zahradu plnou sluníčka, přejeme vás ze srd krásné velikonoce
TRANSCRIPT
Téma: Hody, hody, slepičko
Ahoj kamarádi,
protože se nám blíží Velikonoce, něco se o nich dozvíte. Připravili jsme si pro Vás řadu
aktivit. Vyberte si ty, které se Vám budou líbit.
A než se do nich pustíte, máme tu pro Vás přání od nás.
; Malovaná vajíčka,
zahradu plnou sluníčka,
přejeme Vás ze srdce,
krásné Velikonoce.
Evička
Žanetka
Martinka
Míša
A nyní už si pojďme povídat o Velikonocích
Velikonoce patří mezi nejoblíbenější svátky ve velké části světa. Jsou to svátky jara, které
oslavují probouzení přírody, její plodnost, naději a lásku. Velikonoční zvyky a tradice se lišily
vesnici od vesnice a dřív probíhaly během velikonoční ho období, které trvalo šest neděl. Jejich
úkolem bylo zbavit se všeho starého, očistit domácnost i tělo od chorob, připravit se na
znovuzrození přírody.
Na Květnou neděli se v kostelích symbolicky světí vrbové proutky s kočičkami. Hlavně v
minulosti jim pak byla přisuzována zvláštní moc. Věřilo se, že posvěcené vrbové proutky s
kočičkami mají ochraňovat před zlou mocí. Posvěcené, rozdrcené a do vody ponořené kočičky
se dávaly k jídlu lidem i dobytku pro zdraví. Spolknutí posvěcené vrbové kočičky mělo ochránit
po celý rok před bolestí v krku. Hospodáři zapíchli proutek s kočičkami do rohu pole a věřili,
že tím bude zajištěna dobrá úroda.
Modré pondělí, Žluté pondělí nebo také Velké pondělí. Spolu se zítřejším Šedivým úterým
nebyly tyto dny nijak výjimečné z hlediska lidových zvyků. Dětem začínaly jarní prázdniny a
chystal se jarní úklid stavení.
Jaké domácí práce při úklidu znáš?
Škaredá, Sazometná, Smetná středa. Lidová pověra říká, že kdo se škaredí na škaredou středu,
bude se škaredit celý rok každou středu. Jidáš na škaredou středu žaloval, škaredil se na Ježíše,
proto tento název. V lidové tradici se tento den uklízelo celé stavení a vymetali se saze z komína.
Předveď, jak vypadá někdo, kdo se mračí. Ukaž, jak se umíš usmívat.
Na Zelený čtvrtek se všude rozléhalo ticho. Nezvonily zvony a někde se dokonce i kravám
sundávaly zvony z krku. Říkalo se, že “zvony odletěly do Říma” a opět se rozezní při mši na
Bílou sobotu. Funkci zvonů přebírali (a někde stále přebírají) chlapci „vrkáči“, někde i holky.
Vrkáči chodili ve skupině po vesnicích s řehtačkami (vrkačkami, klepačkami, hrkačkami,
chřestačkami) při každém klekání – časně ráno, v poledne a večer. Jejich obchůzky končily na
Bílou sobotu, kdy obcházeli domy a říkali básničky o Jidášovi. Někde dostali kapesné, někde
něco dobrého. Hospodyně na Zelený čtvrtek vstávaly časně ráno, zametly dům a smetí donesly
na křižovatku. To mělo zaručit, že se v domě nebudou držet blechy. Držela se řada rituálů, která
měla odlákat škůdce a naopak přivolat zdraví a šťastný rok. Na Zelený čtvrtek se podle tradice
jedlo něco zeleného, ať už špenát, jarní polévka s prvními bylinkami, česnečka rovněž s
mladými bylinkami, hrách, zelí, bylinková nádivka. Pekly se sladké jidáše s medem. Med
nesměl být kupovaný, ale darovaný. Darovaný med měl chránit před hadím uštknutím a žihadly.
Jaké znáš zelené potraviny? Zkus je najít v prodejním letáčku.
Na Velký pátek, ještě za tmy, vstala hospodyně a v zahradě se pomodlila za zdravé
hospodářství.
Hospodář ráno sledoval počasí, podle kterého předpovídal, jak se bude hospodářství v tomto
roce dařit. Hospodář ještě před svítáním vykropil svěcenou vodou stavení i stodolu, aby nepřišlo
neštěstí. Lidé věřili, že tento den má voda omlazující a zkrášlující účinek a může vyřešit kožní
problémy, protože vyvěrá ze země, kam byl pochován Ježíš. Nejen ženy tak chodívaly k potoku
omývat se vodou.
Do země se tento den nesmělo rýt ani kopat, nemělo se pracovat. Věřilo se také, že tento den
se země otevírá a vydává svoje poklady. Na Velký pátek se nekonaly mše a stále nezvonily
zvony. Nejedlo maso a nevařilo se. Jídlo bylo připraveno z předešlého dne. Tradičně se jedla
např. zelňačka
Jaké poklady vydává země? Co tě napadá?
