Středověká filozofie - scholastika

www.zlinskedumy.cz

Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0484

Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století

Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Název DUM Středověká filozofie - scholastika

Označení DUM VY-32-INOVACE-06_1_11

Autor Mgr. Eva Adamíková

Datum 25. 11. 2012

Vzdělávací oblast Člověk ve společnosti

Vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ

Tematický okruh Dějiny světové filozofie

Ročník 3. ročník gymnázia

Středověká filozofie - scholastika

Co se dozvíte:

• které období označujeme za scholastiku,• jakými problémy se scholastika zabývala,• kdo to byl Tomáš Akvinský,• kdo to byli nominalisté a realisté,• k čemu se schylovalo na sklonku středověku

Scholastika

• Raná (9.-12.st.n.l.)

• Vrcholná (13.st.)

• Pozdní (14.-15.st.n.l.)

• Jádro západní Evropy: • Itálie, Francie, Německo, VB, Irsko

• Jednota vědy a filozofie vyjádřena latinou

• Scholastika má podat rozumové důkazy

• Vytvořit ucelený teologicko-filozofický systém

• Raná scholastika

• Spor o univerzálie – pojmy, univerzálie• Realisté – pojmy existují reálně – před

jednotlivou věcí, nezávisle na ní (Platónovy ideje)

• Nominalisté – pouhý prázdný zvuk, požívaný námi k označení věci

• Existují tedy až po věci• Klonili se více k Aristotelovi

• Jádrem sporu je odlišné pojetí individuality, svobody, nezávislosti

• Spor o Boha a člověka

• Realisté • Jan Scotus – Eriugena, první otec scholastiky• Anselm z Canterbury „Credo, ut intelligam“

• Umírněný realista• Abélard, je pochován s Heloisou na pařížském

hřbitově Pére-Lachaise

• Opačně k Anselmovi říká:„Intelligo ut credam“„Poznávám, abych věřil.“

Obrázek 1.

• Nominalisté • Roscellinus – obecniny jsou jen člověkem

namyšlená jména• Bělost – obecnina• Existují jen konkrétní bílé předměty

• Vrcholná scholastika

• Svět ovládl Aristoteles, až do 16.stol.• Období křížových výprav (1096-1270)• Plodný styk západní kultury s Orientem• Rozvoj měst, obchodu, stavitelství, zeměpisu,

básnictví

• Sumy – snahy pojmout veškeré poznatky do souhrnného a definitivního systému poznání

• světa• Univerzity a řády – místa pro rozvoj vědění• Paříž, Oxford, Bologna, Padov atd.• Vystřídaly kláštery• Řády• Dominikánský – Albert Veliký, T. Akvinský• Věnoval se osvětě, vzdělání

• Františkánský – František z Assisi• Návrat k původnímu křesťanství – k chudobě,

lásce, člověku, přírodě

Albert Veliký

• Pocházel ze šlechtické rodiny• Vychováván na zámku svých rodičů• Přednášel pod širým nebem• V Padově studoval přírodovědu, medicínu,

Aristotela – jehož myšlenky doplnil

Tomáš Akvinský (1225 – 1274)

• Největší naukový systém středověku• Syn hraběte• Studium v Neapoli• Odděluje pravdu zjevenou – teologickou a pravdu přirozenou – filozofickou• Rozum slouží víře a filozofie teologii

Obrázek 2.

• Spisy:

• Komentáře k Aristotelovi• Menší filozofické spisy• Souhrnné teologické výklady• Tzv. Questiones – zápisy teologických

polemických rozhovorů, které se konaly na univerzitách

• Menší spisy ke křesťanské dogmatice

• Apologetická díla• Spisy k filozofii práva, státu a společnosti• Spisy o řádu a řádových pravidlech• Exegetické spisy k výkladu Písma svatého

• Vědění a víra– Není mezi nimi rozpor– Obojí pochází od Boha– Filozofie dospívá k Bohu– Teologie vychází od Boha

• Existence a esence– Bůh dává esenci existenci– Jako jediný obsahuje v sobě obojí

• 5 nepřímých důkazů existence Boha

– Z pohybu– Z řetězu příčin– Z nahodilého – první nutnost ze sebe sama– Ze stupňovitosti – Z účelného uspořádání světa

• Člověk a duše– Vegetativní část – látková výměna, rozmnožování– Smyslová část – vnímání– Intelektuální část – rozum

• Etika– Tomáš říká, že člověk musí vědět:– V co má věřit– Co má žádat– Co má činit

• Zdůrazňuje svobodu vůle!

