zn 27-28_2012

Download ZN 27-28_2012

Post on 20-Mar-2016

244 views

Category:

Documents

19 download

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Zdravotnické noviny - odborné forum zdravotnictví a sociální péče

TRANSCRIPT

  • Vyuili jsme mezinrodnch aktivit ktomu, abychom prezentovali metodu, kter je pro ns nm podobnm, jako je EKG pro kardiology i men glykmie pro diabetology, dodal prof. Kolek stm, e prv spiro metrie me odhalit zanajc plicn onemocnn. Upozornil, e vR se toto funkn vyeten plic provd asi na 600 pracovitch. Na kadho pneumologa ron pipad prmrn 5000 spirometri. Vyeten uns tak bn provdj alergologov, dle odbornci pracovnho lkastv anemoc zpovoln alkai sportovn medicny. Funkn vyeten plic by rozhodn mli absolvovat vichni jedinci svleklm kalem, jakmkoli pocitem zhoren dchn pi nmaze nebo vklidu atak spocitem stsnn bolesti na hrudnku, zdraznil prof.Kolek. Przkum, kter probhal na portlu Ordinace.cz, ukzal, e akoli m 71 % lid njak problmy sre

    spirac, pouze dv tetiny zdotazovanch vd, co je spirometrie, a jen necel polovina toto vyeten podstoupila.MUDr. Jarmila Fierov, primka oddlen funknho vyetovn plic Krajsk zdravotn Masarykovy nemocnice vst nad Labem, doplnila, e spirometrie letos slav 65. vro poprv byla pouita vroce 1947 Tiffeneauem aPinellim. Na svm vznamu za tu dobu neztratila vbec nic. Naopak cel svtov kampa je smovna ktomu, aby spirometrie nabyla jet vce na vznamu, konstatovala MUDr. Fierov. Pipomnla tak, e vzahrani vyetuj spirometrii irodinn lkai i edukovan sestry. Nem to vak vdy vhody. Spirometrie je sice jednoduch metoda, ale vyaduje skuten erudovan personl. astou chybou napklad je, e se pacientm nezm vka avychzej pak zcela jin nleit hodnoty. Naopak lka, kter m

    zkuenost, doke teba u jen podle tvaru kivky prtok/objem stanovit diagnzu, dodala.

    Spirometrie nikdy nebude prevenc, aleNa otzku, zda by nebylo vhodn zaadit spirometrii mezi standardn pedoperan vyeten, prof. Kolek odpovdl: Musm bohuel podotknout, e jde ovyeten navc. Pokud bychom ho provdli ukadho operovanho pacienta, lo by oznan nrst nklad. Ji ped nkolika lety jsme se podobn nvrh snaili prosadit alespo ukuk starch 45 let, kte maj bt operovni. Bohuel jsme neuspli, mj. izfinannch dvod. Je ovem poteba si uvdomit, e spirometrie m velk rozptyl vposuzovn, co je jet fyziologick aco u patologick napklad 20% snen uritho normlu jet neznamen, e je lovk nemocn. Nememe tedy oekvat, e vichni lid, kte se ct jinak zdrav, by mli ze spirometrie profit. Ale uvech jedinc, kte maj jen minimln dyskomfort, je jej indikace na mst.Podle prof. Kolka by bylo vhodn jej zaazen do pedoperanho vyeten utkch vkon, pokud jet provedena nebyla, nebo urizikovch pacient i rizi

    kovch thotnch en. Myslm si by tto metod velmi fandm , e nikdy nebude preventivn, screeningovou metodou pro celou populaci. To by nikdo nezaplatil anebylo by to racionln. Musme ale vylenit skupiny obyvatel, kte zfunknho vyeten plic profituj, upesnil prof. Kolek.Vtto souvislosti se tak otvr prostor pro praktick lkae, ke kterm pacienti srespiranmi obtemi chod asi nejastji. Otzkou je, zda tato vstupn brna funguje dostaten. Musm ci, e spoluprce mezi pneumology apraktiky urit m sv rezervy, zejmna vodesln na spirometrii. Nicmn mme inkolik aktivnch koleg zprimrn pe, kte se zaali seznamovat sjednotlivmi spirometry atoto vyeten provdj. Ale je jich velmi mlo adomnvm se, e se jejich ady nijak vrazn roziovat nebudou, konstatoval prof. Kolek. Jak uvedl prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc., pedseda esk spolenosti dtsk pneumologie LS JEP, vpediatrii je situace velmi podobn: Povdom praktickch lka pro dti adorost je mon onco vt, protoe kolem roku 2000 jsme prokolili asi 65 % znich v problematice astmatu a vznamu jeho asnho zchytu. jat

