou klíčové i z hlediska zaměstnanosti, kdy se

v nich koncentruje 38 % pracovníků z odvětví, resp. 30 % pracovníků z odvětví (19 % pracuje ve

středních podnicích o 50-250 zaměstnancích a 13 % ve velkých podnicích nad 250 zaměstnanců). Po

nástupu ekonomické krize se relativně nejvíce dařilo právě malým podnikům do 50 zaměstnanců, kde

34 % firem zaznamenalo roční růst tržeb větší než 10 % (změna průměru let 2008-09 a 2011-12).

Větším podnikům se dařilo hůře. Ve všech velikostních kategoriích podniků ovšem došlo v průměru

k poklesu tržeb (60 % firem vykázalo pokles tržeb v běžných cenách za uvedené období).

Počet pracovníků ve stavebnictví podléhá sezónním a cyklickým výkyvům. Trendově počet pracovníků

narůstal mezi roky 2000 a 2009, kdy dosáhl svého vrcholu (497 tisíc). Od té doby strmě klesá až na

současných 420 tisíc. Z důsledků dopadů ekonomické krize tedy zaniklo ve stavebnictví 76 tisíc

pracovních míst.

Z teritoriálního hlediska se nejvíce pracovních míst v roce 2000 koncentrovalo do Hl. m. Prahy (73

tisíc), Jihomoravského (50 tisíc), Středočeského (47 tisíc) a Moravskoslezského kraje (41 tisíc), i když

Příloha 1

44

odvětví je zastoupeno prakticky ve všech krajích ČR. Z dlouhodobého hlediska se zastoupení krajů na

zaměstnanosti v odvětví příliš nemění. Mezi roky 2000 a 2013 ubylo nejvíce pracovních míst v Hl. m.

Praze (-6,7 tisíc) a Libereckém kraji (-5,9 tisíc), naopak přibylo ve Středočeském (+1,6 tisíc a

Pardubickém kraji (+1,3 tisíc).

Podíl pracovníků s cizím státním příslušenstvím na celkové zaměstnanosti v odvětví stabilně zvyšuje z 0,5

% v roce 2000 na současných 2,33 % (2013). Více než 1/5 z celkového počtu cizinců tvoří nyní Slováci.

Většina pracovníků ve stavebnictví jsou muži a jejich podíl se od roku 2000 mírně zvýšil na

současných 92 % (2013).

Průměrný věk pracovníků ve stavebnictví je dlouhodobě vyšší než průměrný věk pracovníků v celé

ekonomice (42,4 let vs. 40,9 let v roce 2013), přestože v roce 2000 byl téměř shodný

s celorepublikovým průměrem. Průměrný věk ve stavebnictví rostl rychleji a rozdíl se zvyšoval. Podíl

pracovníků starších 50 let v odvětví od roku 2000 stále mírně narůstá na současných 29 % (2013).

Nejvíce narůstá podíl osob starších 55 let (nyní 17,2 %, oproti 10 % v roce 2000).

Přestože zaměstnanost v odvětví v posledních letech klesala, kvalifikační požadavky dlouhodobě

narůstají. Klesá podíl pracovníků se SŠ vzděláním bez maturity (58 % v roce 2013) ve prospěch

pracovníků se SŠ vzděláním s maturitou (27 %) a VŠ vzděláním (11 %), kteří nacházejí v odvětví stále

menší uplatnění.

Znalostní náročnost odvětví (podíl kvalifikačně náročných profesí v odvětví) je ale podprůměrná, i

když dlouhodobě mírně rostla (od roku 2000). Po roce 2008 ovšem klesá, čímž se prohlubuje rozdíl

mezi odvětvím průměrem ekonomiky, kde znalostní náročnost dlouhodobě roste.

Z profesního hlediska v roce 2013 tvořily skupiny Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební

výroby (ISCO 711), Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci při dokončování staveb (ISCO 712), Technici

ve fyzikálních a průmyslových oborech (ISCO 311) a Montéři, mechanici a opraváři elektrických

zařízení (ISCO 741) dohromady 56 % pracovních míst. První skupina je řádově početnější než ostatní.

Profesní struktura je poměrně diverzifikovaná - 80 % pracovních míst je rozděleno do 11 profesních

skupin z různých tříd klasifikace CZ-ISCO. I přes všeobecný pokles zaměstnanosti v odvětví byl

v posledních letech zaznamenán nárůst poptávky po určitých odvětvově specifických profesích

(truhláři, řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby, dělníci v oblasti výstavby

budov), ale po jiných, a to včetně klíčových profesí, poptávka výrazně poklesla (zedníci, kamnáři,

dlaždiči a montéři suchých staveb).

Příloha 1

45

2. Závěry z dostupných odvětvových studií

(Výběr se soustředil zejména na informace, které mohou ovlivnit budoucí vývoj odvětví a vývoj

zaměstnanosti)

Stavebnictví v ČR patří mezi hlavní národohospodářská odvětví, patří mezi hlavní pilíře zajišťující

ekonomický rozvoj s výrazným dynamizujícím faktorem ekonomiky. Je výrazným spotřebitelem

energií, materiálů a výrobků. Důsledkem jeho činnosti jsou dopady na životní prostředí, a proto má

pro toto odvětví mimořádný význam dodržování zásad udržitelného rozvoje. Stavebnictví má do

značné míry národní a regionální charakter. V národním měřítku je převážně soběstačné a jako

odvětví je značně diverzifikované. I nadále pro něj bude dominantní práce v tuzemsku. Přesah v rámci

příhraničních regionů lze předpokládat v hojném počtu akcí, nikoli však v objemu.

Stavebnictví od svého vrcholu v r. 2008 snížilo výkon o 25 %. V r. 2014 dochází po období krize a

poklesu ve stavebnictví ke stabilizaci. Tržby firem by měly mírně růst. Problémem sektoru zůstává

značný přebytek stavebních kapacit nad poptávkou.

Vývoz kapacit českých stavebních firem byl orientován především na Německo, stavební trhy zemí

jako Francie, Španělsko, Nizozemí, Velká Británie byly vesměs nepřístupné. Šance pro naše

dodavatele poskytují země bývalého Sovětského svazu, což však u nejnadějnějšího Ruska komplikuje

nastalá politická situace. Dalším potenciálním trhem jsou země Balkánu, zejména nově vstoupivší do

EU (podpora financování především infrastrukturálních projektů z evropských fondů).

