11. monetÁrnÍ a fiskÁlnÍ politika
DESCRIPTION
11. MONETÁRNÍ A FISKÁLNÍ POLITIKA. 11.1. Stabilizační politika. Obsahem přednášky je…. … debata ohledně dvou otázek : 1. Měla by být makroekonomická politika aktivní nebo pasivní? 2. Měla by se hospodářská politika řídit pevnými pravidly nebo by měli mít politici volnost v rozhodování ?. - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
slide 1
11. MONETÁRNÍ A FISKÁLNÍ POLITIKA
slide 2
11.1. Stabilizační politika
slide 3
Obsahem přednášky je…
…debata ohledně dvou otázek:
1. Měla by být makroekonomická politika aktivní nebo pasivní?
2. Měla by se hospodářská politika řídit pevnými pravidly nebo by měli mít politici volnost v rozhodování?
slide 4
Otázka 1:
Měla by být makroekonomická politika aktivní nebo pasivní?
Měla by být makroekonomická politika aktivní nebo pasivní?
USA: Tempo reálného růstu HDP
-4
-2
0
2
4
6
8
10
1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005
Průměr. míra růstu
% změna
oproti 4 zpožd.
čtvrtletím
slide 6
Zvýšení nezaměstnanosti během recese (USA)
vrchol dnoZvýšení počtu
nezaměstnaných osob (milliony)
červenec 1953 květen 1954 2,11
srpen 1957 duben 1958 2,27
duben 1960 únor 1961 1,21
prosinec 1969 listopad 1970 2,01
listopad 1973 březen 1975 3,58
leden 1980 červenec 1980 1,68
červenec 1981 listopad 1982 4,08
červenec 1990 březen 1991 1,67
březen 2001 listopad 2001 1,50
slide 7
Argumenty pro aktivní politiku
Recese způsobují ekonomické těžkosti pro milióny lidí.
The Employment Act of 1946 (USA): “It is the continuing policy and responsibility of the Federal Government to…promote full employment and production.”
Model agregátní poptávky a nabídky ukazuje, jak může fiskální a monetární politika reagovat na šoky a stabilizovat tak ekonomiku.
slide 8
Argumenty proti aktivní politice
Politiky mají dlouhé a variabilní zpoždění zahrnující:
vnitřní zpoždění: čas mezi šokem a reakcí politiky
Nějaký čas zabere rozpoznání šoku Nějaký čas zabere implementace politiky, obzvláště
fiskální
vnější zpoždění: čas, který je potřeba, aby politika ovlivnila ekonomiku.
Pokud se situace změní dříve než se projeví vliv politiky, politika může destabilizovat ekonomiku.Pokud se situace změní dříve než se projeví vliv politiky, politika může destabilizovat ekonomiku.
slide 9
Automatické stabilizátory
Definice: nástroje, které stimulují nebo utlumují ekonomiku bez nutnosti cílené změny politiky.
Jsou cílovány na redukci zpoždění spojených se stabilizační politikou.
Příklady: Progresivní daň z příjmu Pojištění v nezaměstnanosti Sociální dávky
slide 10
Makroekonomické prognózování
Protože politiky fungují se zpožděním, musí tvůrci hospodářské politiky předpovídat budoucí stav ekonomiky.
Dva způsoby, jak se dělají předpovědi: Předbíhající ekonomické indikátory (leading economic
indicators)datové řady, které se mění v předstihu ekonomického cyklu
Makroekonometrické modely Rozsáhlé modely s odhadovanými parametry, které mohou být využity k prognózování reakce endogenních veličin na nejrůznější šoky a změny politik
slide 11
Index předstihových ekonomických indikátorů (LEI) a reálný HDP, USA 1960-1970
source of LEI data:The Conference Board
-10
-5
0
5
10
15
20
1960 1962 1964 1966 1968 1970
annu
al p
erce
ntag
e ch
ange
Leading Economic Indicators
Real GDP
Index předstihových indikátorů obsahuje 10 časových řad
(Mankiw str. 263 ).
slide 12
Index LEI a reálný HDP, USA 1970-80
source of LEI data:The Conference Board
-20
-15
-10
-5
0
5
10
15
20
1970 1972 1974 1976 1978 1980
annu
al p
erce
ntag
e ch
ange
Leading Economic Indicators
Real GDP
slide 13
Index LEI a reálný HDP, USA 1980-90
source of LEI data:The Conference Board
-20
-15
-10
-5
0
5
10
15
20
1980 1982 1984 1986 1988 1990
annu
al p
erce
ntag
e ch
ange
Leading Economic Indicators
Real GDP
slide 14
Index LEI a reálný HDP, USA 1990-
source of LEI data:The Conference Board
-15
-10
-5
0
5
10
15
1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002
annu
al p
erce
ntag
e ch
ange
Leading Economic Indicators
Real GDP
USA: Chyby při prognózování recese roku 1982
Mír
a
ne
zam
ěs
tnan
os
ti
slide 16
Prognózování makreokonomiky
Protože politiky fungují se zpožděním, tvůrci hospodářské politiky musí odhadovat budoucí stav ekonomiky.
