cenia€¦ · web viewspecifikace nox sox voc tzl co plynové turbíny 11 0,002 . s 0,2 - 3,7...

Energetické centrum na zpracování bioodpadů Tišnov

DOKUMENTACE HODNOCENÍ VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Zpracováno ve smyslu ustanovení § 8 a přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

prostředí, v platném znění

Zpracoval: ing. Miroslav Lepka a kolektiv Brno, duben 2010

ENERGETICKÉ CENTRUM NA ZPRACOVÁNÍ BIOODPADŮ TIŠNOV DOKUMENTACE HODNOCENÍ VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROTŘEDÍ

Seznam zpracovatelů dokumentace

Dokumentaci zpracoval:

Ing. Miroslav Lepka držitel autorizace k posuzování vlivůna životní prostředíosvědčení číslo: č.j. 34804/ENV/06 (4448/729/OPV/93)

Datum zpracování dokumentace: 7. 4. 2010

Seznam osob, které se podílely na zpracování dokumentace:

Jméno a příjmení Bydliště TelefonIng. Miroslav Lepka Brno 777 230 846Ing. Pavel Cetl Brno 608 968 368Mgr. Jakub Bucek Čebín 723 495 422Ing. Petra Auterská c.s.c Černošice 602 176 710Bc. Kateřina Chumelová Brno 732 861 716Prof. Mudr. Jaroslav Kotulán Brno 606 506 983

STRANA 1 z 72


Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2003, registrovaným u společnosti Microsoft.Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 11, registrovaným u společnosti Corel Corporation.

STRANA 2 z 72


Obsah

Obsah

Seznam zpracovatelů oznámení............................................................................................1Obsah.................................................................................................................................... 3Přehled zkratek......................................................................................................................5Úvod...................................................................................................................................... 7

ČÁST A (ÚDAJE O OZNAMOVATELI)...........................................................................................9A.1. Obchodní firma............................................................................................................9A.2. IČ.................................................................................................................................9A.3. Sídlo............................................................................................................................9A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele.............................................................................9A.5. Zpracovatel projektové dokumentace.........................................................................9

ČÁST B (ÚDAJE O ZÁMĚRU).....................................................................................................10B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE............................................................................................................10

B.I.1. Název a zařazení záměru.........................................................................................10B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru........................................................................................10B.I.3. Umístění záměru.....................................................................................................12B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry.........................................12B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění..........................................................13B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru...............................................14B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení........................29B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků.....................................................29B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí a správních úřadů....................................................30

B.II. ÚDAJE O VSTUPECH......................................................................................................31B.II.1. Půda.......................................................................................................................31B.II.2. Voda.......................................................................................................................32B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje.................................................................32B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu..............................................................33

B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH....................................................................................................34B.III.1. Ovzduší..................................................................................................................34B.III.2. Odpadní voda........................................................................................................37B.III.3. Odpady..................................................................................................................38B.III.4. Ostatní...................................................................................................................40B.III.5. Rizika vzniku havárií..............................................................................................41

STRANA 3 z 72


ČÁST C (ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ).................................43C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ............................................................................................................................................ 43C.II. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ..................................................................................................................................45

C.II.1. Obyvatelstvo a veřejné zdraví................................................................................45C.II.2. Ovzduší a klima......................................................................................................45C.II.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky...................................................48C.II.4. Povrchová a podzemní voda...................................................................................49C.II.5. Půda.......................................................................................................................51C.II.6. Horninové prostředí a přírodní zdroje.....................................................................51C.II.7. Fauna, flóra a ekosystémy......................................................................................52C.II.8. Krajina....................................................................................................................54C.II.9. Hmotný majetek a kulturní památky......................................................................54C.II.11. Jiné charakteristiky životního prostředí.................................................................55C.III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení.............................................................................................................55

ČÁST D (ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ)............56D.I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI.....................................................................................................................56

D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví....................................................................56D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima..........................................................................................56D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky.................60D.I.4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu....................................................................61D.I.5. Vlivy na půdu..........................................................................................................62D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje.........................................................62D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy..........................................................................62D.I.8. Vlivy na krajinu........................................................................................................63D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky..........................................................63D.I.10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu................................................................63D.I.11. Jiné ekologické vlivy..............................................................................................63

D.II. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI...................................63D.III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE..............................................................................................................................63D.IV. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ................................................................................................................................... 63D.V. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ........................................................................................64

ČÁST E (POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU)....................................................................65ČÁST F (DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE)....................................................................................................66

F.I. MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE.....................................................................................66

STRANA 4 z 72


F.II. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE..........................................................66ČÁST G (VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU)..................67ČÁST H (PŘÍLOHY)...................................................................................................................71

Seznam příloh:Příloha 1 Grafické přílohy: Příloha 1.1 Celková situace areálu Příloha 1.2 Dispoziční řešení Příloha 1.3 Blokové schéma

Příloha 2 Rozptylová studiePříloha 3 Pachová studiePříloha 4 Hluková studiePříloha 5 Analýza zdravotních rizikPříloha 6 Fotodokumentace TišnovPříloha 7 Fotodokumentace Zwentendorf Rakousko

Příloha 8 Doklady: - vyjádření příslušného stavebního úřadu z hlediska územního plánu - stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. - autorizační osvědčení zpracovatele oznámení

STRANA 5 z 72


Přehled zkratekBPEJ bonitovaná půdně-ekologická jednotkaČGS Česká geologická službaČOV čistírna odpadních vodEIA posouzení vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment)EVL evropsky významná lokalitaCHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vodk.ú. katastrální územíMŽP Ministerstvo životního prostředín.m. nad mořemNEL nepolární extrahovatelné látkyN nebezpečný odpadNRBK nadregionální biokoridorNV Nařízení vládyLBC lokální biocentrumLBK lokální biokoridorO ostatní odpadOZKO oblast se zhoršenou kvalitou ovzdušíPP přírodní památkaPR přírodní rezervacePUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesas.r.o. společnost s ručením omezenýmTKO tuhý komunální odpadÚSES územní systém ekologické stabilityZPF zemědělský půdní fond

STRANA 6 z 72


ÚvodTato dokumentace, hodnotící záměr stavby „Energetické centrum na zpracování bioodpadů Tišnov“ společností House Property, a.s. dle ust. § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, je zpracována s obsahem a rozsahem dokumentace, dle přílohy č.4 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen „zákon o posuzování vlivů na ŽP). V dalším textu dokumentace je pro stavbu posuzovaného záměru používán zkrácený název EC. Dokumentace byla zpracována na objednávku společnosti House Property, a.s. která je oznamovatelem, investorem a budoucím uživatelem stavby. Plánovaná stavba EC je novostavbou. Předmětem stavby jsou nové stavební objekty a technologické provozní soubory, nutné pro její zprovoznění a řádné a bezpečné užívání. Zatřídění stavby dle Klasifikace stavebních děl CZ-CC: 125112 – budovy výrobní pro energetiku a 125232 – nádrže.Účelem projektované stavby je ekologická likvidace biologicky rozložitelných odpadů (BRO) v regionu a současně zajištění obnovitelného zdroje elektrické energie. Vedlejším produktem při výrobě bioplynu je stabilizovaný substrát (digestát), použitelný jako hnojivo pro zemědělské účely.Stavba projektovaného energetického centra bude realizována v jedné etapě. Budoucí staveniště EC se nachází v nezastavěné a neobydlené části města Tišnov, na jeho jihovýchodním okraji při výjezdu směrem na Drásov u silnice II/379, naproti potoka Lubě. Jedná se o pozemky v areálu bývalé cihelny při ulici U Lubě. Celý areál je mírně vyspádován směrem ke stávající dopravní komunikaci II/379 a k potoku Lubě.Pozemek určený pro výstavbu má přibližně lichoběžníkový tvar. Na západní straně je pozemek limitován stávajícím sjezdem na silnici II/379 a pozvolna zde stoupá ke svahu na severozápadní hranici staveniště. Severozápad pozemku je tvořen prudkým svahem, který vede k areálu střelnice. Severovýchodní okraj pozemku je zarostlý, svažuje se k silnici a k potoku Lubě. Jihovýchodní strana pozemku je tvořena pomyslnou rovnoběžkou se stávající komunikací II/379 U Lubě.Staveniště je napojeno sjezdem na komunikaci II/379, v rámci rozšíření a rekonstrukce vozovky bude zrealizován další (hlavní) sjezd do areálu plánovaného EC.Na stavebním pozemku se v současné době nachází původní objekty cihelny a komín, tyto stavby nejsou dispozičně, prostorově ani technicky pro nové využití vhodné a proto budou před zahájením výstavby EC zbourány (některé budou využívány jako zařízení staveniště a budou zbourány až těsně před dokončením stavby).Vzhledem k odpovědnosti oznamovatele bylo zpracováno oznámení záměru rovnou v podrobnější formě tzv. dokumentace dle přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na ŽP. Zvýšená pozornost je věnována zejména těm okruhům životního prostředí, které mohou mít největší dopad na ŽP resp. na širší okolí záměru. Osnova dokumentace vyplývá z přílohy č. 4 zákona 100/2001 Sb. a je dodržena v úplném rozsahu stejně tak, jako zákonem požadovaný rozsah posuzování (viz obsah). Tato osnova je doplněna touto úvodní části a následně samostatnou kapitolou, kde je komentováno vyhodnocení požadavků ze závěrů zjišťovacího řízení. Z uvedené struktury dokumentace vyplývá doporučení pro čtenáře.Zájemcům pouze o všeobecné informace o záměru je určena část G Shrnutí netechnického charakteru, kde jsou shrnuty závěry dokumentace stručnou a přístupnou formou, ale v obecné rovině bez podrobností, grafických výstupů a mapových podkladů. Podrobnější informace lze nalézt v příslušných kapitolách textu dokumentace, čtenář přitom musí mít na paměti její formální členění a požadované informace si vyhledat v příslušných kapitolách.

STRANA 7 z 72


Ještě podrobnější informace jsou potom uvedeny v textových přílohách dokumentace, které jsou však vypracovány pouze pro nejvýznamnější hodnocené okruhy.Projekt energetického centra (EC) řeší primárně zpracování různých typů biologicky rozložitelného odpadu (BRO) tzv. mokrou anaerobní fermentací v reaktorech a dále výrobu elektrické a tepelné energie spalováním vznikajícího bioplynu v kogenerační jednotce. Dalším produktem je organické hnojivo (stabilizovaný substrát), využitelné v zemědělství.Pro proces anaerobní fermentace je využíván dvoustupňový uzavřený systém řízené anaerobní fermentace, se čtyřmi ležatými válcovými (rourovými) fermentory a jedním dofermentorem, s jímáním bioplynu do zásobníku umístěného v hale příjmů v samostatném stavebně odděleném prostoru. Během skladování fermentovatelných látek ve vstupních a homogenizačních jímkách se tvoří organické kyseliny. To je první stupeň biologického odbourávání. Všechny další kroky se odehrávají ve fermentačních nádržích bez přístupu vzduchu ve formě směsného kvašení. Na konci odbourávacího řetězce stojí metanové bakterie, které produkují požadovaný bioplyn.Při návrhu procesu fermentace byly brány v úvahu následující hlavní výhody a charakteristiky vybraného systému:

• Uzavřený proces přípravy surovin a fermentace (minimalizace úniku zápachu)• Možnost použití surovin s vyšším obsahem příměsí písku případně skla (snadné a

průběžné odstraňování z rourových fermentorů, bez přerušení procesu fermentace)

• Dokončený proces fermentace na výstupu (minimalizace zápachu zbytkového tekutého substrátu a jeho větší hustota)

• Řízený proces tvorby bioplynu (průběžné zásobování kogenerační jednotky, minimalizace zásobníku - plynojemu)

• Vysoká výtěžnost energetického potenciálu surovin, až 97% (ekonomická efektivnost)

• Plně automatizovaný proces se zaručeným servisem (nenáročná obsluha, zajištění kontinuálního provozu bez nucených odstávek)

• Stavebnicový systém řešení (možnost případného dalšího rozšiřování)

Jako vstupní surovina může být v projektovaném EC zpracováván biologicky rozložitelný odpad různého původu:

• Průmyslové odpady organického původu z potravinářských provozů (odpady ze zpracování ovoce a zeleniny, odpady z výroby cukrovinek, pečiva, potraviny s prošlou lhůtou spotřeby, použité rostlinné oleje a tuky, výpalky)

• Komunální odpady organického původu (tráva a listí z údržby veřejné zeleně, splaškové odpadní vody, odpady ze stravovacích provozů, separovaný biologicky rozložitelný komunální odpad, odpady z odlučovačů tuků apod.)

