univerzita hradec králové - theses · vliv návštvnosti na areál kuntické hory a její...
TRANSCRIPT
Univerzita Hradec Králové
Fakulta informatiky a managementu
Katedra rekreologie a cestovního ruchu
Vliv návštěvnosti na areál Kunětické hory a její management
Bakalářská práce
Autor: Lucie Vápeníková
Studijní obor: Management cestovního ruchu
Vedoucí práce: RNDr. Mgr. Tomáš Burda, Ph.D.
Odborný konzultant: prof. RNDr. Josef Zelenka, CSc.
Univerzita Hradec Králové,
Katedra rekreologie a cestovního ruchu
Hradec Králové duben 2018
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené
literatury.
V Hradci Králové dne 25.4.2018
Lucie Vápeníková
Poděkování:
Děkuji vedoucímu bakalářské práce RNDr. Mgr. Tomáši Burdovi, Ph.D. a svému
odbornému konzultantovi prof. RNDr. Josefu Zelenkovi, CSc. za metodické vedení
práce. Dále děkuji panu Miroslavu Pechovi, Bc. Miloši Jirouškovi, Ing. Michalu Pešatovi,
Mgr. Janu Jetenskému a Ing. Miroslavu Vápeníkovi za poskytnutí rozhovorů, které byly
klíčové pro zpracování výsledků bakalářské práce.
Anotace
Cílem této bakalářské práce je zjistit, jaký vliv má návštěvnost na areál Kunětické hory
z pohledu ekonomického, socio-kulturního a environmentálního. Práce si rovněž klade
za cíl popsat přístup managementu týkající se provozu atraktivity a řízení turismu. Pro
zodpovězení výzkumných otázek byla použita kvalitativní metoda formou
polostrukturovaných rozhovorů a literární rešerše. Výsledky práce ukazují, že
návštěvnost v důsledku srovnání všech jejich dopadů má na Kunětickou horu převážně
pozitivní vliv a že management o kulturní a přírodní atraktivitu pečuje tak, aby ji v co
nejlepším stavu mohl předat dalším generacím. Další výzkumy spojené s Kunětickou
horou se mohou zaměřit na ekonomický vliv návštěvnosti této památky na další
turistické atraktivity v regionu.
Annotation
Title: The Impact of Visitors on The Site of Kunětická hora and Its
Management
The purpose of this bachelor thesis is to explore the impact of visitors on the site of
Kunětická hora considering economic, socio-cultural and environmental effects. Further
more it presents how management conducts tourism and treats the site. To answer the
research questions the qualitative method was used via literature review
and semi-guided interviews. Results indicate that in comparison of all tourists‘ impacts
the pozitive impact of visitors‘ attandace predominates. Management treats the site in
sustainable way so it can be available for other generations. Future research should
concentrate on the economic impact of visitors of Kunětická hora on other tourism
attractions in the region.
Obsah
1 Úvod ......................................................................................................................... 1
1.1 Cíl bakalářské práce ........................................................................................... 3
1.2 Výzkumné otázky .............................................................................................. 3
1.3 Přehled používaných zkratek ............................................................................. 4
2 Teoretická východiska .............................................................................................. 5
2.1 Cestovní ruch v chráněných územích ................................................................ 5
2.1.1 Typy chráněných území v České republice ................................................ 5
2.1.2 Význam kulturního a přírodního dědictví .................................................. 6
2.1.3 Udržitelný cestovní ruch ............................................................................. 6
2.2 Management cestovního ruchu v chráněných územích ..................................... 8
2.2.1 Základní modely managementu pro chráněná území ................................. 8
2.2.2 Participativní management ......................................................................... 8
2.2.3 Návštěvnický management ......................................................................... 9
2.2.4 Management konfliktů .............................................................................. 13
2.2.5 Management hromadných akcí ................................................................. 13
2.3 Vlivy cestovního ruchu .................................................................................... 14
2.3.1 Environmentální efekty ............................................................................ 14
2.3.2 Socio-kulturní efekty ................................................................................ 16
2.3.3 Kulturní efekty .......................................................................................... 16
2.3.4 Ekonomické efekty ................................................................................... 17
2.3.5 Socio-kulturní konflikty ........................................................................... 18
2.3.6 Konkrétní aktivity návštěvníků a jejich dopady ....................................... 18
2.3.7 Žádoucí vlivy cestovního ruchu ............................................................... 19
2.3.8 Nežádoucí vlivy cestovního ruchu ........................................................... 20
3 Metodika zpracování .............................................................................................. 21
3.1 Metodický postup práce ................................................................................... 21
3.2 Sběr informací a průběh šetření ....................................................................... 21
4 Průběh a výsledky šetření ....................................................................................... 23
4.1 Základní informace o Kunětické hoře.............................................................. 23
4.2 Zpracování výsledků šetření ............................................................................ 27
4.2.1 Management Kunětické hory.................................................................... 27
4.2.2 Dopady konkrétních aktivit ...................................................................... 36
4.2.3 Zachování autenticity ............................................................................... 38
4.2.4 Financování .............................................................................................. 40
4.2.5 Dopady návštěvnosti a jejich management .............................................. 41
4.3 Shrnutí a diskuze výsledků .............................................................................. 52
5 Návrhy a doporučení .............................................................................................. 56
6 Závěr ....................................................................................................................... 57
7 Seznam zdrojů ........................................................................................................ 59
8 Přílohy .................................................................................................................... 63
1
1 Úvod
Aktivity návštěvníků jsou v chráněných územích většinou považovány za zdroj
turistického znečištění, avšak správně informování návštěvníci mohou naopak přispět
k udržování přírodní památky a k jejímu zachování v co nejlepším stavu pro další
generace. Když budou dostatečně a vhodným způsobem informováni o hodnotě
chráněného území, jejich vzdělávání pak povede k uvědomění si faktu, v jak vzácné
lokalitě se nacházejí a k tomu, že i oni svým chováním mohou zasáhnout a přispět
k tomu, aby území neztrácelo na své hodnotě. Mohou ho pomoci chránit a pečovat
o něj. (Pásková, 2016).
Také socio-kulturní dopady významně ovlivňují udržitelnost přírodních a kulturních
památek a sice ve smyslu zachování autenticity a jedinečnosti daného území (Pásková,
2016). Ve snaze přilákat co nejvíce návštěvníků mohou mít organizátoři tendence
pořádat akce, které s původním využitím lokality a tím, čím byla v minulosti typická,
souvisí jen pramálo. Naproti tomu lze uskutečnit kulturní akce, které budou vyprávět
historii daného území poutavou formou, zachovají jeho autentičnost a zároveň budou
mít schopnost přilákat stejné, nebo dokonce ještě větší množství návštěvníků než akce
zcela komerčního charakteru.
Návštěvnost s sebou nese ekonomický profit, zároveň má však i environmentální
dopady negativního i pozitivního charakteru a může též vyvíjet tlak na socio-kulturní
prostředí.
Tato bakalářská práce se zabývá tím, jaký vliv má návštěvnost na přírodní a kulturní
památku z pohledu environmentálního, socio-kulturního a ekonomického a zda
převažují žádoucí či nežádoucí dopady na dané území. Zároveň se práce zaměřuje na
celkové řízení provozu přírodní a kulturní atraktivity včetně zde probíhajícího turismu.
Autorka si za objekt výzkumu zvolila Kunětickou horu. Hrad je bezesporu velmi
významným kulturním dědictvím (NKP) a nachází se v chráněném území. Patří mezi
2
„nejvýznamnější primární zdroje cestovního ruchu a lze je v podstatě považovat za
alternativní označení primárních atraktivit cestovního ruchu“ (Pásková 2014:38). Je
tedy nutné věnovat této přírodní a kulturní památce takovou pozornost, aby bylo možné
ji v co nejlepším stavu zachovat a umožnit její využívání i dalším generacím v takové
míře, v jaké je využívána dnes.
Kunětická hora se nachází nedaleko bydliště autorky, která tuto atraktivitu v průběhu
roku sama ráda navštěvuje. Mimo jiné ji volí jako cíl svých cykloturistických vyjížděk
(Vápeníková, 2016).
Hrad je pro návštěvníky atraktivní i díky své poloze. V širokém okolí jako jediný kvůli
svému umístění na vrcholu poskytuje rozsáhlé výhledy do okolní krajiny. (Vápeníková,
2016).
Obrázek 1: Kunětická hora (Zdroj: Oficiální webové stránky hradu KH, NPÚ)
3
1.1 Cíl bakalářské práce
Cílem bakalářské práce je zjistit, jaký vliv má návštěvnost na areál Kunětické hory
z pohledu ekonomického, environmentálního a socio-kulturního. Práce si klade za cíl
všechny vlivy porovnat a v závěru shrnout, zda návštěvnost ze všech nahlížených
pohledů Kunětické hoře jako přírodní a kulturní atraktivitě spíše prospívá nebo škodí.
Na Kunětické hoře se v průběhu roku koná cca 20 kulturních akcí, které velmi navyšují
návštěvnost. To je nepochybně žádoucím cílem, ale velké množství návštěvníků také
představuje zátěž pro ohrožené druhy rostlin a živočichů, kteří zde žijí a tlak je rovněž
vyvíjen i na samotný hrad – národní kulturní památku. Další tlak na přírodní a kulturní
atraktivitu představuje pravidelné pořádání svatebních obřadů a z nich vyplývající
nárazová zátěž dopravou.
Akce tedy zvýší návštěvnost, která je pro provoz hradu klíčová, ale otázka vyvstává nad
jejich charakterem. Pořádají se v bezprostřední blízkosti hradu a v rámci zachování
kulturní památky by měl být kladen důraz i na zachování autenticity, jedinečnosti
a tudíž by hrad neměl sloužit jen jako kulisa, ale samotné akce by měly podporovat
jedinečnost památky a vyzdvihovat její hodnotu.
Dále bude předmětem výzkumu, jak management kulturní a přírodní památku udržuje,
využívá, propaguje, a zda zde probíhá cestovní ruch v souladu s principy udržitelnosti.
1.2 Výzkumné otázky
Prostřednictvím této práce chce autorka najít odpovědi zejména na tyto otázky:
1) Jakým způsobem management kulturní a přírodní památku udržuje, využívá,
chrání, propaguje?
2) Jaký vliv má návštěvnost na areál Kunětické hory z pohledu ekonomického,
socio-kulturního a environmentálního?
3) Má návštěvnost v důsledku porovnání všech jejích dopadů spíše pozitivní nebo
negativní vliv na přírodní a kulturní atraktivitu Kunětickou horu?
4) Probíhá zde cestovní ruch v souladu s principy udržitelnosti?
4
1.3 Přehled používaných zkratek
Tabulka 1: Přehled používaných zkratek
CR cestovní ruch
EET elektronická evidence tržeb
EVL evropsky významná lokalita
GIS geografický informační systém
CHKO chráněná krajinná oblast
CHÚ chráněné území
ICT informační a komunikační technologie
ITI (ang. „Integrated Thematic Instruction“) v textu: Integrované územní
investice Hradecko-pardubické aglomerace
IROP Integrovaný regionální operační program
KČT Klub českých turistů
KH Kunětická hora
NKP národní kulturní památka
NNO nevládní nezisková organizace
NP národní park
NPÚ Národní památkový ústav
PKCÚ přírodně a krajinně cenné území
PO ptačí oblast
ZCHÚ zvláště chráněné území
ŽP životní prostředí
5
2 Teoretická východiska
2.1 Cestovní ruch v chráněných územích
2.1.1 Typy chráněných území v České republice
Typy chráněných území v České republice vymezuje zákon o ochraně přírody a krajiny
č. 114/92 Sb. v platném znění (Zelenka a kol., 2013). V zákoně se objevuje pojem
zvláště chráněná území, která se od obecné ochrany území liší přísnějším režimem
ochrany, který je vztažený na konkrétní území s přesným plošným vymezením
(Wikipedie: Chráněná území v Česku, 2018).
Nejobsáhlejší kategorií ze zvláště chráněných území jsou přírodní památky – řadí se
sem 1556 území a jednotlivých lokalit (Wikipedie: Chráněná území v Česku, 2018).
Jedná se o území většinou menší rozlohy „s cílem zachování určitých specifických
přírodních objektů“ regionální hodnoty, jehož ochranu nařizuje místně příslušný
krajský úřad (Wikipedie: Chráněná území v Česku, 2018).
V rámci mezinárodní spolupráce na ochranu přírody a krajiny existuje několik
programů, dohod a úmluv. Patří mezi ně např. Natura 2000 (Zelenka a kol., 2013).
„Natura 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle
jednotných principů všechny státy Evropské unie“ (Houška, 2014:5). Cílem je
zabezpečit ochranu těm druhům rostlin, živočichů a typům přírodních stanovišť, které
jsou „z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým
výskytem jen na určitou oblast (endemické) (Houška, 2014:5). Soustava je tvořena
dvěma typy území – ptačí oblast zkráceně PO (ang. „Special protection Area – SPA“)
a evropsky významná lokalita zkráceně EVL (ang. „Site of Community Importance –
SCI“) (Wikipedie: Naura 2000, 2017).
6
2.1.2 Význam kulturního a přírodního dědictví
Pásková (2014:38) řadí kulturní dědictví mezi „nejvýznamnější primární zdroje
cestovního ruchu a lze je v podstatě považovat za alternativní označení primárních
atraktivit cestovního ruchu“. Medlik (1996) označuje dědictvím části přírodního
a kulturně sociálního geografického prostředí, které jsou významné pro lidstvo a měly
by být zachovány pro další generace. Takové pojetí však za dědice považuje výhradně
lidské společenství, které určuje význam dědictví a vyžaduje jeho zachování, „avšak v
nedostatečné míře vnímá význam přírodního dědictví pro samotné složky přírodního
prostředí“ (Pásková, 2014:38).
O dědictví ve vztahu k cestovnímu ruchu lze hovořit jako o atraktivitách. „Hlavními
parametry z hlediska jeho „turistické“ přitažlivosti jsou autenticita, jedinečnost
a originalita, a právě tyto z něj činí významný neobnovitelný zdroj rozvoje cestovního
ruchu“ (Pásková, 2014:38-39). Z pohledu památkové péče je klíčovým parametrem
kromě autenticity a celistvosti ještě technický stav a právní stav ochrany (Holeček,
Girsa, 2001) „a z hlediska ochrany přírody je to mimořádná přírodní hodnota,
jedinečnost, původnost a celistvost“ (integrita) (Pásková, 2014:39). Zachování je tedy
jak v zájmu cestovního ruchu, protože jde o jeho hlavní zdroj, tak v zájmu samotného
dědictví pro jeho památkovou anebo ekologickou hodnotu (Pásková, 2002).
Aby dědictví mohlo plnit svou hlavní funkci a být tedy živoucím odkazem pro další
generace, je nutné, aby bylo zpřístupněno (Pásková, 2014). Zásadní je však míra
zpřístupnění dědictví. „To by mělo být využíváno takovým způsobem a s takovou
intenzitou, aby nedošlo k nevratnému snížení jeho památkové podstaty“ (Holeček, Girsa
2001; Pásková 2002; Pásková 2014:39).
2.1.3 Udržitelný cestovní ruch
Udržitelný cestovní ruch je jediná cesta k zachování a dlouhodobému užívání
přírodního a kulturního dědictví. Jedná se o takovou formu cestovního ruchu, která
umožňuje využívání přírodních a kulturních atraktivit v takové míře a takovým
způsobem, který není v rozporu se zachováním odkazu v co nejlepším stavu pro
budoucí generace. V souvislosti s cestovním ruchem v chráněných územích je tato
forma naprosto zásadní a nevyhnutelnou cestou k zachování podstaty, kvůli které
7
návštěvníci přijíždí. A sice již zmíněná autenticita, jedinečnost – v případě chráněných
území například v podobě endemických druhů či původních ekosystémů. Právě
původních ekosystémy jsou hlavním předmětem ochrany chráněných území a velké
nebezpečí zde představuje zavlečení alochtonních druhů (Pásková, 2014).
Velmi významnou úlohou udržitelného cestovního ruchu je „výchova“ návštěvníků.
Vhodně podaným způsobem se dozvídají o hodnotě území, o vzácných prvcích,
rostlinách či živočiších a díky tomu se mění jejich přístup a chování v chráněných
územích (Pásková, 2016).
Dědictví musí být zpřístupněno, aby mohlo plnit svou funkci a právě udržitelný
cestovního ruch jeho zpřístupnění umožňuje v takové míře, která vyhovuje požadavkům
jeho zachování a využívání zároveň. Dědictví je tak v povědomí (potencionálních)
návštěvníků a šetrná forma turismu mu zabezpečuje uchování pro další generace
(Houška, 2014).