Předchozí obrázky ukázaly, že prognózy se často mýlí.
To je jeden z důvodů, proč jsou někteří ekonomové proti aktivnímu používání hospodářské politiky.
slide 17
Lucasova kritika
Robert Lucas; Nobelova cena (1995) za racionální očekávání.
Prognózování důsledků politik bylo často činěno s využitím modelů odhadnutých na historických datech.
Lucas poukázal na to, že tyto prognózy ztratí platnost, pokud provedená politika změní očekávání takovým způsobem, že se změní základní vztahy mezi veličinami.
slide 18
Příklad Lucasovy kritiky
Predikce (založená na minulé zkušenosti):Zvýšení tempa růstu peněz sníží nezaměstnanost.
Lucasova kritika ukazuje, že zvýšení tempa růstu peněz může zvýšit očekávanou inflaci a v takovém případě nezaměstnanost nemusí klesnout.
slide 19
Odpověď…
Historická zkušenost nedává jednoznačnou odpověď na Otázku č.1:
Není jednoduché identifikovat šoky v datech.
Není jednoduché říct, jak odlišně by se situace vyvíjela, kdyby nebyly použity skutečné politiky.
Většina ekonomů se ale shodne, že od konce osmdesátých let je americká ekonomika stabilnější než bývala.
slide 20
USA: Stabilita moderní ekonomiky
Sm
ěro
da
tná
od
chy
lka
0.0
0.5
1.0
1.5
2.0
2.5
3.0
3.5
4.0
1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005
Volatilita HDP
Volatilita inflace
slide 21
Otázka2:
Měla by být hospodářská politika řízena pevnými pravidly anebo by
politikům měla být ponechána volnost v rozhodování?
Měla by být hospodářská politika řízena pevnými pravidly anebo by
politikům měla být ponechána volnost v rozhodování?
slide 22
Pravidla a diskrece: Základní koncepty
Politika prováděná podle pravidel: Tvůrci hospodářské politiky ohlásí dopředu, jak bude hospodářská politika reagovat v nejrůznějších situacích a zaváží se tyto pravidla dodržovat.
Politika prováděná diskrecí:Jak se události vyvíjí a okolnosti mění, tvůrci hospodářské politiky používají svůj úsudek a aplikují takovou politiku, která se jim zdá v daném okamžiku vhodná.
slide 23
Argumenty pro pravidla
1. Nedůvěra v tvůrce hospodářské politiky a v politický proces Špatně informovaní politici Zájmy politiků mohou být jiné než zájmy
společnosti
slide 24
Argumenty pro pravidla
2. Časová nekonzistence diskrečních politik def: Situace, kdy tvůrci hospodářských politik mají motivaci nedodržet dříve ohlášené politiky, jakmile tato politika změnila chování ekonomických subjektů. Likviduje kredibilitu tvůrců hospodářské
politiky a snižuje efektivitu jejich politik.
slide 25
Příklady časové nekonzistence
1. Na podporu investic vláda oznámí, že nebude zdaňovat důchod z kapitálu.
Ovšem jakmile jsou továrny postaveny, vláda kapitál zdaní, aby zvýšila daňové příjmy.
slide 26
Příklady časové nekonzistence
2. Aby snížila očekávanou inflaci, centrální banka ohlásí, že zpřísní měnovou politiku. Ovšem tváří v tvář vysoké nezaměstnanosti může být centrální banka v pokušení snížit úrokové sazby.
slide 27
Příklady časové nekonzistence
3. Rozvojovým zemím je přislíbena pomoc pod podmínkou ekonomických reforem.
Reformy se neuskuteční, ale pomoc je přesto poskytnuta, protože si bohaté země nepřejí hladomor v rozvojových zemích.
slide 28
Pravidla pro monetární politiku
a. Konstantní tempo růstu peněžní zásoby Obhajováno monetaristy. Stabilizuje agregátní poptávku pouze tehdy,
pokud je stabilní rychlost obratu peněžní jednotky.