• Jateční odpady a jiné odpady ze zpracování těl hospodářských zvířat

STRANA 8 z 72


ČÁST A(ÚDAJE O OZNAMOVATELI)

A.1. Obchodní firma

House Property, a.s.

A.2. IČ

28263120Zápis v OR u Krajského soudu v Brně, oddíl B, vložka 5347

A.3. Sídlo

Lidická 1005/23b602 00 Brno

A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele

Zástupce ve věcech technických:Ing. Milan Pangrác

Vohančice 67, PSČ 666 01Tel./fax: +420 541 422 711 / +420 541 211 047

Zástupce ve věcech technických:Ing. Milan Pangrác

A.5. Zpracovatel projektové dokumentace

Projekce PSB, a.s.Kounicova 41, 602 00 Brno

IČO: 25500139, Zástupce ve věcech smluvních:

Ing. Ivan Mikoška, tel. +420 603 439 488Zástupce ve věcech technických:

Ing. Lubor Havlík, tel. +420 731 576 799

STRANA 9 z 72


ČÁST B(ÚDAJE O ZÁMĚRU)

B.I.ZÁKLADNÍ ÚDAJE

B.I.1. Název a zařazení záměru

ENERGETICKÉ CENTRUM NA ZPRACOVÁNÍ BIOODPADŮ TIŠNOV

Zařazení dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb., je následující:

kategorie: IIbod: 10.1název: Zařízení ke skladování, úpravě nebo využívání nebezpečných odpadů;

zařízení k fyzikálně-chemické úpravě, energetickému využívání nebo odstraňování ostatních odpadů.

sloupec: B

Dle §4 uvedeného zákona patří pod odstavec (1) písmeno b) a podléhá posuzování podle zákona, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení.Příslušným úřadem je Krajský úřad Jihomoravského kraje.

B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru

Zařízení na výrobu bioplynu je založeno na anaerobní fermentaci biologicky rozložitelných surovin v uzavřených plynotěsných fermentorech v režimu mezofilního vyhnívání. Provoz energetického centra bude kontinuální 24 hodin denně, 365 dní v roce. Suroviny a pevná složka digestátu budou sváženy/odváženy pouze v pracovních dnech v době od 6:00 do 22:00. Vstupem do bioplynové stanice jsou biologicky rozložitelné suroviny. Celý proces fermentace bude dvoustupňový.Max. množství zpracovávaného biologicky rozložitelného odpadu: 17.000 t/rok. Projektovaná kapacita Hygienizační jednotky je 8 tun/den.Výstupem z fermentačního procesu je bioplyn a digestát, který bude odvodňován za vzniku tuhého digestátu (separátu) a tekuté složky – tzv. fugátu. Stabilizovaný digestát bude sloužit jako kvalitní zemědělské hnojivo. Produkce hnojiva: 15.470 t/rok (2.088 t/rok pevného substrátu po oddělení na šnekovém separátoru, 13.382 t/rok tekutý digestát (fugát)). Fugát bude využit jako kapalné registrované hnojivo.Vyprodukovaný bioplyn bude spalován na kogenerační jednotce.

STRANA 10 z 72


Základní technické parametryElektrický výkon: 526 kWe (+526 kWe z druhé kogenerační jednotky

spalující ZP)Tepelný výkon: 524 kW (+634 kW z druhé kogenerační jednotky spalující

ZP)Provozní doba jedné kogenerační jednotky: cca 8.000 hod/rokDodávka surovin: pravidelně v době od 6:00 do 22:00 hodMax. denní potřeba surovin: 46,6 t/den Roční potřeba surovin (max.) 17.000 t/rokRoční produkce bioplynu: 94 m3 BP/t surovin = 1.600.000 m3 BP/rok, Průměrná denní produkce 4.384 m3 BP/denRoční produkce elektřiny: 3.897.650 kWhel Roční produkce tepla: 3.878.490 kWht Obsah metanu v bioplynu: cca 63,1%Objem rourových fermentorů: 4 x 160 m3

Objem dofermentoru: cca 1.880 m3

Objem skladu stabilizovaného substrátu (digestátu): 2x cca 4.527 m3, celkem 9054 m3

(tedy produkce 244 dní plného provozu)Objem zásobníku plynu: cca 300 m3

STRANA 11 z 72


B.I.3. Umístění záměru

Záměr je umístěn následovně:kraj: Jihomoravskýokres: Brno - venkovobec: Tišnovkatastrální území: Tišnov 767379

Budoucí staveniště EC se nachází v nezastavěné části města Tišnov, na jeho jihovýchodním okraji při výjezdu směrem na Drásov u silnice II/379, naproti potoka Lubě. Jedná se o pozemky v areálu bývalé cihelny při ulici U Lubě.

Obr. 1 - Přehledná mapa s umístěním energetického centra Tišnov (zdroj - Google maps, bez měřítka

Ve schválené územně plánovací dokumentaci je lokalita s pozemky plánované stavby EC určena jako plocha pro výrobní podniky a podnikatelské aktivity s funkčním typem Vp. Projektované EC tomuto funkčnímu typu odpovídá. Stavba je v souladu se schváleným územním plánem. Umístění jednotlivých objektů EC je navrženo tak, že respektuje možnost plánované rekonstrukce komunikace U Lubě II/379 která je již projektově zpracována jiným projektem. Soulad záměru se schváleným územním plánem je doložen vyjádřením stavebního úřadu MěÚ Tišnov č.j. OÚPSŘ 15920/3008/873/09-ŽE , je udvedeno jako jedna z příloh Dokumentace EIA.

B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry

Plánovaná stavba EC je novostavbou. Předmětem stavby jsou nové stavební objekty a technologické provozní soubory, nutné pro její zprovoznění a řádné a bezpečné užívání. Energetické centrum je stavbou trvalou.

STRANA 12 z 72


Zatřídění stavby dle klasifikace stavebních děl CZ-CC: 125112 – budovy výrobní pro energetiku a 125232 – nádrže.Stavba projektovaného energetického centra bude realizována v jedné etapě. Navržené dispoziční uspořádání stavebních objektů a provozních souborů umožňuje případné budoucí rozšíření a zvýšení kapacity centra, avšak toto rozšíření není předmětem předkládané dokumentace ani územního řízení.Stavba EC je lokalizována v nezastavěné a neobydlené části města Tišnova v areálu bývalé cihelny a svým charakterem bude odpovídat tomuto umístění i s ohledem na případnou další průmyslovou či výrobní výstavbu .Dominantními objekty stavby jsou dvě nadzemní kruhové ocelové nádrže, objekt haly a čtyři ležaté nadzemní válcové nádrže na částečně zapuštěné betonové jímce (dofermentoru). Maximální výška objektů nad terénem nepřesáhne 12,0 m (hala a nádrže digestátu). Povrchy hlavních objektů stavby (hala a kruhové nádrže) budou z profilovaného lakovaného plechu a ležaté nádrže budou mít povrch z hladkého plechu na tepelné izolaci. S ohledem na uvedený charakter posuzovaného záměru EC, kdy nejsou z jeho provozování předpokládány významné negativní vlivy na sledované složky životního prostředí a vzhledem k tomu, že se v okolí areálu nenachází jiné obdobné záměry je možnost kumulace jeho provozních vlivů s vlivy jiných záměrů vyloučena.

B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění

Rozhodnutí oznamovatele o umístění posuzovaného záměru EC bylo založeno na vyhodnocení dostupnosti vstupních surovin, dostupnosti vhodných pozemků pro výstavbu, možnosti napojení na stávající rozvodnou síť, využití zastavěných ploch (brownfield), dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby. Od realizace záměru je rovněž očekáván ekonomický přinos oznamovatele.Dotčené území je územním plánem Tišnova určeno pro výrobní podniky a podnikatelské aktivity s funkčním typem Vp. Uvedenému určení odpovídá také záměr výstavby. Objekt EC tak není v rozporu s touto funkční náplní využití ploch. Podle těchto rozhodnutí oznamovatele byl zpracován projekt konkrétního umístění posuzovaného záměru. Projekt pak řeší především stavebně-technické provedení jednotlivých objektů stanice a zajištění potřebných podmínek pro její provozování. Z těchto důvodů není v projektu navržena žádná další varianta jak hlediska jiného provedení tak z hlediska umístění. Projektem zpracovaná varianta záměru EC je v následujících částech Dokumentace posuzována ve vztahu k možným vlivům na sledované složky životního prostředí a veřejného zdraví.Záměr má za úkol vyřešit otázku získávání elektrické a tepelné energie ze zpracování biologicky rozložitelných vstupních surovin a dále také využití energetického potenciálu vhodných odpadů a vedlejších živočišných produktů ve smyslu Nařízení 1774/2002 (ES), kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě. Záměr zároveň napomůže materiálovému využívání biologicky rozložitelných surovin, neboť výstupem ze zařízení bude kromě energií také certifikované hnojivo.Jako důvod pro výstavbu posuzovaného záměru EC je výroba elektrické a tepelné energie z obnovitelných zdrojů (bioplynu), v souladu s požadavky mezinárodních společenství na snížení spotřeby fosilních paliv a snížení emisí z jejich spalování. V rámci ČR je tento trend legislativně podložen v zákoně č.180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. V návaznosti na plnění Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejich obnovitelných a druhotných zdrojů, byl v roce 2003 vládou schválen Program podpory výroby a využití bioplynu a výstavby bioplynových stanic do roku 2010, včetně návrhu legislativní a finanční podpory. Budoucí staveniště EC se nachází v nezastavěné a neobydlené části města Tišnov, na jeho jihovýchodním okraji při výjezdu směrem na Drásov u silnice II/379, naproti potoka Lubě. Jedná se o pozemky v areálu bývalé

STRANA 13 z 72


cihelny při ulici U Lubě. Staveniště je napojeno sjezdem na komunikaci II/379, v rámci rozšíření a rekonstrukce vozovky bude zrealizován další (hlavní) sjezd do areálu plánovaného EC.Na stavebním pozemku se v současné době nachází původní objekty cihelny a komín, tyto stavby nejsou dispozičně, prostorově ani technicky pro nové využití vhodné a proto budou před zahájením výstavby EC zbourány (některé budou využívány jako zařízení staveniště a budou zbourány až těsně před dokončením stavby).

Koncepce snižování emisí Jihomoravského kraje (2004), Integrovaný program zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje (2006) i Územní energetická koncepce JMK (2008) předpokládá zvýšení využití obnovitelných energetických zdrojů. Realizace EC je jedním z projektů naplňující cíle tohoto strategického cíle Jihomoravského kraje.