České stavebnictví má podobnou strukturu, jakou má v zahraničí. Vytvořila se přirozená hierarchie

malých, středních a velkých firem. Disponují moderní technikou kromě jiného i díky tomu, že zejména

v největších z nich mají významné majetkové podíly zahraniční subjekty. V těch je vyšší produktivita

práce i průměrné měsíční mzdy. Podniky se zahraniční účastí jsou nejvýznamnějším nositelem

inovačních změn a progrese.

Ve své produkční činnosti má stavebnictví řadu vazeb na jiná odvětví jakožto dodavatele potřebných

surovin, výrobků, energií, služeb. Podle rozsahu těchto vazeb, tj. konkrétní poptávky a také rozsahu

své vnitroodvětvové kooperace dochází při produkci stavebnictví k významnému multiplikačnímu

efektu – příslušný multiplikátor je vyjádřen ve vztahu k jednotce dané produkce a pro odvětví

stavebnictví se dlouhodobě pohybuje v úrovni 3,2 – 3,3 (každá realizovaná 1 mld. Kč stavební

produkce vyvolávala v daných letech i celkový nárůst produkce (hrubého obratu) v národním

hospodářství ve výši 3,2 – 3,3 mld. Kč).

Technický rozvoj

Stavebnictví je konzervativní obor, v němž technický pokrok probíhá cestou pomalých a malých

změn, často v průběhu několika generací. K základním dlouhodobým vývojovým trendům

stavebnictví v evropském i světovém kontextu patří uplatňování a rozvíjení odlehčených konstrukcí

obvodových plášťů budov a zlepšování tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí vedoucí

až ke stavbám nízkoenergetických a pasivních domů.

Rozšiřování aplikací výrobků stavební chemie.

Stále větší úlohu hraje konstrukční detail, kvalita stavebního díla, jeho schopnost dlouhodobě plnit

požadované funkce s minimálními nároky na provoz a udržování.

Příloha 1

46

V oblasti výstavby inženýrských sítí se používají bezvýkopové technologie. V pozemním stavitelství se

aplikují zdicí materiály s vyšším tepelným odporem (termobloky), technologie suchého a přesného

zdění a suché montáže ve vnitřní části budov, vedle tradičních materiálů se používají nové stavební

systémy (např. vibrolisované betonové tvárnice) využívající často odpadové materiály. Opět se

používá ve větší míře dřevo hlavně v bytové výstavbě. Vzrostla kvalita vyráběných betonů. Stavební

prefabrikace dává možnost velkého sortimentu typizovaných prvků i atypických dílců atd. Rozvíjejí se

i způsoby kotvicí techniky, manipulace s velkorozměrovými dílci. V technickém zařízení budov se

uplatňují nové systémy měření, řízení a regulace (inteligentní budovy). Aplikují se pravidla trvale

udržitelné výstavby v celém cyklu od přípravy stavby až po její likvidaci po dožití.

Nové technologie přinášejí snížení pracnosti, úspory času, vyšší kvality stavebního díla, lepší

bezpečnosti práce, šetří životní prostředí

Zaměstnanost

Pro zaměstnanost ve stavebnictví ČR je charakteristický

nízký podíl pracovníků se statusem zaměstnance

vysoký podíl osob samostatně výdělečně činných (přesun z kategorie zaměstnanců do OSVĆ)

nízký, silně podprůměrný podíl žen

zaměstnávání cizinců (neobejdeme se bez něj), častá nelegální práce

nedostatek odborných pracovníků - řemeslníků (je celoevropským problémem) limituje

možnosti růstu odvětví

nadprůměrně (proti ČR) se zvyšující věkový průměr, ve skupině manuálních pracovníků je to

nejvýraznější

Výhled některých profesí

Instalatér-topenář - mírný nárůst (vytápění a instalace nových zdrojů vč. OZE)

Kamnář a kominík - mírný nárůst (očekávané vyšší využití biomasy a tím užití technologicky vyspělých

komínů)

Tesař - systémové inovace zavádění nové technologie, vyšší podíl dřevostaveb

Elektromechanik pro slaboproud - mírný nárůst (zvýší se podíl práce na regulaci a řídicích systémech)

Elektromechanik pro silnoproud - mírný nárůst (nové typy osvětlovacích soustav, zvýšení podílu na

změnách dokončených staveb)

Montér hydroizolací - mírný nárůst (budovy s nízkou spotřebou tepla budou pracnější, protože

vyžadují kvalitní a vzduchotěsné provedení)

Revizní technik - velký nárůst (instalace většího počtu nových zdrojů a nových technologií)

Faktory dynamiky stavebnictví v dalším období

Společenská objednávka stavební produkce má svou kvantitativní a kvalitativní stránku. Kvalitativní

rozměr společenské objednávky po stavební produkci budou formovat jednak faktory globálních

změn a jednak faktory ekonomických změn.

Hlavní globální faktory jsou:

Demografický vývoj

Interakce klimatických změn a stavební výroby

Životní prostředí a stavebnictví

Životní styl a stavebnictví

Příloha 1

47

Vliv informační společnosti

Vedle globálních faktorů budou na společenskou objednávku působit neméně důležité faktory

ekonomických změn, z nich potom zejména:

změny ekonomických pravidel

změna ekonomických podmínek spojených se vstupem do eurozóny

dopad výše uvedených změn do objemů disponibilních prostředků ve státním rozpočtu i ve fondech EU užitých pro realizaci stavebních projektů

reálný dopad ekonomických cyklů české ekonomiky

SWOT analýza českého stavebnictví I. Silné stránky českého stavebnictví a českých stavebních podniků

schopnost provádět stavby nejvyšší technické náročnosti, kvality a obtížnosti, což bylo prokázáno realizací řady projektů v tuzemsku i v zahraničí

vysoká odborná kvalifikace inženýrů a architektů, opírající se o kvalitní vysokoškolské vzdělání, které má dlouholetou tradici

kvalifikovanost pracovníků řemeslných profesí, schopných samostatného rozhodování a improvizace

znalost vyspělých technologií stavění a materiálně technické vybavení k jejich provádění

dobrá obecná úroveň opírající se o obecné vzdělání a tradici pracovníků všech kategorií a profesí

