FANTOM Print2015

Copyright 2009 Wizards of the Coast, Inc.Prva na esk vydn vlastn FANTOM PrintCover art Todd LockwoodMap by Todd GambleTranslation Kateina Niklov

ISBN 978-80-7398-320-8

www.fantomprint.czwww.facebook.com/fantomprint

Vechny postavy v tto knize jsou fi ktivn. Jakkoli podoba se skutenmi osobami, a ijcmi, nebo ne, je ist nhodn.

Kniha je chrnna autorskm zkonem USA. Jakkoli reprodukce nebo neautorizovan uit textu i kreseb je zakzno bez psemnho souhlasu Wizards of the Coast, Inc.

Loga FORGOTTEN REALMS a WIZARDS OF THE COAST jsou chrnnmi obchod-nmi znmkami patcmi Wizards of the Coast, Inc.

Vechny postavy Wizards of the Coast, jmna i vrazn jim podobn jmna jsou obchodnmi znmkami patcmi Wizards of the Coast, Inc.

U.S., CANADA, ASIA, EUROPEAN HEADQUARTERSPACIFIC & LATIN AMERICA Hasbro UK Ltd.Wizards of the Coast, Inc. Caswell WayP:O: Box 707 Newport, Gwent NP9 0YHRenton, WA 98057-0707 GREAT BRITAIN+1-800-324-6496

Navtivte www.wizards.com

Pedehra

Drak tie zavrel, zaal drpy a schoulil se do obrannho podepu. Nevidl o zrak toti piel, kdy ze znienho artefaktu vylehlo ostr svtlo ale jeho dra smysly mu to vynahradily. Nkdo byl v jeho sluji tm si byl Hfaistos jist netvor ho ale ani ne-

ctil, ani neslyel.No? zeptal se drak hmavm hlasem. Pro nj to byl pouh epot, pe-

sto se rozlehl horskou jeskyn a odrazil se od kamennch stn. Postav se mi, nebo se bude schovvat?

Jsem pmo ped tebou, draku, ozvala se odpov ne slyiteln, n-br v plazov mysli.

Hfaistos naklonil po telepatickm prniku velkou rohatou hlavu na stranu a zavrel.

Nepamatuje si m? Zniil jsi m, draku, spolu s Magickm krystalem.Tv tajemn hry na m nedlaj dojem, drowe!Nejsem drow.To Hfaista zarazilo a on dlky, ve kterch se dve vlastn jet ne-

dvno nachzely jeho vyplen oi, se otevely dokon.Illithid! zaval drak a vyfoukl vraedn, ohniv dech do mst, kde kdy-

si zniil esae mysl a jeho drowskho spolenka spolu s Magickm krys-talem.

Ohe hnul a hnul, kmen bublal a jeskyn se plnila rem. O mnoho der srdce pozdji, zatmco ohe stle lehal, uslyel Hfaistos ve sv mysli: Dkuji.

Zmatek okradl draka o zbytek dechu zmatek, kter trval jen okamik, ponvad vzpt se kolem nj zaal it chlad a pronikat mu ervenmi upinami. Hfaistos neml rd zimu. Byl stvoenm plamene, ru a ohni-vho vzteku, a kdy bhem zimnch msc opoutl horskou sluj, nmra-za se mu zakusovala do kdel.

R A SALVATORE

10

Tento chlad ale byl hor, nelo toti o fyzick mrz, nbr o napros-tou nicotu przdnoty a pln nedostatek ivotnho tepla, o posledn zbytky Crenshinibonu plivajc nekromantickou magii, kter ped tisciletmi moc-n artefakt stvoila.

Ledov prsty pronikaly drakovi pod upiny, do masa, a vysvaly mu i-votn slu.

Hfaistos se snail vzdorovat, vrel, cenil zuby a napnal svaly, aby chlad vytsnil. Zhluboka se nadechl a rozplil ohe ve svm nitru, ale ne proto, aby ho vyplivl, nbr aby se pokusil porazit chlad rem.

K drakovm um dolehlo kupnut upiny o kamennou podlahu. Otoil hlavu, jako by mohl pohromu vidt, samozejm ale nemohl.

Hfaistos ji ale ctil rozklad.Ctil, jak smrt sah do nj, skrz nj, chpe se jeho srdce a svr ho.Vydechl a ze chtnu mu vylehl studen plamen. Znovu se pokusil na-

dechnout, plce ho ale odmtly poslouchat. Drak zaal otet hlavu zpt do-pedu, uprosted pohybu mu ale praskl krk a jeho velk rohat hlava se z-tila na zem.

Od znien Magickho krystalu kolem sebe Hfaistos nevidl nic ne tmu a tot nyn ctil i ve svm nitru.

Tmu.

Vzplly dva plamnky, ohniv oi, ir energie, ir nenvist.A u jen to vidl! slepho Hfaista zmtlo. Vidl!Ale jak?Netvor sledoval modr svit, stnu z plazcch se blesk, kter praskala

a prskala pes podlahu plnou sut. Minula msto konen zkzy, kde kdy-si dvno vyletl do povt mocn artefakt obalen vrstvami magie a osle-pil Hfaista a odkud nedvno, vlastn ten sam den, vylehly vlny vraed-n nekromantick energie, zatoily na draka a?

A udlaly co? Drak si vzpomnl na chlad, na padajc upiny, na neod-bytn dojem rozkladu a smrti. Opt vidl, ale za jakou cenu?

Hfaistos se zhluboka nadechl nebo se o to aspo pokusil, teprve v tu chvli si toti uvdomil, e vbec nedch.

Draka pepadla hrza. Zadval se do mst, odkud ze vylehla, a kdy se podivn stna z modr magie ztenila, spatil schoulen postavy, kter se v n pedtm schovvaly a kter nyn tanily okolo zbytk artefaktu, kte-r bval jejich domovem. Shrben, sehnut pzraky sedm kostj, kte kdysi dvno mocn Crenshinibon stvoili krouily a odkvaly prastar slova moci, kter e Faernu u dvno zapomnla. Bli pohled odhalil rozdln pvod onch mu ze starch dob, rzn kultury i rysy, pochzeli toti z celho kontinentu. Zdlky si ale byli velmi podobn, schoulen ed tvorov v odranm odvu, z nho kapala jednotvrnost, jako by se za nimi

11

KRL DUCH

pi kadm pohybu thla ed mlha. Hfaistos vdl, co pedstavuj: ivot-n slu vnmajcho artefaktu.

Vbuch Magickho krystalu je ale zniil!Netvor nezvedl hlavu na dlouhm krku do vky a nedchl na nemrt-

v pohromu. Sledoval je a pemlel. Viml si kadence a tnu jejich hlasu a vyctil jejich zoufalstv. Chtli se vrtit zpt dom, do Crenshinibonu, do Magickho krystalu.

Drak byl vyden, ale tak zvdav, proto se zadval na przdnou schrnku, na kdysi mocn artefakt, kter nechtn zniil a zaplatil za to oima.