B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru

Stavba EC bude sloužit pro vysoce ekologické a účinné využití vstupních surovin pro produkci elektrické a tepelné energie. Nejbližší objekt pro bydlení (jeden samostatný dům) je vzdálený cca 230 m a nejbližší obytná zástavba domů sloužící k bydlení je 350 metrů. Projektovaná stavba je členěna podle dispozičního uspořádání a konstrukčních a technologických charakteristik na jednotlivé stavební objekty a provozní soubory.Projekt řeší využití bioodpadů jako biologicky rozložitelných materiálů v bioplynové stanici k výrobě bioplynu. Ten je využíván v kogenerační jednotce pro výrobu elektřiny a tepla. Proces je založen na anaerobním (bez přístupu vzduchu) prokvašení biologicky rozložitelných látek za teploty cca 38°C, za vzniku bioplynu a nezkvasitelné složky. V záměru EC bude uplatněna tzv. „mokrá“ fermentace, tedy zkvašování směsi v „čerpatelném“ stavu (sušina <15%). Anaerobní fermentace probíhá ve čtyřech postupných fázích. Kyselinotvorná (acidogenní) fáze při které probíhá zejm. hydrolýza surovin a tvorba kyselin (např. kyselina octová) a následně metanogenní fáze. Ta má dva hlavní stupně - nestabilizovaná metanogenní fáze a stabilizovaná metanogenní fáze. Během kyselinotvorné fáze dojde k účinnému prokvašení substrátu, čímž se vytvoří dostatečné množství nutrietu pro společenstva metanogenních bakterií. Následuje rozvoj metanogenní fáze, kdy zvolna roste pH na hodnoty v rozmezí 6,8-7,8. K tomuto navýšení pH dochází v počátečním stádiu anaerobního metanogenního kvašení v tzv. nestabilizované metanogenní fázi. Po relativně pomalém rozmnožení metanogenních bakterií a poklesu acidity probíhá závěrečná fáze fermentačního procesu, tzv. stabilizovaná, metanogenní fáze. Rychlost tohoto procesu je úměrná okamžitému množství kvasícího substrátu až do jeho úplného vyčerpání. V této finální části je stabilizována tvorba metanu (CH4) a současně dochází k produkci CO2. Tato fáze metanogenního kvašení probíhá výrazně pomaleji než fáze kyselinotvorná, což je způsobeno nižšími růstovými rychlostmi metanogenních bakterií. Průměrné složení vznikajícího bioplynu je 30-50% CO2, 50-70% metanu (CH4) a maximálně 2% sirných sloučenin. Provoz bioplynové stanice bude kontinuální 24 hodin denně, 365 dní v roce. Suroviny a digestát budou sváženy/odváženy pouze v pracovních dnech. Výstupem z fermentačního procesu je bioplyn a digestát, který bude odvodňován na tuhý digestát (separát) a tekutou složku tzv. fugát. Vyprodukovaný bioplyn z fermentačního procesu bude spalován v kogeneračních jednotce. Vyprodukovaná elektrická energie bude dodávána do rozvodné sítě. Situace stavby, technologické schéma, fotodokumentace jsou uvedeny v přílohách v kapitole H.

B.I.6.1. Příprava územíStávající nevyužitelné objekty budou demolovány, stávající terén bude upraven dle požadavků projektu.

STRANA 14 z 72


Dispoziční uspořádání:Návrh dispozičního uspořádání jednotlivých stavebních objektů vychází z územních podmínek na staveništi a z požadavků na funkčnost a bezpečnost provozu plánované stavby.Při vjezdu do areálu EC je na levé straně situována provozní budova s kogeneračními jednotkami a nákladní váha na pravé (protější) straně. Na provozní budovu navazuje hala příjmu, do které je navážen biologicky rozložitelný odpad (BRO). Vedle haly jsou rovnoběžně s oplocením umístěna zařízení biologického filtru, chladiče vzduchu jsou v severovýchodním rohu za halou. Čtyři horizontální nádrže rourových fermentorů jsou umístěny na betonové nádrži dofermentoru (částečně zapuštěná do země) a na betonovém skladu substrátu (také částečně zapuštěn do země). Vertikální nádrže dofermentoru a skladu substrátu jsou tedy umístěny za halou příjmu za sebou. V jihozápadní části areálu jsou umístěny dvě válcové ocelové nádrže stabilizovaného digestátu. V blízkosti jedné z nádrží na digestát jsou navrženy vodohospodářsky zajištěné plochy pro uskladnění separátu po výstupu ze šnekového separátoru, případně z odstředivky. Odstředivka a šnekový separátor jsou umístěny také vedle jedné z nádrží s digestátem, naproti (přes vnitroareálovou komunikaci) je umístěno odpařovací zařízení a fléra. Podél budovy a nádrží je v dostatečné šířce pro otáčení vozidel navržena zpevněná pojízdná plocha. Areál je objízdný, v zeleném pásu na severní straně areálu (vedle odpařovacího zařízení) je ponechán prostor pro případné budoucí rozšíření provozu (další nádrž dofermentoru a 4 rourové horizontální fermentory).Dispoziční uspořádání (odstupy v souběhu nebo při křížení) všech navrhovaných technických vedení a instalací v areálu EC i mimo něj bude v souladu s ČSN 736005 Prostorové uspořádání vedení technického vybavení.

Projektovaná stavba EC je členěna podle dispozičního uspořádání, majetkoprávních vztahů a konstrukčních a technologických charakteristik na jednotlivé stavební objekty a provozní soubory:

Stavební objekty:SO 01 – Hala příjmu a úpravy surovin, provozní část haly, kogenerační jednotkySO 02 – Horizontální fermentory, dofermentor, sklad substrátu, vyrovnávací nádržSO 03 – Koncový sklad digestátu 1 – nádrž digestátu 4410 m3SO 04 – Koncový sklad digestátu 2 – nádrž digestátu 4410 m3SO 05 – Fléra-spalování přebytečného plynu SO 06 – SeparátorSO 07 – Biofiltr, chladičeSO 08 – Odstředivka, odpařovací zařízeníSO 09 – Mostní váhaSO 10 – Vozovky a zpevněné plochy, sadové úpravySO 11 – Rozvod pitné vodySO 12 – Požární nádržSO 13 – Dešťová kanalizaceSO 14 – Vyvedení el. výkonuSO 15 – OploceníSO 16 – Demolice, úprava terénuProvozní soubory:

STRANA 15 z 72


PS 01 – EC – mechanická částPS 02 – Plynové hospodářstvíPS 03 – Kogenerační jednotky s příslušenstvímPS 04 – Biologický filtrPS 05 – Technologické elektroinstalacePS 06 – Měření a regulacePS 07 – Odstředivka, odpařovací zařízení

B.I.6.2. Popis funkce, popis zařízeníProjekt EC řeší primárně zpracování různých typů biologického odpadu tzv. mokrou anaerobní fermentací v reaktorech s biomasou v suspenzi a výrobu elektrické energie a tepla spalováním vznikajícího bioplynu v kogeneračních jednotkách. Návazně je v projektu řešen proces úpravy zbytkového substrátu pro jeho další efektivní využití. Při návrhu procesu fermentace byly brány v úvahu následující hlavní výhody a charakteristiky vybraného systému:

• Uzavřený proces přípravy surovin a fermentace (minimalizace úniku zápachu)• Dokončený proces fermentace na výstupu (minimalizace zápachu zbytkového

tekutého digestátu a jeho větší hustota, až 22%)• Řízený proces tvorby bioplynu (průběžné zásobování kogeneračních jednotek,

minimalizace zásobníku - plynojemu)• Vysoká výtěžnost energetického potenciálu surovin, až 97% (ekonomická

efektivnost)• Plně automatizovaný proces se zaručeným servisem (nenáročná obsluha, zajištění

kontinuálního provozu bez nucených odstávek)Jako vstupní surovina může být v projektovaném záměru zpracováván biologický odpad různého původu:

• Zemědělské produkty rostlinného (silážní hmota, zelená hmota) a živočišného původu – statková hnojiva (kejda, hnůj, exkrementy chovných zvířat)

• Průmyslové odpady organického původu z potravinářských provozů (odpady ze zpracování ovoce, odpady z výroby cukrovinek, potraviny s prošlou lhůtou spotřeby, rostlinné oleje a tuky)

• Komunální odpady organického původu (splaškové odpadní vody, čistírenské kaly, separovaný biologický komunální odpad)

• Vedlejší živočišné produkty

Podrobný výčet vstupních surovin je uveden v kap. B.II.3.

Princip fungováníV navrhovaném EC bude zpracováván – likvidován biologicky rozložitelný odpad (rostlinného i živočišného původu), ze kterého bude získáván bioplyn určený pro spalování v kogeneračních jednotkách (spalovací motor s generátorem) a stabilizovaný tekutý digestát sloužící jako ekologické hnojivo. Kogenerační jednotka bude produkovat elektrickou energii a teplo. Navrhovaný technologický proces je dvoustupňový s uzavřenými technologickými celky a zahrnuje následující fáze:

STRANA 16 z 72


Příjem a příprava surovin:Všechny suroviny (odpady) určené ke zpracování v centru budou zaváženy přepravními automobily dovnitř haly příjmu surovin. Navážení a přesun vstupních surovin bude probíhat mezi 6.00 a 22.00 hod. v pracovní době. V sobotu a neděli nebude probíhat vůbec . Zařízení umožňuje příjem surovin ve formě pevných látek a to buď ze sběrných vozů, nebo ze sběrných nádob a ve formě tekutých suspenzí, dovážených v cisternách. Suroviny ve formě pevných látek budou vykládány z dopravních prostředků do přijímací jímky s víkem, ze které je substrát dopravován šnekovými dopravníky k separaci kovů a drcení (úprava materiálu). Takto připravený substrát bude dopraven do homogenizačních přípravných nádrží (míchací jámy), do kterých se budou přímo stáčet tekuté odpady z cisteren. V případě vyšší hustoty substrátu v těchto nádržích je možné jeho ředění odpadní vodou z procesu. Míchadly je biosubstrát promícháván a homogenizován, hladina je automaticky hlídána a celý proces je zobrazen na vizualizaci. Míchací jímky jsou dimenzovány na maximální dobu meziskladování 2,5 dne. Při procesu vykládky (stáčení) suroviny může docházet k úniku zápachu. Proto je tento proces, včetně čištění vozidel navážejících VŽP situován ve vnitřním prostoru haly. Vykládka (stáčení) bude probíhat při uzavřených vjezdových vratech. Příjmový box je opatřen těsným víkem, které se po vykládce surovin uzavře. Teprve po uzavření víka a odvětrání haly pře biologický filtr je umožněno otevření vrat haly a výjezd dopravního prostředku. Z přípravných nádrží (míchací jámy) je substrát dopravován (čerpán) do hygienizačního zařízení (odpady rostlinného původu se nemusí hygienizovat a jsou dopravovány přímo do zavážecích nádrží), které je umístěno uvnitř v hale a skládá se ze tří izolovaných nerezových nádrží vybavených topením a míchadly. Při hygienizaci je substrát dezinfikován po dobu nejméně 20min při teplotě min 133°C a tlaku nejméně 3 bary. Navrhovaná pasterizačně hygienická jednotka splňuje požadavky Nařízení EP a Rady (ES) č.1774/2002 ze dne 25.3.2005, přílohy VII, kapitoly I. Požadavky na zpracování materiálů 3. kategorie dle Nařízení EP a Rady (ES) č.1774/2002, příloha V, kapitola III, metoda 1 jsou splněny a dodrženy. Pasterizačně hygienická jednotka bude vybavena zařízením pro sledování teploty v reálném čase a záznamovým zařízením s průběžným zaznamenáváním výsledků měření teploty a dále bezpečnostním systémem zabraňujícím nedokonalému ohřevu. Z hygienizace je upravený substrát (neobsahuje již choroboplodné zárodky) připravený k fermentaci stáčen do zavážecích nádrží. V zavážecích nádržích je biosubstrát opět promícháván a homogenizován, hladina je měřena automaticky a celý proces je opět zobrazován na vizualizaci. Ze zavážecích nádrží je substrát připraven pro odčerpání do rourových ležatých fermentorů (viz proces anaerobní fermentace).Všechny nádrže, zařízení a dopravní systémy příjmu a přípravy surovin jsou uzavřené a budou umístěné v hale, jejíž větrací systém bude udržovat v hale stálý podtlak a systém bude vybaven biologickým filtrem pro odstranění případného zápachu. Na zařízeních příjmu surovin a hygienizace budou instalována odběrná místa pro odběr poměrných vzorků již tepelně ošetřených vedlejších živočišných produktů k laboratornímu a bakteriologickému vyšetření.Proces anaerobní fermentacePrvní stupeň anaerobní fermentace hygienizovaného substrátu probíhá ve čtyřech ležatých uzavřených válcových nádržích, tzv. rourových fermentorech, umístěných za halou příjmu. Každý z fermentorů má objem 160m3, je vybaven navijákovým míchadlem a je vytápěn. Provozní teplota uvnitř válcových fermentorů se pohybuje mezi 36-38°C. Regulace teploty se provádí měřícími čidly, která jsou umístěna v různých částech fermentoru. Válcové fermentory mají tepelnou izolaci pláště. V anaerobním prostředí se biosubstrát odbourává pomocí metanových bakterií. Na základě konstrukce fermentorů je dosaženo určitého druhu pístového proudění, takže dochází k efektivnějšímu organickému odbourávání. Válcové fermentory jsou zcela naplněné a na konci jsou opatřeny přepadem, odkud při každém přísunu čerstvého materiálu je zfermentovaný materiál vytlačen do dofermentoru (druhého stupně fermentace). Všechny čtyři fermentory jsou vzájemně propojeny tak, aby bylo umožněno přečerpávání substrátu a optimalizace procesu fermentace ve všech nádržích. Konstrukce fermentorů a jejich náklon zajišťuje optimální průběh fermentačních procesů a snadné odstraňování organických příměsí (písek, hlína).