    Jestli ministr pipravuje pomoc memoranda zruen 80 nemocnic, je to pro mnoh pacienty velmi nebezpen situace. Za ministerstvo memorandum podepsali dva nmstci, ministr od toho dal ruce pry, pro asi?, otzal se prezident SP Lubo Olejr. Poet 80 nemocnic urench ke zruen podle nj vyplv z procentuln vahy, kter v memorandu je. My jsme toto slo vydedukovali ze vech materil, kter mme a dosud k dispozici. Napklad sprvn rada Veobecn zdravotn pojiovny mla 26. bezna projednvat materil o strategickm vyjednvn smluvnch vztah s poskytovateli, kter stanovil pro spdovou oblast jedn nemocnice 100 tisc obyvatel. Ploha memoranda spdov oblasti neuruje, ale pokud zstvaj na onch 100 tiscch, nen sloit spotat poet potebnch nemocnic. Nemme to podloeno njakmi relevantnmi materily, kter bychom mli k dispozici, ale odpovd tomu i nastaven asov dostupnosti nemocnic v hodnot jedn hodiny, jak je uvedeno v nvrhu vldnho nazen, piblila postup kalkulace pedsedkyn OSZSP Bc. Dagmar itnkov. Dodala, e necelch 190 nemocnic v esk republice nen extrmnm slem napklad sousedn Rakousko s o nco vce ne osmi miliny obyvatel m 270 nemocnic.

    Koleduje si ministr odal happening?Pedseda NRZP Bc. Vclav Krsa prohlsil, e ministr provd exekutivn kroky, kter nemaj oporu v na legislativ. Pplatky za volbu lkae jsou v rozporu s stavou i s Listinou zkladnch prv a svobod, memorandum bylo uzaveno bez projednn ve vld nebo ve snmovnm zdravotnm vboru. Za nedostatenou oznail frekvenci jednn ministra s pacientskmi organizacemi a odbory. Pan ministr si koleduje, e zase uspodme ve vestibulu ministerstva hap pening, ekl V. Krsa.Pedseda LOKSL MUDr. Martin Engel upozornil na prohlubovn personln devastace eskch nemocnic. Bhem roku odchz z eskch nemocnic cirka 800 lka, to je prakticky jeden promon ronk na vech lkaskch fakultch. Jet tragitj je, e to jsou lidi mezi 30 a 40 lety. Pitom v nemocnicch je 60 a 70 procent lka nad 50 let, take sedme na tikajc bomb. Ministr msto aby tuto situaci eil, sna se nm namlouvat, e z tchto 800 se 80 procent vrac. To je le a divm se, e si to dovol veejn prezentovat. Odchzej jednosmrn z ekonomickch dvod a vracej se v du jednotlivc, a to vichni z rodinnch dvod, uvedl M. Engel.

    Za hlavn dvod restrukturalizace st nemocnic oznaili L. Olejr, V. Krsa i M. Engel majetkov zjmy. Pokud zsahm do st nepedchz jasn analza dopad, nikdo u potom nebude mt slu zruen nemocnice reinstalovat. Nebudou se uplatovat vcn argumenty, pjde o majetky, o to, kde se nejvc investovalo, kter zazen je nejvce zachoval a vhodn pro pechod do jinch rukou, prohlsil M. Engel. V. Krsa k tomu dodal: Ministr Heger jako hodn ddeek realizuje to, co chtl za Topolnkovy vldy prosadit ministr Julnek. Nemocnice bude prodna teba njakmu etzci a s tm potom pojiovna bez obav znovu uzave smlouvu. Je tady snaha vytvoit monopoln postaven nkterch poskytovatel zdravotn pe, kte budou mt pojiovnu, zdravotnick zazen a lkrny, a z celho toho komplexu budou vyvdny penze z veejnho zdravotnho pojitn, co je neppustn.