znalost podmínek domácího trhu a podobně i trhů zemí východní Evropy a SNS, příp. i třetího světa kde v dřívějším období bývalé Československo provádělo stavební práce, nebo kam vyváželo investiční celky, včetně obnovovaných kontaktů na nich

obecná schopnost stavebnictví pružně se přizpůsobit se měnícím se podmínkám v poptávce a výrobnímu programu

komparativní výhody spočívající v nižších cenách (v porovnání se „starými“ členskými zeměmi EU)

rychle se vyrovnávající produktivita práce

II. Slabé stránky

klesající počty kvalifikovaných řemeslníků a nutnost kompenzovat jejich nedostatek zaměstnáváním méně kvalifikovaných dělníků, především ze zemí východní Evropy

nízké počty učňů, zejména některých oborů, a nedostatečný rozsah učňovského školství

neuspokojivá kvalita legislativy a její časté změny, nedostatečný či pomalý postup při vymáhání práva

nedostatečná jazyková vybavenost

nízká společenská prestiž stavebnictví související s malou atraktivnosti pracovního prostředí

nízká mobilita pracovních sil a nedostatečné podmínky pro její zvýšení

omezená konkurenční schopnost českých podniků daná jejich velikostí a kapitálovou vybaveností (podkapitalizace související i s nízkou rentabilitou)

stagnace vědecko-výzkumných a inovačních aktivit a neefektivní podpora komercionalizace průmyslového výzkumu a vývoje

omezené možnosti podniků pod zahraniční kontrolou expandovat na zahraniční trhy v důsledku obchodní politiky jejich zahraničních majoritních vlastníků, orientujících podnikatelské aktivity těchto podniků na území ČR

nedostatečná míra recyklace materiálů a jejich využívání, neefektivní způsoby nakládání s odpady

nízká rentabilita stavebních podniků, nevytvářející dostatečný vlastní zdroj pro jejich rozvoj a inovaci.

energetická náročnost realizace a provozu stavebních děl

III. Příležitosti

vytváření nových forem financování výstavby a výzkumu a vývoje, zejména spojením veřejných a soukromých zdrojů (PPP a další formy)

vstup na trhy členských zemí EU a následně na trh třetích zemí

obsáhlý zásobník práce, včetně zahraničních investic v tuzemsku

zahrnutí dopravní infrastruktury České republiky do evropské infrastruktury a do programů jejího rozvoje

budování a obnova národní i evropské dopravní infrastruktury a infrastruktury pro rozvoj podnikání

využití specifik vývoje poptávky reflektujících uplatňování prvků trvale udržitelného rozvoje výstavby

intenzivnější vývoj a výzkum, institucionální i projektový, včetně zapojení do mezinárodního výzkumu a vývoje, (Evropská a národní stavební technologická platforma)

expanze do zahraničí

IV. Ohrožení

růst cen stavebních hmot a stavebních výrobků, zvýšení cen ropných produktů a energií

ekologická daň na přírodní zdroje

mzdový vývoj související s vyrovnáváním úrovně odměňování v zemích EU

další náklady spojené s pracovní silou (pojištění, diety, penzijní připojištění, životní připojištění

příspěvky na stravu, diety a další náklady v oblasti sociální) – jsou v současnosti v mnohém odlišné od standardů EU, pravděpodobně dojde k jejich vyrovnávání

opatření ke zvýšení bezpečnosti a zdraví při práci (stavebnictví je v popředí těchto rizik)

zvýšení nákladů na přitažlivost odvětví všech skupin zaměstnanců, (zvláště příprava na dělnická povolání), osvojení si nových poznatků souvisejících s postupnou přeměnou stavebnictví ve znalostní

Příloha 1

48

nenaplněný potenciál trhu v segmentu ekologických staveb

rozvíjení ekonomických vztahů přeshraničních regionů

využívání fondů EU

odvětví

vyčerpání nerostných zdrojů a zhoršující se dostupnost stavebních pozemků

Vize stavebnictví

Stavebnictví bude v průběhu 21. století postupně procházet značnými změnami. K naplnění výzev rozvoje společnosti je pro evropské a tedy i české stavebnictví vytyčena řada dlouhodobých cílů (do r. 2030), které povedou k podpoře a zvýšení konkurenceschopnosti odvětví jako celku, a to zejména:

zprůmyslnění stavebních procesů vedoucích k podstatnému snížení nákladů a růstu kvality (snížení nákladů na celoživotní cyklus staveb až o 30 %, zkrácení doby výstavby až o 50 %, výdajů na práci až o 50 %),

vytvoření bezpečného a zdravého pracovního prostředí ve stavebnictví pro všechny,

snížení energetické a materiálové náročnosti (až o 40 %),

vytváření reálného společného evropského trhu výrobků a služeb pro stavebnictví

Stavebnictví v horizontu 30 – 40 let čekají výrazné změny, jak po stránce technické, technologické, tak i poptávkové. Exogenní faktory, které na bod zvratu v poptávce budou působit a na které již dnes reagují strategické dokumenty EU i pro oblast stavebnictví, lze orientačně vyjádřit v následujících bodech:

Klimatické vlivy se stávají v dlouhodobém pohledu faktorem, který bude s rostoucí intenzitou ovlivňovat činnosti související s realizací stavebního fondu. Oteplování, které sebou přináší jak výkyvy v teplotách tak především horká a suchá období zapříčiňuje nedostatek vodních zdrojů, prudké střídání suchých období přináší lokální záplavy, vzdušné turbulence. Voda se stává strategickou surovinou, ČR, která je považována za „střechu“ Evropy má možnost tomu čelit např. budováním nádrží, opatřeními na udržení vody v ČR. Rovněž z tohoto titulu se bude např. měnit i architektonické ztvárnění staveb pro bydlení, dopravu.

Nedostatek energie (elektřina, plyn, uhlí) vyvolává tlak na výstavbu energeticky soběstačných komplexů jak obytných tak objektů určených pro jiné účely. Jedná se např. o instalaci kolektorů místo střech, řešení recyklace vzduchu v budovách, speciální izolace zajišťující optimální režim klimatu v budovách. Rovněž se jedná o využití energeticky nenáročných materiálů. Z tohoto pohledu půjde i o využití dosud netradičních materiálů a surovin.