slide 29
Pravidla pro monetární politiku
b. Cílování tempa růstu nominálního HDP Automaticky zvyšuje růst peněžní zásoby
pokaždé, když nominální HDP roste pomaleji než je cílováno, snižuje růst peněžní zásoby, pokud růst nominálního HDP přesahuje cílovou hodnotu.
a. Konstantní tempo růstu peněžní zásoby
slide 30
Pravidla pro monetární politiku
c. Cílování míry inflace Automaticky snižuje růst peněžní zásoby
pokaždé, když inflace stoupne nad cíl. Mnoho CB v současnosti funguje v režimu
cílování inflace, i když si při tom ponechávají určitou míru diskrece.
a. Konstantní tempo růstu peněžní zásoby
b. Cílování tempa růstu nominálního HDP
slide 31
Pravidla pro monetární politiku
d. Taylorovo pravidlo: Cílování úrokové míry podle: míry inflace mezery mezi skutečným a potenciálním HDP
c. Cílování míry inflace
a. Konstantní tempo růstu peněžní zásoby
b. Cílování tempa růstu nominálního HDP
slide 32
Taylorovo pravidlo
iff = + 2 + 0,5 ( – 2) + 0,5 (mezera HDP)
kde
iff = cílová nominální úroková míra
mezera HDP = 100 x
= procento o kolik je reálný HDP nad potenciálem
YYY
slide 33
Taylorovo pravidlo
iff = + 2 + 0,5 ( – 2) + 0,5 (mezera HDP)
Pokud = 2 a výstup je na potenciálu, potom je úroková míra cílována na 4 procenta.
Pro každý jednoprocentní nárůst jemonetární politika automaticky zpřísněna zvýšením úrokové míry o 1,5.
Pro každé procento, o které se HDP zvýší nad potenciál se monetární politika automaticky zpřísní růstem úrokové sazby o 0,5.
slide 34
Úrokové sazby (USA): skutečná a modelová
%
0
2
4
6
8
10
12
1987 1990 1993 1996 1999 2002 2005
Taylorovo pravidlo
Skutečná
slide 35
Úrokové sazby (EU): skutečná a modelová
1997
Q1
1997
Q3
1998
Q1
1998
Q3
1999
Q1
1999
Q3
2000
Q1
2000
Q3
2001
Q1
2001
Q3
2002
Q1
2002
Q3
2003
Q1
2003
Q3
2004
Q1
2004
Q3
2005
Q1
2005
Q3
2006
Q1
2006
Q3
2007
Q1
2007
Q3
2008
Q1
2008
Q3
2009
Q1
2009
Q3
2010
Q1
2010
Q3
2011
Q1
2011
Q3
2012
Q1
2012
Q3
2013
Q1
2012
Q3
-4
-2
0
2
4
6
8
euribor
taylorovo pravidlo
slide 36
Nezávislost centrálních bank
Pravidla ohlášená CB budou fungovat, pouze pokud jsou kredibilní.
Kredibilita mimo jiné závisí i na stupni nezávislosti CB.
slide 37
Inflace a nezávislost CBP
rům
ěrn
á in
flac
e
Index nezávislosti CB
slide 38
Shrnutí
1. Obhájci aktivní politiky věří, že: Časté šoky vedou k nadměrným fluktuacím ve
výstupu a zaměstnanosti. Fiskální a monetární politika mohou stabilizovat
ekonomiku.
2. Obhájci pasivní politiky věří, že: Dlouhé a variabilní zpoždění spojené s monetární a
fiskální politikou je činí neefektivní a potenciálně destabilizující
Nevhodné politiky zvyšují variabilitu výstupu a zaměstnanosti.
