Žaneta himpanová vězeňství
TRANSCRIPT
Univerzita Palackého v Olomouci
Právnická fakulta
Žaneta Himpanová
Vězeňství
Diplomová práce
Olomouc 2016
2
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma „Vězeňství“ vypracovala samostatně a citovala
jsem všechny pouţité zdroje.
V Olomouci dne 30. června 2016
...................................................
Ţaneta Himpanová
3
Na tomto místě bych ráda poděkovala JUDr. et. Mgr. Zdeňkovi Kopečnému za odbor-
né vedení mé diplomové práce a za cenné rady a připomínky, které mi v průběhu psaní posky-
tl. Zároveň bych chtěla poděkovat zaměstnancům Věznice Mírov a Vazební věznice Olomouc
za umoţnění dotazníkového výzkumu a Mgr. Zdeňkovi Chytilovi za vstřícný přístup a po-
skytnuté informace.
4
Obsah
Seznam pouţitých zkratek .......................................................................................................... 5
Úvod ........................................................................................................................................... 6
1. Trest odnětí svobody .............................................................................................................. 9
2. Aktuální právní úprava výkonu trestu odnětí svobody ......................................................... 12
2.1 Diferenciace výkonu trestu odnětí svobody ................................................................... 13
2.2 Vězeňská sluţba ............................................................................................................. 15
2.3 Realizace výkonu trestu odnětí svobody ........................................................................ 16
2.4 Práce vězňů ..................................................................................................................... 17
3. Vězeňský systém .................................................................................................................. 19
3.1 Soustava věznic .............................................................................................................. 19
3.2 Zařazování a přeřazování ve výkonu trestu .................................................................... 21
3.3 Soukromé věznice........................................................................................................... 25
3.4 Přeplněnost věznic .......................................................................................................... 28
4. Zaměstnávání odsouzených .................................................................................................. 32
4.1 Aktuální stav zaměstnanosti ve věznicích ...................................................................... 32
4.2 Řešení uskutečnitelná v rámci věznic ............................................................................. 35
4.2.1 Organizační změny .................................................................................................. 36
4.2.2 Státní zakázky .......................................................................................................... 37
4.3 Moţnosti v soukromém sektoru ..................................................................................... 38
4.4 Odměňování odsouzených .............................................................................................. 41
5. Vězeňská sluţba ................................................................................................................... 43
5.1 Protiprávní činnost příslušníků Vězeňské sluţby ČR..................................................... 44
5.2 Reorganizace Vězeňské sluţby ...................................................................................... 47
5.3 Muţi x ţeny .................................................................................................................... 48
6. Dotazníkový výzkum ............................................................................................................ 50
Závěr ......................................................................................................................................... 64
Seznam literatury ...................................................................................................................... 67
Abstrakt .................................................................................................................................... 74
Abstract ..................................................................................................................................... 74
Klíčová slova ............................................................................................................................ 75
Key words ................................................................................................................................. 75
Přílohy ...................................................................................................................................... 76
5
Seznam použitých zkratek
ŘVTOS Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád
výkonu trestu odnětí svobody
TČ Trestný čin
TŘ Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění poz-
dějších předpisů
TZ Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
VS ČR Vězeňská sluţba České republiky
ZVTOS Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
6
Úvod
Nepodmíněnému trestu odnětí svobody patří nezastupitelné místo mezi zákonem sta-
novenými druhy trestů. Je to patrné z historických zkušeností, ale i z četnosti ukládání tohoto
trestu, a to i přes existenci široké škály alternativních trestů. Tento fakt však současně vzbuzu-
je diskuze, zda počet odsouzených nacházejících se ve výkonu trestu odnětí svobody, který
má Česká republika jeden z nejvyšších v Evropě, má své opodstatnění. Výkon trestu je usku-
tečňován ve více neţ třech desítkách věznic, ve kterých odborníci zajišťují individuální půso-
bení prostřednictvím vytvořených programů zacházení. Opětovná přeplněnost věznic spolu s
vysokou mírou recidivy ale přináší pochybnosti o fungování vězeňského systému, a proto
jsem se rozhodla věnovat svou práci zkoumání jeho efektivnosti.
V současné době probíhá v Poslanecké sněmovně ČR diskuze nad moţnou novelizací
trestního zákoníku a zákona o výkonu trestu odnětí svobody týkající se změny počtu typů
věznic a změny nositele zařazovací a přeřazovací pravomoci. Výkon trestu odnětí svobody a s
ním spojená omezení osobních práv a svobod ale představují citlivou oblast, ve které noveli-
zační návrhy vţdy vzbuzují rozporuplné reakce. I já se tedy chci ve své diplomové práci vy-
jádřit k navrhované novele a analyzovat vhodnost jejího přijetí. Fungování vězeňského systé-
mu ale dle mého názoru relevantně ovlivňuje taktéţ oblast zaměstnávání odsouzených a práce
Vězeňské sluţby, jejichţ kritická analýza je součástí této práce. Takovýto široký pohled na
problematiku, doplněný o praktické zkoumání ve věznicích, je podle mě základem pro kvalit-
ní hodnocení efektivnosti systému.
Moje diplomová práce je členěna do 6 kapitol. V první kapitole pojednávám o trestu
odnětí svobody, jeho účelu, zákonných náleţitostech jeho ukládání a postavení mezi ostatními
tresty. V druhé kapitole předkládám stěţejní body aktuální právní úpravy výkonu trestu odnětí
svobody zaměřené na oblasti diferenciace výkonu, práce Vězeňské sluţby ČR a zaměstnávání
odsouzených. Tyto dvě kapitoly jsou potřebným teoretickým základem práce, který je v ná-
sledujících kapitolách diplomové práce hlouběji analyzován.
Třetí, nejdelší kapitola je věnována vězeňskému systému, jehoţ řádná organizace a
chod představují z mého pohledu esenciální náleţitosti pro splnění účelu výkonu trestu. Za-
bývám se v ní navrhovanou změnou počtu základních typů věznic, analyzuji, kdo by měl být
nositelem zařazovací a přeřazovací pravomoci, a to jak z pohledu efektivnosti, tak i z hlediska
ústavních poţadavků. Dále se zabývám moţnou existencí soukromých věznic v České repub-
lice. Posuzuji názory odborníků, doplňuji je o zahraniční zkušenosti a v závěru předkládám
7
své stanovisko. Poslední podkapitola této části je věnována opětovné přeplněnosti věznic a
mým návrhům na změnu trestněprávní politiky státu.
Zaměstnávání odsouzených, které tvoří nedílnou součást výkonu trestu odnětí svobo-
dy, je obsahem 4. kapitoly. Snaha o skloubení nuceného omezení osobní svobody a vyţado-
vaného pracovního zařazení s sebou přináší mnoho praktických problémů, které v této části
práce analyzuji. Navrhovaná řešení přehledně dělím na ta, jeţ jsou uskutečnitelná v rámci
věznic a ta, kterými lze zlepšit zaměstnanost v soukromém sektoru. Současně se zabývám
diskutovanou problematikou odměňování odsouzených.
5. kapitola je věnována Vězeňské sluţbě ČR. Myslím si, ţe se jí v odborné sféře nedo-
stává odpovídající pozornosti. Úspěšnost reintegrace odsouzených však závisí na kvalitě prá-
ce tohoto ozbrojeného sboru. V této kapitole analyzuji trestnou činnost příslušníků a zaměst-
nanců VS ČR, navrhuji změnu struktury VS a pojednávám o moţném zvýšení počtu ţenských
příslušníků.
V poslední 6. kapitole přecházím od teoretických úvah k praktickému zkoumání pře-
destřené problematiky. Pomocí dotazníkového výzkumu jsem ve dvou českých věznicích
zjišťovala názory vězněných osob týkající se oblastí zaměstnávání ve výkonu trestu a práce
Vězeňské sluţby ČR. Vybraní odsouzení se nacházeli celkem ve třech typech věznic a díky
tomu bylo moţné zjištěné odpovědi hodnotit i z pohledu diferencovaného dělení. Dotazníky
byly zpracovány kvantitativní metodou. Zjištěné odpovědi jsem porovnala s teoretickými zá-
věry práce a navrhla moţnosti zlepšení. Pro přehlednost jsem veškeré zjištěné údaje zpracova-
la i graficky. Domnívám se, ţe tento dotazník je přidanou hodnotou práce a jeho výsledky
poskytují potřebný reálný vhled do problematiky.
Cílem mojí diplomové práce je analyzovat český vězeňský systém ve vybraných ob-
lastech, označit hlavní problémy a navrhnout řešení. V závěru práce bych chtěla potvrdit, či
vyvrátit mnou stanovenou hypotézu, ţe aktuální podoba vězeňského systému nepředstavuje
záruku jeho efektivního fungování s ohledem na účel a funkce, které má výkon trestu odnětí
svobody plnit. Pro zpracování práce jsem vyuţila mnoţství odborných monografií, komento-
vaná znění zákonů, sborníky a ve velké míře i odborné články. Nezastupitelným zdrojem ma-
pujícím aktuální situaci ve vězeňství byly statistiky VS ČR, zveřejněné na její webové strán-
ce.
Domnívám se, ţe pro důkladné zhodnocení efektivnosti vězeňského systému, je potře-
ba širokého hlediska nahlíţení. Součástí diplomové práce je z toho důvodu vedle trestněpráv-
ního posouzení aplikován místy taktéţ pohled sociologický a ekonomický. Při psaní jsem
8
vyuţila metodu deskriptivní, analýzy a komparace. Uţita byla taktéţ empirická metoda dota-
zování s kvantitativním vyhodnocením výsledků.
9
1. Trest odnětí svobody
Trest odnětí svobody je univerzálním druhem trestu, který lze uloţit za kaţdý trestný
čin, a to jak přečin, tak i zločin dospělého pachatele. Tento trest je svou povahou nejpřísněj-
ším druhem trestněprávní sankce (vedle ostatních druhů trestů představuje nejvýraznější ome-
zení nejširšího okruhu základní práv a svobod člověka). Proto je zákonem předpokládáno, ţe
bude ukládán jen v případě, ţe alternativními tresty nepůjde dosáhnout dostatečné nápravy
pachatele a ochrany společnosti, nebo v případech, kdy jde o typově nejzávaţnější trestné
činy a tento trest je jedinou moţnou sankcí.1 Pod pojmem trest odnětí svobody chápe trestní
zákoník v § 52 odst. 2 a 3 a) nepodmíněný trest odnětí svobody, b) podmíněné odsouzení k
trestu odnětí svobody, c) podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem a zvláštní
typ trestu odnětí svobody - výjimečný trest. § 55 TZ dále upravuje ukládání trestu odnětí svo-
body a stanoví, ţe nepodmíněný trest odnětí svobody se ukládá nejvýše na 20 let. Existují
však 3 výjimky, kdy můţe dojít k překročení této hranice. 1) trest můţe být mimořádně zvý-
šen, 2) trest je ukládán pachateli trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zloči-
necké skupiny, nebo za 3) jde o výjimečný trest (tím se dle § 54 odst. 1 TZ rozumí jednak
trest odnětí svobody nad 20 aţ do 30 let a jednak trest odnětí svobody na doţivotí).
Podle profesora Jelínka plní trest odnětí svobody účel speciální prevence (ochrana
společnosti po dobu výkonu trestu, omezení moţnosti odsouzeného páchat další trestnou čin-
nost) a výchovy (samotným uloţením trestu spolu s výkonem újmy na osobní svobodě a dále
systematickým působením během výkonu trestu). U doţivotního trestu pak jde především o
zábrannou funkci, ke které se při případném propuštění můţe připojit i funkce výchovná.2 Jak
ale podotýká profesor Novotný, u dlouhodobých trestů je dosaţení převýchovy obzvláště ztí-
ţeno, protoţe jejich výkon je spojen s velkým nebezpečím škodlivých vlivů uvěznění a de-
formace vězňovy osobnosti, a tak v těchto případech převládá zejména ochranná funkce.3
Trest odnětí svobody je jediným ze všech druhů trestů, který má rozpětí trestní sazby
uvedené zvlášť u kaţdého trestného činu. Zatímco horní hranice sazby je vţdy stanovena,
minimální délka odnětí svobody nemusí být u konkrétního ustanovení zvláštní části TZ dána a
není ani upravena v obecné části zákoníku. Z povahy věci plyne, ţe nejkratší časovou jednot-
1 PÚRY, František. In ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník I. Obecná část (§ 1 - 139). 2. vydání. Praha: C. H.
Beck, 2012, s. 747 - 748. 2 JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 4. vydání. Praha: Leges, 2014, s. 401.
3 ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní právo hmotné. 7. vydání. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s. 351.
10
kou trestu odnětí svobody je jeden celý den (24 hodin).4 V tomto ohledu ale vyvstává otázka
vhodnosti krátkodobých trestů odnětí svobody. V odborné sféře neexistuje jednotný názor na
jeho výchovnou funkci. Mezi časté argumenty patří, ţe u trestů kratších 6 měsíců není z časo-
vých důvodů účelné ani moţné zahájit resocializační program. Současně je připouštěno, ţe u
méně narušených pachatelů mají takovéto krátké šokové tresty (i v řádech dnů) pozitivní ode-
zvu. Pachatelům je jasně dán na vědomí postoj společnosti k jejich činu a během takto krátké
doby se nestačí projevit negativní aspekty pobytu ve vězení.5 Dle mého názoru je ale dosta-
tečný výběr alternativních trestů, které mohou u méně narušeného pachatele kvalitně plnit tu
samou funkci. U takovéhoto pachatele by mělo postačit i případně podmíněné uloţení trestu
odnětí svobody a k nepodmíněnému trestu bych přistupovala aţ u osoby, na kterou by alterna-
tivní tresty neměly dostatečný vliv. Přikláním se k názoru, ţe programy zacházení by u tako-
výchto krátkých trestů nemusely plnit svoji funkci. Mohlo by se stát, ţe nedojde ani k zaháje-
ní jejich výkonu, a to mi přijde vzhledem k náročnosti jejich sestavení a předcházející povin-
nosti vytvořit komplexní zprávu o odsouzeném jako zbytečné plýtvání časem Vězeňské sluţ-
by a penězi daňových poplatníků. Nutno podotknout, ţe z důvodu krátkosti uvěznění by nej-
pravděpodobněji odsouzený nebyl ani pracovně zařazen, a tak by poté podle mě nešlo hovořit
o smysluplné náplni času (více o zaměstnávání odsouzených viz kapitola 4).
Přesto, ţe trest odnětí svobody lze uloţit za kaţdý trestný čin, měl by být u typově
nejméně závaţných trestných činů spíše trestem mimořádným. Subsidiární povaha tohoto
trestu je konkrétně vyjádřena v § 55 odst. 2 TZ. Za trestné činy, u nichţ horní hranice trestní
sazby nepřevyšuje 5 let6, lze totiţ uloţit nepodmíněný trest odnětí svobody jen za podmínky,
ţe by vzhledem k osobě pachatele uloţení jiného trestu zjevně nevedlo k tomu, aby pachatel
vedl řádný ţivot. Podle doktora Púryho je tím současně vyjádřena pomocná úloha trestní re-
prese. Tam, kde postačí uloţení sankce, která méně postihuje pachatele, nesmí být uloţena
sankce citelnější.7 Dle mého názoru představuje trest odnětí svobody a především stanovení
jeho rozpětí jakousi pomyslnou linku, která je prostoupena celým trestním zákoníkem a trest-
ním řádem a v návaznosti na ni je upravena celá řada institutů (např. dělení trestných činů na
4 PÚRY, František. In ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník I. Obecná část (§ 1 - 139). 2. vydání. Praha: C. H.
Beck, 2012, s. 748, 750. 5 Institut pro kriminologii a sociální prevenci. Vybrané problémy sankční politiky. Ukládání nepodmíněného
trestu odnětí svobody a jeho alternativ [online]. ok.cz, 2005 [cit. 5. března 2016], s. 95. Dostupné ke staţení na
<http://www.ok.cz/iksp/docs/317.pdf>. 6 V Trestním zákoně č. 140/1961 Sb. byla tato horní hranice stanovena na 1 rok. Novelizací z roku 2001 došlo k
jejímu navýšení na 3 roky a poslední zvýšení na 5 let bylo provedeno zákonem č. 330/2011 Sb. 7 PÚRY: Trestní zákoník I…, s. 752.
11
přečiny a zločiny a od toho se odvíjející věcnou příslušnost soudů, počítání promlčení trestní
odpovědnosti, podmínky vazby, … atd.). Je tedy podle mě dobrým pojícím prvkem, co se
týká struktury zákona, ale při ukládání konkrétního trestu musí být důkladně zvaţován, proto-
ţe se jedná o významný zásah do práv a svobod člověka.
Trest odnětí svobody lze uloţit samostatně i spolu s jiným trestem. Z logiky věci je
však vyloučeno uloţit trest odnětí svobody vedle domácího vězení, nebo obecně prospěšných
prací (§ 53 odst. 1 TZ). Při ukládání trestu musí soud respektovat obecná pravidla a principy a
vzít v úvahu přitěţující, či polehčující okolnosti.8 Ty v tomto případě mohou být důvodem pro
mimořádné sníţení či mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody, neţ jak je stanoveno v zá-
konném rozpětí trestní sazby u daného trestného činu (§ 58 a § 59 TZ).
Trest odnětí svobody patří dlouhodobě mezi nejčastěji ukládaný druh trestu. Podmíně-
ný trest odnětí svobody si stabilně drţí první pozici mezi ukládanými tresty jiţ od roku 1990,
druhým nejčetnějším trestem je právě nepodmíněné odnětí svobody a po něm následují ostatní
tresty.9 I přes rozšiřování alternativních
10 způsobů sankcionování, u kterých absentují negativa
uvěznění11
a posilování pozice nepodmíněného trestu odnětí svobody jakoţto prostředku ul-
tima ratio, zůstává tento trest ale v určitých případech nezastupitelný. V kaţdé společnosti se
totiţ vyskytují pachatelé, jejichţ deviantní jednání eliminuje aţ jejich izolace.12
Nicméně přes
historické zkušenosti s výkonem tohoto druhu trestu se české vězeňství stále potýká se syste-
matickými problémy. O těch bude po teoretickém úvodu do právní úpravy pojednáno na ná-
sledujících stránkách.
8 JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 5. vydání. Praha: Leges, 2016, s. 436,
441. 9 Podrobněji: Ministerstvo spravedlnosti ČR. Statistická ročenka kriminality, rok 2014 [online]. portal.justice.cz,
[cit. 10. března 2016], s. 581. Dostupné ke staţení na <http://cslav.justice.cz/InfoData/statisticke-rocenky.html>. 10
Za alternativní jsou povaţovány všechny tresty, které nejsou spojené s nepodmíněným odnětím svobody.
(JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 5. vydání. Praha: Leges, 2016, s. 397.) 11
škodlivý vliv spoluvězňů, přetrhání sociálních svazků, ztráta zaměstnání, ztíţený návrat do společnosti a ze
strany státu především vysoká finanční nákladnost 12
KRATOCHVÍL, Vladimír a kol. Kurs trestního práva. Trestní právo hmotné. Obecná část. 1. vydání. Praha:
C. H. Beck, 2009, s. 506.
12
2. Aktuální právní úprava výkonu trestu odnětí svobody
Vězeňství představuje institucionalizovanou činnost státu, která je zaměřena na zadr-
ţování pachatelů trestné činnosti z důvodu zajištění trestního řízení, jejich dočasnou izolaci a
nápravu nebo doţivotní oddělení od společnosti.13
Základní zákonný rámec upravující oblast výkonu trestu nepodmíněného odnětí svo-
body představuje zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník a v procesní rovině zákon č. 141/1961
Sb., o trestním řízení soudním. Oba předpisy ve svých ustanoveních14
odkazují na podrobnou
úpravu v zákoně č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, která je blíţe doplněna
vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu
odnětí svobody. Rozhodující roli při ochraně společnosti před pachateli trestných činů a při
výchově k řádnému ţivotu hraje Vězeňská sluţba České republiky zřízená zákonem České
národní rady č. 555/1992 Sb., o Vězeňské sluţbě a justiční stráţi České republiky. Ta podrob-
něji upravuje výkon trestu odnětí svobody ve svých interních předpisech (nařízení generální-
ho ředitele Vězeňské sluţby, metodické listy, či pokyny). Rámcový výčet vnitrostátní právní
úpravy výkonu trestu odnětí svobody doplňuje zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mláde-
ţe za protiprávní činy a soudnictví ve věcech mládeţe a další předpisy, které se výslovně pe-
nitenciární problematice nevěnují, přesto se oblasti výkonu vězeňství dotýkají - např. zákon č.
372/2011 Sb., o zdravotních sluţbách., zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojiště-
ní, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zákon č. 500/2004 Sb., správní řád a další.
Vedle vnitrostátního výčtu je rovněţ třeba zmínit mezinárodní úpravu. Především me-
zinárodní úmluvy o lidských právech, dále usnesení a doporučení Výboru ministrů Rady Ev-
ropy a rezoluce Valného shromáţdění OSN. Jiţ téměř půl století Rada Evropy tvoří standardy
týkající se oblasti vězeňství, vznikají závazné úmluvy, protokoly a doporučení, která mají za
úkol sjednotit přístup k vězněným osobám, ale i nároky na personál s důrazem na dodrţování
lidských práv ve všech členských státech s přihlédnutím k jejich moţnostem.15
Jako příklad za
všechny lze uvést doporučení Výboru ministrů Rady Evropy Rec (87) 3 Evropská vězeňská
pravidla z roku 1987, aktualizována k roku 2006, která se stala inspiračním vzorem právní
úpravy zákona o výkonu trestu odnětí svobody.
13 POPELKA, Jiří. Penologie. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011, s. 9.
14 § 55 odst. 3, § 56 odst. 4 TZ, § 320 odst. 1 TŘ
15 KÁČER, Robert a kol. Kompendium úmluv, doporučení a usnesení Rady Evropy týkajících se penitenciární
oblasti [online]. vscr.cz, 2009 [cit. 12. února 2016]. Dostupné ke staţení na <http://www.vscr.cz/generalni-
reditelstvi-19/informacni-servis/ke-stazeni-112/kompendium/>.
13
2.1 Diferenciace výkonu trestu odnětí svobody
Soudem uloţený trest se vykonává ve věznici nebo ve zvláštním oddělení vazební
věznice. Věznice jsou zřizovány a rušeny ministrem spravedlnost (§ 5 odst. 1 ZVTOS). O
tom, do jakého typu věznice se odsouzený při nástupu výkonu trestu odnětí svobody zařazuje,
rozhoduje soud. Soud však můţe zařadit pachatele i do věznice jiného typu, neţ do které má
být podle pravidel zařazen, má-li za to, s přihlédnutím k závaţnosti trestného činu a stupni a
povaze narušení pachatele, ţe zde bude lépe zaručeno působení, aby vedl řádný ţivot (§ 56
odst. 3 TZ).
Nepodmíněný trest odnětí svobody se vykonává diferencovaně ve věznici s dohledem,
dozorem, ostrahou, nebo zvýšenou ostrahou. Klíčem pro zařazení do jednotlivého typu vězni-
ce je určení, zda pachatel spáchal nedbalostní nebo úmyslný trestný čin a zda jiţ byl ve výko-
nu trestu pro úmyslný trestný čin. Pro zařazení do věznice se zvýšenou ostrahou jsou nastave-
ny specifické podmínky (§ 56 odst. 1 a 2 TZ). V praxi je věznice vţdy typově profilována s
tím, ţe je v ní zřízeno oddělení pro minimálně ještě jeden další typ věznice (ve většině přípa-
dů jde o typ nejbliţší základní profilaci).16
Věznice se člení podle způsobu vnějšího střeţení a
zajištění bezpečnosti (§ 8 odst. 1 ZVTOS). Pro přehled přikládám tabulku17
zahrnující rozdíly
při zajišťování vnitřní bezpečnosti v jednotlivých typech věznic.