A pochopil, e ho zlikvidoval podruh. Netuil, e v Magickm krystalu zstala trocha moci, a kdy ho illithid s hlavou s chapadly zaal provoko-vat, vychrlil na nj ohe... msto toho ale znovu zashl Magick krystal.

Kdy Hfaistos otoil hlavou, opt ho popadla zuivost a jeho odpor a hrza se petavily z oku v ir vztek.

Jeho velk, krsn leskl upiny toti byly skoro vechny pry, rozese-t po podlaze. Nkolik mu jich zstalo, tu a tam lply na jeho z velk s-ti kostnatm tle jako patetick pipomnka ndhery a moci, kterou se dve pynil. Zvedl kdlo, krsn kdlo, dky nmu dve lehce plul na vzdu-nch proudech, kter vanuly od Snhovek na severozpad.

Kosti a cry ke, nic vc ze znienho kdla nezstalo.Dve bval velkolep, majesttn a dsiv krsn, nyn z nj zbyl jen

odporn vsmch.Bval drak, jet ped chvl, a nyn co? Byl mrtv? Nebo il?Jak?Pi pohledu na sv druh, zlomen a kostnat kdlo si Hfaistos uvdo-

mil, e se pes nj pelila modr sfra zvltn magick moci. Kdy se na tm neprsvitnou stnu opt zadval, viml si druhho proudu praskajc energie, nazelenalho blesku, kter jiskil uvnit modrho pole a kmital sem a tam. Nzko u zem spojovalo to viditeln pouto energie drakovo kdlo s relikvi, Hfaista s Magickm krystalem, kter kdysi dvno zniil.

Probu se, velk netvore, ekl hlas v jeho hlav, hlas illithida Yharaskrika.

To je tvoje prce! zaval Hfaistos. Zaal vret, bez varovn ho ale za-shl proud psionick energie, po kterm se zmohl jen na zmaten vatln.

ije, eklo stvoen uvnit energie. Porazil jsi smrt. Jsi vt ne dv a j budu s tebou a povedu t, uku ti moc, jakou si ani neum pedstavit.

Silou plynouc ze vzteku se netvor zvedl na nohy, vztyil hlavu a rozhl-dl se po jeskyni. Hfaistos se neodvaoval vythnout kdlo z magick st-ny, protoe se obval, e ho opt ovldne nicota. Zaal se plazit k tancm pzrakm a k Magickmu krystalu.

Shrben, stnov postavy nemrtvch se zastavily a spolen se otoi-

R A SALVATORE

12

ly k drakovi. Ucouvly Hfaistos ale nedokzal ct, jestli ze strachu nebo z cty. Netvor se piblil ke krystalu a opatrn naphl pedn spr, aby se ho dotkl. Jakmile se kolem nj sevely jeho kostnat prsty, ovldlo ho nut-kn, neodbytn voln, kter Hfaista pimlo zvednout pedn nohu a za-razit si Magick krystal doprosted ela, pmo nad ohniv oi. Hfaistos si pi pohybu uvdomil, e ho k tomu nut Yharaskrikova nepekonateln sil-n vle.

Ne se ale drak mohl za takovou urku pomstt, jeho vztek polevil. Naplnila ho extze, obrovsk moc a veobjmajc radost, pocit jednoty a plnosti.

Netvor couvl. Vythl kdlo ze stny, kdy si toho ale viml, neovld-la ho hrza jeho nov vdom, prozen a obnoven ivotn energie se to-ti nezmenily.

Ne, ne ivotn energie, pochopil Hfaistos.Pesn naopak pesn opan energie.Jsi Krl duch, oznmil mu Yharaskrik. Smrt nad tebou nem moc. Ty

ovld ji.Po dlouh chvli se Hfaistos posadil na zadn, rozhldl se a pokusil se

pochopit, co se stalo. Plazc se blesky se pesunuly ke stn jeskyn a sk-la zaala jiskit, jako by ukrvala tisc hvzdiek. Nemrtv kostjov pro-li vlnou energie a v plkruhu se rozestavili ped Hfaistem. Modlili se ve svch starodvnch, zapomenutch jazycch a straliv tve mli pokor-n sklopen k podlaze.

Hfaistos si uvdomil, e by jim mohl nco poruit, nechal je ale, aby se mu klanli a ebrali o pozornost, vce ho toti zajmala stna modr ener-gie, kter prochzela jeho jeskyn.

Co by to mohlo bt?Mystino tkanivo, zaeptali kostjov, jako by mu etli mylenky.Tkanivo? pomyslel si Hfaistos.Tkanivo se hrout, odvtil chr kostj. Magie zdivoela.Hfaistos hledl na odporn tvory a rozebral monosti. Pzraky v Ma-

gickm krystalu patily dvnm kouzelnkm, kte vloili do artefaktu svoji ivotn slu. Ve sv podstat vyzaoval Crenshinibon nekromantic-kou magii.

Hfaistos se zadval zptky na stnu, na viditeln, tm hmotn vlkna Mystina tkaniva. Opt si vzpomnl na posledn vc, kterou spatil, ne se jeho ohniv dech pelil pes drowa, illithida a Magick krystal. Dra ohe zpsobil, e mocn relikvie vybuchla a seehla Hfaistovy oi ostrm, osle-pujcm svtlem.

Potom ho zalila vlna chladu a zabila ho, upiny mu shnily na tle a ma-so na kostech. Strhlo snad to kouzlo a u lo o cokoli st Mystina tkaniva?

13

KRL DUCH

Vlkno tu bylo u pedtm, ne jste vychrlil ohe, vysvtlily pzraky, kter mu etly mylenky, a vyvrtily tak jeho zbloudil npad.

Pithl ho sem ohe, kter jako prvn rozttil krystal, hdal Hfaistos.

Ne, ekl Yharaskrik v drakov mysli. Vlkno uvolnilo nekromancii ve znienm krystalu, vrtilo mi vdom a oivilo pzraky v jejich souasnm stavu.

A ty jsi pronikl do mho spnku, obvinil Hfaistos.Pravda, piznal illithid. Kdysi dvno jsi m zniil, proto jsem ti oplatil

stejnm.Znim t znovu! psahal Hfaistos.Neme, protoe u nem co zniit. Jsem mylenka bez hmoty, vdom

bez tla. A hledm domov.Ne si Hfaistos uvdomil, co se dje e je v nebezpe dal vlna psi-

onick energie, nalhavj a silnj, mu naplnila vechny synapse, my-lenky i kadik kousek rozumu bzucm, praskajcm ruenm. Nemohl si vzpomenout ani na sv jmno, nato aby odrazil vpd nemrtvho illithida, jeho mocn mysl si hledala cestu do jeho podvdom, do vech mentlnch vlken, kter tvoily drakovu psychiku.

Najednou to vypadalo, jako by se rozplynula velk temnota, a Hfaistos pochopil vechno.

Co jsi to provedl? zeptal se telepaticky illithida. Ale odpov na nj e-kala v jeho vlastnch mylenkch.

Protoe Hfaistos u se nemusel Yharaskrika na nic ptt. Kladl by toti otzku sm sob.

