Botanika mal 2009Milan tech mechorosty Jan Kueracvien Jan Konar, Eva Hol (mechorosty)

Npl kurzuSystematika - stromekyEkologie a biologie - pohdkyMorfologie a anatomie jak a pro, k emuopravdu, ale opravdu jen ty zkladn pojmyPoznvakaPsemn zkoukaPoadavky

Zkladn literaturaObrzky kytekHsek K. et Deyl M. (2003): Nae kvtiny. Academia, Praha.Pohdky o kytkchBriggs D. et Walters S. M. (1997): Plant Variation and Evolution. Cambridge University Press, Cambridge. (t esk peklad Promnlivost a evoluce rostlin 2001, Olomouc)SystmMrtonfi P. (2003): Systematika cievnatch rastln. Univerzita P. J. afrika v Koiciach, Koice.Prezentace pednek

Dal literaturaSystmJudd W. S., Campbell C. S., Kellog E. A. et Stevens P. F. (2007): Plant Systematics, 3rd. ed. Sinauer Associates, Inc. Publishers, Sunderland, Messachusetts.Soltis D. S., Soltis P. S., Endress P. K. and Chase M. W. (2005): Phylogeny and Evolution of Angiosperms. Sinauer Associates, Inc. Publishers, Sunderland, Messachusetts.Ehrendorfer F. (1998): Evolution und Systematik: Moose und Gefsspflanzen. In: Lehrbuch der Botanik fr Hochschulen, ed. 34, p. 647828., G. Fischer Jena et Stuttgart.

Dal literaturaCharakteristika eled (v klasickm vymezen)Heywood V. H. (ed.) (1993): Flowering Plants of the World. Batsford Ltd, LondonNovk F.A. (1972): Vy rostliny. Academia, Praha.PaleobotanikaWillis, J. C. McElwain (2002): The Evolution of Plants. Oxford Univ. Press, Oxford.Stewart W. N. et Rothwell G. W. (1993): Paleobotany and the Evolution of Plants, 2nd. ed. Cambridge University Press Kvaek Z. et al. (2000): Zklady systematick paleontologie I. uebn texty Univerzity Karlovy v Praze, Praha.

Dal literaturaUrovac literaturaKubt K. et al. (2002): Kl ke kvten esk republiky. Academia, Praha.Hejn S. et Slavk B.; Slavk B.; Slavk B. et tpnkov J. [eds] (19882005): Kvtena R 17 (-8). Academia, Praha.Uitkov rostlinyValek P. et al. (2002): Uitkov rostliny trop a subtrop. 2. vydn Academia, Praha.

Webov strnkypouvat jen zaruen zdroje (znt tvrce strnek)prezentace z pednek a systematika vych rostlinKrytosemennAngiosperm Phylogeny WebsideDelta (charakteristika eled)atd

SystematikaRosa rugosaSuch katulkyDobrodrustv pi jejich tvoen a plnn=

Systematikavda o diverzit organizm (o jejich variabilit a vztazch mezi taxony)evolucefylogenezetaxonomie, klasifikace

VariabilitaZkladem je variabilita mezi jedinciOhromn rznorodost - nepodobnost narznch rovnch a rzn velk mezery - variabilita diskontinuitn (ekotyp) nebo klinlnDleit je porozumn struktue a pinm

Zdroje variabilitynic nen zcela stejn (asto ani vegetativn se rozmnoujc typy)jadern a nejadern ddinostnovou kvalitu pin mutace a genetick rekombinacemutace vznikaj ve vech slokch genotypumutace v DNA delece, duplikace, inverze, traslokace nejastjmi mutacemi u rostlin jsou genomov a chromozmov mutacezmna potu chromozm (polyploidizace); zlomen a fze zlomk pi peken (aneuploidie); chybn crossing-over st chromozmtok gen

Struktura variabilityjedinecfitnesspopulace ideln relnrozhoduje o n reprodukn systmallogamie (cizospranost)autogamie (samospranost)asexuln rozmnoovn (vegetativn rozmnoovn apomixie, agamospermie)mezipopulan vnitropopulan

Vznik variabilitypostupn diferenciace a divergence populacHeterogenita prosted = Selekcezeno pevn pes fenotypov projevy a pizpsobenm populac ke konkrtnm podmnkmspoluprce genotypu a fenotypu je asto velmi komplikovanNhoda = Genetick drift, bottleneck, founder efectIzolaceprostorov izolace diferenciace ekologick, geografick (rzn kla)reprodukn izolace vznik reprodukn izolanch mechanizm (nevhodnost hybridizace mezi adaptovanmi biotypy)vznik samostatnch taxon pozvoln speciace

HybridizaceNaruen izolanch mechanizm nov struktura variabilityzmny prosted, nhodahybridizace introgrese konvergencenov diferenciace a divergence

Saltan speciacepolyploidie (auto, allo)zmny potu chromozm a jejich pestavby

Speciacerzn definice druhutaxony nejsou rovnocenn!

