ABECEDNÍ SLOVNÍK - KWENIJSKO-ČESKÝA

aha zuřivost PP aharwa zuřivý C

ahja mění (se) PM (je to tam ve významu "mění se") (podle příkladu v C lze užít i pro barvy: helwa-ahja modrá (sloveso!)) aija pozdrav na uvítanou PP (viz dále)

aika ostrý (pravděpodobně o věcech, které zároveň budí úctu, např. hory) Et; nebezpečný, strašlivý (o dobrých věcech) PM

aikale vrchol Et aikasse vrchol hory Et aiko sráz, útes QL aikwa příkrý Et aikwale strmost QL ája posvátná bázeň PM aija pozrav na uvítanou PP (a jinde)

(zřejmě tedy něco jako "má úcta"!) aipio třešeň (plod) QL

viz. též aina a odvozeniny aikwen kdokoli, pokud kdo WJ aikwaire jedle či borovice QL ailin jezero, jezírko Et

ailinion leknín (podle QL-ailinon) aina svatý Et, WJ, S

ainu, ž: aini anděl Et, WJ, S

aire svatost, někdy též snad užívané jako "svatý" (viz Nam. Ale mohlo se říci též pravidelnější "aira". To je příbuzné s "aika", zatímco "aina" je ovlivněno jazykem Valar, PM. Jenže "aira" se zřejmě málo užívalo pro souzvuk s výrazem pro "zrzavý", viz dále - proto asi to "aire" v Nam.)

airita posvěcuje C aista hrozí se Et (gayás)

(zřejmě ve smyslu posvátné bázně) ája uctivá bázeň PM aija pozdrav na uvítanou PP

(zřejmě tedy něco jako "má úcta"!) aipio třešeň (plod) QL aira červený, ruměný, měděný (Et gay);

příp. svatý (PM, viz výše) aiwe ptáček Et, UT, SA aksa úzká stezka, strž, Et; QL: vodopád aksan rozkaz, pravidlo, zákon WJ

(původní význam v jazyce Valar je "On řekl" - rozumí se Eru)

akso kost A akwa plně, cele, dokonale WJ al-, ala- předpona: pravý opak Et a jinde

(podle Et vznikla z lá stejně jako il-) alasaila pošetilý, nemoudrý VT41

(ala šíří QL)

alda strom PP, Et (galad) a mnohá jiná místa aldamo šíře ramen, ramena, záda QL al, 3.p. alden les (podle GL a QL)

(alako hlučný -nebo rychlý?- let, divoký vítr Et) alkwa labuť UT, SA alarka, larka rychlý Et lak

alalme, lalme jilm Et alasaila pošetilý, nemoudrý VT

saila moudrý VT (alase, kořen alas- raduje se, je rád Et gala - jiná možnost je ala, ale tu už

máme pod jiným významem) alasse radost, veselí Et (galás)

alas (3.p alasten) mramor QL alasta mramorový QL alaska mramoru podobný QL

alda strom PP, Et (galad) a mnohá jiná místa

al (3.p.alden) les (podle GL a QL - slovo je uvedeno v GL, ale hláskoslovně je kwenijské)

aldeon alej QL aldea stromy porostlý QL aldamo šíře ramen, ramena, záda QL

alja vzkvétající, bohatý, hojný, požehnaný Et (gala) alma zdar, bohatství, prospěch Et (gala) almie, almare totéž plus požehnání, blaženost Et (gala) almárea požehnaný Et (gala)

alka paprsek světla Et alkar, alkare záře, sláva, nádhera SA, Et, PP alkarinkwa zářivý, slavný SA, Et, WJ

alkwa labuť SA, UT alma zdar, bohatství, prospěch Et (gala)

almie, almare totéž plus požehnání, blaženost Et (gala) almárea požehnaný Et (gala)

alta veliký, rozlehlý Et allu myje QL

alluva čistý QL alu vydělaná kůže QL

amalda něžný QL aman požehnaný, svobodný od zla SA, WJ amapta znásilňuje QL am- předpona: vzhůru A, Et

amba vzhůru Et amban, ampende svah vzhůru Et ambapenda, ampenda svažující se vzhůru Et ambo kopec A amorta zvedá se A ambaron, Ambaróne východ slunce, Východ (Orient) Et ambar osud; svět A ambarma okolnost, náhoda C amalda vrcholek stromu C

ambal tvarovaný kámen, dlaždice Et mbal ambale, ammale strnad Et smal amil, amme matka Et, MR

ampa hák PP, Et (gap) (možná též ucho nádoby či zvříete - podle QL)

ampano dřevěná stavba, dřevěná síň Et

an, ana, na k, pro PP, Et a jinde minimálně "an" také: neboť (PP) ana- předpona: k Et a-nanta (ananta) a přece, ale přece FS an- předpona: velmi, nejvíce

ankalima nejjasnější, opravdu hodně jasný S antorja posiluje (se) VT antorjame posilnění VT

Anar slunce Et, SA, UT a mnohá jiná místa anaróre východ slunce Et (oro)

anda dlouhý Et, PM andave dlouho A andamunda slon Et mbud

ando brána PP, Et andon (mn.č. andondi) velká brána Et

andúne západ slunce, přeneseně i západ PP, Et, SA a jinde anga železo PP, Et, SA a jinde

angaina železný Et ango, mn.č. angwi, 3.p. pravd. angun had Et anka čelist A, Et ankwin kytice, svazek QL anna dar PP, Et

anta dává Et, FS anto, ante dárce, dárkyně Et; anto též ústa PP

(ale to je odvozeno od jiného slova, totiž "mate", jí A)

anta obličej Et anwa skutečný, pravdivý Et apa- předpona: po, později MR apaire vítězství QL

apaira vítězný apaitja, min.č. apaiksine vítězí (QL)

apsa teplé jídlo, vařené maso Et-jn ar a PP a mnohá jiná místa ara vedle, vně Et ar- předpona: vedle, mimo Et ara-, ar- předpona: cosi vznešeného PM

arkwen vznešená či vysoce postavená osoba WJ aráto šlechtic SA

ára svítání Et araka (odvoz. z rake) oblázkový štěrk, hromady kamení QL

arahte (oblázkové) pobřeží (podle QL-arakte) aran král (určitého území) WJ

aranel princezna UT araníte královský C

arda ohraničené území, království; Arda = Země PP, WJ

arjon dědic Et (3ar) áre, (Et: are) den, sluneční světlo A, Et

ára svítání Et arin ráno Et arinja brzy, poránu Et arie den (doba světla všeobecně) Et arja den (12 hodin od úsvitu do soumraku) Et

arda ohraničené území, království; Arda = Země PP,WJ arja den (12 hodin od úsvitu do soumraku) Et arjon dědic Et (3ar)

arka úzký Et armar majetek, zboží Et (3ar)

aran král (určitého území) WJ araníte královský C

arda království, ohraničené území; Arda = Země PP, WJ

aranel princezna UT arjon dědic Et (3ar) arwa vlastnící co, vládnoucí čemu Et (3ar) -arwa přípona: mající Et (3ar)

arta pevnost, bezpečné držení Et (3ar); vznešený PM

arwa vlastnící co, vládnoucí čemu Et (3ar) -arwa přípona: mající Et (3ar) asar slavnost, stanovený čas WJ assa díra, trhlina, otvor, ústí Et (gas) asta měsíc v roce PP astaldo hrdina, bohatýr S asto prach Et at-, ata- předpona: zpět, znovu Et

ata znovu Et

Atan

Druhorozený S; jedno z poměrně neutrálních slov, které se v kw. dají použít pro člověka(ale neužívalo se o nikom kromě Tří rodů. Univerzálnější bylo Hildo WJ)

atta dva A, Et atwa dvojitý Et

atakwe stavba, stavení Et tak atalta hroutí se, propadá se Et tal

atalante (nebo: -ie) zhroucení, pád A, Et atalantea zhroucený, padlý A

Atan Druhorozený S; jedno z poměrně neutrálních slov, které se v kw. dají použít pro člověka(ale neužívalo se o nikom kromě Tří rodů. Univerzálnější bylo Hildo WJ)

atar otec SA, WJ, UT a jinde atto táta LR, Et

atsa záchytka, hák, dráp Et (gat) atta dva A, Et

atwa dvojitý Et au- předpona: z, pryč (z hlediska mluvčího) WJ

auhorta vyhošťuje C (základ slova Et) aukirise (kořen aukiris) odřezává, odkrajuje (viz Et kiris) auroita zahání C (základ slova Et)

auko nešika, hlupák (zřejmě o příslušnících jiných rodů) (podle QL-auk)

aukwa nešikovný (o věcech), trapný, nesnadný QL

auta 1.vynalézá,vymýšlí,dává vzniknout Et (gawa); 2.odchází (v dosl. smyslu) min.č. oante WJ

aule vynález Et (gawa) aure sluneční světlo, den SA

ava- předpona:bez- Et, ne-(o něčem zakázaném) WJ

ava, min. č. avane odmítá, zakázuje WJ (většinou se užívalo spíš avakwet, viz dále)

áva, avá samostatná záporná částice u sloves pro imperativ A

avakwete (kořen avakwet-) odmítá, zakazuje Et kwet (též vákwete)avakwétima nevyslovitelný (tabu) WJ avalatja zavírá VT latja otevírá VT avalerja svazuje, zajišťuje, zbavuje svobody VT lerja osvobozuje VT avanir rozhodnutí odmítnout VT avanóte nesčetný Et avar neochotný (podst.jm.) WJ, Et

avíka hodně podobný QL avealta hodně se podobá QL

(awarta opustí, nechá na holičkách, přít.č. Et) E

ea existuje; nechť existuje; stvoření jako celek, vesmír WJ

eala dosl. bytost, ale užívalo se téměř výhradně o bytostech čistě duchovních MR

ear moře PP, Et a jinde ehtele pramen SA, Et ehtar hloh QL ehtjar kopiník Et

eket krátký široký meč UT ekko kopí Et

ekwe prý, jak bylo řečeno WJ (zastaralé, málo užívané) (pro 1.j. ekwen, pro 3.j. ekwes)

ekwes, mn.č. ekwessi rčení, citát WJ él, mn.č. éli hvězda (poetické slovo) Et, WJ elen hvězda (běžné slovo pro skutečnou hvězdu) Et, WJ empanja sází (o rostlině) A en- částice či předpona: támhle (Et); znovu (PPa jinde)

en! (Et) ela! (WJ) hle! enjale (kořen enjal-) vybavuje si, připomíná (si) UT enjáre tehdy, jednou (v budoucnosti) FS enta támhleto Et enwa zítra QL

ende střed Et endea střední A

engwa stonavý S, Et (geng-wa) enjale (kořen enjal-) vybavuje si, připomíná (si) UT enjáre tehdy, jednou (v budoucnosti) FS

enlúme budoucnost Et ja enlúmesse jednou, v budoucnosti Et ja enlúmea budoucí Et ja enwa zítra QL

enkwe šest Et enkwea šestý VT

enta támhleten Et entule (kořen entul-) vrací se C, základ slova PP, Et envinjata obnovuje, uzdravuje PP enwa zítra QL er jeden, sám Et;

QL také: jen, stále? (angl. "still") (ere zůstává sám QL)

erja jediný, neženatý Et erda opuštěný, osamělý QL erde semeno, zárodek Et; individuálnost MR eresse samota Et eressea osamělý S, Et erin zbytky QL erume poušť Et

erka osten, trn Et erka píchá Et erkasse cesmína Et

erma hmota MR erume poušť Et eske šumění listí Et (ezge) esse jméno PP, Et, MR a jinde

esta pojmenovává Et este odpočinek S, WJ

(často užívám místo "sere" pro českého čtenáře, avšak v kw. se přestalo užívat pro někoho menšího než pro příslušnou Vali - zatímco sindarský ekvivalent se směl použít i o psech, WJ)

estel naděje, důvěra PP, MR, WJ (definice z WJ: "stav mysli, kdy je pokojná, cílevědomá, nedá se snadno odradit, odvrátit od svého cíle či strhnout k zoufalství" definice z MR: "očekávání dobrého, které, i když je nejisté, má nějaký podklad ve známých skutečnostech, ... tomu lidé říkají naděje a my -amdir-" = sind., kw. snad antir, ambatir, "to je -vzhlížení-. Existuje však ještě jeden druh naděje, který má hlubší základ. Není ničena děním ve světě, neboť nepramení ze zkušenosti, ale z naší přirozenosti a původu. Pokud jsme opravdu děti Jediného, On nestrpí, aby ho někdo připravil o to, co mu patří, ani jakýkoli nepřítel, ba ani my sami. To je nejhlubším základem -estel-.")

et- předpona: ven, z A, Et etere (kořen eter-) otevírá se, vychází, vzchází Et-jn etsir ústí řeky Et ette venku Et-jn ettele vnější země Et-jn ettelen z vnějších zemí, cizí Et-jn ettula vychází, odchází C, základ slova PP, Et

eteminja výjmečný, slavný VT etil břečťan QL eule jehně QL

Ffaika opovrženíhodný, nízký, snad i: špatné kvality Et spay

(faika pohrdá čím Et) faila ušlechtilý, spravedlivý, štědrý

(příbuzné se slovem "fea", pův. význam: mající dobrou duši - či prostě dominantní nad tělem PM)

faina vyzařuje světlo Et faire záře Et;

totéž plus přeneseně duch, duše (bydlící v těle - totožné s "fea") MR; přirozená smrt jako událost Et; svobodný QL

fairie svoboda QL falasse pobřeží, čára příboje SA, Et

falasta pění A

falastala pěnící se A falle pěna Et falma (zpěněná) vlna PP, Et a jinde

famba břicho, tlusté tělo QL fambo tlusťoch QL

fanga vousy Et spanág fanja oblak (bílý) A, Et span

fanjare obloha A fanta usíná, je omámený, omdlévá QL

fane, min.č. fante uspává, omamuje někoho (podle QL: je tam pouze min.č.)