Pohyb odsouzeného v pro-
storách věznice Místo výkonu práce Dohled nad pra-
covní činností
S dohledem bez omezení zpravidla mimo věznici minimálně jednou
týdně
S dozorem zpravidla organizovaně pod
dohledem zaměstnance VS zpravidla v nestřeţených
pracovištích mimo věznici nejméně jedenkrát
za hodinu
S ostrahou organizovaně pod dohledem
zaměstnance VS uvnitř věznice nebo ve
střeţených pracovištích
mimo věznici
nejméně jedenkrát
za 45 minut
Se zvýšenou
ostrahou organizovaně pod dohledem
příslušníka VS uvnitř věznice nebo v ce-
lách nejméně jedenkrát
za 30 minut
16 MOTEJL, Otakar a kol. Sborník stanovisek veřejného ochránce práv: Vězeňství. 1. vydání. Praha: Wolters
Kluwer ČR, a.s., 2010, s. 36. 17
§ 51 - § 54 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí
svobody
14
O tom, do jaké konkrétní (místně příslušné) věznice soudem určeného typu nastoupí
odsouzený k výkonu trestu, rozhoduje dispečer Generálního ředitelství Vězeňské sluţby ČR
ve spolupráci s ředitelem dané věznice. Zohledňují se zejména druhy programů zacházení
realizované v jednotlivých věznicích a kapacitní vytíţenost.18
Podle bodu 17.1 Evropských
vězeňských pravidel, by měli být vězni umístěni ve věznici co nejblíţe jejich domovu nebo
místu jejich sociální rehabilitace, a to pokud je to moţné. Ve věznicích zároveň dochází k
oddělenému umístění skupin osob, jejichţ kontakt by mohl kontraproduktivně ovlivnit účel
trestu, ohrozit tělesné zdraví, či vnitřní pořádek. Odděleni jsou muţi od ţen, odsouzení s in-
fekčním onemocněním nebo u nichţ je k němu podezření, dále mladiství od dospělých, reci-
divisté od odsouzených, kteří jsou ve výkonu trestu poprvé, odsouzení, kteří spáchali úmyslné
trestné činy od nedbalostně způsobených, zvlášť jsou umisťováni trvale pracovně nezařaditel-
ní, dále osoby s poruchami duševními a poruchami chování, osoby s uloţeným ochranným
léčením a zabezpečovací detencí a velmi nebezpeční odsouzení (§ 7 ZVTOS).
Kromě vnějšího dělení na čtyřčlánkovou vězeňskou soustavu, dochází u jednotlivých
typů věznic i k tzv. vnitřní diferenciaci do 3 prostupných skupin, které tvoří ucelený systém
pozitivní motivace odsouzených. Ti mohou být během výkonu trestu postupně přeřazováni do
jednotlivých skupin na základě změn v přístupu, plnění programu zacházení, plnění povinnos-
tí a chování a jednání v souladu, či nesouladu s vnitřním řádem (§ 39 odst. 5 a 9 ŘVTOS). Do
první prostupné skupiny vnitřní diferenciace (dále jen “PSVD”) se zařazují odsouzení, kteří
převáţně aktivně plní program zacházení i své další povinnosti a chovají se a jednají v soula-
du s vnitřním řádem. Do druhé PSVD se zařazují odsouzení s nevyjasněným a kolísavým po-
stojem a přístupem k programu zacházení a svým povinnostem. Do třetí PSVD se zařazují
odsouzení, kteří převáţně a) program zacházení neplní nebo jej odmítají, b) neplní své povin-
nosti, c) chovají se a jednají v rozporu s vnitřním řádem (§ 39 odst. 6 - 8 ŘVTOS). Na návrh
odborné komise jsou odsouzení po skončení pobytu na nástupním oddělení zařazeni z roz-
hodnutí ředitele věznice zpravidla do druhé PSVD.19
Jiţ od roku 2013 ale vláda navrhuje re-
dukovat stávající čtyři typy na dva, a to na věznice s ostrahou a věznice se zvýšenou ostrahou.
Návrh novelizace trestního zákoníku a zákona o výkonu trestu odnětí svobody v současné
době prochází legislativním procesem v Poslanecké sněmovně ČR. O tom, zda je takováto
18 MOTEJL, Otakar a kol. Sborník stanovisek veřejného ochránce práv: Vězeňství. 1. vydání. Praha: Wolters
Kluwer ČR, a.s., 2010, s. 46 - 47. 19
MOTEJL, Otakar a kol. Sborník stanovisek veřejného ochránce práv: Vězeňství. 1. vydání. Praha: Wolters
Kluwer ČR, a.s., 2010, s. 49.
15
změna současné právní úpravy potřebná a jaké jsou klady a zápory navrhované úpravy blíţe
pojednávám v kapitole 3.
Během výkonu trestu můţe být odsouzený na základě rozhodnutí soudu přeřazen do
věznice jiného typu (§ 10 ZVTOS). Návrh podává ředitel věznice zpravidla na základě dopo-
ručení odborných zaměstnanců. Po zhodnocení úspěšnosti plnění programu zacházení navrhu-
jí zařazení do věznice s mírnějším, či přísnějším způsobem vnějšího střeţení a zajištění bez-
pečnosti (§ 39 odst. 2 - 4 ŘVTOS). Ţádost o přeřazení je oprávněn podat při splnění daných
podmínek taktéţ odsouzený. Není ale oprávněn ţádat přeřazení do věznice s přísnějším reţi-
mem, tedy ani o přeřazení ze zvláštní věznice podle § 31 odst. 4 zákona o soudnictví ve vě-
cech mládeţe do věznice pro ostatní odsouzené potom, co dovršil 18. rok věku.20
Zmíněný
návrh novelizace krom redukce počtu typů věznic současně počítá i se změnou právě v oblasti
přeřazování. Ke kritice současného přeformalizovaného procesu rozhodování o přeřazení se
přikláním i já a své argumenty blíţe rozvádím v kapitole 3. zabývající se restrukturalizací
vězeňského systému.
2.2 Vězeňská služba
Posláním Vězeňské sluţby ČR je zajišťovat výkon vazby, výkon trestu odnětí svobody
a bezpečnost a pořádek v soudních budovách. Vězeňská sluţba dále spravuje a střeţí věznice
a detenční ústavy a činí výzkum v oboru penologie, jehoţ výsledky aplikuje v praxi.21
Vězeňská sluţba je charakterizována jako ozbrojený bezpečnostní sbor. Řídí ji generální
ředitel Vězeňské sluţby, kterého jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti. Generální ředitel
ze své pozice odpovídá ministrovi za činnost Vězeňské sluţby (§ 1 odst. 2 zákona č. 555/1992
Sb., o Vězeňské sluţbě a justiční stráţi České republiky).
Nabytím účinnosti zákona o Vězeňské sluţbě a justiční stráţi ČR nahradila Vězeňská
sluţba ČR Sbor nápravné výchovy a vězeňský systém se tím odpoutal od předchozího pojetí
organizace a způsobu zacházení, které bylo výrazně ovlivněno sovětským modelem nápravně
výchovných táborů a vojenské organizace vězeňského sboru. Byly tím odstraněny prvky vý-
lučnosti a nadřazenosti ozbrojené sloţky a v textu zákona byly akcentovány principy Evrop-
20 JELÍNEK, Jiří a kolektiv. Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 5. vydání. Praha: Leges,
2014, s. 100, R 5/1998. 21
Vězeňská sluţba ČR. Cíle a poslání VS ČR [online]. vscr.cz, [cit. 13 února 2016]. Dostupné na
<http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/o-nas/zakladni-informace-4/cile-a-poslani-vs-cr-6124>.
16
ských vězeňských pravidel a mezinárodních konvencí z oblasti lidských a občanských práv.22
Vězeňská sluţba ČR jakoţto organizační sloţka státu zaměstnává dvě kategorie zaměstnanců.
První kategorie je ve vztahu k České republice ve sluţebním poměru a jejich vztah se řídí
zákonem č. 361/2003 Sb., o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, v platném
znění, zatímco druhá kategorie je vůči organizaci v pracovněprávním poměru a tento vztah se
řídí zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, v platném znění. Ve věznicích všech základ-
ních typů pracují s odsouzenými zásadně stabilní týmy zaměstnanců Vězeňské sluţby sloţené
ze speciálního pedagoga, psychologa, sociálního pracovníka, vychovatelů a dozorců s odpo-
vídající speciální odbornou přípravou (§ 2 odst. 2 ŘVTOS). Při zpracovávání této diplomové
práce jsem se ale zabývala myšlenkou, zda je vůbec potřebné, aby ve věznicích působilo tolik
specificky zaměřených odborných zaměstnanců. Pro reálný vhled do problematiky jsem proto
zvolila dotazníkové šetření a zkoumala vliv zástupců odborných profesí na vězněné osoby.
2.3 Realizace výkonu trestu odnětí svobody
Nově přijatí odsouzení se ubytují v nástupním oddělení věznice. Délka pobytu v tomto
oddělení je určena individuálně a zpravidla nepřevýší dva týdny. Během této doby zpracují
určení odborní zaměstnanci komplexní zprávu23
o odsouzeném a současně navrhnou program
zacházení (§ 8 odst. 2 ŘVTOS). Od listopadu roku 2012 přibyl do praxe nový nástroj - pro-
gram SARPO (Souhrnná Analýza Rizik a Potřeb Osob). Jeho úlohou je posuzovat prav-
děpodobnost opětovného selhání odsouzeného na základě výpočtu statického24
a dynamic-
kého25
rizika, analýzy trestné činnosti, vyhodnocení motivace a sebehodnocení odsouzeného.
Tento nástroj poté umoţňuje odborným zaměstnancům lépe diferencovat při výběru vhodné
intervence.26
Cílem následně vytvořeného programu zacházení je připravit odsouzeného na
soběstačný ţivot v souladu se zákonem po propuštění z výkonu trestu (§ 40 odst. 2 ZVTOS).
Detailněji jsou programy zacházení děleny v § 36 odst. 2 ŘVTOS na pracovní aktivity, vzdě-
22 HÁLA, Jaroslav. Teorie a praxe vězeňství I: Prevence mimořádných událostí ve výkonu vazby. České Budějo-
vice: Jihočeská univerzita, 1996, s. 28. 23
Obsahem dané zprávy je lékařské doporučení, důkladná sociální anamnéza, psychologická charakteristika
včetně postojů ke spáchanému trestnému činu a uloţenému trestu a vyhodnocení konkrétního rizika
nebezpečnosti vězně. (HÁLA, Jaroslav. Úvod do teorie a praxe vězeňství. České Budějovice: Vysoká škola
evropských a regionálních studií, 2005, s. 122.) 24
zpětně neovlivnitelný faktor: věk, pohlaví, začátek trestné činnosti, počet odsouzení, apod. 25
akutální, ovlivnitelný faktor: vztahy, bydlení, zaměstnání, finanční situace či postoje 26
JIŘIČKA, Václav a kol. Hodnocení kriminogenních rizik a potřeb odsouzených nástrojem SARPO. Soudce,
2013, roč. XV, č. 10, s. 6 - 7.
17
lávací aktivity, speciální výchovné aktivity, zájmové aktivity a oblast utváření vnějších vzta-
hů.
Během výkonu trestu odnětí svobody mají odsouzení pachatelé trestných činů moţ-
nost se dovzdělávat v různých stupních dle jejich potřeby. Je pro ně zajištěno elementární
vyučování odstraňující různé formy negramotnosti, dále mohou odsouzení navštěvovat Střed-
ní odborné učiliště (organizačně včleněné pod Generální ředitelství VS ČR), v jehoţ odlouče-
ných pracovištích mohou získat výuční list ve vybraných oborech a pověstnou třešničkou na
dortu je moţnost vysokoškolského studia na spolupracujících univerzitách, která je však pří-
stupná pouze nepatrnému zlomku vězněných osob.27
Je bezpochyby vhodné, ţe z výučního
listu není ţádným způsobem patrno, ţe byl získán v průběhu výkonu trestu odnětí svobody a
pro budoucího zaměstnavatele bude mít odborná kvalifikace hodnotu jako jakákoliv jiná do-
saţená v občanském ţivotě. Na druhou stranu budou ale propuštění po určitou dobu značně
limitováni záznamem ve výpisu z Rejstříku trestů, který bude pro zaměstnavatele stěţejním.
2.4 Práce vězňů
Smyslem pracovního zařazení odsouzeného je zejména udrţet u něho určité pracovní
návyky, které si přináší z civilního ţivota. Pokud tyto návyky doposud nemá, je snahou
vypěstovat min. takové, které mu usnadní adaptaci na běţné ţivotní podmínky a ukáţí cestu
legálního získávání obţivy.28
Dle zákona (§ 29 odst. 1 ZVTOS) má odsouzený, který byl
zařazen do práce a je zdravotně způsobilý, povinnost pracovat. Pokud odmítne, závaţně tím
poruší svou povinnost a zpravidla je mu uloţen kázeňský trest (§ 41 odst. 3 ŘVTOS). Mezi
osoby, na které se povinnost pracovat nevztahuje, řadí řád výkonu trestu odnětí svobody v §
41 odst. 2 a) odsouzeného staršího 65 let, b) plně invalidního, c) jehoţ zdravotní stav
neumoţňuje trvalé pracovní zařazení, d) dočasně práce neschopného a e) pokud z povahy
překáţky vyplývá, ţe je jeho pracovní povinnost vyloučena.
Věznice vytvářejí podmínky pro zaměstnávání odsouzených buď v rámci svého
provozu, vlastní výroby nebo podnikatelské činnosti anebo smluvně u jiných subjektů (§ 30
odst. 2 ZVTOS). V rámci vlastního provozu se vězni podílejí na základní údrţbě budov a
27 MOTEJL, Otakar a kol. Sborník stanovisek veřejného ochránce práv: Vězeňství. 1. vydání. Praha: Wolters
Kluwer ČR, a.s., 2010, s. 94, 96. 28
Vězeňská sluţba České republiky. Obecná informace o zaměstnávání vězňů [online]. vscr.cz, [cit. 15. února
2016]. Dostupné na <http://www.vscr.cz/veznice-ostrov-nad-ohri-88/informacni-servis-1610/vzdelavani-a-
zamestnanost-veznu-896/obecna-informace-o-zamestnavani-veznu-2796>.
18
inventáře, úklidu, práci v kuchyni, na pracovišti vlastní výroby je zajišťována výroba
kancelářského a vězeňského nábytku v rámci dřevovýroby a kovovýroby, dále se zhotovují
textilní výrobky pro odsouzené i příslušníky VS a zajišťuje se provoz tiskárny. Další z
moţností je práce u podnikatelských subjektů, k čemuţ musí dát odsouzený písemný souhlas.
Zařazení odsouzeného se uskutečňuje na základě smlouvy o zaměstnání mezi podnikatelským
subjektem a věznicí. Nejčastější náplní práce je kompletace výrobků, balení propagačních
materiálů, lepení obálek či výroba jednoduchých výrobků z oblasti sklářství nebo
strojírenství.29
Pracovní aktivita odsouzeného přispívá zásadním způsobem ke sniţování jeho
případné agresivity, smysluplně naplňuje čas strávený ve vězení a v neposlední řadě má pro
odsouzeného značný význam ekonomický. Z jeho odměny za práci se hradí celá řada poloţek:
výţivné pro děti odsouzeného, náklady na výkon trestu odnětí svobody, případné náklady na
předchozí výkon vazby, atd.30
Zbylá část odměny se po provedení sráţek rozdělí na kapesné a
úloţné. Kapesné můţe odsouzený uţít dle svého rozhodnutí, úloţné je převedeno na účet
odsouzeného (§ 33 odst. 5 ZVTOS). Podle § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 365/1999 Sb., o výši a
podmínkách odměňování odsouzených osob zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu
odnětí svobody je výše odměny odsouzeného stanovena v závislosti na mnoţství a kvalitě
odvedené práce. Podle druhu vykonávané práce je výše odměny rozdělena do 3 skupin. V I.
skupině je zastoupena práce, pro jejíţ výkon není potřebná odborná kvalifikace a výše
základní sloţky odměny činí 4 500Kč, pro II. skupinu je potřebné vyučení v oboru nebo jiná
odborná kvalifikace a odsouzený můţe získat částku o polovinu vyšší neţ v I. skupině a ve
III. skupině se jedná o zvláště náročné a specializované práce vyţadující zpravidla vyšší neţ
úplné střední vzdělání nebo vyšší neţ úplné střední odborné vzdělání. Za tuto práci můţe
odsouzený obdrţet dvojnásobek odměny v I. skupině, tedy 9 000 Kč (§ 2 odst. 1 a 2 nařízení
vlády č. 365/1999 Sb.). Pracovní podmínky, pracovní doba a podmínky pro uloţení
přesčasové práce u odsouzených se řídí zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce.
29 HÜTTNEROVÁ, Radoslava. Zaměstnávání vězněných osob v České republice. České vězeňství, 2007,
roč. 15, č. 3, s. 10. 30
HÁLA, Jaroslav. Úvod do teorie a praxe vězeňství. České Budějovice: Vysoká škola evropských a
regionálních studií, 2005, s. 124.
19
3. Vězeňský systém
Trestní zákoník ve svém § 56 odst. 2 stanovuje, ţe o zařazení odsouzeného do určitého
typu věznice rozhoduje soud. Ten taktéţ rozhoduje o tom, zda bude odsouzený z jednoho typu
věznice přeřazen do jiného (§ 57 TZ). V posledních letech ale začaly vyvstávat tendence revi-
dovat současný systém. Někteří odborníci volají po rozšíření pravomocí Vězeňské sluţby ČR
v otázce přeřazování a celkové redukci čtyř základních typů věznic na pouhé dva. Zároveň se
taktéţ objevují polemiky nad moţnou existencí soukromé věznice jako výraz tzv. partnerství
soukromého a veřejného sektoru a s tím spojenými ekonomickými úsporami státu. V následu-
jících stránkách proto podrobím tyto návrhy analýze, doplním je o zahraniční zkušenosti a
vyslovím nad nimi svůj názor. Současně v jedné z podkapitol předloţím své návrhy k řešení
opětovné přeplněnosti českých věznic zaměřené na problematiku trestněprávní politiky státu.
3.1 Soustava věznic
Čtyřčlánková vězeňská soustava je na našem území zavedena jiţ od roku 1994, záko-
nem č. 294/1994 Sb., který pozměnil a doplnil zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí
svobody. Před tím byl trest odnětí svobody diferencovaně vykonáván ve třech nápravně vý-
chovných skupinách (§ 5 odst. 1 zákona č. 59/1965 Sb.).
Trestní zákoník upravuje v § 56 předpoklady rozdělení do jednotlivých věznic. Ve
věznicích s dohledem se nachází pachatelé přečinů spáchaných z nedbalosti, kteří dosud ne-
byli ve výkonu pro úmyslný trestný čin. Ve věznicích s dozorem vykonávají svůj trest pacha-
telé přečinů spáchaných z nedbalosti, kteří jiţ byli ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin,
nebo pachatelé, kterým byl tento trest uloţen za úmyslný TČ ve výměře nepřevyšující 3 léta a
současně doposud nebyli ve výkonu trestu pro úmyslný TČ. Do věznic s ostrahou jsou zařa-
zováni pachatelé úmyslných TČ, u kterých nejsou splněny podmínky pro umístění do věznic s
dozorem nebo zvýšenou ostrahou. Zároveň sem mohou být zařazeni i pachatelé, kteří spáchali
přečin z nedbalosti a nebyli zařazeni do věznice s dohledem nebo s dozorem. A do posledního
typu věznice, která je profilována jako věznice se zvýšenou ostrahou, zařadí soud pachatele,
kterým byl uloţen výjimečný trest, trest odnětí svobody za TČ spáchaný ve prospěch organi-
zované zločinecké skupiny, pachatele, kterým byl za zvlášť závaţný zločin uloţen trest odnětí
svobody ve výměře nejméně osmi let a pachatele odsouzené za úmyslné TČ, kteří v posled-
ních pěti letech uprchli z vazby nebo z výkonu trestu. V současné době je v České republice
20
36 věznic.31
Jejich značná většina je profilována jako věznice s dozorem a s ostrahou.32
V
nich vykonává své tresty polovina české vězeňské populace. Nejvíce odsouzených je ve věz-
nicích s ostrahou, poté následují věznice s dozorem, dále věznice se zvýšenou ostrahou a nej-
méně odsouzených se nachází ve věznicích s dohledem.33
Návrh novely trestního zákoníku a zákona o výkonu trestu odnětí svobody počítá s
tím, ţe se aktuální čtyři typy věznic sloučí do dvou. Do věznice s ostrahou budou zařazeni
odsouzení z aktuálních věznic typu dohled, dozor a ostraha a ve věznici se zvýšenou ostrahou
zůstanou odsouzení ze současných stejnojmenných věznic. Věznice s ostrahou mají být poté
vnitřně členěny do třech oddílů, které by se lišily způsobem zabezpečení.34
Z vládního návrhu
je patrná velká snaha o rozšíření pravomocí Vězeňské sluţby ČR (více k zařazovací a přeřa-
zovací pravomoci v následující podkapitole). Dochází k tomu ale dle mého názoru svérázným
způsobem. Veškeré pravomoci soudů týkající se zařazování a přeřazování jim zůstanou pone-
chány, ale vytvoří se nová soustava, jejímţ základem bude v podstatě jen “okopírovaná” a
rozdělená současná soustava, ve které se uměle vytvoří prostor pro širší pravomoci VS ČR.
Při hodnocení návrhu redukce typů věznic je však z mého pohledu zásadní, jak budou dané
věznice fakticky rozděleny, co se týče jejich prostorového uspořádání. Jiţ v současnosti je
běţnou praxí, ţe se v jedné věznici nachází oddělení pro výkon trestu různých typů věznic. To
podle mě není problematické, pokud se v nich nachází typově podobní vězni. Existují ale
věznice (např. věznice Břeclav, Kynšperk nad Ohří, Příbram)35
, ve kterých je zřízené oddělení
pro osoby zařazené do věznice s dohledem (nedbalostní TČ) a zároveň pro osoby zařazené do
věznice s ostrahou (úmyslné TČ). I kdyţ by se tyto osoby teoreticky neměly dostat do styku,
dle slov zaměstnanců věznice Mírov tomu např. i jen z důvodu prostorového uspořádání ob-
jektu nelze zabránit. Nevýhoda různorodosti uspořádání věznic se podle mého názoru odráţí i
v míře zaměstnanosti odsouzených. Např. ve věznici Mírov se nachází tři oddělení (dozor,
ostraha a zvýšená ostraha). Z odsouzených nacházejících se ve zvýšené ostraze ale pracuje
31 Vězeňská sluţba České republiky. Organizační struktura Vězeňské služby České republiky [online]. vscr.cz,
[cit. 10. června 2016]. Dostupné na
<http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/19/image/Tiskové%20oddělen%C3%AD%20GŘ%20VS/org_strukt
ura_vscr_01092015.jpg>. 32
Vězeňská sluţba České republiky. Organizační jednotky [online]. vscr.cz, [cit. 10. června 2016]. Dostupné na
<http://www.vscr.cz/oj/>. 33
Vězeňská sluţba České republiky. Rychlá fakta [online]. vscr.cz, 9. března 2016 [cit. 10. června 2016].
Dostupné na <http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/rychla-fakta/>. 34
sněmovní tisk ze dne 31. srpna 2015, č. 588, důvodová zpráva, s. 11 - 12 35
Vězeňská sluţba České republiky. Organizační jednotky [online]. vscr.cz, [cit. 10. června 2016]. Dostupné na
<http://www.vscr.cz/oj/>.
21
maximálně jejich polovina. Kdeţto z ostatních dvou (volnějších) typů pracují všichni.36
Ve
vazební věznici Olomouc jsou naopak vězni pouze z jednoho typu (dozor) a jejich zaměstna-
nost dosahuje velmi vysokých čísel.37
(Blíţe se problematice zaměstnávání odsouzených vě-
nuji v kapitole 4.) Podle mě není z hlediska výchovného působení a efektivní organizace ţá-
doucí, aby se v jedné věznici nacházeli odsouzení s tak odlišným reţimem zacházení. Klade
to příliš velké nároky na vedení a je těţší dosáhnout uspokojivých výsledků. Souhlasím tedy s
případnou změnou dělení věznic, pokud bude výkon trestu v jednotlivých oddílech oddělen i
fakticky. Faktické oddělení bych navrhovala i v případě, ţe zůstane aktuální čtyřčlánková
soustava.