STRANA 17 z 72


Z rourových fermentorů je dále substrát transportován do tzv. druhého stupně fermentace. Druhý stupeň fermentace, kterým je zajišťována stabilizace substrátu, probíhá v uzavřené betonové nádrži dofermentoru, umístěné rovněž mimo halu příjmu, pod rourovými fermentory. Do dofermentoru je částečně také přidáván čerstvý materiál (samozřejmě pouze ten, který se nemusí hygienizovat), v důsledku promísení zčásti zfermentovaného a čerstvého biosubstrátu se uskutečňuje kontinuální přeočkování čerstvého materiálu bakteriemi, takže je proces kvašení v betonovém dofermentoru podstatně stabilnější a efektivnější. Provozní teplota uvnitř betonového dofermentoru se pohybuje mezi 36-38°C, zajištěna je kruhovým regulovatelným topením umístěným na stěnách nádrže. Promíchávání materiálu je zajištěno kombinací pomalu a rychle se otáčejících míchadel. Betonový fermentor je vybaven přetlakovou a podtlakovou pojistkou, aby se v případě poruchy mohly vyrovnat výkyvy tlaku. Cíleným a řízeným vháněním vzduchu se provádí odsíření vznikajícího bioplynu, který je následně dopravován plynovým systémem do plynojemu a odtud do kogeneračních jednotek. Dofermentor obsahuje také přepad, který ústí do plynotěsného skladu substrátu. Při každém přítoku materiálu se tedy starší materiál přepadem dostane do skladu substrátu.Sklad substrátu je také součástí plynového systému, protože zde ještě vzniká poslední zbytek bioplynu (do 5%).Plynové hospodářstvíVyprodukovaný bioplyn je jímán ze všech rourových čtyř fermentorů, z dofermentoru i skladu substrátu a je skladován ve vakovém membránovém zásobníku plynu umístěném v hale příjmů (nad zděnnou vestavbou, v samostatném stavebně oddělené prostoru s větráním) Bioplyn je v každém fermentoru měřen co do množství odděleně pomocí plynoměru, je možno měřit také kvalitativní parametry bioplynu (CH4, CO2 atd).Po úpravě (odvodnění a odsíření) je bioplyn dopravován k energetickému využití v kogeneračních jednotkách. Celý systém je vybaven předepsanými bezpečnostními a regulačními prvky. Na havarijní výpusti plynového systému do vnějšího ovzduší bude osazena fléra s automatickým zapalovacím systémem tak, aby do vnějšího ovzduší nemohl uniknout nespálený bioplyn.Plynový systém je zdánlivě beztlaký, přesto jsou nainstalována četná měřidla, aby se během provozu mohl kontrolovat tlak a mohly se rychle rozpoznat a odstranit případné poruchy. K základnímu vybavení patří bezpečnostní plynová zařízení jako hlídače plynu, pojistky proti zpětnému prošlehnutí atd.

Odsíření Obsah sirovodíku v bioplynu je redukován biologickým odsířením na biofiltru. Principem je oxidace vháněným vzduchem, které je konstrukčně limitováno tak, aby bylo dostatečné množství kyslíku pro oxidační procesy přeměny sirovodíku (sulfanu) na sírany a současně aby nemohlo dojít k vzniku explozivnímu prostředí. Výhody odsiřovacího zařízení pracujícího na biologickém základě oproti jiným metodám (např. filtr s aktivním uhlím, chemické postupy), spočívají v tom, že se nespotřebovávají a tím ani nemusí likvidovat žádné další chemikálie (NaOH, H2O2) jako v případě chemického postupu a ani aktivní uhlí u sorpčních procesů. Výhodou je také průběžný provoz zařízení. Biologické čištění odpadních plynů je založeno na schopnosti mikroorganismů transformovat (za vhodných podmínek) některé anorganické a organické sloučeniny na méně závadné produkty. Biologické odbourání sulfanu, (sulfidů) z bioplynu je založeno na jeho mikrobiální oxidaci na (sírany), a to přímo anebo přes síru jako meziprodukt. Selektivní odbourání síry (sulfanu) je zajištěno různou rozpustností jednotlivých složek bioplynu ve vodě za daných podmínek. Sulfan obsažený v bioplynu je nejdříve absorbován ve vodním roztoku, který protéká protiproudně biofiltrem. V tomto roztoku je přístupný k mikrobiální oxidaci, zatímco metan se nerozpouští a technologií prochází.Proces probíhá za následujících podmínek:- dostatečný přístup kyslíku (do 1% obj.)- přítomnost oxidovatelné formy síry (sulfan nebo organicky vázaná síra) (≤ 1,5 ppm; 2,25 mg/m3)

STRANA 18 z 72


- přítomnost amoniakálního dusíku (< 50 ppm)- přítomnost CO2 (< 40 % obj.) nebo uhlovodíku (merkaptan apod.) jako zdroje uhlíku- přítomnost fosforu, dusíku, stopových prvků- minimální hodnota pH 1

Reakcí vznikají oxidační produkty síry (síranové ionty), které jsou ve vodě rozpustné a jsou ze systému automaticky odčerpávány. Koncentrace sulfanu na výstupu z biofiltru poklesne z cca 1500 ppm pod cca 200 ppm (tj. cca 300 mg/m3). Vyčištěný plyn má po průchodu biofiltrem vysokou relativní vlhkost (100%) a teplotu v rozmezí 29-31 °C.

Výroba el. energie a teplaPro výrobu elektrické energie jsou navrženy dvě kompaktní kogenerační jednotky, jedna na spalování bioplynu – typ JMS 312 GS-B.LC a druhá na spalování zemního plynu a bioplynu – typ JMS 312 GS-N.L.

Obr. 3 Kogenerační jednotka JMS 312 GS-B.LC

Druhá jednotka je navržena jako špičkovací zařízení, pro zvýšení efektivity a pro případné zvýšení výkonu, bude také využívána v případě přerušení chodu první jednotky z důvodu oprav atd. Jednotky budou instalovány v uzavřené hlukově izolované a větrané místnosti – strojovně, která bude vytvořena v nové provozní budově (vestavba v hale příjmu). Kogenerační jednotky budou kompaktního provedení s motorem a generátorem spojeným elastickou spojkou, na pružně uloženém základovém rámu. Součástí kompaktu budou výfukový výměník tepla a tlumič výfuku (hluku). Vyrobená elektrická energie bude dodávána do sítě přes přes transformátory 22/0,4kV, 630kVA do rozváděče VN vybaveným vypínačem VN se systémem ochran. Rozváděč VN bude kabelovým vedením v zemi spojen s úsekovým odpínačem, který bude instalován v připojovacím bodě. Přípojný bod bude na odbočce z venkovního vedení 22kV označeném VN109, p.b.č.2. Tepelná energie bude využívána jednak pro vlastní potřebu centra (vytápění haly, vytápění provozních prostor a zázemí personálu, ohřev TUV), k ohřevu přípravných a fementačních nádrží a k hygienizaci. Dále bude vzniklé teplo využíváno pro vytápění a ohřev TUV pro areál firmy IN-EKO-TEAM (předběžně dohodnuto s firmou), která je od EC vzdálena přibližně 250m

STRANA 19 z 72


severozápadně. Pro další využití tepla se předpokládá vytápění plánovaných skleníků na pěstování zeleniny (výhledový záměr investora), případně vytápění dalších objektů v blízkosti EC (např. školící středisko HZS atd). Přebytek tepla (zejména v letních měsících) bude zpracován v chladicím kondenzátním zařízení (objekt SO 07 chladiče), které je umístěno venku za halou příjmů.Sklad stabilizovaného substrátu (digestátu)Zahuštěný stabilizovaný substrát přepadající z dofermentoru do skladu substrátu (zásobník zbytkového kvašení) se z vyrovnávací nádrže bude čerpat na šnekový separátor, kde se oddělí pevná část substrátu od tekuté části. Pevná část substrátu se bude uskladňovat na dvou vodohospodářsky zajištěných zpevněných plochách v areálu EC (s 2-měsíční rezervou). Tekutá část ze šnekového separátoru bude čerpána jako digestát do dvou ocelových nádrží, zakrytých fólií (sklady stabilizovaného digestátu, dvě nevytápěné ocelové nadzemní nádrže), ze kterých bude odebírán a odvážen cisternami ke hnojení na pole. Rozborem musí být prokázáno, že substrát určený ke hnojení splňuje limity dle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech a vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva. Zbytkový substrát (separát) po výstupu z odstředivky bude skladován na zajištěných plochách pro uskladnění separátu uvnitř areálu EC, odkud bude odvážen jako hnojivo k přímé aplikaci na pole.Další alternativou pro úpravu digestátu je použití odpařovacího zařízení.Skladové nádrže digestátu mají objemovou rezervu 244 dnů, pro období vegetačního vrcholu (tzn. po dobu, kdy se nebude digestát odvážet jako hnojivo na pole) a tudíž spolehlivě překlenou toto období. Požadovaná objemová rezerva skladových nádrží digestátu je 4 měsíce (120 dní), tento požadavek je spolehlivě zaručen a splněn více než dvojnásobně.Odstředivka a odpařovací zařízení jsou vhodnou a účinnou alternativou úpravy koncové kvality digestátu s ohledem na případné požadavky smluvních odběratelů. Dezodorizační biofiltrJednotlivá odsávací místa (příjmová část haly, homogenizační jímky) jsou propojena nerezovým spiro potrubím do odsávacího ventilátoru rovněž z nerez materiálu. Odsávací ventilátor je součástí biofiltru, který je umístěn ve venkovním prostoru podél haly. Potrubní rozvody budou vybaveny regulačními klapkami pro možnost seřízení požadovaného odsávaného množství odpadní vzdušiny. Odsávací potrubí bude spádováno a rozvody vně budovy a v prostoru dezintegrátoru budou opatřeny tepelnou izolací. Filtr včetně ventilátoru musí být umístěn na zpevněné ploše. Předpokládaná životnost filtračního substrátu je 3 až 5 let při účinnosti dezodorizace 80 až 90 %. Biofiltry se nasazují k redukování plynných a aerosolových organických škodlivých látek z kouřových plynů a proudění odpadního vzduchu. Typický případ použití je čištění odpadního vzduchu z průmyslových podniků, např. lakoven, továren na laky, čističek, potravinářského a krmného průmyslu nebo kompostovaných objektů. Biofiltry nejsou v principu žádné filtry ve vlastním slova smyslu, nýbrž bio-katalyzátory popř. bio-reaktory. Vlivem aktivity mikroorganismů při látkové výměně se rozkládají škodlivé látky a aromatické látky v proudění odpadního vzduchu na čichově neutrální a převážně nízkomolekulární substance, jako např. na kysličník uhličitý a vodu. Předpokladem pro funkčnost bio-filtrů je biologický rozklad nečistot ošetřujícího proudu výfukových zplodin. V biofiltru se nachází mikroorganismy na a v nosném materiálu, který spočívá např. ve vláknité rašelině, smrkových větví, kůře stromů, kompostu, vřesu nebo dřevěných vláken z kořenů. Aromatické popř. škodlivé látky z proudění odpadního vzduchu jsou absorbovány filtračním materiálem a mikroorganismy rozloženy. Použití těchto zařízení nachází široké uplatnění pro oblast snížení zápachu a segregaci rozpouštědel. Nasycený odpadní vzduch aromatickými a škodlivými látkami je nasáván přes ventilátor a přes předřazené zařízení odlučovače prachu vzduchotechnického zařízení. Po intenzivním zavlhčení (kondicionování) se dostane odpadní vzduch do dutiny (tlakové komory) během sypání jednoho nebo více skříní čističe. Skříně čističů mohou být podle dimenzování sestaveny jednostupňově nebo vícestupňově. Zatížený odpadní vzduch prostupuje filtrační materiál a při tom probíhá adsorpce (pohlcovaní). Vyčištěný vzduch vstupuje následně do

STRANA 20 z 72


atmosféry. Jako skříně čističů nachází uplatnění nejrůznější konstrukce. Ploché filtry, kulaté filtry, patrové filtry, kontejnerové filtry atd. Výstup vzduchu do atmosféry může být přímý, jako např. v případě plochého filtru. Na rozdíl od toho u kontejnerových filtrů se vede vyčištěný vzduch určitým způsobem v uzavřeném systému přes potrubí do komína. Detailní popis biofiltru a řešení emisí pachových látek je uveden v pachové studii uvedené v přílohách této dokumentace.Systém kontroly a řízeníCelý výrobní proces v navrhovaném energetickém centru bude vybaven automatizovaným řídícím systémem, zajišťujícím sběr dat, jejich vyhodnocení, optimalizaci probíhajících procesů a kontrolu funkčnosti bezpečnostních zařízení a prvků. Dále bude řídící systém poskytovat obsluze aktuálních informace o stavu probíhajících procesů a aktuální i historické výkonové a fyzikální parametry jednotlivých částí procesu. Řídicí jednotka s monitorem bude umístěna v místnosti MaR, vedle místnosti pro kogenerační jednotky.