Makroevolucena rodov a vy rovniekologick i geografick diferenciace a izolace na vy klegradualistickpuntuaciomalistick (teorie peruovanch rovnovh)

Fagus Nothofagus

Studium variability sbr datmorfologick znaky - vyuit odedvna anatomick znaky - rozshlej vyuit od zdokonalen mikroskopu v 19. st.embryologiepalynologiecytologienejmen poet chromozm 2n=4 Happlopappus gracilis (Asteraceae)vysok poet nap. 2n=ca 250 Kalancho (Crassulaceae)mimodn vysok poty maj nap. kapradiny 2n= 1260 Ophioglossum reticulatum

Systematicky vznamn obsahov ltkysekundrn metabolitytaxonomick vyuit ji stoletnap. glykosidy, anthokyany, betalainy, flavonoidy, terpenoidy, saponiny, alkaloidy, polyacetylnyinformaci obsahujc proteinyproteiny elektroforza, srologie (ji kolem roku 1900)molekulrn systematika

DNA, RNAchloroplastov genypvodn gen rbcL kduje velkou podjednotku fotosyntetickho enzymu ribuloso-1,5-bifosft karboxylza/oxygenza (RuBisCO) (= hlavn pjemce uhlku)dnes mnoho dalch sekjadern genypvodn seky ribozomln RNA (dostatek kopi, velmi bn ITS), dnes ji mnoh dal seky DNA low copy, single copy genymitochondriln genyu rostlin tm nepouvny

Tvorba systmvychz ze shromdnch poznatk a odr dobov pedstavy a znalostijednoduch podobnost rznho mnostv znakmonost formalizace fenetikaintuitivn tvorba fylogenetickch systm zkuenostn pravidlakladistika zcela objektivn fylogenetick systmyjasn dan pravidla nap. maximln parsimonie (spornost)

AntikaTheophrastos Eresios (372 287 p. Kr.) rstov formy, vytrvalost, atd.Plinius (23 79 p. Kr.)uitkov rostlinyDioskorides (1. st. p. Kr)liv rostliny

Stedovk a potek novovku a do zatku 16. st. tlum systematikyliv rostliny abatye Hildegarda zBingen (1098 1180)jen mal pokroky v poznn (kvetouc nekvetouc rostliny; sestaven prvnch soustav)mlhav pedstava o klasifikaci rostlin - neexistoval pojem rodu a druhu nebo byl neurit John Ray (1628 1705) zamtl transmutace druh, jaksi prvn definice druhu

Uml systmy utvoeny pevn s vyuitm nkolika mlo znakde Tournefort (16561708)druhy chpe jako varianty rodu, kter vymezil v dnenm pojet

Carl von Linn (1707 1778)vyvrcholen umlch systmpirozen systm m bt stlou snahou botanick systematiky soustava vak neodrela dn vztahydsledn dodroval 5 kategori tdu, d (odpovdal dnen eledi), rod, druh a varietu podle potu pestk, rozloen a srstn tyinek apod.tolik je druh, kolik jich bylo na potku stvoenov nkterch ohledech vak pipoutl monost evolucebinomick nomenklatura Species plantarum (1. 5. 1753) = starting point pro cvnat rostliny

Pirozen systmyvyuit pomrn velkho mnostv znakdo znan mry ji odrely pbuznostJussieu (1748 1836)jednodlon dvoudlon, celkem 15 tdada pirozench eled, dodnes uznvanch

Charles Darwin (1809 1882)zaveden historickho rozmru do systematiky od tto doby snaha vech systm odret fylogenetick vztahy

Fylogenetick systmyHaeckel (1834 1919)prvn vytvoil nzev fylogenie (1894)vztahy mezi hlavnmi peddarwinovskmi tdami rostlin prezentoval jako nedvouznan, dichotomicky vtven strom Bessey (1845 1915) prvn fylogenetick systm zaloen na vvojovch linich (zklad byl Benthamv-Hookerv systm) Tachtadan (1910 ), Cronquist (1919 1992 ) vyvrcholen fylogenetickch systm

Linnovsk klasifikace na zklad podobnosti se objekty shlukuj do taxon, kter lze formln umstit do urit kategorieOddlen (divisio): phyta pododdlen (subdivisio): phytinaTda (classis): opsidaPodtda (subclassis): idaed (ordo): ales nadd (superordo): anaeele (familia): aceaepodele (subfamilia): oideaeRod genusDruh speciessubspeciesvarietas

Fylogenetick klasifikace Kladistick systmy naprost objektivizace tvorby systmupvodn a odvozen stav znaku (sym)plesiomorfie, (syn)apomofiehomologie, homoplzie (paralelismus a reverze)taxony monofyletick parafyletick a polyfyletick nelze uznatneexistuj kategoriejen vzjemn vnoen skupiny cladydruhyproblm parafyletickch taxon Amaranthaceae