3.2 Zařazování a přeřazování ve výkonu trestu
V současnosti, jak jiţ bylo zmíněno, rozhoduje o zařazení a případném přeřazení od-
souzeného soud. Činí tak výhradně na základě trestněprávních kritérií (těmi jsou: a) osoba
odsouzeného, jeho kriminální minulost, b) povaha a závaţnost spáchaného trestného činu, c)
výměra uloţeného TOS).38
Pouhá povaha a závaţnost TČ, výměra TOS a recidiva pachatele
ale nemusí dostatečně přesně vyjadřovat povahu a stupeň narušení pachatele a jeho následnou
moţnost nápravy.39
Kromě odsouzeného, kterému byl uloţen výjimečný trest, můţe soud za-
řadit pachatele TČ v podstatě do jakéhokoli typu věznice (§ 56 TZ). Podle zkušeností Vězeň-
ské sluţby ale soudy přistupují k zařazování rozdílně. Obdobně rizikoví pachatelé s téměř
stejnou charakteristikou osobnosti a délkou trestu se pak nacházejí v odlišných typech věz-
nic.40
Do věznice s ostrahou jsou např. zařazování i méně rizikoví odsouzení, kteří jsou tres-
táni za opakovanou bagatelní trestnou činnost. Soudy podle kritiky nemůţou z podkladů, kte-
ré jsou jim dostupné, dostatečně zhodnotit kriminogenní a bezpečnostní hlediska. Vězeňská
sluţba pak musí jako důsledek soudcovského zařazování realizovat několikanásobně vyšší
počet identických programů, aby bylo zaručeno individuální působení. Vedle toho je procesu
přeřazování vytýkán příliš formální přístup. Kaţdoročně soudy projednávají bezmála 2 tisíce
36 dle informací poskytnutých zaměstnancem věznice Mírov
37 Vězeňská sluţba České republiky. Zaměstnávání odsouzených [online]. vscr.cz, 4. května 2016 [cit. 10. června
2016]. Dostupné na <http://www.vscr.cz/veznice-olomouc-43/informacni-servis-1602/zamestnavani-416/>. 38
PÚRY, František. In ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník I. Obecná část (§ 1 - 139). 2. vydání. Praha: C. H.
Beck, 2012, s. 762 - 763. 39
Tamtéţ, s. 771. 40
Ministerstvo znovu navrhuje redukci typů věznic ze čtyř na dva [online]. ceska-justice.cz, 21. května 2015 [cit.
10. června 2016]. Dostupné na <http://www.ceska-justice.cz/2015/05/ministerstvo-znovu-navrhuje-redukci-
typu-veznic-ze-ctyr-na-dva/>.
22
ţádostí o přeřazení, při kterých ale stejně vycházejí jen z podkladů poskytnutých Vězeňskou
sluţbou. Soudy jsou tak zahlceny agendou, která je vnímána jako obtíţ.41
Vládou navrhované řešení by mělo být následující: Do nových dvou typů věznic bude
nadále zařazovat soud. Případné přeřazování taktéţ zůstane teoreticky v jeho pravomocích.
Teoreticky říkám z toho důvodu, ţe o velké většině faktického přeřazení bude rozhodovat
Vězeňská sluţba, protoţe v prvním typu věznice, která má být rozdělena do třech oddílů, bu-
de více neţ 90 %42
současné vězeňské populace.43
Domnívám se ale, ţe vytváření nové sou-
stavy pro zvýšení pravomocí VS ČR je nadbytečné.
Souhlasím s tím, ţe soudci, ač jsou ve svém oboru odborníci, nemají dostatečné vzdě-
lání ve vědách zkoumajících osobnost pachatele. Obţalovaného mají moţnost pozorovat jen u
nařízených jednání, a to v omezené míře. Při zkoumání, jak sjednotit rozhodnutí soudů, jsem
se z počátku zabývala moţností vytvořit metodiku, s jejíţ pomocí by soudci efektivněji zařa-
zovali odsouzené osoby. Dospěla jsem ale k závěru, ţe by její vytvoření bylo polovičním ře-
šením vyţadujícím další nároky na soudce. Navíc by se na jejím zpracování museli podílet i
odborníci z mimosoudního prostředí a to by představovalo zásah do nezávislosti moci soudní.
Domnívám se tedy, ţe by o zařazování odsouzených měla z důvodu efektivnosti rozhodovat
sama VS ČR. Respektive její komise, která by se po dostatečné době pozorování odsouzeného
shodla na jeho zařazení do určitého typu věznice.
První veřejný ochránce práv Otakar Motejl ve své publikaci označuje soudcovské roz-
hodování o přeřazení za pouhé reprodukování a zformalizování názoru Vězeňské sluţby.44
Vydání takového rozhodnutí předchází ještě dle § 324 TŘ povinnost nařídit veřejné zasedání
a vyslechnout odsouzeného. Na základě předchozího by podle mě i v rozhodování o přeřazení
měla hrát primární roli VS ČR. Zaměstnanci VS, kteří jsou s odsouzenými téměř v denním
styku, dokáţou nejlépe zhodnotit jejich plnění programu zacházení a celkové chování. Soudní
rozhodování představuje nadbytečný proces.
Postup, kdy o vnější diferenciaci rozhoduje soud, je podle zahraničních zkušeností jiţ
překonaný a měl by být nahrazen metodou hodnocení rizik a potřeb pachatele. Česká republi-
41 sněmovní tisk ze dne 31. srpna 2015, č. 588, důvodová zpráva, s. 9 - 10
42 Vyvozeno na základě aktuálních statistických údajů VS ČR. (Vězeňská sluţba České republiky. Rychlá fakta
[online]. vscr.cz, 9. března 2016 [cit. 15. června 2016]. Dostupné na <http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-
19/informacni-servis/rychla-fakta/>.) 43
sněmovní tisk ze dne 31. srpna 2015, č. 588, důvodová zpráva, s. 11 - 12 44
MOTEJL, Otakar a kol. Sborník stanovisek veřejného ochránce práv: Vězeňství. 1. vydání. Praha: Wolters
Kluwer ČR, a.s., 2010, s. 11.
23
ka patří v evropském měřítku mezi poslední země, které tento postup aplikují.45
Např. ve Vel-
ké Británii, Itálii, Nizozemsku, sousedním Rakousku, Německu a skandinávských zemích je
rozhodování o zařazování a přeřazování svěřeno orgánům vězeňské správy. Je vyzdvihována
především pruţnost a efektivnost tohoto systému, ke které přispívá metoda posuzování rizik a
potřeb.46
Ta byla v České republice zavedena v podobě prediktivního nástroje SARPO47
.
Myslím si, ţe jeho existence představuje podstatný základ, který má spolu s přenesením zařa-
zovací a přeřazovací pravomoci vysoký potenciál zefektivnit fungování českého vězeňství.
Uvědomuji si, ţe rozhodování o zařazení (a o přeřazení) je v podstatě rozhodováním o
trestu, které by měl činit soud (čl. 90 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republi-
ky). Tento argument byl také hlavním důvodem, proč Ústavní soud České republiky v roce
1994 zrušil ustanovení § 9 a § 9a zákona č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve
znění zákona č. 294/1993 Sb., ve kterých bylo nově stanoveno, ţe o přeřazování odsouzených
z jednoho typu věznice do druhé rozhoduje ředitel věznice a přezkum tohoto správního roz-
hodnutí se svěřuje okresním soudům. Parlament ČR argumentoval, ţe důvodem aktualizované
právní úpravy bylo neosvědčené rozhodování soudů, které nebylo adekvátní a pruţné. Záro-
veň však zákonodárci chtěli vyhovět poţadavkům dělby moci a v ustanovení § 9a stanovili, ţe
odsouzený, jehoţ postavení ve výkonu trestu bylo rozhodnutím ředitele věznice zhoršeno, se
můţe domáhat soudní ochrany. Ústavní soud ale ve svém nálezu uvedl, ţe trest má nejen svou
kvantitativní dimenzi, ale i kvalitativní, která vypovídá o tom, v jakém rozsahu a jakým způ-
sobem je zasaţena lidská svoboda a důstojnost. Jak rozhodnutí původní (o zařazení), tak od-
vozené (o přeřazení) je třeba povaţovat za rozhodnutí o trestu. Moţný soudní přezkum Ús-
tavní soud označil za nedostatečný, protoţe se soud dostává k rozhodování o způsobu výkonu
trestu nejdříve a výlučně aţ jako soud druhého stupně.48
Tento nález zdůrazňující exkluzivitu
soudního rozhodování, označil Otakar Motejl za do jisté míry absurdní. Vnitřní diferenciace
řízená VS ČR můţe mít podle jeho poznatků dalekosáhlejší důsledky neţ vnější diferenciace
45 KARABEC, Zdeněk. Trestní politika – vstup do problematiky. In VANDUCHOVÁ, Marie, GŘIVNA, Tomáš
(ed). Pocta Otovi Novotnému k 80. narozeninám. Praha: ASPI, 2008, s. 102. 46
SOLNAŘ, Vladimír, VANDUCHOVÁ, Marie. Systém českého trestního práva. III. Tresty a ochranná
opatření. Praha: Novatrix, s. r. o., 2009, s. 73. 47
Podrobněji: JIŘIČKA, Václav a kol. Hodnocení kriminogenních rizik a potřeb odsouzených nástrojem SAR-
PO. Soudce, 2013, roč. XV, č. 10, s. 5 - 10. 48
nález Ústavního soudu ze dne 30. listopadu 1994, sp. zn. Pl. ÚS 5/94, bod III., IV.
24
soudem. Zařazení do I. či III. prostupné skupiny vnitřní diferenciace můţe být totiţ důleţitější
neţ to, zda je odsouzený zařazen do věznice s ostrahou či zvýšenou ostrahou.49
Domnívám se, ţe nelze zarputile lpět na podmínce soudcovského rozhodování o pře-
řazení, pokud se stalo pouhým formálním potvrzováním jiţ vyslovených závěrů. Je ale samo-
zřejmě potřeba, aby odsouzení měli moţnost vyuţít opravných prostředků a veškerých svých
práv. Současně jestliţe z předloţených závěrů vyplývá, ţe soudcovské zařazování negativně
ovlivňuje chod vězeňského systému, domnívám se, ţe je v zájmu celé společnosti spíše zvýšit
šance odsouzených na reintegraci, neţ setrvávat u stávajícího neefektivního (leč z hlediska
dělby moci řádného) postupu. Jednotlivé typy věznic se liší způsobem vnějšího střeţení a za-
jišťováním vnitřní bezpečnosti, nikoliv však rozsahem práv a povinností.50
Jestliţe se tedy
práva vězněných osob v jednotlivých typech věznic neliší, nevidím důvod, proč by o zařazení
nemohla rozhodovat VS ČR.
Pokud by obě zmíněné pravomoci byly přeneseny na VS ČR, ztrácelo by smysl opě-
tovně umoţnit přezkum rozhodnutí soudům. Ministerstvo spravedlnosti počátkem měsíce
června vzneslo návrh, ţe by zastoupilo roli odvolacího orgánu.51
Domnívám se, ţe tuto pro-
blematiku bude potřeba podrobit hlubší diskuzi a najít řešení, které by minimalizovalo moţný
korupční potenciál VS ČR a zároveň opětovně nezatíţilo soudy.
Jestliţe se však v právní sféře na toto nezmění názor, přikláním se k nově navrhované
restrukturalizaci vězeňského systému. Tedy existenci pouhých dvou typů věznic, kdy v prv-
ním typu bude 90 % vězeňské populace a VS ČR si ji dále zařadí dle potřebných hledisek,
aniţ by tím bylo zasahováno do vyţadované pravomoci soudů.
49 MOTEJL, Otakar a kol. Sborník stanovisek veřejného ochránce práv: Vězeňství. 1. vydání. Praha: Wolters
Kluwer ČR, a.s., 2010, s. 11. 50
KALVODOVÁ, Věra. Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody. Komentář. Praha: Wolters
Kluwer ČR, a. s., 2012, s. 43. 51 Změna v organizaci věznic vázne, poslancům se nelíbí přílišný vliv ředitelů [online]. ceska-justice.cz, 8. červ-
na 2016 [cit. 15. června 2016]. Dostupné na <http://www.ceska-justice.cz/2016/06/zmena-v-organizaci-veznic-
vazne-poslancum-se-nelibi-prilisny-vliv-reditelu/>.
25
3.3 Soukromé věznice
Soukromý sektor se jiţ v současnosti podílí na výkonu trestu odnětí svobody. Pře-
váţně se však jedná o činnost podpůrnou, umoţňující realizaci samotného výkonu trestu
(např. údrţba a opravy budov a pozemků, zásobování potravin, materiálu, či zajišťování vzdě-
lání). Největší přispění soukromého sektoru můţeme vidět především ve vytváření pracovních
pozic pro vězněné osoby. Jinak je ale výkon vězeňství zcela v rukou státu. To s sebou přináší
taktéţ určité nevýhody, na něţ kritici tohoto způsobu vedení aktivně upozorňují a navrhují
svěřit výkon trestu soukromým firmám, které nejsou tak svázané zákonem a mohly by snáze
problémy (čítající zejména přeplněnost a finanční nákladnost) řešit.
Mezi nejčastější argumenty patří, ţe řízení vězeňského systému státem je neefektivní,
rigidní a finančně náročné. Naproti tomu soukromé firmy nejsou svázané ţádnými omezení-
mi, nemají taxativně vymezené úlohy a předepsané základní cíle. Neovlivňuje je taktéţ fluk-
tuace zaměstnanců či řídících pracovníků v důsledku změn politické situace. Cílem kaţdé
firmy je efektivní fungování bez plýtvání financí.52
V současné právní úpravě se hovoří o
moţnosti zapojení soukromého sektoru pouze v jednom ustanovení, a to v § 13 ZVTOS, který
se týká místa výkonu trestu. Dle jeho znění můţe ministr zřídit věznici i v jiném objektu, neţ
který je ve správě Vězeňské sluţby, pokud s tím vlastník takového objektu souhlasí a uzavře
smlouvu o zřízení věcného břemene. Objekt, ve kterém je věznice zřízena, spravuje a provo-
zuje vlastník objektu na základě smlouvy uzavřené s Vězeňskou sluţbou. Vězeňská sluţba
však odpovídá za střeţení, zacházení s odsouzenými a dodrţování zákonných podmínek vý-
konu trestu. V těchto objektech rovněţ provádí státní stavební dohled. V ţádném jiném usta-
novení zákon výslovně nepočítá s participací soukromého sektoru. Ač nelze popřít jisté výho-
dy plynoucí z firemního způsobu vedení, je potřeba se zabývat mírou participace soukromní-
ka a jeho vlivem na plnění účelu výkonu trestu.
Šramel rozlišuje 5 základních modelů privatizovaného vězeňského systému, které
představují odstupňovanou škálu účasti: model soukromých sluţeb, model soukromé výstav-
by, model soukromého řízení, model převzetí soukromou firmou a model soukromého vlast-
nictví a provozování.53
Ve většině případů si ale stát ponechává základní odpovědnost za sa-
52 ŠRAMEL, Bystrík. Privatizácia väzenského systému: áno alebo nie? Trestní právo, 2015, č. 1, s. 32.
53 ŠRAMEL, Bystrík. Privatizácia väzenského systému: áno alebo nie? Trestní právo, 2015, č. 2, s. 27.
26
motné odnětí svobody a zprošťuje se většiny závazků spojených s výkonem trestu.54
Je
nicméně otázkou, do jaké míry se slučuje zájem na efektivním podnikovém řízení a výkonu
citlivé oblasti odnětí svobody.
Odpověď na tuto otázku mohou poskytnout zahraniční zkušenosti. Jako inspirační
zdroj jsou typicky uváděny Spojené státy americké. Soukromé věznice existují ale i v Austrá-
lii, Jihoafrické republice, na Novém Zélandu a v některých evropských státech - např. Francii,
Belgii, Estonsku a Velké Británii. Kaţdá země přistupuje k ingerenci soukromého sektoru
odlišným způsobem.55
Chtěla bych se zaměřit především na negativa soukromých věznic,
která je potřeba předem důkladně zhodnotit. Spojené státy americké mají s provozováním
soukromých věznic dlouholeté zkušenosti, a proto budu prezentovat informace právě z této
země.
Ještě v roce 2004 byly v USA 4 soukromé věznice, dnes je to jiţ překvapivých 100.
Přestoţe však statisticky kriminalita klesá, vězeňská populace stále roste. Za příčinu lze ozna-
čit masivní rozmach vězeňského průmyslu. Pro soukromníka představuje zaměstnávání vězňů
vysoké finanční úspory a pro vězení důleţitý příjem. Toho začaly vyuţívat i světové korpora-
ce typu Boeing, Motorola, Microsoft a mnoho dalších. Soukromé věznice dostávají od státu
na kaţdého vězně fixní částku, nezávisle na reálných provozních výdajích. Pokud k tomu
přičteme zisky od soukromníků za zaměstnávání vězňů, můţe být provozování soukromé
věznice v USA velmi výnosným byznysem.56
Soukromníci nechtějí o levné pracovní síly při-
jít, a tak se spojují s majiteli věznic a společně vytvářejí vězeňsko-průmyslový komplex. Ten
vyvíjí silnou lobby za zavírání co největšího mnoţství lidí na co nejdelší dobu.57
Jedná se o
velmi provázaný systém, který v podstatě ţiví sám sebe.58
A i kdyţ můţe soukromá věznice
zpočátku přinést některé výhody (např. rychlé sníţení přeplněnosti věznic a nákladů na výkon
trestu), jsou podle mě klíčové výsledky dlouhodobého fungování. Jak je ale patrno z americ-
kého příkladu, primární účel trestu můţe být v průběhu let ohroţen upřednostňovanými sou-
kromými zájmy.
54 NAVRÁTILOVÁ, Jana. Výkon trestu odnětí svobody v nestátních objektech. In VANDUCHOVÁ, Marie,
GŘIVNA, Tomáš (ed). Pocta Otovi Novotnému k 80. narozeninám. Praha: ASPI, 2008, s. 210. 55
ŠRAMEL, Bystrík. Privatizácia väzenského systému: áno alebo nie? Trestní právo, 2015, č. 1, s. 34. 56
Tamtéţ 57
SUŠÁNKA, Václav. Soukromá věznice - lék na problémy vězeňství? České vězeňství, 2005, č. 5, s 21. 58
PELAEZ, Vicky. The prison industry in the United States: Big Business or new form of slavery? [online].
globalresearch.ca, 31. března 2014 [cit. 10. června 2016]. Dostupné na <http://www.globalresearch.ca/the-
prison-industry-in-the-united-states-big-business-or-a-new-form-of-slavery/8289>.
27
Mezinárodní studie z roku 2013 se zabývala přínosem soukromých věznic právě z
dlouhodobého hlediska a dospěla k závěru, ţe si nevedou o nic lépe, neţ veřejné věznice.
Věznice negarantovaly sníţení nákladů a spíše podněcovaly poptávku po vězeňské populaci.
Podle autora je primárním problémem privatizace tendence podřizovat vše jednomu cíli - a to
dosaţení maximálních profitů. To vede ke snaze uvězňovat co největší počet lidí za co nej-
menší náklady (spojené se sniţováním platového ohodnocení zaměstnanců a celkově posky-
továním méně kvalitních sluţeb).59
Jak dodává Šramel, historické zkušenosti potvrdily, ţe
zavedení trhového mechanismu vedlo k politické manipulaci60
, korupci a zneuţívání odsou-
zených. Od soukromých entit totiţ nelze očekávat, ţe budou pouhou pasivní součástí. Ty se
naopak dle praxe projevují jako agresivní trhoví hráči, kteří se dokáţou adaptovat na různé
situace.61
Oblast výkonu trestu je ale specifická tím, ţe je v ní zasahováno do lidských svobod
a nelze tak podle mého názoru dosáhnout očekávaných výsledků jako u běţné soukromopráv-
ní korporace. Tam se firma v podstatě nemusí ohlíţet na své personální sloţení. Kdeţto indi-
viduální přístup je ve vězeňství klíčový. Efektivnost vězeňského systému je potřeba hodnotit
mírou recidivy (a nikoliv na základě finančních úspor). Zájem soukromníka se však bude dle
mého názoru ve finále vţdy týkat pouze financí.
Česká republika jiţ jednu poměrně krátkou a povrchní zkušenost se soukromou vězni-
cí má. Návrh vybudovat první soukromou věznici byl po letech příprav schválen vládou v
roce 2008. V roce 2011 byl projekt pozastaven, aniţ by se do té doby zahájila její výstavba.
Odůvodněním bylo, ţe se sníţila naléhavost výstavby a situace se dá řešit jinými alternativa-
mi. Ovšem jen za samotné poradenství bylo vyplaceno 25 milionů korun.62
Otázkou zůstává,
zda se jedná jiţ o důsledek soukromého lobbingu, či zda byly náklady odůvodněné. V nově
59 MASON, Cody. International growth trends in prison privatization [online]. sentencingproject.org, září 2013
[cit. 10. června 2016], s. 11-12. Dostupné na <http://sentencingproject.org/wp-
content/uploads/2015/12/International-Growth-Trends-in-Prison-Privatization.pdf>. 60
Vedle lobbingu politiků docházelo i k silnému ovlivňování části odborné veřejnosti, konkrétně akademiků. V
USA byly odhaleny případy, kdy významní vysokoškolští profesoři propagující privatizaci vězeňského systému
přiznali, ţe byli financováni významnými firmami, pro které záměrně zkreslovali výsledky výzkumu ve pro-
spěch privatizace. (ŠRAMEL, Bystrík. Privatizácia väzenského systému: áno alebo nie? Trestní právo, 2015, č.
2, s. 30.) 61
ŠRAMEL, Bystrík. Privatizácia väzenského systému: áno alebo nie? Trestní právo, 2015, č. 1, s. 34. 62
MENZELOVÁ, Kateřina. Další fiasko PPP projektu: 25 milionů na věznici, která nebude [online].
ceskapozice.lidovky.cz, 5. srpna 2012 [cit. 10. června 2016]. Dostupné na <http://ceskapozice.lidovky.cz/dalsi-
fiasko-ppp-projektu-25-milionu-za-veznici-ktera-nebude-p42-/tema.aspx?c=A120801_044441_pozice_74285>.
28
vydané Koncepci vězeňství do roku 2025 její autoři ale opět navrhují větší provázání soukro-
mého a veřejného sektoru.63
Po zhodnocení přednesených argumentů se domnívám, ţe výstavba soukromé věznice
v České republice není vhodná. “Svěření vězeňského systému do rukou soukromých subjektů
by mohlo být v zemi, kde je propojení různých finančních skupin se státním sektorem veřejným
tajemstvím, velmi nebezpečné.”64
Osobně jsem přesvědčena, ţe ve výkonu trestu odnětí svo-
body by měl mít dominantní postavení stát. Právě on uplatňuje veřejnou moc vůči odsouze-
ným, kteří mají po dobu výkonu trestu omezeny nebo pozastaveny některé ze základních práv
a svobod.65
Se zapojením soukromého sektoru souhlasím pouze v oblasti zajišťování sluţeb
pro věznice.
3.4 Přeplněnost věznic
Před prezidentskou amnestií z ledna roku 2013 se ve věznicích nacházelo 22 644 osob.
Z nich bylo téměř 6 500 propuštěno.66
Pokud se podíváme na statistický údaj za květen roku
2016, zjistíme, ţe v současnosti je ve věznicích 22 000 osob.67
O přínosu tohoto hromadného
omilostnění z dlouhodobého hlediska lze tedy nesporně pochybovat. Podle předsedy Okresní-
ho soudu Praha - západ bylo jiţ od počátku zřejmé, ţe nejde o systémové řešení přeplněnosti
věznic, ale o pouhé odsunutí problému na později.68
Jaký krok má tedy potenciál ovlivnit opě-
tovnou přeplněnost věznic? Jako moţnost se nabízí rekonstrukce stávajících věznic nebo vý-
stavba nových, a to i tzv. soukromých, o kterých jsem pojednávala v předchozí kapitole. Dle
63 Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Koncepce vězeňství do roku 2025 [online]. ceska-justice.cz, [cit.