    Ministerstvo oste reagovaloMinistr doc. MUDr. Leo Heger, CSc., bezprostedn po tiskov konferenci reagoval na nkter vroky, kter pi n padly. Odmtl kritiku za nedostatenou rove komunikace s odbory a pacientskmi organizacemi. Ovem politicky elov gesta, myslnou dezinterpretaci fakt a zneuvn institut prvnho sttu nechci podporovat. Mrz mne, e vcnou debatu o problmech eskho zdravotnictv degraduj do podoby pedvolebnho shromdn. Ministrv nmstek Ing. Petr Nosek uvedl, e nerozum, v em pnov Engel a Krsa vid situaci ve zdravotnictv jako katastrofln. V tom, e prmrn plat lka se bhem poslednch dvancti msc zvil o tko uvitelnch 16,25 procenta a v tomto roce bude init 65 000 K? V tom, e spn bojujeme se edou ekonomikou a korupc? V tom, e podle vech dostupnch statistik se kvalita zdravotnictv a jeho dostupnost pro pacienty jednoznan zvyuje? mt

    Je jednoduch, dostupn a neinvazivn. Pesto je spirometrie vyetenm, kter i lkai mnohdy podceuj, uvedl na tiskov konferenci u pleitosti Svtovho dne spirometrie, kter pi-pad na 27. ervna, prof. MUDr. Vtzslav Kolek, DrSc., ped-seda esk pneumologick a ftizeologick spolenosti LS JEP.

    ZDRAVOTNICK NOVINY

    ZOBSAHUn z medicnyBiobanka posune 1. LF UK bl evropskmu vzkumu str. 2

    Pipoj se tak esk republika korganizaci Eurotransplant? str. 3

    ofn pivtal revolun novinku vlaparoskopii str. 4

    et aslovent nefrologov hodnotili vvoj oboru str. 4

    Pro okovat proti pneumokokm str. 5

    n z farmacieFDA komplikuje vrobu generik str. 6

    n pro lkask praxeElektronizace pohledem praktika, aneb eho se boj lkai primrn pe str. 7

    SAS chce diskusi oeHealth str. 7

    n pro lkov zazen

    Pechod postgradulnho vzdlvn zIPVZ na fakulty je zatm hodnocen pozitivn str. 8

    Poradna: Nrok na odstupn pi ukonen pracovnho pomru str. 8

    n udlosti, fakta, nzory

    Odbory: redukc lzesk lby se sn pjmy sttnho rozpotu str. 9

    Rehabilitace je podle pedsedy Sdruen lka FBRL vc ne kondin cvien akoupele vtepl vod str. 9

    Za kolik je profesor Pafko, aneb placen vybranho lkae str. 10

    Dok se lba konopm definitivnho een? str. 11

    Nov prvn prava zv podporu pstounsk pe str. 11

    n servisPersonln inzerce str. 12

    Vto

    mto

    vyd

    n

    Odbory a pacienti odhaduj, e bude zrueno 80 nemocnic

    Spirometrie je stle opomjena

    ronk 61 slo 2728 2. ervence 2012 cena 26 K pro pedplatitele 20 K

    ODBORN FRUM ZDRAVOTNICTV ASOCILN PE www.zdravky.cz

    8 594160 390009 27

    ...ty prav stradic

    61952-2012LET

    O neodkladnou schzku k jednn o memorandu ministerstva zdravotnictv a zdravotnch pojioven o restrukturalizaci l-kovho fondu a o nazen vldy o asov a mstn dostupnosti zdravotn pe podali premira RNDr. Petra Nease zstupci Odborovho svazu zdravotnictv a sociln pe R (OSZSP), Nrodn rady osob se zdravotnm postienm R (NRZP), L-kaskho odborovho klubu-Svazu eskch lka (LOK-SL) a Svazu pacient R (SP). Situaci eskho zdravotnictv ozna-ili na tiskov konferenci 28. ervna za katastrofln.

    Dagmar itnkov podepisuje dopis premirovi, pihl M. Engel. Foto: ZN

  • ronk 61slo 2728

    2. ervence 2012z medicny2

    Projekt, kter vznikl ve spoluprci s Masarykovm onkologickm stavem v Brn, zalenil Banku biologickho materilu 1. LF UK do mezinrodn vzkumn infrastruktury BBMRI Biobanking and Biomolecular Resources Research Infrastructure. Jejm clem je propojen pikovho biomedicnskho vzkumu s bankami biologickch vzork asociovanch zdravotnickch dat. Zapojen esk republiky do BBM