slide 38
slide 39
Shrnutí
3. Obhájci diskreční politiky věří, že: Diskrece přináší větší pružnost tvůrcům politik při
reakci na neočekávané události
4. Obhájci pravidel věří, že: Politickému procesu nelze důvěřovat: politici dělají
chyby a také sledují vlastní zájmy Závazek k fixní politice je nutný k odvrácení časové
nekonzistence a k udržení kredibility
slide 39
slide 40
Literatura
Mankiw (2010): Chapter 15: Stabilization Policy
Holman (2010): Kapitola 16: Měnová politika
Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (Autor: R. Cronovich)
slide 40
slide 41
11.2. Fiskální politika
slide 42
Obsahem přednášky je…
Velikost veřejného dluhu v mezinárodním srovnání
Problematika měření rozpočtového deficitu
Tradiční a Ricardiánské pojetí veřejného dluhu
Další otázky veřejného dluhu
slide 43
Zadlužení vlád ve světě (2005)
Země Veřejný dluh (% of HDP) Země Veřejný dluh
(% of HDP)
Japonsko 159 USA 64
Itálie 125 Švédsko 62
Řecko 108 Finsko 53
Belgie 99 Norsko 52
Francie 77 Dánsko 50
Portugalsko 77 Španělsko 49
Německo 70 UK 47
Rakousko 69 Irsko 30
Kanada 69 Korea 20
slide 44
Vládní dluh jako % HDP, 2000 a 2010
Zdroj: OECD Factbook
slide 45
Poměr vládního dluhu k HDP v USA
0
0.2
0.4
0.6
0.8
1
1.2
1791 1815 1839 1863 1887 1911 1935 1959 1983 2007
Válka o nezávislost Občanská
válka WW1
WW2
Válka v Iráku
slide 46
Hrozící fiskální problémy (USA)
Americká populace stárne
Náklady na zdravotní péči rostou.
Výdaje na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění se zvyšují.
Vládní deficit and veřejný dluh nadále poroste …
Podobné problémy jsou i v ostatních zemích
slide 47
Populace USA starší 65 let (%)
% populace
.
5
8
11
14
17
20
2319
50
1960
1970
1980
1990
2000
2010
2020
2030
2040
2050
skutečnost prognóza
slide 48
Výdaje na důchody a zdravotnictví (USA)
% HDP
0
2
4
6
819
50
1955
1960
1965
1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
slide 49
Předpověď amerického vládního dluhu (dva scénáře)
Pro
cen
to H
DP
0
50
100
150
200
250
300
2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050
optimistický scénář
pesimistický scénář
slide 50
Vládní dluh ČR (% HDP)
Zdroj: Makroekonomická predikce MFČR
slide 51
Problémy spojené s měřením rozpočtového deficitu
1. Inflace
2. Kapitálové statky
3. Nezapočítané závazky
4. Hospodářský cyklus
slide 52
PROBLÉMY MĚŘENÍ 1:
Inflace Předpokládejme, že reálný dluh je konstantní,
což implikuje nulový reálný deficit. V takovém případě roste nominální dluh D
tempem rovným míře inflace:
D/D = nebo D = D Oficiálně uváděný deficit (nominální) je potom
D, i když skutečný reálný deficit je nula. Proto bychom vlastně měli D odečítat od
oficiálně uváděného deficitu, abychom jej očistili o inflaci.
slide 53
PROBLÉMY MĚŘENÍ 1: Inflace
Úpravy o inflaci mohou vytvořit velké rozdíly, obzvláště v obdobích vysoké inflace.
Příklad: USA 1979,
nominální deficit = 28 mld. $
inflace = 8,6 %
dluh = 495 mld $
D = 0,086 495 mld $ = 43 mld $
reálný deficit = 28 mld 43 mld. $
= $15 mld $ přebytek
slide 54
PROBLÉMY MĚŘENÍ 2:
Kapitálové statky Doposud: deficit = změna v dluhu
Lepší by bylo kapitálové rozpočtování:deficit = (změna v dluhu) (změna v aktivech)
Př: Předpokládejme, že vláda prodá vládní budovu a použije tyto finance na snížení vládního dluhu. Podle současného měření by se deficit snížil Podle metody kapitálového rozpočtování by se
deficit nezměnil, protože pokles dluhu je vyvážen poklesem aktiv.
Problém metody kapitálového rozpočtování: Určit, které vládní výdaje počítat jako kapitálové výdaje.
slide 55
PROBLÉMY MĚŘENÍ 3:
Nezapočítané závazky
Běžné metody měření rozpočtového deficitu pomíjejí významné závazky vlády:
Budoucí výplaty penzí
Nejrůznější vládní garance
Pojištění bankovních vkladů
(Těmto závazkům je obtížné přiřadit konkrétní hodnoty z důvodu vysoké nejistotě ohledně jejich konečné výše.)
slide 56
PROBLÉMY MĚŘENÍ 4:
Hospodářský cyklus
Deficit osciluje v průběhu hospodářského cyklu díky automatickým stabilizátorům (pojištění v nezaměstnanosti, progresivita daní).