10. června 2016], s. 142. Dostupné ke staţení na <http://www.ceska-justice.cz/2016/01/pelikan-predstavil-
koncepci-vezenstvi-kasacni-stiznost-proti-rozhodnuti-soudu-o-dohnalovi-nepoda/>. 64
ŠRAMEL, Bystrík. Privatizácia väzenského systému: áno alebo nie? Trestní právo, 2015, č. 2, s. 31 - 32. 65
NAVRÁTILOVÁ, Jana. Výkon trestu odnětí svobody v nestátních objektech. In VANDUCHOVÁ, Marie,
GŘIVNA, Tomáš (ed). Pocta Otovi Novotnému k 80. narozeninám. Praha: ASPI, 2008, s. 215. 66
Vězeňská sluţba České republiky. Informace o stavu a složení vězeňské populace v České republice za měsíc
leden 2013 [online]. vscr.cz, 11. února 2013 [cit. 10. června 2016], s. 2. Dostupné na
<http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/19/file/správn%C3%AD/statistiky/Měs%C3%ADčn%C3%AD%20
statistické%20hlášen%C3%AD%20/2013/MSH01-2013.pdf>. 67
Vězeňská sluţba České republiky. Informace o stavu a složení vězněných osob ve vazebních věznicích,
věznicích a ústavech pro výkon zabezpečovací detence Vězeňské služby České republiky za měsíc květen 2016
[online]. vscr.cz, 14. června 2016 [cit. 15. června 2016], s. 2. Dostupné na
<http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/19/file/správn%C3%AD/statistiky/Měs%C3%ADčn%C3%AD%20
statistické%20hlášen%C3%AD%20/2016/MSH05-2016.pdf>. 68
FRANC, Petr. Nevyužitá šance, aneb proč jsou po třech letech věznice opět přeplněné [online]. epravo.cz, 9.
února 2016 [cit. 5. června 2016]. Dostupné na <http://www.epravo.cz/top/efocus/nevyuzita-sance-aneb-proc-
jsou-po-trech-letech-veznice-opet-preplnene-
100442.html?utm_medium=email&utm_source=newsletter&utm_campaign=novinky-epravo-cz-9-2-2016>.
29
mého názoru se ale nejedná o efektivní řešení. Stanovisko Evropského výboru pro zabránění
mučení a nelidskému či poniţujícímu zacházení nebo trestání dokládá, ţe některé země, které
se snaţily problém přeplněnosti řešit výstavbou nových věznic, se následně potýkaly se zvy-
šující se vězeňskou populací, která úměrně rostla s další kapacitou.69
Podle mě je potřeba se
zaměřit spíše na trestněprávní politiku státu. Jedině změna systému můţe dle mého názoru
ovlivnit výši vězeňské populace z dlouhodobého hlediska.
Nejprve bych se ráda vyjádřila ke krátkodobým trestům. Z 18 850 osob, které byly v
roce 2015 odsouzeny k trestu odnětí svobody, byl 5 528 z nich uloţen trest do 1 roku. Ze sta-
tistických údajů za poslední 4 roky je patrná vzrůstající tendence ukládání trestů v této dél-
ce.70
Odborníci se ale neshodují na tom, jak dlouhé odnětí svobody lze povaţovat za krátko-
dobý trest. Existují návrhy tří, šesti, devíti, ale i dvanácti měsíců odnětí svobody.71
Do jaké
míry funguje výchovná funkce trestu u krátkodobých odnětí svobody, je stále předmětem dis-
kuze. Jak jsem jiţ uvedla v 1. kapitole, přikláním se spíše k té části odborné veřejnosti, která
tvrdí, ţe u trestu kratšího šesti měsíců nelze očekávat splnění účelu výkonu trestu.72
Mezi léty
1998 - 2000 proběhl v České republice výzkum, který potvrdil odborná stanoviska, ţe krátko-
dobé nepodmíněné tresty odnětí svobody nedokáţou zabránit rozvoji kriminálního chování.
Ze zkoumaného vzorku osob se jich téměř 90 % dopustilo recidivy. Státní zástupci, soudci,
ředitelé věznic a probační úředníci účastnící se tohoto výzkumu shodně označili za nejniţší
výměru, která ještě splňuje účel trestu, délku šesti měsíců.73
V loňském roce bylo na 6 měsíců
nepodmíněného odnětí svobody odsouzeno více neţ 1 300 osob.74
Pokud by těmto osobám
byl uloţen alternativní trest, sice by to samo o sobě razantně nezlepšilo přeplněnost, ale spolu
s dalšími opatřeními je zde jiţ větší potenciál. Navrhovala bych tedy vloţit do Trestního zá-
koníku ustanovení, ţe se za nejkratší délku trestu odnětí svobody povaţuje 6 měsíců.
Pokud jsem v předchozím odstavci zmínila alternativní tresty, myslím si, ţe u trestu
domácího vězení je zapotřebí upozornit na stálou neexistenci elektronického monitoringu. Jiţ
69 Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či poniţujícímu zacházení nebo trestání. Standardy CPT.
[online]. cpt.coe.int, 2002 [cit. 15. června 2016]. Dostupné na <http://www.cpt.coe.int/lang/cze/cze-
standards.pdf>. 70
Vězeňská sluţba České republiky: Statistická ročenka vězeňské služby České republiky 2015…, s. 86. 71
SOLNAŘ, Vladimír, VANDUCHOVÁ, Marie. Systém českého trestního práva. III. Tresty a ochranná
opatření. Praha: Novatrix, s. r. o., 2009, s. 54. 72
ROZUM, Jan. Vybrané problémy sankční politiky. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2005, s.
95. 73
Tamtéţ, s. 58. 74
Vězeňská sluţba České republiky: Statistická ročenka Vězeňské služby České republiky 2015…, s. 86.
30
od roku 2010, kdy byl tento druh trestu zaveden, se Ministerstvo spravedlnosti stále neúspěš-
ně pokouší uvést monitorovací systém do praxe.75
Soudci si stěţují, ţe bez elektronických
náramků nemá smysl trest domácího vězení ukládat, protoţe jej odsouzení jednoduše obchá-
zejí.76
Elektronický monitoring by nejen zvýšil počty odsouzených s uloţeným trestem domá-
cího vězení a podpořil tím vyuţívání alternativních trestů, ale podle některých odborníků by
mohl ulevit i vazebním věznicím. Konkrétně by jím měla být nahrazena tzv. útěková vazba.77
Dle mého názoru je ale vyuţití elektronického monitoringu u útěkové vazby diskutabilní a
muselo by být vţdy individuálně posuzováno.
Vedle uvedeného bych chtěla ještě poukázat na ukládání trestu odnětí svobody za TČ
zanedbání povinné výţivy (§ 196 TZ). V loňském roce bylo více neţ 1 200 osob neplnících
svou vyţivovací nebo zaopatřovací povinnost odsouzeno k trestu odnětí svobody.78
Oslovení
soudci a státní zástupci se ale ve velké míře shodují, ţe by měl být tento TČ dekriminalizo-
ván. Jedná se podle nich o typicky civilní spor, jehoţ vyšetřování představuje značnou část
činnosti policie. Reálná vymahatelnost je ale ve vězení velmi nízká (i vzhledem k aktuální
míře zaměstnanosti)79
, je proto odborníky navrhováno, aby bylo nezaplacené výţivné vymá-
háno exekučně.80
Domnívám se, ţe pokud není pro odsouzeného, který v civilním ţivotě ne-
plnil své povinnosti, ve věznici jistota práce, míjí se trest účinkem. Přikláněla bych se tedy k
úplné dekriminalizaci nebo alespoň k moţnosti ukládat pouze alternativní tresty. Tento krok
by jistě pomohl přeplněným věznicím.
Naopak nesouhlasný pohled mám na návrh Ministerstva spravedlnosti automaticky
podmíněně propouštět odsouzené s uloţeným trestem odnětí svobody do 3 let po vykonání
třetiny trestu.81
Přikláním se k názoru Nejvyššího státního zástupce, ţe by tento krok mohl
vést k inflaci přísných trestů. Pokud by totiţ soudci věděli, ţe bude odsouzený po jedné třeti-
75 Vězeňská sluţba České republiky. Elektronický monitoring odsouzených [online]. vscr.cz, 3. března 2010 [cit.
15. června 2016]. Dostupné na <http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/rychla-fakta/>. 76
SCHEINOST, Miroslav a kol. Sankční politika pohledem praxe. Praha: Institut pro kriminologii a sociální
prevenci, 2014, s. 104. 77
Válková chce elektronické náramky i místo vazby. Žalobci souhlasí [online]. zpravy.idnes.cz, 30. ledna 2015
[cit. 15. června 2016]. Dostupné na <http://zpravy.idnes.cz/helena-valkova-naramky-nahrada-vazby-domaci-
vezeni-fwx-/domaci.aspx?c=A150129_192413_domaci_aba>. 78
Vězeňská sluţba České republiky: Statistická ročenka Vězeňské služby České republiky 2015…, s. 95. 79
Vězeňská sluţba České republiky. Rychlá fakta [online]. vscr.cz, 9. března 2016 [cit. 15. června 2016].
Dostupné na <http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/rychla-fakta/>. 80
SCHEINOST: Sankční politika pohledem praxe…, s. 60. 81
Automatické propuštění vězňů může výrazně zvýšit kriminalitu [online]. moravskoslezsky.denik.cz, 21. března
2012 [cit. 15. června 2016]. Dostupné na <http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/automaticke-
propousteni-veznu-muze-zvysit-kriminalitu-20120321.html>.
31
ně výkonu trestu propuštěn, pravděpodobně by je to nutilo ukládat tvrdší tresty.82
Podle soud-
ců by tento krok mohl vést k nárůstu drobné majetkové kriminality a trest by ztratil výchovný
účinek.83
82 ZEMAN: Vězni by mohli vyrábět nábytek do justičních kanceláří [online]. tyden.cz, 27. března 2012 [cit. 15.
června 2016]. Dostupné na <http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/politika/zeman-vezni-by-mohli-vyrabet-
nabytek-do-justicnich-kancelari_229452.html>. 83
Automatické propuštění vězňů může výrazně zvýšit kriminalitu [online]. moravskoslezsky.denik.cz, 21. března
2012 [cit. 15. června 2016]. Dostupné na <http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/automaticke-
propousteni-veznu-muze-zvysit-kriminalitu-20120321.html>.
32
4. Zaměstnávání odsouzených
Věznice jako totalitní instituce “pohlcuje” vězně na 24 hodin denně. Ţivot v ní je for-
málně řízený, do detailů propracovaný, a tím také bohuţel vzbuzující falešný pocit stability a
bezpečí. Tento vězeňský izolacionismus je ale nutné překonat a připravit vězně na ţivot po
propuštění bez vyţadované disciplíny a řádu.84
Právě práce pomáhá odsouzeným vštěpovat si
návyky, rozvíjet osobnost a převzít určitou míru odpovědnosti za své chování.85
Pracovní za-
řazení dle mého názoru představuje více neţ jen smysluplnou náplň času ve vězení. Získané
pracovní zkušenosti můţou po propuštění usnadnit návrat do společnosti a vydělané peníze
umoţňují odsouzeným splatit, či alespoň sníţit objem svých dluhů. A to má dle mého názoru
nepochybný vliv na jejich recidivu.
Cílem této kapitoly je analýza současného stavu zaměstnanosti odsouzených, vytyčení
největších problémů a představení návrhů, které by dle mého názoru zefektivnily fungování
systému. Výsledky teoretického zkoumání jsou poté doplněny o praktický výzkum mezi věz-
něnými osobami, s jehoţ výsledky se můţe čtenář seznámit v 5. kapitole.
4.1 Aktuální stav zaměstnanosti ve věznicích
Podle statistické ročenky Vězeňské sluţby bylo v roce 2015 zaměstnáno všemi for-
mami práce86
průměrně 8 238 osob z celkového počtu 14 972 odsouzených způsobilých k
vykonávání práce. Oproti předchozímu roku87
došlo k poklesu reálné zaměstnanosti z 60,97
% na 55,02 %. Zvýšil se sice průměrný počet odsouzených zaměstnaných jednotlivými for-
mami práce, ale zároveň vzrostl i počet odsouzených způsobilých k vykonávání práce o více
neţ 2 tisíce, coţ v celkovém měřítku znamená sníţení reálné zaměstnanosti.88
Z přiloţené
84 HÁLA, Jaroslav. Teorie a praxe vězeňství I: Prevence mimořádných událostí ve výkonu vazby. České
Budějovice: Jihočeská univerzita, 1996, s. 15. 85
Podrobněji: HALUZOVÁ, Soňa, BLANDA, Robert. Při práci utíká trest rychleji. České vězeňství, 2009, č. 2,
s. 14, 16. 86
pracoviště ve vnitřním provozu, vlastní výroba, provozovny Střediska hospodářské činnosti, práce u podnika-
telských subjektů nebo zaměstnáváni ostatními formami – ve vzdělávacích a terapeutických programech a při
pracích pro zajištění běţného provozu věznice 87
Vězeňská sluţba České republiky. Statistická ročenka vězeňské služby České republiky 2014 [online]. vscr.cz,
[cit. 20. března 2016], s. 33. Dostupné na
<http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/19/file/správn%C3%AD/statistiky/Statistické%20ročenky/Rocenka
_2014.pdf>. 88
Vězeňská sluţba České republiky. Statistická ročenka Vězeňské služby České republiky 2015 [online]. vscr.cz,
[cit. 5. června 2016], s. 36. Dostupné na
<http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/19/file/správn%C3%AD/statistiky/Statistické%20ročenky/Ročenka
_2015.pdf>.
33
tabulky, kterou jsem vytvořila z informací obsaţených ve statistických ročenkách z let 2006 -
201589
, je moţné vyčíst, ţe se reálná zaměstnanost po nárůstu v roce 2007 stabilně pohybuje
kolem 60 % s větším výkyvem v roce 2013, který byl ovlivněn amnestií prezidenta republiky,
jíţ došlo k propuštění více nezaměstnaných osob neţ pracovně zařazených, a s 5% rozdílem
oproti loňskému roku způsobeným zvýšením počtu vězněných osob.
Jiţ v tuto chvíli bych ráda vyjádřila svůj názor týkající se způsobu hodnocení
zaměstnanosti. Mezi zaměstnané jsou samozřejmě zařazeni odsouzení pracující ve vnitřním
provozu, vlastní výrobě, v provozovnách Střediska hospodářské činnosti a u podnikatelských
subjektů. Současně jsou ale za zaměstnané povaţováni odsouzení zajišťující bezplatně
89 Vězeňská sluţba České republiky. Statistické ročenky Vězeňské služby České republiky 2006 - 2015 [online].
vscr.cz, [cit. 5. června 2016]. Dostupné na <http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-
servis/statistiky-a-udaje-103/statisticke-rocenky-1218/statisticke-rocenky-vezenske-sluzby>.
reálná zaměstnanost
počet pracujících od-
souzených
počet odsouzených způso-
bilých k výkonu práce
2006 46,87 % 6 262 13 359
2007 59,21 % 7 737 13 066
2008 60,09 % 8 233 13 701
2009 57,99 % 8 525 14 701
2010 62,35 % 9 417 15 103
2011 59,63 % 9 630 16 151
2012 58,83 % 9 890 16 812
2013 67,60 % 7 901 11 688
2014 60,97 % 7 785 12 769
2015 55,02 % 8 238 14 972
34
kaţdodenní chod věznice a pro mě velmi překvapivě i odsouzení zařazení do vzdělávacích a
terapeutických programů. Za předpokladu, ţe bychom za zaměstnané povaţovali jen osoby,
které vykonávají určitou činnost za peníze, reálná zaměstnanost by dosahovala necelých 40
%.90
Dle mého názoru je práci a terapii potřeba důsledně oddělovat a nenavyšovat takto uměle
statistické údaje, ačkoliv to třeba není zamýšleným cílem. Problém v této situaci můţe činit
fakt, ţe nezřídka kdy dochází k souběhu jednotlivých aktivit, jako je vzdělávání či
terapeutické programy se zaměstnáváním a mohou tedy být postaveny naroveň. Mnozí
odsouzení tak musí učinit rozhodnutí, zda si zvýší kvalifikaci studiem, nebo upřednostní
pracovní zařazení s nárokem na odměnu.91
Navrhovala bych tedy efektivnější organizační
řešení, kdy by i odsouzení, účastnící se různorodých programů, měli moţnost pracovat, např.
v několikasměnných provozech či i v rámci tzv. půlení, kdy na jedno pracovní místo připadají
dva odsouzení a dochází k jejich střídání. Rozhodně bych ale doporučila změnit kritéria,
podle kterých je osoba povaţována za pracovně zařazenou a tím přiblíţila statistické údaje
reálnému stavu.
Zaměstnanci kanceláře Veřejného ochránce práv prováděli v letech 2014 - 2015 sys-
tematické návštěvy ve věznicích a dospěli k závěru, ţe se reálná zaměstnanost pohybuje ko-
lem 35 %. Důvodem podle nich nicméně není neochota odsouzených pracovat (práci odmítá
jen minimum vězňů), ale nedostatek pracovních míst.92
Obecně se k faktorům ovlivňujícím
zaměstnanost v jednotlivých věznicích vyjadřuje na svých stránkách sama Vězeňská sluţba.
Podstatné jsou podle ní prostorové moţnosti věznice, které jsou velmi často nedostačující a
napjatý státní rozpočet neumoţňuje rekonstrukci stávajících objektů či výstavbu nových. Vý-
znamnou roli hraje taktéţ kategorizace věznic. Diferencované zařazení odsouzených na zá-
kladě spáchané trestné činnosti a míry nebezpečnosti se poté odráţí na bezpečnostních opat-
řeních a tím i moţnosti zařazovat odsouzené na vnější pracoviště bez přímého střeţení. Dále
90 Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Koncepce vězeňství do roku 2025 [online]. ceska-justice.cz, [cit.
20. března 2016], s. 11. Dostupné ke staţení na <http://www.ceska-justice.cz/2016/01/pelikan-predstavil-
koncepci-vezenstvi-kasacni-stiznost-proti-rozhodnuti-soudu-o-dohnalovi-nepoda/>. 91
Tamtéţ, s. 11 - 12. 92
Veřejný ochránce práv. Klíčovým problémem vězeňství je přeplněnost [online]. ochrance.cz, 23. března 2016
[cit. 24. března 2016]. Dostupné na <http://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2016/klicovym-
problemem-vezenstvi-je-preplnenost/>.
35
je důleţitá odborná kvalifikace vězňů, zájem podnikatelských subjektů a v neposlední řadě
celková míra nezaměstnanosti v daném regionu.93
Přes objektivnost překáţek znesnadňujících vytváření nových pracovních míst je ale
třeba mít na paměti přínos práce při reintegračním působení. Pracovní nezařazení odsouzené-
ho, který chce být zaměstnán, můţe pak negativně94
ovlivnit jeho osobnost. Práce by podle
mého názoru měla představovat nedílnou součást výkonu trestu odnětí svobody. 40% zaměst-
nanost bych proto označila za tristní. Domnívám se však, ţe se nejedná o konečnou hodnotu a
ţe existují způsoby, jak zaměstnanost zvýšit.
4.2 Řešení uskutečnitelná v rámci věznic
To, v jakých místech byly v minulosti věznice vybudovány, jiţ bohuţel nezměníme.
Mnoho z nich bylo zakládáno v oblastech koncentrované průmyslové výroby, která ale časem
ochabla, nebo zcela zanikla. Příkladem můţe být věznice Vinařice, která byla postavena v
sousedství uhelných dolů a většina odsouzených v nich byla pracovně zařazena. Doly jsou ale
bohuţel jiţ několik let mimo provoz. Nestabilnost pracovních příleţitostí je typická i pro tzv.
sezónní práce. Ve věznici Oráčov jsou odsouzení zaměstnáni v zemědělském sektoru vţdy od
března do měsíce října.95
Ve věznicích nacházejících se v těchto lokalitách je poté obtíţné
hledat pro odsouzené jinou práci, protoţe je obvykle celý region takto jednotně zaměřen.
Výstavba nových věznic s lepší lokací a dostatečným výrobním a skladovacím zázemím by
byla jistě na místě, a to i s ohledem na stále zdůrazňovanou nedostatečnost ubytovacích
kapacit. Ale aby toto řešení bylo efektivní, bylo by třeba vynaloţit opravdu vysoké finanční
prostředky (podle odborníků by současnou situaci vyřešilo vybudování čtyř aţ pěti věznic, to
znamená investice zhruba 430 milionů korun a dalších 750 milionů korun ročně na jejich
provoz)96
a ty se vzhledem k dlouhodobému podfinancování vězeňského sektoru budou
pravděpodobně velmi těţko hledat. Vedle výstavby nových věznic se nabízí moţnost
93 Vězeňská sluţba České republiky. Obecná informace o zaměstnávání vězňů [online]. vscr.cz, 5. října 2009
[cit. 23. března 2016]. Dostupné na <http://www.vscr.cz/veznice-ostrov-nad-ohri-88/informacni-servis-
1610/vzdelavani-a-zamestnanost-veznu-896/obecna-informace-o-zamestnavani-veznu-2796>. 94
demoralizace, rezignace na povinnosti (syndrom naučené bezmocnosti), ztráta vnitřní sebejistoty z nemoţnosti
finančně zajistit rodinu, ztráta dominantní role a autority u muţů (HALUZOVÁ, Soňa, BLANDA, Robert. Při
práci utíká trest rychleji. České vězeňství, 2009, č. 2, s. 14.) 95
HALUZOVÁ, Soňa, BLANDA, Robert. Vyšší zaměstnanosti brání nedostatek práce i vězňů. České vězeňství,
2009, č. 2, s. 18. 96
Kvůli trestnímu zákoníku budeme potřebovat nové věznice, varuje ekonom [online]. zpravy.e15.cz, 4. prosince
2015 [cit. 24. března 2016]. Dostupné na <http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/kvuli-trestnimu-zakoniku-
budeme-potrebovat-nove-veznice-varuje-ekonom-1252270>.
36
rekonstrukce stávajících vězeňských objektů a vytváření pracovních prostor. Bohuţel se v
mnoha případech děje spíše pravý opak. Opět na úkor navýšení ubytovací kapacity jsou
některé objekty slouţící jako dílny či sklady rušeny a přestavovány.97
V některých věznicích
je zase překáţkou jejich architektonické uspořádání. Vyřadíme-li moţnosti výstavby a
přestavby, je třeba se zaměřit na méně nákladná a nejlépe stejně efektivní řešení.
4.2.1 Organizační změny
Mezi jednotlivými věznicemi panují z hlediska zaměstnanosti velké rozdíly. Někde
mají dostatek pracovních nabídek, ale uţ ne potřebný počet zařaditelných vězňů. V některých
věznicích je zase počet vězňů dostatečný, ale chybí pracovní příleţitosti.98
V tomto případě
bych navrhovala zaměřit se na efektivnější dislokaci vězňů. Jiţ v době zařazování
odsouzeného do konkrétní věznice by dle mého názoru mělo být zkoumáno, zda je pracovně
způsobilý a jaké jsou jeho profesní zkušenosti, a na základě zjištěného ho zařadit do příslušné
věznice. Odsouzený by tak mohl hned začít pracovat a odpadla by potřeba zaškolování.
Při rozhodování o umísťování odsouzených se Generální ředitelství Vězeňské sluţby
řídí zejména druhem programů zacházení a podle moţností téţ přihlíţí k tomu, aby odsouzený
vykonával trest co nejblíţe místu pobytu blízkých osob (§ 7 ŘVTOS). Do programu
zacházení jsou sice zařazeny i pracovní aktivity, ale to, jakou pracovní kvalifikaci či
zkušenosti má odsouzená osoba, se zkoumá aţ po zařazení do konkrétní věznice.99
Samozřejmě je jistě vhodné, aby odsouzený vykonával trest co nejblíţe pobytu blízkých osob,
jak stanovují i Evropská vězeňská pravidla. Realizovatelnost tohoto hlediska však není dle
mého názoru prakticky moţná. Věznice jsou situovány nerovnoměrně, s velkou hustotou v
severní části republiky, mají rozdílnou kapacitu a samozřejmě hraje roli i jejich kategorizace.
Domnívám se tedy, ţe by hledisko pracovní zařaditelnosti mělo být postaveno naroveň
blízkosti místa výkonu trestu.
