ABECEDNÍ SLOVNÍK - ČESKO-KWENIJSKÝ

Aa (spojka) ar abeceda tengwanda aby vazba infinitivu na -ie s 3.p., viz 4. lekce ale na, nán, nan alej aldeon QL anděl m:ainu, ž:aini ano dá se použít "ná"="je (tomu tak)" A

též "tankave"="jistě" C ať, kéž (=nechť se stane) nai až do (místně i časově) tenna

Bbabí léto (vlákno) filume QL bahno, bláto lukso QL

bažina luksor QL báje, legenda, pověst njarie QL balí, halí, obklopuje vaija balí, zavíjí, obvazuje lapa balón, plynový vak pusulpe QL balvan, kámen (velký) on, 3.p. onden QL barva kwile QL barevný, -barevný kwilea QL barví, krášlí, zdobí kwilja QL barvený (jasných barev), zdobený, vyšívaný kwilin QL

barevně porušený, špinavý púrea bavlna (též vlákno, pavučina) líne QL

báseň (nepochybně zpívaná) líre podle významu slova z Et: laire, které však koliduje se slovem pro léto

bázlivý kaurea QL bažant keket (podle QL) bažina luksor QL bdělý tirinwa QL běh juro QL bělost ninkwisse

bělí ninkwista (velmi volně podle QL)

bere si, přijímá, vyžaduje, stojí tuvu, min.č. túve QL (3.os snad tuwe)

(možná totožné s tuve, kořen tuv-, viz PP. Pak by Aragorn místo "Nalezl jsem!" volal vlastně "Dostal jsem, přijal jsem (jako dar)!" což by se docela hodilo.) bez ú (pojí se s 2.p.) bezpečný varna

bezpečí varnasse (běží, jde, točí se noro QL) běží dál, běží hladce a vrčí nornoro QL běží jure kořen jur- běží (o lidech) lokwo QL běží, cválá (o zvířatech) lopo QL běží, o čase lúta QL bílý ninkwe (také bledý a studený)

bíle září ninkwita bělost ninkwisse bělí ninkwista (velmi volně

podle QL) bije, tluče (např. křídlo - angl. "batter") palpa bije, mečem make, kořen mak- bije (uhodí), plochou dlaní piltja QL (vysl. přibl. pilča)

bije, vykonává tělesný trest paimeta či možná paimesta, QL (viz "trest")

bláto, bahno lukso QL blaženost almie, almare bledne (dosl. šedne) sinta bledý, nezřetelný néka bledý, plavý marja, malwa bledý (asi do běla) iska QL blesk sarko? C bliká tintila blízko tange QL blízký tanga QL blokuje, zastavuje, ucpává tápe, kořen tap-, min.č. tampe bloudí ranja bloudění, toulání ráne bobule melpo bod, místo men bod, tečka, drobné znaménko tikse bodá nasta bohatý, požehnaný, mající štěstí herenja bohatý, prosperující, hojný, požehnaný alja bohatství, zdar, prospěch alma

totéž + požehnání, blaženost almie, almare bochník korne QL boj, válka ohta (vysl. ochta) bojovník ohtatjaro (vysl. přibl. ochtačaro)

ohtar (dolož. u Númenorejců, spec. název hodnosti: ten, kdo je plně vycvičen k boji, ale dosud není rytířem - možná zhruba náš "panoš")

(mečem) makar bojový pokřik, pobídka siule

bojuje, vede válku ohtatjare, kořen ohtatjar, min.č. ohtatjarne (pojí se s příponou -nna u toho, proti komu je boj veden)

bojuje (mečem) make, kořen mak- bolavý, zanícený sastja QL (vysl. přibl. sasča) bolest naikele

ostrá naike bolestivý naikelea bolí, mučí nwalja borovice (nebo jedle) aikwaire QL bortí se, klouže dolů, naklání se, padá talta (kořen též talat-) boule, hrouda, hrudka, knoflík(?) tolos, 3.p. tolossen QL bouře, bouření raumo bota, lehčí hjapa QL (vysl. přibl. šapa)

těžká saipo QL brada venta QL brána ando

velká andon (mn.č. andondi) bratr onóro (pokrevní)

toron, mn.č. torni otorno (bratr přísahou, druh)

bratrství (především přísahou) otornasse

brázda, řádek na zahradě QL; Et též okraj, lem, hranice ríma

brnká tinga, kwingi QL hra na strunný nástroj salme QL

brnkající, pulsující, zvučný salamba QL brnk! tinge, tango brod, křižovatka, přechod, průchod tarna QL brož, špendlík tankil bručí, reptá, vrčí (o psech) nurru brzy, časně (i ráno) arinja brzy, zanedlouho rato břeh, pobřeží hresta (vysl. přibl. řesta)

břeh řeky ráva (koliduje s "divoký", obojí dle Et - možná o divokých řekách?))

břeh, pobřeží, oblázkové sarnie břečťan etil QL břemeno, náklad kólo

též: kumbe QL (další význam hromada, mohyla potvrzen v Et)

obtížený břemenem, naložený kumba QL břevno, příčné, závora hwarma (hw vysl. něco mezi u a f) břicho, tlusté tělo famba QL bříza silwin QL

stříbrná (správně česky bradavičnatá) silkweléni QL bublina pumpole QL

bublina, puchýř, měchýř pumpo QL budoucí enlúmea budoucnost enlúme budova, stavba atakwe buk feren, ferne (mn.č. ferni) bukvice ferna bukový ferinja buší kladivem namba

(zejmě velkým: tarama QL) bydlí mare (kořen mar-) býk mundo (koliduje s výrazem pro "čumák"-evtl."výčnělek", pokud z něj ovšem není odvozeno; QL:tarukko, tarunko) bylina, léčivá rostlina asea bystrý finwa QL

bystrost, schopnost pronikavého úsudku finie, náve QL (bystřina ulda)

být nejaktuálnější: kořen na; ná - je, né - byl ume - není (též záporné pomocné sloveso), úme - nebyl (kladný minulý čas konvence nikoli z Tolkienova pera) starší - není jasné, nakolik platí: je - je, úje - není, úva - nebude, jéva - bude, toi - jsou (záporné tvary doloženy ještě v Et)

je, nechť je (stvořitelské slovo z Ainulindale, užito pak i jako podst. jm. označující stvořenou skutečnost) ea

bytost eala (užívalo se téměř výhradně o bytostech čistě duchovních) bývalý jalúmea, járea

C

cedník, síto koluke QL (cedí, snad: kolu, 3.os kolwe podle QL)

celý nejblíže je asi ilja, viz tamtéž cenný, důležitý valda QL

je to cenné, důležité, záleží na tom vilde, kořen vild- (kde "to" je podmět) QL

(cenný, drahocenný apod. viz "poklad") cesmína erkasse cesta, dráha, směr, čára tie cesta, rovná čára, silnice tea cesta za nějakým posláním ránen cestuje, postupuje lelja, min.č. lende cinká timpa GL/QL cín latúken QL cínový latúkenda QL cítí hmatem tenja QL

cit, hmat, vnímání, pocit tende QL cit (v obou významech) tendile QL citlivý; sentimentální tendilea QL citlivý, vnímavý tentima QL

citlivý, citlivě reagující, lechtivý kitjalea QL (vysl. přibl. kičalea) cítí, duševně fele, kořen fel-

cit, hnutí felme cizí země ettele cizí, z cizí země ettelen

co, který ja (možno s koncovkami: v němž - jasse ap.)

co, kdo man co je? mana? cop, lokna, pramen vlasů finde cuchá, splétá fasta cválá, běží (o zvířatech) lopo QL cymbál tontilla QL

Ččaj tyé (vysl. přibl. čé) QL čára tie, tea

též řada, série téma čas lúme

určitá doba lú časový, časný, dočasný lúmia QL čas květu, rozkvět, nejlepší léta lotóre QL často rimbo častý, četný rimba čelist anka čenich mundo (též jakýkoli výčnělek; býk) čep, pant peltas, mn.č. peltaksi čepel hjanda (vysl. přibl. šanda)

(především meče) maika (dosl. "ostrá") černý morna černota mornie čerstvý loite QL červený karne

červený, měděný, ruměný

aira (koliduje se "svatý" podle PM. "Svatý se dalo též vyjádřit slovem "aina", ovlivněným jazykem Valar, nebo "aire", možná právě pro odlišení - viz Nam.)

červenohnědý, rezatý ruska červenka kilapi QL

červ vembe QL červík teste QL čestný nejblíže asi faila, viz tamtéž češe, myká vlnu pekwe, kořen pekw- QL čich (smysl) niste (podle QL) čichá, očichává nuvu, min.č. núve QL čichnutí nupte QL čilý, čiperný tjelka (vysl. přibl. čelka) (čin, skutek tjar, 3.p. tjarden) (vysl. přibl. čar) činitel, konatel tjaro (vysl. přibl. čaro) čí mano číslo nóte čistý, umytý alluva QL čistý, uklizený poika čistí poita QL číše, mísa salpa QL člověk Atan (jen o příslušnících Tří rodů Přátel elfů)

m:hildo, ž: hilde, mn.č. hildi (o všech) (význam přibližně stejný: druhorozený, následovník) (v elfím užití možno též specifická slova engwa - k nemocem náchylný, fírima(o,e) - smrtelný)

člun lunte (zřejmě dlabaný z kmene vene

(ční, vyčnívá munda) čte (též dívá se, pozoruje) kenda čtyři kanta

čtvrtý kantea čtverec kantil

čumák, zvířecí nos (též: mys, býk) mundo

Ddaleko haija, vahája daleko haija

daleký, vzdálený haira daleko odtud vahája

dar anna

dárce anto (dárkyně ante) (anto souzní se slovem "ústa", které je ovšem příb. s "mate")

datlovitý pták ? tambaro (viz tamtéž) dává (někomu) anta dav, množství rimbe dav, tlačenice, lis, pevně sevřený bojový útvar sanga dávno járesse, jalúmesse dávný járea, jalúmea dcera selde, jende dědic arjon dech súle dechne, zavane hwesta (hw vysl. něco mezi u a f) dechnutí, závan, vánek hwesta dějiny lúmekwentale, lúmenjáre děkuje hanta QL

děkuji, dík hantan, hanta QL díkůvzdání hantale

dělá, tvoří, staví kare (kořen kar-)

(dělí kile kořen kil-; A navrhuje kilta, viz volí)

démon rauko den (24 hodin) ré den áre (Et:are, pl. ari) den, sluneční světlo aure den (12 hod. od úsvitu do soumraku) arja den (doba denního světla) arie deset kwainen

desátý kwainea děsí, někoho ruhta (vysl. ruchta) déšť, jemný miste

krásný (zvonící) timpe QL mrholení timpine QL (o počasí) s častými jemnými deštíky timpinea QL (silný viz "lít")

devět nerte devátý nertea

diakritické znaménko tehta (vysl. přibl. tešta) díl kirma C díra, trhlina, otvor, ústí assa díra = otvor ven, výpusť, úniková cesta, únik uswe QL díra, jáma, výkop, štola sat, 3.p. sapten QL dítě hína, mn.č. híni

malé, jen 5.p. hina selda (selde nebo jende dcera, seldo nebo jondo syn)

děťátko lapse dívá se, pozoruje (ale nestřeží) kenda divoch (=kdokoli mimo Edain) hravan (vysl. přibl. řavan) (příbuzné se slovem hráve, syrové n. živé maso - pravděpodobně jde tedy o souhrnné označení všech osob, jejichž "fea" není dominantní nad tělem) divoký verka divoký, nezkrocený ráva dlaň (do misky), hrst; ruka od zápěstí kambe

(plochá) paltja QL dlaždice, tesaný kámen ambal dlouhý anda dlouho andave do mir, minna dobrý (o věcech), též užitečný, vhodný mára

(o mluvících a zejm. duchovních bytostech) mána

dobře mande; vande (dosl. hezky, krásně) (oba QL)

dojde pro, sežene někoho tulta dole, vespod nún dolů, pod undu doléhá, tíživě nebo tísnivě lumna (na koho - pravd. 3.p.) domov már (ev. mar ve smyslu země, Země) dosáhne, natahuje se rahta podle QL (rakta) (vysl. rachta) dospělý, muž veaner

dospělý, mužný, plný síly vea dostatek, hojnost fáre dost fárea dostává nete, kořen net- QL došek tupse dotýká se, cítí (hmatem), hladí, zachází s čím, ovládá co mahta (vysl. ch) dotýká se, cítí hmatem tenja QL dotýká se, šátrá, hledá po hmatu tapi QL

doufá máme pouze slovo "naděje", estel (bližší viz naděje)

doupě, tábořiště, místo odpočinku kaila ?? doušek julda (PP), suhto (Et) (doutná jule, kořen jul-) doutnání julme (WJ: pitka) dovednost kuru

technická dovednost, vynalézavost, někdy též zlovolná šikovnost kurwe

dovnitř mir, minna dovoluje, povoluje lave (kořen lav-) dráha, směr, cesta, čára tie drahokam, klenot míre drahokam, zářivý miril, mn.č.mirilli drak, velký plaz lóke dráp, hák, záchytka(?) atsa dráp, spár, pařát rakka C

drápatý rakkalepta C dravec, prdátor laman raustea QL dráždí, svědí itisja QL drolí se ruksa drolící se ruksala drtí male, kořen mal-, min.č. mále QL drůbež, 1 kus poroke druh, odrůda nostale QL

druhý neuna, též: tatja (vedle slovesa téhož znění, zdvojuje)

držadlo, ucho nádoby ampa QL drží se čeho, lpí na, vytrvává při himja

držící se čeho, lpějící na čem himba dře se, otročí móta dřevo materiál tavar

dřevěný taurina dřevo nezpracované, 1 kus runda (hrubý kus dřeva, kyj)

tvarované, 1 kus pano palivové turu QL

dřevěná budova, síň ampano dřevěný sloup samna (pův. dřevěná) místnost, komnata sambe

ložnice kaimasan (mn.č. kaimasambi) tesař, obráběč dřeva, stavitel samno

dříve, kdysi já ten (dřívější) jana dřívější dny járe dřívější časy jalúme "bylo, nebylo" jasse, jalúmesse, járesse starodávný, starobylý jára

dub norno duha heljanwe duch (v přeneseném smyslu - duše, charakter) óre duch (žijící v tělesné bytosti) fea

někdy též: faire (původní význam "záře" - v tom smyslu, že duch je světlem svého "domu", těla)

duchovní bytost eala (pův. význam pouze bytost), i duch zemřelého, ale zcela dobrá(ý): manu a samozřejmě podle stupně moci: Vala, Maia

důl sinkwele důležitý, cenný valda QL důležitý, závažný valdea QL

důležitý (životně), nutný vildima QL je to důležité, záleží na tom (kde "to" je podmět) vilde, kořen vild-

dům, obydlí koa dusí se, zejména topí se kworo, min.č. kwonde QL

udušený, utopený kworin QL dusí, topí (jiného) kwosta, min.č. kwóse QL dusivý kouř nebo mlha kwonda QL duše indo (sídlo vůle)

óre (sídlo citu, charakter) dutina unkwe dutina, lůno súma dutina ústní matu QL dutý unkwa, též: ronta QL

hloubí dutinu unka důvěra, naděje estel (bližší definice viz "naděje") dužina maru dva atta

druhý neuna (dosl. "následující"), tatja (vysl. tača) (shoduje se se slovem pro zdvojuje)

dvanáct junkwe; též: rasta C (kořen i v Et)(možná spec. slovo pro "tucet")

dveře (dosl. brána, menší) ando dvojitý atwa, tanta

zdvojuje tatja (vysl. přibl. tača) dvojčata(podle Et lze možná použít i o sourozencích) onóni

jedno z dvojčat, též "z dvojčat", příd.jm. onóna (pravidelné j.č. "onóne" znamená "sestra")

dvůr, nádvoří panda dýchá súja dychtí po čem milja dychtivý vyrazit mína dýka, nůž sikil dým, výpary uskwe dým, dusivý kworo QL džbán, džbánek, karafa, baňatá láhev ulma QL

Eelf muž: kwendu, žena: kwendi, kdokoli: kwende

mn.č. kwendi ("vznešený") elda

epidemie, morová rána kwolúvie QL existuje, nechť existuje ea

(též stvoření jako celek, vesmír) extrémní, strašný, tragický naira QL

Ffacka, pohlavek, plácnutí piltje (podle QL) (vysl. přibl. pilče)

uhodí plochou dlaní (přít.č.) piltja (podle QL) fialka helinille QL fialový do růžova helinkwila QL

do modra helinwa QL filosofie/věda Nolme, též In(g)ole fíkovník (též platan) mapalin QL (celé heslo)

fíkovník: m. wilwarinda (=motýlovitý) m. tarukka (=rohatý) m. rámavoite (=křídlatý)

fouká, letí ve větru kořen hlapu, 3.os. nejistá vanoucí, letící ve větru hlápula

(vysl. měkké l! nověji asi spíše lapu, lápula) foukne, (od)frkne (přít.č.) puse, kořen pus-, min.č. púse QL fouknutí, (od)frknutí pusse QL fouknutí, dechnutí, závan hwesta (hw vysl. něco mezi u a f) foukne, dechne, zavane hwesta