fanóre snění (ve dne) QL fanórea zasněný, roztržitý QL fansa mdloba QL fanwe sen QL

fáre dostatek, hojnost, vše, co je třeba Et fárea dost, dostatečný Et, FS farja (min.č.farne) stačí Et

farne příbytek A fasse zcuchané vlasy Et

fasta cuchá, splétá Et fauka s otevřenými ústy, žíznivý, vyprahlý Et fea duch (žijící v těle) MR

feafelme impuls ducha VT felja jeskyně Et felme impuls, cit VT

fele, kořen fel- cítí (duševně) VT fen rákos (1 rostlina) QL fenda práh Et feren, ferne (mn.č. ferni) buk Et

ferna bukvice Et ferinja bukový Et

feuja cítí odpor k Et (file, kmen fil- je tenký, protáhne se podle QL)

filme jemný vlas, chlup, nit nebo provázek podle QL

filima hubený, tenký QL filit (mn.č. filiki) malý ptáček Et filkwe, filinkwe kapradí QL filume vlákno babího léta QL

finde 1. lokna, cop, vlasy PM, Et spin finda vlasatý PM findesse vlasy na jedné hlavě PM

fine (1, A) jeden vlas PM (1 vlas možno též til, 3.p. tilnen, QL)

finde 2. obratnost, šikovnost (stará noldorština a QL) (též finie, QL)

finja obratný, šikovný (stará noldorština, ale: původ jmen Finwe, Fingon, Fingolfin, uvedených výslovně jako kwenijská) Et (celé heslo)

finwa bystrý QL fine (2, Et) modřín Et spin fion jestřáb Et (mn.č.fioni nebo fiondi) fire (kořen fir-) vydechuje, přen.: umírá přirozenou smrtí MR

fírima smrtelný Et (též jako podst. fírimo,e) WJ firin zemřelý (přirozenou smrtí) Et firja lidský Et

firinga náhrdelník GL forja pravý Et

formaite pravoruký Et formen sever PP, Et formenja severní Et

fuine, huine hluboký stín, temnota, temná noc Et fúme hluboký spánek QL

fume, kořen fum-, min.č. fumbe hluboce spí QL fúmelot mák QL

furu lež C furu lže C fúrima prolhaný, lhář C

Hhaija daleko A, Et khay

haira daleký, vzdálený Et khay haime zvyk Et hahta hromada, mohyla Et (khag) háka zeje, zívá A hala (malá) ryba Et skal

halatir(no) ledňáček Et skal (ve skloňování se užívá delší tvar)

halda zahalený, ukrytý, zastíněný, stinný Et skal halja zahaluje, skrývá, zastiňuje Et (skal)

halkin zmrzlý QL halke, kořen halk- mrzne, někdo (podle QL-hilke)

halla vysoký PP halme tah (např. ryb či ptáků) C halta, min.č. halle skáče QL

haloite skok QL haloisi rozbouřené moře QL

hame (kořen ham-) sedí 1 (Et) handa chápající, inteligentní Et khan

handasse inteligence Et khan hande vědomosti, porozumění Et khan handele rozum Et khan hanja rozumí, ví, umí s něčím zacházet Et

hanta děkuje QL hantan, hanta děkuji, díky QL hantale díkůvzdání UT

hanu, hanwa samec (jakéhokoli živočicha, i mluvícího) hanuvoite mužský, samčí Et 3an (obojí)

hare (kořen har-, min č. háre n. hande) sedí 2 (PP); podle QL snad spíše "zůstává"? S jen o málo volnějším překladem Cirionovy přísahy by to stále ještě šlo velmi dobře dohromady

harja má, vlastní Et 3ar haran král (určitého území) Et (3ar) harjon dědic, princ Et (3ar) harma drahocennost, poklad PP, Et (3ar) harwe (1) poklad, pokladnice Et (3ar)

harna zranňuje A, Et skar harna raněný A, Et skar harwe (2) zranění Et skar

hasta kazí, ničí MR hastaina zkažený, zničený MR

hate láme Et skat (kmen hat- min.č. hante) hauta přestává, zastavuje, dává si pauzu Et khaw hehta (min.č. hehtane) odkládá, vypouští, vynechává, opouští WJ

heka! z cesty! kliď se! odejdi! WJ (též s koncovkami: j.č.hekat, mn.č.-l)

hekil (m -o, ž -e) (někdo) ztracený, zbloudilý, psanec, vyhnanec WJ

hekwa kromě, nemluvě o WJ helda obnažený, nahý, holý, nic neskrývající

helma pokožka, kůže, rouno, kožešina (obojí Et skel)

helta svléká Et skel (podle A je to kw.) helin (3.p. helinnen) maceška QL

helinille fialka QL helinkwila růžovofialový QL helinwa modrofialový QL helilohte wistarie QL

heljanwe duha Et (3el) helke led Et khel

helka ledový Et khel halke (kořen halk-) mrzne, někdo (podle QL-hilke) halkin zmrzlý QL

helle obloha Et (3el) helwa bleděmodrý Et (3el) heljanwe duha Et (3el)

hen (mn.č.hendi, duál hendu) oko Et khende heren majetek, úděl, osud Et kher

herenja štěstí mající, bohatý, požehnaný Et heru, heri pán (vládce), paní PM, Et (kher) hérinke mladá dáma UT

hilja následuje Et khil

hildi (mn.č.) následovník; jeden z názvů pro lidi Et khil

(též j.č. s koncovkami o,e) (dá se užít i jako přípona) (híma lepivý)

himba lpějící, vytrvávající při Et himja drží se čeho, vytrvává při, lpí na Et khim haime zvyk Et

hína, mn.č. híni dítě SA, WJ (i jako přípona hin, híni) hina dítě, malé (jen 5.pád)

hire (kořen hir-) nachází PP híse, hísie lehčí mlha PP, Et khis

hiswe hustá mlha Et khis hiswa šedý Et khis

hjalma mušle, lastura Et sjal hjanda čepel, Et syad; též radlice, QL hjapa lehčí obuv QL hjapat pobřeží Et skjap hjare (kořen hjar-) roztíná Et syad též: oře QL

hjatse zářez, zásek Et syad hjanda čepel Et syad též: radlice QL

hjarja levý Et khyar hjarmaite levoruký Et khyar hjarmen jih A Et khyar hjarmenja jižní Et khyar

hjatse zářez, zásek Et syad hjelle sklo Et khyel hlapu fouká, letí ve větru A

hlápula vanoucí, letící ve větru A (nověji asi spíše lapu, lápula)

hloa řeka, která se pravidelně rozvodňuje VT (tady měkké l nemohlo vymizet, neboť rozlišuje význam)

ho, hó z (i jako předpona) WJ, Et (3ó) hókirise (kořen hókiris-) uřezává si, ukrajuje si (viz Et kiris)

holme zápach (nepříjemný) Et, QL holo zapáchá QL

hon, hondo srdce (tělesné) Et khón hon maren "srdce domova", krb LR

(nověji snad spíš "maro" či "marwa") hote, kmen hot-, min.č. hontje kýchne (přít.č.) QL hópa malá zátoka, přístaviště, přístav Et khop

hopasse přístaviště Et khop hóre impuls Et khor

hórea impulsivní Et khor (oprava podle A) horme naléhavost Et khor

horta vypouští k letu, uvádí do pohybu, pobízí Et khor

hortale urychlování, pobízení Et khor hosta velké množství Et khoth

hosta shromážďuje Et khoth hos (3.p. hosten) národ, kmen QL hostar kmen QL hosse vojsko, oddíl, tlupa (ozbrojená) QL

hráve maso (syrové, i živé) A hravan divoch (kdokoli mimo Edain) WJ

(pravděpodobně je to vyjádření skutečnosti, že jejich "fea" není dominantní nad tělem)

hresta břeh, pobřeží A hríve zima PP hroa tělo MR, WJ

hroafelme impuls těla VT hróta podzemní příbytek, tesaný či přírodní PM huan, 3.p. húnen rychlý nebo lovecký pes Et khug

huo pes Et khug huoni ?fena (podle QL)

huine, fuine hluboký stín, temnota, temná noc A, Et hwan, mn.č. hwandi houba (v obojím smyslu) Et swan hwarin napříč, křivý, možná i převrácený, tvrdošíjný Et skwar

hwarma příčné břevno, závora Et skwar hwerme posunková řeč WJ hwesta dechne, zavane Et swes

hwesta fouknutí, závan, dechnutí, vánek PP,Et hwinde vír Et swin

hwinja víří Et swin

Ii ten, ta, to (jen se slovem) A, Et ikwista prosí, žádá; prosba, žádost; prosím, račte QL

ikwin snažně prosím (nemá jiné osoby) QL il- předpona: pravý opak Et, MR

(podle Et vznikla z lá stejně jako al-, ala) ilfirin nesmrtelný Et

ilin, 3.p ilimen mléko QL ilja všechno, celek PP, Et

(před podst.j se chová jako příd.jm.: každý) ilkwa všechno FS ilkwen každý (o osobách) WJ ilu, ilúve vesmír (="veškerenstvo") SA, Et, WJ

ilka bíle se leskne A

ilsa stříbro (ve světelném smyslu, protiklad "laure") QL

Ilma hvězdné světlo Et (gil) Ilmen nebe nad atmosférou, kde jsou hvězdy SA ilin, 3.p ilimen mléko QL

imbe mezi PP imbe, kořen imb- hemží se (podle QL) imbile roj, hejno (často malých ptáků) QL imbilinke vrabec (podle QL-imbilink)

indil lilie nebo jiná velkokvětá květina WJ indis nevěsta Et, UT indjo vnuk, potomek Et indo srdce, povaha, též rozhodnutí VT, Et inga první Et, přen.: vrchol nejvyšší bod PM

ingaran král králů PM ingor vrchol hory PM

Ingole věda/filosofie PM ingólemo mudrc (pouze ti nej- nej- ve Valinoru) PM ingolmo mudrc WJ

-inkwa přípona: plný WJ inja samice Et

inimeite ženský, samičí Et intja odhaduje, předpoklá Et

intja odhad, předpoklad, myšlenka Et intjale představivost Et

inwisti nálada (=dlouhodobější vyladění osobnosti) MR íre touha Et; když FS

írima krásný, milý, touženíhodný Et, FS Isil Měsíc PP, SA

isilme měsíční světlo A iska bledý QL is, 3.p. issen slabé sněžení, sněhový poprašek QL

ista (min.č. sinte) ví Et, též umí (například číst) VT ista, istja vědomosti Et istima vědomosti mající, učený, moudrý Et istjar učenec, mudrc Et

ita třpytí se PM íta záblesk PM itila třpytící se, třpytivý PM

itse malá moucha QL

itis, 3.p. itissen hmyzí štípnutí QL itisja svědí, dráždí QL

Jja co, který PP (používá se hlavně s pádovými

koncovkami, doloženo například:) jasse v němž PP

já dříve, před (časem) Et jallume konečně FS jalúme dřívější časy Et jalúmesse, járesse kdysi, bylo-nebylo Et jana ten (dřívější) Et jára starobylý Et járe dřívější dny Et járea, jalúmea dávný Et jenja loni

jaisa ocel C jaita úpí, kvílí C

jaime úpění, kvílení A jaimea úpící, kvílící A

jaiwe výsměch, pohrdání Et jakko kus hovězího dobytka, vůl QL

jaksi kráva QL jale (kořen jal-) shromažďuje, povolává A jallume konečně FS

jalúme dřívější časy Et jalúmea, járea dávný Et jalúmesse, járesse kdysi, bylo-nebylo Et jana ten (dřívější) Et

jalme hluk Et ngal jána svatyně, posvátné místo Et jando také QL janga zeje, zívá Et janta jho Et, most PP

janwe most, spoj, pevninská šíje Et jár (3.p. jaren) krev Et jára starobylý Et

járe dřívější dny Et járea, jalúmea dávný Et járesse, jalúmesse kdysi, bylo-nebylo Et

jarra vrčí A jat krk Et

jatta úzká pevninská šíje Et jáve plod SA, Et

jave, kořen jav- nese plody QL jávan žně QL jávie počátek podzimu, čas plodů PP jausta obilí QL

jáwe strž, průrva, kaňon, hluboký záliv Et je (mn.č. toi, bud.č. jéva) je FS jello volání, vítězný pokřik Et (gyel) jelma odpor (s trochou příměsi hrůzy) Et (dyel)

jelta odpor cítí Et (dyel) jelwa odporný Et (dyel)

jén rok (valinorský, 144 slunečních let) PP,Et

jenja loni jende dcera Et

jondo syn Et jerja obnosí se, zestárne Et (gyer)

(v nold. jen o věcech!) jerna obnošený, starý Et (gyer)