PRODUKCE ENERGIÍData Hodnoty

denní produkce bioplynu [m3] 4 384 Nm3 (při 1013 mbar, 0oC)denní produkce metanu 2 853 Nm3 (při 1013 mbar, 0oC)roční produkce BP [m3] 1 600 000brutto produkce el. energie v BP [kWh/rok] 3 897 650instalovaný elektrický výkon [kW] 1 052instalovaný tepelný výkon [kW] 1 158elektrická účinnost [%] 40tepelná účinnost [%] 41,2vlastní spotřeba tepla v EC [kW] 250spotřeba elektřiny [kW] 54,3

B.I.6.3. Stavební úpravyPodrobný návrh stavebních konstrukcí pro plánovanou stavbu záměru EC bude předmětem projektové dokumentace pro stavební řízení, ve které bude prokázána statická stabilita navržených konstrukcí statickým posudkem, zpracovaným v souladu s platnou legislativou. Pro jednotlivé stavební objekty jsou předběžně uvažovány následující charakteristické stavební konstrukce a konstrukční systémy:

SO 01 – Hala příjmu a úpravy surovin, provozní část haly, kogenerační jednotky: Hala příjmu a úpravy surovinStavební objekt Haly příjmu surovin je tvořen novou, z jedné třetiny podsklepenou budovou halového typu. V suterénu jsou betonové nádrže přijímací jímky, dvou míchacích jímek, dvou zavážecích jímek a strojovna čerpadel. Nádrže musí být navrženy, dimenzovány a provedeny tak, aby byla zajištěna jejich trvalá nepropustnost (vodotěsnost) tak, aby nemohlo dojít k úniku závadných látek do podzemních nebo povrchových vod. Protokoly o zkouškách vodotěsnosti a nepropustnosti nádrží budou doloženy při oznámení záměru o trvalé užívání stavby. Nádrže budou opatřeny kontrolním systémem proti úniku závadných látek. Součástí oznámení záměru o trvalém užívání stavby bude i Provozní řád EC, ve kterém bude stanoven způsob a četnost kontrol a osoba odpovědná za provádění těchto kontrol.

STRANA 21 z 72


Suterén pod halou příjmu surovin s provozními nádržemi (jímkami) je tvořen železobetonovou monolitickou krabicovou konstrukcí přizpůsobenou pro kotvení vrchní stavby. Strop suterénu bude dimenzován pro pojezd nákladními auty. Nosná konstrukce vrchní stavby SO 01 je navržena ocelová rámová (sloupy a vazníky) s příčným a podélným ztužením. Sloupy haly budou kotveny do základových patek. Opláštění stěn je ze sendvičových panelů, navazujících ve spodní části na vyzděný sokl. Konstrukce sedlové střechy bude z trapézových plechů ukládaných na ocelové vazníky. Na plechy se položí tepelná izolace (EPS) a krytina z elastické fólie. Vjezdy do haly budou opatřeny segmentovými výsuvnými vraty. Všechny vstupy do haly budou opatřeny zábranami proti vniknutí volně žijícího ptactva. Podlaha haly bude betonová hladká, omyvatelná s neobrusnou povrchovou úpravou a spádovaná směrem od vjezdu do odvodňovacích žlabů zaústěných do zavážecí jímky. Všechny odvodňovací žlaby a podlahové vpusti v hale budou opatřeny sifony a mřížkami proti vniknutí hlodavců. V hale příjmu surovin bude instalováno zařízení pro mytí a desinfekci přepravních nádob a vozidel po vykládce vedlejších živočišných produktů.Hala příjmu surovin bude vybavena stavebními elektroinstalacemi (umělé osvětlení, zásuvky, zemnící systém a ochrana před bleskem), rozvodem vody pro oplachování podlah a pro požární účely (hydrantové skříně) a odvodněním podlahy (do zavážecích nádrží). Větrání objektu je uvažováno nucené přes biologický filtr, temperování teplovodní napojené na centrální tepelný rozdělovač. V hale bude instalována vzduchotechnika zajišťující 12 000 m3

odsávané vzdušniny za hodinu.

Provozní část haly, kogenerační jednotkySeverozápadní strana haly je tvořena zděnou třípodlažní vestavbou (uvnitř v hale) kde budou v přízemí umístěny dvě kogenerační jednotky (jedna KJ na bioplyn a druhá KJ na zemní plyn i bioplyn), dispečerské pracoviště, elektrorozvodna, sociální zařízení, strojovna bioplynu, WC a schodiště do dalšího podlaží. Do druhého patra bude přístup po schodišti, dispozičně je zde umístěna vzduchotechnika, strojovna vytápění, šatny, WC a sprcha. Ve třetím patře (+6,60) bude samostatný prostor pro umístění plynojemu (membránový vak), tento prostor bude samostatně odvětráván dvěma otvory (mřížkové žaluzie) do exteriéru. Do 3.NP bude přístup po ocelovém žebříku kotveném uvnitř v hale do zdiva přijímací jímky.Konstrukční a materiálové skladby stěn a stropu vestavby jsou navrženy s ohledem na požadovaný útlum hluku od provozovaných kogeneračních jednotek. Obvodové stěny budou vyzděny z keramických tvarovek AKU a budou omítnuty. Obvodový plášť haly bude tedy částečně tvořen sendvičovými panely a část bude tvořena keramickými tvarovkami s venkovní omítkou.Obvodové a nosné stěny budovy budou založeny na betonových základových pasech. Stěny jsou navrženy zděné se ztužujícími železobetonovými věnci v úrovni stropů. Nosná konstrukce stropů je ze železobetonových panelů Spiroll. Vnější i vnitřní povrchy stěn budou opatřeny omítkami. V místnosti kogeneračních jednotek nebudou žádné okenní otvory. Na vstupní a výstupní otvory ventilace se osadí žaluzie s tlumiči hluku a kovová vstupní vrata budou opatřena protihlukovou izolací. Podlahy v provozní části haly budou odpovídat účelu jednotlivých místností (ker. dlažba na schodišti, WC, šatně, koupelně atd, betonová v prostoru membránového zásobníku). Provozní a sociální část haly bude opatřena okny umožňujícími přirozené denní osvětlení těchto prostor.Vestavba bude vybavena stavebními elektroinstalacemi (umělé osvětlení, zásuvky), rozvodem vody pro hygienická zařízení, odváděním splaškových vod z hygienických zařízení, systémem nuceného větrání a vytápěním napojeným na centrální rozvod topné vody a slaboproudými telekomunikačními instalacemi.V jihovýchodní části haly je vestavěna zděná trafostanice o rozměrech cca 7x4 x3,3m s přístupem z haly a také z exteriéru pro snadný přístup oprávněným osobám (EON)

STRANA 22 z 72


SO 02 – Horizontální fermentory, dofermentor, sklad substrátu, vyrovnávací nádrž:Horizontální fermentoryRourové horizontální fermentory jsou situovány za jihozápadní stěnou haly příjmu surovin. Technologické zařízení objektu tvoří čtyři vedle sebe umístěné horizontální ocelové válcové nádrže s tepelnou izolací. Stavební objekt zahrnuje základové konstrukce pod rourové fermentory (betonové prahy), ležící na stropní konstrukci železobetonové nádrže dofermentoru, skladu substrátu a vyrovnávací nádrže. Tyto základové prahy budou staticky spolupůsobit s betonovou konstrukcí dofermentoru, skladu substrátu a vyrovnávací nádrží.Betonové prahy (trámy) mají rozdílné výšky s ohledem na předepsaný sklon fermentorů. Ocelové nádrže fermentorů budou opatřeny vnitřní povrchovou úpravou zabraňující korozi a zajišťující jejich trvalou vodotěsnost tak, aby nemohlo dojít k úniku závadných látek do povrchových vod. Protokoly o zkouškách vodotěsnosti a nádrží budou doloženy při oznámení záměru o trvalé užívání stavby. Nádrže budou vybaveny kontrolním systémem úniku závadných látek. Součástí oznámení záměru o trvalém užívání stavby bude i Provozní řád EC, ve kterém bude stanoven způsob a četnost kontrol a osoba odpovědná za provádění těchto kontrol. Půdorysný rozměr základových trámů rourových fermentorů: 4 x (1,5-0,5) x (17,4-21,0) mPotrubní rozvod včetně přístupových plošin je součástí technologie, potrubí bude z rourových fermentorů zaústěno do suterénního prostoru pod halou příjmu surovin.

DofermentorDofermentor je tvořen vertikální železobetonovou uzavřenou kruhovou nádrží o průměru 21 m a výšky 6 m. Nádrž bude částečně zapuštěna pod terén (cca 3,6 m). Základová půda v úrovni dna není vhodná pro plošné založení nádrže, proto je navrženo podepření desky dna velkoprůměrovými vrtanými pilotami kotvenými do skalního únosného podloží. Železobetonový strop nádrže je podpírán středovým betonovým sloupem. Použité betony musí být odolné proti působení kyselin a ostatních látek vznikajících při fermentaci, nebo musí být chráněny ochrannými nátěry. Stěny a strop nádrže budou opatřeny tepelnou izolací tak, aby nedocházelo k úniku tepla z přitápěného vnitřního prostoru. Nádrž musí být navržena, dimenzována a provedena tak, aby byla zajištěna její trvalá nepropustnost (vodotěsnost) tak, aby nemohlo dojít k úniku závadných látek do podzemních nebo povrchových vod. Protokoly o zkouškách vodotěsnosti a nepropustnosti nádrže budou doloženy při oznámení záměru o trvalém užívání stavby. Nádrž bude opatřena kontrolním systémem proti úniku závadných látek. Strop nádrže dofermentoru bude dimenzován tak, aby přenesl zatížení od rourových fermentorů, které jsou na něm položeny přes železobetonové roznášecí trámy.

Průměr nádrže dofermentoru: 21mVýška nádrže dofermentoru: 6mObjem nádrže: 1 880,2 m3

Sklad substrátu, vyrovnávací nádržSklad substrátu tvoří spolu s vyrovnávací nádrží společnou krabicovou železobetonovou uzavřenou nádrž o rozměrech 18,45 x 7,4 m a výšce cca 6 m, umístěná je těsně vedle dofermentoru. Železobetonový strop této konstrukce tvoří spolu se stropní konstrukcídofermentoru staticky zajištěnou plochu pro železobetonové roznášecí prahy pro rourové fermentory.Hloubka a způsob založení této nádrže jsou stejné jako u sousední nádrže dofermentoru (železobetonová deska vynášená pilotami). Konstrukční řešení stěn nádrže je stejné jako u nádrže dofermentoru, avšak nádrž skladu substrátu nemusí být tepelně izolována (není vytápěná).