Hfaistos byl Yharaskrik a Yharaskrik byl Hfaistos.A oba byli Crenshinibon, Krl duch.Hfaistv velk intelekt zvil realitu jeho souasnho stavu a naden

sedmi kostj z druh strany. Mysl mu horenat pracovala a on konen nabyl jistotu. Vlkna modrho ohn, a u vznikl jakkoli, ho pipoutala ke Crenshinibonu a jeho nekromantick moci. lo o zbytkovou moc, pod ale byla dost velk, jak si uvdomil, kdy mu Magick krystal zaal pulzovat na ele. Splynul s jeho lebkou a nekromantick energie prostoupily zbytky Hfaistovy smrteln schrnky.

A tak neoivl, stal se z nj nemrtv.Pzraky se mu klanly a on chpal jejich mylenky a zmry stejn jas-

n, jako ony slyely jeho. Jejich jedinm elem bylo slouit.Sm sebe pak Hfaistos vidl jako vnmav pouto mezi emi ivch

a mrtvch.Modr ohe se vyplil ze vzdlen stny a plazil se po podlaze, pes

msto, kde pedtm leel Magick krystal i kde se dve nachzela pika Hfaistova kdla. Bhem nkolika der srdce opustil jeskyni, kter ihned

R A SALVATORE

14

potemnla, osvtlen jen tancmi oranovmi plamnky v och kostj a Hfaista a mkkou zelenou z Crenshinibonu.

Ale moc netvora se se zmizenm modrho ohn nezmenila a pzraky se mu dl klanly.

Povstal.Drakostj.

1ROZPLTN

Kde kon rozum a zan magie? Kde kon- rozum a zan vra? To jsou dv zklad-n otzky, kter si klade kad rozumn bytost, to mi aspo ekl mj ptel fi lozof, kter doel a na konec svch dn a zase se vrtil zptky. Je to zkladn vaha, zkladn hledn, zkladn realita toho, kdo jsme. t znamen zemt, vdt to a ne-ustle, zas a znovu se ptt.

Tato pravda je podstatou Duchovnho vzletu, katedrly, knihovny, msta zbonosti i rozumu, debat i vah. Jeho zkladn kmen poloily vra a magie, zdi vztyily zvdavost a nadje a strop po-depel rozum. Prv tam hluboce rozjm Kaderl Bonadus a od mnoha nvtvnk, kn i uenc, vyaduje, aby se nestydli klst otzky o existenci, aby se neschovvali za nesmysln dogmata a ani jimi nezatiovali ostatn.

Ve svt nyn probh ostr debata prv ta-kov stet rozumu a dogmat. Nejsme snad nim vc ne vrtochem boh nebo dsledkem harmonic-kho procesu? Jsme vn nebo smrteln, a pokud to prvn, jak je vztah na vn due s tm, co jednou, jak vme, nakrm ervy? Jak je dal ro-ve vdom a ducha, vnmn sebe sama a nebo ztrty individuality ve stavu jednoty se vm ostat-nm? Jak je vztah toho, co se d zodpovdt a co ne, a jak budou dsledky, kdy to prvn zane na-rstat na kor toho druhho?

Ovem u jen poloen tchto otzek odhal mnohm lidem problematick monosti, jin ho budou povaovat za trestuhodn kacstv, a do-konce i sm Kaderl se mi jednou svil, e ivot by byl mnohem jednodu, kdyby mohl prost pijmout, co je, a t ptomnost. Ironie jeho slov mi neunikla. Mlad Kaderl pat k nejprominent-njm knm Deneira, pesto se skepticky stav i k existenci boha, ktermu slou. Je knz agnos-tik, ale nadan velkou bo moc. Kdyby uctval kterhokoli boha krom Deneira, jeho zklad-nm principem je zvdavost, mlad Kaderl by pa-trn nikdy dnou moc nezskal, nedokzal by l-it nebo by svho boha dokonce rozzlobil.

Te u v, e existuje vnost a mon i Dene-irovo nebe, pod se ale pt, pod hled. V Du-chovnm vzletu je mnoho pravd zkon irho svta a i nebes nad nmi kter jsou rozpltny a pitvny kvli studiu a ptrn. S pokorou a od-vahou tam uenci vn svtlo do detail schmatu na reality, polemizuj o vzorech mnohovesmru a o pravidlech, ktermi se d, vlastn pmo pe-skupuj nae chpn Torilu a jeho vztahu k ms-ci a hvzdm na nebi.

Pro nkter je u jen to kacstvm, nebezpe-nm prnikem do oblast vdn, kter by mly zstat domnou boh, bytost vych, ne jsme my. A co h, zbsil proroci zkzy varuj, e po-dobn vahy a nepolitick vysvtlen sniuj sa-motn bohy a odvracej od vry ty, kte potebu-j slyet jejich slovo. U fi lozof, jako je Kaderl, ale vt sloitost a spletitost vesmru jen posiluje jejich vztah k bohm. Tvrd, e harmonie pro-dy a krsa univerzlnho zkona a procesu, jeho brilantnost a nekonenost, pesahuj hranice sta-noven zaslepenost nebo paliatou ignoranc pramenc ze strachu.

Z pohledu zvdavho Kaderla sledovan systm podporujc bo zkony daleko pesahuje povr-ivost Materiln sfry.

Ale mnoz, dokonce i nkte z tch, kdo sou-hlas s Kaderlovm vzkumem, se nedok zba-vit jistho neklidu.

Pesn opak vidm v Catti a v jejm petrvva-jcm studiu a chpn magie. Tvrd, e j magie pin tchu, protoe se ned vysvtlit. Jej vra a spiritulnost sl spolu s jejmi magickmi do-vednostmi. Mt ped sebou nco, co prost je a co se ned vysvtlit, co se ned rozpitvat a replikovat, je podstatou vry.

Nevm, jestli Mielikki existuje. Nevm, jestli jsou bohov skuten nebo bytosti z masa a kr-ve a jestli je zajm kadodenn existence jed-noho odpadlho temnho elfa. Zsady Mielikki morlka, sounleitost a sluba, ocenn ivo-ta beru jako skuten, nosm je v srdci. Nosil

jsem je tam u pedtm, ne jsem se o Mielikki dozvdl, ne jsem zjistil, e maj jmno, a zsta-nou tam, i kdybych zskal nevyvratiteln dkaz o tom, e neexistuje dn bytost, dn fyzick manifestace tchto zsad.

d nae jednn strach z trestu nebo zsady naeho srdce? J se dm srdcem a doufm, e to stejn ct vichni dospl, i kdy z hok zkue-nosti vm, e tomu tak asto nebv. Bh, jakkoli bh, pece mus poznat, kdy nkdo jedn jen ze zitn touhy dostat se do nebe nebo do jinho sv-ta, protoe pokud srdce t osoby nen zajedno se stvoitelem onoho nebe k emu to vbec je?

A proto vzdvm hold Kaderlovi a uencm, kte odmtaj terickou strnku vc, snadn od-povdi a odvn usiluj o upmnost a krsu vt- harmonie.