Ggraciézních pohybů, ohebný, štíhlý, útlý terene gramatika včetně pravopisu tengwesta

Hhad ango, mn.č. angwi, 3.p. pravd. angun hádá se, má spor kosta hák ampa halí vaija handluje kwapa, min.č. kwampe QL harfa ngande

malá ngandelle hra na harfu ngandele hraje na harfu nganda harfeník ngandaro

havěť, drobné zvíře, lovná zvěř laman rausima hází, letí, žene se ripe (kořen rip-) hedvábí samin, 3.p. saminden QL hedvábný saminda QL hejno (malých ptáků), roj imbile QL helma kassa hemží se imbe, kořen imb- (podle QL) herald terkáno hezký (sličný, též světlovlasý) vanja

historie lúmekwentale (kwentale - historie, výčet) lúmenjáre (njáre - vyprávění)

historický lúmekwentalea hlad saike QL hladový saikwa QL

(též maita, VT - až příliš podobné "maite", zručný)

má hlad saita QL moří někoho hlady saitja QL (tj vysl. přibl. č)

hladí lalta QL, též: mahta (širší význam, viz hmatá)

hladí, hojí, utišuje linta QL hladký pasta hlas óma hláska tengwe hlášení, podává njare, kořen njar- hlava kár, 3.p. kasen

(není jisté, zda nepravidelnost ve skloňování podle Et (kas-) platí či ne)

kulatá hlava, kopeček nóla od hlavy k patě telmello talmanna

(dosl. od přikrytí k základům) hlavice kopí nebo šípu, bod, výběžek, trojúhelníknasta, nehte

hlavový, hlavní kastea QL hle! ela! en!

hledá saka, min.č. sáke QL hlídkuje, střeží, hledí na tire (kořen tir-, min.č. tirne)

strážní věž tirion hlídka tirisse nebo tiris, 3.p. tirissen QL hlína kén (3.p. kemen) hliněný kemina

hloh ehtar, pinehtar, pipinehtar podle QL (vysl. přibl. eštar a.p.)

hložinka piopin, pipin QL hloubí (dutinu) unka hloubí, utváří venta QL

tvar, opracování venie, venwe QL malá loď, zřejmě dlabaná z kmene vene QL

hloubí, kope sapa, min.č. sampa podle QL hloupý (nemoudrý) alasaila

(stupidní, na úrovni zvířete) lamanwa QL hluboký núra, tumna hluk jalme hlupák, nešika (o příslušnících jiných rodů) auko (podle QL) hmat tende QL hmatá (hladí, dotýká se, zachází s čím, ovládá co) mahta

(dotýká se, cítí hmatem) tenja QL (hledá po hmatu, šátrá) tapi QL

hmota (pojem) erma, též možno: orma (hodně podobné orme-hněv, spěch, násilí)

hmota (masa), kus tiume QL hmyz (drobný, obtížný, 1 kus) itse QL

hmyzí štípnutí itis, 3.p. itissen QL hnědý (tmavě), snědý varne

červenohnědý, rezatý ruska hněv, spěch, násilí orme hněte, hnětením změkčuje maksa hnije, kazí se kweletja, min.č. kweleksine QL

hniloba, rozklad kweleksie QL hnůj, výkaly múko QL hobit perino C hojí, hladí, utišuje linta QL hojný, ve velkém množství, velmi veliký úvea hojnost, velké množství úve hojnost, dostatek, vše, co je třeba fáre hojnost, bohatství, požehnání viz bohatství holubice ku, kua holý helda hora oron, 3.p. oronten

vrchol hory orto osamělá, kruhová tolmen QL

horký saiwa QL je horko sahta QL (vysl. sachta)

hoří, žhne urja hořící urwa QL

hořký sára hořlavý tustima QL hostina, oslava merende nebo meren, 3.p. merenden

houba (v obojím smyslu) hwan, mn.č. hwandi (hw vysl. něco mezi u a f)

houpe se linga housle salakwintil (podle QL) houževnatý, tuhý, nepoddajný norna hovězí dobytek, 1 kus obecně (též vůl) jakko QL

kráva jaksi QL býk tarukko, tarunko, QL

(další viz býk) hra, sport tjalie (vysl. přibl. č) hraje si, hraje (i na hud. nástroj) tjale (kořen tjal-) hra na strunný nástroj salme QL

brnkající, pulsující, zvučný salamba QL hrách, lusk orivaine QL hranice, okraj, lem réna hranice, okraj, lem Et;

QL též brázda, řádek (na zahradě), řada, série ríma hranice též: landa (koliduje s příd.jm. landa, široký)

(pokud s ním nesouvisí) hraniční kámen lantalka hraničící, sousedící rímenoite QL hrb tumpo hrbí se, je hrbolatá (o cestě) ap. kupta QL hrdina, ušlechtilý muž kallo hrdina, bohatýr astaldo hrdlo lanko, mn.č. lankwi, 3.p. pravd. lankun hrnčíř kemnaro, kentano hrobka noire hromada, mohyla hahta (vysl. hachta)

(též náklad, QL:) kumbe hromada kumpo QL vrší na hromadu kume, kořen kum- QL

hrouda, hrudka, boule, knoflík tolos, 3.p. tolossen QL hroutí se, propadá se atalta hruška (ale i jablko) marin hrůza osse

hrůzu cítí ruke (kořen ruk-)(pojí se s koncovkou -llo u hrůzu budícího předmětu)

(ve smyslu posvátné bázně): aista budí ruhta (vysl. ruchta)

hřeben (kohoutí) pehte (vysl. přibl. pešte) podle QL (na česání) pekwil QL

hřebík takse hříva, vlající vlasy, válečný oř mairu QL hubený a dlouhý; úzký; rovný lenwa QL hudba lindele hůl, poutnická vandil QL hůlka, tenká, jehlice pirin, 3.p. pirinden QL husa ván (mn.č. váni) hustý, kompaktní, robustní tiure podle QL hvězda él (poetické slovo), elen hvězda, mrkající tingilja, tingilinde hvězda, hvězdě podobná bílá jiskra tinwe hvězda, drobná, též třpytivá kapka rosy apod. titinwe QL hvězdný elenja hvězdám podobný elvea hvězdné světlo Ilma, silme hvozd taure hvozdem porostlý taurea

CHchamraď (odvozeno z výrazu pro lovnou zvěř) rausime chápe (rozumí)(též umí s něčím zacházet) hanja chce, přeje si mere, koen mer-, min.č.merne chlad ringe

chladný ringa chladný, také bledý, bílý ninkwe chládek, stín laime chléb masta (A masta i massa) (cestovní chléb, lembas, v kw. doslova "chléb (k zachování) života": koimas) chlebodárkyně (t.j. elfí královna) massánie chlup, vlas fine; též til, 3.p. tilnen, QL

chlupatý, ochmýřený tilinja QL chlup, vlas, velmi jemný filme (podle QL) chmurný, ponurý, temný morna chmýří, prachové peří a pod. materiál lintje (podle QL) chňapnutí psa, kousavá poznámka narko (podle QL) chodidlo tallune chochol kwasilla QL

z peří pilinkwasilla QL chrání varja chrpa menelluin C chtivost, žádost (nečistá) maile chtivý, žádostivý (angl. "lustful") mailea chtivý, nenasytný milka chudý oika QL chudoba oise QL

ochuzuje, ožebračuje, přivádí na mizinu oista QL má nedostatek oito, min.č. oionte QL

churavý, nemocný, trpící nevolností laiwa churavý, nezdravý, chřadnoucí kwolima QL churavý, náchylný k nemocem engwa

chuť, vkus tjáve, mn.č. tjáver (vysl. přibl. čáve)

chuť, "buket" tjausta QL chutná (vnímá chutí) tjave (kořen tjav-)

chutný, dobrý k jídlu matsa QL

chválí, vyvyšuje olta QL; velitja QL (vysl. přibl. veliča)

chválí koho, žehná komu laita chvála laitale chvěje se (třese se) papa, min.č. pampe QL chvění pampile QL chvěje se, třepetá se, kýve se, šelestí kwasa (min.č.kwasse) QL

převislá n. skloněná větvička, chochol, střapec apod. kwasilla QL chytrý (inteligentní, chápavý) handa

(bystrý) finwa QL chytá, drží, uchopí (přít.č.) mapa

Iimpuls, cit felme

impuls těla hroafelme (hr vysl. přibl ř) impuls ducha feafelme

impuls též hóre (zřejmě prudký - příbuzné se slovy horme-naléhavý spěch, hortale- pobízení, urychlování, horta-pobízí, uvádí do chodu, vypouští k letu )

impulsívní hórea invalida kwolimo QL inteligentní handa inteligence handasse

Jjá: přípony ke slovesu -n, před další příponou: -

nje já: přípony ke slovesu -n, před další příponou: -nje

samostatný základ pro pádové koncovky: ni jablko (ale i hruška) marin jak manen jako ve jáma (propast) nejblíže asi: jáwe jáma, díra, výkop, štola sat, 3.p. sapten QL jantar malikon, 3.p. malikonden jantarový malikondea jaro tuile jasný kalima jasný (např počasí), vyrovnaný, vznešeně klidný (angl.serene) kalaina QL jasno, slunečné počasí, čistá obloha kalle QL jazyk (v puse) lamba

(řeč) lambe, kwenja jde pěšky vanta jde, postupuje, cestuje lelja (min.č. lende) je ná (viz být) jed sangwe jeden, sám er (podle QL též může znamenat jen, ale a.j.) jeden, ojedinělý mine jedenáct minkwe jediný, neženatý erja jedle (nebo borovice) aikwaire QL jedlý matsima QL jednou (v budoucnosti) enjáre, enlúmesse jehla nelma QL jehlice, tenká hůlka pirin, 3.p. pirinden QL jehličnan vine, vinne QL jehně eule QL jeho, její (přípona k podst. jm) -rja jejich (přípona k podst. jm.) -nta jemný, přesný tereva jemný, něžný, mírný, tlumený moika GL jemný, krásný, krásně znějící linda jen er QL jeskyně felja

i klenutý strop či celá síň, zevnitř rondo malá jeskyně nebo tunel rotto přírodní i umělý podzemní příbytek hróta

jestřáb fion (mn.č. fioni i fiondi) ještěr, drak lóke jetel červený kamilot jezdec, jezdkyně, rytíř rokwen jezero (i jezírko) ailin

jezírko, kaluž (?) (angl. "pool") linja, nende jezírko průzračné, studánka likwilla QL jezero či jezírko horské, studené ringe (dosl. "chlad") jezírko s lekníny nénuvar QL

jezevec orjat, 3.p. orjaken jho janta

jí mate (kořen mat-, min.č. mante)

jídlo teplé, vařené maso apsa JN jídlo, potravina matil podle QL jídlo (denní, též čas jídla) mat, 3.p. matten QL

jih hjarmen (vysl. přibl. šarmen)

jižní hjarmenja jilm alalme, lalme jinovatka ringwe QL jiný (doslova "následující") neuna jiskra (bílá, hvězdě podobná, nebo přímo hvězda) tinwe jiskří tintila

zajiskří tine, kořen tin- jistý, pevný, bezpečný tanka jistě (lze užít jako "ano") tankave C jitro (poeticky) amaurea, artuile jméno esse

jméno, dává někomu esta

Kk, pro an, ana, na kadeř, vlasy lokse kadeř, lesklá silkwe QL kachna kwá QL

kaluž (možná) linja, nende ("malé jezírko - angl. "pool")

kam manna C kámen (materiál), skála ondo

jeden, zřejmě větší (balvan) on, 3.p. onden QL kamenný (možná tesaný z 1 kusu) onwa QL kamenný památník ondole QL menší sar, mn.č. sardi kamenný (možná o stavbách) sarna kamenné stavení, pevnost sarne

kanál, průliv, koryto vodního toku kelma kanec karkapolka QL kaňon, průrva, propast jáwe kape lipta kapka limba

kapička lipte QL kapalný, tekoucí sírima kapradí filkwe, filinkwe QL kapuce, přikrytí telme karafa ulma QL kašle tjosta (podle QL) (tj vysl. přibl. č)

kašel tjos, 3.p. tjossen QL kaštan (jírovec maďal) mavoisi, alda mavoite QL

kaštanovník jedlý mavoisi tapatenda QL kazí, ničí hasta

kazí se, hnije kweletja, min.č. kweleksine QL (tj vysl. přibl. č)

každý ilja (příd.jm.), ilkwen (podst.jm.) kdekoli, tu a tam rísimande QL kdo (možná i co) man kdokoli, pokud kdo aikwen když íre keř tussa kéž nai kladivo namba

kladivem buší namba (možná veliké) tartan, 3.p. tartamen

klape (o zvuku kroků) pata QL klape, rachotí patakata QL klapot, rachot patake QL

klapající, rachotící patakanda QL klenba, klenutá síň

zejm. nebesa telume nad Valinorem či Manweho obydlí telluma jen zevnitř (také jeskyně) rondo

klenot, drahokam, drahocennost, poklad míre klepe tamba klepne (přít.č.) tame (kořen tam-, min. č. tamne) klepátko tambaro klesání, zapadání núme klid, odpočinek, nehybnost, neměnnost rue QL

klidný, pokojný, nehybný, neměnný rua QL klid, ticho, odpočinek kwilde QL

klidný, tichý, nehybný kwilda QL je v klidu, nehýbe se, je potichu, odpočívá kwildi QL

kliď se! heka! (též s koncovkami t pro j.č, l mn.č)

klín, hlavice kopí (nebo šípu), trojúhelník, špice nasta klisna/kobyla lopsi QL kloub lekwet, 3.p. lekwetten QL klouže dolů, naklání se, padá, bortí se talta (kořen též talat-) klubko, role apod. tolupe QL kmen (stromu) telko, mn.č. telkwi kmen (národ) hos, 3.p. hosten;

pouze kmen: hostar obojí QL kniha parma kníže kundu knoflík?, hrudka, hrouda, boule tolos, 3.p. tolossen QL kňourání, mňoukání miule kobyla/klisna lopsi QL kočka meoi QL kokořík kwinkwenna QL (kolem os) koleno lokka podle QL koloběh; věk (14 400 slunečních let) Et

kůra, slupka, vnější kruh QL randa kolo (od vozu) kwirin QL (jinak viz kruh) kolouch, mládě vysoké opole QL (kolovrat zřejmě přímo nemáme, ale:) vřeteno kwindil (podle QL) kompaktní, hustý, robustní tiure podle QL končí, něco telja

uzavírá (jako poslední v řadě) tele, kořen tel- konec mente, metta konečný telima konečně! jallume konvalinka kwikwilla QL konzervovuje (nakládá, suší, solí) tarkwa QL

konzervovaný; jako podst.j: sušené maso tarkwin QL kope, hloubí sapa, min.č. sampa QL kopec ambo, tundo

kulatý (též koule) koron (3.p. kornen) kopeček, kulatá hlava nóla

kopí ekko kopiník ehtjar (vysl. přibl. eščar) kopule, dóm (zřejmě hlavně zvenku) koromindo (další viz klenba) koruna rie korunovaný rína koryto vodního toku, kanál, průliv kelma kořen, základ talma, sundo

kořen rostliny (zejména jedlý) sulka kořist rauna QL kost akso košile, tunika laupe QL kotel, měděný tambin, 3.p. tambinden QL (může znamenat i měděnou minci) koule, kulatý kopec koron (3.p. kornen) kouše nake, kořen nak-, min.č. nanke

kousnutí nahta (vysl. nachta) kousavá poznámka, chňapnutí psa narko podle QL

kouzlo lúke očaruje luhta (vysl. luchta)

kov tinko, (pův. měď: rauta) ková (dosl. buší kladivem) namba (QL též - jen kořen - tama) kovadlina onin, 3.p. oninnen QL kovárna tamin QL kovář, řemeslník tano koza njéni QL kožešina helma krade nakwa, min.č. nankwe QL krájí (uřezává si, ukrajuje si) hókirise (kořen hókiris-) krajka, síťovina raima, raime

vyrábí krajku raita král (určitého území) aran

král králů ingaran (nejvyšší představitel rodu) táro, jeho žena tári

královský araníte C království, země, (ohraničené) území arda (Arda - Země) králík lapatte, mn.č. lapatsi QL kramaří, handluje, vede výměnný obchod kwapa, min.č. kwampe QL kramář, podomní obchodník kwampo QL kramářské zboží kwampa QL

koupě (výhodná), uzavřený obchod, výsledek smlouvání kwapta QL

krásný, milý, touženíhodný írima (íre: touha) krásný (QL také správný) vanima krása vanesse QL krátký sinta kráva jaksi QL krb (poetický opis, dosl. srdce domova) hon-maren krev serke, jár (3.p.jaren) krk jat krmí, dává najíst kamate, kořen kamat- QL

zvřatům nesta QL krmivo, potrava nes, 3.p. nesten QL krmení (činnost) nesta QL krok, téměř metrový ranga (též délková míra)

o krocích: je slyšet pata QL kromě hekwa kroutí (zkroutí, prudce, také ...se) rike, kořen rik- krtek nolpa C, noldare QL kruh rinde kruhový rinda krutý nwalka kryje tupe, kořen tup- kryje, zastiňuje telta krysa njano Et, NEopraveno podle A