Obdobným způsobem bych řešila danou situaci v případě, ţe by nastala v průběhu
výkonu trestu. Pokud jsou v ostatních věznicích odsouzení, kteří mohou pracovat a zařazeni
nejsou (ne ovšem z důvodu jejich odmítnutí), přeřadila bych je do doţadující věznice, kde
97 Podrobněji: Pankrácká věznice získala přestavbou prostor pro stovky vězňů [online]. prazsky.denik.cz, 4. září
2015 [cit. 24. března 2016]. Dostupné na <http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/pankracka-veznice-ziskala-
prestavbou-prostor-pro-stovku-veznu-20150904.html>. 98
HALUZOVÁ: Vyšší zaměstnanosti brání nedostatek…, s. 17. 99
dle informací poskytnutých zaměstnancem věznice Mírov
37
mají dostatek práce, ale jiţ nedostatek pracovních sil. Samozřejmě s jistotou, ţe dané pracovní
místo není jen krátkodobého charakteru, aby výkon trestu nebyl pouze o fyzické práci
odsouzených, jak tomu bylo i v minulosti.
Pokud najde v Parlamentu podporu vládou schválený návrh100
redukující čtyři typy
věznic na dva a samotné věznice budou fakticky odděleny, mohlo by dle mého názoru dojít k
efektivnějšímu pracovnímu zařazení odsouzených. Ti, kteří jsou zařazeni do věznice se
zvýšenou ostrahou, můţou z bezpečnostních důvodů pracovat pouze uvnitř věznice nebo v
celách. Zároveň ale i kdyţ je věznice profilována jako věznice se zvýšenou ostrahou, nachází
se v ní nyní i oddělení pro další typy (s ostrahou, s dozorem), ve kterých panují jiné
bezpečnostní podmínky (moţnost práce i mimo objekty vězeňských budov). Při případném
odděleném umístění by podle mě došlo ke značnému rozšíření pracovních míst, protoţe by
nebyly obsazovány vězni s volnějším reţimem.
4.2.2 Státní zakázky
Vedle organizačních změn bych apelovala na zavedení povinnosti státu zadávat státní
zakázky Vězeňské sluţbě ČR. Její zaměstnanci si stěţují na malou nebo vůbec ţádnou
podporu ze strany státu. Státní instituce podle nich nechávají často zakázky “vysoutěţit”
spřátelenými soukromými firmami a neoslovují VS ČR, která by jim díky levné pracovní síle
mohla nabídnout bezkonkurenčně nejniţší ceny.101
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman
poukázal v tomto směru na praxi zavedenou v Rakousku, kde veškeré justiční instituce v zemi
musí při obměně kancelářského vybavení povinně nakupovat nábytek vyráběný vězni.102
V
České republice se na výrobu nejen kancelářského nábytku specializuje věznice Mírov. Jiţ
několik soudů a státních institucí je vybaveno zde vyrobeným nábytkem. Ještě v roce 2012
tvořily státní zakázky 40 % z celkového vyrobeného mnoţství.103
Dle interních informací se
ale v současné době situace obrací a zakázky pro veřejný sektor tvoří většinu. Povinnost
nákupu pro státní instituce zde ale není. K dané problematice se vyjadřoval i bývalý náměstek
100 blíţe viz 3. kapitola
101 HALUZOVÁ: Vyšší zaměstnanosti brání nedostatek…, s. 18.
102 Zeman: Vězni by mohli vyrábět nábytek do justičních kanceláří [online]. tyden.cz, 27. března 2012 [cit. 24.
března 2016]. Dostupné na <http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/politika/zeman-vezni-by-mohli-vyrabet-
nabytek-do-justicnich-kancelari_229452.html>. 103
Nábytek od vězňů z Mírova k vidění ve vzorovém bytě [online]. ceskatelevize.cz, 11. dubna 2012 [cit. 24.
března 2016]. Dostupné na <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1179095-nabytek-od-veznu-z-mirova-
k-videni-ve-vzorovem-byte>.
38
ministerstva financí a já se přikláním k jeho návrhu standardizovat veškeré vybavení pro
pracovníky státní správy a zaměstnat jejich výrobou vězně. V současné době je totiţ běţnou
praxí, ţe co ministerstvo, to vybavení různé úrovně a ceny. Pokud ovšem úřady vykonávají
obdobnou činnost, není důvod, aby tomu tak bylo a docházelo k plýtvání financí.104
Zaměstnávání odsouzených by dle mého názoru přineslo státu jinde málo dosaţitelné výhody.
Byla by zde jistota finančních úspor, odpadl by zdlouhavý proces výběru nejlepšího
dodavatele, ke kterému musí u kaţdé zakázky dojít, a v neposlední řadě by tím hlavně stát
podpořil zaměstnanost odsouzených. A to je podle mě to nejmenší, co v tuto chvíli můţe
udělat. Jednotlivé věznice nabízejí široké spektrum sluţeb, které by mohly být vyuţity, popř.
by se dle poptávky zaměřily na nové. I v případě nutnosti finančních investic by byla jistota,
ţe daná pracoviště budou zisková z důvodu kontinuity zakázek.
4.3 Možnosti v soukromém sektoru
Nedostatek pracovních příleţitostí zajišťovaných Vězeňskou sluţbou nutí stát nastavit
natolik výhodné podmínky pro zaměstnávání odsouzených v soukromém sektoru, aby podni-
katelé hledali pracovní síly právě v jejich řadách. Jako příklad výhod lze uvést následující: na
odsouzené se nevztahuje předpis o minimální mzdě ani nemají nárok na dovolenou, nemocen-
skou či odchodné. Pokud pracující onemocní, je dle moţností nahrazen jiným pracujícím.
Pokud zaměstnavatel nemá zakázky pro výrobu, odsouzení nechodí do práce a nenáleţí jim v
tomto období ţádná odměna za práci. Strava, základní pracovní oděv a kompletní mzdová
agenda je zajišťována Vězeňskou sluţbou ČR.105
Dle mého názoru se jedná o opravdu atrak-
tivní podmínky. Přes všechna tato zvýhodnění je ale často pro soukromníky tou největší pře-
káţkou lokace věznice. Pokud se výrobní prostory nenachází v areálu věznice, musí sou-
kromník odsouzené osoby kaţdý den do místa svého pracoviště a zpět na vlastní náklady do-
pravovat.106
Pokud to umoţňují prostory areálu věznice, můţe si v něm soukromník potřebné
104 VLKOVÁ, Jitka. Nábytek od vězňů a propisky stejné pro všechny. Stát hledá úspory [online].
ekonomika.idnes.cz, 23. listopadu 2014 [cit. 25. března 2016]. Dostupné na <http://ekonomika.idnes.cz/stat-
chce-sjednotit-erar-vyrabet-by-meli-vezni-fqp-/ekonomika.aspx?c=A141119_2116971_ekonomika_fih>. 105
PLAČEK, Michal. Koncepce strategického controllingu ve Vězeňské službě ČR. Ostrava: KEY Publishing,
2011, s. 57. 106
Vězeňská sluţba České republiky. Obecná informace o zaměstnávání vězňů [online]. vscr.cz, 5. října 2009
[cit. 25. března 2016]. Dostupné na <http://www.vscr.cz/veznice-ostrov-nad-ohri-88/informacni-servis-
1610/vzdelavani-a-zamestnanost-veznu-896/obecna-informace-o-zamestnavani-veznu-2796>.
39
výrobní zázemí zřídit. To je ale spojené s velkými finančními náklady, které řadu podnikatelů
od zaměstnávání vězňů odradí.
I přes zmíněná zvýhodnění u zaměstnávání vězňů, představuje práce pro soukromníky
stále menšinovou formu zaměstnávání. V roce 2015 bylo u cizích subjektů zaměstnáno prů-
měrně 1 524 odsouzených z 8 238 pracujících, coţ představuje pouhých 18,5 %.107
Domní-
vám se tedy, ţe prostorové moţnosti jsou stále podstatnou bariérou, kterou by měl stát sou-
kromníkům, kteří chtějí vyuţít pracovní síly odsouzených, pomoci překonat poskytnutím fi-
nančního příspěvku na výstavbu pracovních a skladovacích prostor v areálu věznice. Tyto
prostory nacházející se ve věznici by byly jistotou pracovních příleţitostí. I v případě, ţe by
se podnikatel časem rozhodl ukončit spolupráci s Vězeňskou sluţbou, bylo by díky dostateč-
nému výrobnímu zázemí snazší najít dalšího zaměstnavatele. Příkladem můţe být podnikatel,
kterému vybudování výrobní haly přímo ve věznici Oráčov financoval stát. Dle jeho slov by
si výstavbu prostor sám nemohl dovolit a jen díky přispění státu nyní jiţ sedmým rokem za-
městnává aţ 150 vězňů.108
Pokud se budou výrobní prostory nacházet v areálu věznice, zvýší
se tím i zaměstnanost odsouzených zařazených do věznic se zvýšenou ostrahou. Ti z důvodu
bezpečnosti nemohou totiţ vůbec opustit objekt a jejich zaměstnanost pak z důvodu omeze-
nosti pracovních míst ve vnitřní reţii dosahuje velmi nízkých čísel. Např. v Mírově tvoří od-
souzení ve zvýšené ostraze téměř 75 % ze všech vězňů. Podle interních informací z nich pra-
cuje ale maximálně 50 %. Ostatní vězni (z typu dozor a ostraha) ale pracují všichni. Zajímavě
vyřešili danou situaci ve věznici Světlá nad Sázavou, ve které se nachází odsouzené ţeny,
které opět z důvodu závaţnosti trestné činnosti nemohou opustit vězeňské prostory. Investor v
roce 2015 zahájil na soukromém pozemku vedle věznice výstavbu výrobní haly, která bude s
areálem propojena koridorem ve vězeňské zdi, a budou tedy dodrţeny poţadované bezpeč-
nostní podmínky. K jejímu otevření by mělo dojít v červnu letošního roku.109
Takovéto řešení
je podle mě vzorovou ukázkou propojení soukromých zájmů se zájmy Vězeňské sluţby a
107 Vězeňská sluţba České republiky. Statistická ročenka Vězeňské služby České republiky 2015 [online].
vscr.cz, [cit. 5. června 2016], s. 37. Dostupné na
<http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/19/file/správn%C3%AD/statistiky/Statistické%20ročenky/Ročenka
_2015.pdf>. 108
Zaměstnávat vězně má řadu výhod, věří podnikatel z Oráčova [online]. ceska-justice.cz, 5. června 2015 [cit.
27. března 2016]. Dostupné na <http://www.ceska-justice.cz/2015/06/zamestnavat-vezne-ma-radu-vyhod-veri-
podnikatel-z-oracova/>. 109
VOKÁČ, Martin. Milník v zaměstnávání vězňů. Firma staví halu spojenou s věznicí [online]. jihlava.idnes.cz,
23. září 2015 [cit. 27. března 2016]. Dostupné na <http://jihlava.idnes.cz/stavba-vyrobni-haly-levimo-u-veznice-
ve-svetle-nad-sazavou-pa6-/jihlava-zpravy.aspx?c=A150923_143912_jihlava-zpravy_mv>.
40
navrhovala bych jeho vyuţití i u ostatních věznic, které se nenacházejí v zastavěných částech
měst.
Další nejčastější problém u zaměstnávání představuje diferenciované zařazování věz-
ňů a s tím spojená bezpečnostní opatření. Odsouzení zařazení do věznic s ostrahou (v celko-
vém počtu odsouzených ve výkonu trestu představují jejich polovinu)110
mohou pracovat mi-
mo věznice pouze ve střeţených pracovištích (§ 53 odst. 3 ŘVTOS). Nadnesla jsem proto
zaměstnancům věznice Mírov myšlenku, zda by ve zvýšení zaměstnanosti odsouzených ve
věznicích s ostrahou nepomohly elektronické náramky. Odsouzení by mohli pracovat i mimo
věznici, protoţe by byli neustále monitorováni. Tento návrh byl ale kriticky zamítnut z důvo-
du bezpečnosti obyvatel. Tu totiţ elektronický monitoring nezaručí. Mnohdy jsou vězni v
tomto typu věznice agresivní, navzájem se napadají a jejich zaměstnáváním mimo areál věz-
nice by naopak vzrostly bezpečnostní poţadavky (materiální zabezpečení, personální dohled)
a s tím i finanční nákladnost. Zopakuji tedy jiţ vyslovený názor z kapitoly 4.2.1, a to, ţe sou-
hlasím s redukcí stávajících čtyř typů věznic na dva v případě, ţe budou jednotlivé věznice
profilovány pouze jako jednotypové a tím bude umoţněna vyšší zaměstnanost i pro nebez-
pečné vězně.
Vedle zaměstnávání odsouzených v průběhu výkonu trestu odnětí svobody bych se ale
ráda dotkla i problematiky zaměstnávání jiţ propuštěných osob. Záznam v Rejstříku trestů
představuje pro mnoho zaměstnavatelů nepřekonatelnou překáţku. Dle informací od zaměst-
nanců věznice Mírov není v současné době výjimkou, ţe zaměstnavatelé poţadují naprostou
trestní bezúhonnost i pro nekvalifikované dělnické pozice a pracovní zařazení propuštěných
osob je tím téměř vyloučeno. Z tohoto důvodu bych navrhovala vyuţití pozitivních forem
opatření (představované primárně finančním zvýhodněním zaměstnavatelů), které jsou jiţ u
některých sociálních skupin v současnosti zavedeny a tím umoţnila pracovní uplatnění osob,
které po vykonání trestu odnětí svobody chtějí dále (legálně) pracovat.
110 Vězeňská sluţba České republiky: Statistická ročenka vězeňské služby České republiky 2015…, s. 44.
41
4.4 Odměňování odsouzených
V poslední části kapitoly o zaměstnávání odsouzených se chci věnovat právě
odměnám za vykonanou práci. Průměrná reálná výše měsíční odměny odsouzeného činila v
roce 2015 částku 3 758 Kč.111
Z čisté odměny jsou poté vězňům prováděny sráţky v pořadí
stanoveném vyhláškou Ministerstva spravedlnost č. 10/2000 Sb., o sráţkách z odměny osob,
které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány. Jejich pořadí je dle § 1 - § 7
následující:
1) sráţky k úhradě výţivného nezaopatřených dětí (30% čisté odměny),
2) sráţky k úhradě nákladů výkonu trestu (32 % čisté odměny),
3) sráţky prováděné na základě nařízeného výkonu rozhodnutí soudu nebo orgánu
státní správy (12 % čisté odměny),
4) ostatní sráţky (4 % čisté odměny),
5) jako kapesné připadá 20 % čisté odměny a na úloţné jsou pouţita 2 %
Úhrn sráţek podle bodů 1 – 4 nesmí překročit 78 %. Zbytek čisté odměny rozdělí
věznice na kapesné a úloţné (§ 1 odst. 3 vyhlášky č. 10/2000 Sb.). Sráţky představují
významnou část platu u většiny odsouzených.112
Při rozhovoru se zaměstnancem věznice jsem
byla ale velmi překvapena zjištěním, ţe někteří odsouzení ani neví, jak vysoké jsou jejich
sráţky ani kolik si vlastně vydělají. Primárně je zajímá jen výše jejich kapesného, coţ
nemůţeme povaţovat za nečekanou odpověď. Odsouzený si tak třeba vydělá i 12 000 Kč, ale
reálně z toho díky sráţkám můţe pouţít pouhý zlomek.
V roce 2015 bylo na úhradu pohledávek za vězněnými osobami sraţeno celkově 23
134 480 Kč a nevymoţené zůstaly pohledávky v objemu 57 909 790 Kč za 10 424
odsouzených ve výkonu trestu. Úspěšnost vymáhání tedy činila cca 36 %.113
Oproti
předchozímu roku114
tedy bylo sraţeno o téměř 2 miliony korun více. Současně ale zůstaly
nevymoţené více neţ 3 miliony korun. Počet dluţníků ve výkonu trestu odnětí svobody byl v
roce 2014 o 3 stovky vyšší a úspěšnost vymáhání dosáhla 38 %. Vedle pohledávek za vězni
aktuálně vykonávajícími trest odnětí svobody tvoří pohledávky za propuštěnými vězni
111 Vězeňská sluţba České republiky: Statistická ročenka vězeňské služby České republiky 2015…, s. 38.
112 dle informací poskytnutých zaměstnancem věznice Mírov
113 Vězeňská sluţba České republiky: Statistická ročenka vězeňské služby České republiky 2015…, s. 35.
114 Vězeňská sluţba České republiky: Statistická ročenka vězeňské služby České republiky 2014…, s. 38.
42
dokonce jejich čtyřnásobek. V loňském roce dosáhly výše 227 281 260 Kč.115
Z předloţených
čísel je tedy zřejmé, ţe pohledávky hrají ve vězeňství významnou roli.
Jak ale vyplývá z článku publikovaného v časopise České vězeňství, vězni dnes
vydělávají o polovinu méně neţ dříve. Zatímco v roce 2000 činila vězeňská odměna necelých
30 % průměrné odměny za práci mimo vězení a 92,66 % minimální mzdy v populaci, v roce
2013 se jiţ jedná o pouhých 14 % průměrné odměny za práci mimo vězení a 46 % minimální
mzdy. Můţeme tedy říct, ţe vězni mají v současné době poloviční moţnosti splatit své dluhy
během výkonu trestu.116
Bohuţel oproti sniţování vězeňských platů dochází ke zvyšování
cenových hladin a např. výţivné na nezaopatřené dítě se před 15 lety ukládalo taktéţ v jiných
částkách. Myslím si tedy, ţe kdyţ uţ mají odsouzení moţnost pracovat ve výkonu trestu a tím
splácet své dluhy, měla by být vydělaná finanční odměna přiblíţena reálným společenským
poměrům. V českých věznicích si trest odnětí svobody na doţivotí odpykává v současné době
méně neţ 50 osob.117
U zbytku vězněných je tudíţ zřejmé, ţe dříve, či později vykonají svůj
trest a budou propuštěni. Pokud jim však vydělané částky umoţní reálně splácet své dluhy,
bude podle mě jejich návrat do společnosti jednodušší a nebude na ně činěn takový tlak, aby
po vykonání trestu odnětí svobody rychle zajistili potřebné finance. Přikláním se tedy k
návrhu veřejné ochránkyně práv118
, aby došlo k postupné valorizaci odměn odsouzených.
115 Vězeňská sluţba České republiky: Statistická ročenka vězeňské služby České republiky 2015…, s. 35.
116 DRÁPAL, Jakub. Vězni dnes vydělávají o polovinu méně neţ dřív. České vězeňství, 2014, č. 4, s. 8.
117 Vězeňská sluţba České republiky. Informace o stavu a složení vězněných osob ve vazebních věznicích,
věznicích a ústavech pro výkon zabezpečovací detence Vězeňské služby České republiky za měsíc duben 2016
[online]. vscr.cz, 9. května 2016 [cit. 5. června 2016], s. 5. Dostupné na
<http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/19/file/správn%C3%AD/statistiky/Měs%C3%ADčn%C3%AD%20
statistické%20hlášen%C3%AD%20/2016/MSH04-2016.pdf>. 118
Podrobněji: Veřejný ochránce práv. Věznice. Zpráva ze systematických návštěv veřejného ochránce práv
[online]. ochrance.cz, 2016 [cit. 26. března 2016], s. 23 - 25. Dostupné ke staţení na
<http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/ochrana_osob/ZARIZENI/Veznice/Veznice-2016.pdf>.
43
5. Vězeňská služba
Pokud se v současné době hovoří o českém vězeňství, jsou povětšinou skloňovány
stále ty samé problémy - přeplněnost, nedostatek financí a náplň času vězněných osob.
Nedostatečná pozornost je ale dle mého názoru věnována personálnímu zabezpečení -
Vězeňské sluţbě ČR. Ta hraje při výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody významnou
roli. Domnívám se však, ţe činnost a organizační členění VS ČR neposkytují záruku
efektivního zacházení s vězni. Na následujících stránkách proto podrobím aspekty činnosti a
organizace analýze a doplním ji o dotazníkové šetření zkoumající vliv zaměstnanců a
příslušníků Vězeňské sluţby ČR na osoby ve výkonu trestu.
Kromě úkolů ostrahy a zajišťování bezpečnosti se klade stále větší důraz na odbornou,
zejména penitenciární činnost Vězeňské sluţby. Tradičně přijímaný účel trestu (zakotvený v §
23 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, nikoliv však v současném trestním zákoníku č.
40/2009 Sb.) se ale částečně mění spolu s vývojem společnosti. Ochrana společnosti před
pachatelem, zabránění odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti či generálně
preventivní účinek přetrvávají. Mění se ovšem nahlíţení na výchovu pachatele k vedení
řádného ţivota. Moderní vězeňství upustilo od dřívějších resocializačních cílů u zletilých
pachatelů a stanovilo si místo toho mnohem realističtější a dosaţitelnější cíle sociální a
reintegrační.119
K nemoţnosti resocializace se ve své publikaci vyjadřuje i psycholog VS ČR
Jaroslav Hála a já se s jeho názorem naprosto ztotoţňuji. “Vězení, a to i takové, které
odpovídá všem náročným požadavkům moderní penologie, prostě nemůže za relativně krátkou
dobu napravit dřívější selhání celé řady k socializaci přímo povolaných institucí a radikálně
převychovat a terapií změnit osobnost, jejíž utváření bylo v podstatě již ukončeno. Vina za to,
že se vězni často vracejí na svobodu nepřevychováni, je ne zcela právem připisována
vězeňství, ačkoli hlavní váha kritiky by patřila rodině, škole a dalším vlivům, které formují
jejich osobnost.”120
I přes nedosaţitelnost resocializace má ale Vězeňská sluţba na vězně
velký vliv. Krom spoluvězňů jsou to totiţ jediní lidé, se kterými se osoby ve výkonu trestu
setkávají a nadneseně řečeno jediní lidé, kteří mohou dané osoby ještě pozitivně ovlivnit. Dle
slov veřejné ochránkyně práv se počet, sloţení a motivace personálu odráţí v úspěšnosti
119 Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Priority trestní politiky z hlediska reformy vězeňství a koncepce
rozvoje vězeňství v České republice [online]. justice.cz, [cit. 20. února 2016]. Dostupné na
<http://www.justice.cz/zresortu/koncepce2.html>. 120 HÁLA, Jaroslav. Úvod do teorie a praxe vězeňství. České Budějovice: Vysoká škola evropských a
regionálních studií, 2005, s. 18.
44
naplňování účelu výkonu trestu.121
Vedle tohoto výčtu doplním ještě podmínku příkladného a
pozitivního působení příslušníků a zaměstnanců VS ČR, které má podle mě stejně významný
vliv.
Samotná práce ve vězeňství je neatraktivní, psychicky velmi zatěţující. Nízká
společenská prestiţ tohoto zaměstnání je dle mého názoru dána historickými zkušenostmi,
předkládaným pohledem médií, ale bohuţel i vlastním závadným jednáním některých
příslušníků. Vězeňství se potýká s nedostatečným mnoţstvím pracovníků. Nevyhovující
vybavenost pracovišť a neustálé neúměrné zdůrazňování práv vězňů je pro pracovníky stěţí
motivující, a tak se nelze divit vysoké míře fluktuace.122
V nově zveřejněné Koncepci
vězeňství do roku 2025 si odborníci stanovili jako jeden z cílů zatraktivnit sluţbu ve VS ČR
veřejnosti, budovat pozitivní mediální obraz sboru a pozitivně motivovat řádové
zaměstnance.123
Podle mého názoru se zatraktivnění sluţby a zlepšení mediálního obrazu
dosáhne prostřednictvím důkladného trestání prohřešků zaměstnanců VS ČR, díky kterému se
obnoví důvěra veřejnosti v její činnost a pomocí celkové reorganizace VS ČR, kterou by
podle mě měla být zvýšena efektivnost výkonu činnosti. Těmito dvěma aspekty se budu
zabývat v následujících podkapitolách.
5.1 Protiprávní činnost příslušníků Vězeňské služby ČR
Bylo by naivní tvrdit, ţe v jiných organizačních sloţkách státu nedochází ze zištných
osobních důvodů k porušování zákona. Vězeňská sluţba ČR ale má tu “smůlu”, ţe je pod
soustavným drobnohledem veřejnosti. Oblast vězeňství čelí neustálé kritice a jakýkoliv
chybný krok zaměstnanců VS ČR jenom přidává na pochybách, zda má vůbec smysl věřit ve
funkčnost vězeňského systému. Jedná se o společensky citlivou sféru, kde by měl morální
kredit zaměstnanců dosahovat vysoké úrovně.
