mezinárodní vztahy

Mezinárodní vztahy

3. přednáška 1.11.2012

Mezinárodní organizace

Rozšiřující literatura týkající se MO

Krejčí, O.: Mezinárodní politika, Ekopress 2007. Waisová, Š.: Úvod do studia mezinárodních

vztahů. Nakladatelství Čeněk 2002. Waisová, Š.: Mezinárodní organizace a režimy,

Eurolex Bohemia 2003. www.un.org www.osn.cz www.nato.int www.natoaktual.cz

Mezinárodní organizace-studium

Studium MO po dlouhou dobu stálo mimo hlavní oblasti a zájem MV - především vývoj MSDo 2. sv.v.Po 2.sv.v.Do 1980´s

Rozkvět v 1990´s – rozpad bipolárního uspořádání

Definice MO

„MEZI-NÁRODNÍ“De facto „mezi-STÁTY“ Vnímání pojmů STÁT a NÁROD v překladuSynonyma

Mezistátní Mezivládní

Definice MO

Jak byste definovali MO ??? Co by měla obsahovat definice MO ???

Definice MO

Volker Rittberger: Sociální instituce Je aktérem vůči svému okolí Má normy a pravidla přijaté členy Předvídavost v chování

Clive Archer Formální kontinuální struktura Vytvořena na základě mezi členy (alespoň 2) S cílem dosažení společných zájmů

Definice MO

Jaké teorie MV či debata, se bude pozitivně stavět k MO???

Klasifikace MO

Jaká základní kritéria lze brát v úvahu pro klasifikaci MO ???? (3)

Klasifikace MO

Dle typu členství Dle rozsahu členství Dle cílů a pole působnosti

MO dle typu členství

IGO – vládní INGO – nevládní (NGO) Dále:

hybridní MOTransvládní MOMnohonárodní korporace (BINGO)

MO dle typu členství

Příklady IGO a INGO ????

MO dle rozsahu členství

Univerzální Regionální

Problém definování regionalismu

Jiné dělení na : Limitované členství (intenzivní)Nelimitované členství (extenzivní)

Příklady MO dle rozsahu členství

Limitované členství (intenzivní)Nelimitované členství (extenzivní)

MO dle cílů a pole působnosti

hlavní zájmy a náplň činnosti MO Všeobecné Speciální

cíle od všeobecné nespecifikované škály otázek a problémů až po zcela konkrétní oblasti

bezpečnostní (NATO) ekonomické (OPEC) politické (RE) sociální a kulturní (UNESCO)

Další dělení MO:

Dle druhů mezi členy a nečlenyBudování kooperativních vztahů (IMF, WTO)Snižování konfliktního potenciálu mezi členy

(OBSE)Zvyšování konfliktního potenciálu mezi členy

a nečleny (NATO, V4)

Další dělení MO:

Dle kategorií členství Řádní členovéPřidružení členovéPozorovatelé (Vatikán v OSN)

Role MO

Jaké jsou základní role MO ??? (3)

Role MO

MO jako nástroj MO jako aréna MO jako aktér

MO jako nástroj

Nástroj politiky svých členůPředevším IGO´sSuverénní státy

Především realistické pojetí

MO jako aréna

„hřiště“ či „fórum“ pro určitou činnost MO jako prostor pro:

Diskuze Vyjednávání Společné rozhodování Plánování Pře

Typický příklad ????

MO jako aktér

MO jako samostatný aktér MSJedná autonomně-nezávisle na členechPostupně vzniká vlastní struktura

Liberální přístup

Funkce MO

Jaké jsou základní funkce MO ???

Funkce MO

Funkce MO v MSArtikulace a agregaceVytváření noremDistribuce informací

Artikulace a agregace

Přenesení především stejného postupu z vnitrostátní úrovně na mezinárodní – MS

G77Snaha o definici zájmů zemí 3světa na půdě

OSN

Vytváření norem

Normativní činnost (vytváření závazných rámců chování - v rámci MS)

OSNSnaha o zobecnění chování států v MSNapř. Charta OSN

Distribuce informací

MO shromažďuje informace od členů – poté je distribuuje ostatním členům Snižuje náklady svým členůmZvýšení důvěryhodnosti informací

Vývoj studia MO

V 70. letech ?????