(v nold jen o věcech!) (starý o lidech bylo v noldorštině "léty nemocný", kw neuvedeno) jesse počátek A

jesta nejprve C jo s (vice) (pramen History: Sauron Defeated) jondo syn Et

jende dcera Et (juhta používá Et) jujo oba Et

junkwe dvanáct VT (jule, kmen jul- doutná Et)

júla Et: žhavý uhlík, doutnající dřevo julda PP: doušek julma Et:(angl. brand):hořící dřevo, pochodeň,

(vypálené znamení?! to asi nedělali) PP, WJ: pohár

julme Et: žár, doutnání WJ: pitka junkwe dvanáct (evt. tucet, viz rasta) VT

(VT uvádí, že pro "tucet" bylo speciální slovo) (jure, kořen jur- běží Et) též v QL

juro běh, závod QL

Kka- (předpona) způsobit něco QL (např. kamate, kořen kamat- krmí, dává najíst QL) kaila doupě, místo k odpočinutí ?? Et

kaima postel Et kaimasse upoutanost na lůžko, nemoc Et kaimassea upoutaný na lůžko, nemocný Et kaimasan, mn.č. kaimasambi ložnice Et stab kaita leží PP

kaita leží PP kake, kořen kak- směje se (chechtá se) QL kala (Et), kále (A) světlo

kalaina

jasný, klidný - angl. "serene" (může znamenat všechno od jasného, např. počasí, přes vyrovnanost po jistou dávku pokojné vznešenosti QL

kalaine totéž coby podst. jm. QL kalarus, 2.p. kalarusto leštěná měď VT kale (kořen kal-) svítí (1) UT kalja ozařuje Et kalima jasný PP kalina světlý Et kalle jasno, slunečné počasí, čistá obloha QL kallo ušlechtilý muž, hrdina Et kalma jedno světlo, lampa PP, Et kalta svítí (2) Et

kalpa nádoba na vodu Et

kalpa nabírá (váží) vodu, nabíráním vylévá Et kulpe, kořen kulp - obsahuje QL

kalta svítí (Et)(podle UT kale, kořen kal-) kamate, kořen kamat- krmí, dává najíst QL kambe dlaň, hrst (užívalo se i o ruce vůbec) Et kamillo velký mák QL kamilot červený jetel QL kampilosse šípková růže QL

kampin šípek (plod) QL (kane, kořen kan- rozkazuje, vyžaduje co PM)

odvažuje se (Et-jn); káne odvaha, chrabrost Et kanja odvážný, smělý Et káno velitel, pův. herald PM kanwa oznámení, později pedevším: rozkaz PM

kanga přede QL kankale smích QL kankale malina žlutý narcis QL káno velitel, pův. herald PM kanta 1.čtyři Et

kantea čtvrtý VT kantil čtverec C

kanta 2.tvaruje Et kat -kanta přípona: tvarovaný (např. lassekanta) Et

kanu olovo QL kanuva olověný QL

kanwa oznámení, rozkaz PM (kapa, min.č. kampe tryská, skáče QL)

kapta poleká, vyplaší, přít.č. QL kar (kořen pro skloňování kard-) dům, stavení Et

kare (kořen kar-, min. č. karne) dělá, vyrábí, staví Et, WJ karme umění UT karna vyrobený, postavený MR

(vinkarna-uzdravený) MR karakse zubatý hřeben, hradba ostrých špic Et karka ostrý zub, tesák SA, Et

karkara zubatý QL karkane řada zubů Et karakse zubatý hřeben, hradba ostrých špic Et karkapolka kanec QL karakasarma velká pila QL

karme umění UT karna vyrobený, postavený MR karne červený SA

karnimírie jeřáb (pravděpodobně poetický opis) PP kár (kořen pro skl. kas-?) hlava Et

(není jisté, zda nepravidelnost ve skloňování podle Et (kas-) platí či ne)

karrea síťka do vlasů VT kassa přilba Et kastea hlavy se týkající, hlavní QL

karpa trhá podle QL

karpale trhání, škubání, vyškubnutí, vykroucení, vymknutí, šizení QL

karpalima vychytralý, zrádný QL karpan přadeno QL

kasar trpaslík WJ kaure strach QL

kaurea bázlivý QL (kele, kořen kel- teče, proudí Et)

kelma koryto vod. toku, průliv, kanál Et kelume proud, tok A, Et ehtele (vzniklo z et-kele) pramen Et

keket bažant podle QL kelva živočich S kén (3.p.kemen) půda, zem Et

kemina hliněný Et kemnaro, též kentano hrnčíř Et (kentano viz tan)

kene (kořen ken-) vidí A ken zrak, vidění A kenda pozoruje čistě pro informaci, čte VT kenta vidění, dívání se MR (ósanwekenta = sdílení myšlenek, doslova prvaděpodobně: vidění myšlenek, nahlížení do mysli)

kerta runa (znak určený k tesání do kamene) WJ

(kile, kořen kil- dělí Et, zřejmě i ve smyslu volby: "Dělím věci na ty, které si vyberu či nevyberu." A. navrhuje: kile = volí; kilta = dělí)

kilja průsmyk, rokle, hluboká puklina v zemi Et, MR

kilme volba MR kilapi červenka QL kire (kořen kir-) plachtí A (kirise, kořen kiris- seká, rozsekává)

kirisse seknutí, rozseknutí Et kirja loď (se špičatou přídí) SA, Et kirjamo, kirjakwen námořník UT, WJ kirjatan stavitel lodí (?) SA kire (kořen kir-) plachtí A kirka srp Et; též seká srpem, sklízí podle QL kirma kus, podíl C

kitja šimrá QL kitjale šimrání QL kitjalea lehtivý, citlivý, citlivě reagující QL

kjerme modlitba (?) UT koa dům MR koire předjaří PP

koirea živý PM koite živá bytost QL koimas "chléb (k zachování) života", lembas (další příbuzná slova viz kui) PM

kole (kořen kol-) nese, nosí MR kolla nošený, obnošený; kus oblečení MR kollo plášť SA kolindo nositel PP kóle pasivita, trpělivost, pasívní osoba QL kóleva pasívní QL kólema těžkost QL kólemaina trpělivý QL kólo bemeno VT

kolosta okurka QL

koluke cedník, síto QL (koro je kulatý, kutálí se, QL)

korin kruhové uzavřené prostranství Et korma prsten PP korna kruhový, klenutý Et korne bochník QL koron (3.p.kornen) koule (i kulatý kopec) SA, Et koromindo kopule, dóm Et koranar sluneční rok PP

kosta má spor Et kot kos, 3.p. kosten spor, předmět sporu, zákrok zákona QL kosima sporný QL kotja nepřátelský Et kotumo nepřítel Et

kote ořech, oříšek QL kottule, kottulwe líska QL

ku, kua holubice Et

kú luk (vyskytuje se jak ve jméně Belega Lučištníka, tedy pro luk válečný, tak v Et v sousedství výrazu pro srp a srpek měsíce, tedy také pojmenování tvaru)

kuile život Et kuina živý Et kuive, kuivie probuzení A, Et kuivea probouzející se Et (další příbuzná slova viz koi)

kulda, kulina rudozlatý, ohnivé barvy Et kulu rudý nebo zlatý kov QL kuluina oranžový Et kuluin, 3.p. kuluinden zlatá rybka QL kuluma pomeranč Et kulusta zlatá mince QL

kulpe, kořen kulp- obsahuje QL kumbe mohyla, hromada Et kub, též náklad, QL

kume, kořen kum- vrší na hromadu QL kumba obtížený břemenem, naložený QL kumpo hromada QL kupta hrbí se, je hrbolatá (o cestě) ap. QL kuptulo velbloud QL

kúma Prázdnota Et kumna prázdný Et

kúna ohne se, ohýbá se A kúna ohnutý, zatočený A

kundu kníže Et kuru dovednost SA

kurwe technická dovednost, vynalézavost PM, totéž plus zlovolná šikovnost Et

kwainen deset VT kwainea desátý VT

kwakwa kváká QL kwá kachna QL kwáko vrána WJ

kwalme agónie, (bolestná) smrt Et kwalin mrtvý (bolestnou smrtí) Et kwalma smrtelný, smrtonosný QL kwalmea mrtvolný QL

kwáme nemoc, nevolnost Et kwama je nemocný, je mu špatně, zvrací QL kwámea, kwamba nemocný, trpící nevolností QL

kwanta plný Et kwate (kořen kwat-, min.č. kwante) naplňuje WJ -inkwa (přípona) -plný WJ kwainen deset VT kwainea desátý VT

kwapa, min.č. kwampe handluje QL kwampo kramář, podomní obchodník QL kwampa kramářské zboží QL

kwapta uzavřený obchod, výhodná koupě, výsledek smlouvání QL

kwár (mn.č. kwari) ruka (pěst jako nástroj práce, ne boje) (nebo kwáre) SA,Et (uvádí se ve výkladu jm. Celebrimbor) kwasa chvěje se, třepetá se, kýve se, šelestí QL

kwasilla převislá n. skloněná větvička, chochol, střapec apod. QL

kwesse pero PP,Et kwate (kořen kwat-, min.č. kwante) naplňuje WJ kwele (kořen kwel-) uvadá, ubývá, slábne, vytrácí se Et

kwelie uvadání, vytrácení se, ubývání PP kwelet, mn.č.kweletsi mrtvola Et kwelehte zdechlina QL kweleksima zkažený, v rozkladu QL kweleksie rozklad, hniloba QL kweletja, min.č. kweleksine kazí se, hnije QL kwelle konec podzimu, čas uvadání PP kwelme zkáza, zhouba, naprostý konec QL

kwén, mn.č. kwéni někdo, určitá osoba (též jako přípona) WJ kwen někdo, neurčitý podmět WJ

Kwendi: první mluvící plemeno, elfové j.č. kwende WJ, Et muž: kwendu, mn.č. kwendur, žena: kwendi, mn.č. kwendir MR kwenja řeč PM,WJ

(i jako přípona - kwen) kwerna obrácený PP kwesse pero PP, Et

kwesset polštář Et kwete (kořen kwet-, min.č. kwente) říká, mluví Et

kwetta slovo WJ, Et kwenta vyprávění Et kwentaro vypravěč Et kwentale výčet, historie Et Kwendi: první mluvící plemeno, elfové j.č. kwende WJ,Et muž: kwendu, mn.č. kwendur, žena: kwendi, mn.č. kwendir MR kwenja řeč PM,WJ kwentele věta, slovní obrat QL kwentea slovní QL

kwetsa, kwetsima mluvící (=schopný mluvit), výmluvný QL

kwikwi visí, poklesává QL

kwinkwa splihlý, svěšený, shrbený, slabý, mdlý, apatický QL

kwinkwele slabost, vyčerpanost, ochablost,

malátnost QL

kwinkwelea mdlý, ochablý, neživý (jen přeneseně např o uměleckém díle) QL

kwikwilla konvalinka QL kwinkwenna kokořík QL

kwile barva QL kwilea barevný, -barevný QL kwilja obarvuje, zdobí, krášlí QL kwilin jasných barev, ozdobený, vyšívaný QL kwiltasse vyšívání QL kwille zvonek modrý, ladoňka QL

kwildi odpočívá, nehýbe se, je potichu QL kwilde ticho, odpočinek QL kwilda tichý, nehybný QL kwildare netopýr QL

kwilta pás QL kwinga luk (lovecký) Et

kwingi brnká na struny QL kwíni mluví vysokým hláskem, piští QL

kwíne pištění QL kwínea pištící QL

kwinkwenna kokořík QL (další slova na kwin- viz kwikwi)

kwirna, min.č. kwinde míchá QL kwirme smetana QL kwirin kolo (od vozu) QL kwindil vřeteno podle QL

kwisi šeptá QL kwiskwiri šelestí, šumí, tiše bublá atp. QL kwiskwirinde šum, šelestění atp. QL kwiskwirinda šumící atp. QL

kwitja plete podle QL kwitima na pletení QL (pirindi kwitimar) kwitin pletený, pevně spojený QL

kwolo je nemocný QL kwolima nezdravý, chřadnoucí QL kwolimo invalida QL kwolina, kwolda nemocný QL kwolu nemoc (zejm. nakažlivá) QL kwolúva nakažlivý, morový QL kwolúvie epidemie, morová rána QL

kworo, min.č. kwonde dusí se, zejména topí se QL kworin udušený, utopený QL kwosta, min.č. kwóse dusí, topí (jiného) QL kwonda dusivý kouř nebo mlha QL

Llá ne, vůbec ne, naopak, v otázkách:

snad ne Et laika ostrý, přesný, pronikavý (podle Et)

(pravděpodobně především o smyslech)

laike přesnost, pronikavost zraku Et

laikwa zelený SA, Et a jinde laime stín (chládek) Et (day)

laira stinný Et (day) leo stín (předmětu) Et (day)

laire léto PP lairus (2.p. lairusto) měděnka VT laita chválí koho, žehná komu PP

laitale chvála UT laito, laisi mládí, síla, nový život QL laive mast Et

lipsa mýdlo Et laiwa churavý, nemocný, trpící nevolností

Et sliw

lala směje se PM; též zurčí, štěbetá, žvatlá, QL

lalle oblázek QL lalme, alalme jilm Et lalta uhladí, pohladí (přít.č.) QL láma rozléhající se zvuk, ozvěna Et

lámina rozléhající se Et lamja zní Et lamma zvuk Et

též: neartikulovaný zvířecí zvuk WJ

laman čtyřnohý živočich, savec WJ

lamandar, 3.p lamandarren pastýř (dobytka) QL

lamanwa přízemní, zvířecký, velmi hloupý QL

lamáre stádo QL lamba jazyk v puse WJ,Et

lambe jazyk, řeč WJ,Et lanat tkanina, útek Et

lanja tká Et lanne tkanina, látka Et lanwa tkalcovský stav Et

landa (1, příd. jm.) široký Et lango široký meč Et, záď lodi

(písmácká oprava - Et má: příď) lane, kořen lan- lemuje VT

landa (2) podst.jm. hranice VT lanka, lankasse rozhraní, náhlý okraj VT kuivie-lankasse nebezpečí života VT lantalka hraniční kámen VT