(aby se nepletlo s njar-, vyprávět) (kořen slova je hryzat, mohlo by

tedy při troše dobré vůle označit jakéhokoli hlodavce)

křehký ? ninde (jistý je význam: útlý, štíhlý)

křemen: se srdcem z křemene sinkahonda - možná tedy sinko? (podle QL je "sinko" jakýkoli kámen, drahokam, dokonce i kov)

křídlo ráma křičí, volá óta QL křik, hluk jalme křišťál sintil (podle QL) křivý hwarin (vysl. něco mezi u a f)

příčné břevno hwarma křivý, nesprávný raika kříží, jde přes tara QL

křižovatka, přechod, průchod, brod tarna QL

který, co ja (používá se hlavně s pádovými koncovkami - ve vztažných větách stačí i)

(kulatý, je; kutálí se koro QL) kulatý, klenutý korna

kulaté uzavřené prostranství korin kulatá hlava, kopeček nóla

kůň (jezdecký) rokko válečný oř (též hříva, vlající vlasy) mairu QL

kůň nebo kobyla/klisna (kobyla/klisna má i spec. slovo) lopa QL kupec mankar (další viz obchod) kůra, slupka, vnější kruh QL; koloběh; věk (14 400 slunečních let) Et randa kuře porokelle QL kus, podíl kirma C kus, hmota tiume QL kus hovězího dobytka, vůl jakko QL kůže (i kožešina) helma kůže, vydělaná alu QL kváká kwakwa QL květ, jeden, velký lóte

jeden, malý lotse všechny květy na jedné rostlině olóte jeden květ květenství lotelle (podle QL) květenství, množství drobnějších květů, ale většinou jen bílých: losse květenství, hroznovité lohte (podle QL) s mnoha květy lilótea

květinová zahrada lotarwa QL květ (čas květu), rozkvět, nejlepší léta lotóre QL kvetoucí, vzkvétající lotórea QL kvete losta, min.č. lonte QL kvílení, mňoukání miule kvílení, úpění jaime kvílí, úpí jaita C kvílící, úpící jaimea kýchne hote, kořen hot-, min. č hontje kyj runda kyselý naksa QL kytice, svazek ankwin QL

Llabuť alkwa

ladoňka, zvonek modrý kwille QL láhev olpe QL

baňatá ulma QL lahodně znějící, jemný, krásný linda láme rake, kořen rak-;

hate, kořen hat-, min.č. hante lampa kalma lapis lazuli ningon QL láska melme laskavý, srdečný (o věcech: vyzařující teplo) laukima (podle QL) látka, tkanina lanne látka, obvaz, splývavé roucho lapil QL laťka, tyčka terendil podle QL lávka, prkenná sarapenda QL lázeň saune QL led helke ledový helka ledové květy nikwis ledňáček halatirno nebo halatir, 3.p. halatirnen lehký, vzdušný, jemně větrný vilina QL lehtá kitja QL (tj vysl. přibl. č)

lehtání kitjale QL lehtivý, citlivý, citlivě reagující kitjalea QL

leknín ailinion (podle QL) žlutý nénu QL

lem, okraj, hranice réna, ríma (ríma podle QL též brázda, řádek na zahradě, řada, série)

lembas koimas lemuje (o území i oblečení, pokud jde o pevný okraj) lane, kořen lan- (lepivý híma) lepkavá hmota, lepidlo lutil QL les, pouze mohutný - hvozd taure

menší (možná) al (3.p.alden) podle GL a QL lesnatý (porostlý hvozdem) taurea

lesklý, stříbrný tinda záblesk tinde

leskne se, bíle ilka (let, hlučný nebo rychlý alako) letí, vznáší se wile, kořen wil-, min.č. wille letí, plachtí ramja (letí, střemhlav sore, kořen sor-) letí, hází, žene se ripe (kořen rip-) letící, spěchající rimpa léto laire lev rá (mn.č. rávi)

lvice ravenne QL levý hjarja (vysl. přibl. šarja)

levoruký hjarmaite šarmaite) leze, o hadovi? (dosl. ohýbá se, svíjí se) loke, kořen lok- lež furu

lže kořen furu C, 3.os. furwe?

prolhaný fúrima C (také lhář, možná s koncovkami o,e)

leží kaita

líbá mikwe, kořen mikw-, min.č. minkwe QL

líbání mikwile QL lid (jakéhokoli mluvícího rodu) lie

lidský ("smrtelnický") firja lije ulja

lije se kořen ulu-, 3. os. velmi pravd. ulwe QL

(min.č. oba z Et: lije se: ulle, lije: uljane) (asi i ve smyslu silného děště)

lijící se, zaplavující, proudící úlea záplava, potopa ulunde

lilie (nebo vůbec velkokvětá květina) indil lilie (mohla by být zlatohlavá) narwe podle QL (původně, v QL, jde o lilii vonnou, od narda - voní. Jenže v Et už se slova změnila a narwa = ohnivý. Proto nemusíme slovo pro lilii opouštět, takovýchhle proměn významu stejně znějících slov najdeme u Tolkiena spousty) lis, pevně sevřený bojový útvar sanga

(lisuje, tlačí sanga) líska kottule, kottulwe QL list lasse

drobný lístek pat, 3.p.papten QL list, zejména v knize patil podle QL

listoví olassie (lisuje sanga) liška rusko, mn.č. ruskur lišácký, mazaný ruskuite líže, saje lapsa

lízne lave, kořen lav-, min.č. láve loď (se špičatou přídí) kirja

loďka, člun lunte malá, nejspíš dlabaná z kmene vene QL

loket oleme QL loni jenja louka u vody, zavlažovaná pláň nanda loupe, oškrabuje rara, min.č. rande QL loupež maptale QL loupí mapta QL lov, hon, pronásledování roime loví, pronásleduje roita loví (i o zvířatech); vyhubí rausta QL

lovná zvěř, drobná zvířata, havěť laman rausima QL loví, do sítě remba ložnice kaimasan (mn.č. kaimasambi) lpí na čem, drží se čeho, vytrvává při čem himja

lpějící na, držící se čeho, vytrvávající při čem himba luk lúva, kú, (lovecký) kwinga

(lúva doloženo jen jako pojmenování zahnuté nožičky tengwar, kú jak ve jméně Belega Lučištníka, tedy pro luk válečný, tak v Et v sousedství výrazu pro srp a srpek měsíce, tedy také pojmenování tvaru)

lůno, dutina súma lusk, hrách orivaine QL

Mmá, vlastní harja má rád (přátelsky) (nile, kořen nil-)

miluje mele, kořen mel- maceška helin, 3.p. helinnen QL majetek, úděl, osud heren majetek, zboží armar

magie, tajné učení (zastaralé slovo) ingole malý, drobný titta, pitja (tj vysl. přibl. č) mák velký kamillo QL mák vlčí fúmelot QL malina (nebo ostružina) piukka QL mallorn malinorne maminka mamil manžel verno manželka vesse manželský pár veru manželství, uzavírá viz "přísaha" máry, tác apod. tulma QL máslo manja QL maso (syrové, i živé - angl. "flesh") hráve (vysl. přibl. ř)

(vařené bude asi spíše apsa nebo odvozenina z tohoto kořene) mast laive mastný laruva QL matka amil, amme

maminka mamil matný, nezřetelný néka mdloba fansa QL mdlý, vyčerpaný, splihlý, svěšený, shrbený, slabý, apatický kwinkwa QL

vyčerpanost, slabost, ochablost, malátnost kwinkwele QL mdlý, ochablý, neživý (přen. např o uměleckém díle) kwinkwelea QL meč makil

vládne mečem, bojuje make, kořen mak- zabíjí maka QL krátký, široký: eket široký: lango

med lis (3.p.lissen) medovina (nejspíše pouze zázračná) miruvore medvěd morko (též "prakořen": eufemismus matli = "med-jed", pojídač medu) měď tambe QL, urus, 2.p. urusto VT

leštěná kalarus, 2.p. kalarusto měděnka lairus, 2.p. lairusto měděný tambina QL měděná mince nebo kotel tambin, 3.p. tambinden QL

měchýř, puchýř, bublina pumpo QL měkký, poddajný maksa

též: malakwa QL

mele mule, kořen mul-, min.č. múle Ql

melodie linde mění (se) ahja (vysl. přibl. aša) měsíc (v roce) asta Měsíc (těleso) Isil měsíční světlo isilme město (hrazené) osto metr (96,5 cm), doslova "krok" ranga mezi imbe míchá kwirna, min.č. kwinde QL milenec melindo milenka melisse milováníhodný, krásný írima, melima milovaný melin, melda

miluje mele, kořen mel- míle, dlouhá (5000 skoro metrových "kroků") lár milý, známý moina

minulost vanwie mír, pokoj ruin QL míra (obecně) lesta mírný, tlumený, jemný, něžný moika GL mísa, číše salpa QL místo (určité, nikoli ve smyslu prostor - angl. "spot") men místnost, komnata (příbuzné s "dřevěný sloup") sambe míza, pryskyřice suhte (vysl. přibl. suchte) mladý nessa

mládí nése, nesse (podle QL též: zeleň, pastva)

mladistvý, kypící mládím (angl. "youthful") nessima mládí, síla, nový život laito, laisi QL mléko ilin, 3.p. ilimen QL mlha (lehká) híse, hísie

(hustší) hiswe mluví, říká kwete, kořen kwet-

mluví prázdné řeči, tlachá, klevetí njata QL mluvící (=schopný mluvit), výmluvný kwetsa, kwetsima QL mlýn mulmin QL mlynář mulmar QL

mne, tře ware, kořen war-, min.č. wáre QL

mnoho (u počitatelných slov) olli QL mnoho (u látkových a abstraktních slov) olda QL

množí (se), zvětšuje (se) olto (min.č. množí se óle, množí olonte)

množství hosta množství osob, dav rimbe velké množství, hojnost úve

mnozí užívá se zvláštní množné číslo, viz 5. lekce

mňoukání, kňourání miule moc, panství, vítězství túre

pán, vítěz turo, tur mocný, mohutný taura Mocnost Vala

moc má nad čím, ovládá co, vládne čemu ture, kořen tur-, min.č. turne, vala (pouze o Valar)

moc (autoritu) na úrovni Valar mající valja moci (zřejmě fyzicky), může: pole, kořen pol- modlitba kjerme (?) modrý luin

světle (nebesky) helwa do šeda: ?vindja modrozelený ninwa QL lapis lazuli ningon QL

modřín

fine (stejné slovo: vlas. Ale pro tento význam jsou i jiné možnosti)

mohutný, veliký veliki QL, též taura (viz mocný) mohyla, hromada (QL též náklad) kumbe mohyla, kopec tundo, mn.č. tundur mokrý linkwe, miksa mokrý, vodnatý nenda mol malo, mn.č. malwi morový, nakažlivý kwolúva QL morová rána, epidemie kwolúvie QL moře ear

rozbouřené haloisi QL mořská řasa nebo jiná plazivá rostlina uile

mořská řasa spec. earuile most, spoj, pevninská šíje janwe

motiv, příčina, nejzákladnější důvod tjasta podle QL (vysl. přibl. časta)

motýl wilwarin moudrost, dlouhé studium n(g)óle moudrost, tajné učení n(g)olwe

(tajné učení, magie, zastaralé slovo ingole) moudrý, učený n(g)óla moudrý saila

nemoudrý alasaila mouka pore

jemná mulma QL mrak (tmavý) lumbo

zamračené počasí lúre QL mrak, temný stín (možná nepřirozeně temný) ungo mramor alas, 3.p alasten QL

mramorový alasta QL mramoru podobný alaska QL

mráz nikse mrholení timpine QL mrká, mžourá tihta (vysl. přibl. tišta) mrtvola loiko; kwelet (mn.č. kweletsi) mrtvolný kwalmea QL mrtvý

bolestnou smrtí kwalin přirozenou smrtí firin

mrzne, je zima (neosobní, o počasí) nikwe (kořen niku-) mrzne (někdo) halke (kořen halk-) (podle QL) mstitel paimar QL mučí, bolí nwalja mučení, utrpení nwalme mučení ungwale

mudrc ingólemo (pouze ti nej-,nej- ve Valinoru) ingolmo, nolmo istjar (vysl. přibl. isčar)

můj (přípona k podst. jm.) -nja muset: podle C lze užít mauja nin = nutí mne ve významu "musím") mušle hjalma (vysl. přibl. šalma) muž (jakéhokoli mluvícího rodu, dospělý) nér, mn.č. neri

též (se zdůrazněním mužné síly): veaner (zřejmě ve smyslu "chlap") veo (= přípona -we ve jménech)

mužnost, vitalita, energie vie mužná vitalita, energie veasse mužný, dospělý, zdatný vea mužský, samčí hanuvoite může (fyzicky) pole, kořen pol- my (přípona ke slovesu)

my dva, ty a já -lve, -lwe my, včetně tebe -lme my, mimo tebe -mme (samostatný základ pro pádové koncovky) my me my dva met

mýdlo lipsa

poime QL mýdlová pěna poimine QL

myje allu QL myká vlnu pekwe, kořen pekw- QL mys mundo (též "čumák") mysl sanar, sáma myslí sana;

nauta (podle QL též: tuší, odhaduje, podezírá)

myšlenka sanwe, (ósanwe: 2 osobami sdílená při přenosu myšlenek)

myš viz "krysa"

Nnabírá vodu (nebo naběračkou vylévá) kalpa nad or

naděje, důvěra

estel (definice z WJ: "stav mysli, kdy je pokojná, cílevědomá, nedá se snadno odradit, odvrátit od svého cíle či strhnout k zoufalství" definice z MR: "očekávání dobrého, které, i když je nejisté, má nějaký podklad ve známých skutečnostech, ... tomu lidé říkají naděje a my -amdir-" = sind., kw. snad amtir, ambatir, "to je -vzhlížení-. Existuje však ještě jeden druh naděje, který má hlubší základ. Není ničena děním ve světě, neboť nepramení ze zkušenosti, ale z naší přirozenosti a původu. Pokud jsme opravdu děti Jediného, On nestrpí, aby ho někdo připravil o to, co mu patří, ani jakýkoli nepřítel, ba ani my sami. To je nejhlubším základem -estel-.")

nádoba na vodu kalpa na jídlo i pití (číše, mísa) salpa QL na pití sungwa pohár: súlo

nádvoří (jakékoli uzavřené prostranství) panda nafukuje pusulta QL náhoda ambarma C náhrdelník firinga GL nahý helda nachází hire (kořen hir-)

též: tuve (kořen tuv-) (tento výraz by mohl znamenat také, nebo spíše, dostává, přijímá)

nakloněný, sklopený, svažující se talta naklání se, padá, bortí se, klouže dolů, talta (kořen též talat-) náklad, břemeno (též hromada, mohyla, potvrzeno Et) kumbe QL

obtížený břemenem, naložený kumba QL nálada (=dlouhodobější vyladění osobnosti) inwisti naléhavost horme nalévá viz nabírá naložený, obtížený břemenem kumba QL námořník kirjamo, kirjakwen naopak, naproti tomu ná, nan, nán napjatý, pevný tunga nápoj sukse? C

naplňuje kwate, kořen kwat-, min.č. kwante napříč, křivý hwarin (hw vysl. něco mezi u a f) náraz, rána tarambo narcis, žlutý kankale malina QL narození, narozeniny nosta QL národ, kmen hos, 3.p. hosten QL nářek, žalozpěv naire naříká naina nařizuje n. svěřuje někomu něco, instruuje někoho peanta QL násilí orme násilný, drsný, trhající naraka následník, potomek neuro následník, dědic arjon

i princ: harjon následuje hilja následovník (užito o Druhorozených) hilde, hildo, mn.č. vždy hildi náš (přípona k podst. jm.)