V 80. letech ?????

V 90. letech ?????

Vývoj studia MO

David Mitrany a Ernest Haas – MO jako cesta k udržení míru a prosperity Funkcionalistický přístupMO jsou schopny řešit transnacionální

problémy-státy ne 70. léta – studium především IGO´s Poté Koncept mezinárodních režimů

Vývoj studia MO

80. léta – nové impulsy do studia MO:Růst globalizačních procesůVytvoření transkontinentálních sítíRůst interdependence STÁT – MO

90. léta – post bipolární období Nové hrozbyNové státní útvary v MPS (jaké ?????)Nové MO (jaké ?????)

Nejstarší IGO´s

Jaké byly nejstarší IGO´s ????

Nejstarší IGO´s

Rýnská komise Veřejné mezinárodní unie Celní spolek

Nejstarší IGO´s

Rýnská komise Zřízena 1815 Vídeňským kongresemPolitická i nepolitická agendaRegulace a dohled dopravy i obchodu na

RýnuČlenství omezeno na geopolitické skutečnosti

(pouze tam, kde protékal Rýn)Později také Dunaj (1856), Labe (1821)

Nejstarší IGO´s

Veřejné mezinárodní unie Nepolitická témata 2 pol. 19. st.

Zemědělství Zdravotnictví komunikace Verifikace mír a váh

Mezinárodní telegrafická unie (1865)Všeobecná poštovní unie (1874)

Nejstarší IGO´s

Celní spolkyEkonomická dimenze integraceNěmecký Celní spolek (1834)1867 – téměř všechny státy Německa

Kdo vládl v té době v Německu ????

Orgány CS Všeobecný kongres-jednomyslné rozhodování

INGO´s

Množství v současnosti ???? Kdo vše je členem ???? Jmenovat některé ????

INGO´s

Od roku 1850 do současnosti – přes 40 000

Různé asociace, společnosti, nadace, unie, fondy, výbory, kluby, shromáždění, federace, konfederace, konventy atd.

Amnesty International, Lékaři bez hranic, Greenpeace, Červený kříž atd.

INGO´s

První INGO´s – Britská zahraniční společnost proti otroctví (1839)

Zásadní nárůst až po 2.sv.v. Dnešní definice INGO´s

Transnacionální neziskové autonomní nevládní MO Propagují principy rovnosti se státy Nemají legální autoritu (mají ji státy ???) Malé finanční zdroje (na rozdíl od nadnárodních

korporací)

INGO´s

Nárůst zkoumání v 80. let. Globalizační procesy

Systémová úroveň analýzy (co je to ????) Současně paralelní koexistence s IGO´s

Pozitivní linie

MO a teorie MV

Jaké hlavní teoretické proudy by měly být zmíněny ve vztahu k MO

MO a teorie MV

Realismus Liberalismus Neomarxismus

MO a teorie MV

REALISMUS LIBERALISMUS NEOMARXISMUS

Úroveň analýzy státy Jedinci, skupiny, státy

Ekonomické třídy, státy

Podstata MV konflikt Kooperace, konflikt

konflikt

Charakteristika MS

Anarchie, rovnováha sil

Komplexní interdependence

Světový kapitalismus

Podstata MO IGO´s režimy IGO´s, nadnárodní korporace

Chování MO Neautonomní autonomní Nástroje kapitalistické dominance

OSN

Vznik – historický předěl v dějinách lidstva Nástupce Společnosti národů (1919-1938) Největší a nejuniverzálnější MO na světě

Vznik a historie OSN

Kdy, kde a kým byla OSN založena ???? Kolik měla zakládajících členů ????