(?lanke, kořen lank- polyká)(z prakořene lak- Et) lanko, mn.č. lankwi, 3.p. pravd. lankun hrdlo Et

lanta padá PP, Et (dat) lante pád S

lanwa tkalcovský stav Et lapa balí, obvazuje, zavíjí QL

lapil obvaz, pruh látky, splývající roucho QL

lapatte, mn.č. lapatsi králík QL

lapu fouká, letí ve větru (pravděpodobný pozdější tvar doloženého hlapu, A)

lápula vanoucí, letící ve větru dtto

lapsa líže, saje Et lab lapse nemluvně Et lave, kořen lav-, lízne (přít.č.) Et lab min.č. láve

lár délková míra, asi 5 km (pův. přestávka, která se po této vzdálenosti na pochodu dělala) UT

lára plochý Et (dal) larka, alarka rychlý Et laru tuk QL

laruva mastný QL lasse list Et, ucho Et (Tolkien vyvětluje, že elfí uši měly tvar listu) (starý duál-zřejmě praelfština:lasú, souč. snad -ssu)

lasselanta podzim Et (dat) lasta slyší Et lasta slyšení, naslouchání Et

(late, kořen lat- leží otevřený) láta otevřený VT

latina otevřená, volná, vymýcená (o krajině) Et

latja otevírá VT lattin okno QL lalta uhladí, pohladí (přít.č.) QL

latta řemen, řemínek, tětiva Et latúken cín QL

latúkenda cínový QL lauka teplý Et

laukimavyzařující teplo, o osobách: laskavý, srdečný (podle QL)

laupe košile, tunika QL laure zlaté světlo SA, UT, Et (glaw)

laurea zlatě zářící, zlaté barvy PP laute rostlina, zejm. zelenina QL

laukien, 3.p. laukienden zeleninová zahrada QL lave, kořen lav-, 1.lízne (přít.č.) Et min.č. láve

lamba jazyk v puse WJ,Et lambe jazyk, řeč WJ,Et

lave, kořen lav- 2.povoluje, poddává se, dovoluje, poskytuje privilegium Et (dab)

lehta propouští, uvolňuje, zmírňuje Et;

volný VT lenéme (+2.p.) se svolením (koho) A (další viz léra)

lelja (min.č. lende) cestuje, postupuje WJ (min.č.lende znamená též odcestovalý Et linna) lekwet, 3.p. lekwetten kloub QL

lekweta (min.č. lekwente) spojuje, sesazuje, splétá, roubuje QL

lenkwelénu pavouk sekáč QL lemba pozadu (vzadu) zanechaný Et lempe pět Et

lempea pátý VT

lemnar pětidenní týden (valinorský) Et

lepse prst Et lenéme (+2.p.) se svolením (koho) A lenka pomalý QL

lenwa hubený a dlouhý; úzký; rovný QL

leo stín (předmětu) Et (day) laime stín (chládek) Et (day) laira stinný Et (day)

lepse prst Et lepsile úponek QL lepta zahnutý (jako úponek) QL

léra svobodný o osobách VT

lérina nestřežený, nikomu nepatřící o věcech VT

lerja propouští, osvobozuje VT lerta smí VT

lesta míra (obecně) FS lestanen s mírou, přiměřeně FS

lia plete, splétá, ovíjí QL

lia pavoučí nebo jemná nit Et slig

liante pavouk Et slig liantasse vinná réva QL

líne pavučina Et slig; též vlákno, bavlna, QL

lie lid (jakéhokoli mluvícího rodu) Et líko vosk A

líkuma vosková svíčka A likwis (3.p.likwisten) průhlednost, průzračnost QL

likwistea průhledný QL likwilta průsvitný QL likwitil rampouch podle QL

likwilla průzračné jezírko, studánka QL

lilótea s mnoha květy VT lilta tančí Et limba kapka Et

limpe nápoj Valar Et, LT specielní elfí nápoj

lipte malá kapička QL lipta kape podle QL lipil malá sklenka QL

limil řetěz QL limna snop QL

lin- předpona: mnoho Et linjenwa starý, věkovitý Et

linda zpívá Et (glin) (důraz zřejmě na melodii)

lin tón A

linda pěkně znějící, jemný, krásný Et

linde popěvek, melodie SA, Et

(glin) lindele hudba Et lindo zpěvák, zpěvný pták

lindelohte štědřenec převislý ("zlatý déšť") QL

(vyskytuje se v QL v mnoha postupných úpravách od této "zpívající vlásky" přes "lindelokte"="zpívající (hroznovité) květy" po to, co by v nejaktuálnější kw. znělo asi "lindelosse")

linta utišuje, hojí, hladí QL

lintje chmýří, prachové peří (podle QL-lint-j)

(a podobný materiál) líne pavučina Et slig; též bavlna, QL linga visí, houpe se Et (gling) lingwe ryba Et (asi větší, viz hala)

lingwil, lingwilin (3.p. lingwilinge)úhoř (podle QL, který má: ingwe - ryba, ingwil(in) - úhoř)

linja jezírko, kaluž (?) Et linkwe mokrý Et

likwis (3.p. likwisten) průhlednost, průzračnost QL

likwistea průhledný QL likwilta průsvitný QL likwitil rampouch podle QL

likwilla průzračné jezírko, studánka QL

linta 1. rychlý PP 2. (sloveso) utišuje, hojí, hladí QL

lintje chmýří, prachové peří (podle QL-lint-j)

(a podobný materiál) lipil sklenka (na "kapku" nápoje) QL lipsa mýdlo Et lipta kape podle QL

lipte kapička QL lire (kořen lir-) zpívá (důraz zřejmě na text)

(Et: přednáší) lirulin skřivánek MR

líre píseň PP (zřejmě s důrazem na text)

(Et má laire, báseň - podle všeho tak jako tak zpívaná!)

liske rákosí QL lisse sladký PP, Et

lis (3.p.lissen) med Et litse písek Et (možná i popel, sind. lith) líve nemoc Et sliw

laiwa churavý, nemocný, trpící nevolností Et sliw

loa růst, rostlinný život, střídání ročních období PP, PM, QL

loite čerstvý QL loita občerstvuje QL

ló noc, jedna, zřejmě nikoli úplně temná Et (do3)

lóme (3.p lómin) Noc, čas noci, noční stíny

SA, Et (do3) a jinde lómelinde slavík Et (do3) lómin stín, odstín QL lóna temný Et (do3)

loiko mrtvola A

loke (kořen lok-) ohýbá (se) SA (možná o hadím pohybu vůbec)

lóke plaz, ještěr, drak SA, Et lokka koleno podle QL

lokse vlasy, kadeř Et lohte hroznovité květenství QL

lóme (3.p lómin) Noc, čas noci, noční stíny SA, Et (do3) a jinde

ló 1 noc, zřejmě nikoli úplně temná Et (do3)

lómelinde slavík Et (do3) lómin stín, odstín QL lóna temný Et (do3)

londe mořská stezka, vjezd do přístavu Et přístav SA

lopo běží, cválá (o zvířatech) QL lopa kůň či klisna/kobyla QL lopsi klisna/kobyla QL

lopeta hopká (jako králík); o koni: jde mimochodem QL

lokwo (min.č. lonkwe) běží (o mluvících bytostech) QL lóre dřímota, lehčí spánek Et

lorna spící Et, též ospalý QL (= příčestí, z toho sloveso lore, kořen lor-, dříme, spí - též v QL)

olorda zasněný QL losse květenství, množství drobnějších

květů (nejčastěji bílých) Et, přen. sníh VT též růže, QL, také možno losille (zdrobnělina téhož, ale s ničím nekoliduje)

lohte hroznovité květenství (podle QL)

lóte květ (jeden, velký) PP, Et, QL lotse květ (jeden, malý) VT

olóte všechny květy na jedné rostlině VT

lotelle jednotlivý květ květenství (podle QL-lotella)

lotarwa květinová zahrada QL losta kvete VT

lotóre čas květu, rozkvět, nejlepší léta QL

lotórea vzkvétající QL lilótea s mnoha květy VT

lú určitý čas, stanovená doba Et lúta (o čase) běží QL

lútima prchavý, pomíjivý podle QL

lúme čas Et

lúmia časový,(do)časný QL lúmekwentale, lúmenjáre historie Et kwet lúmekwentalea historický tamtéž

luhta očaruje (přít.č.) Et lúke kouzlo Et

luin modrý PP lúke kouzlo Et luke sliz QL

lutil lepidlo, lepivá hmota podle QL

lukso bláto QL luksor bažina QL lukima slizký QL

lumbe šero, stín Et lumbo mrak (tmavý) A lumbule těžký stín PP

lumna těžce doléhá, tísnivě cloní oblohu Et dub

lumna těžce doléhající, tíživý, obtížný, zlověstný Et dub

lúre zamračené počasí QL lúrea temný, zamračený QL

lunga těžký Et lunte člun Et

(lutta pluje, plave, též podle QL) lúre zamračené počasí QL

lúrea temný, zamračený QL lussa šeptá Et slus

lusse šepot Et slus lusta pustý, prázdný Et lúta běží (o čase) QL

lútima prchavý, pomíjivý (podle QL)

lutil lepkavá hmota, lepidlo (podle QL) (lutta pluje, plave též podle QL) lúva luk PP (doloženo jen jako pojmenování zahnuté nožičky tengwar)

Mmá ruka A,Et má ruka PP,Et

mahta dotýká se, hmatá, hladí, zachází s čím, ovládá co Et

make, kořen mak- vládne mečem, bojuje VT maka zabíjí QL

maika ostrý (zejmě o mečích a podobném nářadí) SA;

též čepel, zejména meče VT maite (mn. č. maisi) šikovný, zručný Et

(též přípona -ruký) A makar bojovník (mečem) PP makil meč Et makka zabíjení, řež QL mantil rukavice podle QL

marihta zápěstí podle QL mára šikovný do ruky, dobrý (o věcech) Et

mavoisi, alda mavoite "strom s rukama"- "kaštan" (nejspíše jírovec maďal) QL

mavoisi tapatenda kaštanovník setý (jedlý) QL mahalma trůn UT mai příliš QL

maira přehnaný, přílišný QL maile chtivost, žádost (nečistá) Et mailea žádostivý (angl. lustful) Et milja dychtí po čem Et milka chtivý, nenasytný Et milme touha, nenasytnost Et

maika ostrý, pronikavý SA; čepel (zejm. meče) VT mairu hříva, vlající vlasy; válečný oř QL maita hladový VT maite (mn. č. maisi) šikovný, zručný Et maiwe racek A,Et maka zabíjí QL

makar bojovník (mečem) PP makil meč Et makka zabíjení, řež QL

(maksa hněte, hnětením změkčuje) Et maksa měkký, poddajný Et makse těsto Et

makwete (min.č. mekwente) ptá se PM male, kořen mal-, min.č. mále drtí, mačká QL

malo, mn.č. malwi mol QL malakwa měkký, poddajný QL amalda něžný QL ambal tesaný kámen, dlaždice Et malle (dlážděná) ulice Et, QL a jinde

malina žlutý Et malle (mn.č. maller) ulice nebo silnice, dlážděná Et, QL a jinde mallen ze zlata Et smal malo, mn.č. malwi mol malo pyl Et smal málo přítel Et malta zlato (kov) PP

mallen ze zlata Et smal malikon, 3.p. malikonden jantar QL malikondea jantarový QL malina žlutý Et malo pyl Et smal malwa plavý, bledý Et smal malinorne mallorn UT

máma ovce WJ mavar pastýř QL

mamil maminka UT man kdo, co PP

mana co je? PM manen jak PM mano čí C manna kam C ?mallo odkud? C

mána požehnaný FS, dobrý, svatý Et mande dobře QL mantúlie buď(te) vítán(i) C

manu duch zemřelého nebo duchovní bytost, zcela dobrá Et

mando pevnost, vězení SA, MR manja máslo QL manka obchoduje Et

mankale směna, obchod Et mankar kupec Et (opraveno podle A)

mantil rukavice podle QL mapa uchopuje, uchvacuje, svírá Et (min.č. mampe)

mapta loupí QL maptale loupež (s užitím násilí) QL amapta znásilňuje QL

mapalin platan nebo fíkovník QL (celé heslo) platan: m. fatsevoite (=zcuchaný) m. varivoite (=cizokrajný) fíkovník: m. wilwarinda (=motýlovitý) m. rámavoite (=křídlatý)

mar domov (v tomto význ. možná már), vlast FS, SA mare (kořen mar-) bydlí PP, UT mardo obyvatel QL masto vesnice QL

mára užitečný, vhodný, dobrý (o věcech) Et

maranwe osud, poslání (zlý osud, z téhož kmene, s předponou u = umbar) Et

martja osudem předurčuje Et

martaangl. "fey" - ten, jehož osud je zpečetěn, ve stavu předsmrtné euforie, přen. šílený Et

marihta zápěstí podle QL marilla perla QL marin malvice QL

marinne, marinde ovocný strom QL maru dužina QL

marja světlý, plavý, bledý Et martja osudem předurčuje Et

marta angl. "fey" - ten, jehož osud je zpečetěn, ve stavu předsmrtné euforie ev. šílený Et

mase, kořen mas- vaří QL masta peče Et masta chléb PM,Et (A též massa)