• Ke 4 antickým ctnostem řadí 3 křesťanské:

– Víru– Lásku – Naději

• Politika– Drží se dělení Aristotelova– Monarchie, aristokracie, politea– Tyranie, oligarchie, demokracie

• Dílo:– Suma proti pohanům– Suma teologická– O jsoucnu a bytnosti

• Učení – tomismus• 1322 prohlášen za svatého• Od roku 1879 oficiální filozofie katolické církve

• Pozdní scholastika

• Roger Bacon (1214-1294)• Františkán• Dílo:• Větší dílo, Menší dílo, Třetí dílo• Dělal fyzikální experimenty• Spotřeboval na ně veškerý majetek• Optika – odraz světla, lom paprsků• Podezření z čarodějnictví a posedlostí ďáblem

• Duns Scotus (1264-1308)• Některá věta může být z filozofického hlediska

pravdivá a z teologického hlediska nepravdivá• a naopak• Vůle je nadřazená myšlení

• Vilém Occam (1300-1347)• Zrušil pouto mezi teologií a filozofií• „Occamova břitva“ – pochopení skutečnosti se

obejde bez zbytečného zdvojení

• Jde mu o jakousi ekonomii myšlení, tj. neužívat k vysvětlení reality více entit, než je nezbytně nutné

• Odstranit obecniny – zvířeckost, existují jen jednotlivá zvířata

• Nominalista• Nemůžeme vyčíst Boží záměr• Co Bůh chtěl…• Nemůžeme poznat, můžeme jen věřit• Svět můžeme poznat jen skrze naše zkušenosti

• Jedná se jen o empirickou zkušenost mezi uvažujícími bytostmi

• Rozumové konstrukce• Rozum a víru musíme oddělit

• Nominalismus, renesance, reformace, přírodovědecké objevy – filozofie se začíná soustředit na problém poznání a jeho východiska

Otázky:

1. Jaký problém řešila raná scholastika?2. Kdo to byli realisté?3. Charakterizuj františkánský řád.4. O co usilovali dominikáni?5. Vysvětli Tomášovy důkazy existence Boha.6. Pokus se vysvětlit význam slova esence.7. Které znáš nejstarší evropské univerzity.

Odpovědi

1. Raná scholastika řešila spor mezi realisty a nominalisty.

2. Realismus je názor, že obecné pojmy (universálie) existují nezávisle na lidském rozumu.

3. Příslušníci františkánského řádu hlásali návrat k původním hodnotám křesťanství – víře, lásce, naději

4. Příslušníci dominikánského řádu se zasloužili o šíření vzdělanosti.

5. Vše kolem nás se děje, vše má svou příčinu, existuje první nutnost ze sebe sama, existuje „hierarchický“ řád v přírodě a společnosti, vše kolem nás má svůj účel, je zde pro „něco“

6. Esence je možnost, která se může projevit…7. Univerzity – Bologna, Paříž, Oxford,

Cambridge, Padova, Neapol, Praha, Krakov

Zdroje:

• ANZENBACHER, Arno. Úvod do filozofie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, ISBN 80-40-25414-4.

• BLECHA, Ivan a kol. Filozofický slovník. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998, ISBN 90-7182-064-4.

• BLECHA, Ivan. Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002, ISBN 80-7182-147-0.

• STÖRIG, Hans Joachim. Malé dějiny filozofie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000, ISBN 80-7192-500-4

• TRETERA, Ivo. Nástin dějin evropského myšlení. Praha: COWI, Praha 4, V jehličí 1, 1996, ISBN 80-901588- 4-6.

• Obrázek 1.: AUTOR NEUVEDEN. http://commons.wikimedia.org [online]. [cit. 10.2.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/82/Abelard_and_Heloise.jpeg

• Obrázek 2.: FRA ANGELICO. http://commons.wikimedia.org [online]. [cit. 10.2.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6c/Saint_Thomas_Aquinas.jpg