Důsledky protiprávního jednání příslušníků VS ČR dosahují různé míry závaţnosti.
Od těch méně společensky nebezpečných (např. únik fotografií mediálně známé osoby z
Vězeňského informačního systému a jejich prodej tisku)124
aţ po jednání, které můţe
121 Veřejný ochránce práv. Věznice. Zpráva ze systematických návštěv veřejného ochránce práv [online].
ochrance.cz, 2016 [cit. 6. března 2016], s. 12. Dostupné ke staţení na
<http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/ochrana_osob/ZARIZENI/Veznice/Veznice-2016.pdf>. 122
Tamtéţ 123
Tamtéţ, s. 39 - 40. 124
Generální inspekce bezpečnostních sborů. Akce “SKLEPMISTR” [online]. gibs.cz, 11. června 2012 [cit. 25.
února 2016]. Dostupné na <http://www.gibs.cz/zpravodajsky-servis/tiskove-zpravy/akce-sklepmistr>.
45
významně ovlivňovat společenskou bezpečnost (např. úplatné distribuování omamných a
psychotropních látek mezi vězněné osoby)125
. Veškeré takovéto jednání by mělo být rychle
odhaleno a zamezeno, a proto bych navrhovala zintenzivnění tzv. zkoušek spolehlivosti126
prováděných Generální inspekcí bezpečnostních sborů.
Ve statistické ročence Vězeňské sluţby se můţe veřejnost dočíst, kolik bylo v daném
roce zahájeno trestních stíhání příslušníků a zaměstnanců VS ČR Generální inspekcí
bezpečnostních sborů (popř. Policií ČR). V roce 2014 byly nejvíce zastoupeny trestné činy
proti pořádku ve věcech veřejných (17), následovány trestnými činy vojenskými (7) a obecně
nebezpečnými (7). Celkem v 17 organizačních jednotkách došlo ke spáchání 1 aţ 4 trestných
činů. V daném roce bylo zahájeno 34 trestních stíhání.127
125 Generální inspekce bezpečnostních sboru. Akce “Mikuláš” - zneužití pravomoci, úvěrový podvod [online].
gibs.cz, 21. března 2013 [cit. 25 února 2016]. Dostupné na <http://www.gibs.cz/zpravodajsky-servis/tiskove-
zpravy/akce-mikulas-zneuziti-pravomoci-uverovy-podvod>. 126
Jedná se o navození situace, kterou je zkoušená osoba povinna řešit v rámci výkonu sluţby nebo zaměstnání a
se kterou se běţně setkává. (§ 41 odst. 2 zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů) 127
Vězeňská sluţba České republiky: Statistická ročenka vězeňské služby České republiky 2014…, s. 116.
Stíhané TČ dle skupinových objektů Počet
proti pořádku ve věcech veřejných (§ 329, § 331 § 337 § 345, § 358 TZ) 17
obecně nebezpečné (§ 274 § 283 TZ) 7
vojenské (§ 379, § 389, § 390 TZ) 7
proti majetku (§ 205, § 208, § 209, § 211 TZ) 5
proti ţivotu a zdraví (§ 146, § 147 § 148 TZ) 4
proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství (§
175, § 177 TZ) 2
proti rodině a dětem (§ 199 TZ) 1
Celkem 43
46
Údaje za rok 2015 jsou omezeny na pouhý počet zahájených trestních stíhání (celkově
24) bez odlišení jednotlivých trestných činů. Navíc je ale v ročence obsaţena informace o
počtu pravomocných odsouzení příslušníků či zaměstnanců VS ČR za poslední 4 roky.128
Pravomocné odsouzení
Příslušník Zaměstnanec
2015 19 2
2014 35
2013 35 2
2012 47
V posledních třech letech je tedy znatelný pokles počtu zahájených trestních stíhání.
Porovnat údaje z předchozích let bohuţel není moţné, protoţe informace o trestné činnosti
pracovníků VS ČR jsou ve statistických ročenkách zveřejňovány aţ od roku 2014. Můţeme
tedy hovořit o statistickém sníţení trestních stíhání. Dle mého názoru jde nicméně o stále
vysoké číslo.
Při vyhodnocování systematických návštěv věznic v letech 2014 - 2015 se veřejná
ochránkyně práv zabývala i potřebou ochrany práv zaměstnanců a příslušníků VS ČR, kteří
oznámili podezření na trestnou činnost či korupční jednání. Docházelo totiţ k případům, kdy
byli daní příslušníci potrestáni za své podněty převelením na opačný konec republiky.
Veřejná ochránkyně práv proto navrhuje vytvoření nezávislého orgánu, který by přijímal a
řešil tyto podněty. Poukazuje při tom na moţnou inspiraci ombudsmanem Ministerstva vnitra,
který vykonává svou působnost ve vztahu k Policii ČR a Hasičskému záchrannému sboru
ČR.129
Osobně se ale domnívám, ţe i přes to, ţe s sebou funkce ombudsmana přinese jisté
výhody, fakticky tuto problematiku neovlivní. Problém shledávám v neexistenci jakýchkoliv
pravomocí, kterými by ombudsman mohl efektivně zasahovat. Navíc by v tomto případě
došlo k jakémusi tříštění, kdy by podněty mohly být adresovány jak ke Generální inspekci
bezpečnostních sborů, tak k ombudsmanovi. Navrhovala bych tedy zaměřit se pouze na
spolupráci s Generální inspekcí bezpečnostních sborů a tu prohlubovat.
128 Vězeňská sluţba České republiky: Statistická ročenka Vězeňské služby České republiky 2015…, s. 143.
129 Veřejný ochránce práv. Věznice. Zpráva ze systematických návštěv veřejného ochránce práv [online].
ochrance.cz, 2016 [cit. 6. června 2016], s. 15. Dostupné ke staţení na
<http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/ochrana_osob/ZARIZENI/Veznice/Veznice-2016.pdf>.
47
Dle mého názoru by se stát měl aktivně zasazovat o 100% plnění této sluţby. Výběr
příslušníků a zaměstnanců by měl být natolik přísný, aby nedocházelo k jakýmkoliv excesům
a případné porušení by mělo být ihned tvrdě trestáno. Kvalitní personální obsazení je klíčové
a osoby, které v tomto náročném prostředí působí, by měly být více neţ dostatečně
ohodnoceny.
5.2 Reorganizace Vězeňské služby
Organizační struktura VS ČR je tvořena Generálním ředitelstvím VS ČR, vazebními
věznicemi, věznicemi, ústavy pro výkon zabezpečovací detence, Akademií VS ČR a Středním
odborným učilištěm.130
Ve všech těchto jednotkách působí jak příslušníci, tak i občanští za-
městnanci. Já se dále zaměřím konkrétně na občanské zaměstnance věznic.
Zajímalo mě, zda je potřebné, aby vedle sebe ve věznicích působili vychovatelé, spe-
ciální pedagogové i sociální pracovníci. Po prostudování nařízení generálního ředitele VS ČR
č. 5/2016 Sb., o zaměstnancích a příslušnících VS ČR zabezpečujících výkon vazby, výkon
trestu odnětí svobody a výkon zabezpečovací detence jsem dospěla k závěru, ţe tito odborní
zaměstnanci mají v mnoha ohledech totoţnou náplň činnosti (srovnány § 39, § 46, § 48).
Všichni musí zároveň při plnění svých úkolů zajišťovat i administrativní agendu. To je často
předmětem diskuzí. Zaměstnanci upozorňují, ţe tak musí činit na úkor faktické práce s věz-
něnými a ţe je administrativa nadbytečně zatěţuje.131
Došla jsem tedy k závěru, ţe by pra-
covní pozice speciálního pedagoga a sociálního pracovníka měly být zrušeny a náplň jejich
práce by měla být subsumována pod výkon funkce vychovatele. Vychovatelé jsou zaměstnan-
ci, kteří jsou v nejčastějším styku s vězněnými a znají je tak v podstatě nejlépe. Hodnotí, jak
odsouzení plní program zacházení, zpracovávají návrhy na přerušení výkonu trestu, realizují
svěřenou kázeňskou pravomoc a mají komplexní přehled o odsouzených (§ 48 nařízení gene-
rálního ředitele VS ČR č. 5/2016 Sb.). Současně bych určitě zvýšila jejich počty, aby se mohli
co nejintenzivněji věnovat malým skupinám odsouzených a byl tak naplněn poţadavek, ţe je
vychovateli svěřeno do péče zpravidla nejvýše 20 odsouzených (§ 2 odst. 2 ŘVTOS). Zřídila
bych nově pozici administrativního pracovníka, který by se staral o veškerou potřebnou agen-
130 Vězeňská sluţba České republiky. Organizační struktura Vězeňské služby České republiky [online]. vscr.cz,
[cit. 20. února 2016]. Dostupné na
<http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/19/image/Tiskové%20oddělen%C3%AD%20GŘ%20VS/org_strukt
ura_vscr_01092015.jpg>. 131
dle informací poskytnutých zaměstnancem věznice Mírov
48
du a vychovatel se mohl soustředit pouze na péči o odsouzené. V současnosti musí vychovatel
podle § 48 odst. 1 písm. p) bodu 3. zmíněného nařízení řešit i takové formality, jako je reali-
zace korespondence odsouzeného, kontrola poskytnutého balíčku, musí odsouzené doprovázet
na nákup, k telefonnímu zařízení,…atd. Domnívám se, ţe výkon takovýchto činností by měl
být svěřen právě administrativnímu pracovníkovi. S tímto návrhem souhlasí i zaměstnanec
věznice Mírov, pan Zdeněk Chytil, který vyzdvihuje slovenský model, ve kterém má odborný
zaměstnanec na starost kolem 30 vězňů a zajišťuje jim vše kromě psychologické péče.
5.3 Muži x ženy
Dle aktuální statistické ročenky VS ČR lze poměrně vyjádřit zastoupení ţenských a
muţských pracovníků jako 1/4 ke 3/4. Na první pohled propastný rozdíl mírní jiţ zmíněná
dělba Vězeňské sluţby na příslušníky a občanské zaměstnance. Při této diferenciaci můţeme
vidět, ţe se poměr značně liší. Zatímco v pracovním poměru jakoţto občanský zaměstnanec
pracuje 46,9 % ţen a 53,1 % muţů téměř konstantně jiţ od roku 2003, u zaměstnanců ve
sluţebním poměru je to 13,3 % ţen (s mírným navýšením oproti předchozímu roku) a 88,7 %
muţů.132
V této části bych chtěla pojednat o tom, zda by mělo být v muţských věznicích
zaměstnáváno více ţen.
Ţeny v této typicky muţské profesi pracují zejména v administrativní sféře. Taktéţ se
rozšířily jejich řady i na pozicích psycholoţek, sociálních pracovnic a vychovatelek. Ale co se
týká sluţebního poměru, ţenské dozorkyně představují v muţských věznicích pouhý zlomek
příslušníků VS ČR. Jsem si samozřejmě vědoma faktu, ţe některé úkony můţe vykonávat
pouze příslušník stejného pohlaví jako je vězněná osoba (např. osobní prohlídky). Velká
většina ostatních úkonů ale můţe být podle mě vykonávána v nezávislosti na pohlaví daných
osob. Ţeny, které se rozhodnou pracovat s odsouzenými muţi musí samozřejmě splňovat
veškeré fyzické a psychické nároky. Musí si být také vědomy toho, jaká rizika tato práce
obnáší. Bývalá vychovatelka VS ČR ve svém článku “Několik poznámek k problematice
komunikace s odsouzenými muţi” upozorňuje na to, ţe je od počátku potřeba s odsouzenými
muţi jednat přiměřeně dominantně, nepůsobit dojmem podřízenosti a nedat jim tak prostor k
získání převahy. Ţena dále musí mít za všech okolností pod kontrolou neverbální projevy
komunikace. Odsouzení totiţ mívají tendence zaměňovat snahu o získání jejich důvěry za
132 Vězeňská sluţba České republiky: Statistická ročenka vězeňské služby České republiky 2014 …, s. 18 - 19.
49
projev důvěrnosti.133
I kdyţ se zvyšují počty odborných zaměstnankyň, stále jsou ţeny v
muţských věznicích pouhým zlomkem zaměstnanců. Osobně se domnívám, ţe pokud má být
výkon trestu povaţován za přípravu na běţný civilní ţivot, měly by v něm taktéţ hrát větší
roli ţeny. V normálním ţivotě přeci nejsme obklopeni pouze jedním pohlavím.
Zabývala jsem se touto problematikou i v diskuzi s panem Chytilem, který projevil
naprosto odlišný názor. Podle něj by v muţských věznicích měli být dozorci pouze muţi.
Domnívá se, ţe by ţena čelila velkému psychickému tlaku, a to nejen ze strany odsouzených,
ale i mezi muţskými spolupracovníky. Taktéţ se obává reakcí, které by vyvstaly, kdyby ţena
musela pouţít donucovací prostředek vůči vězněnému. Toto je však podle mě diskutabilní.
Samozřejmě by to ţeny na těchto pozicích rozhodně jednoduché neměly. Tak jako v jiných
typicky muţských profesích, ve kterých začaly působit. Podle mého názoru by ale měla být
snaha přibliţovat personální sloţení VS ČR běţným společenským poměrům.
133 ŠKALOUDOVÁ, Vladimíra. Několik poznámek k problematice komunikace s odsouzenými muţi. České
vězeňství, 2003, č. 2, s. 27.
50
6. Dotazníkový výzkum
V této kapitole, která je zároveň i poslední částí mé diplomové práce, volně přecházím
od teoretických úvah k praktickému zkoumání. Závěry, které jsem učinila v předchozích kapi-
tolách, budu nyní komparovat s údaji zjištěnými v dotazníkovém výzkumu.
Respondenty dotazníků byly zvoleny osoby vykonávající nepodmíněný trest odnětí
svobody ve dvou českých věznicích - Věznici Mírov a Vazební věznici Olomouc. Celkově
odsouzení vyplnili 119 dotazníků (82 vyplnili odsouzení z Věznice Mírov a 37 odsouzení z
Vazební věznice Olomouc). V porovnání s aktuálním počtem osob vykonávajícím trest odnětí
svobody se nejedná o významné číslo a nelze tedy z něj vyvozovat obecné závěry. Myslím si
však, ţe téměř 120 odpovědí jiţ má jistou způsobilost přinést relevantní vzorek informací o
stavu českého vězeňství.
Tyto dvě věznice byly zvoleny z důvodu dostatečného zastoupení odpovědí z různých
typů věznic. To bylo klíčové především pro zkoumání oblasti zaměstnávání odsouzených.
Nejprve tedy ke stručné charakteristice jednotlivých věznic:
- Věznice Mírov je umístěna v bývalém středověkém hradě v obci Mírov. Je profilována jako
věznice se zvýšenou ostrahou a současně se v ní nachází i oddělení s dozorem a ostrahou.
Věznice má kapacitu 369 míst.134
V době dotazníkového šetření v ní bylo 358 odsouzených
(17 v dozoru, 77 v ostraze a 264 ve zvýšené ostraze).135
Zaměstnanost vězňů v Mírově se
pohybuje kolem 60 %. Pracují zejména při výrobě nábytku.136
- Vazební věznice Olomouc je určena pro výkon vazby muţů, ţen a mladistvých a současně
má oddělení pro výkon trestu odnětí svobody muţů s dozorem. Ubytovací kapacita věznice
je celkem 269 míst (137 pro obviněné a 132 pro odsouzené).137
V době dotazníkového šet-
134 Vězeňská sluţba České republiky. Informace o věznici [online]. vscr.cz, [cit. 10. června 2016]. Dostupné na
<http://www.vscr.cz/veznice-mirov-23/o-nas-1595/zakladni-informace-177/informace-o-veznici-801/>. 135
Vězeňská sluţba České republiky. Informace o stavu a složení vězněných osob ve vazebních věznicích, vězni-
cích a ústavech pro výkon zabezpečovací detence Vězeňské služby České republiky za měsíc duben 2016 [online].
vscr.cz, 9. května 2016 [cit. 10. června 2016], s. 2. Dostupné na
<http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/19/file/správn%C3%AD/statistiky/Měs%C3%ADčn%C3%AD%20
statistické%20hlášen%C3%AD%20/2016/MSH04-2016.pdf>. 136
Vězeňská sluţba České republiky. Informace o věznici [online]. vscr.cz, [cit. 10. června 2016]. Dostupné na
<http://www.vscr.cz/veznice-mirov-23/o-nas-1595/zakladni-informace-177/informace-o-veznici-801/>. 137
Vězeňská sluţba České republiky. Základní informace o vazební věznici [online]. vscr.cz, [cit. 10. června
2016]. Dostupné na <http://www.vscr.cz/veznice-olomouc-43/o-nas-1601/zakladni-informace-182/>.
51
ření v ní bylo 125 odsouzených.138
V roce 2014 dosáhla zaměstnanost odsouzených re-
kordních 97 %.139
Dotazník byl rozdělen do 3 částí. V první byly zjišťovány demografické údaje, druhá
se týkala zaměstnávání odsouzených a ve třetí části se vězni vyjadřovali k práci Vězeňské
sluţby ČR. V dotazníku byly pouţity jak otázky s uzavřeným počtem odpovědí, tak i otázky
tzv. otevřené. Nicméně i v případě uzavřených moţností odpovědí někteří vězni aktivně dopl-
nili další varianty. V některých případech by se to dalo povaţovat za důvodné, ve zbytku se
ale jedná o pouhou nevoli vybrat nejvíce odpovídající z nabízeného. Krom jedné výjimky
byla povolena vţdy jen jedna moţná odpověď. Výsledky šetření byly analyzovány ve vzá-
jemných souvislostech a současně z důvodu přehlednosti zobrazeny i v grafické podobě. S
konkrétní podobou dotazníku se muţe čtenář seznámit v příloze č. 1.
Musím konstatovat, ţe velká většina odsouzených odpověděla na všechny poloţené
otázky a aktivně se rozepsala u otázky s otevřenou odpovědí. Samozřejmě se našli i tací, kteří
vyplnili pouze část a i takové osoby, které vyuţily veškerý volný prostor na papíře, aby mi
sdělily, co povaţovaly za potřebné (např. důvod, proč jsou ve vězení, kritiku systému, či jiné
připomínky). V průběhu návštěvy Věznice Mírov jsem byla sociálním pracovníkem upozor-
něna, ţe je zde moţnost, ţe si vězni budou vymýšlet, aby pro mě byli zajímaví. Mohu však
tvrdit, ţe takovýchto vězňů, kteří by se na první pohled snaţili něčím zaujmout, bylo mi-
nimum.
I. Demografické údaje:
- Věk: Věková osa byla rozloţena do 6 částí, aby byla co nejvíce zachována šíře zjišťova-
ných informací. Díky detailnímu rozdělení bylo poté moţné analyzovat další informace ví-
ce do hloubky. Na dotazník odpovědělo 10 osob ve věku 18 - 25 let, 13 osob ve věku 26 -
30 let, 41 osob ve věku 31 - 40 let, 42 osob ve věku 41 - 50 let, 9 osob ve věku 51 - 60 let a
3 osoby starší 61 let. Nejvíce zastoupenou kategorií tedy byli odsouzení ve věku 41 - 50 let
a odsouzení ve věku 31 - 40 let.
138 Vězeňská sluţba České republiky. Informace o stavu a složení vězněných osob ve vazebních věznicích, vězni-
cích a ústavech pro výkon zabezpečovací detence Vězeňské služby České republiky za měsíc duben 2016 [online].
vscr.cz, 9. května 2016 [cit. 10. června 2016], s. 2. Dostupné na
<http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/19/file/správn%C3%AD/statistiky/Měs%C3%ADčn%C3%AD%20
statistické%20hlášen%C3%AD%20/2016/MSH04-2016.pdf>. 139
Vězeňská sluţba České republiky. Zaměstnávání odsouzených [online]. vscr.cz, 4. května 2016 [cit. 10. červ-
na 2016]. Dostupné na <http://www.vscr.cz/veznice-olomouc-43/informacni-servis-1602/zamestnavani-416/>.
52
- Počet vykonaných trestů odnětí svobody: Odsouzení byli v této otázce tázáni, zda je jejich
aktuální výkon trestu jejich první, či nikoliv. Konkrétní počet vykonaných trestů nebyl pro
toto šetření podstatný. Ze 119 osob jich 54 jiţ bylo ve výkonu trestu odnětí svobody, pro
65 odsouzených je výkon trestu jejich prvním.
- Délka trestu: Tato otázka byla ponechána jako tzv. otevřená. Dotazník byl rozdán ve třech
typech věznic, bylo tedy předpokládáno, ţe jej vyplní odsouzení s podstatně rozdílnými
délkami trestů odnětí svobody. Získané údaje byly poté rozděleny do 5 kategorií. 1 - 5 let
(32 osob), 6 - 10 let (32 osob), 11 - 15 let (36 osob), 16 - 20 let (8 osob) a 21 - 25 let (3
osoby). Nejčetněji zastoupeným trestem bylo odnětí svobody na 13 let (9 osob). Nejméně
pak tresty v délce 22, 24 a 25 let (kaţdý 1 osoba). Průměrná délka trestu respondentů tedy
byla 8,7 let.
- Typ věznice: Dotazníkem byli osloveni odsouzení ve třech typech věznic (s dozorem, os-
trahou a zvýšenou ostrahou). Typ věznice s dohledem nebyl zahrnut. Odsouzení v něm ma-
jí nejmírnější reţim, pracují i mimo věznici (§ 51 ŘVTOS) a není tedy s jejich zaměstná-
váním problém. Já jsem naopak chtěla do výzkumného vzorku zahrnout především vězně z
přísnějších typů věznic, ve kterém potřebná bezpečnostní opatření omezují pracovní moţ-
nosti. Zastoupení z jednotlivých typů věznic je následující: věznice s dozorem 46 odsouze-
ných (z toho 9 z věznice Mírov a 37 z věznice v Olomouci), věznice s ostrahou 23 odsou-
zených a věznice se zvýšenou ostrahou 50 odsouzených. V kombinaci s předchozími údaji
lze dospět k těmto statistikám: Nejvíce zastoupenou věkovou kategorií ve věznicích s do-
zorem a ostrahou jsou odsouzení ve věku 41 - 50 let (dozor 17 osob a ostraha 8 osob). Ve
věznici se zvýšenou ostrahou jsou to odsouzení ve věku 31 - 40 let (21 osob). Naopak od-
souzení ve věku nad 61 let jsou zastoupeni nejméně - v kaţdém typu věznice po 1 odsou-
zeném. Nejčastější recidivisti jsou ve věznici se zvýšenou ostrahou (26 osob) a je jim 31 -
40 let (9 osob) a 41 - 50 let (taktéţ 9 osob). Ve věznici s dozorem je nejčastěji ukládaným
trestem odnětí svobody na 4 roky (9 osob), ve věznici s ostrahou 14 a 15 let (oba po 4 oso-
bách) a ve věznici se zvýšenou ostrahou je to trest odnětí svobody na 13 let (7 osob).
- Dosažené vzdělání: Mezi osloveným vzorkem respondentů jich 24 má základní vzdělání,
58 středoškolské vzdělání bez maturity, 32 středoškolské vzdělání s maturitou a 5 odsou-
zených dosáhlo vysokoškolského vzdělání. Nejvíce vysokoškolsky vzdělaných odsouze-
53
ných je ve věznice s ostrahou (3) a nejvíce odsouzených se základním vzděláním je ve
věznici se zvýšenou ostrahou (18).
Grafické znázornění demografických údajů:
0 13 25 38 50
18 - 25 let
26 - 30 let
31 - 40 let
41 - 50 let
51 - 60 let
61 let a více
Věkové složení
0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70
1. výkon trestu
několikátý výkon trestu
Výkon trestu
0 10 20 30 40
1 - 5 let
6 - 10 let
11 - 15 let
16 - 20 let
21 - 25 let
Délka trestu
54
0 13 25 38 50 63
s dozorem
s ostrahou
se zvýšenou ostrahou
Typ věznice
0 15 30 45 60 75
základní
středoškolské bez maturity
středoškolské s maturitou
vysokoškolské
Vzdělání
55
II. Práce odsouzených:
Jak jsem jiţ uváděla ve 4. kapitole, pracovní zařazení je podle mě důleţitou součástí
výkonu trestu odnětí svobody. V této části dotazníku jsem se proto zaměřila na některé z pro-
blematických aspektů zaměstnávání odsouzených. Otázky byly poměrně rozděleny na 2 části
- pro pracující a pro pracovně nezařazené. Obsahově byly zaměřeny především na oblast fi-
nancí a pracovního uplatnění.