(koimas "chléb (k zachování) života", sind. lembas)

massánie chlebodárkyně (elfí královna) PM masto vesnice QL mate, kořen mat- jí Et (min.č. mante)

mat, 3.p. matten jídlo (hotové), doba jídla QL matil jídlo (potravina) podle QL matsa chutný, dobrý k jídlu QL matsima jedlý QL matu dutina ústní QL

(matli medvěd, eufemismus podobně jako v češtině:

mat-lis "med-jed" Et) mauja nutí Et (podle C lze užít mauja nin=nutí mne ve významu "musím")

maure potřeba Et mausta donucení, nátlak Et

mavar pastýř (LT)

mavoisi, alda mavoite "strom s rukama"- "kaštan" (nejspíše jírovec maďal) QL

mavoisi tapatenda kaštanovník setý (jedlý) QL mele (kořen mel-) má rád Et

melda, melin milovaný Et melima milováníhodný, krásný Et melme láska Et melindo milenec Et melisse milenka Et málo přítel Et

melpo bobule QL men bod, místo Et

ména oblast Et menta 1. posílá (někoho někam) A

2. poselství, zpráva A mína (1., příd.jm.) dychtivý vyrazit VT

(2., sloveso) touží někam jít či dojít VT mente špička, konec Et métima poslední A metja ukončuje Et metta konec PP

menel nebesa SA, MR (Tar-menel skutečná, Nur-menel klenba nad Valinorem)

menelluin chrpa C menta 1. posílá (někoho někam) A

2. poselství, zpráva A mente špička, konec Et

meoi kočka QL mere (kořen mer-, min.č. merne) chce, přeje si Et

meren, merende hostina, oslava Et merja slavnostní, sváteční Et merjale svátek, slavnost Et

métima poslední A metja ukončuje Et metta konec PP

mi v, uvnitř Et mir, minna do, dovnitř Et mitja vnitřní Et

miksa mokrý Et mikwe, kořen mikw- líbá QL

mikwe polibek QL mikwile líbání QL

mile semeno QL milja dychtí po čem Et

milka chtivý, nenasytný Et milme touha, nenasytnost Et maile chtivost, žádost (nečistá) Et mailea žádostivý (angl. lustful) Et

mína (1., příd.jm.) dychtivý vyrazit VT

(2., sloveso) touží někam jít či dojít VT minda výjmečný, slavný, podezřelý Et

minde věžička VT mindon vysoká, osamělá věž S, VT

minasse pevnost či město s vysokou centrální věží VT

mine jeden Et (mini osaměle stojí, vyčnívá Et) minja první SA,PM,Et, význačný VT eteminja význačný, slavný VT minkwe jedenáct Et

minna do, dovnitř Et mir do, dovnitř Et

mitta vstupuje QL míre klenot, drahokam, cennost, poklad SA,Et

miril (mn.č.mirilli) třpytivý drahokam Et mirilja třpytí se Et marilla perla QL

miri usmívá se QL mire, mirin úsměv QL mírea usměvavý QL mirilla slabý úsměv QL mirmila perlivý QL mirmille zasmání QL

mirima svobodný Et miru víno QL

mirukarne vínově červený QL miruva vínu podobný, vinný QL miruvore medovina (nejspíše zázračná) PP

(nektar, nápoj Valar QL) mista šedý A

miste jemný déšť Et mizd mitja vnitřní Et miule mňoukání, kňourání Et

meoi kočka QL maiwe racek A,Et

moika mírný, tlumený, laskavý, něžný C moina známý, milý Et mól otrok, nevolník Et

móta otročí, dře Et more tma, temnota A

mordo stín, nejasnost, poskvrna Et morna černý, chmurný, ponurý, temný Et mornie černota, tma PP

morko medvěd Et morna černý, chmurný, ponurý, temný Et

mornie černota, tma PP motto skvrna Et muile tajnost, utajení Et

muina skrytý, tajný Et (munda ční, vyčnívá Et)

mundo čumák, nos, mys (Et); býk (A) mule, kořen mul-, min.č. múle mlít QL

mul, 3.p. mulden jemný prášek QL mulda práškový, práškovitý QL

mulma jemná mouka QL mulmar mlynář QL mulmin mlýn QL

musse měkký VT mut, 3.p. muhten odporná špína QL

mukwa odporně špinavý QL múko hnůj, výkaly QL

Nná (min.č. ustálený, ač nikoli z Tolkienova pera: né) je PP,A,Et

nat, 3.p. natten věc Et (+QL) natto věc, záležitost QL

na, ana, an k, pro A,Et (minimálně "an" též "neboť") nai kéž (dosl."nechť je") PP naike ostrá bolest Et

naikele bolest Et naikelea bolestivý Et naina naříká Et naire nářek, žalozpěv Et naira tragický, strašný, extrémní QL další viz nie naitja zahanbuje A (podle QL);

též poškozuje, ponižuje, zle nakládá s QL nahta kousnutí Et

nake, kořen nak-, min.č. nanke kouše Et naksa kyselý QL

nalláma ozvěna Et lam

nalta (dříve ngalta) lesklý odraz (od drahokamu, skla, leštěného kovu či vody) PM

namárie pozdrav na rozloučenou (smysl: "měj se dobře") PP

namba kladivo Et namba buší kladivem Et

náma soud, úsudek; touha VT name, kořen nam- soudí VT námie (jeden určitý) úsudek n. touha VT námo soudce; někdo WJ, PM namna výnos, ustanovení, zákon MR

ná, nán, nan ale, naopak, naproti tomu Et, FS nan- předpona: zpátky Et

nanda louka u vody, zavlažovaná pláň Et nande údolí UT

nakwa, min.č. nankwe krade QL nakwar zloděj QL

nár, náre plamen, oheň Et narwa ohnivě červený Et

naraka trhající, drsný, násilný Et narda voní QL

nardile vůně QL nardilea navoňený QL

narki trhá Et naraka trhající, drsný, násilný Et

narko chňapnutí psa, kousavá poznámka podle QL

nartja zahořklý podle QL narwa ohnivě červený Et

narwe lilie zlatohlavá (volně podle QL - tam jde o lilii vonnou a je to od "narda")

nasa nelíbí se, nechutná (mluvčímu) QL naswa ošklivý QL

nasse osten, trn Et nasta píchá, dává žihadlo Et

nasta hlavice kopí (nebo šípu), trojúhelník, špice, klín Et snat

nat věc Et natto věc, záležitost QL

natse síť Et nauka zakrslý WJ

"i v dospělosti menší než ostatní podobného druhu a navíc tuhý, pokroucený či znetvořený"

nauko trpaslík Et, WJ nauta 1. svázaný, vázaný (povinností) Et

2. myslí A; tuší, odhaduje, podezírá QL naus, 3.p. nausten podezření QL naustavilte (příd.jm.) mimo podezření QL navillo náznak, šeptanda, podezření, narážka QL nauma náznak, vodítko QL

náve bystrost, schopnost pronikavého úsudku QL

nehta hlavice kopí UT nehte hlavice kopí, špice, výběžek, klín UT

néka matný, nezřetelný, bledý A nelde tři Et

nelja, neldea třetí WJ, VT neltil,mn.č.neltildi trojúhelník Et

nelet, mn.č.nelki zub Et nelle potok Et neme šije QL

nelma jehla QL nemba nit QL

nén, 3.p. nenen voda Et nenda vodnatý, mokrý Et nende jezírko, (kaluž?) Et nénu žlutý leknín QL nénuvar jezírko s lekníny QL nelle potok Et

nengwe nos Et nengwea nosový Et

nér, mn.č. neri muž (jakéhokoli mluvícího rodu, dospělý) Et nernehta bojový klín (vojenský útvar) Et

nerte devět Et nertea devátý VT

nessa mladý Et nése, nesse mládí Et; zeleň, pastva QL

nessima mladistvý ("plný mládí", angl. youthful) Et

nessele pastvina QL nes, 3.p. nesten krmivo, potrava QL

nesta 1.krmení (činnost) QL 2.krmí QL

nese, kořen nes- pase se QL nete, kořen net- dostává QL neuma past Et neuna druhý Et

neuro následník, potomek Et ngande harfa Et

ngandelle malá harfa Et ngandele hra na harfu Et nganda hraje na harfu Et ngandaro harfeník Et

n(g)armo vlk Et n(g)auro vlkodlak Et naule vlčí vytí Et

n(g)óle moudrost, dlouhé studium SA,Et a jinde n(g)óla moudrý, učený Et n(g)olwe moudrost, tajné učení Et (ingole, zast. = tajné učení, magie Et) Nolme, též In(g)ole = věda/filosifie) PM (ngoldo = Noldo)(nověji všechna slova začínají n- místo ng-)

nie, níre slza Et niena pláče podle QL (tam vše na nje-) nienie pláč podle QL nieninkwe sněženka Et niére žal podle QL níte vlhký, orosený Et

nier včela QL nierwes včelí hnízdo, úl QL

niku je chladný (o počasí) WJ ale u po k zřejmě asimiluje do w, neboť:

nikwe je zima, mrzne WJ nikse mráz WJ nikwe sníh Et nikwetil sněhová pokrývka QL nikwilis jemný sníh QL nikwis ledové květy WJ nikwista sněží QL ninkwe bílý Et, také studený A ninkwita bíle září Et ninkwisse bělost Et ninkwista bělí (velmi volně podle QL)

(nile, kořen nil- mít rád, jako přítel) nilda milující, přátelský Et nildo, nilmo přítel Et nilde přítelkyně Et nilme přátelství Et

ninde útlý, štíhlý (+křehký?) Et ninkwe bílý Et, také studený WJ

ninkwita bíle září Et ninkwisse bělost Et

ninwa modrozelený QL ningon lapis lazuli QL

níra vůle VT

nire, kořen nir- tlačí, nutí určitým směrem VT; opírá se o Et

min.č. ninde (lze užít v duševním i tělesném smyslu) nirme akt vůle, rozhodnutí VT nirwa podhlavník, tvrdý polštář Et avanir rozhodnutí odmítnout VT

nis, nisse (mn.č. vždy nissi) žena (mluvícího rodu) Et nísima vonný UT

niste čich (smysl) podle QL nis, 3.p. nisten pach (neutrální slovo) podle QL

níte vlhký, orosený Et nitso vlhkost podle QL (vše koen not-)

niswe vítr, přinášející déšť (jihozápadní) podle QL

niswa vlhký (o počasí) podle QL njano krysa Et, NEopraveno podle A

(aby se nepletlo s následujícím heslem) (kořen slova je hryzat, mohlo by tedy při troše dobré vůle označit jakéhokoli hlodavce)

njare (kořen njar-) vyprávět, podávat zprávu Et njáre vyprávění, příběh, historie Et njarie báje, legenda, pověst QL njarna vyprávění, příběh Et njanda pohádka nebo říkanka pro děti QL njata vede prázdné řeči QL

njasa škrábe QL njas, 3.p.njasten škrábnutí, vrub, značka QL

njéni koza QL (njele, kořen njel- zvoní, vydává lahodný zvuk Et)

njelle zvon Et njello zpěvák Et

nó ale VT noa, nó (mn.č. nówi) představa, pojem Et

nause představivost Et nauta myslí A

noire hrobka Ut nóla kulatá hlava, kopeček Et

nolpa, noldare krtek C, QL nór pevnina A

nóre země (určitého lidu), lid, pokolení WJ, Et norna houževnatý, tuhý, nepoddajný WJ norno dub Et (dóron); též někdy trpaslík WJ norsa obr Et

(noro běží, plynule se pohybuje, točí se, QL) nornoro, min.č. nornóre běží dál, hladce běží a vrčí QL norolle vůz, vozík C

norsa obr Et nosse rod, klan, rodina PM, Et

nostari rodiče PP nostale druh, odrůda QL nó rodí se, stává se (čím) QL nosta rodí, způsobuje porod QL nosta porod, zrození, narozeniny QL

note (kořen not-) počítá Et onote (kořen onot-) spočítá Et

nóte číslo Et nótina počítaný FS

nu pod PP

nuhta zastavuje, nechává zakrnět, nenechává růst či pokračovat WJ

nukumna ponížený A nukwerna obrácený (vzhůru nohama) PP núme zapadání, klesání A númen západ (světová strana) PP,Et númenja západní FS,Et nún dole, vespod Et núra hluboký Et nurta ukrývá S nurtale ukrytí S núta zapadá, klesá, Et; též sklání se QL noire hrobka UT

nulla, nulda tajemný (možná až obskurní) Et (dul) númen západ (světová strana) PP,Et

númenja západní FS,Et nún dole, vespod Et

núra hluboký Et nurru bručí, reptá A vrčí (o psech) QL

nur, 3.p. nurren vrčení, stížnost QL nuru smrt (stav nebo pojem) Et nurta ukrývá S

nurtale ukrytí S nute (kořen nut-) váže Et

núte uzel, pouto Et nauta svázaný, vázaný (povinností) Et

nuvu, min.č. núve čichá, očichává QL nupte čichnutí QL

nwalja bolí, mučí Et nwalka krutý Et nwalme utrpení, mučení PP

Oo-, ó- předpona: setkání, spojení dvojího WJ o s (2) (pramen VT)

okwenie rozhovor C omentie setkání (dvou osob) WJ

oa, oar pryč WJ ohta válka Et kot

ohtatjare, kořen ohtatjar- bojuje, vede válku (podle LR a Et) (min.č. ohtatjarne)