Avak lid po celm Faernu, kte se kad den piln vnuj svm povinnostem a putuj ivo-tem k jeho konci, se ke slovm plynoucm z Du-chovnho vzletu budou stavt opatrn, budou je zatracovat nebo se je dokonce pokus sabotovat. Kaderlv vlastn przkum vesmru, ktermu v-nuje cel svj znan intelekt, nepochybn bud strach, zvlt pak strach z toho nejzkladnjho a nejdsivjho konceptu ze vech, ze smrti.

J ale svho ptele pln podporuji. Pamatu-ji si noci na Planin ledovho vtru, vysoko na Bruenorov vstupu, kdy jsem ml, jak se zd-lo, mnohem bl k hvzdm ne k tunde pod se-bou. Byly m tehdej vahy snad mn kacsk ne dlo Duchovnho vzletu? A pokud se vsled-ky prce Kaderla a ostatnch teba jen vzdlen podobaj tomu, co jsem ctil tehdy na osamlm horskm vrchu, pak chpu slu zbroje, kterou Kaderl odr kletby nezvdavch a obvinn z kacstv, kterm ho astuj mn osvcen a v-ce dogmatit blzni.

Moje cesta ke hvzdm, mezi hvzdami a spo-lu s hvzdami byla pln spokojenosti a bezuzdn radosti, byl to okamik toho nejvtho mru, jak jsem kdy poznal.

A tak okamik nejvt moci, protoe v tom-to stavu jednoty s vesmrem, jsem se j, Drizzt DoUrden, ctil jako bh.

- Drizzt DoUrden

1Nvtva v drowovch snech

Najdu t, drowe.Temn elf vytetil oi a rychle zaptral smysly okolo sebe. V mysli stle zeteln slyel hlas, kter vpadl do jeho tichho Snn.

Znal ten hlas, protoe spolu s nm mu na mysli vytanul a pli znm obraz pohromy, k n dolo asi ped patncti lety.

Upravil si klapku na oku, pejel si rukou po hol hlav a snail se pocho-pit, o co jde. Musel se zmlit. Drak byl znien, nic, dokonce ani velk rud drak jako Hfaistos, nemohl pet siln vbuch, ke ktermu dolo, kdy Crenshinibon uvolnil svoji moc. A pokud netvor njakm zzrakem peil, pro nepovstal hned, dokud mu byli neptel vydni napospas?

Ne, Jarlaxl vdl jist, e Hfaistos byl znien.Ciz vpd do Snn ale nebyl dn pelud. I to vdl Jarlaxl jist.Najdu t, drowe.Byl to Hfaistos telepatick prnik do jeho Snn Jarlaxlovi jasn uk-

zal obraz velkho draka. Thu toho hlasu si nemohl splst. Vytrhl ho z me-ditace a on ped nm instinktivn uprchl a vrtil se zpt do ptomnosti, do fyzickho prosted.

Tm ihned toho zalitoval, uklidnil se a zaposlouchal se do spokoje-nho chrpn svho trpasliho spolenka. Kdy se ujistil, e je v bezpe-, znovu zavel oi, obrtil mylenky dovnit a vrtil se na msto medita-ce a samoty.

A na to, e tam nebyl sm.ekal tam na nj Hfaistos. Pedstavil si drakovy oi, dva rozzlo-

ben plamnky. Ctil netvorovu zuivost, doutnala a slibovala pomstu. Jarlaxlovmi mylenkami dunlo spokojen vren, klebek predtora,

R A SALVATORE

22

kter m koist na dosah. Drak ho telepaticky nael, znamenalo to ale, e v, kde je i fyzicky?

Jarlaxla na okamik ovldla panika, zmatek. Zvedl ruku a dotkl se klap-ky, kterou ten den ml na levm oku. Jej magie mla Hfaistv vpd zasta-vit, mla Jarlaxla ochrnit ped vteckm zsahem nebo nechtnm tele-patickm kontaktem. Ale nezdlo se mu to. Hfaistos tu byl.

Najdu t, drowe, ujistil ho drak znovu.Najdu, co znamenalo, e ho jet nenaelJarlaxl vztyil mentln tty a odmtl pemlet o tom, kde prv je,

protoe pochopil, pro Hfaistos sv slova opakuje. Drak chtl, aby za-al pemlet o tom, kde se nachz, aby mu tu informaci mohl telepatic-ky ukrst.

Zaplnil si mysl obrzky Luskanu, Kalimportu a Temnch . Poruk, ktermu Jarlaxl svil velen mocn oldck bandy, byl zkuen psionik a nauil Jarlaxla hodn o mentlnch tricch a obran. Jarlaxl nyn vechny sv znalosti pouil.

Jarlaxl se zasml, kdy Hfaistovo psionick vren pelo ze spokoje-nho ve frustrovan.

Neme mi unikat vn, trval na svm drak.Copak nejsi mrtv?Najdu t, drowe!A j t znovu zabiji.Jarlaxlova vcn, ledabyl odpov zpsobila, e netvora popadl ob-

rovsk vztek pesn, jak drow doufal. Drak kvli tomu ztratil na okamik kontrolu a to bylo ve, co Jarlaxl poteboval.

Postavil zlosti do cesty stnu odmtnut a vytlail Hfaista ze sv mys-li. Pesunul si klapku na prav oko, dotykem ji aktivoval a pesnji zaclil jej ochrannou moc.

V posledn dob to tak chodilo s vtinou magickch cetek. Nco se dlo se svtem, s Mystinm tkanivem. Kimmuriel ho varoval, aby si pi pou-vn magie dval dobr pozor, protoe zprvy o katastroflnch nsledcch i tch nejjednoduch zaklnn se stvaly pravidlem.

Klapka na oku ale splnila svj kol a spolu s chytrmi triky a nacvie-nmi obranami se Jarlaxlovi podailo vystrnadit Hfaista ze svho podv-dom.

Kdy Jarlaxl znovu otevel oi, rozhldl se po malm tboe. Spolu s Atro-gatem se nachzeli na sever od Mirabaru. Slunce jet nevylo, vchodn obzor u ale zanaly prosvcovat prvn paprsky svitu. Rno mli napl-novanou tajnou schzku s markzem Elastulem z Mirabaru, aby uzaveli obchodn dohodu mezi sobeckm vldcem a pobenm mstem Luskan. Anebo pesnji eeno mezi Elastulem a Bregan Daerthe, Jarlaxlovou ol-dckou a stle astji kupeckou druinou. Bregan Daerthe vyuva-

23

KRL DUCH

lo Luskan jako spojen s Povrchem, smovalo tam zbo z Temnch za artefakty ze zem na povrchu a dopravovalo cenn a exotick cetky do drowskho mstskho sttu Menzoberranzanu a zase zptky.

Drow ostrait zkontroloval tbor uhnzdn v prohlubni mezi trojic velkch dub. Vidl odsud silnici, tichou a przdnou. V jednom ze strom dokonila svoji kvlivou pse cikda a zaskehotal ptk. Pes malou trav-natou louku pod tborem rychle pebhl krlk a pi prku oste klikoval a dlal dlouh skoky, jako by ho vydsila tha Jarlaxlova pohledu.