Formou udržitelného cestovního ruchu je ekoturismus, „jehož účastníci jsou motivování
autentickými prožitky v navštíveném prostředí a místní komunitě a vyznačují se
environmentálně uvědomělým chováním“ (Zelenka a kol., 2013:211). Právě
ekoturismus je v současnosti nejrychleji rostoucím segmentem cestovního ruchu
(Zelenka, 2017). Další formou je geoturismus, který je založen na „poznávání vývoje
Země pomocí aktivního prožitku geologicky a geomorfologicky zajímavé krajiny
s významným geologickým dědictvím“ (Zelenka a kol., 2013:211). Obě formy (podle
výše zmíněných autorů) spojuje – přírodní turismus – „který se uskutečňuje v přírodně
hodnotných oblastech a zahrnuje různé formy měkkého (ekoturismus, geoturismus)
i tvrdého cestovního ruchu“ (2013:211). V rámci těchto forem cestovního ruchu
návštěvníci poznávají přírodní atraktivity, které Pásková a Zelenka (2012) definují jako
„atraktivity CR, které motivují k účasti na přírodně orientovaném CR a spočívající
v zajímavých vlastnostech či prvcích přírodního prostředí často koncentrovaných
v chráněných územích, v horských oblastech, přímořských a ostrovních oblastech,
vulkanických oblastech a oblastech s vysokým stupněm biodiverzity“ (2012:463).
Návštěvníci jsou dále motivování kulturními atraktivitami, které Pásková a Zelenka
(2012) definují jako „atraktivity CR založené na kulturním dědictví, minulých
a současných tradicích a současné kultuře obyvatel destinace CR“ (2012:292).
8
2.2 Management cestovního ruchu v chráněných územích
2.2.1 Základní modely managementu pro chráněná území
Zelenka a kol (2013), uvádí následující typy managementu cestovního ruchu pro
chráněná území:
Management vybraných aktivit a infrastruktury cestovního ruchu
Návštěvnický management a management infrastruktury cestovního ruchu
Integrovaný management udržitelnosti cestovního ruchu a dalšího využití území
Podle Zelenky a kol. (2013) se management vybraných aktivit a infrastruktury
cestovního ruchu soustředí na regulování nežádoucích aktivit a tím i na dopady
cestovního ruchu na přírodu a krajinu, případně může propojovat aktivity managementu
chráněného území a místních samospráv prostřednictvím jejich informování.
Autoři dále uvádějí, že návštěvnický management ovlivňuje návštěvnost, usměrňuje
chování návštěvníků a tím reguluje dopady cestovního ruchu na přírodu a krajinu
a rovněž umožňuje propojení aktivit managementu chráněného území se samosprávou,
místními obyvateli a dalšími aktéry cestovního ruchu prostřednictvím jejich
informování, konzultací či dalších forem jiné spolupráce.
2.2.2 Participativní management
Participativní management je velmi významnou součástí managementu chráněných
území, „spočívající ve využití potenciálu různých aktérů cestovního ruchu a jejich
stimulaci pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu v chráněném území, resp. také pro
snížení negativních dopadů jejich aktivit, chování, rozhodnutí a investic“ (Zelenka
a kol, 2013:108). Právě zmíněná spolupráce jednotlivých aktérů cestovního ruchu je
zásadním prvkem participativního managementu.
Lednický a Pyka (2011) uvádějí jako hlavní aktéry cestovního ruchu veřejný sektor
(zajišťování služeb pro místní občany, kterých ale mohou využívat i návštěvníci,
budování a údržba nezbytné infrastruktury, vytváření vhodných podmínek pro cestovní
ruch, ekonomická stabilita, vhodná územní politika), soukromý sektor (zapojení
9
podnikatelů), dobrovolný sektor, (různé asociace, sdružení, veřejnoprávní či
soukromoprávní instituce, např. Klub českých turistů) a místní obyvatelstvo.
Zelenka a kol. (2013) uvádí, že soustavnou činností participativního managementu by
měly být aktivity pro zapojení dalších aktérů do managementu chráněného území.
Autoři dále kladou důraz na správné načasování, způsob a míru zapojení jednotlivých
aktérů. Není vhodné snažit se zapojit co největší množství aktérů najednou, ale je lepší
dbát na zkušenosti z dosavadní spolupráce a zvažovat existenci či neexistenci
společnosti destinačního managementu.
Další faktorem, který je dle poznatků Zelenky a kol. (2013:109) třeba zvážit, je
„skutečnost, že někteří aktéři jsou vzhledem ke svým pravomocem, statutu činnosti či
motivaci činnosti ‚přirozenými partnery‘ pro management chráněného území – v ČR
mimo jiné místní samospráva, Národní památkový ústav, neziskové turistické
organizace (KČT) či jiné NNO, i když ne všude v ČR je to takto managementem
chráněného území či aktérem CR chápáno“.
Zelenka a kol. (2013) dále uvádějí, že důležitou zásadou je nepřerušování procesu
participativního managementu – potřeba pravidelné komunikace s aktéry cestovního
ruchu, empatie jakožto základní východisko komunikace, motivace pro spolupráci
a také význam zapojení veřejnosti (místních komunit a v širším pojetí i dalších aktérů).
Autoři dále upozorňují, že zapojení aktérů z řad veřejnosti může být přínosné z hlediska
identifikace problémů, které experti mohou přehlédnout nebo mohou přispět při
vymezení cílového stavu destinace (Zelenka a kol., 2013).
2.2.3 Návštěvnický management
Páskova a Zelenka (2012) definují návštěvnický management jako „soubor řídících
technik a nástrojů používaných veřejnými i soukromými subjekty cestovního ruchu za
účelem usměrňování toků návštěvníků a ovlivňování způsobu jejich chování“
(2012:272). Při realizaci návštěvnického managementu je vhodné vycházet z koncepce
ochrany přírody a krajiny v přírodně a krajinně cenném území – plánů péče NP, CHKO
10
a dalších podobných dokumentů, využívat kombinaci několika nástrojů – zonace
chráněného území ve vztahu k cestovnímu ruchu, vytváření a optimalizace turistických,
naučných, cykloturistických, zážitkových stezek a zpracovávání kodexů chování
návštěvníků (Zelenka a kol., 2013:123).
Návštěvnický management by měl vycházet z poznatků o typickém chování a motivaci
návštěvníků. Studie Hillery et al (2001) ukazují, že roste environmentální senzitivita
návštěvníků, z čehož vyplývá, že informování návštěvníků o environmentálních
dopadech cestovního ruchu může výrazně ovlivnit jejich chování a přemýšlení (Zelenka
a kol., 2013). Autoři dále uvádějí, že je vhodné na negativní dopady upozornit i přímo
v terénu, vysvětlit důvod daného dopadu a informovat tak návštěvníky názorným
příkladem, co jejich chování způsobuje, ale čemu také mohou předejít.
Principy návštěvnického managementu
Tabulka 2: Principy návštěvnického managementu (doslova převzato z Eagles – McCool – Haynes
(2002), citováno Zelenkou a kol., 2013)
Princip Stručný popis
Management je
směrován na
ovlivňování
člověkem
způsobených změn
V PKCÚ jsou chráněny přírodní procesy a přírodní ráz, proto je
manag. obecně zaměřen na řízení člověkem způsobených změn,
neboť vedou k většině jejich narušení. Člověkem způs. změny
mohou vést k podmínkám, považovaným za nežádoucí. Některé
změny jsou naopak žádoucí a mohou být důvodem vytvoření
PKCÚ – např. mnohé parky byly vytvořeny pro nabídku rekrace
a místní ekonomický rozvoj. Management musí určit, které
zásahy jsou nejefektivnější při ovlivnění množství, typu a místa
změn.
11
Princip Stručný popis
Dopady na zdroje a
sociální podmínky
jsou nevyhnutelným
následkem lidského
využívání
I malá intenzita rekreačního využití může vést k neporovnatelně
větším biofyz. či sociálním dopadům, každá úroveň využívání
vede k nějakým dopadům: „Jaký dopad je tedy akceptovatelný
či žádoucí?“ Proces určení akceptovatelnosti dopadu je
ústředním motivem pro plánování návštěvnosti a návšt. manag.
Manažeři musí využívat odpovídající aktivity pro vytvoření a
řízení akceptovatelné úrovně dopadu.
Mnohé dopady jsou záměrně navrženy, např. proto, aby
poskytovaly určitou úroveň environm. vzděl. pro návšt. území.
Dopady mohou být
dočasné a
prostorově nespojité
Dopady z využívání území návštěvníky nebo aktivit
managementu se mohou projevit mimo PKCÚ, nebo mohou být
viditelné se zpožděním – např. zákaz využívání území se
projeví zvýšeným využíváním jiných území; špatná ochrana
čistoty vody se projeví koncentrací znečištění na tocích po
proudu. Plánovači potřebují zásadní znalost vztahů mezi
využíváním a dopady k předpovědím v různých měřítcích
území a v běhu času.
Mnoho proměnných
ovlivňuje vztah mezi
využitím a dopady
Vztah mezi mírou využití a dopady v PKCÚ ovlivňuje vedle
úrovně využívání mnoho proměnných – např. chování
návštěvníků, způsoby cestování, velikost skupin, sezóna,
biofyzikální podmínky. Vzdělávací a informační programy,
stejně jako regulace zaměřené na omezování chování
návštěvníků, mohou být nezbytnou součástí omezení využívání.
Limitování
využívání je pouze
jednou z mnoha
možností
managementu
Politika limitů využití je pouze jednou z mnoha potenciálních
aktivit manag. a je také jednou z nejvíce rušivých akcí, kterou
mohou manažeři PKCÚ použít. Je mnoho přístupů k uplatnění
mezí využívání, jakými jsou výběr vhodného umístění nebo
techniky přidělování. Omezení využívání může způsobit hlavní
politické problémy, neboť je nutné rozhodnout, komu nebude
umožněn přístup a jak přístup územně vymezit.
12
Segmentace návštěvníků
Chování návštěvníků ovlivňuje jejich motivace, která je klíčová i při vyhledávání
samotného turistického cíle. Mezi faktory ovlivňující jejich rozhodování patří různé
ekonomické možnosti, které jsou zásadní při koupi určité poskytované služby, ale také
míra vzdělání, vnímání hodnoty daného území, potenciál chráněné území ocenit
a respektovat (Zelenka a kol., 2013).
Pomocí segmentace lze nejen určovat rozvoj služeb, ale také stanovit segment vhodný
či nevhodný pro návštěvu daného PKCÚ a na základě toho příslušný segment
podporovat či odrazovat v návštěvnosti (Zelenka a kol., 2013). Autoři dále uvádějí, že
jedním z možných způsobů jak eliminovat potenciální konflikty na území je vytvoření
více druhů stezek v souvislosti s užitím různými segmenty (např. oddělení stezek pro
různé typy segmentů, stanovit pravidla chování na nich).
Výzkum Haidra et al (2004) ukazuje, že většina návštěvníků je ochotna přijmout
uzavření určité stezky, nabídne-li se jim jiná varianta (Plná, 2007) a obdobně přijatelné
pro ně je uzavření málo využívaných stezek, které mohou sloužit jako významné
migrační trasy živočichů.
Autoři Pouta et al (2004) také došli k závěru, že návštěvníci chráněných území mají
vyšší než průměrné vzdělání a bývají označováni za kategorii tzv. „bílých límečků“.
Management dopadů návštěvníků v chráněných oblastech
„Management dopadů návštěvníků v chráněných oblastech („Protected Area Visitor
Impact Management – PAVIM“) je přístup, který zahrnuje analýzu dopadů cestovního
ruchu, flexibilitu výběru strategie managementu a účast veřejnosti (Zelenka a kol.,
2013:143). Autoři zde uvádí, že tento přístup byl vyvinut pro území s malými zdroji pro
management, tedy ta, která nemají tak rozvinuté lidské zdroje a mají omezené
možnosti financování.
13
2.2.4 Management konfliktů
Podle poznatků Eaglese a McCool Haynese (2002) dochází ke konfliktům, když dva
jedinci, skupiny či skupina a jedinec využívají či dokonce bojují o stejné zdroje, (jedno
prostranství, stezka, stejná cesta, prohlídka určité přírodní atraktivity) nebo když jedna
skupina brání druhé ve využívání a přístupu ke zdrojům či aktivitám.
Zelenka a kol. (2013) uvádějí 4 typy konfliktů (převzato, upraveno):
Konflikty mezi návštěvníky a managementem PKCÚ – mohou nastat v případě
regulace, omezení přístupu či jeho úplného zákazu pro vybraný segment nebo
všechny segmenty, vychází z rozdílných vnímání a cílů obou skupin na otázku
a nutnost ochrany území a míru jeho využívání.
Konflikty mezi návštěvníky při realizaci stejné aktivity – možné předcházet
využitím patřičné zonace, vzděláváním, informovaností.
Konflikty mezi návštěvníky při realizaci různých aktivit – např. mezi aktivními
a pasivními návštěvníky, motorizovanými a nemotorizovanými, lze jim
předcházet vhodnou časovou i prostorovou zonací.
Konflikty mezi rekreačními a nerekreačními aktivitami – může vést až
k závažným konfliktům, je-li část území využívána pro zemědělské účely (lov,
těžba, lesnictví), účelná je opět zonace a informovaní o důvodech povolení dané
aktivity.
2.2.5 Management hromadných akcí
Management hromadných akcí je využíván v případě pořádání velkých kulturních či
sportovních akcí na PKCÚ či v jeho bezprostředním okolí (Zelenka a kol., 2013).
V České republice se jedná např. o závody ve sjezdovém lyžování, cykloturistické
závody, v jejichž průběhu výrazně jednorázově stoupá tlak na místní ekosystémy.
V některých případech pak dochází na základě požadavků organizátora k zásahům do
přírody a krajiny, je vyvíjen větší tlak na infrastrukturu a na případné její rozšíření
(Zelenka a kol., 2013).
14
2.3 Vlivy cestovního ruchu
2.3.1 Environmentální efekty
Podle Hsin-Jung Hsieha a Shiann-Far Kunga (2013) má turismus na životní prostředí
větší vliv než další služby poskytující sektory. Je to proto, že aktivity návštěvníků jsou
spojeny s dopravou a to může rozhodujícím způsobem ovlivňovat míru znečištění.
„V zahraniční literatuře se souhrn dopadů změn vyvolaných ve významné míře
cestovním ruchem v přírodních složkách životního prostředí označuje pojmem
„turistické znečištění“ („tourist pollution“) (Pásková, 2014:55).
Mezi prvními dopady cestovního ruchu na životní prostředí zmiňuje Pásková (2014)
emise. Jedná se o „uvolňování látek nebo energií (pevných, kapalných, plynných,
aerosolových emisí) uvolňovaných ze zdrojů znečištění do složek životního prostředí
(nejčastěji úžeji do ovzduší). Cestovní ruch je jejich zdrojem přímo (např. silniční
a letecká doprava, provoz zařízeních cestovního ruchu obecně) i nepřímo, kdy
spotřebovává zdroje, při jejichž „produkci a/nebo likvidaci vznikají emise – elektrická
energie, stavební a konstrukční materiál atd. (Pásková, 2014:56).
Dalším dopadem uvedeným v citované monografii je eroze. Autorka ji popisuje jako
„proces narušování povrchu přírodnin, zejména odstraňováním vrchní vrstvy půdy,
povrchu hornin působením větru, vody, sněhu ledovce, živých organismů včetně
člověka (kombinace fyzikálního a chemického působení) (Pásková, 2014:57). Člověk
zde může přirozenou erozi podstatně urychlit.
V cestovním ruchu se eroze objevuje „ve formě rozšiřování a prohlubování cest (Ryan,
1991), prošlapávání paralelních a nových cest v okolí památek, přírodních zajímavostí
a v místech narušení původní cesty“. V této souvislosti autorka vysvětluje erozi
v podobě sešlapu: „Sešlapem se rozumí eroze způsobená pohybem lidí po
nezpevněných nebo jen částečně zpevněných komunikacích a ve volné přírodě. (...)
Míra sešlapu vegetačního krytu se využívá jako jeden z indikátorů při monitorování
dopadů cestovního ruchu ve vztahu zejména k pěší turistice...“ (Pásková, 2014:57).
15
Aktivity návštěvníků ovlivňují ekosystémy i dalšími způsoby. Jedná se často
o neúmyslné šíření alochtonních druhů, ke kterému dochází například přenášením
semen rostlin či zárodků živočichů na botách, oděvu, v potravinách nebo dokonce
uvnitř trávicího traktu. Může tím dojít k narušení druhové rozmanitosti, kdy přírůstek
nového živočišného druhu zapříčiní úhyn druhu stávajícího (Pásková, 2014).
