7/28/2019 Tiskov zprva: Ekonomick analza esti let provozu mtnho systmu ukazuje na potebu strategickho zen

1/2

TISKOV ZPRVA

Ekonomick analza esti let provozu mtnho systmuukazuje na potebu strategickho zen sazebZatmco se populrn hovo o dvojm zven sazeb o 25 %, klov ukazatel prmrn ven

sazby klesl pi zohlednn inflace od potku provozu mtnho systmu v lednu 2007 do konce roku

2012 ji o 7%.

esk mtn systm vybral od ledna 2007 do konce ervna 2013 ji 44,8 mld. K. Nedojde-li

k pehodnocen sazeb a jejich struktury, nejsou budouc vnosy vak vbec jist.

Prmrn ven sazba je vedle celkovho vbru slo, kter se v yplat sledovatPrmrnou venou sazbu stejn jako kad prmr ve skutenosti nikdo z idi neplat.

Zohleduje podl rznch druh vozidel platcch rzn mtn sazby dle tarifn tabulky a vypotat ji lze

jednodue vydlenm celkov vybranho mta potem kilometr, kter idii ujeli na zpoplatnnch

komunikacch. Krom toho, e je hodnota prmrn ven sazby dleit pro stanoven sazeb dle

platn evropsk smrnice, je klovm strategickm finannm ukazatelem. Vyjaduje toti, zda ujet

jednoho kilometru na esk zpoplatnn sti meziron zdrauje, nebo zlevuje.

Z grafu je patrn pokles prmrn

ven sazby, zastaven a

zvyovnm sazeb v letech 2011 a

2012. Pokles nejvce zpsobuje

modernizace vozovho parku

(ekologick vozidla plat ni mtn),

v roce 2008 navc zpoplatnn silnic

prvn tdy (na kterch plat ni sazby)

a v neposledn ad tak inflace.

Podpora vozidel Euro 5 stoj mi l iardy ronPodpora ekologickch vozidel Euro 5 nsledkem nezven jejich mtnch sazeb v letech 2011 a

2012 doshla v roce 2012 celkem 1,88 mld. K. Toto slo lze chpat jako dotaci udlenou

7/28/2019 Tiskov zprva: Ekonomick analza esti let provozu mtnho systmu ukazuje na potebu strategickho zen

2/2

provozovatelm tchto vozidel. Ve sttnch financch ji ale nikde nenajdeme, protoe ztracen vnosy

se samozejm nikde netuj, uvedla Tereza Mlynov, analytika spolenosti Inoxive.

Zatmco v Rakousku je sleva pro vozidla Euro 5 oproti td Euro 2 kolem dvancti procent, v esk

republice dosahuje 50%. Navc rakousk Asfinag zavedl ji i sazby pro modernj tdy Euro 6 a EEV

a od podpory Euro 5 upout. Zvhodnn vozidel Euro 5 lze pirovnat k podpoe solrn energetiky.

Dobe mylen zmr se vymkl kontrole a finann ztrty rostou, dodv Zaoral.

Autobusy, Euro 5 a mtn slevy spolen sniuj vnosyesk mtn systm el tlaku na sniovn vnos ji ze t smr. Po tarifnm zvhodnn autobus

a kamion tdy Euro 5 byly na konci loskho roku zavedeny slevy. Zaplat-li dopravce v roce 2013

na mtu vce ne 100 tisc K, m nrok na slevu 5 %, kter roste a na 13 % pi platb 400 tisc K a

vce. Na rozdl od snen sazeb pro autobusy a podpory pro Euro 5, za ktermi lze spatovat realizaci

dopravn-regulanch politik sttu, je bohuel princip mtnch slev od zatku patn: ten, kdo nejvce

opoteb esk silnice a souasn pi tom nejvce pokod ivotn prosted, dostane nejvt slevu.

Snen vnos m samozejm dopad i do provozn ekonomiky mtnho systmu. Nejoblbenj

metrika procentuln nkladovosti je na vnosech zvisl stejn jako na nkladech. Vybran miliarda

navc v roce 2012 by snila nkladovost o 2,4 procentnho bodu. Jakmile je mtn systm vyuit pro

regulan funkce (jako je zvhodnn autobus nebo Euro 5) opout strategii maximalizace vnosu.

A v takovm okamiku ztrc pouit jakhokoli nkladovho ukazatele smysl.

Akol i se region vrac k ekonomickmu rstu, vbr v roce 2013 k lesneZatmco potkem roku 2013 lo jen spekulovat o tom, e mtn vnos meziron klesne, dnes je to

ji jasn fakt. I bez zohlednn slev na mto klesne vbr v roce 2013 dle naich odhad a na hranici

8 a 8,2 mld. K. Rst dopravnho vkonu zce spojen s ekonomickm vvojem regionu stedn

Evropy toti nedoke kompenzovat ztrty z podpory stle rostoucho potu Euro 5 vozidel, uzavr

Ondej Zaoral.

Odborn kontakt:

Ondej Zaoral ondrej.zaoral@inoxive.com, 777 757 814