Vznik a historie OSN

Vznik na základě spojenectví a koalice z 2.sv.v. Iniciativa především W.Churchilla a F.Roosevelta

Atlantická charta 1941 Schůzka MZV USA, VB a SSSR v Moskvě v říjnu 1943,

poté v Dumbarton Oaks a poté v San Franciscu Srpen 1944-Dumbarton Oaks (USA)

Návrh na statut OSN Duben-srpen 1945-San Francisco

Zakládající konference OSN Podpis základní listiny OSN (platí od 10.1945) 50 zakládajících států (Později Polsko)

Vznik a historie OSN

Počátek Studené války Narušení celosvětových a univerzálních cílů OSN Neochota dohody mezi oběma bloky

60. léta – proces dekolonizace v Africe Počet členů OSN ???? Nová témata v OSN

70. léta – období détenté (co je to ????) Posílení RB

Vznik a historie OSN

80. a 90. léta – nové problémy ve světovém uspořádáníNové konfliktyVzestup chudobyRapidní růst světové populaceEnviromentální problémyNoví členové OSN

Počet států nyní ????

5 resp. 6 základních orgánů …. Jaké ????

Struktura OSN

Struktura OSN

Valné shromáždění Rada bezpečnosti Sekretariát a Generální tajemník Ekonomická a sociální rada Mezinárodní soudní dvůr Poručenská rada

Struktura OSN

Valné shromáždění OSN

„UN General Assembly“ Složeno ze všech členů (192) Každá stát – jeden hlas (bez ohledu)

Max. 5 diplomatů za každý stát Rezoluce – nejsou právně závazné Schází se jednou ročně (v září) Kdo přesedal 57. VS v r. 2002/2003 ????

Valné shromáždění OSN

Úkoly VS:Doporučení principů spolupráceOtázky odzbrojení a redukce zbrojeníRozpočet OSNVolba GTVolba členů ECOSOCuVolba nestálých členů RB OSN

Valné shromáždění OSN

Práce v 6 hlavních podvýborech: první výbor – politický a bezpečnostní, na jehož práci

se podílí i tzv. zvláštní politický výbor, druhý výbor – hospodářský a finanční, třetí výbor – sociální, humanitní a kulturní, čtvrtý výbor – speciálně-politický a dekolonizační, pátý výbor – administrativní a rozpočtový, šestý výbor – právní.

Valné shromáždění OSN

Všeobecný výbor VS: Předseda VSMístopředsedové VSPředsedové 6 podvýborů VS

Nyní 64. VS Ali Abdussalam Treki (Libye)

Rada bezpečnosti OSN

„UN Security Council“ 15 členů

5 stálých členů a 10 nestálých členů Stálí členové (USA, Rusko, Čína, VB, Francie) Nestálý (teritoriální klíč – vždy na 2 roky)

Odpovídá za udržení světové bezpečnosti a míru

Rada bezpečnosti OSN

Úkoly: Zabývá se konflikty Určuje akty agrese Doporučuje opatření – rezoluce jsou právně závazné doporučuje VS kandidáta na GT OSN Podíl na volbě soudů MSD Hlasování – většina 9 z 15 a žádný ze stálých členů

nesmí použít veto

Sekretariát a Generální tajemník OSN Osoba GT a sekretariátu Mezinárodní tým úředníků Sekretariát tvoří:

Politická odděleníOdborná odděleníSekretariát pomocných organizací a

konferencíOddělení všeobecných služeb

Generální tajemník OSN

Je jmenován VS na návrh RB na 5 let Pravomoci GT:

Předkládá návrhy RB v otázce ohrožení míru správa majetku OSNprávo zúčastnit se jednání všech orgánů OSN

Prestiž z titulu funkce

Generální tajemníci OSN

Ban Ki.Moon (Jižní Korea)2007-nyní

Kofi A. Annan (Ghana)1997 - 2006

Butrus Butrus-Ghálí (Egypt)1992 – 1996

Javier Pérez de Cuéllar (Peru)1982 – 1991

Kurt Waldheim (Rakousko)1972 - 1981

U Thant (Myanmar)1962 – 1971

Dag Hammarskjöld (Švédsko)1953 – 1961

Trygve Lie (Norsko)1946 - 1952

Ekonomická a sociální rada

ECOSOC 54 členů 3leté období – voleni VS OSN Zasedá 2x ročně – New York, Ženeva Úkoly:

Vede a koordinuje působnost VS v oblasti hospodářské, sociální, kulturní a lidských práv