Autorka jako další způsob ovlivňování životního prostředí cestovním ruchem uvádí
poškozování přírodních hodnot a biodiverzity. Je to „druh vandalismu způsobovaný
návštěvníky, projevující se vrypy či graffity na skalních a jiných přírodních útvarech,
poškozováním či sběrem vzácných živočišných či rostlinných druhů, nerostů, hornin či
fosílií (zkamenělin)“ (Pásková, 2014:60).
Dopady turismu se v přírodě vyskytují všude, kde je provozován. Některá prostředí jsou
ve své podstatě zranitelnější než jiná. Často to jsou zřídka se vyskytující a ohrožené
druhy nebo zvláště zranitelná přirozená místa výskytu, které jsou pro turisty atraktivní.
Porozumění příčině a typům environmentálních dopadů způsobených turismem, jsou
klíčové v plánování, rozvoji a managementu oblastí přírodního turismu (Newsome,
Moore, Dowling, 2002).
Podle Stefãnica a Butnaru (2013) však turisté mohou přispět k zlepšení životního
prostředí tím, že si osvojí pro-environmentální přístupy a adekvátní chování v rámci
turistických aktivit:
používání dopravní prostředků, které způsobují menší znečištění
zvýšená pozornost chování, které by mohlo poškodit životní prostředí, když
návštěvníci tráví čas v přírodě (ničení rostlin, rušení živočichů, neukládání
odpadků na speciálně určená místa, hluk)
zapojování se do prospěšných akcí pro životní prostředí (účast na výsadbě
stromů, třídění odpadu, šetření s vodou a úspora elektrické energie)
Tento přístup může být realizován na základě adekvátního informování turistů
zaměřeného na environmentální problémy a dopady způsobené rozvojem aktivit
návštěvníků v přírodě (Stefãnica, Butnaru, 2013).
16
2.3.2 Socio-kulturní efekty
Socio-kulturní vlivy cestovního ruchu se s dopady na životní prostředí vzájemně
ovlivňují a jsou provázané co do formy i intenzity (Pásková, 2014).
Příkladem, kde se vzájemně ovlivňují a prolínají socio-kulturní dopady s dopady
environmentálními, je pořádání festivalů. Existuje několik negativních dopadů pořádání
festivalů: poškození životního prostředí, pohazování odpadků, hluk a přelidnění,
požívání alkoholu a drog, konflikty s organizátory festivalu, komodifikace a exploatace
kultury a tradičního způsobu života (Arcodia, Whitford, 2007; Dwyer et al., 2000; Reid,
2007; Saayman, 2000). V rámci pořádání kulturních akcí může docházet ke kongesci
veřejných prostor a komunikací. Jedná se o přetížení prostranství a infrastruktury
využívané návštěvníky destinace (Pásková, 2014). Celkem vzato ale Ardocia a Whitford
(2007) tvrdí, že festivaly jsou primárně společenským fenoménem s potenciálem
přinášet nemálo převážně pozitivních sociálních dopadů.
2.3.3 Kulturní efekty
Častým jevem na hradech a zámcích v České republice bývá inscenizace. „Hraná
původnost“ podle MacCannella, cit. Cohenem (1979:20), nebo „vznikající původnost“
(Cohen, 1988) „znamená komerčně motivované předvádění tradic a obyčejů zpravidla
ve smyslu vžitých představ návštěvníků o kultuře daného etnika.“ (Pásková, 2014)
Autorka jako další dopad uvádí poškozování materiálních kulturních hodnot jakožto
výraz vandalismu, vyskytujících se zejména v historicky významných objektech
a prostranstvích. Jejím „typickým projevem jsou nápisy a graffity na zdech objektů či
nepovolený sběr archeologických nálezů“ (Pásková, 2014:73).
Dopad cestovního ruchu na kulturní identitu může být žádoucí i nežádoucí. „Může jí
posilovat, znovu obnovit nebo naopak oslabovat či úplně zničit. (...) V kladném smyslu
jde o posílení pocitů hrdosti, úcty ke kolektivnímu dědictví, patriotismu a obecně
stimulaci návratu k tradicím či jejich udržování.“ (Pásková, 2014)
17
Dalším aspektem, který cestovní ruch ve velké míře ovlivňuje, je autenticita, zachování
původnosti a jedinečnosti. Jedná se o aspekty představují klíčové parametry z hlediska
památkové péče a zároveň hlavní parametry turistické přitažlivosti historického dědictví
(Pásková, 2014).
2.3.4 Ekonomické efekty
Podle poznatků Pyky a Lednického (2011) se vliv cestovního ruchu v ekonomické sféře
projevuje zejména:
v růstu zaměstnanosti obyvatelstva a rozvoji drobných forem podnikání,
na příjmech, které získají podnikatelské subjekty i obce cestou výdajů turistů,
přílivem investic na budování jak turistické infrastruktury, tak technické
i občanské
Zásadním přínosem jsou příjmy jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance obce i stát
v podobě zisku, mezd a poplatků. Na druhou stranu může mít cestovní ruch
v ekonomické sféře také negativní dopady, jak uvádí Pyka a Lednický (2011):
růst ceny půdy a zvyšování daní a poplatků, které vyvolává rozvoj cestovního
ruchu
nevyužití investic věnovaných do zařízení cestovního ruchu – náklady na
pořízení bývají velmi vysoké, avšak konečné využívání daného zařízení je
později závislé např. na sezónnosti, různorodosti zájmů či módnosti účastníků
cestovního ruchu, a tak majitelé vkládají veškeré své úsilí do maximalizace
zisku v průběhu vrcholné sezóny
zvyšování náročnosti na veřejné služby – např. při pořádání hromadných akcí je
v důsledku vyšší návštěvnosti nutné zvýšit svoz odpadů, zajistit pečlivější
údržbu veřejných komunikací, popř. rozšířit bezpečnostní opatření.
18
2.3.5 Socio-kulturní konflikty
Socio-kulturní dopady cestovního ruchu se mohou měnit v konflikty na daném území.
Stávají se tak velmi nepříznivé pro udržitelnost cestovního ruchu v chráněném území
(Zelenka a kol, 2013).
Jedním z takových konfliktů je střet mezi cyklistou a pěším návštěvníkem. Zdrojem
konfliktu je zde cyklista porušující zákaz vjezdu, a tak vznikají konflikty při
střetu/srážce cyklisty a pěšího návštěvníka (Zelenka a kol, 2013). Taková zkušenost
může být pro pěšího turistu klíčová a ovlivnit jeho příští návštěvu destinace.
Další konflikt nastává mezi cyklistou a managementem chráněného území, když
cyklista nerespektuje omezení jeho pohybu v historickém objektu např. kvůli
cyklistickým tretrám způsobujícím rýhy v dlažbě (Pecha, 2016).
2.3.6 Konkrétní aktivity návštěvníků a jejich dopady
Szilágyi (2004:205) doplněno a upraveno Zelenka a kol (2013), Votápek (2007)
a Turton (2005) uvádějí typické aktivity návštěvníku a jejich dopady následovně:
Tabulka 3: Konkrétní aktivity návštěvníků a jejich dopady (Zdroj: doslova převzato z Zelenka
a kol. 2013)
Aktivita
návštěvníků Dopady Možné regulace
pěší turistika
kongesce na cestách a
prostranstvích, ztráta vegetace na
pěšinách, eroze cest, rušení
živočichů, odhazování odpadků,
přelidnění, sbírání přírodnin, pohyb
mimo cesty
vytváření či rušení cest,
zvyšování jejich kapacity,
bariéry vstupu mimo cesty,
umísťování nádob na odpad
závody a soutěže v
krajině
rostoucí množství soutěžících,
odhazování odpadků, sešlapávání
vegetace, rušení živočichů
vystavování povolenek
s kontrolou tras, sčítáním osob
19
Aktivita
návštěvníků Dopady Možné regulace
cyklistika rozmělňování půdy, narušování
vegetace, eroze půdy
vystavování povolenek, cesty
pouze pro cyklisty
pikniky v přírodě
poškozování vegetace, změny
složení flóry, půdy, sbírání a pálení
dřeva, přenášení plevelů, navyknutí
divoce žijících zvířat na přítomnost
lidí
vytvoření vyhrazených
zpevněných míst
kempování
poškozování vegetace, změny
složení flóry půdy, sbírání a pálení
dřeva, znečišťování okolí výkaly,
přenášení plevelů, vytváření a
rozšiřování neznačených cest,
manipulace a pozměňování místa
kempování, navyknutí divoce
žijících zvířat na přítomnost lidí
povinnost provozovatelů kempů
zajistit dřevo, dobrý stav
sociálních zařízení
2.3.7 Žádoucí vlivy cestovního ruchu
Potenciálním profitem z cestovního ruchu v chráněném území je kromě ekonomického
přínosu také ochrana přírodního a kulturního dědictví. (Eagles, McCool, Haynes, 2002;
doplněno a konkretizováno Zelenkou a kol., 2013)
Pozitivní dopady dle výše zmíněných autorů:
ochrana ekologických procesů, ekosystémů a povodí
ochrana biodiverzity (genů, druhů a ekosystémů)
ochrana, konzervování a zvyšování hodnoty hmotného i nehmotného kulturního
dědictví (včetně pověstí, bájí, tradičních řemesel, folklóru)
vytváření ekonomické hodnoty a ochrana zdrojů, které by jinak zůstaly
nepovšimnuty místními a které znamenaly dříve spíše výdaje, ne zisk a hodnotu
20
přenášení hodnoty (významu) zachování prostřednictvím vzdělávání
a interpretace
snazší komunikace a interpretace hodnoty přírodního a kulturního dědictví
návštěvníkům i místním obyvatelům navštěvovaných regionů, což společně
s procesy ve společnosti vytváří novou generaci odpovědných klientů i obyvatel
podpora výzkumu a zavádění dobrých („nejlepších) environmentálních praktik
a systémů managementu pro ovlivňování různých aktivit návštěvníků
i podnikatelů v CR
zlepšování místních zařízení, staveb a dopravní infrastruktury
podpora financování managementu CHÚ
Pásková (2014) mezi žádoucími vlivy cestovního ruchu uvádí také „růst úrovně
i intenzity ochrany krajiny a péče o ni, udržitelnosti využívání krajinného dědictví
(strategický přístup k rozvoji krajiny, „zelené“ standardy v oblasti cestovního ruchu,
snaha o zachování původnosti a jedinečnosti, využívání biomasy a racionální podpora
využívání obnovitelných zdrojů“ (Pásková, 2014:79).
2.3.8 Nežádoucí vlivy cestovního ruchu
Obecným označením pro souhrn negativních vlivů cestovního ruchu, především
návštěvníků na hostitelskou komunitu a její přírodní a sociální prostředí vyvolaný jejich
velkým množstvím návštěvníků a způsobem rozvoje infrastruktury je turistické
znečištění (Zelenka, Pásková, 2012:583).
Rozvoj cestovního ruchu může být také zdrojem „zániku základního atributu atraktivity
cestovního ruchu – autenticity, původnosti artefaktů a projevů místní kultury, přírodních
(přírodě blízkých) doposud civilizací významněji nenarušených lokalit“ (Pásková,
2014:80). Další negativní dopady viz kapitoly 2.3.1–2.3.6.
21
3 Metodika zpracování
3.1 Metodický postup práce
Autorka se zaměřuje na Kunětickou horu jako na kulturní a přírodní atraktivitu. Ve
svém výzkumu se soustředí na období posledních pěti let provozu atraktivity z důvodu
validního množství nasbíraných a dostupných dat.
NKP Kunětická hora se nachází v ochranném pásmu, které sahá téměř až k Pardubicím
(Jiroušek, 2017). Autorka se však ve své práci zabývá pouze areálem Kunětické hory a
EVL Kunětickou horou.
Pro metodický postup práce byla zvolena kvalitativní strategie. Sběr dat probíhal
v rámci primárního výzkumu formou literární rešerše a polostrukturovaných rozhovorů,
kde byly pokládány otevřené i uzavřené otázky podle pevné struktury tematických
oblastí (Trousil, Jašíková, 2015:135). Rozhovory proběhly s klíčovými osobnostmi
a sice s kastelánem hradu Kunětická hora panem Bc. Milošem Jirouškem, s majetkovým
referentem panem Miroslavem Pechou, s ekologem Ing. Michalem Pešatou a ekologem
Mgr. Janem Jetenským, který kromě rozhovoru poskytl informace z GIS.
V rámci sekundárního výzkumu autorka dále čerpala ze statistických dat správy státního
hradu Kunětická hora, z Plánu péče o EVL Kunětická hora na období 2014-2022
(Centrum ochrany přírody, 2014) a ze seminární práce Dopady kulturních akcí na
udržitelnost Kunětické hory (Vápeníková, 2016). Autorka také vycházela z rozhovoru
s panem Miroslavem Pechou zde dne 29. 10. 2016, který byl hlavním podkladem pro
zpracování výše uvedené seminární práce.
3.2 Sběr informací a průběh šetření
Zkoumání proběhlo formou literární rešerše a 5 polostrukturovaných rozhovorů a sice
s kastelánem hradu panem Bc. Milošem Jirouškem na Kunětické hoře 27. 11 2017,
s referentem majetkové správy panem Miroslavem Pechou dne 28. 2. 2018 také na
hradě Kunětická hora, s Mgr. Janem Jetenským dne 22. 2. 2018 v kanceláři Agentury
ochrany přírody a krajiny regionálního pracoviště Východní Čechy v Pardubicích
22
a Ing. Michalem Pešatou 2. 3. 2018 na Krajském úřadě Pardubického kraje – oddělní
ochrany přírody, odboru životního prostředí a zemědělství. Na Ing. Pešatu
a Mgr. Jetenského autorka dostala kontakt od kastelána Bc. Jirouška pro zodpovězení
otázek s environmentální problematikou. Poslední rozhovor proběhl 8. 3. 2018
s Ing. Miroslavem Vápeníkem, komisařem Dopravního inspektorátu, územní odbor
Pardubice, který podal návrhy na opatření proti cyklistům porušujícím zákaz vjezdu.
Sběr dat proběhl prostřednictvím nahrání rozhovoru na diktafon se souhlasem
všech výše uvedených respondentů.
Autorka také vycházela z informací z rozhovoru ze dne 29. 10. 2016 s majetkovým
referentem panem Miroslavem Pechou, který byl klíčovým respondentem při
vypracování seminární práce Dopady kulturních akcí na udržitelnost Kunětické hory
(Vápeníková, 2016).
Sekundární výzkum vycházel z podkladů správy státního hradu Kunětická hora, které
poskytl Miroslav Pecha, z Plánu péče o EVL Kunětická hora na období 2014–2022
(Centrum ochrany přírody, 2014) a ze systému GIS (AOPK ČR, 2017).
23
4 Průběh a výsledky šetření
4.1 Základní informace o Kunětické hoře
Evropsky významná lokalita, přírodní památka
Kunětická hora se nachází v Pardubickém kraji, okrese Pardubice obci Ráby zhruba
4,5 km ssv. od centra krajského města (Wikipedia: Ráby, 2016).
Obrázek 2: Orientační mapa s vyznačením území přírodní památky a ochranného
pásma Kunětická hora (Zdroj: Centrum ochrany přírody, 2014)
Obrázek 3: Územní vymezení přírodní památky a EVL (Zdroj: AOPK ČR, 2017)
24
Zvláště chráněné území – přírodní památka – se rozprostírá na území o velikosti
27,2319 ha (fialově vyznačené území), EVL zabírá území o rozloze 26,9410 ha (světle
zelené území) (AOPK ČR, 2017). EVL a přírodní památka se tedy překrývají
a nacházejí se na téměř shodném území. EVL byla vyhlášena v roce 2005 a její územní
vymezení bylo určeno podle biotopů, přírodní památka byla vyhlášena v roce 2014
a její územní vymezení bylo zpřesněno na základě hranic pozemků (Jetenský, 2018).
EVL tedy z většiny leží v hranicích přírodní památky.
Předmětem ochrany zvláště chráněného území je páchník hnědý, savci a ptáci vázáni na
porosty doupných stromů a zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin vázané na skalní
útvary, suché trávníky a staré sady (Centrum ochrany přírody, 2014).
Charakteristika přírodních poměrů
Údaje z podkapitoly byly převzaty z Plánu péče o EVL Kunětická hora 2014–2022,
Centrum ochrany přírody 2014, není-li uvedeno jinak.
Kunětická hora je dominantou Pardubicka a se svými 307 metry je nejvyšším bodem
Pardubické kotliny, který vznikl třetihorní činností země (NPÚ: Kunětická hora, 2018).
Velkým zásahem do životního prostředí byla těžba kamene v první polovině 19. století
na výstavbu železnice Praha-Olomouc. Tím došlo ke zničení nejvýhodnějších biotopů
rostlin a živočichů.