(proti komu: pojí se s příponou -nna) 1.ohtatjaro, 2.ohtar bojovník Et kar(1), UT(2)

(ohtar doloženo v užívání Númenorejců, a to jako označení toho, kdo je plně vycvičen k boji, ale ještě není rytířem - možná tedy zhruba na úrovni našeho "panoš" UT)

ohte, 3.p. oksen vejce QL oi věčně, věčný Et

oia navždy trvající Et oiale věčně PP oio (často jako předpona) věčně PP, S a jinde

oira věčný Et oire věčnost Et

oika chudý QL oise chudoba QL

oista ochuzuje, ožebračuje, přivádí na mizinu QL

oito, min.č. oionte má nedostatek QL okwenie rozhovor C oleme loket QL

olet, 3.p. oleken předloktí QL

óla

zdá se (někomu) UT (překlad ovšem nepřesný, viz definice dále, ale zaprvé pro sny ve spánku slovo nemáme, zadruhé je slovo pro sen zcela zřetelně příbuzné se slovem lore, spí, ať si k tomu Tolkien později dovymyslel cokoli - a za třetí, čím to nahradit? je v něčí mysli? napadá někoho?)

olos (mn.č. olori) sen UT, Et (Znamená sen v bdělém stavu, na kterém mohou mít podíl jak vzpomínky, tak představivost. Musí to být jasná vize, se všemi podrobnostmi. Dále musí být dobrá, s ryze uměleckým cílem, nesmí se užívat k oklamání či ovládnutí někoho - definice z UT)

olosta snový UT olorda zasněný QL

olli mnoho (u počitatelných slov) QL

olda mnoho (u látkových a abstraktních slov) QL

olde velmi QL olta vyvyšuje, chválí QL olto zvětšuje, množí (se) (min.č. zvětšuje se óle, zvětšuje olonte)

olóte všechny květy na jedné rostlině VT olpe láhev QL olva rostlina S olwa větev Et (gólob) óma hlas PP, Et a jinde

óta křičí QL omentie setkání (dvou osob) PP

omenta setkává se s, potkává C ondo kámen (materiál), skála UT, SA, Et (gond)

on, 3.p. onden kámen, balvan - jeden QL onwa kamenný QL omba tvrdý QL ondole kamenný památník QL onin, 3.p. oninnen kovadlina QL

onna stvoření Et onóna (1) příd.jm. "z dvojčat" (2) dvojče WJ onóne sestra (pokrevní) Et onóro bratr Et onta (min.č. óne, ontane) zplodí, stvoří Et (přít.č.!)

opele, peler vesnice nebo samota, hrazená Et opole kolouch, mládě vysoké QL or nad Et óre duch, charakter, srdce jakožto sídlo citu PP, VT

ora nutí, dohání někoho k něčemu VT

(jen o vnitřních hnutích) orikon vřes QL orivaine lusk, hrách QL orjat, 3.p. orjaken jezevec QL orko (mn.č. orkwi) skřet Et orma hmota MR orme spěch, násilí, hněv Et (gor)

orna spěšný, asi i: ukvapený Et (gor) orne strom (menší, útlejší) A

oron (mn.č. oronti) hora Et oronta příkrý QL orosta povýšení, vzestup QL orta zvedá se, zvedá PP, Et

(podle QL možnost oro ve významu zvedá se. Mírně koliduje s óre, ora, pokud s ním ovšem významově nesouvisí))

orto vrchol hory Et orikon vřes QL orjat, 3.p. orjaken jezevec QL

(os kolem; možná i o, ohledně) os- předpona: okolo Et

ósanwe myšlenka (zřejmě společná, sdílená) MR (stať v MR pojednává o sdílení myšlenek)

oselle sestra (přísahou), družka Et osse hrůza Et (gos) ostime směs, sloučenina VT osto město (obklopené hradbami) Et, MR, WJ otorno bratr přísahou, společník Et tor

otornasse bratrství (přísahou) Et tor otso sedm SA, Et

otsea sedmý VT ovesta smlouva, dohoda (dvou stran) Et wed

Ppahta zavřený, soukromý VT

pahtie uzavřenost VT akwapahtie naprostá uzavřenost VT

paime pomsta, trest, rána osudu QL paimeta ukládá či vykonává trest QL paimesta trest, zejména tělesný QL paimene pomstychtivost, krutost QL paitja odplatit QL paimar mstitel QL

palan- (zřejmě předpona) daleko a široko Et palis, 3.p. palisten travnaté prostranství QL palja viz palwe palla široký, rozlehlý Et palme povrch Et palúre zemská kůra Et

palwe? (kořen palu-), palja doširoka otevírá, rozprostírá, rozšiřuje Et

(zřejmě: palwe "se", palja "(něco) jiného") palo pláň, plocha QL paluva, palwa, palanka rovný, plochý QL paluhta stůl QL palasar, 3.p. palasarden velký stůl QL

palta police QL paltja dlaň QL paltjalda palma QL piltja uhodit plochou dlaní QL piltje facka, pohlavek (podle QL-pilt-j)

palpa bije, tluče (zejména křídly) Et panda uzavřené prostranství Et panja (min.č. panne) umisťuje, zasazuje, upevňuje na místo Et

(především o dřevě)

pano kus tvarovaného dřeva (prkno, deska, parketa, obložení...) Et

ampano dřevěná budova, síň Et empanja sází (o rostlině) A

panta otevřený Et panta rozvíjí, rozestírá, otevírá Et pantie rozvíjení, otevírání, odhalení QL

papa, min.č. pampe třese se QL pat, 3.p.papten drobný lístek QL patil list, zejména v knize podle QL pampile chvění QL pampila, pampilea třesoucí se QL pampine zemětřesení QL

(pare, kořen par- skládá, dává dohromady) Et parma kniha PP,Et

parka suchý Et pasta hladký Et pata klape (o zvuku kroků) QL

patakata klape, rachotí QL patake klapot, rachot QL patakanda klapající, rachotící QL patinka střevíc, pantoflíček QL

pé (duál péu) ret Et, doplněno podle A

peanta svěřuje někomu něco, instruuje někoho, nařizuje někomu něco QL

peanwa přítomný, stojící po boku, podporující QL

penasta přítomnost, blízkost, podpora QL pehte hřeben (kohoutí) podle QL pekwe češe, myká vlnu QL

pekwil hřeben (na česání) QL pele (kořen pel-) obchází, objíždí, otáčí se kolem pevného bodu,

vrací se Et peltas (mn.č. peltaksi) čep, pant (dosl."otáčivý hřebík") Et

pele (mn.č. pelesi nebo peleki) pole (hrazené) Et pele, min.č. pelle ohrazuje, oplocuje QL peler, opele vesnice nebo samota (hrazená) Et pelin oplocený QL pelma ohrada QL

pelekko sekera QL pelehta seká QL

pella za (v pohledu do dálky - angl. "beyond"), zpoza - dává se za slovo PP

peltas (mn.č. peltaksi) čep, pant (dosl."otáčivý hřebík") Et penasta přítomnost, blízkost, podpora QL penda svažující se Et

pende svah (dolů) Et penga špulí VT

penkwanta plný po okraj, s plnou pusou VT penja postrádající něco A penta zobák, zřejmě datlovitých ptáků QL perja půlí Et

perina ?poloviční Et perino hobit C

(pika stará noldorština: tečka, malé místečko) pike, kořen pik- zmenšuje se, ubývá A píkala ubývající A pikinauko drobný trpaslík WJ pitja malý PM

pilin (mn. č. pilindi) šíp Et pilintele opeření QL pilinkwasilla ozdobné péro, chochol QL

pint, 3.p. pimpen ocas QL pimpilin visící ocas, střapec apod. QL pipte, min.č. pipente splývá v záhybech, visí, vleče se QL pimpina táhnoucí se QL

pio peckovice QL piopin, pipin hložinka QL

pirin, 3.p. pirinden tenká hůlka, jehlice QL prirndea válcovitý QL pirinumbe dutý válec QL

pirja sirup, šťáva Et pitja malý PM piukka ostružina nebo malina QL piuta plive Et poika čistý, upravený, uklizený Et, QL

poita čistí QL poitja (min.č.poiksine) uklízí QL poime mýdlo QL poimine mýdlová pěna QL

polda silný, svalnatý Et poldore fyzická síla Et pole (1) může, zřejmě fyzicky VT polka prase QL

pole (3.p. polin) (2) oves QL polina ovesný QL polesse ovesná kaše QL polenta ovesná mouka QL

pore mouka Et poroke drůbež (1 kus) QL

porokelle kuře QL (poto, mn.č. poti noha (zvířecí) Et-stará noldorština) pumpo bublina, puchýř, měchýř QL

pumpole bublina QL púrea špinavý, barevně porušený A puse, kořen pus- odfukuje, foukne(přít.č.), (od)frkne QL

pusse odfouknutí, fouknutí, frknutí QL pusulta nafukuje QL pusulpe plynový vak, balón QL

pusta zastavuje, zaráží, zastavuje se, přestává Et putta tečka za větou, ?zastávka Et

Rrá (mn.č. rávi) lev Et rahta natahuje se, dosáhne (podle QL-rakta)

ranko (mn.č. rankwi) paže A ,Et ranka (??) objetí C ráma křídlo PP ,Et

raika křivý, nesprávný LR, Et, VT raima, raime krajka, síťovina VT

raita vyrábí krajku VT karrea síťka do vlasů VT

rake (kořen rak-) láme A rákina zlomený A (že by lámaný?)

rakina ochuzený, ošizený A (že by zlomený? přesněji "s ulomenou částí"?)

rakka dráp, spár, pařát C rakkalepta drápatý C

ráma křídlo PP,Et rámavoite okřídlený QL ramja letí, plachtí Et

ramba stěna SA, Et ráne toulání, bloudění Et

ránen cesta za určitým úkolem Et ranja toulá se, bloudí Et

randa kůra, slupka, vnější kruh QL; koloběh; věk (14 400 slunečních let) Et

rara, min.č. rande loupe, oškrabuje QL ranga krok, délková míra (přibližně metr) UT ranja toulá se, bloudí Et

ráne toulání, bloudění Et ránen cesta za určitým úkolem Et

ranko, mn.č. rankwi, 3.p. pravd. rankun paže A,Et ranka (??)objetí C

rasse roh (zejm. na živém zvířeti, ale i hora) Et

rasta dvanáct C (kořen i v Et) (pravděp. tucet, viz junkwe) (VT uvádí, že pro "tucet" bylo speciální slovo a "junkwe" je příbuzné s "jujo", oba)

rato brzy, zanedlouho A rauko démon Et raumo hluk bouře, bouře A rausta loví (i o zvířatech) QL ráva divoký, nezkrocený Et; břeh, zejm. říční Et