Drow sklouzl z nzk rozsochy na strom a skulil se dol z tk vt-ve, kter mu slouila jako postel. V magickch botch dopadl naprosto tie a opatrn zamil ven z hjku, aby se mohl lpe rozhldnout po okol.

A kampak dou, to vdt chcou! zavolal za nm trpaslk.Jarlaxl se otoil k Atrogatovi, kter stle leel na zdech, zabalen ve

zmakan pikrvce. Jedno pooteven oko upral pmo na nj.asto pemlm, trpaslku, co je protivnj, jestli tv chrpn nebo

rmovn.To j taky, ekl Atrogat. Ale povad sv chrpn neslyim, ek

bych, e hra se slovky.Jarlaxl jen potsl hlavou a odvrtil se.Na nco sem se ptal, elfe.Napadlo m, e by bylo moudr porozhldnout se po okol, ne doraz

n veleven host, odvtil Jarlaxl.Vobjev se s plkou trpaslk z Mirabarskho ttu, vo tom nepochy-

buj, ekl Atrogat.Jarlaxl vdl, e je to pravda. Poslouchal, jak Atrogat leze z pikrvek

a krbe se na nohy.Jsem jen opatrn, pteli, ekl drow pes rameno a vyrazil pry.Kdepak, za tim je vc, prohlsil Atrogat.Jarlaxl se bezmocn zasml. Jen mlo osob na svt ho znalo dost dobe

na to, aby prohldlo jeho taktick vytky a tvrzen. Za roky, kter Atrogat strvil po jeho boku, ale Jarlaxl Baenre dovolil trpaslkovi poznat aspo nco ze svho skutenho j. Otoil se a zazubil se na svho pinavho, vousatho ptele.

No? zeptal se Atrogat. Tv slovo mi nic neik, dy tese se jak vo-sika.

Osika?Atrogat pokril rameny. Je to to, co je, a j vidim, co to je.Dost, podal ho Jarlaxl a zvedl ruce na znamen, e se vzdv.Mluv, jinak to zrmuju, varoval trpaslk.To u radji pouij sv mocn emdihy, prosm.Atrogat si zaloil ruce v bok a upen se na temnho elfa zadval.Jet nevm, piznal Jarlaxl. Nco Sehnul se, sebral svj klo-

R A SALVATORE

24

bouk se irokou stechou, splcal ho do sprvnho tvaru a nasadil si ho na hlavu.

Nco?Ano, ekl drow. Nvtva. Mon jen v mch snech, mon ne.ekni mi, e mla rud vlasy.Spe rud upiny.Atrogat znechucen svratil obliej. Mly by se ti zdt lep sny, elfe.Souhlasm.

Vm, e se m dcei da dobe? prohodil markz Elastul. Sedl ve velkm, pohodlnm kesle v ele tkho, zdobenho stolu, kter jeho po-bonci pinesli z palce v Mirabaru, a obklopoval ho tucet ponue se tv-cch trpaslk z Mirabarskho ttu. Naproti nmu, na mench idlch, sedli Jarlaxl a Atrogat, kter se nacpval chlebem, vejci a jinmi dobro-tami. Dokonce i na schzce v divoin vyadoval Elastul alespo trochu civilizovanosti, kter k trpaslkov neskonal radosti zahrnovala i dob-rou sndani.

Ano, Arabet se zmnm v Luskanu dobe pizpsobila, odvtil Jarlaxl. Sblila se s Kensidanem a zastv tak stle prominentnj a mocnj po-zici ve mst.

Mizern Vrna, povzdychl si Elastul tie. Ml tm na mysli vrchn-ho prv Kensidana, jednoho ze ty vrchnch kapitn, kte vldli mstu. Dobe vdl, e Kensidan zskal v elitn skupin hlavn postaven.

Kensidan vyhrl, pipomnl Jarlaxl. Pechytrail Arklema Grta i Mystick bratrstvo co nen dn drobnost! a pesvdil ostatn kapi-tny, e jeho cesta je nejlep.

J bych dal pednost kapitnu Deudermontovi.Jarlaxl pokril rameny. Tato situace pinese vt zisky nm vem.Kdy si pomyslm, e sedm u jednacho stolu s drowem, postoval

si Elastul. Polovina trpaslk ttu by byla spokojenj, kdybych vs za-bil, msto abych s vmi vyjednval.

To by nebylo moudr.Ani vhodn?Dobr pro vae zdrav.Elastul si odfrkl, dcera Arabet mu ale ekla o tvorovi jmnem Jarlaxl dost

na to, aby vdl, e jeho poznmka byla mylena jako ert jen napl; byla to tak smrteln vn hrozba.

Pokud se Kensidan Vrna a zbvajc ti vrchn kapitni dozv o na mal dohod, nebudou mt radost, namtl Elastul.

Bregan Daerthe se nezodpovd Kensidanovi ani ostatnm.Uzavel jste s nimi ale dohodu, e budete prodvat sv zbo jen na je-

jich trzch.

25

KRL DUCH

Jejich majetek se dky tich dohod s Menzoberranzanem znan roz-rostl, odvtil Jarlaxl. Pokud se rozhodnu, e je pro m vhodn uzavt nkolik obchod mimo parametry tto dohody, pak no, koneckonc jsem obchodnk.

Mrtv obchodnk, pokud se o tom Kensidan dozv.Jarlaxl se tomu zasml. Spe unaven. Co bych dlal s mstem na po-

vrchu?Chvli trvalo, ne Elastulovi dolo, co Jarlaxl ekl, a ta monost ho zrov-

na dvakrt nepobavila. Byla to pipomnka i varovn, e jedn s temn-mi elfy.

Velmi nebezpenmi temnmi elfy.Take mme dohodu? zeptal se Jarlaxl.Otevu tunel do Borkova skladit, odvtil Elastul. Myslel tm tajn tr-

it v Podzemnm mst Mirabaru, v trpasli sti. Kimmurielovy vozy budou smt jen tam a dn neopust vstupn s. A oekvm, e ceny bu-dou pesn takov, na jakch jsme se dohodli, protoe budu muset vynalo-it cel jmn u jen na stre, kter by drowy vyhlely.

Vyhlely drowy? Pece si nemyslte, e bychom chtli proniknout do vaeho msta, dobr markzi? Ujiuji vs, e jsme docela spokojen s na- souasnou dohodou.

Jste drow, Jarlaxle. Nikdy nebudete docela spokojen.Jarlaxl se zasml, protoe neml chu na hdky a navc to nemohl po-

pt. Souhlasil, e sjedn dohodu pro Kimmuriela, kter pot dohldne na zzen cel operace, protoe Jarlaxla opt popadla toulavost a touil na as opustit Luskan. Jarlaxl musel piznat, e by ho popravd nepekvapilo, kdy-by se po nkolika mscch vrtil zptky na sever a zjistil, e Kimmuriel rozprostel sv chapadla po celm Mirabaru, mon se dokonce stal sku-tenou moc ve mst a Elastula nebo njakho jinho blzna jen vyu-val jako kryt.