Zvyšující se důraz na ochranu životního prostředí a snižování negativního vlivu na životní prostředí vyžaduje trvalé snižování energetické náročnosti staveb a to jak ve fázi realizace tak následně jejich užívání. Poroste význam komplexního multikriteriálního hodnocení stavebních technologií usilujících o získání zejména veřejné zakázky. V hodnotících kritériích musí být zahrnuty vedle ceny i náklady na provoz a údržbu, demolici a recyklaci. Nezbytností bude snižování spotřeby tradičních přírodních zdrojů energií a zvýšení užití alternativních a obnovitelných zdrojů. Prioritu budou mít k přírodě šetrná řešení, sledující dlouhodobé efekty.

Z hlediska architektury a urbanismu lze očekávat změny v přístupu k přírodě a krajině, související jednak se zachováním kvalit přírody a krajiny, jednak s jejich obnovou tam, kde byla devastována, s poměrem volné krajiny k zastavěnému území, zejména v blízkosti velkých center osídlení. V architektuře a urbanismu se odrazí změny sociálně ekonomické a kulturně civilizační, související jednak s tradicí a péčí o kulturní bohatství a rozmanitost a zároveň s větší či menší otevřeností tohoto kulturního prostoru novým kulturně civilizačním vlivům, například v souvislosti a migrací obyvatel a pronikáním nových kulturních vzorů chování. Architektura bude hledat a vytvářet předpoklady pro technické (materiálové, technologické a podobně) změny, jejichž nedílnou součástí je omezování energetické spotřeby nejen hledáním nových zdrojů energií, ale zejména aplikací různých nových úsporných technologií a

Příloha 1

49

materiálů, resp. inovovaným využíváním některých materiálů „tradičních“, ale zřejmě též celkovou koncepcí rozvoje urbánního a architektonického prostoru, jeho nových funkcí, forem a uživatelských standardů.

Kvalita stávajícího stavebního fondu není na srovnatelné úrovni s průměrem vyspělých evropských zemí, její zvýšení bude nosným programem dalšího období. Poroste objem prací na opravách, rekonstrukcích a modernizaci. Prvořadým úkolem bude modernizace podzemních sítí.

Vlivy ekonomické souvisí i s postupující globalizací spojenou se vstupem do eurozóny, což z pohledu národních ekonomik a tedy i stavebnictví povede k obtížnějšímu udržení konkurenceschopnosti, obtížnějšímu získávání zakázek a nezbytnosti efektivní specializace. Rovněž se již dnes prosazuje nový pohled na náklady stavebního díla – budou posuzovány komplexně na všechny etapy životního cyklu a tento pohled se odrazí i v cenách stavebních děl jak při nové výstavbě tak při opravách, rekonstrukcích a modernizacích. V časově omezeném rozsahu ovlivní stavebnictví i zavedení EURA.

Vliv technologických změn - inovace technické, technologické i organizační musí být zaměřeny především na nízké pořizovací náklady, rychlost výstavby, nízkou energetickou náročnost, kvalitu, spolehlivost, trvanlivost a snížení vlivu na životní prostředí. Vývoj je charakterizován požadavky na užitnou funkční jakost budov, rozvoj systému jejich inteligentního řízení. U konstrukcí bude docházet k uplatňování vysokopevnostních betonů, nových materiálových variant na bázi kovů, keramiky a uhlíku, materiálů s předem definovanými vlastnostmi, které musí splňovat funkční požadavky v konstrukci během životnosti stavebního díla. Dosažení uvedených parametrů je interakcí různých složek návrhu – materiálového, konstrukčního a environmentálního v jediném procesu.

Vliv pracovní síly - výkonová a kvalitativní kapacita stavebnictví je závislá nejen na celkovém množství pracovníků, ale především na jejich profesní struktuře. Dostupnost pracovní síly bude v budoucnu nejrizikovějším faktorem, podmiňujícím udržení konkurenceschopnosti stavebnictví. Pro jeho zabezpečení je nutné zvýšit zájem o učební obory. K tomu je zapotřebí permanentní popularizace oboru, modernizace vzdělávacích systémů a struktur včetně změn legislativy. Nezanedbatelným podílem se jako zdroj pracovníků bude stávat uznávání odborné způsobilosti mimo školskou soustavu a rekvalifikace. Současně je jisté, že se stavebnictví neobejde bez zahraniční pracovní síly. Tu je nutné získávat na základě podpory řízené státní politiky migrace a změn v legislativě. Změny v kvalitě staveb budou významně ovlivňovat kvalifikaci pracovní síly.

Rozvoj elektronických systémů a široké uplatnění ICT ve všech oblastech lidské činnosti s efektivní kombinací jejího pasivního a aktivního působení, povede k růstu informovanosti zákazníků o výstavbě, ekonomice, technologií, užitných vlastnostech, materiálech apod. Ze zákazníka se stane partner vedoucí kvalifikovaný dialog.

Infrastruktury (doprava a služby) vyžadují značné veřejné investice a na rozdíl od jiných systémů se od nich očekává poskytování spolehlivých služeb po velmi dlouhou dobu, v podstatě po několik generací. Úkolem je proto najít co nejlepší rovnováhu mezi výstavbou nových infrastruktur a údržbou stávajícího systému a reagovat tak i na zintenzivnění dopravy. Pro finanční zajištění pak bude nezbytné hledat cesty k větší účasti soukromého sektoru na financování infrastruktury

Významné jsou demografické změny, zejména stárnutí obyvatelstva, a z toho plynoucí změny v požadavcích na vytvářený stavební fond z hlediska jeho rovnocenného užívání touto početně rostoucí skupinou zákazníků (uživatelů). Stárnutí obyvatel je další významnou socio-ekonomickou výzvou pro Evropu i ČR. Demografické trendy naznačují, že v roce 2020 bude zhruba třetina evropské i „domácí“ populace starší 60 let.

Výzvou je i požadavek na snížení vlivu stavebnictví na životní prostředí. Jedná se zejména o snížení spotřeby přírodních zdrojů a energie, zvýšení užití obnovitelných zdrojů, snížení vlivu

Příloha 1

50

dopadů stavebních činností na životní prostředí, včetně hospodaření s odpadem, a dále o podporu a vytváření podmínek pro zkvalitnění životního prostředí.