EVL Kunětická hora se od ostatních EVL v Pardubickém kraji liší morfologií, ale také
výskytem dřevin. Chybí zde totiž mohutné dřeviny, které jsou ideální pro výskyt
páchníka hnědého jako jsou lípy, duby, nebo i buky a vrby. Z toho vyplývá, že
v současné době ani blízké budoucnosti nelze očekávat vysoký výskyt tohoto
chráněného druhu.
Přehled dalších zvláště chráněných druhů ZCHÚ viz příloha č. 4 – Přehled zvláště
chráněných druhů (Centrum ochrany přírody, 2014).
25
Využívání území
a) ochrana přírody – území je pro výskyt páchníka hnědého součástí Natury 2000,
o ochranu jeho biotopů pečuje občanské sdružení DAPHNE
b) lesní hospodářství
c) zemědělství – ovocné sady, chov zvířat v severozápadní části EVL, „farmový
chov rozmanitých druhů zvěře má podle místních podnikatelů zvýšit přitažlivost
lokality pro obyvatele okolních obcí a měst v rámci krátkodobé příměstské
rekreace“ (Centrum ochrany přírody, 2014:13)
d) jiné využití – kromě těžby kamene měla také negativní vliv výstavba vodojemu
v roce 1956 a jeho rozšíření v roce 1997.
„I přesto představuje navrhované EVL cenné stanoviště úzce specializovaných
skupin živočichů a rostlin. Vzhledem k silným tlakům na komerční využívání
celého areálu „podhradí“ je vyhlášení jakéhokoliv stupně ochrany lokality
žádoucí.“ (Centrum ochrany přírody, 2014)
Národní kulturní památka
Národní kulturní památka Kunětická hora spadá pod správu Národního památkového
ústavu a jedná se o dominantu východočeského Polabí (NPÚ: Kunětická hora, 2018).
Historie
Na základě archeologických výzkumů lze říci, že hradní komplex stál na vrcholu
Kunětické hory v 2. polovině 14. století, k jejímu osídlování docházelo však už
v pravěku (NPÚ: Kunětická hora, 2018).
Kunětická hora plnila důležitou roli i v době husitských válek, kdy patřila ke
strategickým opěrným bodům stoupenců podobojí. „Po dobytí opatovického kláštera ji
obsadil husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka, schopný stratég, původně radikální
orebita, který se nakonec přiklonil k umírněnému křídlu a do dějin vešel jako vítězný
vůdce panské jednoty v bitvě u Lipan“ (NPÚ: Kunětická hora, 2018).
26
O významnosti hradu v této době vypovídá návštěva Vladislava Jagellonského, který při
ní v červenci 1497 pasoval Vojtěcha a Jana na rytíře (Jiroušek, 2012). V roce 1645
panství dobylo španělské vojsko (NPÚ: Kunětická hora, 2018). Vypleněný hrad tak
rychle podléhal zkáze a té ještě dopomohla dlouhodobá těžba kamene probíhající až do
začátku 20. století (Magistrát města Pardubic, 2017). Jejím důsledkem bylo mimo jiné
zničení západní a jihozápadní části hradu, která se při těžbě zřítila do lomu
(NPÚ: Kunětická hora, 2018).
V roce 1917 hrad zakoupil pardubický Muzejní spolek (Magistrát města Pardubic,
2017). Začátkem 20. století Kunětické družstvo ustaveno v roce 1920 započalo opravy
dle projektu Dušana Jurkoviče a architekta Jana Pacla a vznikla tak mimo jiné
vyhlášená prvorepubliková restaurace s hodnotnými interiéry (Magistrát města
Pardubic, 2017).
V roce 1953 hrad přešel do vlastnictví státu, ale nebyl dále udržován a z havarijních
důvodů musel být v 70. letech kompletně uzavřen (Magistrát města Pardubic, 2017).
Znovu zpřístupněn byl v roce 1993 a opravy na něm probíhají průběžně až do dnešních
dnů (NPÚ: Kunětická hora, 2018).
Současnost
V současnosti zde probíhá řada kulturních akcí, divadelních představení, koncertů, akcí
historického charakteru. „V opravených interiérech jsou návštěvníkům k dispozici různé
stálé i sezónní expozice a výstavy, například expozice věnovaná parforsním honům,
které předcházely slavnému dostihu Velké pardubické“ (Magistrát města Pardubic,
2017:14).
Významným lákadlem je Kunětická hora pro milovníky hudby, nabízí se zde široká
škála od příznivců klasiky, přes písničkáře až po rockery, kteří si přijdou na své na
populárním festivalu České hrady (Magistrát města Pardubic, 2017).
27
V rámci zmíněných expozic si návštěvníci v minulém roce mohli prohlédnout výstavu
filmových kostýmů s názvem „Zpátky do pohádky“, která volně navazovala na úspěšný
projekt „Rumburakův hrad“, jenž návštěvníkům připomněl prostory, kde se slavný
seriál natáčel (Magistrát města Pardubic, 2017).
Na „Kuňku“ se pořádají i terénní běhy, řada kulturních akcí – festivalů, slavností,
koncertů, své místo zde má i Východočeské divadlo, které zde v rámci letní scény uvádí
několik představení (NPÚ: Kunětická hora, 2018). Velký zájem je i o svatby, termíny
jsou každoročně plné (Magistrát města Pardubic, 2017).
4.2 Zpracování výsledků šetření
4.2.1 Management Kunětické hory
Provoz Kunětické hory mají na starosti 4 osoby. Jedná se o kastelána Bc. Miloše
Jirouška, referenta majetkové správy Miroslava Pechu, kteří plní funkci managementu
Kunětické hory, dále zde pracuje David Polách, který je hlavním průvodcem na hradě.
Technické záležitosti jsou potom v kompetencích údržbáře. (Pecha, 2018)
Státní hrad spadá pod Národní památkový ústav. Všechna rozhodnutí týkající se úprav
v životním prostředí vydává Krajský úřad, zásahy týkající se památkové péče probíhají
pod dohledem NPÚ (Pecha, 2018).
(Pozn. autorky: rozhovory jsou citovány formou uvedení zdroje nad odstavcem. Pakli-
že je zdrojů informací v odstavci více, je nad odstavcem uvedeno „není-li uvedeno
jinak“ a u příslušné informace v textu je autor citován.)
Zpřístupnění areálu
V areálu neplatí žádná zonace, všechny její části jsou zpřístupněny ve stejné míře
(Jetenský, 2018). Některé části jsou dočasně nepřístupné, ale jen z bezpečnostního
hlediska, např. při kácení. Nejčastěji se areál uzavírá v případě, kdy je jeho část
28
pronajata na základě smluvního vztahu např. pro festival České hrady.cz (Pecha, 2018).
Snahou managementu je však areál co nejvíce nechávat přístupný veřejnosti.
Spolupráce s dalšími aktéry
Management Kunětické hory spolupracuje s Východočeským muzeem, Magistrátem
města Pardubic, Krajským úřadem, Kulturním centrem. Není to ale intenzivní
spolupráce, jedná o poskytnutí materiálů, brožur, map, článků do Turistických novin.
(Pecha, 2016)
Veřejnost, podnikatelé ani návštěvníci nejsou do managementu zařazeni žádným
způsobem. „Spolupracujeme s Destinační společností Východní Čechy, s Ing. Petrou
Pacholíkovou, která v současnosti vede spolek Perníkové srdce Čech. Chceme se stát
členem tohoto spolku, tím se zviditelníme a hodně nám to pomůže s propagací. Celkově
by nám pak organizace měla pomáhat při plnění našich úkolů a cílů.“ (Pecha, 2018)
4.2.1.1 Návštěvnický management
Regulace pohybu návštěvníků
Zdroj: rozhovor s M. Pechou, 2018
Každý návštěvník je povinen dodržovat návštěvní řád hradu a areálu. V možnostech
managementu je návštěvníky maximálně upozornit na to, aby něco nedělali, ale týká se
to spíš hradu než areálu. Mezi prostředky případného zásahu patří vykázání
návštěvníka, ale konečné uposlechnutí pak závisí pouze na návštěvníkovi. Nejcitlivější
na dodržování řádu je hrad samotný, kde management sídlí a případné jeho porušování
má pod kontrolou, má i více možností zakročit. V širším okolí areálu se pak o porušení
dozvídá zpětně, pokud je ze záznamu kamer patrný viník, tak se celý případ dál řeší, ale
většina jich probíhá v noci, kdy je kvalita záznamu nedostačující. Pokud se to stane ve
dne, je zavolána policie. „Nedávno se nám stalo, že byl poškozen plot u parkoviště,
takže jsme zavolali policii, která to v tuhle chvíli řeší.“ (Pecha, 2018)
„Na usměrňování návštěvníků nejsou prostředky, k jejich umírnění má sloužit návštěvní
řád, který by každý návštěvník měl respektovat, ale ne vždy tomu tak je.“ (Pecha, 2018)
29
Segmentace návštěvníků
Zdroj: rozhovor s M. Pechou, 2016
Kunětická hora je významnou lokalitou z mnoha ohledů, ale tím hlavním zůstává hrad
a jeho historie. „Najdou se však návštěvníci, kteří přijdou kvůli přírodě, geologii,
hmyzu, živočichům obecně. Důležitou roli hraje i fakt, že se jedná o klidovou zónu.
V blízkosti se nacházejí dvě velká města – Pardubice a Hradec Králové. Je to výletní
místo pro obyvatele Pardubic a už tomu tak bylo v době první republiky – přirozené
výletní místo i kvůli přírodě. Přijdou sem maminky s kočárky hlavně kvůli tomu, že je
tu zákaz vjezdu, omezený provoz, klid, na jaře to tu kvete, tluče slavík, je slyšet výr, je
to krásný zážitek. Avšak hlavním důvodem návštěvy zůstává hrad.“ (Pecha, 2016)
Informování a komunikace s návštěvníky, využívání ICT
Zdroj informací o využití ICT: rozhovor s M. Pechou, 2018, není-li uvedeno jinak
(Pozn. autorky: rozhovory jsou citovány uvedením zdroje nad odstavcem, je-li zdrojem
více respondentů, jsou citováni u příslušné informace a pod nadpisem je poznámka:
není-li uvedeno jinak.)
Hlavním informačním kanálem jsou webové stránky, jsou propojeny se servery jako je
např. kudyznudy.cz, takže kulturní akce probíhající na Kunětické hoře jsou automaticky
zveřejňovány i na tomto serveru. Ze sociálních sítí je využívána Facebook, kde je
zaregistrováno přes zhruba 2700 fanoušků a dalších přibližně 2700 sledujících.
Významnou součástí propagace jsou webové stránky NPÚ obecně, protože poskytují
ucelené informace o všech hradech a zámcích v ČR. Další využívanou sociální sítí je
Instagram.
Informování za běžného provozu je zajištěno prostřednictvím informačních tabulí
a výkladu průvodců. Přírodě Kunětické hory (z hlediska geologie, botaniky,
entomologie) se věnuje i část expozice v prohlídkové trase (Jiroušek, 2017).
Před vstupní branou na hrad mají návštěvníci možnost pomocí Bluetooth technologie
stáhnout informace o Kunětické hoře.
30
Management konfliktů
Socio-kulturní konflikty: Konflikty s cyklisty
Kunětická hora je přírodní a kulturní památkou, a to s sebou pro návštěvníky nutně
přináší jistá omezení. Způsob, jakým se návštěvníci mají chovat, je uveden
v návštěvním řádu, avšak především cyklisté mají velký problém s jeho dodržováním
(Jiroušek, 2017).
„Střet vzniká v okamžiku, kdy návštěvníky upozorňujte na něco, co dělat nemají. Lze
zaujmout několik postojů: buď to budete ignorovat, nebo na to lidi budete upozorňovat
a v tom okamžiku se takové upozornění změní v konflikt, protože v mnoha případech se
ten jedinec cítí být dotčen. Buď tím, že je napomenut anebo proto, že mu připadá, že je
omezován na svých právech, které jsou v současné době ve společnosti dle jeho mínění
neohraničené.“ (Jiroušek, 2017)
Obrázek 4: Informování návštěvníků pomocí technologie Bluetooth
(Zdroj: vlastní fotografie autorky)
31
„Cyklisté jsou jedna z nejproblematičtějších skupin, nejen na KH. Rok od roku je to
spíše horší. Cyklisté většinou nechodí do hradu, vyšlapou kopec, koupí turistickou
známku a jedou pryč. Profit z jejich návštěvy tedy není moc velký.“ (Pecha, 2016) Když
ale mají zájem jít do hradu, většinou nemají vhodné oblečení. Hlavním problémem jsou
cyklistické tretry, které ničí historickou podlahu (na KH jsou různé typy povrchů – např.
pískovec). „Tito cyklisté ale trvají na návštěvě hradu a nejsou schopni pochopit, že za
těchto podmínek, kdy svou nevhodnou obuví budou poškozovat dlažbu a zároveň
porušovat návštěvní řád, do hradu nesmí. Nastávají pak konflikty v podobě hádek.“
(Pecha, 2016)
„KH je místo, kde se každoročně, jak v sezóně, tak i mimo sezónu, kumulují lidé, chodí
jich sem hodně a jsou to různé skupiny návštěvníků – senioři, rodiny s malými dětmi,
mateřské školky. Odehrálo se zde několik děsivých momentů, jelikož KH je poměrně
nepřehledný terén (i když se to po revitalizaci zlepšilo, pořád tu jsou zatáčky dolů)“
(Pecha, 2016). „V dnešní době se lidé hodně orientují na fyzickou kondici (běhají, jezdí
na kole), mají potřebu vyjet kopec až nahoru, a poté ho také velmi riskantně sjíždí
dolů.“ (Jiroušek, 2017) „Potom se stává, že se cyklista řítí dolů, v zatáčce je
rozprostřená mateřská školka, kterou cyklista nevidí a školka ani nepředpokládá, že by
tam jel, když je tam zákaz. I když na něj budete křičet, pojede stejně rychle dál.“
(Pecha, 2016)
„Já sám jsem s nimi měl několik konfliktů i fyzických napadení. Například jdete dolů
po levé straně silnice, proti vám jede cyklista, který porušuje zákaz vjezdu, vy ho na to
upozorníte, a on nejen, že nesesedne z kola, ani vás neobjede a narazí přímo do vás.
Výsledkem jsou krvácející zranění, v horším případě bezvědomí.“ (Pecha, 2016)
Další nerespektování pravidel se objevuje při odkládání kol. Na KH je k dispozici
několik stojanů. Jsou u Restaurace pod Kunětickou horou, kde je velký prostor
vyhraněný speciálně pro kola, monitorovaný. „Bohužel jsou návštěvníci schopni kola
nechat téměř všude, obsadit jimi celé nádvoří bez ohledu na to, že je opírají o historické
zdivo. Do hradu ve většině případů tedy nejdou, nebo tam jít nemohou, takže
32
ekonomický přínos z jejich návštěvy je pro hrad pouze v podobě prodané turistické
známky či vizitky, ale problémů s nimi je výrazně víc.“ (Pecha, 2016)
Nejsou zde zavedena žádná opatření, která by konfliktům mohla zabránit. „Když vidím
cyklistu, mohu mu říct, aby sesedl z kola, ale já nemám žádné prostředky, jak ho
donutit, aby to skutečně udělal. A pak z toho plynou i různá fyzická napadení a to se
nezmění, to bude každý rok stejné.“ (Pecha, 2018) Jednotlivé střety se
nezaznamenávají, ale odhadem je jich desítky za rok (Pecha, 2018).
Konflikty vznikají i mezi různými segmenty návštěvníků, rodiče s dětmi ve snaze
ochránit své děti upozorňují cyklistu, že zde platí zákaz vjezdu a platí to i pro
automobilisty. (K takovým konfliktům pak ve většině případů dochází bez přítomnosti
správy.) (Jiroušek, 2017)
Management hromadných akcí
Kulturní akce a jejich význam
Zdroj informací: rozhovor s M. Jirouškem, 2017
Kulturní akce nepochybně zvyšují návštěvnost, jejich důležitou funkcí je ale také
propagace této kulturní a přírodní atraktivity. Díky kulturním akcím hradu roste
Obrázek 5: Příklad cyklisty porušujícího zákaz vjezdu (Zdroj: vlastní fotografie autorky)
33
popularita, těší se zájmu veřejnosti i zájmu mediálnímu. To všechno má vliv na chod
celého objektu, který má pak větší možnosti a šance uspět v žádostech o dotace, protože
na sebe soustředí pozornost.
Management kulturních akcí
Navzdory významu kulturních akcí jejich počet v posledních pěti letech klesl. Je to
zapříčiněno nedostatečným počtem potřebných zaměstnanců k uskutečnění takových
akcí (Pecha, 2018). Významným faktorem v omezení počtu akcí bylo i zavedení EET a
nespokojenost správy s pořadateli některých akcí (Pecha, 2018). Také už neprobíhají
akce pro školy, protože se pořadatelům nepodařila naplnit kapacita (Pecha, 2018).