Jarlaxl se na rozlouenou dotkl klobouku, vstal a dal znamen Atrogatovi, aby ho nsledoval. Trpaslk chrochtal jako prase erouc lane, dl si cpal do st jdlo a loutek a marmelda mu pitom tekly dol po ernm plno-vousu, t spleten a pinav hv.

Mme za sebou dlouhou a hladovou cestu, vysvtlil Jarlaxl.Markz znechucen vrtl hlavou. Zato trpaslci z Mirabarskho ttu pi-

hleli s irou zvist.

Jarlaxl a Atrogat urazili celou mli, ne trpaslk konen pestal hat na dost dlouho, aby se zeptal: Take zptky do Luskanu?

Ne, odvtil Jarlaxl. Kdy jsem te uzavel dohodu, Kimmuriel se po-star o nudn detaily.

To sme jeli dost daleko na krtk pokec a jet krat ranici.

R A SALVATORE

26

Jedl jsi plku dopoledne.Atrogat si promnul velk bicho a hl tak hlasit, a z nedalekho stro-

mu vyden vzltli ptci, a Jarlaxl bezmocn potsl hlavou.Bol m bicho, vysvtlil trpaslk. Dl si ho masroval, znovu hl

a jet nkolikrt rychle za sebou. Take nedem zptky do Luskanu. Kam teda?

Otzka Jarlaxla zaskoila. J vlastn nevm, piznal upmn.To msto mi nebude chybt, ekl Atrogat. Nathl se pes rameno a po-

plcal jeden z mocnch emdih ze sklov oceli, kter ml kem pove-n na zdech. Jejich rukojeti trely vysoko do vzduchu a heby pobit koule mu poskakovaly za rameny, jak iv krel po pin. Tydle sem nepou-il u cel msce.

Jarlaxl, kter hledl neptomn do dlky, jen kvl.No, pudem jako zamlada, kam, jo, to je zhada, nebudem tam ale hned,

take lep bude jet. Hahaha! Shl do vku u opasku, kde schovval er-nou fi gurku bojovho kance, kter mohla pivolat magick zve. Chystal se ji vythnout, ale Jarlaxl zakryl jeho ruku svoj a zastavil ho.

Dneska ne, vysvtlil drow. Dneska se budeme jen tak prochzet.Pcha, j se ale chcu kodrcat v sedle a podn si odbrknout, zatrace-

n elfe.Pjdeme pky, rozhodl Jarlaxl s konenou platnost.Atrogat na nj podezvav pohldl. Dy ti nejde vo eten sil, pak vi,

kde je n cl.Drow se rozhldl po drsn krajin a promnul si thlou bradu. Brzy ti

to povm, slbil.Pcha! Mohli sme zaskoit do Mirabaru pro vc jdla! Kdy Atrogat do-

mluvil, zbledl, co bylo u houevnatho trpaslka skuten nezvykl. Jarlaxl ho seehl pohledem a drazn mu pipomnl, kdo je pn a kdo sluha.

Dobr den na prochzku! zvolal Atrogat a dokonil vtu hlasitm h-nutm.

Utboili se jen nkolik mil na severovchod od mtiny, kde se seli s markzem Elastulem, na malm hebeni mezi zkrsky strom, z nich velk st byla such a zbytek skoro bez list. Pod nimi, smrem na zpad, leely zbytky star farmy nebo mon mal vsky, a to za malm kameni-tm polem posetm plochmi, otesanmi kameny. Vtina byla vyvrce-n, nkter ale stly na hran, co vedlo Atrogata k zamumln, e se jed-n o star hbitov.

Anebo o star pavilon, odpovdl Jarlaxl, ktermu to bylo jedno.Vyla Selne a tanila mezi zplavou mrk, kter jim plula nad hlavou.

V jejm bledm svitu Atrogat brzy spokojen chrpal, Jarlaxla ale pedsta-va na Snn vbec nelkala.

Sledoval, jak se stny v zi msce zanaj zkracovat, miz a opt se pro-

27

KRL DUCH

dluuj, tentokrt vchodnm smrem, jak msc klesal k zpadu. Zmhala ho nava, kter dlouho vzdoroval.

Drow se tie pokral za poetilost. Nemohl zstat vzhru a bdl vn.Opel se o such strom, zkroucen kmen, jeho stn pipomnal kostru

mue vztahujcho ruce k bohm. Jarlaxl na nj nevylezl star strom by neunesl jeho vhu msto toho zstal stt open o jeho hrub kmen.

Nechal svou mysl vzdlit se okol a obrtil ji dovnit. V jemnm vru Snn mu splvaly vzpomnky s pocity. Ctil vlastn tep a tok krve v ilch. Pod nohama vnmal rytmus svta pipomnajc nn dech a objal spoje-n se zem, pocit, jako by zapustil koeny hluboko do skly. Zrove za-val pocit bezte, jako by se vznel, jak se jeho mysl a tlem rozlvalo b-jen uvolnn Snn.

Jenom zde byl Jarlaxl voln. Snn bylo toitm.Najdu t, drowe.Hfaistos tu byl tak, ekal na nj. V mysli Jarlaxl opt vidl ohniv oi

netvora, ctil jeho hork dech a jet havj nenvist.Thni. Se mnou nem dn spor, odvtil temn elf tie.Nezapomnl jsem!Krystal zniil tvj vlastn dech, pipomnl Jarlaxl.Protoe jsi m oklamal, chytr drowe. Nezapomnl jsem. Oslepil jsi m,

oslabil a pak zniil!Ta posledn st se Jarlaxlovi zdla divn, a to nejen proto, e drak oi-

vidn nebyl znien, nbr proto, e ml stle vrazn dojem, e s nm ne-mluv Hfaistos ale byl to on!

V Jarlaxlov mysli vytanul obrzek jin bytosti, tvora s baatou hlavou a chapadly, kter se mu hroziv svjela ped obliejem.

Znm t. Najdu t, pokraoval drak. Pipravil jsi m o poten z ivota a tlesna. Okradl jsi m o sladkou chu jdla a radost dotyku.

Take drak je mrtv, pomyslel si Jarlaxl.J ne! On! Hlas se rozlehl, jak mu Hfaistos zaval v mysli. Byl jsem sle-

p a spal jsem ve tm! Pli chytr na smrt! Zva, jak neptele sis nad-lal, drowe! Najde t Krl u t nael!

Posledn mylenka dostihla Jarlaxla tak prudce a s tak dsivmi dsled-ky, e ho vytrhla ze Snn. Zbsile se rozhldl, protoe oekval, e se z ne-be snese drak a seehne tbor ohnivm dechem, nebo se ped nm zhmotn illithid a ude na nj psionickou energi, kter mu navdy zpehz my-lenky.

Noc ale byla klidn, prozen bledm svitem msce.Pli tich, jak si Jarlaxl uvdomil, jako by se v okol nachzel dravec.

Kam se podli non ptci, by, hmyz?Jarlaxlovu pozornost upoutal pohyb dole na zpad. Zadval se na pole

a zaptral po zdroji pravdpodobn lo o njakho hlodavce.

R A SALVATORE

28

Nic ale nevidl, jen zvlnnou trvu tanc v nonm vnku a v ms-nm svitu.