"nás dvou", tvůj a můj -lva, -lwa pokud oslovený je součástí "my" -lma pokud není -mma

natahuje, prodlužuje taita natažený, prodloužený taina natažení, prodloužení taile natahuje se, dosáhne rahta podle QL (rakta)(vysl. rachta) nátlak, donucení mausta navíjí na klubko, roluje kořen tolu, 3.os. pravd. tolwe QL navoňený nardilea QL náznak, šeptanda, podezření, narážka navillo QL náznak, vodítko nauma QL ne, vůbec ne, naopak, v otázkách: snad ne?! lá ne- před slovesem pro oznamovací a tázací věty viz "není" ne! pro rozkaz a odmítnutí vá! (též s osobními koncovkami v případě osoby, která odmítá něco udělat) ne- před slovesem, pro rozkaz áva, avá ne dost ufárea ne navždy ullume nebe (nad atmosférou) Ilmen nebesa menel neboť an nebozez, vrták teret QL nečestný, opovrženíhodný faika nečistý, zapáchající, odporný saura nechuť k, nenávist tévie QL nejjasnější ankalima (z kalima - jasný) nejprve jesta C někdo, určitá osoba kwén, mn.č. kwéni někdo, neurčitý podmět, "člověk" (resp. elf) kwen

několik, některý užívá se zvláštní množné číslo, viz 5. lekce

nelíbí se, nechutná (mluvčímu, který je podmětem) nasa QL neměnný, nehybný, pokojný rua QL

neměnnost, nehybnost, klid, odpočinek rue QL nemluvně lapse nemoc (jako stav, kdy se někdo necítí dobře) líve, kwáme QL

upoutanost na lůžko kaimasse upoutaný na lůžko kaimassea je nemocný, je mu špatně, zvrací kwama QL nemocný, trpící nevolností kwámea, kwamba QL totéž plus churavý laiwa

(jako taková, zejm. nakažlivá) kwolu QL je nemocný kwolo QL nemocný kwolina, kwolda QL nakažlivý, morový kwolúva QL epidemie, morová rána kwolúvie QL

nemožnost (věc, v zásadě nemožná samou svou podstatou únat nenasytný milka nenávidí teve (kořen tev-) QL nenáviděný tevin QL nenávist, nechuť k tévie QL nenávist tempe není ume, min.č. úme, bud.č. úva (též záporné pomocné sloveso; další viz "být") neochotný (podst.jm.) avar nepoddajný, tuhý, houževnatý norna, tarja nepohnutý rúja QL nepřátelský kotja (tj vysl. přibl č) nepřítel kotumo nese, nosí kole, kořen kol- nesený, obnošený kolla

nositel kolindo nesmrtelný ilfirin nespočetný únótima, avanóte nestvůra úvanimo, ulundo nešika, hlupák (o příslušnících jiných rodů) auko (podle QL) nešikovný (o věcech), trapný, nesnadný aukwa QL netopýr kwildare QL netvor, démon rauko nevěsta indis nevolností, trpící laiwa ?Et, kwámea n. kwamba QL

nevolností trpí kwama QL nevolník, otrok mól nevyslovitelný (tabu) avakwétima nevyslovitelný (jazykolam), také nevýslovný úkwétima nezalesněný, vymýcený (o kraji) latina nezdravý, chřadnoucí kwolima QL (příbuzná viz nemoc) nezřetelný, matný, bledý néka něžný, jemný, mírný, tlumený moika GL něžný amalda QL ničí, kazí hasta C ničí, nikomu nepatřící, nestřežený lérina nit, pavoučí nebo velmi jemná lia nit, k šití nemba QL nízko položený, nízký, hluboký tumna noc (jasná) ló (=jedna noc)

obecnější výraz pro noční tmu, noční dobu lóme (3.p.lómin) (temná) huine, fuine

(noha, zvířecí poto, mn.č.poti -stará noldorština)

noha (od kotníku dolů) tál (2. pád talen) (duál: talwi QL, podle A spíše: talu)

noha (od kotníku nahoru) telko, mn.č. telkwi nos nengwe

nosový nengwea mluvící bytosti súne QL

nositel, ten, kdo nese kolindo nosítka, máry, tác tulma QL nošený, obnošený, kus oblečení kolla nouze (dosl. potřeba) maure má nouzi, nedostatek oito, min.č. oionte QL

nový vinja, sinja nutí mauja nutí, dohání někoho k něčemu, jen duševně (a především o vlastních vnitřních hnutích) ora

nutí, tlačí nekoho někam, i fyzicky nire, kořen nir-, min.č.ninde nutný, (životně) důležitý vildima QL nůž, dýka sikil

Oo (předložka) os (zákl. význam, "kolem") oba jujo občerstvuje loita QL obchází (-jíždí), otáčí se v pantu, vrací se pele, kořen pel- obchoduje s čím manka obchodník, kupec mankar obchod (směna) mankale

obchod (výměnný) vede, kramaří, handluje kwapa, min.č. kwampe QL obchodník podomní, kramář kwampo QL kramářské zboží kwampa QL obchod (uzavřený), koupě (výhodná), výsledek smlouvání kwapta QL

obilí jausta QL objetí ranka C (**) obklopuje vaija oblak (bílý) fanja oblast ména oblázek lalle QL oblázkový břeh sarnie, arakte QL oblázkový štěrk, hromady kamení araka QL oblečení (1 kus), též příd.jm. nošený, obnošený kolla obléká vaimata QL obléká, halí, zastiňuje halja oblečený halda obleva, rozbředlý sníh tikwilin, 3.p tikwilinden QL obličej anta obloha helle, fanjare

bez mráčku kalle QL obnošený, nošený, kus oblečení kolla obnovuje, uzdravuje envinjata obnovený, uzdravený vinkarna obr norsa obrácený kwerna

(hlavou dolů) nukwerna obratnost, šikovnost finde

obratný, šikovný

finja (obojí stará noldorština, ale uvedeno jako původ jmen Finwe, Fingon, Fingolfin, označených výslovně jako kwenijská)

obraz A užívá: venwe (QL: "tvar") obsahuje kulpe, kořen kulp- QL obtěžuje, trápí, činí potíže (podle nold., možná!!!) tarasta obvazuje, balí, zavíjí lapa QL obvaz, pruh látky, splývající roucho lapil QL obyvatel mardo QL ocas pint, 3.p. pimpen QL

visící ocas, střapec apod. pimpilin QL ocel jaisa QL ocelový jaisina (podle QL) očaruje luhta (vysl. luchta) odcestovalý lende odděluje (pro zvláštní účel či majitele - o čase a prostoru) sati

(jinak viz odřezává) odhad, předpoklad, myšlenka intja (vysl. přibl. inča) odhaduje, předpokládá intja odhaduje, tuší, podezírá nauta QL odhalený (i přen.) helda odhaluje (i přen.), svléká helta odhalení, otevření, rozvíjení pantie QL odchází (fyzicky) auta (min. čas oante)

přeneseně: mizí (euf. umírá) vanja (min.č.váne) ztracený, zemřelý: vanwa

odkládá, opouští, vylučuje hehta (vysl. přibl. hešta) odkud? mallo C

odmítá, zakazuje avakwete, vákwete (kořen avakwet-, vákwet-)

odolný, trvající, věrný voronwa, -da odolnost, vytrvalost, věrnost voronwe, voronvie odplácí (zlé i dobré) paitja QL odpočinek, mír sére

(též este - to se však přestalo užívat pro méně vznešené účely než jako jméno příslušné Vali)

odpočinek, nehybnost, ticho kwilde QL odpočinek, nehybnost, setrvávání rue QL odpočívá sere (kořen ser-, min.č. sende);

kwildi (též: nehýbe se, je potichu) QL

odpočívající, v klidu senda; kwilda QL odpor (mírně smíšený s hrůzou) jelma odpor cítí jelta odpor cítí k feuja odporný jelwa odporný, zapáchající, nečistý saura

odpovědnost, vina tjarma (podle QL) (vysl. přibl. čarma)

odraz, lesklý (od drahokamu, skla, leštěného kovu či vody) nalta (dříve ngalta) odřezává aukirise (kořen aukiris-) odvaha verie, káne

odvažuje se verja; kane, kořen kan (podle Et, jn. Jako kmen v PM též: rozkazuje, vyžaduje)

odvážný verja, kanja ohebný, pružný, graciézních pohybů, štíhlý, útlý terene QL oheň úr ohnivý uruite, úruva

(rozlišení podle QL: uruite: žhavý, mající oheň, úruva: ohni podobný, urwa: hořící)

hoří, žhne urja oheň, plamen nár, náre

jen plamen velka QL oheň, posvátný, v mystickém n. přeneseném významu Sá QL ohnivě červený narwa ohrada pelma QL ohrazuje, oplocuje pele, kořen pel-, min.č. pelle

QL ohrazený, oplocený pelin QL ohýbá se, ohne se kúna

ohnutý kúna (zatočený), rempa (do háku) (jako úponek) lepta QL

ohýbá se (svíjí se?) loke (kořen lok-) ochuzuje, ožebračuje, přivádí na mizinu oista QL okno lattin QL oko hen (mn.č. hendi, duál hendu) okolnost, náhoda ambarma C okraj, lem, hranice réna okraj, lem, hranice Et; QL též brázda, řádek (na zahradě), řada, série ríma QL okrajové oblasti rimu QL okřídlený rámavoite; wilda QL okurka kolosta QL olovo kanu QL olověný kanuva QL olše usulwe QL

omamuje n. uspává někoho fane, kořen fan-, min.č. fante QL

omdlévá, je omámený fanta QL on, ona (přípona ke slovesu, prodlužuje předchozí samohlásku) -ro, -re

(samostatný základ pro pádové koncovky, možná) so, se oni (přípona ke slovesu) -nte

(samostatný základ pro pádové koncovky) tie (samostatně) te

ono (přípona ke slovesu) -s (samostatný základ pro pádové koncovky) ta

opaluje, praží, smaží sisi min.č. sisse QL pražený, vyprahlý, sežehnutý, připálený sisin QL

opeření pilintele QL opírá se o, tlačí někoho/něco někam nire, kořen nir-, min.č. ninde (opovrhuje, čím faika)

opovrženíhodný faika (v nold. i význam nekvalitní)

opouští, odkládá, vylučuje hehta (vysl. přibl. hešta) (opustí, nechá na holičkách, přít.č. awarta) oranžový kuluina orel sorno (mn.č. sorni?) orlí hnízdo sornion QL

oře hjare (kořen hjar-)(vysl šare)(v tomto významu QL)

ořech, oříšek kote QL osamělý eresea osamělý, opuštěný erda QL

oslava, hostina meren, 3.p. merenden, evt. merende

osm tolto osmý toldea osmahnutý, vyprahlý, sežehnutý sisin QL osoba, někdo námo (též: soudce) osobní, vlastní véra ospalý, spící lorna osten, trn nasse, erka ostrov tol (mn.č. tolli) ostrý, pronikavý, přesný aika (spíš v přeneseném

významu "dobrý, avšak strašlivý", nebo o věcech, které zároveň budí úctu - např. vrchol

hory), laika (pravděpodobně hlavně o smyslech) maika (o čepelích, zejména meče)

osud umbar (zlý - angl. "doom"); maranwe (i poslání)

ten, jehož osud je zpečetěn, "fey" (zasvěcený smrti, ve stavu euforie před smrtí, bláznivý až druhotně) marta

přen. z majetek, úděl heren osudem předurčuje martja (vysl. přibl. marča) osudný, neblahý umbarwa

ostružina (nebo malina) piukka QL osvobozuje lerja ošizený, ochuzený (možná dosl. zlomený?) rakina A ošizení, vyškubnutí, vymknutí karpale QL ošklivý, velmi pravděpodobně úvanima

(důraz na odchylku od původního řádu stvoření) naswa QL (důraz na osobní vkus)

nelíbí se, nechutná (mluvčímu) nasa QL otáčí se v pantu, obchází (-jíždí), vrací se pele, kořen pel-

otočí se, prudce (přít.č.) rike, kořen rik- otec atar

táta atto otéká tiuja otevřený panta, láta

(otevřený, leží (o kraji) late, kořen lat-) otevřený, nezalesněný, holý, vymýcený (o kraji) latina

otevírá latja otevírá, rozvíjí, rozestírá panta otevírá se, vychází, vzchází etere (kořen eter-) JN otevření, rozvíjení, odhalení pantie QL otevírá doširoka, rozprostírá, rozšiřuje palja

(se) palwe(?),kořen palu- otevřený, volný (o krajině) latin(a) otrok, nevolník mól otročí, dře se móta ovce máma oves pole (3.p. polin) QL

ovesný polina QL ovesná kaše polesse QL ovesná mouka polenta QL

ovládá co (ve smyslu moci) ture, kořen tur- (ve smyslu schopnosti zacházet s něčím) mahta (vysl. machta)

ovoce (plod) jáve druhy: malvice marin peckovice pio bobule melpo složený plod piukka

ovocný strom marinne, marinde ozařuje kalja oznámení, později hl. rozkaz kanwa ozvěna nalláma

P

padá lanta padá lanta

pád lante naklání se talta (kořen též talat-) pach (nepříjemný) holme pach (neutrální slovo) nis, 3.p. nisten (podle QL) palec tiute (podle QL) palivové dříví turu pálí, spaluje usta QL

palma paltjalda QL (vysl. přibl. palčalda)

pán (vládce) heru paní heri (hérinke - mladá dáma) panství, vítězství, moc túre

pán, vítěz turo, tur panna wende, vende

panenství wéne, wenesse (nebo s "v")

(možné jsou oba tvary, užívám staršího s w, aby bylo možné užívat i vene: loďka QL)

panna s věncem na hlavě rielle panenka, loutka toli QL

panáček, mužíček tolipin QL malá panenka tolipinke QL

pant, čep peltas, mn.č. peltaksi pantoflíček, střevíc patinka QL paprsek světla alka

pár užívá speciální množné číslo, viz 4. lekce

pařát rakka C pás kwilta QL pasivita, trpělivost, pasívní osoba kóle QL pasívní kóleva QL past neuma pastva, zeleň QL; mládí Et nése, nesse pastvina nessele QL pase se nese, kořen nes- QL pastýř (ovcí) mavar QL

(dobytka) lamandar, 3.p. lamandarren QL

pátý lempea pavouk liante

sekáč lenkwelénu QL pavučina líne (též bavlna, QL) (zřejmě temná, možná nadpřirozeně temná) ungwe

pavoučí nebo jemná nit lia paže ranko, mn.č. rankwi, 3.p.

pravd. rankun pec urna QL peckovice pio QL peče masta pečivo, chléb masta pěna, tříšť falle, winge pění falasta pěnící se falastala perla marilla QL perlivý mirmila QL pero ptačí kwesse

na psaní tekil (stopa pera n.štětce tekko)

ozdobné pilinkwasilla QL pes huo

(fena možná huoni, podle QL) lovecký (angl. "hound") huan, 3.p. húnen honící ronjo divoký, šakal savar QL

pěst

kwár, kwáre (přednostně užíváno o práci, nikoli boji) (m.j. ve výkladu jm. Celebrimbor) (mn.č. kwari)

pěšina tie pět lempe petlice tangwa pevnina nór pevninská šíje, most, spoj janwe pevninská šíje, úzká jatta pevnost (kamenná budova) sarne pevnost, bezpečné držení arta pevnost, vězení mando pevnost či město s vysokou centrální věží minasse pevný, napjatý tunga

připevněný, bezpečný (fyzicky) tanka věrný, (vy)trvalý sanda silný, nepohnutelný tulka

píchá erka, nasta (i bodne, dá žihadlo)

pije suke, kořen suk- (upíjí, srká, vylizuje) salpa

pila sarma QL velká karkasarma QL

písek (později i popel? sind. lith je totéž slovo) litse

píseň linde (písnička, melodie, ptačí zpěv) líre (zpívaná báseň)

píše teke, kořen tek- též: sara, min.č. sáre (pův. význam vyřezává, ryje, vyškrabuje, řeže pilou) QL (sara znamená i suchou trávu)

písmeno (Feanorovo, vhodné k psaní štětcem nebo perem) tengwa hláska tengwe diakritické znaménko tehta abeceda tengwanda gramatika včetně pravopisu tengwesta

písmeno - mimo Feanorových tengwar - sarat (QL: prkno) psaní sarme

písmeno určené výhradně k tesání do kamene kerta

píšťala, flétna simpa, simpina (též rotse - i tenká rourka) QL

pískání simpisse QL pištec simpetar QL

píská sipi, min.č. simpe QL

piští, mluví vysokým hlasem kwími QL

pištění kwíne QL pištící kwínea QL

pitka julme pláč nienie (podle QL) pláče niena (podle QL) plachta velunte QL plachtí, pluje kire (kořen kir-) plachtí, letí ramja plachý, bázlivý kaurea QL plamen, oheň nár, náre plamen velka GL pláň, plocha palo QL pláň zavlažovaná nanda platan (též fíkovník) mapalin QL (celé heslo)

platan: m. fatsevoite (=zcuchaný) m. varivoite (=cizokrajný) plášť kollo plave, pluje lutta plavý, bledý malwa, marja plete, splétá, ovíjí lia QL plete (na jehlicích) kwitja podle QL

pletací, na pletení kwitima QL pletací jehlice pirindi kwitimar QL pletený, pevně spojený kwitin QL

plive piuta plně, cele, dokonale akwa plný kwanta

plný po okraj, s plnou pusou penkwanta plod jáve plodí (nese plody) jave (kořen jav-) QL