Přehled programů kulturních akcí v letech 2012 a 2017 viz Příloha č. 3.
Akcí s až alarmující účastí návštěvníků v chráněné lokalitě byl v minulosti festival
České hrady.cz. Avšak v roce 2015 proběhla revitalizace zeleně, která byla financovaná
z prostředků Operačního programu Ministerstva životního prostředí, kde je nutné zajistit
udržitelnost celého projektu, jinak hrozí vrácení peněz. Udržitelnost projektu však
zdaleka nebyla hlavní příčinou odsunutí akce na jiné pozemky.
„Akce České hrady.cz v posledních letech hodně získala na popularitě a poslední
ročníky, které tam probíhaly, byly daleko nad únosnou kapacitou takhle malého území
pod hradem. Uznal to i sám pořadatel. Bylo to na hranici celkové udržitelnosti, lidé si tu
akci už nemohli užít, bylo to nepříjemné i pro účinkující a pro okolí celkově festival
představoval ohromnou zátěž.“ (Pecha, 2016)
Dopad festivalu na areál KH (prostor pod hradem – jižním svahem KH) je v současnosti
minimální, v posledních letech je využíván jen jako stanové městečko, které
nepředstavuje takovou zátěž ani pro nově vysázené stromky. (Pecha, 2016)
34
Masivní dění v areálu se výrazně omezilo, v současnosti se tu odehrávají jen některé
doprovodné aktivity, některé akce byly zrušeny úplně. „Byla to přirozená reakce na to,
že tato krajina požívá určité ochrany a má určitý význam a vzhledem k tomu, že ty akce
jsou jednorázové a velmi časově omezené, tak si nemyslím, že to představuje nějak
výrazný zásah nebo výrazné omezení pro EVL.“ (Jiroušek, 2017)
Regulace návštěvnosti výší vstupného
Zdroj informací: M. Jiroušek, 2017
Návštěvnost se reguluje stanovováním výše vstupného, pro kulturní akce se stanovuje
vstupné speciálně a hlavním důvodem jsou náklady související s akcí. „Když
účinkujícím platíme honorář, zvedneme vstupné. Někdy se i za běžného provozu
reguluje výše vstupného na běžnou prohlídku, čímž se reguluje počet lidí, kteří se vpustí
do areálu, čímž se omezuje počet zájemců. Jestliže už je nežádoucí vpouštět další
návštěvníky, kteří by svou početností areál mohli poškodit, navýší se vstupné, je to
nástroj regulace počtu návštěvníků.“ (Jiroušek, 2017)
Obrázek 6: Prostor pro stanové městečko v době konání festivalu České hrady.cz
(Zdroj: vlastní fotografie autorky)
35
Výše vstupného se stanovuje ve většině případů na začátku roku na základě toho, jaká
byla návštěvnost, náklady a výše vstupného minulý rok.
Cenová politika při kulturních akcích
Vstupné někdy zůstává ve stejné výši, někdy vstupenka zahrnuje obě složky – jak na
akci, tak na prohlídku – v těchto případech se stává, že se cena vstupného sníží. „Když
platíme honorář účinkujícím, odvíjí se vstupné od výše honoráře, dále stanovíme odhad,
kolik přijde lidí, a na základě toho se určí výše vstupného. Je-li příliš vysoká, musíme
začít kalkulovat, kde bude možno ušetřit na nákladech (nižší počet účinkujících nebo se
sníží vstupné i u hradu). Celková výše společné vstupenky je pak jistým kompromisem
– aby došlo k pokrytí nákladů a zároveň cena vstupenky nebyla příliš vysoká.“
(Jiroušek, 2017)
Kulturní akce nemají významný ekonomický přínos. „Když necháme vystoupit místní
sbor, protože je místní a měli bychom to udělat, ale přijdou tam jenom rodiče a my tu
akci dotujeme, tak na tom nic nevyděláme nebo naopak proděláme. Stejně jak
ekonomický výnos ovlivňuje počasí, když bude pršet, nikdo nepřijde a hrad na akci
prodělá.“ (Jiroušek, 2017)
Další faktory ovlivňující návštěvnost
Zdroj informací: rozhovor s M. Pechou, 2016
Kulturní akce sice pomáhají navýšit návštěvnost, avšak nejdůležitějším faktorem, který
ji ovlivňuje, je počasí. „I když je program sebelepší, ale nevyjde počasí, lidé stejně
nepřijdou. Je to pochopitelné, trávit celý den v nepříznivých klimatických podmínkách
je značně nepříjemné. Dalším faktorem je kumulace jiných akcí v okolí. Když se bude
v blízkém okolí konat nějaká akce, která lidi přitáhne, opět bude návštěvnost na KH
nižší. Může to být akce, o které se ani nedozvíme, samozřejmě o akcích formátu Velká
pardubická, jiná velká sportovní událost nebo velký koncert, víme, a snažíme se v tu
chvíli nekonkurovat a naše akce směřovat na jiné termíny. Ale může se stát, že přijde
nějaká větší neplánovaná akce a i kdybyste udělali cokoliv, lidi nepřijdou. Dalším
problémem je dostupnost. Nejezdí sem vlaky, autobusy, počet míst na parkovišti je
značně omezen, a tudíž pořádat akce večer znamená rovněž velmi nízkou návštěvnost,
36
protože se sem návštěvníci v případě větší akce nemají jak dostat. Významným
faktorem je i počet akcí a jejich rozložení v sezóně (začátek/konec sezóny).
Samozřejmostí je vhodně nastavená propagace.“ (Pecha, 2016)
4.2.2 Dopady konkrétních aktivit
Kempování, pikniky
Zdroj informací: M. Jiroušek, 2017
Kempování není povoleno, ale v řádech jednotkách za rok se stane, že si někdo rozbalí
stan. V takovém případě správa kempující upozorní na zákaz a domluví se s nimi, aby
místo bylo do druhého dne vyklizené. Ke konfliktům zde nedochází. (Jiroušek, 2017)
„Specifická akce jsou České hrady.cz, kdy si lidé rozdělají stany téměř všude, i po
svazích, ale to je bezvýznamné, protože druhý den se odpadky uklidí, za tři dny se tráva
zregeneruje a je to vyřešené. Nejedná se o trvalou změnu stavu.“ (Jiroušek, 2017)
Svatby
Zdroj informací: rozhovor s M. Pechou, 2018
Během svateb není běžný provoz omezován. Jediným omezením je dočasné uzavření
Rytířského sálu po dobu konání obřadu (cca půl hodiny). Svatba je podle zákona
veřejná událost, takže není možné někomu vysloveně zabránit tomu, aby tam šel. Ale
většina návštěvníků chápe, že se jedná o soukromý obřad. Po svatbě tam nahlédnou,
nevznikají žádné problémy.
V areálu platí zákaz vjezdu, ale u svateb se výjimečně povoluje zajet auty až k hradu,
jejich počet bývá omezen na 15, je to především kvůli snazší dostupnosti pro starší
svatebčany (prarodiče apod.).
Běžecké závody
Stává se, že organizátoři z počátku požadují různé překážky, chtějí běhat v místech, kde
to není možné, to ale bývá předmětem prvním schůzky mezi pořadateli
37
a managementem Kunětické hory, kde se stanoví požadavky a pravidla, která se
v průběhu závodu dodrží (Pecha, 2018).
Na některých závodech KH tvoří jen malý úsek celé trati, důsledkem je pak pomalování
KH nějakými značkami. Většina pořadatelů ví, že by měli mít s vlastníkem pozemku
vyjednaný vstup pro závod a pak mají
v podmínkách využívání areálu – značení se
musí odehrát jen v určitých mezích, nemá to
trvalý charakter, jedná se o přenosné záležitosti
(fáborky, cedulky v zemi, malba po dešti
zmizí). (Jiroušek, 2017
Kongesce je případ dvou akcí ročně, kdy se
v areálu vystřídá 2000–2500 návštěvníků denně a to je maximum, už je zřejmé, že je to
návštěvníkům nepříjemné, protože si objekt tolik neužijí. (Pecha, 2016) „Extrémní
navýšení návštěvnosti hradu není současnou hrozbou, pokud by přišlo víc než 2500
návštěvníků za den, je to problém, už jsme to řešili s panem kastelánem, omezili
bychom přísun nových návštěvníků na hrad tím, že bychom omezili provoz, počítali
Obrázek 7: Běžecký závod za běžného provozu (Zdroj: vlastní fotografie autorky)
Obrázek 8: Značení závodu v terénu
(Zdroj: vlastní fotografie autorky)
38
bychom návštěvníky a pouštěli je na hrad v půlhodinových intervalech, ještě se však
nestalo, že by takový zásah byl potřeba.
Návštěvnost hradu 45 000 lidí ročně je ještě v rámci únosné kapacity, větší návštěvnost
už by představovala problém.“ (Pecha, 2016)
Tabulka 4: Návštěvnost hradu Kunětická hora v posledních pěti letech
(Zdroj: statistiky správy KH, 2018)
4.2.3 Zachování autenticity
Zdroj informací: rozhovor s M. Jirouškem, 2017
Uchování areálu je permanentní činnost vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici větší
finanční prostředky, které by umožnily jednorázovou opravu celého areálu. Pořád je
nějaká část areálu ohrožená a cílem managementu je předvést památku v takovém stavu
v jakém se dochovala, předat ji dál dalším generacím.
Zdroj informací: rozhovor s M. Pechou, 2018
Původní podoba hradu navíc není známa. „Památka dlouho chátrala a už od poloviny
20. let 20. století proběhla spousta stavebních zásahů, které neodpovídaly historické
podstatě objektu. Naše výhoda spočívá v tom, že architektura Dušana Jurkoviče je
předmětem památkové ochrany. Projekt dnes už bývalé restaurace by v současnosti
s největší pravděpodobnosti nebyl schválen. Jde totiž proti principům památkové péče
(prioritou je zachovat dochované, konzervovat a o konzervované pečovat). Avšak
dnešní obnova jeho staveb na Kunětické hoře je možná, protože jsou součástí
památkové ochrany, Kunětická hora je od poloviny 50. let kulturní památkou a dnes už
Rok Počet návštěvníků
2012 29 420
2013 30 303
2014 36 773
2015 43 548
2016 34 635
2017 40 523
39
národní kulturní památkou, dochovalo se množství fotografií, ale především
Jurkovičových návrhů a plánů, což umožní téměř dokonalou obnovu“ (Pecha, 2018).
Hodně fatální zásah byl ve 20.–30. letech a velmi nešetrné zásahy proběhly v 80. letech,
kdyby byly strženy původní Pernštejnské omítky a byly nahrazeny omítkami
strojovými, čímž došlo k degradaci celého objektu.
Poslední zbytky zříceniny, které se dochovaly a které chce správa hradu zachránit, se
nacházejí u oken v severním křídle hradního paláce. Zásahů do původní podoby bylo ve
20. století tolik, že je objekt opravdu velmi degradován a cílem je uchovat to, co je
hodno památkové ochrany, aby byl hrad zpřístupněn a návštěvníkům se mohly ukazovat
ty poslední autentické zbytky, které tu jsou.“ (Pecha, 2018)
Součástí projektu obnovy Jurkovičovy restaurace jsou i změny ve hradním paláci, kde
bychom chtěli zpřístupnit poprvé severní křídlo, kde jsou nejhodnotnější části omítky.
Kolem bude vytvořen ochoz a návštěvníci tak budou moci sledovat to nejcennější, co se
z hradu dochovalo.“ (Pecha, 2018)
Obrázek 9: Architektura Dušana Jurkoviče na Kunětické hoře ve 20. letech 20. století
(Zdroj: NPÚ: Kunětická hora, 2018)
40
4.2.4 Financování
Zdroj: rozhovor s kastelánem Bc. Milošem Jirouškem
Financování na KH se skládá z několika zdrojů. NPÚ je příspěvkovou organizací
zřizovanou Ministerstvem kultury. Část příspěvků je využita na provoz objektu (vodné,
stočné, mzdy, elektřina). „Část finančních prostředků tvoří příjmy z kulturních akcí
nebo pronájmů. Řada akcí se odehrává tak, že naše pozemky pouze pronajmeme a na
nich se daná akce koná (např. České hrady.cz) V tomto případě lze hovořit
o významnějším příjmu, protože dostaneme peníze za pronájem. Probíhá to
prostřednictvím nájemní smlouvy, kde je přesně stanoveno, co se na daných prostorách
smí a nesmí odehrávat v určitém časovém rozmezí, čímž jsou ty prostory také
chráněny.“ (Jiroušek, 2017)
Část peněz se vydělá na vstupném, z prodeje upomínkových předmětů. Z těchto zdrojů
je možné financovat provoz a drobné opravy během roku, na rozsáhlejší rekonstrukce
už to ale nestačí, v těchto případech je třeba účelového přispění např. zřizovatele –
Ministerstva kultury nebo Evropských fondů. („Teď žádáme o příspěvek z IROP – ITI –
– pro tu je připravený projekt na opravu části hradu nebo některých částí areálu“
(Jiroušek, 2017).“ V minulosti bylo čerpáno z Operačního programu životního prostředí
na úpravu a péči o zeleň, někdy jsou k dispozici i drobné příspěvky z Krajského úřadu
z Oboru ŽP, které má vyčleněné prostředky na zásahy a údržbu významných lokalit.
Rozpočet
Zdroj informací: rozhovor s M. Pechou, 2018
Rozpočet se tvoří začátkem roku, stanovují se v něm částky, s kterými se bude po dobu
jednoho roku hospodařit. Do konce roku se rozpočet musí vyčerpat. Vytváří se ve
spolupráci s Územní památkovou správou na Sychrově, která je přímo nadřízená správě
hradu Kunětická hora. Pan kastelán na základě poznatků z minulého roku stanovuje
předpokládané sumy, např. odhad sezóny, kolik se vydělá za rok. Stanoví se jednotlivé
částky, do konce března se rozpočet musí schválit a podle něj se celý rok provoz řídí.
Například se stanoví, že hrad vybere 2 miliony Kč na vstupném. Částka, která pak
zbude nad rámec rozpočtu, se stává součástí rozpočtu celého Národního památkového
41
ústavu, nemíří jen na konkrétní objekt, ale je součástí celého rozpočtu. Jsou z ní pak
podporovány finančně slabší objekty.
4.2.5 Dopady návštěvnosti a jejich management
Environmentální efekty
Emise vzniklé silniční dopravou nejsou sledovány, avšak podle Jirouška (2017) a Pechy
(2016) nemají významný dopad. Nepřímé emise se dle zmíněných autorů nevyskytují.
Významným zásahem do přírody a krajiny bylo rozšíření podzemních zásobníků pitné
vody. Jedná se však o vodárenskou soustavu, která zásobuje pitnou vodou část Pardubic
a okolní obce, Kunětická hora je přímo k tomuto zdroji připojena, nejedná se
o samostatné zásobování hradu, které by mělo nějaké důsledky (Jiroušek, 2017).
V rámci odpadového hospodářství je pro návštěvnickou veřejnost a správu objektu
vybudována kanalizace a objekt má vlastní čističku odpadních vod a je vytápěn
elektřinou (Jiroušek, 2017).
K překročení hladiny hlučnosti dochází v rámci koncertů a divadelních vystoupeních,
jedná se však pouze o jednorázové záležitosti v řádu jednotek za rok (Jiroušek, 2017).
„Prostor amfiteátru (u parkoviště dole pod hradem) je občas dějištěm některých akcí, ať
už kulturních nebo nějakých jiných a tam se počítá v rámci údržby areálu se zatížením
tak, že se seká častěji nebo v nějakém intervalu před tou plánovanou akcí a počítá se
s tím v rámci režimu údržby. Není to ale tak, že by se před akcí posekalo na nějaký
nízký vzrůst, ale třeba se tráva nechá i narůst schválně, protože když se sešlape při akci,
tak má sklon se sama revitalizovat, takže během několika dní, nejpozději týdne, 14 dnů
se porost opět obnoví.“ (Jiroušek, 2017)
42
„Z environmentálního pohledu snaha o udržení vegetace v těchto místech nemá
význam. Seká se zde příliš často a tím jsou podporovány jen traviny. Je to plocha, která
je nejvíc ovlivněná sešlapem, na části tohoto území je ale i pastva, kam už návštěvníci
nechodí.“ (Pešata, 2018)
Zdroj informací: rozhovor s Ing. M. Pešatou, 2018 (není-li uvedeno jinak)
Záznamy o výskytu rostlin a živočichů za posledních pět let
Záznamy o vývoji výskytu jednotlivých rostlin a živočichů za posledních pět let zatím
nebyly uskutečněny, protože lokalita byla vyhlášena přírodní památkou v roce 2014, ve
stejném roce byl schválen Plán péče o EVL Kunětická hora na období 2014–2022
a cílené průzkumy o stavu/vývoji výskytu se provádějí jednou za pět až deset let. Nelze
tedy jednoznačně určit, jak se snížila nebo zvýšila početnost páchníka hnědého, je
možné odhadnout pouze trend, který je v závislosti na množství biotopů stoupající.