Sice se nejedná o chyby měření, ale komplikuje se tak zhodnocení stavu fiskální politiky. Např. je pozorované zvýšení v deficitu
důsledkem hospodářského poklesu anebo změnou fiskální politiky na expanzivní?
slide 57
PROBLÉMY MĚŘENÍ 4: Hospodářský cyklus
Řešení: cyklicky upravený rozpočtový deficit (“deficit při plné zaměstnanosti”) – založený na odhadech toho, jaké by byly vládní příjmy a výdaje, pokud by ekonomika byla na přirozených mírách výstupu a nezaměstnanosti.
slide 58
Cyklický příspěvek k federálnímu rozpočtu (USA)
-120
-80
-40
0
40
80
120
1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005
Mld
. be
žnýc
h U
SD
slide 59
Důsledek
Je potřeba být opatrný při
interpretaci údajů o
rozpočtovém deficitu.
Je potřeba být opatrný při
interpretaci údajů o
rozpočtovém deficitu.
slide 60
Představuje vládní dluh problém?
Předpokládejme snížení daní, které způsobí zvýšení veřejného dluhu.
Dvě interpretace:
1. Tradiční
2. Ricardiánská
slide 61
Tradiční interpretace
Krátké období: Y, u Dlouhé období:
Y a u zpět na své přirozené hodnoty Uzavřená ekonomika: r, I Otevřená ekonomika: , NX
(nebo vyšší obchodní deficit)
Velmi dlouhé období: Pomalejší růst, dokud ekonomika nedosáhne nového
stálého stavu s nižším důchodem na hlavu
slide 62
Ricardiánská interpretace
David Ricardo (1820), později rozvedena Robertem Barroem
Podle Ricardianské ekvivalence, snížení daní financované dluhem nemá vliv na spotřebu, národní úspory, reálnou úrokovou sazbu, investice, čisté exporty nebo reálný HDP, a to ani v krátkém období.
slide 63
Logika Ricardiánské ekvivalence
Spotřebitelé jsou vpředhledící (forward-looking), vědí, že snížení daní financované na dluh dnes znamená zvýšení budoucích daní, což je rovno – v současných hodnotách – snížení daní.
Snížení daní nezlepšuje blahobyt spotřebitelů, proto spotřebitelé nezvýší výdaje na spotřebu. Místo toho uspoří veškerý objem snížených daní, aby byli schopni zaplatit budoucí daně.
Výsledek: Soukromé úspory stoupnou o tolik, o kolik klesly veřejné úspory, čímž zůstanou národní úspory nezměněny.
slide 64
Problémy s Ricardiánskou ekvivalencí
Krátkozrakost: Ne všichni spotřebitelé uvažují tak dlouho dopředu, někteří mohou vnímat snížení daní jako přínos.
Úvěrové limity: Někteří spotřebitelé si nemohou půjčovat, aby dosáhli na svou optimální spotřebu, proto hned utratí to, co ušetří na daních.
Budoucí generace: Pokud spotřebitelé očekávají, že břemeno splacení nyní snížených daní dopadne na budoucí generace, potom snížení daní vylepší jejich pozici a oni zvýší spotřebu.
slide 65
Důkaz proti Ricardiánské ekvivalenci?
Počátek 1980s: Reaganovy daňové škrty zvýšily deficit. Národní úspory poklesly, reálná úroková míra vzrostla, měnový kurz se zhodnotil a NX se snížily.
1992:Odložení daně z příjmu za účelem stimulace ekonomiky. To pozdrželo daně, ale nezvýšilo blahobyt
spotřebitelů. Téměř polovina spotřebitelů ovšem zvýšila
spotřebu.
slide 66
Důkaz proti Ricardiánské ekvivalenci?
Obhájci R.E. argumentují, že Reaganovo snížení daní neposkytuje férový test pro R.E. Spotřebitelé mohli očekávat, že dluh bude
splacen budoucími škrty ve výdajích namísto budoucího zvýšení daní.
Soukromé úspory mohly klesnou z jiných důvodů, než je snížení daní, jako například optimismus ohledně hospodářského vývoje.
Protože data umožňují odlišné interpretace, obě interpretace vládního dluhu přežívají.
slide 67
DALŠÍ TÉMATA: Vyrovnaný rozpočet vs. optimální fiskální politika
Někteří politici navrhují změnit ústavu, aby obsahovala požadavek vyrovnaného rozpočtu každý rok.