Předkládá nezávazná doporučení Přidružené komise a výbory

Vlastní práce ECOSOCu

Mezinárodní soudní dvůr

Základní soudní orgán OSN 15 členů

Voleni RB i VS Na 9 let

Sídlo v Haagu (Nizozemí) Statut MSD v Chartě OSN

Členové OSN – smluvní strany soudu Úkoly:

Řeší spory mezi členskými státy Právní posudky na požádání VS i RB OSN

Není přístupný jednotlivcům, ani MO Ad hoc soudci (max. 17)

Poručenská rada

5 členů Stálí členové RB OSN

Původně správa 11 oblastí po 2.sv.v.Oblasti bez statutu suverenity

Formálně ukončila činnost 1.11.1994Posledním územím Palau

Scházení ad hoc (dříve každoročně)

Odborné organizace OSN

http://cs.wikipedia.org/wiki/OSN

Rozvojové cíle tisíciletí

Millennium Development Goals V roce 2000 si tehdejší členové OSN (+Vatikán a Švýcarsko)

dali za cíl odstranit největší problémy rozvojového světa do roku 2015:

snížit chudobu a sociální vyloučení dosáhnout univerzálního primárního vzdělávání prosazovat rovnost mužů a žen a poskytovat ženám více

možností prosadit se ve společnosti snížit dětskou úmrtnost zlepšit zdraví matek boj s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi zajistit environmentální udržitelnost vybudovat globální partnerství pro rozvoj udržovat mezinárodní mír a bezpečnost

Dělení států dle OSN

vyspělé (průmyslové)-1. svět rozvíjející se-2. svět

post-sovětské státy, Latinská Amerika, Karibik, Oceánie rozvojové-3. svět

nejvíce Asie + Afrika

G 77-Skupina 77 nejchudších států světa (Afrika + Asie)

skupina věřitelských zemí-120 až 130 států (rozsáhlé zahraniční dluhy)

Mezinárodní organizace

Vojensko-bezpečnostní IGO´s

NATO

rozpad SSSR-šok pro NATONATO ztrácí svůj význam („zadržování

komunismu“)pád Berlínské zdi (9. 11. 1989)„out of area or out of bussines“-Praha 2002

změnění prostoru-nová strategická koncepce globální prostor

Linie v NATO

politickávojenskáv čele Generální tajemník

reprezentace NATO navenek ovládá NATO dle přání čl. států

hlasování v NATO dosáhnutí konsenzu

žádný hlasovací mechanismus

Sdílení nákladů

určitá částka dle síly ekonomikyčlenění na vojenský a civilní vojenský rozpočet:

provoz a údržba „vlastnictví NATO“ investiční náklady MN vojenské struktury

civilní rozpočet platy zaměstnanců vědecký program

Základní smlouva NATO

Smlouva o kolektivní obraně (1949)vychází z Charty OSN

Orgány NATO

Severoatlantická rada (NAC)exekutivní orgán NATO schází se jednou v týdnuv případě nutnosti „silnější složení“

Sídlo – Brusel

Vojenský orgán

Výbor pro obranné plánování (DPC)schází se 2x ročně (ministři obrany)

Skupina pro jaderné plánováníprojednávání politických aspektů s jadernými

silami řízení krizových situací (živelné pohromy

atd.)

Další orgány NATO

Stálá společná rada pro NATO-Rusko Stálá komise NATO x Ukrajina Skupina Středomořské spolupráce PFP (Partnership for peace)

NATO x státy bývalého prostoru SSSR

Bezpečnostní složky NATO

SPACEUR-vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (americký generál)

SACLANT- vrchní velitel spojeneckých sil v Atlantiku (americký admirál)

Mezinárodní organizace

Regionální IGO´s

Rada Evropy

založena 1949 ve Štrasburku výbor MZV (součást RE)

setkávání 2x ročně (květen, listopad) politický dialog-výkonný orgán RE

Evropská úmluva o ochraně LP a zákl. svobod dodržování LP Evropský soud pro ochranu LP

založen 1959 41 soudců

Komisař pro lidská práva (1999) volen na 6 let úloha-působit preventivně v oblasti LP