Obnovila se spousta sadů a prosvětlují se další území, plocha pro jeho výskyt se
zvětšila, takže trend výskytu je rostoucí.
Obrázek 10: Často sečené prostory amfiteátru (dějiště některých
kulturních akcí) (Zdroj: vlastní fotografie autorky)
43
Další stoupající trend je pro výskyt modráska očkovaného, protože nyní je plocha pro
jeho výskyt stabilizovaná, dřív tam vůbec nebyla. Vegetace skal zůstává stejná, trend je
stávající, a tudíž pozitivní.
Změna stavu vegetace v závislosti na návštěvnosti
Stav vegetace se plošně výrazně nemění. Nachází se zde udržované vyšlapané cesty,
sešlap není vnímán negativně, nové cesty nevznikají.
Struktura cest je dostatečná a návštěvníci zde nemají významný negativní vliv. Jsou zde
plochy, které kdyby zde nebyl provozován žádný cestovní ruch, by se daly přírodně
zvětšovat, ale nejsou to tak významné plochy, které by vyžadovaly zákaz vstupu
návštěvníků. Je řada ploch, kde se dnes v ochraně přírody využívá návštěvníků, protože
udržují plochy sešlapem, ty pak nezarostou a jejich zásah formou sešlapu je žádoucí.
Obrázek 11: Ukázka vyšlapaných cest k vyhlídce na hradbách
(Zdroj: vlastní fotografie autorky)
44
„Druhy rostlin, které jsou environmentálně významné a nejsou konkurenčně schopné,
preferují třeba i holou půdu bez rostlinného pokryvu, kde se jejich semínka můžou
uchytit a můžou tam vyrůst. Naproti tomu v zapojeném travnatém drnu semínka nemají
šanci, protože je trávy udusí než vyrostou.“ Potvrzuje pozitivní dopad sešlapu Jetenský
(2018).
Nebyl zaznamenán žádný výrazný vliv návštěvnosti, který by musel být řešen
omezením pohybu návštěvníků, vyhrazením míst, kde se mohou pohybovat, popř.
omezením akcí. Ani nepořádek, který vznikne po návštěvnících v důsledku pořádání
akcí nepředstavuje výrazný dlouhodobý zásah, protože sám pořadatel akce zajišťuje
uklizení prostor a uvedení do původního stavu hned po ukončení akce.
Nové cesty nevznikají, což se děje také kvůli tomu, že část areálu je z důvodu pastvy
oplocená. Vznik nových nezpevněných cest by ale v akceptovatelném počtu 1 až 2
vzhledem k pozitivnímu vnímání sešlapu nebyl problém.
Fakt, že návštěvníci chodí do sadů nebo na louku je též vnímán pozitivně. Také sešlap
trávníků zde má své zastoupení. „Kdyby se jednalo o jiných druh povrchu, došlo by
k tomu, že bychom přesně vyhranili kudy se návštěvníci smí pohybovat, aby sešlapem
udržovali pouze bezlesé odhalené plochy. Ani vyšlapané cestičky u ohrady s jeleny na
případnou půdní erozi nemají vliv.“ (Pešata, 2018)
Obrázek 12: Vyšlapaná cesta u ohrady s jeleny (Zdroj: vlastní fotografie autorky)
45
Přesouvání živočichů v závislosti na pohybu návštěvníků
Přítomnost návštěvníků pro páchníka hnědého nepředstavuje žádnou zátěž v žádných
místech, žije v dutinách stromů a mohli by mu uškodit jen kdyby ze stromů vybírali
trouch, pro což nemají důvod. (Jetenský, 2018)
Živočichové na návštěvníky zvyklí. Příkladem je výr velký, který je běžně v přírodě
velmi náchylný na rušení, nesnese ho ani v krátkodobém měřítku, ale na KH hnízdí už
nejméně posledních 10 let, vyvádí mláďata, i když se tam konají festivaly o tisících
lidech.
Plši můžou být lehce vytlačováni od hlavních cest, ale všechna zde žijící zvířata jsou
přizpůsobivá. Není zde provozován cestovní ruch v takové míře, aby byl problémem
pro výskyt zde žijících živočichů.
Pozitivní vliv návštěvníků na životní prostředí
Významným pozitivním vlivem návštěvnosti je, když návštěvníci přírodní a národní
kulturní památku vnímají pozitivně, když z místa odejdou spokojení a šíří to dál. Také
způsob, jakým je přírodní památka upravována, mění jejich celkové vnímání toho, jak
chráněné lokality vypadají, protože v očích mnohých jsou chráněná území neudržovaná
a hustě zarostlá, nepřístupná. „Spousta lidí vnímá přírodní památky nebo přírodní
rezervace jako bezzásahové plochy. Ale tohle v žádném případě není cílem ochrany,
není cílem návštěvníky vyhnat a nechat lokalitu nekontrolovaným způsobem zarůst.“
(Pešata, 2018)
„Naším cílem je lidem tu lokalitu ukázat, protože jsou to oni, kdo v konečném důsledku
rozhoduje o finančních prostředcích, které do lokality budou či nebudou investovány...
Můžeme říct, že od té doby, co byla lokalita vyhlášena přírodní památkou a jsou zde
realizovány postupy směřující k jejímu udržení, jsme se nesetkali s nějakou významnou
negací, kritikou. Všichni to hodnotí pozitivně, protože tam vidí určitý pokrok.
Samozřejmě to vyžaduje určitě finanční prostředky, ale ty jsou adekvátní a návštěvníci
jsou spokojení, protože vidí, že je možné tam pokračovat v pořádání festivalu – i když
se jedná o přírodní památku.“ (Pešata, 2018)
46
Soulad cestovního ruchu, ochrany přírodní a národní kulturní památky
Organizace akcí a ochrana přírody si neodporuje. „Je to v souladu s moderními trendy
na ochranu přírody, nejde o to všude zakázat přístup. KH není ten případ, kde by to zde
žijící druhy živočichů potřebovali. Kunětická hora je dobrý příklad toho, že spolu
všechno může vycházet při vzájemném pochopení všech stran, protože často dochází ke
střetům s památkáři, jelikož mají jiné požadavky na vzhled hradu než my, ale
momentálně, včetně NPÚ, panuje takový konsenzus, že se spolu dokážeme dohodnout
a směřovat postup ze všech stran k co nejlepším výsledkům. Není to tak, že by členové
NPÚ ustoupili a dominovala by zde ochrana přírody.“ (Pešata, 2018)
„Například chceme opravovat zbytky hradeb, které jsou po stráních Kunětické hory, ale
vlivem času už zarostly stromy nebo keři. Druhá strana (ekologové) je považuje za
cenné a my z pohledu zachování hradu potřebujeme, aby v některých úsecích byly
dokonce odstraněny, protože kořenovým systémem narušují konstrukce zbytku hradeb.
Takže potom s prostředníkem, kterým je odborným dohled – Krajský úřad, odbor
životního prostředí – vedeme diskuzi o tom, co má přednost a co čemu ustoupí, co
můžeme a nemůžeme udělat, jakým způsobem.“ (Jiroušek, 2017)
„Velký přínos spatřuji v tom, že návštěvníci odejdou spokojení. Vidí, že je to EVL,
národní kulturní památka, přírodní památka a všechny typy ochran, které to území
využívá, jsou tu v souladu aplikovány, aniž by nějaká byla upřednostňována. Tenhle
přístup může v důsledku pozitivně ovlivnit celkovou ochranu přírody.“ (Pešata, 2018)
Dostatečně informovaní návštěvníci
Každý návštěvník počet informačních tabulí může vnímat jinak, pro někoho to bude
příliš, pro někoho nedostatek. Ale vzhledem k dnešním internetovým možnostem si
návštěvníci mohou informace sami snadno vyhledat. „Jako přehnané hodnotím dnešní
naučné stezky, kde jsou informační cedule na každých pěti metrech, na KH si to vůbec
nedokážu představit. Na začátku při vstupu do chráněné lokality informační tabule jsou
a pro návštěvníky, kterým to nestačí, a vyžadují další informace, tu jsou nebo kdekoliv
jinde dveře otevřené, není problém ty informace poskytnout. Na druhou stranu existuje
spousta návštěvníků, které ty informace nezajímají, např. návštěvníci hudebního
47
festivalu. Nezajímá je, jak vypadá páchník hnědý, když zavítají do chráněné lokality,
přečtou si to. Je možné počet informačních tabulí zvýšit, jsou na to prostorové kapacity,
ale není to naší prioritou v současné době.“ (Pešata, 2018)
„Ani z mého pohledu ochrany krajiny velké množství informačních cedulí v lokalitě
není žádoucí. Upřednostnil bych spíše internetové odkazy pro návštěvníky, které to
opravdu zajímá, ale nezabíral bych příliš místa v přírodě, nenarušoval tu krajinu.“
(Jetenský, 2018)
Informační tabule a pohyb návštěvníků
Pohybu návštěvníků zatím nemusel být ve vztahu k životnímu prostředí nijak
regulován. Nenastala situace, že by návštěvníci chodili do blízkosti výra a nějak ho
rušili. „Na přesné místo jeho výskytu neupozorňujeme, protože i vliv informačních
cedulí může být v tomto smyslu negativní. Určitému typu návštěvníků bude stačit, že ví,
v jakých místech se vyskytuje, ale jsou i tací, kteří ho budou chtít v tom místě vidět. I ti,
Obrázek 13: Informace pro návštěvníky u vstupu do EVL (Zdroj: vlastní fotografie autorky)
48
kteří to budou chtít jen vidět (v případě výra velkého), působí negativně, protože když
uvedeme, že na této skále hnízdí výr, každý tam za ním poleze – a on tam určitě nebude.
Takže čím víc informací bude a čím konkrétnější budou, tím horší můžou mít dopad.“
(Pešata, 2018)
V dnešní době a vzhledem k dostupnosti informací si nemyslím, že bychom potřebovali
tolik informačních cedulí uvnitř chráněné lokality.“ (Pešata, 2018)
Vliv kulturních akcí na životní prostředí
Pořádání akcí nepodléhá souhlasu Krajského úřadu – odboru životního prostředí, ale
o jednotlivých akcích má Krajský úřad přehled, kdyby některá byla v rozporu
s ochranou přírody, nastalo by jednání se správou, dohodl by se jiným režim. „Zatím
jsme nenarazili na akci, která by vyžadovala náš vstup z hlediska ochrany přírody
k jejímu usměrnění.“ (Pešata, 2018)
Vliv návštěvnosti na stres zvířat
Je zde potenciál, že kdyby tu návštěvníci vůbec nebyli, živočichové by obsadili ještě
větší oblast. Ale živočichové, kteří by byli významně stresovaní přítomností
návštěvníků na Kunětické hoře nejsou. Lidé navštěvovali Kunětickou horu v hojném
počtu odedávna (počátky sahají až do pravěku - NPÚ: Kunětická hora, 2018). A podle
toho se tady vyskytují dané druhy živočichů, ti, kterým přítomnosti lidí nevadí. Zvířata,
která by trpěla civilizačním stresem, se zde nevyskytují a nevyskytovali se zde ani
v době vyhlášení přírodní památky.
49
Nepřímý vliv návštěvníků na životní prostředí
Nepřímý negativní dopad návštěvníků představuje obora s jeleny. Jedná se o pozemek
ve vlastnictví NPÚ, který ho ale pronajímá majitelům Restaurace pod Kunětickou horou
a ti ho využívají jako oboru pro jeleny (Pecha, 2018). Dle podnikatelů se jedná o
zatraktivnění plochy pro návštěvníky, avšak výskyt jelenů zde z environmentálního
hlediska není žádoucí, protože jeleni ohlodávají stromky v zimě. „Je snaha tomu
předcházet, stromky se natírají, dávají se jelenům větve k okusu, aby měli alternativu.
Majitelé také už ale dostali pokutu od Inspekce životního prostředí za nepřiměřený okus
stromů. Z environmentálního hlediska by bylo lepší mít celý sad bez této obory s jeleny,
popřípadě bychom uvítali snížení intenzity pastvy v ohradách. Majitelé už upustili od
jedné ohrady, místo ní je teď plocha pro modráska očkovaného (zvláště chráněný
druh).“ (Pešata, 2018) Lze tedy říci, že se vliv této ohrady za posledních pět let zmenšil.
Obrázek 14: Bílý nátěr jako ochranné opatření proti okusu stromků
(Zdroj: vlastní fotografie autorky)
50
„Okusování stromků představuje ohrožení i pro výskyt páchníka, protože když jeleni
stromy, kde se páchník vyskytuje, okusují, rychleji odumírají, a tím mu ničí přirozené
podmínky výskytu. Oboru s jeleny nevnímám moc pozitivně.“ (Jetenský, 2018)
Spolupráce se skauty - ochrana a péče o životního prostředí
„Spolupracujeme jen se skautskými oddíly, většinou na KH přijedou v dubnu, zhruba
3 dny nocují v tzv. skautské rokli, kde mají svůj program, jehož součástí je, že uklízejí
okolí KH. Takové návštěvníky rádi vítáme, ale bohužel jich není příliš.“ (Pecha, 2016)
Tato událost se koná pravidelně každý rok (Pecha, 2018).
Kulturní efekty - vandalismus
Vrypy nebo graffiti v areálu se vyskytnou zhruba 3x za pět let (případy, které stojí za
povšimnutí) (Jiroušek, 2017). „Jednou byla posprejovaná budova sociálních zařízení,
objevila se demonstrační hesla na silnici nebo symbol – podpis systematického
charakteru, který se vyskytoval i na řadě jiných objektů. Návštěvnický režim s sebou
tedy nese i tyto negativní jevy, jako je posprejovaná cedule nebo značka, rozbitá značka,
nebo se to týká nějakého vybavení areálu (ploty, zábradlí).“ (Jiroušek, 2017)
Socio-kulturní efekty viz Management konfliktů
Ekonomické efekty
Zdroj informací: rozhovor s M. Pechou, 2018
Nejdůležitější jsou příjmy ze vstupného. Další významný příjem má Kunětická hora
z parkoviště, které má NPÚ ve vlastnictví. Dále se jedná o komerční pronájmy – festival
České hrady.cz, svatby, krátkodobé pronájmy ve sklepení hradu, když se konají rauty
nebo společenská setkání, ale ty nepřinášejí významné částky. V porovnání s těmito
částkami jsou důležitější příjmy z prodeje upomínkových předmětů. Negativní
ekonomické efekty turismu nebyly zjištěny.
Dále hrad poskytuje dlouhodobé pronájmy. Řada internetových poskytovatelů využívá
relativní výšky, v které je hrad lokalizován, a mají zde umístěny svoje vysílače.
51
Multiplikační efekt
„Ekonomický přínos není zásadní jen pro památkou samotnou, ale má také přinos pro
okolí – lidé se potřebují ubytovat, zajdou do restaurace, koupí si zmrzlinu. Cestovní
ruch zde má význam pro širší okolí, nejen daný cíl.“ (Jiroušek, 2017)
Hranice únosnosti
Zdroj informací: rozhovor s kastelánem Bc. Milošem Jirouškem, 2017
„Jde o to nastavit hranici únosnosti, není možné snažit se jen o co nejvyšší profit
(tzn. propustit co nejvíce návštěvníků), abychom získali prostředky na spravování
památky. Pořadí úkolů vnímám následovně: postarat se o areál, objekt a na základě toho
ho teprve po tom prezentovat veřejnosti a hlavně díky tomu ho můžeme prezentovat
veřejnosti. Nejdůležitější je se o památku postarat a pak ji teprve zpřístupňovat.
Bohužel, současná doba klade důraz na výkon a ekonomický profit, takže i my jsme
tlačeni k tomu být co nejvýkonnější a nejefektivnější, ale měli bychom těmto tlakům
umět do značné míry odolávat.“ (Jiroušek, 2017)
„Je to svým způsobem začarovaný kruh, když se chcete o tu památku postarat a získat
finanční prostředky, tenhle způsob je nasnadě, nejjednodušší (přilákat co nejvíc
návštěvníků). Nevedeme žádné přidružené podnikatelské aktivity (dřív správce
takového panství měl ještě lesy, cihelnu, polnosti a jiné podnikatelské aktivity díky
kterým si mohl dovolit takové sídlo vystavět a následně ho užívat a provozovat). Dnes
je to jinak, nemáme žádné přidružené aktivity, které vždycky živily celé areály, naší
jedinou aktivitou je cestovní ruch.“ (Jiroušek, 2017)
Dopady návštěvnosti na okolí Kunětické hory
Návštěvnost ovlivňuje i území mimo chráněnou a zkoumanou lokalitu. Její vliv na
ostatní turistické cíle v regionu není oficiálně sledovaný, avšak z odhadu a zkušenosti
referenta majetkové správy, návštěvníci, kteří zavítají na KH, dále v regionu navštíví
Perníkovou chaloupku, restauraci pod Kunětickou horou a statek, kde je možno projet
se na koni (Pecha, 2018).