(má potomky, též ve smyslu stvoření) onta (min.č. óne i ontane) plochý lára plochý, rovný paluva, palwa, palanka QL plocha, pláň palo QL pluje, plachtí kire (kořen kir-) pluje, plave lutta po (možná jen předpona) apa, epe pobídka, povzbuzení, bojový pokřik siule pobízí, uvádí do pohybu, vypouští k letu horta

pobízení, urychlování hortale pobřeží hjapat (vysl. přibl. šapat)

oblázkové arahte (vysl. arachte) (podle QL)

pobřeží, čára příboje falasse pocit, cit, vnímání, hmat tende QL počátek jesse počítá note (kořen not-)

spočítá onote (kořen onot-) počítaný nótina pod (čím) nu

(co) undu poddává se lave, kořen lav- (poddaný je, komu nure, kořen nur-, jn) podezřelý, výjmečný, slavný minda podezírá, odhaduje, tuší nauta QL podezření naus, 3.p. nausten QL

mimo podezření (příd.jm.) naustavilte QL podezření, náznak, šeptanda, narážka navillo QL podhlavník, tuhý polštář nirwa

podíl, kus kirma C podlaha talan (mn.č. talami)

podle, podél, po téra C (vedle "přímý, správný", Et)

podoba (něčemu), srovnávání (s něčím) veasta QL podobá se vealta QL

hodně avealta QL podobný víka hodně avíka QL

podpěra tulko podpora, přítomnost, blízkost penasta QL podporující, přítomný, stojící po boku peanwa QL podzemní přirozené i tesané obydlí hróta (vysl. přibl. řóta) podzim (jako celek) lasselanta

(počátek) jávie (čas plodů) (závěr, přechod v zimu) kwelle (čas uvadání)

pohádka, báje, legenda, pověst njarie QL pohádka nebo říkanka pro děti njanda QL

pohár julma (A)(srv. násl. heslo), súlo (Et)

pochodeň, louč julma (Et)(srv. předch. heslo)

(pohrdá čím faika) pohrdání, výsměch jaiwe pohybuje čím, zvedá co, o těžkých věcech rúma (pohybuje se plynule, běží, točí se noro QL) pochva vaine QL pojmenovává esta poklad, drahocennost harma

totéž plus drahokam, klenot míre poklad, pokladnice harwe (též "zranění") pokoj, mír ruin QL

pokojný, nehybný, neměnný rua QL pokožka, kůže, rouno, kožešina helma pokřik, bojový, k povzbuzení siule

vítězný jello

pole, hrazené pele (mn.č. pelesi nebo peleki)

poleká, vyplaší (přít.č.) kapta QL polévka sulpa QL polibek mikwe QL police palta QL poloviční ?perina polštář kwesset

tuhý polštář nebo podhlavník nirwa

(polyká lanke ?, kořen lank-)(z prakořene lak-)

pomáhá, zachraňuje resta pomocník restar pomoc restale

pomalý lenka QL pomeranč kuluma pomíjivý, prchavý lútima (podle QL) pomsta, trest, rána osudu paime QL pomstychtivost, krutost paimene QL pomstí se (ale i odplatí dobrým, příp. zlým za dobré) paitja QL

mstitel paimar QL ponížený nukumna

ponižuje, zahanbuje, zle nakládá s, poškozuje naitja QL

ponurý, temný, černý morna

popel ? litse (Et písek doplněno podle sind. lith)

popěvek, melodie linde porod, zrození, narozeniny nosta pororovnává víkana QL porovnávání (s něčím), podoba (něčemu) veasta QL porozumění, vědomosti hande posiluje (se) antorja posilnění antorjame posiluje, potvrzuje (např. výpověď), utěšuje tiuta QL posílení, posila, potvrzení, útěcha, úleva tiutale QL posílá

pro někoho tulta někoho někam menta poselství menta

poskvrna, nejasnost, stín mordo poskytuje privilegium lave, kořen lav- poslední métima, tella,

též: telda (podle QL:přístřeší mající)

posunková řeč hwerme (vysl. něco mezi u a f)

posvěcuje airita postel kaima

ležení v posteli, nemoc kaimasse upoutaný na lůžko, nemocný kaimassea

postrádající něco penja pošetilý, nemoudrý alasaila poškozený, pokažený hastaina poškozuje, ponižuje, zle nakládá s naitja QL potěšuje, posiluje, potvrzuje (např. výpověď) tiuta QL potíž tarsa (stará noldorština) potok nelle potom san QL potomek, vnuk indjo potopa ulunde potřeba maure potvrzuje (např. výpověď), posiluje, utěšuje tiuta QL potvrzení, posílení, posila, útěcha, úleva tiutale QL poušť erume poutá, váže nute (kořen nut-)

pouto, uzel núte omezuje, zbavuje svobody avalerja

(používá juhta) povaha, charakter óre povaha, "srdce" jako sídlo vůle, někdy též rozhodnutí indo povolává jale (kořen jal-), tulta povoluje, dovoluje lave, kořen lav- povoluje, uvolňuje lehta povrch palme

zemská kůra palúre povýšení, vzestup orosta QL povzbuzení, pobídka, bojový pokřik siule pozdrav (na uvítanou, angl. "hail", význam cca "má úcta" - ovšem míněno velmi vážně!) aija

(na rozloučenou, angl. "farewell" - význam, bez ohledu na sporné nuance překladu, "Měj se dobře") namárie

pozoruje, střeží tire, kořen tir-

pozoruje, ale nestřeží kenda požehnání, blaženost, zdar, bohatství almare požehnaný almárea požehnaný, svobodný od zla aman, mána požehnaný, vzkvétající, bohatý, hojný alja práce

konaná s radostí, nejblíže karme (umění), tanwe (řemeslo)

otrocká mótie pracuje (tvoří, staví) kare, kořen kar-

(tvoří, vyrábí) (tane, kořen tan-) (otročí, dře) móta

práh fenda prach asto

prášek (jemný) mul, 3.p. mulden QL práškovitý mulda QL

pramen ehtele (vysl. eštele) prapor, standarta (pův. tyč) tulwe QL prase polka QL

divoké karkapolka QL pravdivý, skutečný anwa pravidlo, zákon sanje pravidelný, podle pravidel, zákonný, normální sanja pravopis plus gramatika tengwesta pravý forja pravoruký formaite prázdný kumna praží, smaží, opaluje sisi min.č. sisse QL

pražený, vyprahlý, sežehnutý, připálený sisin QL

princ, dědic

(h)arjon (Et se ve významu "princ" přiklání spíš k "harjon", možná bylo později upraveno)

princezna aranel prkno (jakýkoli kus opracovaného dřeva, především v podlaze) pano

prkno specielněsarat. 3.p. sarahten QL (VT má totéž slovo pro písmeno mimo Feanorových tengwar)

prkenný saratwa QL pro (nebo směrem k) an, ana, na probuzení kuive, kuivie probouzející se kuivea procházka vanta

prolamuje se terhate (kořen terhat-, min.č. terhante)

pronásleduje, loví roita pronásledování, lov roime (proniká tere, kořen ter-)

pronikavý, ostrý, přesný laika (pravděpodobně hlavně o smyslech) maika (o čepelích, zejména meče)

propast, bezedná (angl. "abyss") undume také průrva, kaňon,hluboký záliv jáwe

propouští na svobodu, osvobozuje lerja propouští, uvolňuje, zmírňuje lehta prorocký (do budoucnosti) apakenje

(vhled do věci, osoby) terkenje

prorocká schopnost, vhled: apaken, terken prosí; prosba, žádost; prosím, račte ikwista QL

(pokorně, snažně) prosím ikwin QL (nemá jiné osoby) prosívá, přebírá silta (podle QL)

prosátý, přebraný siltina QL prostranství uzavřené panda

kruhové korin prostor, dosl. Prázdnota (před stvořením světa) Kúma protáhne se (někudy), je tenký file, kořen fil- podle QL protože an (proudí, teče kele, kořen kel-) proud kelume proutek, výhonek, pupen tuima provázek (především řemínek) latta

(velmi tenký, též jemný vlas, chlup) filme (podle QL) prst lepse

prsty mající -tenda (přípona) QL (šátrajících prstů, dlouhoprsťácký tapatenda QL)

prsten korma průhlednost, průzračnost likwis (3.p.likwisten) QL

průhledný likwistea QL průsvitný likwilta QL průzračné jezírko, studánka likwilla QL

průchod, přechod, brod, křižovatka tarna QL průliv, koryto vodního toku, kanál kelma průrva, strž, kaňon, hluboký záliv jáwe průsmyk, rokle, hluboká puklina v zemi kilja první; vrchol, nejvyšší bod inga první, význačný minja

význačný, slavný eteminja pryč oa, oar pryskyřice suhte QL

pryskyřičný, s pryskyřicí suksina QL přadeno karpan QL přadlena vaire

přede, stáčí kanga QL přání, touha íre

jedno konkrétní námie (též 1 úsudek) přátelský, milující nilda přátelství nilme přebírá, prosívá silta (podle QL)

přebraný, prosátý siltina QL a přece, ale přece a-nanta (ananta) před (časově) já předjaří koire předloktí olet, 3.p.oleken QL předpokládá, odhaduje intja (vysl. inča) předpoklad, odhad, myšlenka intja (vysl. inča) předpony:

bez ava- daleko a široko palan- dolů undu- dovnitř mi- k (3.p.) ana- kolem os- mnoho lin- ne (o něčem zakázaném) ava-

ne (s názvukem něčeho zlého, nebo též chybějícího) ú- ne (pravý opak) al-, ala-, il- okolo os- po, později apa- pod (čím) no-, nu- první, přední ing- skrz ter- spojení (2) o-, ó (více) jo- tady sí- támhle en- ustavičně vor-, voro- v minulosti ja- v budoucnosti en- věčně, věčný, věčnost oio-, oi- vedle toho, venku ar- ven et- vše il- vzhůru am- vznešený ar-, ara- z, pryč au-(z hlediska mluvčího)

hó- (viděno nezávislým pozorovatelem)

znovu en-, at-, ata- zpátky nan-, ata- způsobit, že se stalo (před slovesa) ka-

představa, pojem noa, nó (mn.č. nówi)

představivost intjale (vysl. přibl. inčale), nause

přechod, brod, křižovatka, průchod tarna QL

přeje si, touží po, chce mere (kořen mer-, min.č. merne)

přesný, pronikavý, ostrý laika (pravděpodobně hlavně o smyslech) maika (o čepelích, zejména meče)

přesnost, ostrost (smyslů) laike přestává, zastavuje, dává si pauzu hauta přestávka na pochodu, po 5 km lár (též délk. míra) převrácený, tvrdošíjný (?) hwarin přezka tangwa

přežvýkaná píce tjus 3.p. tjuksen (tj vysl. přibl. č) QL

přežvykuje, přemílá si něco v hlavě tjustjuhta QL příboj solor

příbuzní (držící při dotyčném) resta QL (též sloveso, pomáhá, A)

příbuzný m./ž. réro/resse QL příbytek (?) farne (bezpečnější výrazy viz

dům)

příčina, motiv, nejzákladnější důvod

tjasta (podle QL)(vysl.přibl.časta) přichází, blíží se tule, kořen tul-, min. č. tulle

posílá pro, povolává, sežene tulta- přijímá, dostává, bere si, stojí, vyžaduje tuvu, min.č. túve QL

(3.os. snad tuwe)

(možná totožné s tuve, kořen tuv-)

přijatelný túvima QL přikrytí, kapuce telme přikrývá, zastiňuje telta

zastřešuje tope, kořen top-, min.č. tompe

přikrývka (pův. vlněná) toalle podle QL příkrý aikwa, oronta QL

příkrost aikwale QL přilepený himba příliš mai QL přílišný,přehnaný,velmi silný maira QL přílba kassa příliv (pravděpodobně i odliv) sóla QL přiměřeně, uměřeně, s mírou lestanen přímý, správný téra (přináší tuke, kořen tuk-) připálený, osmahnutý, vyprahlý sisin QL

připevňuje, upevňuje take (kořen tak-, min.č. tanke)

připomíná si enjale (kořen enjal-) přípony: dívčí jméno -wen

mužské jméno (ne výhradně!) -we někdo -kwen nevlastnící, svobodný od -vilte QL plný -inkwa přítel -ndil (dil) (někdy i nil), -ser -ruký -maite služebník -ndur (dur) syn -ion tvarovaný -kanta vhodný k něčemu -ima

(pokud se prodlouží kmenová samohláska: schopen něčeho) vlastnící -arwa, -voite QL ženská koncovka: -isse

přísaha, smlouva, svazek vanda přísahá, uzavírá smlouvu, svazek vesta

smlouva, kontrakt vesta, ovesta (zřejmě 2)

akt přísahy sám o sobě, svatba vestale přístav, malá zátoka hópa

přístav londe (pův.stezka, pak vjezd do přístavu, viz s)

přístaviště (možná též kotvení) hopasse přístřeší mající telda QL (též: poslední, WJ) přitahuje teta QL přítel málo

nildo, nilmo -kyně: nilde

přítomnost, blízkost, podpora penasta QL přítomný, stojící po boku, podporující peanwa QL přivádí tulta přivádí na mizinu, ochuzuje, ožebračuje oista QL přízemní, zvířecký, velmi hloupý lamanwa QL psanec, vyhnanec, někdo ztracený, zbloudilý n. osamělý hekil (též s koncovkami o,e) pták wilin QL

zpěvný lindo

ptáček aiwe, filit (mn.č. filiki)

ptá se makwete (kořen makwet-, min.č. makwente)

půda, hlína kén (3.p.kemen) puchýř, měchýř, bublina pumpo QL (puká kmen ruvu. 3.os. ruwe? QL)

puklý rúvina QL puklina v zemi, rokle, průsmyk kilja půlí perja pulsující, brnkající, zvučný salamba QL pupen, výhonek tuima pustý, prázdný lusta pyl malo

Rracek maiwe

radlice, čepel hjanda (vysl.přibl.šanda)(význam "radlice" QL)

radost, veselí alasse (raduje se, je rád alase, kořen alas-)

rákosí fen (1 rostlina QL) liske (porost QL)

ramena, šíře ramen, též záda aldamo QL rampouch likwitil (podle QL) rána (zranění) harwe (též poklad, pokladnice) raněný harna rána, náraz tarambo QL rána osudu, trest, pomsta paime QL ráno arin, (arinja: i brzy), také: artuile raší, vyráží tuia rčení, citát ekwes, mn.č. ekwessi

(zast. "ekwe" někdy uvozuje nepřímou řeč)

reptá, bručí, vrčí nurru ret pé (duál péu) (rezatý ruska) robustní, kompaktní, hustý tiure (podle QL) rod, rodina nosse rodí, způsobuje porod nosta QL rodí se, stává se čím nó QL

porod, zrození, narozeniny nosta QL rodiče nostari

roh tarka, rasse (zejména na živém zvířeti, ale i o horách) róma - i hudební nástroj

špice (o tvaru) tilde rohatý (zvíře) tarukka QL (tvar) tilion roj, hejno imbile QL rok koranar (dosl. "sluneční kruh")