STRANA 23 z 72


Nádrže budou navrženy, dimenzovány a provedeny tak, aby byla zajištěna jejich trvalá nepropustnost (vodotěsnost) tak, aby nemohlo dojít k úniku závadných látek do podzemních nebo povrchových vod. Protokoly o zkouškách vodotěsnosti a nepropustnosti nádrže budou doloženy při oznámení záměru o trvalém užívání stavby. Nádrž bude opatřena kontrolním systémem proti úniku závadných látek. Nádrže slouží pro skladování substrátu z dofermentoru. Sklad substrátu je rovněž začleněn do plynového systému, aby mohl být vznikající bioplyn (do 5%) ještě zužitkován. Ze skladu substrátu se dostává substrát do vyrovnávací nádrže odkud se vede pomocí čerpadla do šnekového separátoru a odvodňuje se. Pevné látky jsou separovány a uskladněny na dvou vodohospodářsky zajištěných plochách v areálu EC a poté mohou být odváženy jako hnojivo (pro zemědělské účely) nebo mohou být použity pro pokrytí skládek. Tekutá fáze se dále čerpá do koncových skladů digestátu.K nádržím je zajištěn příjezd po zpevněné ploše, včetně možnosti otáčení vozidel.

Objem skladu substrátu: 457 m3

Objem vyrovnávací nádrže: 184 m3

SO 03 – Koncový sklad digestátu 1SO 04 – Koncový sklad digestátu 2Objekty skladů digestátu tvoří dvě vertikální ocelové kruhové nádrže o průměru 22,3 m, výšce 11,5 m a objemu každé z nádrží 4527 m3, umístěné v jihozápadní části areálu (dvě nádrže). Nádrž je založena na základové desce, zatížení se přes piloty přenáší do skalního podloží. Stěny nádrže nemusí být tepelně izolovány (nejsou vytápěny). Skladová nádrž digestátu bude zastropena nepropustnou fólií na lehké ocelové konstrukci. Ocelová nádrž skladu stabilizovaného substrátu (digestátu) zaručuje nepropustnost (vodotěsnost) tak, aby nemohlo dojít k úniku závadných látek do podzemních nebo povrchových vod. Protokoly o zkouškách vodotěsnosti a nepropustnosti nádrže budou doloženy při oznámení záměru o trvalém užívání stavby. Nádrž bude opatřena kontrolním systémem proti úniku závadných látek. Součástí oznámení záměru o trvalém užívání stavby bude i Provozní řád EC, ve kterém bude stanoven způsob a četnost kontrol a osoba odpovědná za provádění těchto kontrol. Provozní řád schválený statutárním orgánem provozovatele EC bude v jednom vyhotovení předán místně příslušnému stavebnímu úřadu.Nádrž slouží pro skladování digestátu (tekutý zbytek po fermentaci a po separaci na šnekovém separátoru – ekologicky nezávadné hnojivo), který bude odebírán stáčením do cisternových vozů smluvně zajištěných zemědělců a jiných odběratelů. Koncové sklady digestátu (celkový objem obou nádrží je 9054m3) jsou dimenzovány s objemovou rezervou 244 dní. V případě požadavku odběratele (zemědělce) na kvalitu digestátu (zejména s ohledem na podíl sušiny) může být digestát přiváděn do odstředivky kalu (umístěné vedle nádrže), kde dojde k dalšímu odseparování pevných částic od tekuté složky. Fugát (voda po odstředění) bude stáčen přímo do cisteren zemědělce a odvážen na pole, nebo bude čerpán zpět do technologického procesu, kde bude využit pro ředění vstupního materiálu. Zbytkový substrát (separát) po výstupu z odstředivky bude skladován na zajištěných plochách pro uskladnění separátu uvnitř areálu EC, odkud bude odvážen jako hnojivo k přímé aplikaci na pole.Další alternativou pro úpravu digestátu je použití odpařovacího zařízení. Skladové nádrže digestátu mají objemovou rezervu 244 dnů, pro období vegetačního vrcholu (tzn. po dobu, kdy se nebude digestát odvážet jako hnojivo na pole) a tudíž spolehlivě překlenou toto období. Požadovaná objemová rezerva skladových nádrží digestátu je 4 měsíce (120 dní), tento požadavek je spolehlivě zaručen a splněn více než dvojnásobně.Odstředivka a odpařovací zařízení jsou vhodnou a účinnou alternativou úpravy koncové kvality digestátu s ohledem na případné požadavky smluvních odběratelů.

STRANA 24 z 72


K nádržím s digestátem je zajištěn příjezd po zpevněné ploše, včetně možnosti otáčení vozidel.Objem nádrží: 2 x 4 527 = 9 054 m3. Objemová rezerva nádrží: 244 dní (při max. denní produkci 36,6m3 digestátu)

SO 05 – Fléra – spalování přebytečného plynuVyprodukovaný bioplyn je jímán ze všech čtyř rourových fermentorů, z dofermentoru i skladu substrátu a je skladován ve vakovém zásobníku plynu umístěném v přijímací hale ve 3.NP provozní vestavby. Po úpravě (odvodnění a odsíření) je plyn dopravován ke spalování v kogenerační jednotce. Celý systém je vybaven předepsanými bezpečnostními a regulačními prvky. Na havarijní výpusti plynového systému do vnějšího ovzduší bude osazena fléra s automatickým zapalovacím systémem tak, aby do ovzduší nemohl uniknout nespálený bioplyn.V případě vzniku přetlaku v plynojemu (např. při malém odběru pro spalování v jednotkách) je automaticky otevřený pojistný ventil a plyn je vyvedený potrubím do bioplynové fakule, kde dojde k jeho zapálení. Zařízení obsahuje ocelový stojan s hořákem, ve kterém jsou zapalovací elektrody. Na stojanu je elektrický rozvaděč s trvalým napojením na el. proud. Pod stojan bude provedený betonový základ 100/100 cm, hloubka 140 cm.Dle normy ČSN 75 6415, článek 9.1.4 bude fléra dispozičně umístěna ve vzdálenosti min. 15m od nadzemních objektů.

SO 06 – SeparátorZ vyrovnávací nádrže skladu substrátu (SO 02) je čerpadlem transportován substrát do skladů digestátu přes šnekový separátor. Šnekový separátor oddělí pevnou složku od tekuté, ta je čerpána přímo do skladů digestátu. Pevná složka bude transportována na vodohospodářsky zajištěné zpevněné plochy (170m2 a 180m2) v blízkosti nádrže SO 03 a poté odvážena smluvním zemědělcem jako hnojivo na pole. Tyto zpevněné plochy mají dvou-měsíční kapacitu (342 m2 při uskladnění do výšky 1m) pro uskladnění substrátu.Šnekový separátor oddělí ze vstupního materiálu (15 470 t/rok) pevnou složku (cca 2 088 t/rok, tj 5,7t/den) a tekutou složku (cca 13 382 t/rok)Pro osazení šnekového separátoru bude zrealizován základ cca 4,5 x 2 m v blízkosti skladu digestátu SO 03. K separátoru bude provedena zpevněná plocha s napojením na vnitroareálové komunikace.

SO 07 – Biofiltr, chladičeObjekt chladičů, který slouží k odvedení přebytkového tepla z kogeneračních jednotek je stavebně tvořen podzemní železobetonovou základovou deskou, ze které jsou do úrovně cca 1,5 m nad terén vytaženy sloupy, na které se osadí kondenzátní chladící jednotky (dodávka technologie). Chladiče jsou dispozičně umístěny venku za budovou haly, v rohu os 1-G.Kontejner biofiltru se osadí na betonovou základovou desku vyztuženou kari sítí o půdorysných rozměrech 3,00 x 15,00 m. Biofiltr je situován u jižní stěny haly, vodorovně s osou A.

SO 08 – Odstředivka, odpařovací zařízeníSO 08 – Odstředivka, odpařovací zařízeníDekantační odstředivka bude sloužit pro případné další oddělení pevné a kapalné fáze digestátu (stabilizovaného kalu) v případě požadavků odběratele (zemědělce). Odstředivka bude situována severo-východně od skladu digestátu (SO 03) a dofermentoru (SO 02), tak aby dispozičně navazovala na technologický proces. Dekantační odstředivka se skládá z rotoru poháněného dvěma elektromotory a základového rámu, ve kterém je rotor uložen.

STRANA 25 z 72


Rotor je tvořen bubnem, který sestává z válcové a kónické části, šnekem a převodovkou, která vytváří mezi bubnem a šnekem diferenční otáčky (cca 3000 ot/min). Celý systém je řízen a hlídán elektronicky.Odstředivka dokáže z tekutého digestátu, který ještě obsahuje cca 2,33% pevných látek za použití flokulantu snížit podíl pevných látek až o 90%, tzn. na hodnotu 0,23% pevných látek ve fugátu (výstupní tekutá složka z odstředivky). Odkalená voda bude z odstředivky stáčena buď přímo do cisteren nebo nádob zemědělce a odvážena na pole, nebo bude čerpána zpět do technologického procesu, kde bude využita pro ředění vstupního materiálu. Zbytek pevné složky-kal (po odstředění) bude transportován na vodohospodářsky zajištěné zpevněné plochy pro uskladnění separátu v areálu EC, nebo také přímo odvážen smluvními zemědělci na pole.Základ odstředivky bude tvořit železobetonová deska 4x2,5m, kolem odstředivky jsou navrženy zpevněné plochy pro příjezd a obsluhu.Další alternativou pro úpravu digestátu je použití odpařovacího zařízení. Skladové nádrže digestátu mají objemovou rezervu 244 dnů, pro období vegetačního vrcholu (tzn. po dobu, kdy se nebude digestát odvážet jako hnojivo na pole) a tudíž spolehlivě překlenou toto období. Požadovaná objemová rezerva skladových nádrží digestátu je 4 měsíce (120 dní), tento požadavek je spolehlivě zaručen a splněn více než dvojnásobně.Odstředivka a odpařovací zařízení jsou vhodnou a účinnou alternativou úpravy koncové kvality digestátu s ohledem na případné požadavky smluvních odběratelů.Napojení odstředivky a odpařovacího zařízení na elektřinu bude z haly příjmu surovin. Ze stejného místa bude k odstředivce přivedena voda pro chlazení.Základ odpařovačky bude tvořit železobetonová deska cca 3,5 x 2,5m, k zařízení je zajištěn příjezd po vnitroareálové komunikaci.

SO 09 – Mostní váhaMostní váha je situována po pravé straně u hlavního vjezdu do areálu EC. Konstrukčně je řešena jako zapuštěná a pojízdná. Na váhu budou najíždět nákladní automobily před a po manipulaci s přivezeným odpadem, a dále vozidla odvážející digestát a separát.

SO 10 – Vozovky a zpevněné plochy, sadové úpravy:Konstrukce vozovek a pojížděných zpevněných ploch v areálu EC bude navržena na zatížení příslušnými vozidly a mechanismy, které budou používány pro provoz (doprava surovin do EC, odvoz digestátu a substrátu, atd). Povrch vozovek se předpokládá asfaltový, navázaný na asfaltový povrch sjezdů na místní komunikaci – sjezd je řešen jiným projektem v rámci kompletní rekonstrukce komunikace II/379.Areál EC je průjezdný a objízdný, jsou vytvořeny souvislé zpevněné plochy kolem jednotlivých stavebních objektů. V areálu EC je vytvořeno 5 parkovací stání pro osobní automobily, z toho jedno pro osoby se ZTP. Nákladní váha je situována u vjezdu, naproti provozní budovy tak, aby byla kontrolovatelná z dispečerské místnosti.Volné nezastavěné plochy kolem objektů EC budou po rozprostření ornice zatravněny a osázeny zelení menšího vzrůstu. V zatravněných plochách budou podle potřeby (přístupy k ovládání a revizi technologie) provedeny chodníky z betonových dlaždic do pískového lože.Zelené zatravněné pásy budou také sloužit jako plocha pro vsakování dešťové vody. Jižní část areálu EC (zelený pás kolem oplocení) bude zatravněn a bude osázen okrasnými keři menšího vzrůstu.Vodohospodářsky zajištěné zpevněné plochy pro uskladnění separátu (170m2 a 180m2) budou opatřeny nepropustným asfaltovým povrchem ohraničeným betonovým soklem se spádováním do záchytné jímky kryté roštem, ze které bude voda vracena zpět do technologického procesu.