Výzvou i cílem je zvýšit konkurenceschopnost a produktivitu odvětví stavebnictví a vytvořit nové pracovní příležitosti. Důležitým úkolem je přeměnit obor tak, aby se jeho základem stalo poznání. Dalším důležitým cílem je začlenit do inovačního procesu i malé a střední podniky, pro něž je flexibilita a kreativita neodmyslitelnou vlastností. Rychlá reakce na organizační a technologické změny se stává významným faktorem pro další období vývoje stavebnictví.

Literatura a zdroje k části 2:

DIREKTA GROUP, s.r.o.: Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostředí v odvětví stavebnictví, 2011.

Nelegální práce v odvětví stavebnictví. Bipartitní platforma stavebnictví I. 2010.

Stavebnictví: Kvartální analýza českého stavebnictví (Q1/2014, Q2/2014). CEEC Research a KPMG, 2014.

Langová, L.: Stavebnictví – Vývoj kvalifikačních požadavků ve skupinách příbuzných povolání, Národní ústav odborného vzdělávání, 2006.

Sector Skills Agreement for Construction – England (vision 2005)

Internet: www.infoabsolvent.cz

BUILD UP Skills – Česká republika. Národní plán vzdělávání ve stavebnictví směřující k budovám s téměř nulovou spotřebou energie, 2013.

Strategie – Vize stavebnictví do roku 2015. ÚRS Praha, a.s. a odborníci z dalších institucí a podniků. 2007

Příloha 1

51

Příloha k části 1

a) Význam odvětví v rámci ČR

Podíl odvětví na hrubé přidané hodnotě ekonomiky

Zdroj: SBS EUROSTAT

Podíl na zaměstnanosti v ekonomice

2000 2008 2009 2010 2011 2012 2013 průměr 2000-2013

stavebnictví 9,28% 9,61% 10,07% 9,52% 8,83% 8,69% 8,51% 9,20%

Zdroj: ČSÚ VŠPS

Podíl odvětví na exportní výkonnosti ČR

-nelze

6,57%

6,77%

7,14%

7,33%

6,79%

6,28%

5,60%

5,80%

6,00%

6,20%

6,40%

6,60%

6,80%

7,00%

7,20%

7,40%

7,60%

2000 2008 2009 2010 2011 2012

Příloha 1

52

b) Mezinárodní pozice odvětví

Produktivita práce v odvětví ve vybraných státech

Poznámka: Apparent labour productivity (Gross Value Added/Number of employed persons), v tis. EURO/zaměstnaná osoba, Zdroj: Structural Business Statistics; zdroj: Structural Business Statistics EUROSTAT

c) Struktura ekonomických subjektů v odvětví

Struktura podniků v odvětví podle počtu zaměstnanců

Celkem 306479 subjektů k 7/2014. Pro 52 % z nich není údaj k dispozici; zdroj: MagnusWeb

0

10

20

30

40

50

60

70

80

CZ BE DE AT SK SI HU

2008

2009

2010

2011

2012

120624; 82%

25412; 17%

554; 1% 57; 0%

Bez zaměstnanců

Malý podnik 1-49 zaměstnanců

Střední podnik 50-249 zaměstnanců

Velký podnik 250+ zaměstnanců

Příloha 1

53

Struktura zaměstnanosti podle velikosti podniků

Zdroj: MagnusWeb

Podniky podle růstu tržeb

Pozn. Změna v období mezi průměry let 2008-09 a 2011-12, údaje za FO jsou nespolehlivé

Rostoucí firmy - růst nad 10% ročně = hodnota indexu 1,331 a více

Stagnující/mírně rostoucí firmy - Roční růst do 10 % = index 1,0-1,331

Klesající firmy – index pod 1,0

Zdroj: MagnusWeb

Malé podniky do 49 zaměstnanců 0,856311094

Střední podniky do 249 zaměstnanců 0,902383534

Velké podniky nad 250 zaměstnanců 0,863387692

13%

19%

30%

38% Velký podnik

Střední podnik

Malý podnik

Fyzické osoby

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Malé podniky do 49

zaměstnanců

Střední podniky do

249 zaměstnanců

Velké podniky nad 250

zaměstnanců

Rostoucí

Mírně rostoucí/stagnující

Klesající firmy

Příloha 1

54

d) Lidské zdroje v odvětví Počet pracovních míst

Zdroj: ČSÚ VŠPS

Struktura pracovních míst podle věku

Zdroj: ČSÚ VŠPS

439000

458500

496700

420300

380000

400000

420000

440000

460000

480000

500000

520000

11,9% 11,8%

11,9%

9,9% 14,5% 17,2%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2000 2008 2013

55+

50-54

25-49

15-24

Příloha 1

55

Průměrný věk

Zdroj: ČSÚ VŠPS

Struktura pracovních míst podle pohlaví

Zdroj: ČSÚ VŠPS

39,3

42,4

39,4

40,9

37,5

38

38,5

39

39,5

40

40,5

41

41,5

42

42,5

43

2000 2008 2013

stavebnictví

ČR

91,7% 91,3% 92,0%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2000 2008 2013

Ženy

Muži

Příloha 1

56

Počet pracovních míst v krajích

* Hlavní město Praha -6787, Středočeský 1574, Jihomoravský -3569, Plzeňský 1082, Pardubický 1295, Liberecký -5898; zdroj: ČSÚ VŠPS

Zaměstnanost cizinců

Podíl pracovníků s cizím státním příslušenstvím na celkové zaměstnanosti v odvětví stabilně zvyšuje

z 0,5 % v roce 2000 na současných 2,33 % (2013). Více než 1/5 z celkového počtu cizinců tvoří nyní

Slováci.