(běh ročních období) loa valinorský, 144 slunečních jén

rokle jáwe, kilja (přesné významy viz tamtéž)

role, klubko tolupe QL roluje kmen tolu-, 3.os tolwe? QL rosa rosse;

rin, 3.p. ringen (QL - zřejmě studená rosa)

roste tuita rostlina olva

dlouhá plazivá uile roubuje, spojuje, sesazuje, splétá lekweta, min.č. lekwente QL roucho, šaty vaima QL

splývavé též pruh látky, obvaz) lapil roura róta QL rourka, píšťala rotse QL rovný, přímý, správný téra

hubený a dlouhý; úzký lenwa QL plochý paluva, palwa, palanka QL

rozbitý, rozptýlený, zničený rúkina rozbředlý sníh, obleva tikwilin, 3.p tikwilinden QL rozbředlý, tající tikwilindea QL rozbřesk, velmi časné jitro, kdy ještě svítí hvězdy tindóme rozdvojený, rozštěpený sanka rozjiskří (koho, co)(přít.č.) tinta rozhovor (ve 2) okwenie C

v myšlenkách ósanwekenta rozhodnutí (pův. "srdce" jako sídlo vůle) indo

akt vůle nirme rozhodnutí odmítnout avanir

rozhraní, náhlý okraj lanka, lankasse nebezpečí života kuivie lankasse

rozkaz, oznámení kanwa

(rozkazuje, vyžaduje kane, kořen kan-; v Et uvedeno jako skutečné slovo s významem "odvažuje se", ale jn)

rozklad, hniloba kweleksie QL rozléhající se lámina rozlehlý palla rozlamuje terhate (kmen hat-, min.č. hante) rozpouští se, taje tikwi QL

rozpouštění, tání tikwile QL rozptyluje, rozfoukává (se) winta rozptýlený, všudypřítomný, všeobecný rísima QL rozptýlený, v nepořádku, zmatený, zničený rúkina rozšiřuje, rozprostírá, doširoka otevírá: "se" palwe(?), kořen palu

"(něco) jiného" palja

roztíná, oře hjare (vysl. přibl. šare) (kořen hjar-)

roztrhne(přít.č.) sakkate (kořen sakkat-) min.č. sakkante

roztržitý, snivý, zasněný fanórea QL rozumí něčemu, je zručný v práci s něčím hanja

porozumění, znalosti hande rozumějící, inteligentní handa

rozum handele rozum, mysl, též sanar inteligence handasse

rozvíjí, rozestírá, odhaluje panta rozvíjení, otevření, odhalení pantie QL rudý nebo zlatý kov kulu QL rudozlatý, ohnivé barvy kulda, kulina

ruka (od zápěstí dolů) má (ale většinou se užívalo kambe, dlaň)

rukavice mantil (podle QL) ruměný (angl. "ruddy") roina runa (písmeno, vhodné k tesání do kamene) kerta růst (podst. jm.), rostlinný život (také o běhu ročních období) loa růže losse (QL, později bílé květenství)

losille(zdrobnělina téhož, ale s ničím nekoliduje)

šípková kampilosse QL ryba lingwe

malá hala zlatá rybka kuluin, 3.p. kuluinden QL stříbrná rybka telpingwe QL

rýč sampe (podle QL) rychlý linta, larka, alarka rychlý, pohyblivý tjelka (vysl. přibl. čelka) ryje, vyškrabuje, vyřezává, sara, min.č. sáre

později i píše(pův. řeže pilou) (sara znamená i suchou trávu)

rytíř, dosl. jezdec rokwen

Řřada, série, čára téma

totéž plus okraj, lem, hranice, brázda, řádek na zahradě ríma QL řasa tille QL řeč (mluva, jazyk) lambe, kwenja řehtá,kůň (velmi pravděpodobně) naha řeka síre

říčka siril

řeka, která se pravidelně rozvodňuje hloa (měkké l! rozlišuje význam proti loa, růst)

řemen, řemínek, tětiva latta řemeslo, výrobek, vynález tanwe řemeslník, kovář tano

ková tama QL kovárna tamin QL

řetěz limil QL řev ráve řez, zásek, zářez, seknutí rista řeže, řízne, poltí rista

řeže, pilou sara, min.č. sáre QL (sara znamená též suchou trávu)

říká, mluví kwete (kořen kwet-, min.č. kwente)

řvoucí rávea rýč sampe QL

Ss (předložka) o (2), jo (vice) saje, líže lapsa sám, jeden er

(sám zůstává ere QL) samota eresse

samec hanu, hanwa samčí hanuvoite

samice inja samičí inimeite

samota eresse samota nebo vesnice, hrazená peler, opele savec ("čtyřnohé zvíře") laman sází rostlinu empanja sedí hame (kořen ham-)

hare (kořen har-, min.č. háre nebo

hande) (podle QL hare spíše "zůstává", s ostatními prameny se to nijak podstatně netluče)

sedm otso sedmý otsea

selhává kwele (kořen kwel-)

seká, krájí kirise (kořen kiris-) (seká: pelehta QL)

sekera pelekko QL seknutí, rozseknutí kirisse semeno, zárodek, individuálnost erde semeno, zrno mile QL sen olos (mn.č. olori)

(Znamená sen v bdělém stavu, na kterém mohou mít podíl jak vzpomínky, tak představivost. Musí to být jasná vize, se všemi podrobnostmi. Dále musí být dobrá, s ryze uměleckým cílem, nesmí se užívat k oklamání či ovládnutí někoho - definice z UT)

o tomto druhu snu: (napadá někoho, přichází někomu: óla)

snový olosta sen (snad ten obyčejný, ve spánku) fanwe QL sentimentální tendilea QL série, řada, čára téma sestra onóne (pokrevní), seler (mn.č. selli)

sestra přísahou, družka oselle setkání omentie (2), jomentie (více) setkává se s, potkává (ve 2) omenta sever formen severní formenja sežene, přivede, dojde pro tulta shromažďuje hosta, jale (kořen jal-) shromáždění, společenství hostar C sije rere, kořen rer- (min.č. rende) silnice tea silnice nebo ulice, dlážděná malle (mn.č. maller) silný, svalnatý polda

síla, fyzická poldore silný, pevný, vytrvalý tulka síň marde

dřevěná ampano síť rembe, natse síťka do vlasů karrea síto silta QL skáče halta, min.č. halle QL

skok haloite QL skáče, hopká (kratšími skoky, např. králík), (o koni): jde mimochodem lopeta QL skála ondo (skládá, dává dohromady pare, kořen par-) sklání se, zapadá, klesá núta (ve významu "sklání se" QL) sklenka ("na jednu kapku") lipil QL sklo hjelle (vysl. přibl. šelle) skrz ter, tere skrytý, zahalený, zastíněný halda skrývá, zahaluje, zastinuje halja

skřet orko (mn.č. orkwi) skřivánek lirulin skutečný, pravdivý anwa skvrna, kaňka motto

špína vakse slábne, vytrácí se kwele (kořen kwel-) slábnutí, vytrácení se kwelie slabý, mdlý, vyčerpaný, splihlý, svěšený, shrbený, apatický kwinkwa QL

vyčerpanost, slabost, ochablost, malátnost kwinkwele QL mdlý, ochablý, neživý (přen. např o uměleckém díle) kwinkwelea QL

další viz útlý, křehký sladký lisse slaný singwa QL sláva, nádhera (pův. záře) alkar, alkare slavík lómelinde, poeticky též tindómerel slavnost, stanovený čas asar slavnost, hostina meren (3.p. merenden), merende slavnostní merja slavnost, svátek merjale slavný, výjmečný, podezřelý minda slavný, zářivý alkarinkwa sliz luke QL

slizký lukima QL slon andamunda sloup tarma

dřevěný samna slouží vartja (podle QL) (vysl. přibl. varča) slovo kwetta slovní obrat, věta kwentele QL slovní kwentea QL sluha vartjo QL (vysl. přibl. varčo) slunce Anar sluneční světlo, den áre, aure slupka, kůra, vnější kruh QL;

koloběh; věk (14 400 slunečních let) Et randa služba vartjane QL (vysl. přibl. varčane) slyší, naslouchá lasta slyšení, naslouchání lasta slza níre, nie

pláče niena (podle QL) pláč nienie (podle QL) žal niére (podle QL)

smaží, praží, opaluje sisi min.č. sisse QL pražený, vyprahlý, sežehnutý, připálený sisin QL

smečka psů nebo vlků savanda QL

směje se (libozvučně) lala (podle QL též švitoří, žvatlá, zurčí)

(chechtá se) kake QL smělost verie smělý verja směr, stezka, kurs tie směs, slučenina ostime smetana kwirme QL smí lerta smích kankale QL

zasmání mirmille QL smlouva, kontrakt vesta, (2 stran): ovesta

přísahá, uzavírá smlouvu, svazek vesta

akt přísahy sám o sobě, svatba vestale

smrt nuru (toto slovo jako jediné označuje smrt jako stav či pojem - ostatní výrazy jako událost)

přirozená faire bolestná smrt, agónie kwalme (zvlášť bolestná) unkwale

smrtelný (smrtelník, -ce) fírima (-o,-e) smrtelný, smrtonosný kwalma QL snění (denní) fanóre QL sníh (poeticky, názvuk na bílé květy) olosse sníh nikwe

jemný nikwilis QL sněhová pokrývka nikwetil QL sněžení, slabé, poprašek is, 3.p. issen QL sněženka nieninkwe ("bílá slza") sněží nikwista QL

snivý, roztržitý fanórea QL snový viz sen (s vysvětlením, o jaký druh snu se jedná) snop limna QL soudce, velitel námo soudí name, kořen nam- soud, úsudek, touha náma

1 určitý úsudek nebo přání námie soukromý, k zvláštnímu účelu satja soukromý, osobní, vlastní véra soukromý, střežený, zavřený pahta

nestřežený, nikomu nepatřící lerina soumrak, stmívání undóme sourozenci (podle WJ pouze dvojčata) onóni (pozor, pravidelné j.č. onóne znamená "sestra"!) (jedno z dvojčat, WJ: onóna, též příd.j. "z dvojčat") spaluje, pálí usta QL spánek

podle QL hluboký: fúme spí: fume, kořen fum-, min.č.fumbe dřímota, lehčí spánek lóre spící, ospalý lorna

(z tohoto příčestí odvozené sloveso: lore, kořen lor-: dříme, spí) spěch, násilí, hněv orme

spěšný (i ukvapený? angl. "hasty") orna spěch, naléhavý

(jasně odlišené slovo) horme pobízení, urychlování hortale pobízí, uvádí do chodu, vypouští k letu horta impuls hóre impulsívní hórea

spěch, let rimpe spěchá, žene se, letí, hází ripe, kořen rip- spěchající, letící rimpa splývá v záhybech, vleče se, visí pipte, min.č. pipente QL

splývající, vlekoucí se, visící pimpina QL spoj, most, pevninská šíje janwe spojuje, sesazuje, splétá, roubuje lekweta, min.č. lekwente QL spona tangwa spor, předmět sporu, zákrok zákona kos, 3.p. kosten QL spor má, hádá se kosta

sporný kosima QL správný, přímý téra spřízněný skrze manželství, "přiženěný" vestanoina QL sráz, útes aiko QL srazí, nechá zkysnout (též v případech, kdy cosi způsobí, že ti "tuhne v žilách krev") tiuru (podle QL)

sražený, zkyslý tiurda (podle QL)

srdce hon (-do?), indo (přeneseně, sídlo vůle)

se srdcem z křemene sinkahonda ve smyslu sídla citu (ale též charakteru) óre

srdečný,laskavý (o věcech: sálající, vyzařující teplo) laukima (podle QL) srká, líže, vylizuje, upíjí salpa srp (podle QL možná též seká srpem, sklízí) kirka stačí farja stádo lamáre QL stále, ustavičně voro stálý, ustavičný vorima stanoviště, určené místo talka starobylý jára starý (věkem, ale s léty se neměnící) linjenwa starý, opotřebovaný jerna (v nold. jen o věcech)

zestárne, opotřebuje se jerja (v nold. jen o věcech) (starý o lidech bylo v noldorštině "léty nemocný",kw neuvedeno) stává se čím, rodí se nó QL staví, tvoří, dělá kare, kořen kar-, min.č. karne

postavený, vyrobený karna

stavba kar, 3.p. karden; (též jakýkoli výrobek:) tanwe

dřevěná ampano stavba, dům atakwe stavitel, tesař samno stavitel lodí kirjatan (?) stehno tiuko stěna ramba stezka (mořská), vjezd do přístavu londe

(horská, úzká,též strž, QL i vodopád) aksa (dráha,směr,čára,kurs) tie

stěžeň tjulma (vysl. přibl čulma) stín, šero, hluboké lumbe

hodně hluboké lumbule nejasnost, poskvrna mordo předmětu leo chládek laime stinný laira stín, odstín lómin QL

stížnost, vrčení nur, 3.p. nurren QL stmívání undóme (stojí, osaměle; vyčnívá mini)

stojí zpříma, zdvíhá se, trčí do výšky tjulta, min.č. tjúle QL (vysl. přibl. čulta)

stojí, vyžaduje, bere si, přijímá, dostává tuvu, min.č. túve QL (3.os. snad tuwe) (možná totožné s tuve, kořen tuv-)

stonavý engwa stonek, noha, kmen telko, mn.č. telkwi stopa (otisk nohy zvířecí i mluvícího tvora) runja strach kaure QL

ustrašený, bázlivý kaurea QL

strašlivý, nebezpečný rúkima o dobrých věcech aika

strašný, tragický, extrémní naira QL stráž, hlídka tirisse nebo tiris, 3.p tirissen QL stráž, hlídka - alternativa tirme (C)

C: tirme držet tire (kořen tir-, min.č. tirne) strážní věž tirion

strnad ammale, ambale strom alda

menší a útlejší orne stromy porostlý aldea (QL) vrcholek stromu amalda ovocný marinne, marinde QL

strž, skalní římsa, úzká stezka (vodopád, QL) aksa průrva, kaňon, hluboký záliv jáwe

střapec, visící ocas apod. pimpilin QL chochol, převislá n. skloněná větvička kwasilla QL

střed ende střední endea střecha tópa

zastřešuje tópa střevíc, pantoflíček patinka QL střeží tire, kořen tir-, min.č. tirne

střežení (pevnost, bezpečné držení) arta stříbro telpe

stříbrný telemna stříbro "světelně", protiklad laure ilsa (QL) stříbrně zářící silma stříbrné světlo silme stříbrná mince telpilin QL stříbrná rybka telpingwe QL

střiž toalúme (podle QL) studánka n. jezírko, průzračné likwilla QL studený ringa

i bílý ninkwe stůl paluhta QL

velký palasar, 3.p. palasarden QL stupeň (míry) tjelle (vysl. přibl. čelle) stvoření onna

tvoří, plodí onta (min.č. óne i ontane) suchý parka

sušené maso tarkwin QL sůl singe QL svah (dolů), klesání pende, talta (též sklon)

klesající, nakloněný penda vzhůru amban, ampende

sval, šlacha, tělesná síla, vitalita tuo svatba, obřad přísahy vestale svátek, sváteční doba merjale svatost aire

svatý

aina (event. aira, což koliduje s "červený, měděný, ruměný", Et. Možná proto se někdy užívalo též aire)

svatyně, posvátné místo jána svazuje, zajišťuje, zbavuje svobody avalerja

svazuje, váže nute, kořen nut- svázaný, vázaný (povinností) nauta

svazek, kytice ankwin QL svažující se vzhůru ambapenda, ampenda svažující se, sklopený, nakloněný talta svědí, dráždí itisja QL svěřuje někomu něco, instruuje někoho, nařizuje někomu něco peanta QL svět (viditelná část stvoření) Ambar

(všechno, co jest) ilúve, Ea (Země) Arda

světlo kala (Et), kále (A) stříbrné či hvězdné silme stříbrně svítící silma

světlý kalina světlý, světlovlasý, sličný (angl. "fair") vanja světlý, plavý, bledý marja svěží, světlezelený wenja svěžest, mládí, zeleň wen (wén?) svíčka (vosková) líkuma svítání ára svítí kalta (Et), kale (kořen kal-) (A) svléká helta svobodný léra A, mirima Et, faire QL (Et: záře) svoboda fairie QL

osvobozuje, propouští na svobodu lerja svobody zbavuje avalerja

se svolením (koho) lenéme (plus 2.p.) (syčí suse, kořen sus-) syn seldo, jondo sýr tiur, 3.p tiurden (podle QL)

Ššakal, divoký pes savar QL šaty vaima QL (další viz roucho) šátrá, hledá po hmatu tapi QL šedý mista, hiswa

světle nebo stříbrošedý sinde, sinda světle nebo modrošedý vindja

šepot lusse šeptá lussa; kwisi QL

šelestí, šumí, tiše bublá atp. kwiskwiri QL šum, šelestění atp. kwiskwirinde QL šumící atp. kwiskwirinda QL

šeptanda, podezření, náznak, narážka navillo QL šest enkwe

šestý enkwea šije neme, kořen nem- QL

šikovnost kuru; finie, finde QL (podle Et: vlasy)

zlovolná (ale i technická) kurwe šikovný, zručný maite (mn.č. maisi)

obratný finja (pozn. viz "obratný") šíp pilin (mn.č. pilindi) šípková růže kampilosse QL

šípek (plod) kampin QL široký landa

rozlehlý palla (šíří ala QL)