- Pracovní zařazení: Z poskytnutých odpovědí vyplynulo, ţe ve výkonu trestu pracuje 78
odsouzených a 41 není pracovně zařazeno. Z těch, kteří pracují, je 46 z dozoru (tedy všich-
ni odsouzení z dozoru v tomto výzkumu), 20 odsouzených z ostrahy (téměř 90 % tázaných)
a 12 ze zvýšené ostrahy (ti jsou dle předpokladů nejméně zaměstnanou skupinou odsouze-
ných, tvoří pouhou čtvrtinu dotazovaných ze zvýšené ostrahy). Potvrdilo se tedy, ţe odsou-
zení ze zvýšené ostrahy mají největší problém se zaměstnatelností. Jak jsem jiţ uvedla ve
4. kapitole, je potřeba zatraktivňovat podmínky pro podnikatele, kteří by mimo věznici
zaměstnali odsouzené z ostatních typů věznic, a tím by vzrostla moţnost pracovního uplat-
nění pro odsouzené, kteří nemohou z důvodu bezpečnosti opustit vězeňský areál.
- Důležitost výkonu práce: Dále byli pracující odsouzení dotázáni na motiv výkonu práce.
Bylo jim dáno na výběr 7 odpovědí s tím, ţe se nemuseli omezovat pouze na jednu z moţ-
ností. Nejvíce byl zastoupen důvod hrazení nákladů výkonu trestu a pohledávek, následo-
ván kapesným a udrţením pracovních návyků. To, ţe chtějí jen nějakým způsobem zaplnit
čas, vybrala 1/3 pracujících odsouzených. Jako účelové povaţuje pracovní zařazení 27 ze
78 odsouzených. Ti pracují z důvodu, ţe se k tomu přihlíţí při přeřazování do niţší dife-
renciační skupiny a při rozhodování o podmínečném propuštění. Na otázku “Proč je pro
Vás práce důleţitá?” odpověděli odsouzení konkrétně takto:
- Hradím tím náklady výkonu trestu a pohledávek. (64 odsouzených)
- Kvůli kapesnému. (40 odsouzených)
- Chci smysluplně naplnit výkon trestu. (36 odsouzených)
- Chci jen, aby mi čas nějak utekl. (23 odsouzených)
- Chci si udrţet pracovní návyky a být připraven na dobu po propuštění z výkonu trestu.
(40 odsouzených)
- Přihlíţí se k tomu při přeřazování do niţší diferenciační skupiny. (11 odsouzených)
- Přihlíţí se k tomu při rozhodování o podmínečném propuštění. (26 odsouzených)
56
- Výše platu: Jako další mě zajímalo, jakou částku si odsouzení vydělají. Po dohodě s pra-
covníkem VS ČR jsem ponechala pouze 2 moţnosti, a to a) do 5 000 Kč a b) nad 5 000 Kč.
Detailnější rozdělení by nemělo smysl, protoţe jak se potvrdilo, ve velké většině případů
odsouzení ani netuší, kolik si vydělávají. Přesto jsem ale do této otázky zařadila moţnost
uvést přesnou výši platu, pokud ji odsouzený zná. Ze 78 odsouzených, kteří jsou pracovně
zařazení, jich na danou otázku odpovědělo 73. 46 odsouzených si vydělává do 5 000 Kč a
27 nad 5 000 Kč. Konkrétní částku bylo schopno/ochotno uvést pouhých 26 odsouzených.
Navrhovala bych tedy, aby byla zvyšována finanční gramotnost a vězni byli vedeni k větší
samostatnosti při péči o své záleţitosti.
- Srážky z platu: Na otázku ohledně výše platu automaticky navazoval dotaz na výši sráţek z
platu. Na tuto otázku odpovědělo 5/6 z oslovených. Nejčastěji byla zastoupena odpověď,
ţe je dané osobě strháváno více neţ 75 %. Téměř 1/2 pracujících respondentů (33 odsou-
zených) má tedy velmi vysoké dluhy. 6 odsouzeným je strháváno mezi 50 % - 70 % platu,
11 odsouzeným mezi 25 % - 50% platu a 9 odsouzeným do 25 % platu. 16 odsouzených
neví, jaká částka je jim strhávána a 3 odsouzení na tuto otázku neodpověděli. Potvrdilo se
tedy, ţe sráţky tvoří významnou část platu u velké části odsouzených a myslím si, ţe je na
místě valorizovat vězeňské platy, aby měli odsouzení stejnou šanci splatit své dluhy, jako
osoby nevykonávající trest odnětí svobody.
- Pracovní uplatnění: Jako poslední jsem poloţila pracujícím odsouzeným otázku, zda si
myslí, ţe najdou pracovní uplatnění po ukončení výkonu trestu. Touto otázkou jsem chtěla
zjistit, zda pracovní zkušenosti získané během výkonu trestu mají šanci zvýšit pracovní
uplatnění odsouzených po návratu do civilního ţivota. 16 respondentů si myslí, ţe najdou
práci a pomohou jim v tom právě zkušenosti z výkonu trestu. 54 respondentů si taktéţ mys-
lí, ţe najdou práci, ale pracovní zkušenosti z výkonu trestu na to podle nich nebudou mít
vliv. 8 respondentů se domnívá, ţe si práci nenajdou. Jako konkrétní důvod uvedli 2 z nich
svůj věk a 3 argumentovali překáţkou záznamu v Rejstříku trestů. Samozřejmě můţe být
tento argument pouhou zástěrkou proč nepracovat. Jak jsem ale jiţ uvedla v kapitole 4.2.3,
záznam v Rejstříku trestů je v současné době někde aţ zneuţíván a myslím si, ţe u nekvali-
fikovaných dělnických prací by neměl být překáţkou.
57
Další část byla věnována pracovně nezařazeným odsouzeným, kteří tvořili přibliţně 1/3 re-
spondentů.
- Vůle pracovat: Nejprve jsem odsouzeným poloţila otázku, zda by chtěli pracovat. 30 jich
odpovědělo, ţe ano, 9, ţe nikoliv a 2 odsouzení na danou otázku neodpověděli.
- Důvod pracovního nezařazení: Dále jsem se odsouzených zeptala, z jakého důvodu nejsou
pracovně zařazení. 16 z nich označilo za příčinu svůj zdravotní stav, 13 odsouzených ne-
pracuje z důvodu nedostatku pracovních příleţitostí, 5 odsouzených přiznalo, ţe pracovat
nechtějí a 7 odsouzených na tuto otázku neodpovědělo. 2 z odsouzených napsali, ţe jsou
zařazeni v tzv. speciálním oddělení, ve kterém mají odsouzení statut pracujících, nicméně
náplň jejich času tvoří vzdělávací a terapeutické programy. 1 odsouzený označil za příčinu
pracovního nezařazení mezilidské vztahy a 1 odsouzený nepracuje dle jeho slov “za trest”.
Jak tedy vyplývá, vězni, kteří by mohli pracovat, ale nemají kde, tvoří v tomto vybraném
vzorku nepracujících respondentů více neţ polovinu. V roce 2015 bylo 14 972 odsouze-
ných způsobilých k výkonu práce. Reálně z nich pracovalo ale 8 238, coţ tvoří 55,02 %.140
Je proto potřeba zřizovat nová pracovní místa, zefektivňovat rozřazení odsouzených a za-
traktivnit podmínky pro podnikatele, jak jiţ navrhuji ve 4. kapitole.
- Hrazení dluhů: U odsouzených, kteří nepracují, mě zajímalo, jakým způsobem hradí své
dluhy. Zda leţí veškeré břímě na rodině, nebo zda ani rodina nemůţe v tomto směru pomo-
ci. 29 respondentů odpovědělo, ţe své dluhy nehradí, 8 jich dluhy hradí s pomocí své rodi-
ny a 3 respondenti tuto otázku nezodpověděli. 1 respondent sdělil, ţe on ţádné dluhy nemá,
ale naopak všichni dluţí jemu.
140 Vězeňská sluţba České republiky: Statistická ročenka vězeňské služby České republiky 2015…, s. 36.
58
Grafické zobrazení statistických údajů o zaměstnávání odsouzených:
0 10 20 30 40
do 25 % platu
do 50 % platu
více jak 50 % platu
více jak 75 % platu
nevím
Jak velká část platu je Vám strhávána?
0 12 23 35 46 58
do 5 000 Kč
nad 5 000 Kč
Jakou částku si měsíčně vyděláváte?
0 20 40 60 80 100
ano
ne
Pracujete ve výkonu trestu?
0 18 35 53 70
Hradím tím náklady a pohledávky.
Kvůli kapesnému.
Chci smysluplně naplnit výkon trestu.
Chci jen, aby mi čas nějak utekl.
Chci si udrţet pracovní návyky.
Přihlíţí se k tomu.
Proč je pro Vás práce důležitá?
59
Nepracující:
0 8 15 23 30 38
ano
ne
Chtěl byste pracovat?
0 15 30 45 60
Ano, s pracovními zkušenostmi z VTOS.
Ano, ale i bez pracovních zkušeností z VTOS.
Ne.
Myslíte si, že najdete pracovní uplatnění po
ukončení výkonu trestu?
0 4 8 12 16 20
ze zdravotních důvodů
z nedostatku pracovních příleţitostí
nechci pracovat
Z jakého důvodu nepracujete?
0 8 15 23 30 38
ano, za pomoci blízkých
ne, nemám prostředky
Hradíte své dluhy?
60
III. Práce Vězeňské služby:
V této poslední části dotazníku jsem se zaměřila na to, jak odsouzení hodnotí práci Vězeňské
sluţby, zkoumala jsem, jaké jsou vztahy mezi pracovníky VS a vězni a jaký je celkový vliv
vězeňství na osoby, které byly za své trestné činy potrestány odnětím svobody.
- Pozornost zaměstnanců: Jako první jsem se vězněných osob zeptala, zda se domnívají, ţe
je jim ze strany zaměstnanců věnována dostatečná pozornost. 85 z nich odpovědělo, ţe
ano, 25 si myslí, ţe pozornost není dostatečná, 7 osob neodpovědělo, 1 neví a 1 z vězňů
odpověděl, ţe ţádnou pozornost nepotřebuje. Lze tedy hodnotit, ţe více jak 2/3 vězněných
jsou spokojeny s pozorností, jakou jim zaměstnanci VS věnují.
- Vliv zaměstnanců: Touto druhou otázkou jsem zjišťovala, kdo ze zaměstnanců či přísluš-
níků VS ČR vězněné nejvíce ovlivňuje. Respondentům jsem dala na výběr z 6 moţností
(speciální pedagog, psycholog, sociální pracovník, vychovatel, kaplan a dozorce) a poté je
poţádala, aby svou odpověď odůvodnili. Výsledky jsou následující:
- speciální pedagog (12 odsouzených)
- psycholog (10 odsouzených)
- sociální pracovník (1 odsouzený)
- vychovatel (76 odsouzených)
- kaplan (7 odsouzených)
- dozorce (4 odsouzení)
- 2 odsouzení doplnili výběr ještě o funkci mistra v práci
- 5 odsouzených sdělilo, ţe je neovlivňuje nikdo
- 2 odsouzení neodpověděli
Důvody, jaké odsouzení uvedli:
- speciální pedagog: zajišťuje vzdělávací programy a studium, vede krouţky, pro ně-
které je vzorem
- psycholog: pomáhá překonat stresové stavy, má lidský přístup, je to ţena (podle jed-
noho respondenta na něj mají ţeny největší vliv a druhý ocenil to, ţe je hezká)
- sociální pracovník: umí pomoci v určitých ţivotních situacích
- vychovatel: jsme s ním nejvíce ve styku, vyřizuje veškeré ţádosti, sepisuje na nás
hodnocení, někteří respondenti uvedli, ţe je pro ně autoritou, někdo uvedl, ţe jiné za-
městnance ani nezná
- kaplan: má stejný pohled na svět, dal mi směr
61
- dozorce: jsme s nimi v nepřetrţitém kontaktu, řeší problematické situace (u něj re-
spondent uvedl, ţe se jedná ale o negativní formu vlivu) a jiný respondent sdělil, ţe
ostatní zaměstnance ani neviděl
- mistr: u této pozice odsouzení vyzdvihovali jeho přínos k pracovnímu rozvoji odsou-
zených
Potvrdilo se tedy, ţe vychovatel je ten, kdo má na vězně největší vliv. Ve spojení se
závěry 5. kapitoly proto navrhuji, aby pracovní pozice speciálního pedagoga a sociálního pra-
covníka byly zrušeny a náplň jejich práce byla subsumována pod výkon funkce vychovatele.
Zároveň bych navrhovala zřídit pozici administrativního pracovníka, který by měl na starost
pouze tuto agendu.
- Vliv zacházení: V předposlední otázce jsem se odsouzených zeptala, která z moţností a)
kázeňské odměny b) kázeňské tresty a c) individuální přístup zaměstnanců je nejvíce
ovlivňuje. Nejčastěji vybranou moţností byl individuální přístup zaměstnanců (56 osob),
46 osob zvolilo za nejvlivnější kázeňské odměny, 6 osob řeklo, ţe je neovlivňuje nic, 6
osob neodpovědělo a 4 osoby povaţují za nejvíce účinné tresty. Individuální přístup je tedy
podle zjištění významný. Ve spojení s předchozí otázkou je potřeba apelovat, aby se věz-
něným osobám věnoval náleţitý počet odborných zaměstnanců, který zajistí dostatečně in-
dividuální působení na kaţdého vězně.
- Resocializační funkce vězení: Poslední otázkou, na kterou jsem chtěla od odsouzených
získat odpověď, byla: “Myslíte si, ţe Vás můţe vězení napravit?”. 68 odsouzených odpo-
vědělo, ţe ano, 44 odsouzených jakoukoliv nápravu odmítlo (1 odsouzený podle mě trefně
dodal, ţe je to jako kdyţ vás někdo na spoustu let zakonzervuje), 6 jich neodpovědělo a 1
poznamenal, ţe u něho není co napravovat. Pokud tyto odpovědi rozdělíme podle typu
věznic, zjistíme, ţe nejvíce odsouzených, kteří věří ve vlastní nápravu, je ve věznici s do-
zorem (39) a naopak nejvíce odsouzených, kteří nemají vůli se měnit je ve věznici se zvý-
šenou ostrahou (28). To je i vzhledem k diferencovanému umisťování odsouzených před-
pokladatelné. Zajímalo mě ale kolik odsouzených, kteří tvrdí, ţe je vězení můţe napravit,
jiţ minimálně jednou ve výkonu trestu odnětí svobody bylo. Z 54 osob, které jiţ vykonali
trest odnětí svobody, jich stále 26 tvrdí, ţe je vězení změní. Nejvíce je takovýchto osob ve
věznici s dozorem (14), ve věznici s ostrahou jsou pouze 3 a ve věznici se zvýšenou ostra-
hou je jich 9. Myslím si, ţe resocializace vězňů není v praxi moţná a potvrzují mi to čás-
62
tečně i sami odsouzení. Je tedy potřeba se zaměřit spíše na jejich reintegraci a nepodléhat
nereálným představám o převýchově.
Grafické zobrazení statistik o práci Vězeňské sluţby:
0 23 45 68 90
ano
ne
Domníváte se, že je Vám ze strany zaměstnanců
věnována dostatečná pozornost?
0 20 40 60 80
speciální pedagog
psycholog
sociální pracovník
vychovatel
kaplan
dozorce
Kdo má na Vás ze zaměstnanců či příslušníků Vězeňské
služby největší vliv?
0 18 35 53 70 88
ano
ne
Myslíte si, že Vás může vězení napravit?
0 15 30 45 60
kázeňské odměny
kázeňské tresty
individuální přístup zaměstnanců
Co z následujících možností Vás nejvíce ovlivňuje?
63
Myslím si, ţe mohu kladně hodnotit přínos dotazníkového šetření, kterým jsem prak-
ticky doplnila předchozí kapitoly. Zjištěnými údaji jsem především potvrdila mnou jiţ vyslo-
vené názory z teoretické části práce. Současně jsem navrhla i moţnosti, které povaţuji za způ-
sobilé ovlivnit některé z aktuálních problémů vězeňského systému.
Reálný vhled do problematiky výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody je podle
mě klíčový. Jsem ráda, ţe mi bylo umoţněno provést dotazníkový výzkum a ţe jsem se mohla
dozvědět informace (pro veřejnost mnohdy neznámé) od lidí, kteří s vězni kaţdodenně pracu-
jí.
64
Závěr
V úvodu diplomové práce jsem si stanovila za cíl analyzovat český vězeňský systém
ve vybraných oblastech, označit hlavní problémy a navrhnout řešení. Hypotézou práce bylo
zvoleno tvrzení, ţe aktuální podoba vězeňského systému nepředstavuje záruku jeho efektivní-
ho fungování s ohledem na účel a funkce, které má výkon trestu odnětí svobody plnit.
V prvních dvou teoretických kapitolách jsem čtenáři předestřela aktuální právní úpra-
vu trestu odnětí svobody a jeho výkonu s poukazem na její problematické aspekty. V následu-
jících kapitolách jsem poté analyzovala vězeňský systém, jeho navrhované změny, zaměstná-
vání odsouzených a práci Vězeňské sluţby.
V třetí kapitole jsem se zabývala navrhovanými změnami počtu typů věznic a přene-
sením zařazovací a přeřazovací pravomoci. Při zkoumání struktury věznic jsem došla k závě-
ru, ţe je primární faktické oddělení výkonu trestu u jednotlivých typů pachatelů a nepovaţuji
za důleţité teoretické dělení věznic. Důsledná diferenciace je podle mě zásadní pro zajištění
dostatečně individuálního zacházení. V otázce určení vhodného nositele zmíněných pravomo-
cí jsem se zabývala střetem ţádoucí flexibilnosti procesu s poţadavkem na řádné dělení státní
moci na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. Po zhodnocení rozporných stanovisek a po
přihlédnutí k zahraničním úpravám jsem dospěla k závěru, ţe by tyto pravomoci měly být
svěřeny Vězeňské sluţbě ČR. Rozhodování soudů v těchto otázkách je zatíţeno neadekvátním
způsobem zařazování odsouzených a nadbytečně formálním rozhodováním o přeřazení. VS
ČR dokáţe efektivněji zařadit odsouzeného dle vyţadovaných hledisek a můţe flexibilněji
přeřazovat mezi jednotlivými typy věznic. Přikláním se tedy k závěru, ţe by měl být současný
zákonem stanovený způsob změněn.
V oblasti analýzy současného vězeňského systému jsem se nemohla vyhnout hodno-
cení navrhovaného vyuţití soukromých věznic. Při zkoumání dané problematiky jsem ale
došla k závěru, ţe se jedná o do jisté míry sporný institut, který spíše podněcuje zvyšování
vězeňské populace a můţe ohrozit zamýšlený účel výkonu trestu. Z toho důvodu bych jeho
zavedení v České republice nedoporučovala. Jako poslední jsem se v této části věnovala opě-
tovné přeplněnosti věznic. Za adekvátní řešení nepovaţuji různá kapacitní opatření, ale zamě-
řuji se na ţádoucí změnu trestněprávní politiky státu. Dle mého názoru je potřeba stanovit
nejkratší délku trestu odnětí svobody na 6 měsíců a neukládat kratší tresty, jejichţ výkon ne-
přináší očekávané výsledky. Dále apeluji na zavedení elektronického monitoringu, který by
zvýšil ukládání trestu domácího vězení a sníţil naplnění vazebních věznic. Současně se zabý-
vám podle mě neefektivním ukládáním trestu odnětí svobody za TČ zanedbání povinné výţi-
65
vy. Navrhuji jeho úplnou dekriminalizaci a přenesení sankce do oblasti občanskoprávní nebo
moţnost ukládat pouze alternativní tresty. Závěrem odmítám navrhovanou moţnost automa-
tického podmíněného propuštění po uplynutí stanovené doby, a to z důvodu, ţe by mohla ne-
gativně ovlivnit ukládání trestů a nebyla by zárukou sníţení přeplněnosti.
Ve čtvrté kapitole jsem se věnovala pracovnímu zařazení vězněných osob. Předloţila
jsem čtenáři aktuální statistické údaje a identifikovala největší problémy nízké zaměstnanosti.
Upozornila jsem taktéţ na podle mě nevhodné přiznání statusu pracujících osobám, které jsou
zařazeny do výchovných a terapeutických programů. Tímto postupem je podle mě uměle na-
vyšována reálná zaměstnanost. Opatření na zlepšení zaměstnanosti jsem rozdělila do dvou
sekcí. V první jsem předloţila moţnosti uskutečnitelné v rámci věznic. Domnívám se, ţe
předběţné zkoumání moţného pracovního zařazení mělo patřit mezi hlavní hlediska při roz-
hodování o umístění. Dále bych navrhovala faktické oddělení jednotlivých věznic. Pokud se
ve věznici nachází více oddělení pro typově odlišné vězně spojené s rozdílnými bezpečnost-
ními poţadavky, dosahuje míra zaměstnanosti nízké úrovně. Vězni, kteří nemohou opustit
areál věznice, jsou statisticky méně zaměstnanými, protoţe dochází k obsazování pracovních
míst odsouzenými z niţších typů věznic. Dále jsem apelovala na zavedení povinnosti státních
institucí zadávat státní zakázky VS ČR, čímţ by stát sníţil své náklady a zvýšil zaměstnanost
ve věznicích.
V druhé části zabývající se zvýšením účasti soukromých zaměstnavatelů jsem navrhla
zavedení finančního příspěvku pro soukromníky, kteří by ve věznici vytvořili nová pracovní
místa. Celkově jsem upozorňovala na potřebu spolupráce se soukromým sektorem, která jedi-
ná má šanci zvýšit vězeňskou zaměstnanost. Posledním, čím jsem se v této kapitole zabývala,
bylo odměňování odsouzených. Zjistila jsem, ţe za posledních 15 let nedošlo k valorizaci
vězeňských platů a odsouzení tím mají niţší moţnost splácet své dluhy. Navrhovala jsem te-
dy, aby byla učiněna potřebná opatření a odsouzení měli po vykonání trestu odnětí svobody
snazší návrat do společnosti. Zaměstnávání odsouzených podle mě tvoří důleţitou součást
výkonu trestu a stát by se měl zasadit o to, aby zaměstnanost byla co nejvyšší.
Pátá kapitola byla věnována VS ČR. Nejprve jsem se zabývala trestnou činností pří-
slušníků a zaměstnanců VS. Předloţila jsem dostupné statistické údaje k této problematice a
navrhla zintenzivnění tzv. zkoušek spolehlivosti prováděných Generální inspekcí bezpečnost-
ních sborů. Jen důkladné potírání této činnosti můţe v očích veřejnosti obnovit důvěru ve
fungování vězeňství. Dále jsem navrhla zrušit pracovní pozice speciálního pedagoga a sociál-
ního pracovníka a ponechat veškerou náplň jejich činnosti vychovateli. Současně navrhuji
zvýšit jejich počty, aby se mohli individuálně věnovat úzkému okruhu odsouzených. Veškerá
66
administrativní činnost, kterou musejí v současné době vykonávat, by měla být podle mě svě-
řena zvláštnímu pracovníkovi. Jako poslední jsem se zabývala hlediskem zastoupení počtu
ţen a muţů ve VS ČR. I přes nesouhlasné názory některých odborníků navrhuji zvýšení počtu
ţenských dozorkyň v ryze muţských věznicích. Domnívám se, ţe vězeňské prostředí by mělo
být do jisté míry odrazem sloţení společnosti.
V šesté kapitole jsem čtenáři představila svůj dotazníkový výzkum. Zjištěné závěry
potvrdily ve velké míře závěry z teoretické části práce a musím tak po celkovém zhodnocení
dojít k závěru, ţe byla potvrzena hypotéza diplomové práce. Aktuální podoba vězeňského
systému tedy nepředstavuje dle mého názoru záruku jeho efektivního fungování s ohledem na
účel a funkce, které má výkon trestu odnětí svobody plnit.