Vzdělanostní struktura podle stupňů vzdělání

Zdroj: ČSÚ VŠPS

1000

11000

21000

31000

41000

51000

61000

71000

81000

2000

2013

5,7% 4,2% 4,7%

65,8% 62,0% 57,8%

21,9% 25,6%

27,0%

6,6% 8,2% 10,6%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2000 2008 2013

Vysokoškolské - ISCED 5,6

Střední s maturitou - ISCED 3,4

Střední bez mat. - ISCED 3

Základní vzdělání - ISCED 1,2

Bez vzdělání a predšk. výchovy - ISCED 0

Příloha 1

57

Znalostní náročnost

2008 2013 změna 2013 oproti

roku 2000 pozice vůči ostatním odvětvím v

roce 2013 p. b.

stavebnictví 20,1% 16,3% mírný nárůst -16,0

ČR 33,8% 32,3% nárůst -

Poznámka: Znalostní náročnost je podíl kvalifikačně náročnějších profesí z tříd ISCO 2 a ISCO 3 (specialisté a techničtí a odborní pracovníci) na zaměstnanosti v odvětví; zdroj: ČSÚ VŠPS

e) Nejvýznamnější profese v odvětví

Koncentrace pracovních míst do profesních skupin

Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby (ISCO 711), Řemeslníci a kvalifikovaní

pracovníci při dokončování staveb (ISCO 712), Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech (ISCO

311), Montéři, mechanici a opraváři elektrických zařízení (ISCO 741) v roce 2013 tvořily dohromady

56 % pracovních míst. První skupina vykazuje řádově větší počet pracovních míst než ostatní. 80 %

pracovních míst je rozděleno do 11 profesních skupin z různých tříd CZ-ISCO.

Nejčetnější profese

Název ISCO kód

odvětvově specifická profese

2011 2012 2013 2013 oproti 2008

2013 oproti 2011

Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb 7112 ano 87300 80300 70500 pokles* -16800

Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci a stavební klempíři 7126 ano 37500 36600 39500 stagnace 2000

Ostatní řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby 7119 ano 26600 31000 30400 nárůst* 3800

Stavební technici 3112 ano 22700 18100 17300 pokles* -5400

Stavební a provozní elektrikáři 7411 ano 17900 17000 15400 nárůst -2500

Podlaháři a obkladači 7122 ano 11100 10200 14300 nárůst 3200

Řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel 8332 ne 14700 13800 13400 nárůst -1300

Mistři a příbuzní pracovníci ve stavebnictví 3123 ano 10700 12800 13300 pokles* 2600

Řídící pracovníci ve stavebnictví a zeměměřictví 1323 ano 16600 14100 12900 pokles -3700

Malíři (včetně stavebních lakýrníků a natěračů), tapetáři 7131 ano 15700 12700 12800 stagnace -2900

Tesaři a stavební truhláři 7115 ano 16400 15300 12800 pokles -3600

Stavební inženýři 2142 ano 12100 12800 11900 nárůst -200

Obsluha železničních, zemních a příbuzných strojů a zařízení 8342 ano 13100 13400 11100 stagnace -2000

Příloha 1

58

Pokrývači 7121 ano 9900 10400 11000 nárůst 1100

Truhláři (kromě stavebních) a pracovníci v příbuzných oborech 7522 ano 5900 9200 9800 nárůst 3900

Dělníci v oblasti výstavby budov 9313 ano 4500 7900 8400 nárůst 3900

Úředníci v oblasti účetnictví 4311 ne 6700 6200 7400 nárůst* 700

Figuranti, dělníci výkopových prací a dělníci v oblasti výstavby inženýrských děl 9312 ano 8300 6200 6600 stagnace -1700

Nejvyšší představitelé společností a institucí (kromě politických, zájmových a příbuzných organizací) 1120 ne 5200 5900 4800 nárůst -400

Řídící pracovníci v oblasti strategie a politiky organizací 1213 ne 1200 2800 4800 nárůst 3600

Poznámky: Odvětvově specifické jsou profese, u nichž je podíl počtu pracovníků v odvětví na počtu pracovníků v ekonomice větší než 50 %. Nárůst nebo pokles je změna o více než 1000 pracovníků; zdroj: ČSÚ VŠPS * U těchto profesí nejsou údaje v roce 2008 zcela srovnatelné kvůli přechodu z klasifikace KZAM na CZ-ISCO.

Příloha 2

StavebnictvíNíže je uveden seznam faktorů, které mohou mít v příštích 20

let vliv na vývoj v odvětví.

Tyto faktory se týkají následujících oblastí:

Vývoj poptávky (spotřebitelské preference, vývoj v Globalizace, konkurence

Technologický pokrok ve výrobě

Regulace/legislativa

Veřejná podpora

Dostupnost pracovníkůProsím, doplňte další faktory, které považujete pro budoucí vývoj v odvětví za důležité.

SEZNAM FAKTORŮ

Vývoj v klíčových dodavatelských odvětvích (energetika, těžební

průmysl, prům. stavebních hmot, strojírenství...)

Kupní síla obyvatel (poptávka po bydlení)

Státní investice do infrastruktury, čerpání strukturálních fondů

Subdodavatelské vztahy a role OSVČ

Integrace stavebních a souvisejících činností (design…)

Vývoj cen stavebních materiálů a techniky

Modulární výstavba - zprůmyslňování stavební výroby

Využívání informačních technologií ve stavebnictví (smart

domy…)Snižování energetické náročnosti staveb

Státní podpora bydlení (podpora úvěrů na bydlení…)

Územní plánování (rozhodování o územích pro výstavbu,

stavební uzávěry…)

Regulace a kontrola v oblasti pracovního práva (minimální mzda,

bezpečnost práce, sjednocování výše soc. pojištění v EU,...)

Vývoj nelegální zaměstnanosti

Zaměstnávání cizinců

Váš faktor 1:

Váš faktor 2:

Váš faktor 3:Váš faktor 4:

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ FAKTORY MÉNĚ VÝZNAMNÉ FAKTORY

Vývoj v klíčových dodavatelských odvětvích (energetika, těžební

průmysl, prům. stavebních hmot, strojírenství...)

Kupní síla obyvatel (poptávka po bydlení)

Státní investice do infrastruktury, čerpání strukturálních fondů

Subdodavatelské vztahy a role OSVČ

Integrace stavebních a souvisejících činností (design…)

Vývoj cen stavebních materiálů a techniky

Modulární výstavba - zprůmyslňování stavební výroby

Využívání informačních technologií ve stavebnictví (smart domy…)

Snižování energetické náročnosti stavebStátní podpora bydlení (podpora úvěrů na bydlení…)

Územní plánování (rozhodování o územích pro výstavbu, stavební

uzávěry…)

Regulace a kontrola v oblasti pracovního práva (minimální mzda,

bezpečnost práce, sjednocování výše soc. pojištění v EU,...)