52
Stejně tak další dopady spojené s návštěvou KH na celý region nejsou účelově
sledovány. Odhaduje se pouze zvýšená návštěvnost dalších turistických cílů v regionu
a multiplikační efekt. (Pecha, Jiroušek, 2018)
Percepce návštěvníků
Zdroj informací: rozhovor s M. Pechou, 2018
Většina návštěvníků projevuje zájem o Kunětickou horu, chtějí přispívat na její chod,
nechávají dýška. Pro pochvaly využívají i sociální sítě. 90 % návštěvníků je
spokojených, užívají si výlet a dávají to najevo. Buď přímo na hradě na pokladně během
návštěvy nebo napíší e-mail, případě reagují na sociálních sítích.
„90 % návštěvníků KH si uvědomuje hodnotu území, na kterém se nacházejí, respektují
všechna ustanovení, jedná se o návštěvníky, kteří se zajímají o české památky obecně,
vědí, jak se mají chovat a umějí si tu památku užít.“ (Pecha, 2018)
4.3 Shrnutí a diskuze výsledků
Management Kunětické hory
V areálu není aplikována žádná zonace – rozdělení dle míry přístupnosti pro
návštěvníky. Celé území je přístupné ve stejné míře, ochrana prostřednictvím zonace
zde není nutná. Na území, kde se vyskytuje výr velký, není upozorňováno, návštěvníci
ho svou přítomností nijak neruší.
Závažným problémem na Kunětické hoře je nedodržování pravidel cyklisty. Ti tak
ohrožují sebe i své okolí riskantní jízdou z kopce dolů, vznikají hádky, srážky, zranění
a proti těmto střetům nejsou zavedena žádná opatření. Kromě ohrožení na zdraví svým
chováním mnohdy ničí kulturní památku (dlažbu cyklistickými tretrami, opírají kola
o historické zdivo, na prohlídku hradu spíše nechodí, koupí si jen turistickou známku,
takže profit z jejich návštěvy je nízký a převažují zde negativa). Přítomnost
neukázněných cyklistů ohrožuje udržitelnost cestovního ruchu na KH.
53
Význam kulturních akcí spočívá především ve zvýšení návštěvnosti, ale také slouží jako
propagace atraktivity, která je pak v povědomí veřejnosti, je o ni mediální zájem a má
pak větší šanci uspět v žádostech o dotace a granty, u sponzorů, v projektech na opravy.
Jejich negativní dopad byl výrazně redukován, když se masová kulturní akce České
hrady.cz v roce 2014 přesunula z chráněné lokality na soukromé pozemky. Prostor
uvnitř EVL teď slouží jen jako stanové městečko, část svých prostor NPÚ pronajímá
pořadateli festivalu a tím získává významný finanční profit. V minulosti se na KH
konalo až 20 kulturních akcí ročně, avšak jejich počet byl značně zredukován, což
znamená více klidných dní pro zde žijící živočichy, kteří jsou na přítomnost
návštěvníků a pořádání kulturních akcí ale zvyklí (viz deset let zde hnízdící výr velký).
Z šetření zpracovaného v rámci seminární práce Dopady kulturních akcí na udržitelnost
Kunětické hory (Vápeníková, 2016) je známo, že se zde konají akce s pozitivním či
spíše pozitivním dopadem na udržitelnost.
Konkrétní aktivity typu pikniky, kempování, svatby či běžecké závody nemají na
udržitelnost atraktivity významný vliv. Vše probíhá po konzultaci se správou hradu,
která nastavuje podmínky určující, co se na chráněném území smí/nesmí odehrávat. Při
případném porušení, které však nemá významný vliv (postavení stanu), návštěvníky
upozorní a ti vše vrátí do původního stavu.
Management Kunětické hory se soustředí na zachování autenticity. Jedním z příkladů je
zahájení rekonstrukce Jurkovičovy restaurace z 20. let 20. století nebo oprava severního
křídla, které bude později zpřístupněno veřejnosti. Ta poté bude mít příležitost ocenit
původní pernštejnskou omítku. Uvedení hradu do původní podoby není cílem
managementu, neboť jeho původní podoba není známa a zákon ukládá povinnost
uchovat a konzervovat pouze dochované části a nepřidávat nic, co není původní.
Dopady návštěvnosti a jejich management
Environmentální dopady
Ze sledovaných a viditelně se projevujících environmentálních dopadů lze zmínit
sešlap, který je však vnímán pozitivně. Nevyskytuje se v životnímu prostředí ohrožující
54
míře, ba naopak pomáhá určitému typu rostlin, které by v hustém travnatém porostu
nebyly schopné vyrůst, protože by tráva klíčící semínko dřív udusila. Hluk ani emise
nejsou vnímány jako významný negativní dopad.
Přesouvání živočichů v závislosti na pohybu návštěvníků není významným dopadem.
Páchník hnědý, kvůli kterému byla vyhlášena EVL, na přítomnost návštěvníků nijak
nereaguje. Výr velký, který je v běžné přírodě velmi plachý a nesnese sebemenší rušení,
se zde přítomnosti návštěvníků i pořádání kulturních akcí velmi přizpůsobil. I za těchto
podmínek zde minimálně deset let stále hnízdí. Adaptace divoce žijících druhů by
mohla být posuzována jako negativní dopad turismu, avšak autorka ho spolu s ekology
hodnotí kladně, neboť je díky ní výr stále součástí evropsky významné lokality.
Přítomnost návštěvníků je zde obecně velmi pozitivně vnímána, neboť jsou to oni, kdo
v konečném důsledku rozhoduje o udržování a finanční podpoře této přírodní a kulturní
atraktivity. Jako pozitivní je vnímán především fakt, že spokojení návštěvníci své
zážitky dále šíří, vidí zde, že ochrana přírody i cestovní ruch spolu mohou vycházet, že
se zde stále pořádají jejich oblíbené kulturní akce, i když území využívá tři typy ochran.
Informování návštěvníků je považováno za dostatečné a je také upozorňováno na jeho
negativní aspekty. Například umístění tabulí, které prozradí přesnou lokaci výra velkého
nebo jiných ohrožených druhů může vést k tomu, že se návštěvníci nespokojí s faktem,
kde se přesně vyskytuje, ale budou ho v daném místě také chtít vidět a tím už naruší
jeho výskyt. Podobně nežádoucí informování by se též mohlo týkat např. fotografů,
kteří by fotili v orchidejové louce, leželi celé jaro v trávě a tím louku poškozovali.
Vliv návštěvníků na stres zvířat není zaznamenáván. Vyskytují se zde jen tací
živočichové, kterým přítomnost návštěvníků nijak neškodí. Kunětická hora byla
vždycky místem, kde se kumuloval velký počet lidí a místní flora a fauna je tomu
přizpůsobena.
Nepřímým a z většiny negativním vlivem přítomnosti návštěvníků je obora s jeleny.
Jedná se o pozemky NPÚ, které jsou pronajaty podnikatelům (majitelům Restaurace
55
pod Kunětickou horou). Přítomnost jelenů je pravděpodobně zvýšením atraktivnosti pro
návštěvníky, ale problémem pro zde rostoucí stromky. Dochází k nepřiměřenému
okusu, který také přispívá k rychlejšímu odumírání stromů a tím i vhodných podmínek
pro výskyt páchníka hnědého. Podnikatelé už dostali pokutu od Inspekce životního
prostředí za nepřiměřený okus stromů. Z environmentálního hlediska se jedná spíše o
negativní dopad, který byl ale v posledních letech alespoň z části eliminován díky
zmenšení obory a využití prostoru pro výskyt modráska očkovaného.
V rámci kulturních efektů je možné zmínit vandalismus, který se zde však vyskytuje
v zanedbatelné míře.
Ekonomické efekty
Nejvýznamnější ekonomický dopad návštěvnosti představuje vybrané vstupné. Dalším
významným přínosem jsou tržby z prodeje upomínkových předmětů a dále z pronájmu
pozemků (př. pro akci České hrady.cz). Kunětická hora je také využívána pro svou
polohu několika internetovými poskytovateli, kteří zde mají dlouhodobě umístěny své
vysílače.
Mezi další ač nepotvrzený a nesledovaný efekt návštěvnosti KH patří multiplikační
efekt. Odhaduje se, že při návštěvě KH lidé využijí místní restaurace, statku, dají si
zmrzlinu apod.
Sám kastelán objektu připouští, že je v dnešní době kladen velký důraz na výkon a na
zisk a že zvýšení příjmu v podobě vpuštění co největšího počtu návštěvníků do areálu je
nejsnadnější způsob, jak toho docílit. Avšak jeho předním cílem je uvést památku do
takového stavu, v jakém byla dochována a až poté ji zpřístupňovat veřejnosti. Existence
atraktivity a cestovního ruchu je na sobě vzájemné závislá a vzájemně se podporuje.
Návštěvnost KH má dopady i na okolí zkoumaného území. Avšak vlivy na okolí nejsou
účelově zaznamenávány, pouze se odhadují. Není známa jejich míra ani závažnost
(např. multiplikační efekt, vliv na místní obyvatelstvo, restauraci, Perníkovou
chaloupku, golfový resort, statek.)
56
5 Návrhy a doporučení
Autorka doporučuje do managementu Kunětické hory zahrnout i návštěvníky a více
spolupracovat s podnikateli. Jako další možný výzkum související s uvedenou
problematikou je doporučováno zjistit, jak cestovní ruch vnímá místní obyvatelstvo
a jak přírodní a kulturní atraktivitu vnímají návštěvníci.
V souvislosti s vnímáním celé atraktivity autorka doporučuje percepci zaměřit
především na oboru s jeleny. Zjistit, na kolik je její existence klíčová pro návštěvníky
a na základě toho např. znovu zmenšit území, kde jeleni žijí z důvodu okusu stromků,
kterým je pak ohrožen i výskyt páchníka hnědého.
Pro potvrzení pozitivního vlivu návštěvníků a jejich spokojenosti (Pešata, 2018) by bylo
vhodné uskutečnit výzkum zaměřený na percepci a motivaci návštěvníků (jak vnímají
stav památky, za jakým účelem ji navštěvují).
Případný výzkum by pak mohl obsáhnout území celého regionu Kunětické hory, který
by se zaměřil na ekonomický dopad cestovního ruchu. Objektem výzkumu by byly
všechny turistické cíle v regionu Kunětická hora a šetření by se soustředilo na to, jaký
vliv má návštěvnost Kunětické hory na všechny ostatní produkty cestovního ruchu
v regionu. Výzkum by se kromě ekonomického dopadu mohl zaměřit i na další efekty
cestovního ruchu v regionu obecně (environmentální, sociální, kulturní efekty).
Největším socio-kulturním konfliktem ohrožujícím udržitelnost cestovního ruchu na
Kunětické hoře jsou střety s cyklisty. Autorka proto navrhuje zavést opatření, které by
tyto střety omezily. Jedná se o dopravní zařízení v podobě fyzických překážek v cestě
(př. zpomalovací polštáře, zpomalovací prahy, mechanická závora), které by cyklistům
znepříjemnily jízdu, donutily je sesednout z kola a umožnily přitom průjezd osobních
vozidel. Dále autorka doporučuje vybudování žlabu (5 cm hlubokého, 60 cm širokého),
který je dle Vápeníka (2018) jednou z nejúčinnějších dopravních zařízení. Pro vysokou
efektivit se doporučuje jednotlivé překážky nakombinovat a rozmístit ve vzdálenosti cca
20–30 m (Vápeník, 2018). V případě možnosti objet takové překážky mimo oficiální
57
cestu autorka doporučuje vytvoření přírodní zábrany prostřednictvím vysázení keřů ve
zbývající šíři cesty tak, aby nebylo možné překážku objíždět.
6 Závěr
Pomocí této bakalářské práce autorka našla odpovědi na následující otázky:
Jakým způsobem management kulturní a přírodní památku udržuje, využívá,
chrání, propaguje?
Management usiluje o zachování památky v co nejlepším stavu – je jeho cílem udržovat
ji v takovém stavu, v jakém se dochovala a předat tak dědictví dalším generacím, aby
měly možnost ho využívat tak, jak ho lze využívat dnes.
Kunětická hora je využívána jako kulturní a přírodní atraktivita cestovního ruchu, který
je pro provoz památky nezbytný, neboť vybrané vstupné tvoří jeden z hlavních
finančních zdrojů. Dobrý stav atraktivity a turismus jsou na sobě vzájemně závislé.
Management zpřístupňuje přírodní památku na celém jejím území ve stejné míře,
omezování pohybu návštěvníků zde není nutné. Část areálu (amfiteátr pod hradem) je
využívána pro menší kulturní akce a v případě festivalu České hrady.cz jako stanové
městečko. Samotný hrad je návštěvníkům zpřístupněn v rámci dvou okruhů (hradní
palác s věží a kaple sv. Kateřiny Alexandrijské), třetí možností je kombinace těchto
dvou okruhů za zvýhodněné vstupné (NPÚ: Kunětická hora, 2018).
Kulturní a přírodní památka Kunětická hora využívá 3 typy ochran: národní kulturní
památka, přírodní památka a evropsky významná lokalita. Všechny typy ochrany jsou
bez potíží aplikovány, zástupci jednotlivých stran spolupracují na společném cíli –
udržovat památku po stránce kulturní i environmentální v co nejlepším stavu.
Tato přírodní a kulturní atraktivita je propagována pomocí kulturních akcí, které se zde
každoročně pořádají. Podle Pešaty (2018), Vápeníkové (2016) a Jirouška (2017)
převažuje pozitivní dopad těchto akcí. Neohrožují životní ani socio-kulturní prostředí.
K propagaci je také využíván oficiální web a sociální sítě (Facebook a Instagram).
58
Jaký vliv má návštěvnost na areál Kunětické hory z pohledu ekonomického, socio-
kulturního a environmentálního?
Návštěvnost má na Kunětickou horu pozitivní vliv z pohledu ekonomického (výběr
vstupného) a environmentálního (šetrný přístup návštěvníků, pozitivně vnímaný sešlap).
Negativní dopad má návštěvnost z pohledu socio-kulturního v případě socio-kulturních
konfliktů s cyklisty, kteří se dostávají do střetu s pěšími návštěvníky. Ke konfliktům
dochází poměrně často (desítky za rok – Pecha, 2018) a je proto nutné jim předcházet,
snažit se je eliminovat. Návrhy na opatření viz předchozí kapitola Návrhy a doporučení.
Má návštěvnost v důsledku porovnání všech jejích dopadů spíše pozitivní nebo
negativní vliv na přírodní a kulturní atraktivitu Kunětickou horu?
V důsledku porovnání všech vlivů návštěvnosti lze říci, že návštěvnost má na přírodní
a kulturní atraktivitu Kunětickou horu spíše pozitivní vliv. Masové akce byly
eliminovány a umístěny mimo chráněné území, Kunětickou horu navštěvuje
akceptovatelný počet návštěvníků ročně (je stále aplikován marketing pro získání
většího počtu návštěvníků, jejich redukování kvůli překročení únosné kapacity doposud
nebylo nutné), převažuje pozitivní ekonomický a environmentální vliv návštěvnosti.
Probíhá zde cestovní ruch v souladu s principy udržitelnosti?
Cestovní ruch zde probíhá v souladu s principy udržitelnosti. Návštěvníci jsou vhodně
a dostatečně informování o hodnotě území, v kterém se nacházejí, 90 % jich dodržuje
návštěvní řád. Svou přítomností až na ojedinělé výjimky nenarušují udržitelnost
přírodní a kulturní atraktivity. Management přistupuje k ochraně památky zodpovědně,
zpřístupňuje ji v rámci hranice únosnosti využívání objektu a chráněného území.
59
7 Seznam zdrojů
[1] ARCODIA, C., WHITFORD, M. Festival attendance and the development of
social capital. Journal of Convention and Event Tourism, 2007, 8(2), pp. 1–18.
[2] Centrum ochrany přírody (Nasavrky). Plán péče o evropsky významnou lokalitu
Kunětická hora na období 2014-2022. Pardubice: Krajský úřad Pardubického
kraje, 2014. Dostupné také z: http://cop.iprofil.cz.