šíře ramen, ramena, záda aldamo QL

škrábe njasa QL škrábnutí, vrub, značka njas, 3.p. njasten QL škubne, rychle stočí či s něčím pohne rihta (vysl. rišta)

totéž sám sebou, zkroutí se, otočí se rike (kořen rik-) (všechno přít.čas)

rychlé zatřepání či trhnutí rinke škubání, trhání, vyškubnutí, vymknutí, ošizení karpale QL šlacha, sval, tělesná síla, vitalita tuo šlechetný, štědrý, spravedlivý faila šlechtic aráto špatný (původní význam křivý, přen. nesprávný) raika

(opovrženíhodný, podle nold. i nekvalitní) faika špendlík, brož tankil šperky sinkwi C

zdobí se šperky sinkwita C špice o jakémkoli útvaru či území nehte (vysl. nešte)

šípu nebo kopí nehta (vysl. nešta), nasta

špice, roh tilde špičatý, rohatý tilion

špička, konec mente špinavý, barevně pokažený púrea

poskvrněný vára špiní, poskvrňuje vahta poskvrna vakse odporná špína (angl. "filth") mut, 3.p. mukten QL odporně špinavý mukwa QL skvrna (např. krvavá) vakse

špulí pusu penga šťastný (mající štěstí), bohatý, požehnaný herenja

(radující se) alassea šťáva sáva šťáva, sirup pirja štěbetá, zurčí, směje se, žvatlá lala QL štědrý,šlechetný,spravedlivý faila štíhlý, útlý (křehký?) ninde

+ohebný, ladný terene štít (bojový) turma štola, výkop, jáma, díra sat, 3.p. sapten QL šumění listí eske šumí,šelestí,tiše bublá atp. kwiskwiri QL

šum, šelestění atp. kwiskwirinde QL šumící atp. kwiskwirinda QL

švitoří,žvatlá,zurčí,směje se lala QL

Tta, ten, to (se slovem) i

to (samostatné) ta tamten tana tento sina támhleten enta

tác, máry, nosítka tulma QL tady símen, sinome

tam (protiklad k "tady") tanome tam (kdesi, daleko), příp. tam daleko za tar tam (tím směrem) tande C

tábořiště, doupě, místo k odpočinku?? kaila tah (např. ryb či ptáků) halme C

táhne, (v jiných jazycích i: vede, přináší) tuke (kořen tuk-)

taje, rozpouští se tikwi QL

tání, rozpouštění tikwile QL

tající, rozbředlý tikwilindea QL

tajnost, utajení muile tajný, skrytý muina

i temný, šerý, možná až obskurní nulla, nulda také jando tamten tana tam, tím směrem tande C tam (protiklad k "tady") tanome tam (kdesi daleko)(ev. tam daleko za) tar tančí lilta táta atto

teče sire, kořen sir-; též (kele, kel-)

tekoucí, kapalný sírima tečka, malé znaménko tikse

za větou putta teď sí, sin tehdy, jednou (v budoucnosti) enjáre

(v minulosti) jasse technická (ale i zlovolná)

dovednost kurwe tělo hroa (vysl. řoa) temná noc, hluboká tma huine, fuine

temnota (nadpřirozená) ungwe (též -temná- pavučina)

temnota, tma more, mornie temný,černý,chmurný,ponurý morna temný lóna temný, zamračený lúrea temný (nadpřirozeně temný) mrak nebo stín ungo

(obyčejný temný mrak je lumbo) (další možnosti viz "stín" a "tma") ten, tento viz ta tenký, hubený filima QL

tenký je, protáhne se

file, kořen fil- (podle QL)

tenký, úzký kolwa QL teplý lauka

teplo vyzařující laukima (podle QL)

tesák(zub)(přen.ostrá skála) karka tesaný kámen, dlaždice ambal tesař, stavitel samno těsto makse tětiva, řemínek, řemen latta těžký lunga

těžce doléhající, tíživý, zlověstný lumna těžce doléhá, tísnivě cloní oblohu lumna těžkost kólema QL ticho, odpočinek kwilde QL tichý, nehybný kwilda QL

je potichu, odpočívá, nehýbe se, kwildi QL tis tamuril QL tká lanja

tkalcovský stav lanwa tkanina, útek lanat tkanina, látka lanne

tlak, tlačenice, lis sanga (tlačí, lisuje sanga)

tlačí, opírá se o nire, kořen nir-, min.č. ninde

tlumený, mírný, jemný, něžný moika GL tlupa (ozbrojená), vojenský oddíl, vojsko hosse QL tlustý, tučný tiuka

tloustne, otéká tiuja tlusté tělo famba QL tlusťoch fambo QL

tma, temnota more, mornie

tma, hluboký stín lumbe, lumbule

tma, nejhlubší noc huine, fuine tma, noční (o jasné noci)(asi i přen.) lóme to viz ta (točí se, běží, plynule se pohybuje noro QL) tón lin

topí se, dusí se kworo, min.č. kwonde QL

udušený, utopený kworin QL

topí, dusí (jiného) kwosta, min.č. kwóse QL

topol tjulusse (vysl. přibl. čulusse)

touha, přání íre (též možno touha náma

1 přánínámie - znamená i soud, úsudek)

touha, chtivost milme touží, baží po čem milja touží někam jít či dojít mína

toulá se, bloudí ranja toulání, bloudění ráne toulec vainole QL tragický, strašný, extrémní naira QL

trápí, činí potíže (podle nold., možná!!!) tarasta

trapný, nesnadný, nešikovný (o věcech) aukwa QL tráva salkwe

suchá, tvrdásara (podle QL též sloveso, řeže pilou)

travnaté prostranství palis, 3.p.

palisten QL

trčí do výšky, stojí zpříma, zdvíhá se tjulta, min.č. tjúle QL (vysl. přibl. čulta)

trest, pomsta, rána osudu paime QL

trest, zejména tělesný paimesta QL

trest ukládá či vykonává paimeta QL

trhá narki trhající, násilný, drsný naraka

trhá, škube karpa (podle QL)

trhání, škubání, vyškubnutí, vykroucení, vymknutí, ošizení karpale QL trn, osten erka, nasse

trojúhelník neltil, mn.č. neltildi

trojúhelník, špice, klín, hlavice kopí n. šípu nasta troud, třísky na podpal tusture QL trpasličí (vzrůstem - "i v dospělosti menší než ostatní podobného druhu a navíc tuhý, pokroucený či znetvořený") nauka

trpaslík kasar, nauko drobný pikinauko

trpělivost, pasivita, pasívní osoba kóle QL trpělivý kólemaina QL trůn mahalma trvající, trvanlivý voronwa, -da

(tryská, skáče kapa, min.č. kampe QL)

tře, mne wara (podle QL)

třepotavý, špatně viditelný wilwa třešeň (plod) aipio QL

třese se papa, min.č. pampe QL

třas, chvění pampile QL

třesoucí sepampila, pampilea QL

zemětřesení pampine QL

tři nelde

třetí nelja, neldea

třpytí se ita, mirilja třpytivý itila třpytivé světlo rilma třpyt, lesk rilja zatřpytí se, zajiskří (přít.č.) tine, kořen tin- třpytivá kapka rosy, drobná hvězdička apod. titinwe QL

tu a tam, kdekoli rísimande QL tuhý, nepoddajný norna, tarja

"tuhnutí krve v žilách" způsobuje tiuru (podle QL)

tuk laru QL tunel nebo malá jeskyně rotto

tuší, odhaduje, podezírá QL; myslí C nauta

tvar venie, venwe QL

pěkně tvarovaný terenwa QL tvaruje kanta

především hloubí, vydlabává venta QL

tvarovanýkanta, -kanta (např. lassekanta)

tvoří, staví, dělá kare (kořen kar-)

(vyrábí tane, kořen tan-)

(stvořitelsky),též plodí onta tvor, stvoření onna

tvrdý omba QL, sarda A

tvrdošíjný, převrácený (?) hwarin tvůj, váš (zdvořilá forma) přípona k podst. jm. -lja ty, vy (zdvořilá forma)(přípona ke slovesu) -lje

(samostatný základ pro pádové koncovky) le tyč; prapor, standarta tulwe QL týden (valinorský, pětidenní) lemnar

(pozdější, šestidenní) enkwie (mn.č. enkwier)

Uu, blízko tange QL úbočí, svah vzhůru amban ubývá, uvadá, slábne kwele (kořen kwel-) ubývání kwelie ubývající, zmenšující se píkala ucpává, blokuje, zastavuje tápe (kořen táp-, min. č. tampe)

ucpávka, zátka tampa ucpaný, zablokovaný, s překážkou tapta

uctivá bázeň ája učenost, dlouhé studium n(g)óle (víc moudrost)

n(g)olwe (víc "secret lore", tajné učení)

tajné učení, magie(zast.) ingóle učený, moudrý ngóla, istima učenec, mudrc istjar

úděl, osud, majetek heren údolí nande

hluboké tumbo udušený, utopený kworin QL uhlík, žhavý júla uhodí plochou dlaní piltja QL

úhoř lingwil, lingwilin (3.p. lingwilingen)(podle QL)

ucho lasse, (starý duál: lasú, nový pravd. lassu) (Tolkien v Et vysvětluje, že elfí uši měly tvar listu)

ucho zvířete či nádoby, držadlo ampa (podle QL) uchopuje, uchvacuje, svírá mapa (min.č. mampe) uchovává, sleduje, střeží tire, kořen tir-, min.č. tirne úchytka tangwa ukazuje, znamená tana

uklizený, upravený poika

uklízí poitja (vysl. přibl. poiča), min.č. poiksine

ukončuje metja ukrajuje si hókirise (kořen hókiris-) ukrývá nurta ukrytí nurtale ukvapený (?), spěšný orna úl, včelí hnízdo nierwes QL ulice nebo silnice, dlážděná malle (mn.č. maller)

hlavní (možná pouze ta v Oxfordu) teamalle umí, tělesně hanja

duševně ista (min.č. sinte) umění karme umírá (přirozenou smrtí) zřejmě: fire (kořen fir-) (ostatní možnosti viz "smrt")

uniká, nachází cestu ven uswe (1.os usin, kořen usu-, min.č.usse) QL

únik, úniková cesta, výpusť, otvor ven uswe QL úpění jaime

úpějící jaimea úpí jaita C upevňuje, ustavuje tulka QL upevňuje, zasazuje na místo (zejm. o dřevě) panja (min.č. panne)

sází rostlinu empanja úplně, dokonale, jako celek akwa úponek (dosl. prstíček) lepsile QL urychlování, pobízení hortale usíná, je omámený, omdlévá fanta QL

(uspává někoho fane, kmen fan-, min.č. fante - podle QL)

úsměv mire, mirin QL slabý mirilla QL

usměvavý mírea QL usmívá se miri QL ústa anto (pozor, též "dárce", A)

rty (duál) peu dutina ústní matu QL

ustanovení, výnos, zákon namna ustavičný, opakovaný vorima ustavičně, vždy voro ústí řeky etsir úsudek, též touha náma

jeden konkrétní námie schopnost pronikavého úsudku náve QL

ušlechtilý,spravedlivý,štědrý faila ušlechtilý muž, hrdina kallo utěšuje, posiluje, potvrzuje (např. výpověď) tiuta QL útěcha, úleva, posílení, posila, potvrzení tiutale QL útěšný, utěšující, ulehčující tiusima QL útlak sangasse C útlý, štíhlý (křehký) ninde

(ohebný, ladný) terene utopený, udušený kworin QL utrpení nwalme

mučení ungwale bolí, mučí nwalja krutý nwalka

uvadá, slábne, vytrácí se kwele (kořen kwel-)

uvadání kwelie uvádí do pohybu, vypouští k letu, pobízí horta uvolňuje, zmírňuje, propouští lehta uzavřené prostranství panda

kruhové korin uzavřenost (vnitřní) pahtie (vysl. pachtie)

naprostá akwapahtie uzdravuje envinjata (dosl. obnovuje) uzdravený vinkarna uzel narda uzel, pouto núte území, království arda

úzký arka; lenwa QL; i tenký: kolwa QL

úžas aja užitečný, dobrý, vhodný mára

Vv (předložka) mi, s urč. členem: mí vadne, slábne, vytrácí se kwele (kořen kwel-)

válec, dutý pirinumbe, róta - obojí QL

válcovitý pirindea QL válka ohta (vysl. ochta)

válku vedeohtatjare, min.č. ohtatjarne

- proti komu: příp. -nna

vánek, závan, dechnutí hwesta (vysl. něco mezi u a f)

vánek, jemný víle QL vanoucí, letící ve větru (h)lápula

vaří mase, kořen mas- QL

váš, tvůj (zdvořilá forma) přípona k podst. jm. -lja váže nute (kořen nut-)

svázaný, vázaný(povinností) nauta váží (vodu) kalpa včela nier QL

úl, včelí hnízdo nierwes QL vdává se viz přísaha věc, předmět nat, 3.p. natten

záležitost natto QL večer sinje

(západ slunce, přeneseně též západ) andúne

věčný oia (nekonečně trvající) oira (věčný)

věčně oiale, oio věčnost oire věda/filosofie Nolme, též In(g)ole

vědomosti ista, istja (vysl. přibl. isča)

vědomosti mající, učený, moudrý istima ví ista učenec istjar

vědomosti, porozumění (spíš asi praktické) hande vede (přivádí k, dojde pro, dává příkaz přijít) tulta

(též táhne, přináší tuke, kořen tuk-) vedle, mimo, vně ara

vejce ohte, 3.p. oksen QL (vysl. přibl. ochte)

věk (dosl. "koloběh", 100 valinorských let, 14 400 našich) randa ví ista

vědomostiista, istja (vysl. přibl. isča)

vědomosti mající, učený, moudrý istima učenec istjar

velbloud kuptulo QL veletucet (144) tuksa QL velitel káno veliký, rozlehlý alta, úra veliký, mohutný veliki QL možná nověji "velike" (jinak se to nedá dát do mn. čísla) velmi, do značné míry velikse QL velmi olde QL velmi četný, velmi veliký úvea velké množství úve venku ette

venku, vedle (jen místně) ara (pravděpodobně se musí pojit s p.j.)

ven, pryč ava (Avakúma - Vnější Prázdnota)

věrnost voronwe, ie věrný vórima věrný, vytrvalý, trvající, odolný voronda, wa věrný, trvalý, pevný sanda vesmír (v dosl. smyslu: "veškerenstvo") ilu, ilúve, Ea vesnice nebo samota (hrazená) peler, opele vesnice masto QL věta, slovní obrat kwentele QL větev olwa převislá n. skloněná větvička, chochol, střapec apod. kwasilla QL větrný vanwavoite QL

jemně vilina věž (vysoká, osamělá) mindo(n)

(strážní) tirion věžička minde vhodný, užitečný, šikovný mára ví ista ví, rozumí, umí s něčím zacházet hanja vidí kene (kořen ken-)

vidění, zrak ken vidění, dívání se kenta vidění do budoucnosti apaken vidoucí (do bud.) apakenja vhled terken vhled mající terkenja

vichřice vanwa víko, přikrytí, kapuce telme

vina, odpovědnost tjarma podle QL (vysl. přibl. čarma)

vinná réva liantasse QL

víno limpe (zázračné); miru QL

vinný, vínový mirúva QL

vínově červený mirukarne QL

"jeden druh vína" (zejmě nepříliš silného) ulme QL (mohlo by také znamenat "druh vína" - před názvem) viola salkwin

vír hwinde (vysl. něco mezi u a f)

víří hwinja visí linga

visí, vleče se, splývá v záhybech pipte, min.č. pipente QL

visící, vlekoucí se, splývající pimpina QL visí, poklesává kwikwi QL

splihlý, svěšený, shrbený, slabý, mdlý, apatický kwinkwa QL vitalita, tělesná síla, sval, šlacha tuo vitalita, mužnost vie vítáme vás mantúlie C vítězství apaire QL

vítězný apaira

vítězí

apaitja, min.č. apaiksine (QL)

vítězství, ovládnutí čeho, panství, moc túre vítěz, pán turo, tur

vítr súre (3.p. súrin), vaiwa, súlime (QL)

(divoký, též prudký let alako) (jemně) větrný, vzdušný, lehký vilina QL (silně) větrný vanwavoite QL zvuk větru sú QL vítr, přinášející déšť (jihozápadní) niswe (podle QL)

vládne čemu, ovládá co ture, kořen tur- (min.č. turne)

vládne, mocí způsobí (pouze o Valar) vala

vlas fine; též til, 3.p. tilnen, QL

tenký filme QL (též chlup, nitka apod.)