Vývoj nelegální zaměstnanosti

Zaměstnávání cizinců

Váš faktor 1:

Váš faktor 2:

Váš faktor 3:Váš faktor 4:

1. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝVOJ ODVĚTVÍ

2. IDENTIFIKACE NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH FAKTORŮ

Vyberte prosím z následujících faktorů ty, které budou mít podle vašeho názoru nejvýznamnější vliv na vývoj odvětví do roku

2033.Rozřaďte prosím faktory do dvou skupin podle jejich významnosti. Počet NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH faktorů by neměl přesáhnout 10.

Na nejvýznamnější faktory se vás dále budeme ptát podrobněji.

59

Příloha 2

FAKTOR

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

FAKTOR

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Prosím popište, jak předpokládáte že se bude daný faktor vyvíjet. Jakou pravděpodobnost připisujete svému odhadu vývoje?

Faktor

00 %

00 %

00 %

00 %

00 %

00 %

00 %

00 %

00 %

00 %

HODNOCENÍ

Jaký předpokládáte vývoj? S jakou jistotou se

podle vás dá tento

vývoj předpokládat?

Následující faktory jste vybral/a jako nejvýznamnější po vývoj v odvětví. Oznámkujte je prosím na škále 1-5 na základě toho, jaký bude podle

Vašeho názoru jejich vliv na vývoj odvětví v příštích 20 letech.

(1=nejméně významný, 5=nejvýznamnější)

Popište prosím mechanismus působení tohoto faktoru. Jak se odrazí na situaci v odvětví? Bude působit na produkci? Zaměstnanost? Kvalifikační

náročnost odvětví? Pozici ČR v mezinárodním hodnotovém řetězci?

3. HODNOCENÍ MÍRY VLIVU NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH FAKTORŮ

4. KVALITATIVNÍ POPIS PŮSOBENÍ VYBRANÝCH FAKTORŮ

5. IDENTIFIKACE NEJPRAVDĚPODOBNĚJŠÍHO SCÉNÁŘE

Jak působí

1 2 3 4 5

1 2 3 4 5

1 2 3 4 5

1 2 3 4 5

1 2 3 4 5

1 2 3 4 5

1 2 3 4 5

1 2 3 4 5

1 2 3 4 5

1 2 3 4 5

60

Příloha 2

6. ODHAD DOPADU FAKTORŮ NA PRODUKCI A ZAMĚSTNANOST V ODVĚTVÍ

Faktor

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Jakým směrem bude podle Vašeho názoru tento faktor v příštích 20 letech ovlivňovat ZAMĚSTNANOST v odvětví?

Faktor

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Dopad na zaměstnanost Prostor pro komentáře

(-2=povede k výraznému poklesu zaměstnanosti, -1=povede k poklesu zaměstnanosti, 0=nezmění výrazně zaměstnanost, 1=povede k nárůstu zaměstnanosti, 2=povede k výraznému nárůstu

zaměstnanosti)

(-2=povede k výraznému poklesu produkce, -1=povede k poklesu produkce, 0=nezmění výrazně produkci, 1=povede k nárůstu produkce, 2=povede k výraznému nárůstu produkce)

Dopad na produkci Prostor pro komentáře

Jakým směrem bude podle Vašeho názoru tento faktor v příštích 20 letech ovlivňovat PRODUKCI v odvětví?

7. PROSTOR PRO KOMENTÁŘESem prosím vepište případné další postřehy a komentáře k faktorům působícím v na produkci a zaměstnanost v odvětví.

-2 +2+10-1

-2 +2+10-1

-2 +2+10-1

-2 +2+10-1

-2 +2+10-1

-2 +2+10-1

-2 +2+10-1

-2 +2+10-1

-2 +2+10-1

-2 +2+10-1

-2 +2+10-1

-2 +2+10-1

-2 +2+10-1

-2 +2+10-1

-2 +2+10-1

-2 +2+10-1

-2 +2+10-1

-2 +2+10-1

-2 +2+10-1

-2 +2+10-1

61

Příloha 3

HPH (tis. EUR)

Scénář 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033

Optimistický 18 382 18 624 19 968 21 300 21 591 22 225 24 960 28 365 27 941 25 803 25 473 24 405 23 117 21 386 20 805 20 609 20 942 20 957 20 890 20 732 20 524 19 828 19 207 18 659 18 180 18 137 18 094 17 817 17 539 17 262 16 984 16 707 16 429 16 152

Pesimistický 18 382 18 624 19 968 21 300 21 591 22 225 24 960 28 365 27 941 25 803 25 473 24 405 23 117 21 095 20 156 19 536 19 353 19 300 19 167 18 992 18 769 18 064 17 381 16 697 15 999 15 764 15 529 15 112 14 695 14 279 13 862 13 445 13 029 12 465

Základní 18 382 18 624 19 968 21 300 21 591 22 225 24 960 28 365 27 941 25 803 25 473 24 405 23 117 21 167 20 350 19 904 19 968 19 964 19 902 19 791 19 638 18 982 18 366 17 786 17 241 17 118 16 995 16 678 16 361 16 044 15 727 15 410 15 092 14 775

Zaměstnanost (počet osob)

Scénář 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033

Optimistický 438987 427729 425177 438728 435606 458529 436311 446791 480790 496723 464876 433135 424976 423317 421396 420736 423327 426036 427092 428204 429260 430963 433436 435604 438427 439178 441646 443774 445992 448303 450716 453237 455872 458631

Pesimistický 438987 427729 425177 438728 435606 458529 436311 446791 480790 496723 464876 433135 424976 420687 414573 408220 402567 402379 402355 402367 402287 403193 402639 402026 399916 396192 393972 392131 390204 388185 386068 383844 381507 374624

Základní 438987 427729 425177 438728 435606 458529 436311 446791 480790 496723 464876 433135 424976 422116 418572 415922 415360 416227 417783 419281 420896 423671 425450 428248 430940 430213 431168 432759 434423 436167 437996 439916 441936 444061

Produktivita (HPH/osoba)

Scénář 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033

Optimistický 42 44 47 49 50 48 57 63 58 52 55 56 54 51 49 49 49 49 49 48 48 46 44 43 41 41 41 40 39 39 38 37 36 35

Pesimistický 42 44 47 49 50 48 57 63 58 52 55 56 54 50 49 48 48 48 48 47 47 45 43 42 40 40 39 39 38 37 36 35 34 33

Základní 42 44 47 49 50 48 57 63 58 52 55 56 54 50 49 48 48 48 48 47 47 45 43 42 40 40 39 39 38 37 36 35 34 33