Oblasti, které jsem zkoumala se potýkaly s mnoţstvím problémů, které je potřeba pro
zlepšení fungování odstranit. V některých ohledech je české vězeňství na úrovni srovnatelné s
vyspělými zahraničními systémy, v dalších, které ale bohuţel tvoří většinu, je stále “zakon-
zervováno” a jakékoliv změny jsou velmi těţko prosazovány. Domnívám se však, ţe efektivní
vězeňství zaručí pouze vyváţené fungování veškerých jeho sloţek.
Jiţ v páté kapitole uvádím, ţe převychování dospělého člověka během výkonu trestu
odnětí svobody není reálně moţné. O to více je však potřeba se zasadit, aby alespoň reinte-
grační snahy měly díky efektivně vykonávanému systému vyšší potenciál úspěchu.
67
Seznam literatury
Monografie, učebnice
• HÁLA, Jaroslav. Teorie a praxe vězeňství I: Prevence mimořádných událostí ve výkonu
vazby. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 1996. 64 s.
• HÁLA, Jaroslav. Úvod do teorie a praxe vězeňství. České Budějovice: Vysoká škola
evropských a regionálních studií, 2005. 183 s.
• JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 5. vydání. Praha:
Leges, 2016. 976 s.
• KRATOCHVÍL, Vladimír a kol. Kurs trestního práva. Trestní právo hmotné. Obecná část.
1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. 797 s.
• MOTEJL, Otakar a kol. Sborník stanovisek veřejného ochránce práv: Vězeňství. 1. vydání.
Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. 336 s.
• POPELKA, Jiří. Penologie. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011.
96 s.
• PLAČEK, Michal. Koncepce strategického controllingu ve Vězeňské službě ČR. Ostrava:
KEY Publishing, 2011. 100 s.
• ROZUM, Jan. Vybrané problémy sankční politiky. Praha: Institut pro kriminologii a sociální
prevenci, 2005. 198 s.
•
• SCHEINOST, Miroslav a kol. Sankční politika pohledem praxe. Praha: Institut pro krimino-
logii a sociální prevenci, 2014. 176 s.
• SOLNAŘ, Vladimír, VANDUCHOVÁ, Marie. Systém českého trestního práva. III. Tresty
a ochranná opatření. Praha: Novatrix, s. r. o., 2009. 283 s.
• ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní právo hmotné. 7. vydání. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014.
1040 s.
Komentáře
• JELÍNEK, Jiří a kolektiv. Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 5. vy-
dání. Praha: Leges, 2014. 1248 s.
• KALVODOVÁ, Věra. Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody. Komentář.
Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012. 240 s.
• ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník I. Obecná část (§ 1 - 139). 2. vydání. Praha: C. H.
Beck, 2012. 1450 s.
68
Příspěvky ve sborníku
• KARABEC, Zdeněk. Trestní politika – vstup do problematiky. In VANDUCHOVÁ, Marie,
GŘIVNA, Tomáš (ed). Pocta Otovi Novotnému k 80. narozeninám. Praha: ASPI, 2008, s.
94 - 107.
• NAVRÁTILOVÁ, Jana. Výkon trestu odnětí svobody v nestátních objektech. In VANDU-
CHOVÁ, Marie, GŘIVNA, Tomáš (ed). Pocta Otovi Novotnému k 80. narozeninám. Praha:
ASPI, 2008, s. 210 - 217.
Odborné články
• DRÁPAL, Jakub. Vězni dnes vydělávají o polovinu méně neţ dřív. České vězeňství, 2014,
č. 4, s. 8.
• HALUZOVÁ, Soňa; BLANDA, Robert. Při práci utíká trest rychleji. České vězeňství, 2009,
č. 2, s. 13 - 17.
• HÜTTNEROVÁ, Radoslava. Zaměstnávání vězněných osob v České republice. České
vězeňství, 2007, č. 3, s. 10 - 11.
• JIŘIČKA, Václav a kol. Hodnocení kriminogenních rizik a potřeb odsouzených nástrojem
SARPO. Soudce, 2013, roč. XV, č. 10, s. 5 - 10.
• SUŠÁNKA, Václav. Soukromá věznice - lék na problémy vězeňství? České vězeňství,
2005, č. 5, s 21.
• ŠKALOUDOVÁ, Vladimíra. Několik poznámek k problematice komunikace s
odsouzenými muţi. České vězeňství, 2003, č. 2, s. 27 - 28.
• ŠRAMEL, Bystrík. Privatizácia väzenského systému: áno alebo nie? Trestní právo, 2015, č.
1, s. 30 - 34.
• ŠRAMEL, Bystrík. Privatizácia väzenského systému: áno alebo nie? Trestní právo, 2015, č.
2, s. 26 - 32.
Právní předpisy
• ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů
• zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
• zákon České národní rady č. 555/1992 Sb., o Vězeňské sluţbě a justiční stráţi České
republiky, ve znění pozdějších předpisů
• zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících
69
zákonů, ve znění pozdějších předpisů
• zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
• zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších
předpisů
• vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu
odnětí svobody
• nařízení vlády č. 365/1999 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených osob
zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody
• vyhláška Ministerstva spravedlnost č. 10/2000 Sb., o sráţkách z odměny osob, které jsou ve
výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány
• nařízení generálního ředitele VS ČR č. 5/2016 Sb., o zaměstnancích a příslušnících VS ČR
zabezpečujících výkon vazby, výkon trestu odnětí svobody a výkon zabezpečovací detence
• sněmovní tisk ze dne 31. srpna 2015, č. 588
Internetové zdroje
• Automatické propuštění vězňů může výrazně zvýšit kriminalitu [online].
moravskoslezsky.denik.cz, 21. března 2012 [cit. 15. června 2016]. Dostupné na
<http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/automaticke-propousteni-veznu-muze-
zvysit-kriminalitu-20120321.html>.
• Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či poniţujícímu zacházení nebo
trestání. Standardy CPT. [online]. cpt.coe.int, 2002 [cit. 15. června 2016]. Dostupné na
<http://www.cpt.coe.int/lang/cze/cze-standards.pdf>.
• FRANC, Petr. Nevyužitá šance, aneb proč jsou po třech letech věznice opět přeplněné
[online]. epravo.cz, 9. února 2016 [cit. 5. června 2016]. Dostupné na
<http://www.epravo.cz/top/efocus/nevyuzita-sance-aneb-proc-jsou-po-trech-letech-veznice-
opetpreplnene100442.html?utm_medium=email&utm_source=newsletter&utm_campaign=
novinky-epravo-cz-9-2-2016>.
• Generální inspekce bezpečnostních sboru. Akce “Mikuláš” - zneužití pravomoci, úvěrový
podvod [online]. gibs.cz, 21. března 2013 [cit. 25 února 2016]. Dostupné na
<http://www.gibs.cz/zpravodajsky-servis/tiskove-zpravy/akce-mikulas-zneuziti-pravomoci-
uverovy-podvod>.
• Generální inspekce bezpečnostních sborů. Akce “SKLEPMISTR” [online]. gibs.cz, 11.
června 2012 [cit. 25. února 2016]. Dostupné na <http://www.gibs.cz/zpravodajsky-
70
servis/tiskove-zpravy/akce-sklepmistr>.
• Institut pro kriminologii a sociální prevenci. Vybrané problémy sankční politiky. Ukládání
nepodmíněného trestu odnětí svobody a jeho alternativ [online]. ok.cz, 2005 [cit. 5. března
2016]. Dostupné ke staţení na <http://www.ok.cz/iksp/docs/317.pdf>.
• KÁČER, Robert a kol. Kompendium úmluv, doporučení a usnesení Rady Evropy týkajících
se penitenciární oblasti [online]. vscr.cz, 2009 [cit. 12. února 2016]. Dostupné na
<http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/ke-stazeni-
112/kompendium/>.
• Kvůli trestnímu zákoníku budeme potřebovat nové věznice, varuje ekonom [online]. zpra-
vy.e15.cz, 4. prosince 2015 [cit. 24. března 2016]. Dostupné na
<http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/kvuli-trestnimu-zakoniku-budeme-potrebovat-nove-
veznice-varuje-ekonom-1252270>.
• MASON, Cody. International growth trends in prison privatization [online]. sentencingpro-
ject.org, září 2013 [cit. 10. června 2016], s. 11-12. Dostupné na
<http://sentencingproject.org/wp-content/uploads/2015/12/International-Growth-Trends-in-
Prison-Privatization.pdf>.
• MENZELOVÁ, Kateřina. Další fiasko PPP projektu: 25 milionů ua věznici, která nebude
[online]. ceskapozice.lidovky.cz, 5. srpna 2012 [cit. 10. června 2016]. Dostupné na
<http://ceskapozice.lidovky.cz/dalsi-fiasko-ppp-projektu-25-milionu-za-veznici-ktera-
nebude-p42-/tema.aspx?c=A120801_044441_pozice_74285>.
• Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Koncepce vězeňství do roku 2025 [online].
ceska-justice.cz, [cit. 20. února 2016]. Dostupné ke staţení na <http://www.ceska-
justice.cz/2016/01/pelikan-predstavil-koncepci-vezenstvi-kasacni-stiznost-proti-rozhodnuti-
soudu-o-dohnalovi-nepoda/>.
• Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Priority trestní politiky z hlediska reformy
vězeňství a koncepce rozvoje vězeňství v České republice [online]. justice.cz, [cit. 20. února
2016]. Dostupné na <http://www.justice.cz/zresortu/koncepce2.html>.
• Ministerstvo spravedlnosti ČR. Statistická ročenka kriminality, rok 2014 [online]. por-
tal.justice.cz, [cit. 10. března 2016]. Dostupné ke staţení na
<http://cslav.justice.cz/InfoData/statisticke-rocenky.html>.
• Ministerstvo znovu navrhuje redukci typů věznic ze čtyř na dva [online]. ceska-justice.cz,
21. května 2015 [cit. 10. června 2016]. Dostupné na <http://www.ceska-
justice.cz/2015/05/ministerstvo-znovu-navrhuje-redukci-typu-veznic-ze-ctyr-na-dva/>.
71
• Nábytek od vězňů z Mírova k vidění ve vzorovém bytě [online]. ceskatelevize.cz, 11. dubna
2012 [cit. 24. března 2016].
Dostupné na <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1179095-nabytek-od-veznu-z-
mirova-k-videni-ve-vzorovem-byte>.
• Pankrácká věznice získala přestavbou prostor pro stovky vězňů [online]. prazsky.denik.cz,
4. září 2015 [cit. 24. března 2016].
Dostupné na <http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/pankracka-veznice-ziskala-prestavbou-
prostor-pro-stovku-veznu-20150904.html>.
• PELAEZ, Vicky. The prison industry in the United States: Big Business or new form of
slavery? [online]. globalresearch.ca, 31. března 2014 [cit. 10. června 2016]. Dostupné na
<http://www.globalresearch.ca/the-prison-industry-in-the-united-states-big-business-or-a-
new-form-of-slavery/8289>.
• Válková chce elektronické náramky i místo vazby. Žalobci souhlasí [online]. zpra-
vy.idnes.cz, 30. ledna 2015 [cit. 15. června 2016]. Dostupné na
<http://zpravy.idnes.cz/helena-valkova-naramky-nahrada-vazby-domaci-vezeni-fwx-
/domaci.aspx?c=A150129_192413_domaci_aba>.
• Veřejný ochránce práv. Klíčovým problémem vězeňství je přeplněnost [online]. ochrance.cz,
23. března 2016 [cit. 24. března 2016].
Dostupné na <http://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2016/klicovym-problemem-
vezenstvi-je-preplnenost/>.
• Veřejný ochránce práv. Věznice. Zpráva ze systematických návštěv veřejného ochránce práv
[online]. ochrance.cz, 2016 [cit. 26. března 2016]. Dostupné ke staţení na
<http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/ochrana_osob/ZARIZENI/Veznice/Veznic
e-2016.pdf>.
• Vězeňská sluţba ČR. Cíle a poslání VS ČR [online]. vscr.cz, [cit. 13. února 2016].
Dostupné na <http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/o-nas/zakladni-informace-4/cile-
a-poslani-vs-cr-6124>.
• Vězeňská sluţba České republiky. Elektronický monitoring odsouzených [online]. vscr.cz,
3. března 2010 [cit. 15. června 2016]. Dostupné na <http://www.vscr.cz/generalni-
reditelstvi-19/informacni-servis/rychla-fakta/>.
• Vězeňská sluţba České republiky. Informace o stavu a složení vězeňské populace v České
republice za měsíc leden 2013 [online]. vscr.cz, 11. února 2013 [cit. 10. června 2016].
Dostupné na
<http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/19/file/správn%C3%AD/statistiky/Měs%C3%
72
ADčn%C3%AD%20statistické%20hlášen%C3%AD%20/2013/MSH01-2013.pdf>.
• Vězeňská sluţba České republiky. Informace o stavu a složení vězněných osob ve vazebních
věznicích, věznicích a ústavech pro výkon zabezpečovací detence Vězeňské služby České
republiky za měsíc duben 2016 [online]. vscr.cz, 9. května 2016 [cit. 5. června 2016].
Dostupné na
<http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/19/file/správn%C3%AD/statistiky/Měs%C3%
ADčn%C3%AD%20statistické%20hlášen%C3%AD%20/2016/MSH04-2016.pdf>.
• Vězeňská sluţba České republiky. Informace o stavu a složení vězněných osob ve vazebních
věznicích, věznicích a ústavech pro výkon zabezpečovací detence Vězeňské služby České
republiky za měsíc květen 2016 [online]. vscr.cz, 14. června 2016 [cit. 15. června 2016].
Dostupné na
<http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/19/file/správn%C3%AD/statistiky/Měs%C3%
ADčn%C3%AD%20statistické%20hlášen%C3%AD%20/2016/MSH05-2016.pdf>.
• Vězeňská sluţba České republiky. Informace o věznici [online]. vscr.cz, [cit. 10. června
2016]. Dostupné na <http://www.vscr.cz/veznice-mirov-23/o-nas-1595/zakladni-informace-
177/informace-o-veznici-801/>.
• Vězeňská sluţba České republiky. Obecná informace o zaměstnávání vězňů [online].
vscr.cz, [cit. 15. února 2016]. Dostupné na <http://www.vscr.cz/veznice-ostrov-nad-ohri-
88/informacni-servis-1610/vzdelavani-a-zamestnanost-veznu-896/obecna-informace-o-
zamestnavani-veznu-2796>.
• Vězeňská sluţba České republiky. Organizační jednotky [online]. vscr.cz, [cit. 10. června
2016]. Dostupné na <http://www.vscr.cz/oj/>.
• Vězeňská sluţba České republiky. Organizační struktura Vězeňské služby České republiky
[online]. vscr.cz, [cit. 10. června 2016]. Dostupné na
<http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/19/image/Tiskové%20oddělen%C3%AD%20
GŘ%20VS/org_struktura_vscr_01092015.jpg>.
• Vězeňská sluţba České republiky. Rychlá fakta [online]. vscr.cz, 9. března 2016 [cit. 10.
června 2016]. Dostupné na <http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-
servis/rychla-fakta/>.
• Vězeňská sluţba České republiky. Statistické ročenky Vězeňské služby České republiky
2006 - 2015 [online]. vscr.cz, [cit. 5. června 2016]. Dostupné na
<http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/statistiky-a-udaje-
103/statisticke-rocenky-1218/statisticke-rocenky-vezenske-sluzby>.
73
• Vězeňská sluţba České republiky. Základní informace o vazební věznici [online]. vscr.cz,
[cit. 10. června 2016]. Dostupné na <http://www.vscr.cz/veznice-olomouc-43/o-nas-
1601/zakladni-informace-182/>.
• Vězeňská sluţba České republiky. Zaměstnávání odsouzených [online]. vscr.cz, 4. května
2016 [cit. 10. června 2016]. Dostupné na <http://www.vscr.cz/veznice-olomouc-
43/informacni-servis-1602/zamestnavani-416/>.
• VLKOVÁ, Jitka. Nábytek od vězňů a propisky stejné pro všechny. Stát hledá úspory [onli-
ne]. ekonomika.idnes.cz, 23. listopadu 2014 [cit. 25. března 2016]. Dostupné na
<http://ekonomika.idnes.cz/stat-chce-sjednotit-erar-vyrabet-by-meli-vezni-fqp-
/ekonomika.aspx?c=A141119_2116971_ekonomika_fih>.
• VOKÁČ, Martin. Milník v zaměstnávání vězňů. Firma staví halu spojenou s věznicí [on-
line]. jihlava.idnes.cz, 23. září 2015 [cit. 27. března 2016]. Dostupné na
<http://jihlava.idnes.cz/stavba-vyrobni-haly-levimo-u-veznice-ve-svetle-nad-sazavou-pa6-
/jihlava-zpravy.aspx?c=A150923_143912_jihlava-zpravy_mv>.
• Zaměstnávat vězně má řadu výhod, věří podnikatel z Oráčova [online]. ceska-justice.cz, 5.
června 2015 [cit. 27. března 2016]. Dostupné na <http://www.ceska-
justice.cz/2015/06/zamestnavat-vezne-ma-radu-vyhod-veri-podnikatel-z-oracova/>.
• Zeman: Vězni by mohli vyrábět nábytek do justičních kanceláří [online]. tyden.cz, 27. břez-
na 2012 [cit. 24. března 2016]. Dostupné na
<http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/politika/zeman-vezni-by-mohli-vyrabet-nabytek-do-
justicnich-kancelari_229452.html>.
• Změna v organizaci věznic vázne, poslancům se nelíbí přílišný vliv ředitelů [online]. ceska-
justice.cz, 8. června 2016 [cit. 10. června 2016]. Dostupné na <http://www.ceska-
justice.cz/2016/06/zmena-v-organizaci-veznic-vazne-poslancum-se-nelibi-prilisny-vliv-
reditelu/>.
Judikatura
• nález Ústavního soudu ze dne 20. listopadu 1994, sp. zn. Pl. ÚS 5/94
74
Abstrakt
Tato diplomová práce se zabývá vybranými oblastmi českého vězeňství. Je rozdělena
celkem do 6 kapitol, jejichţ obsahem je jak teoretické zkoumání, tak i praktický výzkum. V
prvních dvou kapitolách předkládám aktuální právní úpravu trestu odnětí svobody a jeho vý-
konu. V následujících kapitolách analyzuji vybrané oblasti, hledám hlavní problémy a navr-
huji moţná řešení. Třetí kapitola je věnována vězeňskému systému, konkrétněji typům věznic,
zařazovací a přeřazovací pravomoci, soukromým věznicím a opětovné přeplněnosti českých
věznic. Ve čtvrté kapitole identifikuji hlavní problémy nízké zaměstnanosti vězněných osob a
hledám řešení uskutečnitelná v rámci věznic a řešení zvyšující účast soukromého sektoru. V
páté kapitole se zabývám protiprávní činností příslušníků a zaměstnanců VS ČR, navrhuji
změnu struktury VS a zvýšení počtu ţenských příslušnic. Poslední 6. kapitola je věnována
dotazníkovému výzkumu ve věznicích.
Abstract
This thesis deals with selected areas of Czech prison system. It is divided into six
chapters, whose content is both theoretical and practical. First two chapters present the current
legislation of sentence of imprisonment and its enforcement. In following chapters I analyze
selected areas, investigate the main problems and suggest possible solutions. The third chapter
is devoted to prison system, specifically to types of prisons, power to classify into particular
type of prison and power to reclassify, the existence of private prisons and overcrowding of
Czech prisons. In the fourth chapter I identify the main problems of low employment of pris-
oners and I am seeking for viable solutions within prisons and suggestions to increase partici-
pation of private sector. In the fifth chapter I am dealing with illegal activities of employees
of the Czech Prison Service, I suggest changing the Prison Service structure and increase the
number of female members. The last sixth chapter is devoted to the questionnaire research in
prisons.
75
Klíčová slova
Trestní zákoník, Trestní řád, Trest odnětí svobody, Vězeňská sluţba, Vězeňský systém, Věz-
nice, Výkon trestu odnětí svobody, Zákon o výkonu trestu odnětí svobody, Zaměstnávání
odsouzených
Key words
Criminal Code, Code of Criminal procedure, Imprisonment, Prison Service, Prison system,
Prisons, Enforcement of Imprisonment, Law of Imprisonment, Employment of prisoners
76
Přílohy
Příloha č. 1: Vzor dotazníku
Dobrý den,
jmenuji se Ţaneta Himpanová a jsem studentkou Právnické fakulty Univerzity Palackého v
Olomouci. Obracím se na Vás s prosbou o vyplnění tohoto anonymního dotazníku, jehoţ vý-
sledky budou součástí mojí diplomové práce na téma Vězeňství v České republice. Zabývám
se v ní zejména zaměstnáváním odsouzených, prací Vězeňské sluţby a restrukturalizací vě-
zeňského systému. Cílem tohoto dotazníku je analýza aktuálního stavu těchto vybraných ob-
lastí výkonu trestu a zjištění názoru odsouzených. Dotazník je rozdělen do 3 částí a jeho vypl-
ňování Vám zabere přibliţně 10 minut.
Pokyny: Vţdy vyberte jen jednu odpověď. Pouze u otázky č. 7 je moţnost více odpovědí.
Předem Vám děkuji za Vaši spolupráci.
I. Úvodní otázky:
1. Kolik je Vám let?
□ 18 - 25 let □ 26 - 30 let □ 31 - 40 let
□ 41 - 50 let □ 51 - 60 let □ 61 let a více
2. Je Váš aktuální výkon trestu odnětí svobody Vaším prvním?
□ ano □ ne
3. Na jak dlouho Vám byl uložen trest odnětí svobody?
………………………………………
4. V jakém typu věznice se aktuálně nacházíte?
□ s dozorem □ s ostrahou □ se zvýšenou ostrahou
5. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
□ základní
□ středoškolské bez maturity
□ středoškolské s maturitou
□ vysokoškolské
II. Práce odsouzených:
6. Pracujete ve výkonu trestu? (nepracující poté přejdou na otázku č. 11)
□ ano
□ ne
77
7. Proč je pro Vás práce důležitá? (možnost více odpovědí)
□ Hradím tím náklady výkonu trestu a pohledávek.
□ Kvůli kapesnému.
□ Chci smysluplně naplnit výkon trestu.
□ Chci jen, aby mi čas nějak utekl.
□ Chci si udrţet pracovní návyky a být připraven na dobu po propuštění z výkonu
trestu.
□ Přihlíţí se k tomu při přeřazování do niţší diferenciační skupiny.
□ Přihlíţí se k tomu při rozhodování o podmínečném propuštění.
8. Jakou částku si měsíčně vyděláte?
□ do 5 000 Kč
□ nad 5 000 Kč Pokud víte přesnou částku, napište ji, prosím, zde: ……………
9. Jak velká část platu je Vám strhávána?
□ do 25 % platu
□ do 50 % platu
□ více jak 50 % platu
□ více jak 75 % platu
□ nevím
10. Myslíte si, že najdete pracovní uplatnění po ukončení výkonu trestu?
□ Ano, pracovní zkušenosti během výkonu trestu mi dávají více moţností.
□ Ano, ale pracovní zkušenosti z výkonu trestu na to nebudou mít vliv.
□ Obávám se, ţe ne. Důvod:…………………………………………………
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
NEPRACUJÍCÍ:
11. Chtěl byste pracovat?
□ ano
□ ne
12. Z jakého důvodu nepracujete?
□ ze zdravotních důvodů
□ z nedostatku pracovních příleţitostí
□ nechci pracovat
13. Hradíte své dluhy?
□ ano, za pomocí blízkých
□ ne, nemám prostředky
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
78
III. Práce Vězeňské služby:
14. Domníváte se, že je Vám ze strany zaměstnanců věnována dostatečná pozornost?
□ ano
□ ne
15. Kdo má na Vás ze zaměstnanců či příslušníků Vězeňské služby největší vliv?
□ speciální pedagog □ vychovatel
□ psycholog □ kaplan
□ sociální pracovník □ dozorce
Napište, prosím, z jakého důvodu:
………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………
16. Co z následujících možností Vás nejvíce ovlivňuje?
□ kázeňské odměny
□ kázeňské tresty
□ individuální přístup zaměstnanců
17. Myslíte si, že Vás může vězení napravit?
□ ano
□ ne