Opt si viml pohybu a peltl pohledem oputn kamen na poli. Zvedl ruku a odklopil si klapku na oku, aby mohl lpe zaostit. Na opanm konci pole stla sehnut, stnov postava, klanla se a mvala paemi. Drowa na-padlo, e to nen iv lovk, nbr pzrak, duch nebo kostj.

V otevenm prostoru mezi nimi se pohnul ploch kmen. Jin, stojc vzpmen, se naklonil.

Jarlaxl udlal krok smrem ke starobylm kamenm.Msc zmizel za ernm mrakem a tma se prohloubila. Jarlaxl ale byl

tvorem Temnch a jeho oi vidly i v nejslabm svtle. V jeskynch hluboko pod sklou, kde svtlo prakticky neexistovalo, i svtlkujc liej-nk zil v jeho och jako pochode. I pesto, e byl msc schovan, vi-dl, jak se stojc kmen pohnul, jen malinko, jako by do nj nco krba-lo zespodu, pod zem.

Hbitov zaeptal. Konen poznal v kamenech nhrobky a pocho-pil, o em to Atrogat pedtm mluvil. Sotva to slovo vyslovil, vykoukl m-sc zpoza mraku a ozil pole. Nco rozrylo hlnu vedle pohybujcho se ka-mene.

Ruka kostnat ruka.Tsn nad zem zapraskal zvltn modrozelen blesk a rozltl se po

poli. V jeho svtle Jarlaxl spatil, e se hbe i mnoho jinch nhrobk a p-da kyp.

Nael jsem t, drowe! zaeptal netvor v Jarlaxlovch mylenkch.Atrogate, zavolal Jarlaxl tie. Vzbu se, dobr trpaslku.Trpaslk si odfrkl, zakalal, hl a obrtil se zdy k trpaslkovi.Jarlaxl vythl z pouzdra u opasku prun ku a zkuen napjal palcem

ttivu. Soustedil se na urit p, tk a s tupou pikou, a magick toulec u pouzdra mu ho vloil do dlan, kdy do nj shl.

Vzbu se, dobr trpaslku, zopakoval drow, ani by odtrhl oi od pole. Kostnat ruka zamtrala ve vzduchu vedle naklonnho nhrobku.

Kdy Atrogat neodpovdl, sklonil Jarlaxl ruku s ku a zmkl spou.Hej, no tak, do zadku ne! vyjel trpaslk, kdy ho p trefi l do poza-

d. Pekulil se, chvli se zmtal jako pevren krab, pak vyskoil na nohy. Zaal se toit tam a zptky na krtkch, pokrench nohch a mnul si zhmodn zadek.

Co vi, elfe? zeptal se nakonec.e dl dost velk rmus na to, abys vzbudil mrtv, odvtil Jarlaxl

a ukzal na pole s kamenm za Atrogatovm ramenem.Atrogat se rychle otoil.Vidim tmu, ekl. Sotva ale domluvil, vyloupl se msc zpoza mra-

en a navc se po poli rozltl dal podivn blesk a rozprostel nad nm s

29

KRL DUCH

energie. Jeho svtlo odhalilo kostlivce, kte lezli z hrob a ouravm kro-kem mili ke stromm.

Myslim, e dou po ns! zaval Atrogat. A vypadaj trochu hladov. Depak trochu! Hahaha! Vsadm se, e umraj hlady!

Rychle odsud zmizme, ekl Jarlaxl. Shl do vku u opasku a vythl obsidinovou fi gurku vyzblho kon s kopyty obestenmi plameny.

Atrogat kvl, udlal tot a vythl fi gurku kance.Oba hodili fi gurky na zem a zavolali sv oe. Jarlaxlova kosk non

mra frkala kou a bela na kopytech z plamen a Atrogatv dmonsk kanec zase vydval prudk r a hal ohe nich sfr. Jarlaxl se vyhoupl do sedla jako prvn a obrtil kon, aby vyrazil pry, kdy se ale ohldl pes rameno, spatil, e Atrogat vythl emdihy, vyskoil na kance a kopnutm popohnal pitcho oe dol na hbitov.

Tudy to pude rychlej! zavyl trpaslk a roztoil po stranch tk kou-le zbran na etzech. Hahaha!

Ach, pan Lolth, zastnal Jarlaxl. Pokud jste mi ho seslala, abyste m muila, pak vzte, e se vzdvm a vezmte si ho zptky.

Atrogat se til dol na pole a kanec kopal a vzpnal se. Kamenitou louku osvtil dal zelen zblesk a odhalil tucty oivlch mrtvch, kte vylzali z rozpran zem a natahovali kostnat ruce po blcm se trpaslkovi.

Atrogat zaval jet hlasitji a sevel dmonskho kance mocnma no-hama. Zdlo se, e kanec je stejn len jako jeho vousat jezdec, protoe se hnal rovnou na hordu kostlivc, zatmco trpaslk toil emdihy. Zbran se pustily do prce vude okolo, tk koule ze sklov oceli buily do kost, ulamovaly nataen prsty a pae a mocnmi dery ttily ebra.

Kanec trhal, kopal a zadupval do zem nemyslc nemrtv, kte ho hladov obklili. Atrogat zaryl kanci paty do bok a zve vyskoilo do vzduchu a pivolalo ohe nich sfr, kter se pi mu pi dopadu rozlil od koptek do stran, seehl ve v okruhu jedenaplkrt irm, ne byl trpas-lk vysok, a na okamik kolem nj vztyil ohnivou stnu. Trva okolo Atrogata kouila a vt drny hoely.

Plameny se sice zakously do nejblich kostlivc, ty, kte pichze-li zezadu, ale nezastavily. Netvoi se blili a nedvali najevo sebemen- strach.

Atrogat udeil emdihem shora, zashl kostlivce do hlavy a rozdrtil ji v oblku blho prachu. Druhm emdihem se rozmchl zeiroka zezadu dopedu, trefi l ti chapajc kostn pae a ist je utrhl.

Kostlivci si toho ale buto nevimli, nebo je to nezajmalo a dl se sunu-li vped. Byli m dl bl.

Kdy Atrogata obklili ze vech stran, zaval jet hlasitji a jet zui-vji se zaal ohnt zbranmi. Nemusel ani mit. I kdyby chtl, nemohl mi-nout. mtraly po nm zahnut prsty a zubc se lebky cvakaly elistmi.

R A SALVATORE

30

Potom kanec zaryel bolest, poskoil a vyslal do stran dal ohniv kruh, nemyslc kostlivci si ale jako kdyby ani nevimli, e jim oehl nohy. Kanec, kterho drsaly zahnut prsty, se zaal zbsile vzpnat a vyhodil Atrogata ze sedla. Trpaslk peltl pes pedn adu kostlivc, dal se k n-mu ale pitili, sotva pistl na zemi.

Jarlaxl nenvidl takov boj. Vtina jeho bojovho repertoru, magickho i fyzickho, mla za cl zmst, poplst a vyvst protivnka z mry.