(možná o divokých řekách?) ráve řev A rávea řvoucí A rá (mn.č. rávi) lev Et ravenne lvice QL rausta loví (i o zvířatech); vyhubí QL laman raustea predátor QL laman rausima lovná zvěř, drobná zvířata (havěť) QL rausime chamraď QL rauna kořist QL

ré den (24 hodin) A rembe síť A (lovecká, VT)

remba loví do sítě VT rembina zapletený, chycený do sítě VT

rempa ohnutý, do háku Et réna okraj, lem, hranice Et rere, kořen rer- (min.č. rende) sije Et

resta pomáhá A; QL též: zachraňuje a jako podst. jm.: příbuzní (držící při dotyčném)

réro/resse příbuzný m./ž. QL

restale pomoc C (standartní příčestí: "pomáhání")

restar pomocník A rie koruna Et

rína korunovaný Et riel(le) dívka, ověnčená ke slavnosti PM

rihta trhne, náhle rychle zkroutí či s něčím pohne Et rike (kořen rik-) z(a)kroutí se, otočí se C rinke trhnutí, rychlé zatřepání, mávnutí Et marihta zápěstí QL raika křivý, nesprávný LR, Et, VT

rilma třpytivé světlo Et rilja třpyt Et

ríma okraj, lem, hranice Et; QL též brázda, řádek (na zahradě), řada, série

rimu okrajové oblasti QL rímenoite sousedící, hraničící QL

rísima rozptýlený, všudypřítomný, všeobecný QL

rísimande tu a tam, kdekoli QL rimba častý, četný Et

rimbe dav, množství SA,Et rimbo často A

(ripe, kořen rip- žene se, letí, hází) rimpa spěchající, letící Et rimpe spěch C

rína korunovaný Et rinde kruh Et

rinda kruhový Et ringa studený A

ringe chlad; horské jezero či jezírko Et rin, 3.p. ringen rosa QL ringwe jinovatka QL

rista řízne, řeže, poltí Et rista zářez, rozseknutí Et

roime pronásledování, lov, lovení Et, opraveno podle A roina ruměný Et roita pronásleduje Et

roime pronásledování, lov, lovení Et, opraveno podle A

ronjo honící pes Et rokko kůň (rychlý, jezdecký) SA,Et a jinde

rokwen jezdec (jezdkyně), rytíř UT róma roh (i hudební nástroj) WJ rómen východ SA,Et

rómenja východní Et rondo jeskyně, klenutý strop i celá síň zevnitř WJ,Et

ronta dutý QL rotse tenká rourka nebo píšťala QL róta roura QL

rosse rosa PM,Et rotto malá jeskyně či tunel PM rua nehybný, klidný, pokojný QL

rue odpočinek, nehybnost, setrvávání QL rúja nepohnutý QL ruin mír QL

ruhta vyděsí (přít.č.) WJ ruke, kořen ruk- děsí se, cítí hrůzu WJ

(pojí se s koncovkou -llo u hrůzu budícího předmětu)

rúkima strašlivý WJ

rúkina zmatený, rozptýlený, v nepořádku, zničený A

ruksa drolí se A ruksala drolící se A

rúma pohybuje s, zvedá (něco velkého a těžkého) A runda hrubý kus dřeva, kyj Et runja stopa (mluvící bytosti i zvířete) Et (ruska rezatý Et)

rusko, mn.č. ruskur liška PM ruskuite lišácký, mazaný VT russa se zrzavými vlasy VT

russezrzavá kštice VT (i mezi elfy se vyskytovaly - například u Nerdanel a několika jejích synů)

kalarus, 2.p. kalarusto leštěná měď VT (ruvu puká QL)

rúvina puklý QL

Ssaike hlad QL

saikwa hladový QL saita má hlad QL saitja moří někoho hlady QL

saila moudrý VT saipo těžká bota QL saiwa horký QL

sahta je horko QL Sá posvátný oheň QL

saka, min.č. sáke hledá QL sakkate (kořen sakkat) roztrhne (přít.č) A salkwe tráva Et salme hra na strunný nástroj QL

salamba brnkající, pulsující, zvučný QL salkwin viola QL salakwintil housle podle QL

salpa líže (vylizuje), srká, upíjí Et salpa číše, mísa QL sulpa polévka QL

sáma mysl VT sana myslí VT sanar mysl, rozum VT

sanwe myšlenka VT sambe pokoj, komnata Et stab

samna dřevěný sloup Et stab

samno tesař, stavitel, pracovník se dřevem Et

samin 3.p. saminden hedvábí QL saminda hedvábný QL

sampe rýč podle QL san potom QL sana myslí VT

sanar mysl, rozum VT sanwe myšlenka VT

sanda pevný, věrný, trvalý Et stan sanje pravidlo, zákon Et stan

sanja pravidelný, zákonný, normální Et stan

sanga dav, tlačenice, lis, pevně sevřený bojový útvar A, Et stag

(sanga lisuje, tlačí Et) sangasse útlak C

sangwe jed Et sag sára hořký Et sag

sanka rozdvojený, rozštěpený Et stak sapa, min.č. sampa kope, hloubí podle QL

sat, 3.p. sapten díra, jáma QL sara 1. tuhá suchá tráva Et star

min.č. sáre 2. řeže pilou QL; též vyškrabuje, ryje, vyřezává, později i píše VT

sarat písmeno (kromě Feanorových tengwar) VT

sarma pila QL sarme psaní VT sarat, 3.p. sarakten prkno QL saratwa prkenný QL sarapenda dřevěná lávka QL

sára hořký Et sag sar, mn.č. sardi malý kámen PP, Et

sarda tvrdý VT sarna kamenný Et sarne kamenné stavení, pevnost Et sarnie oblázkový břeh UT

sarma pila QL sastja bolavý, zanícený QL saune lázeň QL

sausa horká voda QL saura odporný, zapáchající, nečistý Et thus sati odděluje (pro zvláštní účel či majitele) VT

(o čase a prostoru) satja soukromý, k zvláštnímu účelu VT asta měsíc v roce PP asar slavnost WJ

sáva šťáva Et savar divoký pes, šakal QL

savanda smečka psů nebo vlků QL selda, o, e dítě, syn, dcera Et

seler, mn.č. selli sestra Et thel selma vůle, utkvělá představa WJ sere, kořen ser- (min.č. sende) odpočívá Et

sére odpočinek, mír Et senda odpočívající, v klidu Et

Serinde (podle A pův. z kmene ther-) Mistryně vyšívání S serke krev SA

sarko blesk? C sí, sin teď PP, Et

símen tady FS sina tento UT sinome na tomto místě PP sinja nový Et

sikil dýka, nůž Et sikwi vzdychá QL

sikwile vzdychání QL sikwilisse smuteční vrba QL

sile, kořen sil- září (bíle) PP silme stříbrné či hvězdné světlo PP, Et silma stříbrný, stříbrně svítící Et silwin bříza QL silkwe lesklá kadeř QL

silkweléni stříbrná bříza (správně česky bradavičnatá) QL

silta 1. síto QL 2. přebírá, prosívá, převívá podle QL

siltina prosátý, přebraný QL simpa, simpina píšťala QL

simpisse pískání QL simpetar pištec QL sipi píská QL

símen tady FS sin teď A, Et sina tento UT sinome na tomto místě PP sinja nový Et

sinde, sinda světle či stříbrošedý WJ, PP sinje večer A, Et thin sinta (min.č.sintane) bledne Et thin

singe sůl QL singwa slaný QL

sinkahonda se srdcem z křemene PP (tedy

sinko křemen?) (podle QL vůbec kámen, drahokam, též kov)

sinkwele důl QL sinkwi šperky C sinkwita zdobí se šperky C

sinta krátký Et stinta sinta (min.č.sintane) bledne Et thin

sintil křišťál podle QL sipi píská QL sire, kořen sir- teče Et

síre řeka Et siril říčka Et

sírima tekoucí, kapalný QL sisi min.č. sisse opaluje, praží, smaží QL

sisin vyprahlý, sežehnutý QL sistina bolavý, zanícený QL siule pobídka, bojový pokřik Et soika žíznivý VT solme vlna QL

solor příboj Et solosse vlnobití QL sóla příliv (nebo odliv) QL solta vlní se, zvedá se a klesá QL

(sore, kořen sor- letí střemhlav) Et thor sorno (mn.č. sorni?) orel A, Et sornion orlí hnízdo QL

sú zvuk větru QL súja dýchá Et thú súle dech Et thú, duch PP súlime vítr QL súne lidský nos QL súre (3.p. súrin) vítr PP

suhte pryskyřice QL suksina pryskyřičný, s pryskyřicí QL

suhto doušek Et suke (kořen suk-) pije Et sukse nápoj? C súlo pohár Et sungwa nádoba na pití Et soika žíznivý VT

sulka kořen, zejm. jedlý Et suluk sulpa polévka QL sundo kořen, základ (i přen.) Et sud súne lidský nos QL sungwa nádoba na pití Et súma dutina, lůno A súre (3.p.súrin) vítr PP (suse, kořen sus- syčí Et)

Tta to (samostatné) Et

tana tamten A ,Et tande tam, tím směrem C tanome tam (protiklad k "tady") A tar tam (kdesi daleko)(ev. tam daleko za) Et

taile prodloužení, natažení Et taina prodloužený, natažený Et taita prodlužuje Et

take, kořen tak- (min.č. tanke) připevňuje Et takse hřebík Et tangwa úchytka, spona, přezka, petlice Et tanka pevný, upevněný, jistý Et tankave jistě (dá se užít jako "ano") C tankil brož, špendlík Et talka stanoviště, určené místo, značka VT42

tál (3.p. tallen) noha (od kotníku dolů) (duál: talwi QL, podle A spíše: talu)

talan (mn.č. talami) podlaha Et tallune chodidlo Et talma základ, kořen Et

talka stanoviště, určené místo, značka VT talta (kořen také talat-) svažuje se, naklání se klouže dolů A,Et

talta nakloněný, sklopený, svažující se Et talta sklon, svah Et

(tama ková QL) tame (kořen tam-, min.č. tamne) klepne (přít.č) Et

tamba klepe Et tambaro klepátko Et

(původně možná ?? datlovitý pták) tambe měď QL tamin kovárna QL tambina měděný QL tambin, 3.p. tambinden měděná mince nebo kotel QL

tamuril tis QL tana ukazuje, znamená MR (též támhleten, viz výše)

tanna znamení MR tana tamten A,Et

tande tam, tím směrem C tanome tam (protiklad k "tady") A tar tam (kdesi daleko)(ev. tam daleko za) Et

(tane, kořen tan- vyrábí, tvoří) tano řemeslník, kovář Et tanwe řemeslo, výrobek, vynález, stavba Et

tanga blízký QL tange blízko, u QL

tangwa úchytka, spona, přezka, petlice Et tanka pevný, upevněný, jistý Et tankave jistě (dá se užít jako "ano") C tankil brož, špendlík Et take, kořen tak- (min.č. tanke) připevňuje Et

takse hřebík Et tano řemeslník, kovář Et tanome tam (protiklad k "tady") A tanta dvojitý Et tanwe řemeslo, výrobek, vynález, stavba Et tapi hledá po hmatu, šátrá QL tápe (kořen táp-, min.č. tampe) zastavuje, blokuje Et

tampa ucpávka Et tapta zablokovaný, s překážkou A

tar tam (kdesi daleko)(ev. tam daleko za) Et tara kříží, jde přes QL

tarna křižovatka, přechod, průchod, brod QL (tarama buší QL)

tarambo rána, náraz QL tartan, 3.p. tartamen kladivo (nejspíše velké) QL

tára vznešený SA, Et, WJ táro král (nejvyšší představitel rodu) Et tári královna PP ,Et tárie výšina PP

tarja tuhý, nepoddajný Et tarka roh Et

tarukka rohatý QL tarukko, tarunko býk QL

tarkwa konzervovat (nakládat, sušit, solit) QL tarkwin konzervovaný; jako p.j: sušené maso QL

tarma sloup SA, UT tarna přechod, průchod, brod QL (tarsa - stará noldorština - potíž; tarasta????? obtěžuje, trápí, možná!) Et tarukka rohatý QL

tarukko, tarunko býk QL tarwa (2.p. tarvo) zahrada A tasar, tasare vrba SA,Et tatja (1, sloveso) zdvojuje Et

(2, číslovka) druhý VT tanta dvojitý Et

taura mohutný, mocný Et tur taure velký les, hvozd SA, Et tawar

taurea hvozdem porostlý A tavar dřevo (materiál) Et taurina dřevěný Et

tea přímá čára, cesta Et teamalle hlavní ulice (možná pouze ta v Oxfordu) QL teta přitahuje QL

tehta znaménko (diakritické) PP teke (kořen tek-) píše Et tekil pero (na psaní) PM, Et tekko stopa pera nebo štětce, pokud není znamením délky Et tengwa písmeno WJ,Et tengwe hláska WJ tengwanda abeceda Et tengwesta gramatika včetně pravopisu WJ,Et

tele přestává, končí, uzavírá (jako poslední v řadě) WJ telda mající přístřeší QL; poslední WJ telja končí, uzavírá (koho, co) WJ tella poslední, zadní Et telle zadní voj či partie Et telma závěr, završení díla (např. korunní kámen klenby) WJ telme kapuce, přikrytí Et telta kryje, zastiňuje Et telume klenba, zejména nebeská WJ,Et telluma klenba nad Valinorem či Manweho obydlí PP telmello talmanna od hlavy k patě Et (-llo=od,-nna=do)

telemna stříbrný PP,Et kyel telko (mn.č. telkwi) noha, stonek, kmen PP, Et tella poslední, zadní Et

telle zadní voj či partie Et telma závěr, završení díla (např. korunní kámen klenby) WJ telme kapuce, přikrytí Et

telpe stříbro SA,UT,Et kyel telemna stříbrný PP,Et kyel telpilin stříbrná mince QL telpingwe stříbrná rybka QL

telta kryje, zastiňuje Et telume klenba, zejména nebeská WJ,Et

téma řada, série, čára PP,Et tea přímá čára, cesta Et téra přímý, správný LR,Et te3

též: podle, podél, po, vpřed C tenja dotýká se, cítí hmatem QL

-tenda prsty mající QL tapatenda šátrajících prstů, dlouhoprsťácký QL tende hmat, cit, vnímání, pocit QL tendile cit (v obou významech) QL tendilea citlivý; sentimentální QL tentima vnímavý QL

tengwa písmeno WJ,Et tengwe hláska WJ tengwanda abeceda Et tengwesta gramatika včetně pravopisu WJ,Et

tenna až do, až po PP (tere, kořen ter- proniká Et)

ter, tere skrz UT,Et tereva jemný, přesný Et teret nebozez, vrták QL terendil laťka, tyčka podle QL terene štíhlý, útlý Et, QL též ohebný, graciézních pohybů terenwa pěkně tvarovaný QL terhate (kořen terhat, min.č. terhante) rozlamuje, prolamuje se LR,Et skat

termare (koř.termar-) vydrží, udrží se doposledka ("skrz" všechno) UT terkáno herald PM teste červík QL

téra přímý, správný LR,Et te3 též: podle, podél, po, vpřed C

teve (kořen tev-) nenávidí QL tevin nenáviděný QL tévie nechuť k, nenávist QL tempe nenávist QL