Večer na Bílou sobotu se “vracejí zvony z Říma”, takže naposledy chodili (někde stále chodí)
“vrkáči”. Ti na Bílou sobotu obcházeli stavení, říkají básničky o Jidášovi a dostávají peníze
nebo něco dobrého k jídlu.
Ještě před rozedněním se novým koštětem uklizené stavení vybílilo. Pekli se velikonoční
beránci, mazance a chléb. Bílou sobotou končil 40 denní pomasopustní půst.
Pomoz mamince upéct beránka, upleť s tatínkem pomlázku z vrbových proutků.
Neděle, Boží hod Velikonoční. Ženy barví vejce, malují kraslice. Chlapci pletou pomlázky z
vrbových proutků. Tento den končíval půst a lidí nosívali na mši do kostela jídlo, které si
nechávali posvětit. Někde posvěcené jídlo jedli přímo v kostele, jinde ho nosívali domů a všem
členům dali kousek z posvěceného jídla. Nezapomínalo se ani na hospodářská zvířata. Jídlo se
dávalo příp. i na pole a zahrady, aby pozemky přinesly znovu úrodu.
Velikonoční neděle – pomoz mamince s vařením a zdobením vajíček
Velikonoční pondělí vždy patřilo lidovým tradicím a zvykům, které s církevními obřady
nesouvisí. Už časně ráno vycházejí chlapci s pletenými vrbovými pomlázkami za děvčaty.
Jemným mrskáním pomlázkou jim mají zaručit zdraví a mládí, tzv. je pomlazují.
Symboly Velikonoc – určuj první a poslední hlásku ve slově, počet slabik ve slově
Jidáše je sladké pečivo různých tvarů, pomazané medem. Jedlo se na Zelený čtvrtek a mělo
připomínat provaz, na kterém se oběsil Jidáš.
Mazanec, jak ho známe dnes, sladké pečivo s rozinkami, se peče od 18. století. Má kulatý tvar
připomínající slunce, kterého bude v dalších dnech přibývat. Na vršku se mazanec nařízl do
kříže, připomínající ukřižování Krista.
Beránek - Sladké bábovkové těsto ve formě beránka patří k Velikonocům nejen jako moučník,
ale i jako dekorace. Na krk se beránkovi uvazuje barevná stuha, rolnička, místo očí se dává
koření hřebíček, rozinky. Beránek symbolizuje nejen mláďátka, která se na jaře rodí, nový
život, ale má i křesťanský význam, který symbolizuje obětování Ježíše Krista.
Řechtačky, klapačky - Od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty chodívali (chodívají) chlapci
„vrkáči“, někde i holky, ve skupině po vesnicích s řehtačkami (vrkačkami, klepačkami,
hrkačkami, chřestačkami) při každém klekání – časně ráno, v poledne a večer. Jejich obchůzky
končily na Bílou sobotu, kdy obcházeli domy, říkali básničky o Jidášovi. Někde dostali
kapesné, někde něco dobrého. Rámusem, který vydávali dřevěná řechtačky nahrazovali zvony,
které tyto dny nezvonily. Tento zvyk se v některých vesnicích stále drží.
Vrbové kočičky představují nejen jaro, ale váží se také k Velikonocům. Na Květnou neděli se
v kostelích symbolicky světí vrbové proutky s kočičkami. Hlavně v minulosti jim pak byla
přisuzována zvláštní moc. Věřilo se, že posvěcené vrbové proutky s kočičkami mají ochraňovat
před zlou mocí. Posvěcené, rozdrcené a do vody ponořené kočičky se dávaly k jídlu lidem i
dobytku pro zdraví. Spolknutí posvěcené vrbové kočičky mělo ochránit po celý rok před bolestí
v krku. Hospodáři zapíchli proutek s kočičkami do rohu pole, aby tím zajistili dobrou úrodu.
Pomlázka - Mladé proutky z vrby, břízy
nebo jalovce spletené do sebe. Pomlázka
má různé velikosti. Rukojeti mohou být
pletené zdobně a na konci navázané stuhy,
které na pomlázku váží chlapcům dívky za
koledu a vyšlehání. Pokud dívka navázala
chlapci na pomlázku červenou stuhu, mělo
to značit lásku, modrá naději, zelená
sympatie a žlutá odmítnutí.
Vejce je symbol nového života, naděje, plodnosti, zrození, ale i smrti. Začátku a konce.
V průběhu staletí se vytvořila řada pověr a obřadů. Vejce se přidávaly do základů nových domů,
do hrobů, sloužila k léčbě i ochraně před různými nemocemi, k věštění a mnoho dalšího. Na
Velikonoce se uvařená vejce (po 1. světové válce i vyfouklá vejce) různými technikami malují
a zdobí. Říká se jim kraslice. Označení kraslice pro malované vejce se u nás začalo používat
až koncem 19. století. Do té doby se malovaným vejcím říkalo podle techniky zdobení, např.
vyškrabovaná vajíčka, malůvky, rejsky, straky, slaměnky, obtáčené, voblikaté. Zdobila se plná,
vařená, převážně slepičí vejce, někdy i husí, holubí, od perliček.