[3] COHEN, E. Traditions in the Qualitative Sociology of Tourism. Annals of
Tourism Research, 15, č. 1, Elsevier Science, Orlando, 1988 s. 29–46.
[4] NEWSOME, D., MOORE, S. AND DOWLING, R. Natural Area Tourism:
Ecology, Impacts and Management. Channel View Publications (Frankfurt
Lodge, Clevedon Hall, Victoria Road, Clevedon BS21 7HH, The United
Kingdom, 2002, xii+340 pp, ISBN 1-853150-24-5.
[5] DWYER, L., MELLOR, R., MISTILIS, N., & MULES, T. A framework for
assessing tangible and intangible impacts of events and conventions. Event
Management, 2000, 6(3), pp. 175–189.
[6] EAGLES, P. J. F., McCOOL, S. F., HAYNES, Ch. D. Sustainable Tourism in
Protected Areas: Guidelines for Planning and Management. UNEP/IUCN
(World Commission on Protected Areas)/WTO, Best Practice Protected Area
Guidelines Series No. 8, pp. 183., 2002. ISBN 2-8317-0648-3.
[7] HILLERY, M. ET AL. Tourist Perception of Environmental Impact. In: Annals
of Tourism Research, 2001. Vol. 28, No. 4, pp. 853–867.
[8] HOLEČEK, J. a GIRSA, V. Péče o historický stavební fond v území Český
Krumlov. Interní materiál MÚ Český Krumlov, Praha a Český Krumlov, 2001.
70 s.
[9] HOUŠKA, P. Environmentální aspekty potenciálu území pro cestovní ruch.
Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2014. ISBN 978-80-7452-041-9,
s. 5.
[10] HSIN-JUNG HSIEH, SHIANN-FAR KUNG: The linkage analysis of
environmental impact of tourism industry. The 3rd International Conference on
Sustainable Future for Human Security SUSTAIN 2012. Procedia
Environmental Sciences 17, 2013, pp. 658–665. Dostupné na
www.sciencedirect.com.
[11] Chráněná území v Česku. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online].
San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit. 2018-02-02]. Dostupné z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Chráněná_území_v_Česku.
60
[12] JETENSKÝ, J.. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky.
Jiráskova 1665, 530 02 Pardubice I, 22. 2. 2018.
[13] JIROUŠEK, M. Správa státního hradu Kunětická hora, 533 52 Staré
Hradiště. 27. 11. 2017.
[14] JIROUŠEK, M.. Kunětická hora Pernštejnská: Kunětická hora, jako
dominanta východočeského Polabí poutala pozornost člověka již od
pravěku. Vlastivědné listy Pardubického kraje [online]. 2012, (2) [cit. 2018-01-
27]. Dostupné z: http://www.kraj.kppardubicka.cz/stranky/cti-
prispevky.php?id=Kuneticka_hora_Pernstejnska.
[15] LEDNICKÝ, V. a PYKA, J. Management turistické destinace. Karviná:
Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2011.
ISBN 978-80-7248-637-3.
[16] Magistrát města Pardubic. Znovunalezený klenot Polabí. To jsou
Pardubice/This is Pardubice. Pardubice, 2017, 7.(jaro/léto), s. 10–15.
[17] MEDLIK, S. Dictionary of Travel, Tourism and Hospitality. Butterworth
Heinemann, The United Kingdom, 1996. ISBN 0750628642, s. 317.
[18] MIRELA STEFÃNICA, GINA IONELA BUTNARU: Research on
tourists’ perception of the relationship between tourism and environment. 7th
International Conference on Globalization and Higher Education in Economics
and Business Administration, GEBA 2013. Procedia Economics and Finance 20
(2015) 595–600. Dostupné na www.sciencedirect.com.
[19] Národní památkový ústav. Kunětická hora: oficiální webová prezentace
státního hradu. Historie [online]. [cit. 2018-02-02]. Dostupné z:
https://www.hrad-kunetickahora.cz/cs/o-hradu/historie.
[20] Národní památkový ústav. Kunětická hora: oficiální webová prezentace
státního hradu [online]. [cit. 2018-02-02]. Dostupné z: https://www.hrad-
kunetickahora.cz/cs.
[21] Natura 2000. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San
Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2017 [cit. 2018-01-27]. Dostupné z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Natura_2000.
[22] PÁSKOVÁ, M. Dědictví pro turismus nebo turismus pro dědictví?
Veřejná správa, 13, č. 2, MV ČR, Praha, 2002 s. 12, 21–22.
[23] PÁSKOVÁ, M. Udržitelný cestovní ruch a regionální rozvoj.
(Přednáška.) Univerzita Hradec Králové, 2016.
61
[24] PÁSKOVÁ, M. Udržitelnost cestovního ruchu. 3. vyd., přeprac. Hradec
Králové: Gaudeamus, 2014. ISBN 978-80-7435-329-1. s. 38–80.
[25] PECHA, M. Správa státního hradu Kunětická hora, 533 52 Staré
Hradiště, 29. 10. 2016.
[26] PECHA, M. Správa státního hradu Kunětická hora, 533 52 Staré
Hradiště, 28. 2. 2018.
[27] PEŠATA, M. Krajský úřad pro Pardubický kraj, oddělení ochrany
přírody, odbor životního prostředí a zemědělství. Komenského nám. 120, 530 02
Pardubice I. 2. 3. 2018.
[28] PLNÁ, V. Lidé versus příroda. Hnízdění sokola stěhovavého nad
turistickou stezkou, prezentace na Semináři udržitelného cestovního ruchu
v chráněných územích, Příkazy, 7.-8. 6. 2007.
[29] POUTA, E. ET AL. Profiling recreational users of national parks,
national hiking areas and wilderness areas in Finland. In: SIC MMVFRP,
2004. pp. 347-354.
[30] REID, S. Identifying social consequences of rural events. Event
Management, 2007, 11, pp. 89–98.
[31] RYAN, Ch. Recreation Tourism – a Social Science Perspective.
Routledge, London, 1991, 227 s.
[32] SAAYMAN, M. EnRoute with tourism. Potchefstroom: Institute for
Tourism and Leisure Studies, 2000.
[33] Statistiky státního hradu Kunětická hora, pokladní systém Colosseum.
Správa státního hradu Kunětická hora, 533 52 Staré Hradiště. 21. 3. 2018.
[34] SZILÁGYI, Z. Regulation of Visitor Activities in the DINP. In: Visitor
information and visitor management, SIC MMVFRP, 2004 pp. 202–207.
[35] TROUSIL, Michal a Veronika JAŠÍKOVÁ. Úvod do tvorby odborných
prací. Vyd. 2., rozš. Hradec Králové: Gaudemaus [i.e. Gaudeamus], 2015. ISBN
978-80-7435-542-4. s. 135.
[36] TURTON, S. M. Managing Environmental Impacts of Recreation and
Tourism in Rainforests of the Wet Tropics of Queensland World Heritage Area.
Geographical Research, 2005 Vol. 43, No. 2, pp. 140–151.
[37] VÁPENÍK, M. Krajské ředitelství policie Pardubického kraje, Územní
odbor Pardubice, dopravní inspektorát. Rožkova 2757, 530 02 Pardubice.
8. 3. 2018.
62
[38] VÁPENÍKOVÁ, L. (Seminární práce: Dopady kulturních akcí na
udržitelnost Kunětické hory) Hradec Králové, Univerzita Hradec Králové, 2016.
s. 1, 12.
[39] Ráby. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation [cit. 2016-11-11]. Dostupné z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ráby
[40] ZELENKA, J. a PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu.
Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012. ISBN 978-80-
7201-880-2. s. 292, 463, 583.
[41] ZELENKA, J. Marketing cestovního ruchu: Trendy a determinanty trhu-
celosvětové. Prezentace na kurzu Informatika a Marketing cestovního ruchu,
Univerzita Hradec Králové, 2017.
[42] ZELENKA, J. Udržitelný cestovní ruch: management cestovního ruchu v
chráněných územích. Hradec Králové: Gaudeamus, 2013. Recenzované
monografie. ISBN 978-80-7435-244-7. s. 29, 104–154.
63
8 Přílohy
8.1 Příloha č. 1 - seznam obrázků ............................................................................. i
8.2 Příloha č. 2 - seznam tabulek .............................................................................. i
8.3 Příloha č. 3 – programy kulturních akcích v roce 2012 a 2017 .......................... i
8.4 Příloha č. 4 – přehled zvláště chráněných druhů .............................................. vi
8.5 Příloha č. 5 – péče o území ............................................................................. viii
8.6 Příloha č. 6 – podklad pro zadání bakalářské práce .......................................... xi
Přílohy č. 1 a 2
i
Příloha č. 1 - seznam obrázků
Obrázek 1: Kunětická hora ............................................................................................... 2
Obrázek 2: Orientační mapa s vyznačením území přírodní památky a ochranného pásma
Kunětická hora ................................................................................................................ 23
Obrázek 3: Územní vymezení přírodní památky a EVL ................................................ 23
Obrázek 4: Informování návštěvníků pomocí technologie Bluetooth ............................ 30
Obrázek 5: Příklad cyklisty porušujícího zákaz vjezdu.................................................. 32
Obrázek 6: Prostor pro stanové městečko v době konání festivalu České hrady.cz ...... 34
Obrázek 7: Běžecký závod za běžného provozu ............................................................ 37
Obrázek 8: Značení závodu v terénu .............................................................................. 37
Obrázek 9: Architektura Dušana Jurkoviče na Kunětické hoře ve 20. letech 20. st. ..... 39
Obrázek 10: Často sečené prostory amfiteátru (dějiště některých kulturních akcí) ....... 42
Obrázek 11: Ukázka vyšlapaných cest k vyhlídce na hradbách ..................................... 43
Obrázek 12: Vyšlapaná cesta u ohrady s jeleny ............................................................. 44
Obrázek 13: Informace pro návštěvníky u vstupu do EVL ............................................ 47
Obrázek 14: Bílý nátěr jako ochranné opatření proti okusu stromků ............................. 49
8.1 Příloha č. 2 - seznam tabulek
Tabulka 1: Přehled používaných zkratek.......................................................................... 4
Tabulka 2: Principy návštěvnického managementu ....................................................... 10
Tabulka 3: Konkrétní aktivity návštěvníků a jejich dopady ........................................... 18
Tabulka 4: Návštěvnost hradu Kunětická hora v posledních pěti letech ........................ 38
8.2 Příloha č. 3 – programy kulturních akcích v roce 2012 a 2017
Programy kulturních akcí poskytl referent majetkové správy M. Pecha.
Příloha č. 3
ii
30. 3.
Program akcí na Kunětické hoře v roce 2012
Rozsvěcení hradu
Lampionový průvod z parkoviště na hrad, rozsvícení hradu a večerní prohlídky. Sraz
účastníků v 19.30 na parkovišti pod hradem, lampiony s sebou.
30. 4. Let čarodějnic
Zábavní odpolední a večerní program v amfiteátru pod hradem. Areál bude otevřen od 15
hodin. Více na www.letcarodejnic.cz
8. 5. Velký střelecký den s SHŠ Corporal
Výstava a praktické ukázky palných zbraní od husitství po II. světovou válku na hradním
rondelu.
14. 5. - 15. 5. Faber
Divadelně-didaktický projekt pro mateřské školky a první stupeň základních škol
v amfiteátru pod hradem. Více informací o projektu na www.faber.cz
21. 5. - 25. 5. Jak se peče písnička
Pohádkový program pro mateřské školy na nádvoří a v hradním paláci od 9 do 16 hodin.
29. 5. - 1. 6. Putování světem antických her
Didaktický projekt pro školní skupiny na hradním nádvoří, spojený s prohlídkou hradu.
Další informace a objednávky na www.armentum.cz
25. 5. – 1. 7. Letní divadelní scéna VČD Pardubice
Sen noci svatojánské (premiéra), Čachtická paní, Tajemný hrad v Karpatech
Každý víkend ve 20.30 na rondelu u hradu, více informací na www.vcd.cz
8. 6. - 9. 6.
Průvod pernštejnské rodiny z Pardubic na Kunětickou horu Doprovodný program 8.
6. v Pardubicích a 9. 6. na Kunětické hoře.
8. 7. Sokolnictví na Kunětické hoře
Celodenní výstava dravých ptáků a loveckých psů. Výcvikové ukázky na hradním nádvoří
v 11, 14 a 16 hodin.
Příloha č. 3
iii
15. 7. Festival dobových řemesel
Ukázky tradičních lidových řemesel a prodejní trh na nádvoří i v interiérech hradu.
22. 7. Král na hradě
Připomínka návštěvy Vladislava Jagellonského, který zde před 515 lety pasoval syny
Viléma z Pernštejna na rytíře. V 11, 14 a 16 hodin se bude v interiérech hradu odehrávat
ceremonie pasování.
27. 7. - 28. 7. Hudební festival Hrady.cz
Hudební festival v amfiteátru pod hradem za účasti předních interpretů české a slovenské
hudební scény. Další informace a program na www.ceskehrady.cz
2. 8. Michal Hromek
Koncert keltské a ostrovní hudby v Rytířském sále hradního paláce. Začátek v 19 hodin.
Více na www.michal.hromek.net.
10. 8. - 12. 8. Tradiční motosraz
V amfiteátru pod hradem.
17. 8.
Věra Špinarová
Koncert v amfiteátru pod hradem.
26. 8. Dětský den na hradě
Oblíbená akce pro děti na závěr prázdnin. Den plný originálních her a soutěží s SHŠ
Corporal na hradním nádvoří.
1. 9. Hradozámecká noc
Vyvrcholení sezóny. Netradiční večerní prohlídky hradu a bohatý kulturní program,
korunovaný mimořádným vystoupením zpěvačky Szidi Tobias. Kunětická hora byla pro
letošek zvolena pilotním objektem Hradozámecké noci. Areál bude zpřístupněn od 19.30.
29. 9. Inspirace vědomí srdce
Festival esoteriky. Přednášky, dílny, trhy a doprovodný kulturní program na nádvoří
hradu.
Příloha č. 3
iv
Legenda:
Hlavní akce Pernštejnského roku
Doplňkové akce k Pernštejnskému roku
Oživlé památky
6. 10. - 7. 10. Od parforsních honů k Velké pardubické
Vystoupení trubačů s výkladem o parforsních honech a vzniku slavných koňských dostihů,
vždy v 11.00, 13.15 a 15.30 hodin.
Příloha č. 3
v
Program kulturních akcí na Kunětické hoře v roce 2017
1. 1. NOVOROČNÍ VÝSTUP NA VĚŽ
Zpřístupnění hradní věže a části expozic od 13 do 15 hodin
13. 5. PŘELET PIVNÍCH PÍP
Festival minipivovarů, domovarníků a přátel dobrého piva na hradním nádvoří
22. 5. - 26. 5. O ČARODĚJNICI XSÍXSÁŘE
Pohádkový program pro objednané MŠ z tvůrčí dílny Marka Dobrodinského
25. 5. – 5. 7. LETNÍ DIVADELNÍ SCÉNA VČD PARDUBICE
Divadelní představení na rondelu pod věží. Limonádový Joe a Kráska a zvíře
9. 7. HRAD ŘEMESLNÍKŮ
Festival lidových řemesel
16. 7. KRÁL NA HRADĚ
Návštěva krále Vladislava Jagellonského na Kunětické hoře + dobové vojenské ležení
21. 7. - 22. 7. FESTIVAL ČESKÉ HRADY.CZ
Hudební festival v podhradí
1. 8. MICHAL HROMEK CONSORT
Koncert irské a skotské hudby v Rytířském sále hradního paláce
26. 8. HRADOZÁMECKÁ NOC + LAMPIONOVÝ PRŮVOD
Noční prohlídky s doprovodným programem a lampionovým průvodem od 20 hodin
10. 9. DNY EVROPSKÉHO DĚDICTVÍ Bezplatné zpřístupnění pernštejnských sklepení pod hradním nádvořím spojené s ochutnávkou vín
16. 9. KUNĚTICKÉ VINOBRANÍ Celodenní degustace vybraných vín a doprovodný program pro celou rodinu
1. 10. OD PARFORSNÍCH HONŮ K VELKÉ PARDUBICKÉ
Vystoupení trubačů s výkladem o parforsních honech a vzniku slavných koňských dostihů
Příloha č. 4
vi
8.3 Příloha č. 4 – přehled zvláště chráněných druhů
Zdroj: Centrum ochrany přírody, 2014
Příloha č. 4
vii
Příloha č. 5
viii
8.4 Příloha č. 5 – péče o území
Zdroj: Centrum ochrany přírody, 2014
Příloha č. 5
ix
Příloha č. 5
x
Příloha č. 6
xi
8.5 Příloha č. 6 – podklad pro zadání bakalářské práce