Mnoho ekonomů nesouhlasí s tímto návrhem a argumentují, že deficity by měly být použity na stabilizaci výstupu & zaměstnanosti vyhlazování daní v konfrontaci s fluktuujícím
důchodem přerozdělení důchodu mezi generacemi, pokud
je to zapotřebí
slide 68
DALŠÍ TÉMATA: Dopady fiskální politiky na monetární politiku
Vládní deficity mohou být financovány tiskem peněz Vysoký vládní dluh může být pro tvůrce hospodářské
politiky záminkou k rozpoutání inflace (aby se snížila reálná hodnota dluhu na úkor držitelů státních dluhopisů)
Naštěstí: Existuje málo důkazů o významných vazbách mezi
fiskální a monetární politikou Většina vlád ví o tom, jaké náklady sebou nese
rozpoutání inflace Většina centrálních bank má (alespoň nějakou)
politickou nezávislost na politických tvůrcích fiskální politiky
slide 69
DALŠÍ TÉMATA: Dluh a politika“Fiscal policy is not made by angels…”
– N. Gregory Mankiw, Někteří nevěří politikům jejich deficitní financování.
Argumentují že, Politici se nestarají o skutečné náklady svého
utrácení, protože břímě jejich splacení dopadne na budoucí generace
Protože budoucí daňoví poplatníci se nemohou účastnit ve volbách, jejich zájmy nebudou vzaty v úvahu
To pak představuje další důvod pro podporu stále vyrovnaných rozpočtů
slide 70
DALŠÍ TÉMATA:Mezinárodní dimenze
Rozpočtový deficit může způsobovat obchodní deficit, který musí být financovaný výpůjčkami ze zahraničí.
Velké vládní dluhy mohou zvýšit riziko útěků kapitálu, protože zahraniční investoři mohou pociťovat vyšší riziko nesplacení.
Velké dluhy mohou snížit politickou váhu země na mezinárodní scéně.
slide 71
APLIKACE:
Inflation-indexed Treasury bonds
Od roku 1997 se v USA vydávají státní dluhopisy s výnosy indexovanými k CPI.
Výhody: Eliminace inflačního rizika, rizika, že inflace – a
následně i reálná úroková sazba – se vyvine jinak než jak bylo očekáváno.
Může povzbudit soukromý sektor k vydávání takovéhoto typu obligací.
Poskytuje nástroj k odvození očekávané míry inflace…
slide 72
APLIKACE:
Inflation-indexed Treasury bonds
pe
rce
nt (
an
nu
al r
ate
)
0
1
2
3
4
5
6
2003-01-03
2003-07-04
2004-01-02
2004-07-02
2004-12-31
2005-07-01
2005-12-30
2006-06-30
2006-12-29
2007-06-29
rate on non-indexed bond
implied expected inflation rate
rate on indexed bond
slide 73
Shrnutí
1. Veřejný dluh je v ČR a USA ve srovnání s jinými zeměmi relativně mírný.
2. Běžné ukazatele o rozpočtovém deficitu jsou nedokonalými indikátory fiskální politiky, protože Nejsou korigovány o inflaci Neberou v úvahu změny vládních aktiv Pomíjí některé závazky (např. budoucí výplaty
penzí současným pracovníkům) Neberou v úvahu vliv hospodářského cyklu
slide 73
slide 74
Shrnutí
3. V tradičním pojetí snížení daní financované na dluh zvyšuje spotřebu a snižuje národní úspory. V uzavřené ekonomice to povede k vyšším úrokovým sazbám, nižším investicím a nižší dlouhodobé životní úrovni. V otevřené ekonomice je důsledkem zhodnocení měnového kurzu a pokles čistých exportů (nebo zvýšení obchodního deficitu).
4. Ricardiánská interpretace tvrdí, že snížení daní na dluh neovlivní spotřebu nebo národní úspory, a proto také neovlivní ani úrokové sazby, investice nebo čisté exporty.
slide 74
slide 75
Shrnutí
5. Většina ekonomů nesouhlasí se striktním požadavkem na každoročně vyrovnaný rozpočet, protože by to znemožnilo využití fiskální politiky ke stabilizaci výstupu, vyhlazení daní nebo přerozdělení daní napříč generacemi.
6. Vládní dluh může mít i další důsledky: může vést k inflaci politici mohou přesouvat daňové břemeno ze současné na
budoucí generace může snižovat politickou vyjednávací pozici země nebo
povzbuzovat zahraniční investory ke stahování jejich kapitálu ze země.
slide 75
slide 76
Literatura
Mankiw (2010): Chapter 16: Government Debt and Budget Deficits
Holman (2010): Kapitola 17: Veřejné rozpočty
Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (Autor: R. Cronovich)
slide 76