Inspirativní videa:
Povídání o Velikonocích
Březen - Velikonoce - YouTube
Barvení vajíček
☼ KÁJA A BAMBULÁČEK ☼ - Barvíme velikonoční vajíčka🎨🥚 - YouTube
Pohádka
Hurvínkova pomlázka
Spejbl a Hurvínek - Hurvínkova pomlázka - YouTube
Pat a Mat – Velikonoční vajíčko
Pat & Mat - Velikonoční vajíčko - YouTube
Cvičeníčko
Cvičení pro děti - O velikonočním zajíci - YouTube
Dětská jóga - Velikonoční příběh - YouTube
Koledy pro kluky a holky
Hody, hody slepičko, dej mi jedno vajíčko.
Já jej s láskou vybarvím, na výslužku připravím.
Až přijde milý ráno k nám, já mu pak to vejce dám.
Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný,
nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý,
slepička vám snese jiný,
za kamny v koutku,
na vrbovým proutku,
proutek se ohýbá,
vajíčko kolíbá,
proutek se zláme,
slepička z něj spadne.
Vajíčko se odkoulí
do strejčkovy stodoly,
vajíčko křáp, slepička kdák,
panímámo, máte mi ho dát!
Já jsem malý koledníček,
přišel jsem si pro trojníček,
trojníček mi dejte,
nic se mi nesmějte.
Já jsem malý koledníček tetičko,
přišel jsem si pro červený vajíčko.
Pro vajíčko červený a pro koláč bílý,
jsem-li vám já tetičko, koledníček milý?
Nauč se básničku s pohybem: Zajíček
Vyletěla včelička (běh na místě)
polekala zajíčka. (poskoky snožmo)
Zajíc běží co má sil, (běh v prostoru)
jako kdyby závodil.
Když se trochu vzpamatoval, (stoj na místě, otáčíme hlavou do stran)
do nory se radši schoval. (dřep)
Ještě teď mu v hlavě zvoní, (dřep, kýváme hlavou jako zvon)
a přemýšlí, kdo ho honí. (dřep, přemýšlíme)
Zkus vytvořit velikonoční vajíčko z toho, co najdeš doma.
Zraková pozornost: zkus najít chybějící části vajíčka. Můžeš je buď vystřihnout a
nalepit nebo spojit tužkou.
Zraková pozornost: Spoj obrázky s jejich stíny.
Předčtenářská gramotnost: Obrázkové čtení - popros maminku nebo tatínka, aby si s
tebou pojmenovali jednotlivé obrázky. Pak si společně přečtěte pohádku, písmenka bude
číst maminka nebo tatínek, ty budeš číst obrázky. Kontrolujeme při čtení správné tvary
doplňovaných slov.
Předmatematická gramotnost: spočítej obrázky a vyznač jejich množství, buď číslem
nebo puntíky.
Vystřihni si obrázky a skládej.
Grafomotorika: obtáhni vajíčka po směru šipky. Dbej na správné držení tužky a
uvolněnou ručičku.
¨¨
Obrázek rozstříhej, slož a nalep na papír.
Zazpívej si písničku
Vyrob si vajíčko, slepičku. Ptejte se dítěte např. na: Kde bydlí slepička? S kým bydlí
slepička? Copak jí slepička? Co nám dává slepička? Jak mluví slepička - koko, kuřátko –
pí pí, kohoutek - kykyryký?
Vyrob si přáníčko: obrázky na následujících stránkách vystřihni po plné čáře, tam kde
je čára přerušovaná, přelož. Obrázek si vybarvi (můžeš využít vzor pod textem).
Z druhé strany můžeš něco napsat. Video návod zde:
https://video-prg1-1.xx.fbcdn.net/v/t42.9040-
2/89182405_520255298628182_422951663297363968_n.mp4?_nc_cat=103&ccb=1-
3&_nc_sid=985c63&efg=eyJ2ZW5jb2RlX3RhZyI6InN2ZV9zZCJ9&_nc_ohc=Z6NWK
O4SKBwAX8TecUs&_nc_oc=AQl7uZsOJBeA8yH4ppD_-7l414opJj14xSJ9wkOPLaxW-
SPRbmWH0tvsYPB7JXxMwkU&_nc_ht=video-prg1-
1.xx&oh=a0cae4437211bc9378a8a411203829ef&oe=6060D6EB
Vyrob si velikonoční ozdobu z přírodnin, papíru. Obrázky jsou pro inspiraci. Popros
maminku nebo tatínka o pomoc, určitě něco společně vymyslíte. Pošli nám na fcb školy
fotku, jak se vám dařilo. Už se moc těšíme.
Vymaluj si obrázek.
Obtáhni kohoutka a beránka jedním tahem. Můžeš obtahovat pořád dokola.