Cíly RE

problematika LP demokratický systém evropská identita řešení problémů evropské společnosti

Středomořská iniciativa

sdružuje 17 zemí rozvoj vzájemné spolupráce čl. zemí proces transformace založena v r. 1989 (Itálie, Jugoslávie, Maďarsko,

Rakousko) 1991-připojení ČSFR a Polska rozšiřování do oblasti S. a V. Evropy pozastavení čl. Jugoslávii během 90. let

poté znovuobnovení členství nástupnickým státům rotující předsednictvo

na dobu 1 roku-dle abecedního pořádku zemí

Vyšehradská 4 (V4)

vznik v r. 1991 ČSFR, Polsko, Maďarsko (setkávání prezidentů) zakládají listiny-Deklarace o spolupráci po r. 1993-4 členové (rozpad federace ČSFR) cíl V4-řešení situace ve S. Evropě po r. 1989 hlavní faktory vytvoření

likvidace pozůstatku bipolarity překonání historických animozit z minulosti ve S. Evropě vstup členů do EU

součastná podoba EU sdružení vyrovnávající se s minulostí

V4

nemá oficiální instituce jediná instituce-Mezinárodní vyšehradský fond-

finance (sídlo Bratislava)

princip přirozené spolupráce 1x ročně střetávání hlav států

ideologie V4 plán V4 + 2 (Slovinsko, Rakousko) lokální problémy-vnitřní politika, hranice, emigrace

Společenství nezávislých států (SNS) 12 členů (všechny post-sovětské republiky mimo pobaltských států) vznik 1991-93 původní myšlenka-nesovětský projekt (nepodařilo se) demokratické státy důležitost vazby na Rusko pro zahraničí státy SNS představuje

pozůstatek SSSR nástroj vlivu Ruska

pro vlastní členy SNS představuje není nástroj Ruska možná se časem rozpadnou

SNS nejsou jednotný geo-ekonomický prostor-výhoda pro Rusko

Svazový stát Ruska a Běloruska

považovaný za Unii od r. 1996-podpisování smluv o

prohlubování unie problematický vztah Putin x Lukašenko problém ropa špatné vztahy v budoucnosti

Jednotný ekonomický prostor

Rusko, Bělorusko, Kazachstán, (Ukrajina) vznik 2003 klasický volný ekonomický prostor Kazachstán-preference spolupráce

s Ruskem (obviňování a ovlivňování Putinem)

Euroasijské ekonomické společenství

Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán

potřeba vazby na Rusko (post-sovětské země)smlouva o kolektivní bezpečnosti (levné ruské

zbraně) terorismus-silná islámská menšina

Šanghajská organizace pro spolupráci Ruska a Čína spolupráce ohledně islámských menšin

Sdružení zemí Jihovýchodní Asie (ASEAN) vznik 1967-Deklarace v Bankoku (Filipíny,

Indonésie, Malajsie, Singapur, Thajsko) dále přistoupily (Brunej, Vietnam, Laos +

Barma, Kambodža v r.1989 se ASEAN stal členem APEC Summit v Číně (2004)-dohoda s Čínou

Africká unie

původně Organizace africké jednoty (1963) transformace na AU v r. 1999 instituce

oblast bezpečnosti konflikty terorismus

stálý orgán-Rada míru a bezpečnosti prevence mírových konfliktů

Nové partnerství pro africký rozvoj (2001) zahrnuje investice do afrického regionu

Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA) založena 1994-USA, Kanada, Mexiko vznik společného trhu-volný obchod (vzor

a konkurence EU) odstranění překážek pro volný obchod u obyvatel neoblíbená MO model pro oživení integračního procesu

pro integraci celého kontinentu

Společný Jihoamerický trh (MERCOSUR) zakládající státy-Brazílie, Argentina, Paraguay,

Uruguay v r. 2006 přistoupila Venezuela asociační státy-Bolívie, Chile, Ecuador,

Kolumbie snaží se o asociační dohodu s EU snaží se o asociační dohodu s Andským paktem

Webové stránky

http://www.un.org/en/ http://www.osn.cz/ http://www.nato.int/cps/en/natolive/index.ht

m