Kostlivec bez mozku nebo zombie ale zmst nelo.S tkm povzdychem si Jarlaxl vytrhl z klobouku obrovsk pero, hodil

ho na zem a vydal magickmu artefaktu mystickm jazykem pkaz. Tm ihned se ve velkm oblaku koue pero promnilo v gigantickho neltav-ho ptka, diatrymu, kter byl deset stop vysok a krk ml tlust jako hru statnho mue.

Na Jarlaxlv telepatick povel se nestvrn ptk rozbhl dol z kop-ce a zaal do nemrtvch buit krtkmi kdly a drtit je mocnm zob-kem. Ptk si klestil cestu davem nemrtvch a bezhlav kopal, tloukl a zo-bal. Kad der rozlomil kostru nebo rozdrtil lebku na prach.

Dal nemrtv ale vylzali z rozryt pdy, blili se a drpali.Na kopci si Jarlaxl nedbale nasadil prsten a z brany vythl tenkou hlku.Uhodil do vzduchu a magie prstenu der mnohonsobn rozila a ze-

slila, take si prorazil cestu nejbli adou kostlivc a jejich kosti rozho-dil vemi smry. Druhm derem rozttil dal ti, kte se k nmu poku-sili piblit zleva.

Kdy si takto zajistil pozici, zvedl hlku a pivolal s jej pomoc oslniv svtlo, tepl, magick a naprosto zniujc pro nemrtv.

Na rozdl od plamen magickho kance, svtlo z hlky nemohli kost-livci ignorovat. Ohe mohl pouze oehnout jejich kosti, poppad je lehce zranit, zato magick svtlo toilo na jdro magie, kter je oivovala, a ru-ilo negativn energii, kter je nechala povstat z hrobu.

Jarlaxl zaclil svtlo do mst, kde Atrogat pistl, a trpaslkovo pekva-pen, bolestiv vyjeknut ze svtla ho plily oi bylo sladkou hudbou pro drowovy ui.

Nemohl si pomoct a zasml se, kdy trpaslk konen vylezl z hromady kostlivc, kte se s chrastnm rozpadali.

Boj ale jet zdaleka neskonil. Dal a dal kostlivci vylzali z hrob a postupovali vped.

Atrogatv kanec zmizel, zabit hordou. Magie fi gurky nemohla vyvolat dal zve nkolik dalch hodin. I Jarlaxlv ptk padl za ob kostnatm prstm, kter ho roztrhaly na kusy. Drow zvedl prsty k psce na klobouku, kde u zanalo vyrstat dal pero. Ubhne ale nkolik dn, ne bude moct povolat dal diatrymu.

31

KRL DUCH

Atrogat se otoil, jako by chtl zatoit na dal hlouek kostlivc, a Jar-laxl na nj zakiel: Vra se sem!

Trpaslk, kter si stle mnul plc oi, odpovdl: Jet nen po nich, elfe!

Pak t tu nechm a oni t roztrhaj na kusy.Chce po mn, abych utek z boje! zajeel Atrogat, zatmco emdihy

rozdrtil na prach dalho kostlivce, kter se po nm nathl.Mon z tebe magie, kter oivila ty tvory, udl zombie, ekl Jarlaxl

a otoil non mru k hebeni. Bhem nkolika der srdce za sebou usly-el mumln blcho se Atrogata, kter k nmu s funnm a spnm dora-zil. V ruce drel onyxovou fi gurku kance a nco brblal.

Neme hned zavolat dalho, pipomnl Jarlaxl, naphl ruku a Atro-gat se j chytil.

Trpaslk se usadil na non me za drowem, Jarlaxl ji pobdl patami a nechal kostlivce daleko, velmi daleko za sebou. Chvli jeli tryskem, pak zpomalili a trpaslk se zaal hihat.

Co je? zeptal se drow, ale Atrogat jen val smchy.Co? oboil se Jarlaxl, nemohl se ale otoit, aby se podval, a Atrogat

byl pli pobaven, ne aby odpovdl.Kdy konen dorazili na msto, kde mohli bezpen zastavit, pithl

Jarlaxl non me prudce uzdu a obrtil se.Atrogat byl ve tvi rud smchy a ped sebou drel kostn pedlok-

t a ruku, kter sekala prsty do vzduchu. Jarlaxl seskoil na zem, a kdy ho trpaslk hned nensledoval, propustil non mru a Atrogat tak propadl ne-hmotnm vrem ernho koue na zem.

Trpaslk se ale sml, i kdy sebou pratil o zem, a byl nesmrn pobave-n oivlou kostnou pa.

Zbav se t odporn vci! ekl Jarlaxl.Atrogat na nj nevcn pohldl. Myslel sem, e m vc pedstavivos-

ti, elfe, ekl. Vyskoil na nohy, odepnul si tk hrudn plt, a jakmile za-inel o zem, nathl se chapajc rukou pes rameno a zhluboka, pote-n vydechl, kdy ho prsty zaaly krbat na zdech. Jak dlouho mysli, e budou t?

Doufm, e dle ne ty, odvtil drow, zavel oi a bezmocn zavrtl hlavou. Asi ne moc dlouho.

Hahaha! zaval Atrogat a pak dodal: ch.

A pt narazme na podobn tvory, oekvm, e se bude dit mmi povely, ekl Jarlaxl nsledujc rno Atrogatovi, kter si stle hrl s kost-nou hrakou.

Pt? Co vi, elfe?Nebyla to nahodil udlost, piznal drow. U dvakrt m ve Snn

R A SALVATORE

32

navtvil tvor, o kterm jsem si myslel, e byl znien, zd se ale, e pemo-hl smrt.

A to von probudil ty kostlivce?Je to velk drak, vysvtlil Jarlaxl. il na jih odsud a Jarlaxl se od-

mlel, protoe si nebyl pln jist, kde se Hfaistova sluj nachzela. Penesl se do n magi, teleportanm kouzlem. Znal veobecn rysy t oblasti, ne pesnou pozici sluje, vdl ale o nkom, kdo ji urit zn. V blzkosti Snhovek, dokonil. Velk drak, kter um vyslat sv mylenky na vzd-lenost stovek mil, jak se zd.

Mysli, e musime dl?Jarlaxl zavrtl hlavou. Mu se obrtit na mocn lidi a s jejich pomo-

c toho tvora porazit.Hm, ekl trpaslk.Naped je ale musm pesvdit, aby nezabili ns.Hm.Sprvn, ekl drow. Jde o mocnho knze jmnem Kaderl, je

Vyvolenm svho boha a psahal, e m zabije, pokud se nkdy vrtm.Hm.J ale najdu zpsob.To ik a modli se, snad nebudu ten, kdo to vodnese.Jarlaxl se na trpaslka zamrail.No, pak nemue zptky tam, kam de i dy netuim, pro chce, co

chce! Jt tam, kde drak votravuje jako ve!Jarlaxl se pestal mrait a msto toho zastnal.J vim, j vim, ekl Atrogat. dn slovkaen. Ale todle bylo dob-

r, e jo?Mus na tom zapracovat, odvtil drow. Bylo to ale lep ne tv ob-

vykl kanky.Hm, ekl trpaslk a rozzil se pchou.