vlasy finde (mn.č.)(=pramen), finesse (všechny na 1 hlavě), lokse

zcuchané fasse vlající, též hříva (a přen. válečný oř) mairu QL vlasatý finda

vlast mar vlastní, má harja

vlastnící co, vládnoucí čím arwa (s 2.p.) vlastní, soukromý, osobní véra vlaštovka tuilindo

vleče se, visí, splývá v záhybech pipte, min.č. pipente QL

vlekoucí se, visící, splývající pimpina QL vlhký, orosený níte vlhkost nitso (podle QL)

vlhký (o počasí) niswa (podle QL) vítr, přinášející déšť (jihozápadní) niswe (podle QL)

vlk n(g)armo vlčí vytí naule vlkodlak n(g)auro

vlna (na vodě) solme QL vlnobití solosse QL vlní se, pohybuje se nahoru a dolů solta QL hřeben vlny, pěna winge

vlna (zpěněná) falma vlna (ovčí) tó vlněný toa vnější země ettele

z vnějších zemí, cizí ettelen vnímání tende QL vnímavý tentima QL

vnitřní mitja (vysl. přibl. miča)

vnuk, potomek indjo voda (užívá se o jezírcích, jezerech a menších řekách, ale i materiálu jako takovém) nén, 3.p. nenen

vodnatý, mokrý nenda horká, v lázni sausa QL

vodní tříšť, mrholení timpine QL z vodní tříště, bohatý na vodní tříšť timpinea QL

vodopád aksa QL (Et: strž, skalní římsa)

vodítko, náznak nauma vojsko, oddíl, tlupa (ozbrojená) hosse QL volba kilme

volí A: kile, kořen kil- (viz dělí)

volá, křičí óta QL volání, vítězný pokřik jello

volný, svobodný o lidech léra n. lehta VT, mirima Et, faire QL

volný, zadarmo, k volnému použití, o věcech lérina voní narda QL vonný nísima vosk líko voskovice líkuma vousy fanga

vpřed téra C (vedle "přímý, správný", Et)

vrabec imbilinke (podle QL)

vrací se entule, kořen entul-; pele, kořen pel-

vrána kwáko vrba tasar, tasare

smuteční sikwilisse QL vrčí jarra

(o psech), reptá nurru vrčení, stížnost nur, 3.p. nurren QL vrchol (od "ostrý") aikale

vrchol hory aikasse, ingor, orto vrcholek stromu amalda

vřes orikon QL vřeteno, káča kwindil podle QL vstupuje mitta QL

všechno (celek) ilkwa všechno (před podst.jm. každý, chová se jako příd.jm.) ilja všichni (neskl.) ilkwen všudypřítomný, všeobecný, rozptýlený rísima QL vůl, kus hovězího dobytka jakko QL vůle níra

akt vůle nirme vůle, utkvělá představa selma vůně nardile QL vůz, vozík norolle C vy, ty (zdvořilá forma)

(přípona ke slovesu) -lje (samostatný základ pro pádové koncovky) -tje

vybavuje si, připomíná si enjale, kořen enjal- výběr kilme výběžek, bod, trojúhelník, hlavice kopí nebo šípu nasta vyčerpaný, splihlý, svěšený, shrbený, slabý, mdlý, apatický kwinkwa QL vyčerpanost, slabost, ochablost, malátnost kwinkwele QL (vyčnívá, stojí osaměle mini) výčnělek (bojového) štítu, osamělá kruhová hora tolmen QL vydechuje, přen. umírá (přirozenou smrtí) fire, kořen fir-

vydrží, vzdoruje doposledka ("zůstává skrz") termare (koř. termar-)

vyhnanec hekil (příp. -o, -e) výhonek, pupen tuima

vyhošťuje auhorta C (základ slova Et)

východ rómen slunce ambaron, anaróre Orient Ambaróne východní rómenja

vychází, odchází ettule, kořen ettul- vychytralý, zrádný karpalima QL výjmečný, slavný, podezřelý minda výkop, štola, jáma, díra sat, 3.p. sapten QL

vylučuje, odkládá, opouští hehta (vysl. přibl. hešta)

vymknutí, vyškubnutí, ošizení karpale QL

výmluvný, mluvící (=schopný mluvit) kwetsa, kwetsima QL

vymýcený, nezalesněný (o kraji) latina vynalézá, vymýšlí, dává vzniknout auta vynález aule vynález, výrobek tanwe vynalézavost (technická, ale i zlovolná) kurwe výnos, zákon, ustanovení namna výpary, dým uskwe vypouští k letu, uvádí do pohybu, pobízí horta vyprahlý,osmahnutý,sežehnutý sisin QL vypráví njare (kořen njar-)

vyprávění kwenta, njáre (i historie) njarna (víc ve významu "příběh" než předchozí)

báje, legenda, pověst njarie QL pohádkaka nebo říkanka pro děti njanda QL vypravěč kwentaro

výpusť, úniková cesta, únik uswe QL vyrábí, tvoří (tane, kořen tan-)

též:kare, kořen kar-, min.č. karne (také: staví)

vyrobený, postavený karna výrobek, vynález tanwe

vyrovnaný, vznešeně pokojný, též jasný (např. o počasí) (angl. serene) kalaina QL vyrovnanost (další významy viz výše) kalaine QL vyřezává, ryje, vyškrabuje sara, min.č. sáre později i píše (pův. řeže pilou) (sara znamená i suchou trávu) vyřezává, hloubí, opracovává, tvaruuje venta QL výsměch jaiwe vysoký (tělesně i v přeneseném smyslu, vznešený) halla

(především v přeneseném smyslu) tára (tar - titul ve jménech králů, táro,i - král, královna)

(tělesně) tunda výšina tárie

vystavěný, vytvořený karna vyšívaný, zdobený, jasných barev kwilin QL výšívání kwiltasse QL vyškubnutí,vymknutí,ošizení karpale QL vytrácí se (angl. "fade") fire (kořen fir-) vytrácí se, ubývá, uvadá, slábne kwele, kořen kwel-

vytrácení se, uvadání atd. kwelie vytrvalý, dlouho vydrží voronwa vytrvalost, stálá kvalita voronwie vytrvalý, pevný, silný tulka vytrvává při, drží se čeho, lpí na čem himja vytrvávající při, lpějící na čem himba vyvyšuje, chválí olta QL; velitja QL vyzařuje světlo faina význačný, slavný eteminja

vyžaduje, stojí, bere si, přijímá, dostává tuvu, min.č. túve QL (3.os. snad tuwe) (možná totožné s tuve, kořen tuv-)

vzdálený haira vzduch, atmosféra vilja vzduch jako materiál vista vzdušný, jemně větrný, lehký vilina QL vzdychá sikwi QL vzdychání sikwile QL vzestup, povýšení orosta vzhůru amba vzkvétající lotórea QL vzkvétající, bohatý, hojný, požehnaný alja vznešený arta, tára vznešená či vysoce postavená osoba arkwen

vznáší se, létá wile, kořen wil-, min.č. wíle

vzplane (přít.č.) turja (min.č. tustine) QL

vzpomíná si (na) enjala vždycky, stále, ustavičně voro

Wwistarie helilokte QL

Zz, od, pryč, z ve smyslu vyčlenění z celku, skupiny ho za (v pohledu do dálky), zpoza pella (dává se za slovo) zabíjí maka QL zabíjení, řež makka QL záblesk íta, tinde začátek jesse

záď lodi

lango ( Tolkien v Et uvádí příď, ale to zkrátka není možné: příb. s landa=široký, lango=široký meč)

záda (též ramena, šířě ramen) aldamo QL zadarmo, nikomu nepatřící lerina zadní, poslední tella zadní voj, zadní partie telle zadrnčí (jako tětiva,přít.č.) tinga zahaluje, zastiňuje halja

zahalený, zastíněný halda zahanbuje naitja (vysl. přibl. naiča) (též poškozuje, ponižuje, zle nakládá s, QL) zahání auroita C Základ slova Et)

zahořklý nartja (podle QL) (vysl. přibl. narča)

zahrada tarwa (2.p. tarvo) květinová lotarwa QL

zeleninová laukien, 3.p. laukienden QL

zachází s čím, ovládá co, hladí, dotýká se, cítí (hmatem) mahta (vysl. ch) (zachraňuje, zvedá vare, kořen var-) záchytka, hák, dráp atsa zajišťuje, svazuje, zbavuje svobody avalerja

zakazuje, odmítá avakwete (kořen avakwet-), vákwete

základ, kořen talma, sundo

zákon

aksan (původní význam "On řekl", t.j. Eru - užívá se tedy o nezměnitelných zákonech zvl. morálních)

zákon, pravidlo sanje zákonný, normální, podle pravidel sanja

zákon, výnos, ustanovení namna zákrok zákona, spor, předmět sporu kos, 3.p. kosten QL

zakrslý, trpasličí nauka záleží na tom, je to důležité, má to cenu vilde, kořen vild- QL (kde "to" je podmět) záliv, hluboký, též strž, průrva, kaňon jáwe zámek, palác túrion, 3.p. túrionden QL zamračeno, zamračené počasí lúre QL zamračený, temný lúrea QL zanechaný za sebou lemba

zanícený, bolavý sastja QL (vysl. přibl. sasča)

zanítí, rozjiskří (přít.č.) tinta západ slunce (přen. i svět. strana) andúne západ (svět. strana) númen západní númenja

zapadá, klesá, sklání se núta (význam "sklání se" QL)

zapadání, klesání núme zápach holme zapáchá holo QL zapáchající,nečistý,odporný saura zapaluje turu (3.os. snad turwe) QL

zápěstí marihta (podle QL) (vysl. přibl. marišta)

záplava ulunde zaplavující, lijící, tekoucí úlea zaplétá, cuchá fasta zapletený, chycený do sítě rembina zaráží (činnost, růst) nuhta (vysl. přibl. nuchta) zárodek, semeno erde záře, sláva, nádhera alkar, alkare

zářivý, slavný alkarinkwa záře faire

září faina (bíle) ilka, sile (kořen sil-)

zářez, zásek hjatse (vysl. přibl. šatse) , rista

zasadí (přít.) rostlinu empanja věc na místo, zejm. o dřevě panja

zasněný, ospalý olorda QL zasněný, roztržitý fanórea QL zastavuje (se) pusta

zastavení, zastávka, tečka za větou putta zastavuje se, přestává, dává si pauzu hauta

zastavuje, blokuje tápe, kořen táp-, min.č tampe

zátka, ucpávka tampa zátoka (malá), přístaviště, přístav hópa závan, dechnutí, vánek hwesta zavane, dechne hwesta závažný, důležitý valdea QL závěr, završení díla, korunní kámen nebo špice věže telma zavíjí lapa QL

zavírá avalatja (vysl. přibl. avalača)

závoj vasar

závora, příčné břevno hwarma ("hw" vysl. něco mezi u a f)

zavřený, soukromý pahta (vysl. pachta) zbabělý kaurea QL zboží, majetek armar

zbloudilá osoba, psanec, vyhnanec hekil (příp. s koncovkami o,e)

zbytky erin QL zdar, bohatství, prospěch, požehnání, blaženost almie, almare zdar, bohatství, prospěch alma zdechlina kwelehte QL zdobí, krášlí, barví kwilja QL zdobený, jasných barev, vyšívaný kwilin QL zdvojuje tatja (vysl. přibl. tača) zeď ramba zelený laikwa

žlutozelený, svěží wenja zeleň, svěžest, mládí wen (evt. wén) zelenina, rostlina laute zem půda, hlína kén (3.p.kemen)

pevnina nór

patřící určitému lidu nóre (i rod) (rod také nosse)

příbytek, země mar Země, svět Arda (ambar?) zemětřesení pampine QL zhroucení, pád atalante, atalantie

zhroucený, zřícený, padlý atalantea zhroutí se, propadne se atalta

zima hríve (vysl. přibl. říve) zima (chladno) je, mrzne nikwe zívá, zeje janga, háka zívající, zející hákala zítra enwa QL zkažený, v rozkladu kweleksima QL zkáza,zhouba,naprostý konec kwelme QL

(zklame,selže,ošidí,přít.č.

ware, kořen war-)(vysl. něco mezi u a v! rozlišuje význam proti vare, zachraňuje)

zkroutí se, otočí se, škubne sebou (přít.č.) rike (kořen rik-) zkysnout nechá, srazí (též v případech, kdy cosi způsobí, že ti tuhne v žilách krev) tiuru podle QL

zkyslý, sražený tiurda podle QL

zlato kulu (kov zlaté nebo rudé barvy, vysvětlení z QL)

(ryzí) kov: malta ze zlata: mallen zlaté světlo laure zlatý (světelně) laurea zlatorudý, ohnivé barvy kulda, kulina zlatá mince kulusta zlatá rybka kuluin, 3.p. kuluinden QL

"zlatý déšť", štědřenec převislý lindelokse (též -kte, -sse) QL

zloděj nakwar QL zlomený (možná dosl. lámaný) rákina zlý úmea, ulka

zle nakládá s, poškozuje, ponižuje, zahanbuje naitja QL (vysl. přibl. naiča)

zmenšuje se, ubývá pike, kořen pik- zmenšující se, ubývající píkala

zmírňuje, uvolňuje, propuští lehta (vysl. přibl. lešta) zmrzlý halkin znamená, ukazuje tana znamení tanna znaménko, diakritické tehta známý, milý moina znásilňuje amapta QL zní lamja

pěkně znějící linda znovu ata zobák, zřejm. datlovitých ptáků penta QL

zpívá linda (důraz zřejmě na melodii) lire (kořen lir-)(důraz zřejmě na text)

zpěv, melodie linde zpěvný pták lindo

zpěvák lindo, njello zpráva (především rozkaz) kanwa

(poselství) menta zprávu podává (i vypráví) njare, kořen njar-

(způsobuje tjare, kořen tjar-) (vysl. přibl. čare)

(zradí, ošidí, selže, zklame, přít.č.

ware, kořen war-)(vysl. něco mezi u a v! rozlišuje význam proti vare, zachraňuje!)

zrádný, vychytralý karpalima QL zrak, vidění ken zraňuje harna zrno, semeno mile QL zručný, šikovný maite (mn.č. maisi) ztracený, zmizelý vanwa zub v puse nelet, mn.č.nelki

ostrý tesák karka řada zubů karkane zubatý hřeben, hradba ostrých špic karakse

zubatý karkara QL zurčí, švitoří, směje se, žvatlá lala QL zuřivost aha zuřivý aharwa C

zůstává (možná i sedí) hare, kořen har-, min.č. háre nebo hande

zůstává při, lpí na, drží se čeho himja (zvedá, zachraňuje vare, kořen var-)

zvedá se (staticky), trčí do výšky, stojí zpříma tjulta, min.č. tjúle QL (vysl. přibl. čulta)

zvedá co, pohybuje čím, o těžkých věcech rúma zvedá se, zvedá orta

(podle QL ve významu zvedá se možno oro - mírně koliduje se "srdce, charakter" a příbuznými slovy, pokud s nimi ovšem významově nesouvisí)

zvedá (se)(zdůrazněno "vzhůru") amorta zvedající se amortala

zvedání (se) óre (anaróre - východ slunce)

(zvedá, zachraňuje vare, kořen var-) zvětšuje, množí (se) olto QL

min.č. zvětšuje se óle, zvětšuje olonte)

zvětšuje, zveličuje, vyvyšuje,

chválí velitja QL (vysl. přibl. veliča)

zvíře (čtyřnohé) laman, (mn.č. - podle A: lamandi)

drobné, lovné, "havěť" laman rausima QL dravé, predátor laman raustea QL jakýkoli živočich kelva

zvířecký, na úrovni zvířete lamanwa QL (zvoní, zpívá, lahodně zní njele, kořen njel-) zvon njelle (zpěvák njello) zvoneček timpi podle GL a QL zvonek modrý, ladoňka kwille QL zvoní, cinká timpa podle GL a QL zvrací kwama QL zvuk (h)lone

lamma (zejména

neartikulovaný zvířecí zvuk)

rozléhající se zvuk, ozvěna láma zvyk haime ztracený, zmizelý, mrtvý vanwa

Ž(žába noldorsky kabr, kabor - kw možná: haltar, dosl. "skokan") žal niére (podle QL) žalozpěv, nářek naire žár úre (též julme, Et - podle A pitka) žehná, chválí laita železo anga

železný angaina žena (jakéhokoli mluvícího rodu) nis, nisse (mn.č. obojí nissi) ženich ender žení se viz přísaha žhavý uhlík, doutnající dřevo júla žhne urja

židle (odvozeno ze zesíleného tvaru mahalma-trůn) halma

žihadlo, dává nasta život kuile

živý koirea, kuina živá bytost koite QL nebezpečí života kuivie-lankasse

živočich kelva žíznivý, vyprahlý, s otevřenou pusou fauka žíznivý soika žlutý malina žně jávan QL žvatlá (též zurčí, švitoří, směje se) lala QL žvýká tjuhta (vysl. přibl. čuhta) QL