tie cesta, čára, směr, stezka, kurs PP,Et te3 tihta mrká, mžourá A tikse tečka, bod, drobné znaménko Et tikwi rozpouští se, taje QL

tikwile rozpouštění, tání QL tikwilin, 3.p tikwilinden obleva, rozbředlý sníh QL

tikwilindea tající, rozbředlý QL tilde roh, špice Et

tilion rohatý, špičatý Et til, 3.p. tilnen 1 vlas QL tille řasa QL tilinja chlupatý, ochmýřený QL

timpa zvoní, cinká podle GL a QL timpi zvoneček podle GL a QL timpe jemný déšť QL timpine mrholení QL timpinea z vodní tříště, plný vodní tříště, (o počasí) s častými

jemnými deštíky QL tinda lesklý, stříbrný Et

tinde záblesk Et tindóme rozbřesk, kdy ještě svítí hvězdy SA,Et (domo) tine (kořen tin-) zajiskří, zatřpytí se (přít.č.) Et tingilja, tingilinde mrkající hvězda Et tintila jiskří PP tinta rozjiskří, zanítí (přít.č.) SA, MR tinwe jiskra (bílá - zejm. hvězda) MR,Et

tinga brnká Et tinge, tango brnk! Et

tingilja, tingilinde mrkající hvězda Et tinko kov PP,Et tintila jiskří PP

tinta rozjiskří, zanítí (přít.č.) SA, MR tinwe jiskra (bílá - zejm. hvězda) MR,Et titinwe drobná hvězdička, třpytivá kapka rosy apod. QL

tire, kořen tir-, min.č.tirne sleduje, střeží A,Et; též uchovává QL tirion strážní věž Et tirisse nebo tiris, 3.p. tirissen stráž, hlídka QL

tirme stráž, hlídka - alternativa (C) tirinwa bdělý QL

titta malý, drobný Et tiuja tloustne, otéká Et

tiuka tlustý, tučný Et tiuko stehno Et tiume kus, hmota (podle QL - tj - cele heslo) tiure hustý, kompaktní, robustní podle QL

tiuru nechá zkysnout, srazí (též v případech, kdy cosi způsobí, že ti tuhne v žilách krev) podle QL

tiurda zkyslý podle QL tiur, 3.p. tiurden sýr podle QL tiute palec podle QL tiuta posiluje, potvrzuje (např. výpověď), potěšuje QL tiutale posílení, posila, potvrzení, útěcha, úleva QL tiusima útěšný, utěšující, ulehčující QL

tjalie sport, hra (v obojím slova smyslu) Et tjale, kořen tjal- hraje (si) (i na hudební nástroj) Et

(tjare, kořen tjar- způsobuje, dělá Et kar) (tjar, 3.p. tjarden skutek, čin Et kar) tjaro činitel, konatel Et kar tjarma odpovědnost, vina podle QL (káma) tjasta příčina, motiv, nejzákladnější důvod podle QL (kasta)

tjave, kořen tjav- vnímá chutí Et kyab tjáve (mn.č. tjáver) chuť, vkus MR tjausta chuť, buket QL tjé čaj QL

tjelka rychlý, pohyblivý Et kyelek tjelle stupeň (míry) PP tjosta kašle podle QL

tjos, 3.p. tjossen kašel QL tjuhta žvýká QL

tjus 3.p. tjuksen přežvýkaná píce QL

tjustjuhta přežvykuje, přemílá si něco v hlavě QL tjulta, min.č. tjúle stojí zpříma, zdvíhá se, trčí do výšky QL

tjulma stěžeň A,Et tjulusse topol Et

tó vlna (ovčí) Et toa vlněný Et toalle (vlněná) přikrývka podle QL toalúme střiž podle QL

toi (j.č. je, bud.č. jéva) jsou FS tol, mn.č. tolli ostrov S

tolmen výčnělek (bojového štítu), osamělá kruhová hora QL tolos, 3.p. tolossen boule, hrouda, hrudka, knoflík? QL tolu navíjí na klubko, roluje QL tolupe role, klubko vlny apod. QL

toli panenka, loutka QL tolipin panáček, mužíček QL tolipinke malá panenka QL

tolto osm Et toldea osmý VT

tópa střecha Et tópa zastřešuje Et tope, kořen top-, min.č. tompe přikrývá Et

toron, mn.č. torni bratr Et tuia raší Et

tuile jaro (lze užít i o úsvitu: artuile) PP,Et tuilindo vlaštovka Et tuima pupen, výhonek Et tuita roste QL

tuke, kořen tuk- táhne Et (v jiných jazycích také vede, přináší)

tuku- (3.os snad tukwe?) hledá QL

tuksa veletucet (144) QL tule, kořen tul- přichází, blíží se (k mluvčímu) PP,Et (min.č.tulle)

tulta posílá (nebo dojde) pro, dává příkaz přijít Et tulma máry (že by i nosítka?); tác QL tulwe tyč; prapor, standarta QL

tulka pevný, silný, nepohnutelný, vytrvalý Et tulko podpěra Et tulka upevňuje, ustavuje QL

tumbo hluboké údolí pod nebo mezi kopci SA,Et a jinde tumna hluboký, nízký, nízko položený Et

tumpo hrb Et tunda vysoký Et

tundo (mn.č. tundur) kopec, mohyla Et tunga napjatý, pevný Et tuo sval, šlacha, vitalita, tělesná síla Et

tunga napjatý, pevný Et tupe, kořen tup- kryje PP

tupse došek Et ture, kořen tur- (min.č. turne) vládne čím n. čemu, ovládá co A,Et

túre panování, moc nad čím, vítězství Et túrion, 3.p túrionden zámek, palác QL

turo, tur pán, vítěz Et taura mocný Et antorja posiluje (se) VT antorjame posilnění VT

turu (3. os. možná turwe) zapaluje QL turu palivové dříví QL turja (min.č. tustine) vzplane (přít.č.) QL tusture troud, třísky na podpal QL tustima hořlavý QL

turma štít Et tussa keř Et tuve, kořen tuv- nalézá PP; podle QL snad i dostává, přijímá, vyžaduje, stojí (jiná možnost pro význam z QL: tuwe, kořen tuvu-, min.č. túve)

Uú- předpona: ne- s názvukem něčeho zlého Et (gú)

též: něčeho chybějícího VT ú předložka: bez (pojí se s 2.p.) VT ume, min.č. úme není; též záporné pomocné sloveso Et bud.č. úva (též možno: 1.os.: uin, 3. os. ??uje) uile dlouhá plazivá rostlina, zejména mořská řasa

(spec. mořská řasa: earuile) Et ufárea ne dost FS úkwétima nevýslovný i nevyslovitelný WJ ulja lije Et

ulu (3.os nejspíše ulwe) lije se QL

(min.č. lije se: ulle, lije: uljane) Et úlea lijící, zaplavující, tekoucí Et (ulda prudký tok, horská bystřina Et) ulme jeden druh vína (že by ne příliš silného?) QL

(mohlo by také znamenat "druh vína" - před názvem) ulunde záplava, potopa Et

ulma džbán, džbánek, karafa, baňatá láhev QL ullume ne navždy FS ulka zlý QL ulu, ulwe viz ulja ulunde záplava, potopa Et ulundo nestvůra Et umbar osud (zvl. neblahý) Et

umbarwa osudný, neblahý C ume není, viz ú- úmea zlý Et únat věc nebo čin naprosto nemožná(ý) VT undóme soumrak, stmívání A undu dolů, pod, dospod (též jako předpona) A,Et

undume propast A ungo mrak, temný stín Et ungwale mučení Et ungwe hluboké šero, temnota Et, později

(dodatky k PP) pavučina, možná ta nadpřirozená, temná? ungo mrak, temný stín Et

unka hloubí Et unkwe dutina PP ,Et unkwa dutý Et

unkwale (zvlášť) bolestná smrt, agónie Et

únótima nesčetný PP úr oheň Et

úre žár PP urja hoří, žhne Et urna pec QL uruite, úruva ohnivý Et

(podle QL významové rozlišení: uruite: žhavý, mající oheň, úruva: ohni podobný)

urwa hořící QL usta pálí, spaluje QL

urko nejstarší slovo pro jakoukoli obludu, později: skřet WJ urna pec QL urus, 2.p. urusto měď VT uskwe dým, výpary Et usulwe olše QL uswe (kořen usu-, 1.os. usin) uniká, nachází cestu ven QL

uswe otvor ven, výpusť, úniková cesta, únik QL úvanimo nestvůra Et (ban) úvea hojný, velmi četný, velmi veliký Et

úve hojnost, velké množství Et

V, Wvá! ne! (též s osobními koncovkami v případě osoby, které odmítá něco udělat) WJ vahája daleko odtud LR a jinde vahta špiní, poskvrňuje Et vaija balí, halí, obklopuje Et

vaima šaty, roucho QL vaimata obléká QL vaine pochva QL vainole toulec QL

vaire přadlena Et (slovo "přede" od téhož kořene podle Tolkienovy poznámky v Et vymizelo - ale podle VT by evt. přece jen mohlo existovat, hlavně pro tkaní a pletení z proutí - žel není uvedeno)

vaiwa vítr Et vanwa vichřice QL vanwavoite větrný QL

vakse skvrna, snad i špína Et Vala Mocnost S

valja mající moc či autoritu na úrovni Valar A Et (bal) veliki veliký QL

valda důležitý, cenný QL valdea důležitý, závažný QL vilde, kořen vild-

záleží na tom, je to cenné, důležité QL

vildima (životně) důležitý, nutný QL ván (mn.č. váni) husa Et vanda přísaha, závazný slib UT vande dobře (viz vanja)

vanesse krása QL vanja, min.č. váne odchází, mizí (euf. umírá) WJ,Et

(podle WJ je přít.č. společný s tělesným "odchází", auta - forma z Et tedy možná časem vymizela)

vanwa odcestovalý, zmizelý, ztracený, minulý PP,WJ,Et vanwie minulost Et

vanja sličný, světlovlasý WJ,Et (ban) vanima krásný PP,Et (ban) (také správný, QL) vanesse krása QL vande dobře (přesněji snad hezky, krásně?) QL

vanta jde pěšky Et bat vanta procházka Et bat vandil poutnická hůl (podle QL-vandl)

vanwa vichřice QL vanwavoite větrný QL

wara, kořen war-, min.č. wáre

mne, tře (podle QL)

vára špinavý, poskvrněný Et vahta špiní, poskvrňuje Et vakse skvrna, snad i špína Et

(vare, kořen var- zvedá, zachraňuje Et) varja chrání Et (bar) varna bezpečný, chráněný Et (bar) varnasse bezpečí Et (bar)

varne (tmavo)hnědý, snědý Et (barán) vartja slouží QL

vartjo sluha QL vartjane služba QL

vasar závoj VT ve jako PP

vealta připomíná něco, podobá se něčemu QL veasta podoba (něčemu), srovnávání (s něčím) QL víka podobný QL víkana porovnává QL

vea dospělý, mužný, plný síly Et veaner dospělý muž Et veasse mužná síla Et veo muž Et vie mužnost, vitalita Et

veliki veliký, mohutný QL možná nověji "velike" (jinak se to nedá dát do mn. čísla)

velikse velice, do značné míry QL velitja zvětšujet, zveličuje, vyvyšuje, chválí QL

velka plamen GL velunte plachta QL vembe červ QL vene malá loďka, zřejmě dlabaná QL

venie, venwe tvar, opracování QL; A užívá i jako obraz

venta vyřezává, opracovává, tvaruje QL venta brada QL

wen (wén?) zeleň, svěžest, mládí Et (gwen) wéne, véne, venesse

panenství Et

wende, vende panna Et

wenja svěží, žlutozelený Et (gwen) véra osobní, vlastní PM verie smělost Et (ber)

verja odvážuje se Et (ber) verja smělý Et (ber)

verka divoký Et (berek) veru manželský pár Et (bes)

verno manžel Et (bes) vesse manželka Et (bes) vesta manželství, smlouva Et (bes) vesta bere si někoho, skládá přísahu, uzavírá smlouvu Et (bes) vestale svatba, obřad přísahy Et (bes) vestanoina "přiženěný" - příbuzný skrze sňatek QL

vie mužnost, vitalita Et víka podobný QL

víkana porovnává QL vilde, kořen vild- záleží na tom, je to cenné, důležité QL

vildima (životně) důležitý, nutný QL víle jemný vánek QL

vilina vzdušný, (jemně) větrný, lehký QL vilja vzduch, atmosféra PP, Et wile, kořen wil- (min.č. wille)

létá Et, též vznáší se QL

wilin pták QL wilda okřídlený QL wilwa třepotající se, nezřetelný A wilwarin motýl S winta rozptyluje (se), rozfoukává (se) PM vista vzduch jako materiál Et

vine, vinne jehličnan QL winge pěna, hřeben vlny Et vindja ?světle šedý nebo modrý, šedomodrý Et vinja nový S a jinde

vinkarna obnovený, uzdravený PM, A winta rozptyluje, rozfoukává (se) PM

vista vzduch jako materiál Et vor-, voro- předpona: ustavičně Et (bor)

voro vždy, ustavičně Et (bor) vorima ustavičný, opakovaný (Et, bor) vórima věrný UT voronwa, -da vytrvalý, trvající, odolný, věrný UT,Et (borón)

voronwe, -ie vytrvalost, stálá kvalita, věrnost UT,Et (borón)