Scénáře vývoje zaměstnanosti profesní skupiny Zedníci, kamnáři, dlaždiči a ostatní kvalifikovaní řemeslníci na stavbáchISCO 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033

7112+7119 optimistický 111295 101398 104643 103981 103840 104057 104446 104820 105224 105918 106362 107062 107735 107553 107792 108190 108606 109042 109499 109979 110484 111015

pesimictický 111295 101055 103643 102055 100642 100595 100589 100592 100572 100798 100660 100507 99979 99048 98493 98033 97551 97046 96517 95961 95377 93656

základní 91981 84548 90464 100856 96242 97162 91675 99809 101759 102084 101464 113949 111295 101687 105349 105184 105832 106509 106773 107051 107315 107741 108359 108901 109607 109794 110411 110944 111498 112076 112679 113309 113968 114658

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

20

00

20

02

20

04

20

06

20

08

20

10

20

12

20

14

20

16

20

18

20

20

20

22

20

24

20

26

20

28

20

30

20

32

tis.

EU

R

HPH

Optimistický Pesimistický Základní

0

100000

200000

300000

400000

500000

600000

20

00

20

02

20

04

20

06

20

08

20

10

20

12

20

14

20

16

20

18

20

20

20

22

20

24

20

26

20

28

20

30

20

32

Po

čet

oso

b

Zaměstnanost

Optimistický Pesimistický Základní

0

10

20

30

40

50

60

70

HP

H/o

sob

a

Produktivita

Optimistický Pesimistický Základní

0

20000

40000

60000

80000

100000

120000

140000

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

20

13

20

14

20

15

20

16

20

17

20

18

20

19

20

20

20

21

20

22

20

23

20

24

20

25

20

26

20

27

20

28

20

29

20

30

20

31

20

32

20

33

Zedníci, kamnáři, dlaždiči a ostatní kvalifikovaní řemeslníci na stavbách

optimistický pesimictický základní

62

Příloha 3

Scénáře vývoje zaměstnanosti profesní skupiny Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci a stavební klempíři2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033

optimistický 36633 39641 35912 37433 37382 37460 37600 37735 37881 38130 38290 38542 38785 38719 38805 38948 39098 39255 39420 39592 39774 39966

pesimictický 36633 39507 35569 36740 36231 36214 36212 36213 36206 36287 36238 36182 35992 35657 35457 35292 35118 34937 34746 34546 34336 33716

základní 36836 37812 40951 44385 45963 41443 36146 37044 41472 39347 39035 37456 36633 39754 36154 37866 38099 38343 38438 38538 38633 38787 39009 39204 39458 39526 39748 39940 40139 40347 40564 40791 41028 41277

Scénáře vývoje zaměstnanosti profesní skupiny podlaháři a obkladači2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033

optimistický 10157 14399 11315 11230 11215 11238 11280 11321 11364 11439 11487 11563 11635 11616 11642 11684 11729 11777 11826 11878 11932 11990

pesimictický 10157 14351 11207 11022 10869 10864 10864 10864 10862 10886 10871 10855 10798 10697 10637 10588 10536 10481 10424 10364 10301 10115

základní 10106 9462 7708 11949 11749 11259 11373 11546 12593 14445 13051 11058 10157 14440 11391 11360 11430 11503 11531 11561 11590 11636 11703 11761 11838 11858 11924 11982 12042 12104 12169 12237 12309 12383

0

5000

10000

15000

20000

25000

30000

35000

40000

45000

50000

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

20

13

20

14

20

15

20

16

20

17

20

18

20

19

20

20

20

21

20

22

20

23

20

24

20

25

20

26

20

27

20

28

20

29

20

30

20

31

20

32

20

33

Instalatéři, potrubáří, stavební zámečníci a stavební klempíři

optimistický pesimictický základní

0

2000

4000

6000

8000

10000

12000

14000

16000

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

20

13

20

14

20

15

20

16

20

17

20

18

20

19

20

20

20

21

20

22

20

23

20

24

20

25

20

26

20

27

20

28

20

29

20

30

20

31

20

32

20

33

podlaháři a obkladači

optimistický pesimictický základní

63

Příloha 3

Scénáře vývoje zaměstnanosti profesní skupiny Malíři2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033

optimistický 12696 12863 12139 12062 12045 11654 11698 11740 11785 11439 11487 11563 11635 11616 11642 11684 11729 11777 11826 11878 11932 11990

pesimictický 12696 12819 12023 11838 11674 11267 11266 11266 11264 10886 10871 10855 10798 10697 10637 10588 10536 10481 10424 10364 10301 10115

základní 16219 13502 11641 15565 12553 14575 11059 10583 12429 8943 12888 15738 12696 12899 12220 12201 12276 11929 11959 11990 12019 11636 11703 11761 11838 11858 11924 11982 12042 12104 12169 12237 12309 12383

Scénáře vývoje zaměstnanosti profesní skupiny Tesaři, stavební truhláři, pokrývači2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033

optimistický 25749 23942 25008 24955 24922 24974 25067 25157 25254 25420 25527 25695 25856 25813 25870 25966 26065 26170 26280 26395 26516 26644

pesimictický 25749 23861 24769 24493 24154 24143 24141 24142 24137 24192 24158 24122 23995 23772 23638 23528 23412 23291 23164 23031 22890 22477

základní 22432 20475 28839 25658 25162 24630 27812 24895 28436 36378 32489 26270 25749 24010 25177 25244 25400 25562 25626 25692 25756 25858 26006 26136 26306 26351 26499 26626 26759 26898 27043 27194 27352 27518

0

2000

4000

6000

8000

10000

12000

14000

16000

18000

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

20

13

20

14

20

15

20

16

20

17

20

18

20

19

20

20

20

21

20

22

20

23

20

24

20

25

20

26

20

27

20

28

20

29

20

30

20

31

20

32

20

33

Malíři

optimistický pesimictický základní

0

5000

10000

15000

20000

25000

30000

35000

40000

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

20

13

20

14

20

15

20

16

20

17

20

18

20

19

20

20

20

21

20

22

20

23

20

24

20

25

20

26

20

27

20

28

20

29

20

30

20

31

20

32

20

33

Tesaři, stavební truhláři, pokrývači

optimistický pesimictický základní

64