STRANA 26 z 72


Na severní a východní straně pozemku bude zbudován záchytný odvodňovací rigol, který bude napojen na stávající silniční příkop u silnice II/379, spádovaný do stávajícího propustku (odtok dešťových vod do vodoteče Lubě).

Celková plocha komunikací a zpevněných ploch v areálu: 4 130 m2 Celková plocha sadových úprav v areálu: 5 020 m2

SO 12 – Požární nádrž: Na základě požadavků ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – zásobování požární vodou, zejména tabulky 1 a 2 je v areálu EC navržena jedna podzemní požární nádrž o objemu 35m3. Podzemní nádrž bude provedena a vybavena dle požadavků ČSN 74 2511 Zdroje požární vody.Na stávající přípojce vody DN 100 je instalován u demolované budovy č.2 podzemní hydrant. Další podzemní hydrant bude zřízen na opačném konci areálu na vnitřním rozvodu vody. Vzhledem k nedostatečné kapacitě přívodního potrubí (požadavek min. DN 125) musí být areál vybaven požární nádrží.SO 13 – Dešťová kanalizace:V současné době jsou dešťové vody z areálu bývalé cihelny (zpevněné i nezpevněné plochy a střechy budov) odváděny povrchově do silničního příkopu, který je odvodněn propustkem do vodoteče Lubě. Způsob odvodnění zůstane zachován i pro areál projektované stavby EC s tím, že zvýšené množství dešťových vod z většího rozsahu zpevněných ploch a střech bude zadrženo v retenčních nádržích na pozemku stavby v souladu s Vyhl.č. 501/2006 Sb. Odvodnění střech budov, vozovek a zpevněných ploch v areálu EC stanice bude řešeno gravitačním kanalizačním systémem, zaústěným do sousedící vodoteče Lubě. Podzemní kanalizace je navrhována z plastového nebo kameninového potrubí ukládaného v rýhách. Na kanalizaci budou dle potřeby zřízeny typové revizní šachty a uliční vpusti, případně odvodňovací žlaby.Na pozemku areálu EC budou na kanalizačním systému instalována zařízení pro zdržení (retenci) dešťových vod o celkové kapacitě cca 37 m3. Jako zádržné systémy budou použity podzemní plastové bloky, nebo podzemní akumulační parabolické plastové komory, případně kombinace obou systémů. Z retenčních nádrží bude zachycená voda po skončení přívalových dešťů postupně vypouštěna do silničního příkopu napojeného propustkem do vodoteče Lubě. Na vyústění dešťové kanalizace v břehu příkopu proti propustku bude vybudován betonový výustní objekt. Koryto příkopu v okolí vyústění bude zpevněno kamennou dlažbou v délce 3 m na obě strany od vyústění. Celková délka hlavních kanalizačních stok: cca 370 mProfil hlavních stok: DN 300SO 14 – Vyvedení výkonu:V energetickém centru budou instalovány dvě plynové kogenerační jednotky (jedna na bioplyn a druhá na zemní plyn) o výkonu každé z nich 526kW. Jednotky pracují na jmenovitém napětí 400V. Jednotky budou připojeny přes transformátory 22/0,4kV, 630kVA do rozváděče VN vybaveným vypínačem VN se systémem ochran. Rozváděč VN bude kabelovým vedením v zemi spojen s úsekovým odpínačem, který bude instalován v připojovacím bodě. Přípojný bod bude na odbočce z venkovního vedení 22kV označeném VN109, p.b.č.2 (na sloupu u stávajícího vjezdu do areálu).

STRANA 27 z 72


SO 15 – Oplocení:Projektovaný areál bude uzavřený oplocením s vjezdovými, vraty na hlavním a vedlejším příjezdu. Konstrukce nového oplocení je uvažována z drátěného pletiva výšky 180 cm na ocelových sloupcích. Hlavní vjezdová brána bude ocelová trubková se dvěma posuvnými křídly, poháněnými motorem. Křídla hlavní brány budou zajíždět do boků oplocení. U vjezdu bude také branka pro pěší. Na hlavním vjezdu bude instalována závora.Vedlejší (pomocný) vjezd bude využíván jen pro osobní automobily (zaměstnanci EC) anebo vyjímečně pro ostatní. Vedlejší brána bude ocelová, trubková s jedním posuvným křídlem, které bude zajíždět do boku oplocení. Pohon vrat bude motorový, na dálkové ovládání.

SO 16 – Demolice, úprava terénu: Před zahájením výstavby EC bude nutné provést demolici stávajících objektů na dotčených pozemcích. Jedná se o zděné přízemní budovy a sklady, které sloužily provozu bývalé cihelny. Tyto objekty jsou dnes nevyužívané a chátrají, jejich využití pro plánovanou výstavbu EC je z hlediska jejich dispozičního umístění a stavebního stavu konstrukcí nemožné. Provede se tedy demolice těchto objektů - s ohledem na možné využití některých budov pro následné zařízení staveniště (jako sklady materiálu atd) budou některé objekty zdemolovány před zahájením výstavby EC a některé až těsně před dokončením EC. V předstihu bude podána žádost o povolení demolice stávajících objektů na příslušný stavební úřad v Tišnově. Specifikace odpadů, který při demolici vznikne je uvedena v B.III.3. Demolice se týká těchto objektů:

- Budova-objekt č.1- Budova-objekt č.2- Sklad –objekt č.3- Sklad-objekt č.4- Sklad-objekt č.5- Přístřešek-objekt č.6- Sklad-objekt č.7- Komín- Zpevněné plochy

B.I.6.4. Technologie výrobyTechnologie výroby byla popsána již v kapitole B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru. Zde se zaměříme pouze na základní princip fungování přeměny organické hmoty:Biologický rozklad organické hmoty je složitý vícestupňový proces, na jehož konci působením různých mikroorganismů vzniká bioplyn, který se v ideálním případě skládá ze dvou plynných složek, metanu (CH4) a oxidu uhličitého (CO2). Průběh tohoto procesu ovlivňuje řada dalších procesních a materiálových parametrů, například složení materiálu, podíl vlhkosti, teplota prostředí, číslo pH neboli kyselost materiálu, anaerobní (bezkyslíkaté) prostředí, absence inhibičních biochemických látek atd.Anaerobní mikroorganismy produkující metan (metanogeny) jsou považovány za jedny z nejstarších živých organismů na naší planetě.Anaerobní fermentace je velmi složitý biochemický proces, který se skládá z mnoha dílčích, na sebe navazujících fyzikálních, fyzikálně-chemických a biologických procesů. Metanogeneze je pouze konečná fáze biochemické konverze biomasy v anaerobních podmínkách na bioplyn a zbytkový fermentovaný materiál.Pro snazší vysvětlení celého procesu použijeme velmi zjednodušené schéma anaerobní fermentace vlhkých organických materiálů rozdělující proces do čtyř fází.

STRANA 28 z 72


Suroviny pro výrobu bioplynuBiomasa je obecný pojem pro materiál vhodný pro využití k energetickým účelům formou metanogenní fermentace. Pod pojmem biomasa si však můžeme představit substanci biologického původu, která zahrnuje rostlinnou biomasu (fytomasu) pěstovanou na orné půdě, hydroponicky nebo ve vodě a organické odpady – statková hnojiva. Suroviny by však měli mít některé obecné vlastnosti pro vhodnost anaerobní fermentace, jde zejména:

malý obsah anorganického podílu organický materiál s vysokým podílem biologicky rozložitelných látek optimální obsah sušiny (dle technologie 3 až 38 %) hodnota pH materiálu (optimální neutrální hodnota pH = 7 až 7,8) poměr uhlíkatých a dusíkatých látek (optimálně 30:1) další vlastnosti materiálu (obsah nežádoucích příměsí; předchozí manipulace a

zpracování surovin).Na výše zmíněných vlastnostech materiálů v kombinaci se zvolenou technologií závisí výtěžnost bioplynu z jednotkového množství suroviny. Toto množství je samozřejmě rozdílné a každý provozovatel má zájem využívat nejvýnosnější suroviny.

Vlastnosti bioplynu a jeho složeníHodnota výhřevnosti bioplynu je určena majoritním obsahem metanu (CH4). Ostatní minoritní plyny v bioplynu mají prakticky zanedbatelný energetický význam. Spálené teplo suchého bioplynu má hodnotu stejnou jako výhřevnost. Velmi důležitá je hodnota hustoty metanu a bioplynu s 60% podílem CH4. Bioplyn je těžší než vzduch a vytváří pro živočichy i člověka smrtelně nebezpečné prostředí v reaktorových nádobách, v prohlubeninách u skládek a podobně. Bioplyn produkovaný anaerobní fermentací obvykle obsahuje 50 až 70 % metanu. Zbylý obsah tvoří především CO2.Základní požadované vlastnosti bioplynu pro energetické využití kogenerační jednotkou:

Výhřevnost 20 – 25 MJ/m3

Min. obsah metanu 50 %Max. obsah sirnatých látek 1000 (dle výrobce KVET) mg/m3

Tlak plynu 2.X kPaMax. teplota 30 °C

Základní technické údaje a vlastnosti metanu obsahuje – Požárně-technická charakteristika – vyhl. MV č. 21/1996 Sb.

STRANA 29 z 72


Fermentační proces rozlišujeme podle různých hledisek, jedním z nich je teplota. Při teplotách do 20 °C jde o proces psychrofilní (5 – 20 °C), nejpoužívanějším procesem je mezofilní proces, který pobíhá při teplotách 30 – 40 °C a vyznačuje se poměrně značnou stabilitou procesu. Při teplotách 45 – 60 °C hovoříme o procesu termofilním, vyšší teplota znamená vyšší účinnost rozkladu organické hmoty, i kvalitnější hygienizace materiálu. Tento proces je však energeticky náročnější. V současné době je v návaznosti na požadavky legislativy dále zaváděna i tzv. extrémně termofilní fermentace při teplotách nad 65 °C.Praktické zkušenosti ukazují, že v rámci anaerobní fermentace je rozloženo dle doby zdržení zhruba 60 až 80 % organické sušiny obsažené v substrátu. V případě dvoustupňové fermentace se energetická využitelnost úměrně zvyšuje.Technologii zpracovávající statková hnojiva v kombinaci s dalšími organickými materiály se říká kofermentace.

Potřeba pracovních silProvoz EC bude zabezpečovat 5 pracovníků na 1 směnu.

Údaje o ukončení činnosti záměruPo ukončení provozu záměru bude areál uvolněn pro případné další využití. Při řádném dodržování provozního řádu by nemělo docházet k rizikovým únikům nebezpečných látek do půdy a následně horninového prostředí - není tedy očekávána kontaminace území.Veškeré zbylé odpady a součásti demontovaných zařízení budou odvezeny k recyklaci, na skládku, popř. jinak řádně zlikvidovány.

B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

Předpokládaný termín zahájení: 3/2011Předpokládaný termín dokončení: v průběhu roku 2012

B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků

Dotčeny jsou následující územně samosprávné celky:kraj: Jihomoravský Jihomoravský kraj

Žerotínovo náměstí 3/5601 82 Brnotel.: 54165 1111

obec: Tišnov Obecní úřad Tišnov, , Náměstí Míru 111666 19 Tišnovtel.: +420 549 439 711

Vzhledem k charakteru posuzovaného záměru EC, u kterého jsou reálně očekávány nízké vlivy na sledované složky životního prostředí a vzhledem k poloze záměru situované mimo obytnou zástavbu, nebudou jeho výstavbou ani provozováním dotčeny jiné územně samosprávné celky.

STRANA 30 z 72


B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí a správních úřadů

Příslušný stavební úřad (SÚ Tišnov) – vyjádření k záměru z hlediska územně plánovací řízení, stavební povolení a kolaudační rozhodnutí.

Stanovisko orgánu ochrany přírody (KrÚ JMK, OŽP), pokud je vyžadováno podle ust. § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody, v platném znění.

Rozhodnutí povolení k umístění a stavbě středního zdroje znečišťování ovzduší – (kogenerační jednotky) a velkého zdroje znečišťování ovzduší (výroba bioplynu) podle ust. § 17 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. - KrÚ JMK, OŽP, jako příslušný orgán ochrany ovzduší.

Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady, podle zákona č. 185/2001 Sb., odpadech, v platném znění (v případě, že provozovatel nemá souhlas ke konkrétním druhům nebezpečných odpadů, které budou vznikat v důsledku provozování záměru).

Souhlas k provozování zařízení pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů a s jeho provozním řádem podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., odpadech, v platném znění.

Závazný posudek Krajské veterinární správy Jihomoravského kraje ve smyslu ust. § 49 odst. 1 písm. h) zákona č. 166/1999 Sb., veterinární zákon.

STRANA 31 z 72


B.II.ÚDAJE O VSTUPECH

B.II.1. Půda

Půda: celková plocha dotčených pozemků: 15.342 m2

zastavěná plocha: 2 225 m2

zpevněné plochy a komunikace: 4130 m2 ZPF (BPEJ): parcely nejsou součástí ZPF, PUPFL: parcely nejsou součástí PUPFL

v průběhu výstavby dočasný zábor není vyžadovánkatastrální území: Tišnov

Navrhovanou stavbou budou dotčeny následující parcely:Parc. č. Druh pozemku Druh/výměra345/1 zastavěná ploch a nádvoří ZPN, 7116 m2

345/2 zastavěná ploch a nádvoří ZPN, 183 m2

2707/1 ostatní plocha OP, 446 m2




2706 ostatní plocha OP, 87 m2




Všechny řešené stavby jsou umístěny v areálu bývalé cihelny a pozemky jsou již vyňaty ze zemědělského půdního fondu a jsou vesměs vedeny jako ostatní plochy dle katastru nemovitostí. U pozemků určených k výstavbě tedy nebude nutné žádat o vynětí ze zemědělského půdní fondu. K záboru zemědělské půdy nebo pozemků určených k plnění funkce lesa tedy nedojde.

Chráněná územíPozemky se nenachází v žádném zvláště chráněném území ve smyslu ust. § 14 zákona o ochraně přírody, CHOPAV ani v oblastech zařazených do soustavy NATURA 2000. Záměr se nenachází v chráněném ložiskovém území, dobývacím prostoru ve smyslu zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon,v platném znění. Záměr nezasahuje chráněné území ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Na severovýchodní a jihovýchodní straně od areálu EC jsou parcely č. 1518/1 a 1473/2 evidovaná v KN jako lesní pozemky (nejedná se však o sousední pozemky). Oplocení areálu EC a jižní vnitroareálová komunikace jsou od lesa vzdáleny cca 42m, tzn. zasahují do ochranného pásma lesa. Souhlas vlastníků lesního pozemku s umístěním stavby v ochranném pásmu lesa a závazné stanovisko OŽP MÚ Tišnov k dotčení ochranného pásma lesa budou součástí dokladové části dokumentace pro územní řízení. Při realizaci stavby budou

STRANA 32 z 72


dodržovány základní povinnosti k ochraně pozemků určených k plnění funkcí uvedených v ust. § 13 lesního zákona. Stavbou nesmí být narušen provoz lesního hospodářství a nesmí být narušeny nebo poškozeny okolní lesní porosty. Případně vzniklé škody na lesních porostech budou vypořádány podle zákonných předpisů. Vlastník lesa neodpovídá za škody, které vzniknou pádem stromu nebo jeho části.

B.II.2. Voda

Pitná voda: spotřeba: 65 m3 za rok -zdroj: vodovodní řad

v průběhu výstavby: spotřeba vody nespecifikována (běžná)

Technologická voda: cca 300 m3 za rok, pro mytí nádob, kontejnerů, chlazení atd.

Požární voda: zdroj: podzemní požární nádrž o objemu 35 m3

B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje

Elektrická energie: instalovaný příkon: 2x 526 kWzdroj: rozvodná síť - stávající trafostanicePodstatou záměru je výroba elektrické energie a její dodávka do veřejné distribuční sítě. Spotřebovaná energie z vlastní výroby bude tvořit cca 6 % celkového výkonu.v průběhu výstavby: odběr nespecifikován (běžný)

Topná media: Technologický ohřev materiálu, hygienizace i vytápění sociálního zařízení a technických prostor bude pokryto z větší části z vlastní produkce odpadního tepla z kogenerace. Vlastní spotřeba tepla: max. 250 kW (zimní období), (cca 40% z produkce tepla z KJ na bioplyn)

Vstupní suroviny Bioplyn pro výrobu elektrické energie a tepla v kogeneračních jednotkách bude produktem metanového kvašení bez přístupu vzduchu působením anaerobních bakterií. V případě posuzovaného záměru EC bude využit způsob tzv. mokré fermentace, kdy má rozkládaná hmota sušinu cca 15-20 % a teplota při procesu ve fermentoru je udržována na 40 °C. Pro efektivní průběh plánování a smysluplný provoz EC jsou uvažovány následující vstupní suroviny:

MateriálKategoriza

ce /Katalogov

é číslo

Roční množství (t/rok)

Sušina (%)

Sušina (t/rok)

Organická sušina (%)

Organická sušina (t/rok)

Vyžadující hygienizaci Krev VŽP 400 19,2 77 18,6 74Odpady z výroby masa VŽP 1500 14 210 11,8 176Potraviny s prošlou dobou trvanlivosti, použité oleje 20 01 25 500 20 100 17,2 86Odpady ze stravovacích zařízení, kuchyňský odpad 20 01 08 200 20 40 17,2 34Nevyžadující hygienizaciProšlé pečivo 20 01 08 500 90 450 87,3 437Bioodpad od občanů, tříděný sběr bioodpadu 20 01 08 2100 40 840 24 504Zahradní odpad, seno 20 02 01 100 65 65 58,5 59

STRANA 33 z 72


Odpady – ovoce, zelenina 20 02 01 2500 20 500 16,6 415Odpady z údržby zeleně, tráva, listí

20 02 01 1200 15 180 13,5 162

Lihovarnické výpalky 19 06 04 8000 4 320 3,9 310Celkem 17000 16,4 2782 13,3 2255

Pro provoz EC nejsou potřebné žádné další materiály, kromě výše specifikovaných surovin.Soupis vstupních surovin představuje průměrnou roční hodnotu nikoli roční křivku průběhu, protože kvalita i kvantita materiálu v průběhu roku kolísá a závisí na dalších faktorech, které mají vliv na dodávaný bioodpad. Dále budou spotřebovávány materiály vztahující se k údržbě zařízení (zde zejména motorový olej pro KGJ – cca 0,3 g/1kWh a hydraulické pohony), živné roztoky pro optimalizaci chodu protipachového biofiltru a optimalizaci fermentace, chemikálie pro zabezpečující předčištění fugátu, laboratorní chemikálie, administrativní potřeby aj. Spotřeba těchto látek není vyčíslena, vzhledem k objemu základních surovin je minimální. Případné skladování zásob bude vždy v hale a zabezpečeno dle příslušných norem.Období výstavby posuzovaného záměru bude vyžadovat dovoz, v projektu bilančně neurčeného množství stavebních surovin, stavebních dílců a strojních zařízení. Bude se jednat o jednorázovou potřebu a všechny stavební suroviny, stavební dílce a strojní zařízení budou dovezeny z okolních výroben nebo dodavatelských závodů a budou zabudovány na místě výstavby. S vlastní výrobou stavebních materiálů ani stavebních dílců na místě výstavby není uvažováno.

B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

Fáze výstavbyObdobí výstavby posuzovaného záměru EC bude vyžadovat nároky na dovoz stavebních surovin, dílců a strojních zařízení pro realizaci jednotlivých objektů. Vzhledem k tomu, že se bude jednat o jednorázovou a konečnou potřebu, která bude zajištěna dovozem z okolních výroben a dodavatelských závodů nejsou tyto jednorázové nároky posouzeny jako významný vliv na sledované složky životního prostředí. Na ploše výstavby záměru EC budou využity upravené stávající zpevněné manipulační plochy s asfaltobetonovým povrchem, napojené na účelové komunikace. Staveniště je dostupné pro silniční kamionovou dopravu. Příjezd do prostoru staveniště je po zpevněných vnitrozávodních komunikacích, které jsou napojeny u hlavního vjezdu do areálu na komunikaci II/379.

Fáze provozuProvoz EC vyvolá nároky na vnitřní i vnější dopravu. Jde o svoz surovin – biologicky rozložitelných odpadů a odvoz digestátu a substrátu – hnojiva. Vjezd a výjezd do areálu EC bude novým hlavním vjezdem z ulice II/379 U Lubě (sjezd řešen jiným projektem v rámci rekonstrukce a rozšíření stávající komunikace). Stávající vjezd bude využíván minimálně a to jen pro osobní automobily zaměstnanců a údržby EC. Údaje o dopravních nárocích jsou následující:Příjem surovin: nákladní vozidla: příjezd 7 až 12 voz/den a stejný počet odjezdů Odvoz hnojiva: nákladní vozidla: příjezd 7 až 12 voz/den a stejný počet odjezdůPříjem surovin bude registrován obsluhou. Přijíždějící vozidlo bude směrováno na nákladní váhu umístěnou poblíž vjezdu do areálu. Po zvážení vozidlo nacouvá do haly příjmu surovin a teprve po uzavření vjezdových vrat se provede vykládka nebo stáčení suroviny. Vjezdová vrata se otevírají až po ukončení vykládky a odvětrání prostoru haly přes biologický filtr.

STRANA 34 z 72


Prázdné vozidlo je před opuštěním areálu opět zváženo. Vozidla (cisterny) přijíždějící pro tekuté hnojivo budou při vjezdu i výjezdu zvážena a množství odváženého hnojiva bude registrováno.

zaměstnanci a návštěvy: příjezd cca 5 voz/den a stejný počet odjezdůdruh vozidel: osobní

dopravní trasy: ul. U Lubě (II/379) směrem k Tišnovučas dopravy: denní doba pracovních dní

Výstavba záměru: intenzita dopravy: srovnatelná s provozem nebo nižší

Dovážený vstupní materiál (bioodpad) je přepravován v těchto nádobách:- odpady ze stravovacích zařízení jsou dodávány ve speciálních nádobách na

gastroodpad (120/140 l) nebo svozovými vozy- potraviny s prošlou dobou trvanlivosti jsou dodávány nákladními auty nebo svozovými

vozy. Vyprazdňování se provádí do přijímací jímky- tuky a staré oleje jsou dováženy v malých nádobách po 60 l nebo v cisternách- jateční odpady jsou dodávány v uzavřených kontejnerech nebo v cisternách- komunální bioodpad je dodáván ve velkoobjemových kontejnerech, nákladními auty

nebo svozovými vozy.Uvnitř areálu EC je uvažováno 5 odstavných stání pro osobní automobily, z toho jedno pro osoby se sníženou schopností pohybu. Vzhledem k tomu, že předpokládaný max. počet pracovníků na jednu směnu je 5 osob, je toto množství dostatečné a převyšuje normové požadavky.

B.III.ÚDAJE O VÝSTUPECH

B.III.1. Ovzduší

Bodové zdrojeVýroba bioplynu - dle tab. 1.3 Nařízení vlády č. 615/2006 Sb. o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší je výroba bioplynu jako celek velký zdroj znečišťování ovzduší. Platí pro něj následující emisní limity:

Pro územní řízení a povolovací řízení z hlediska životního prostředí byla vypracována rozptylová studie (Bucek, s.r.o., únor 2010).

Kogenerační jednotky budou nejvýznamnějším zdrojem emisí do vnějšího ovzduší ze spalování produkovaného bioplynu. Výrobu elektrické energie a tepla spalováním bioplynu budou zajišťovat dvě kompaktní kogenerační jednotky druhá KJ jako záložní, případně

STRANA 35 z 72


špičkovací zařízení je také na zemní plyn) s uváděným elektrickým výkonem 1 052 kW a tepelným výkonem 1 158 kW.Ve smyslu ustanovení platného znění zákona č. 86/2002 Sb. a prováděcího předpisu nařízení vlády č. 146/2007 Sb., příloha č. 4 je kogenerační jednotka zařazena jako:1.1.6 Stacionární pístové spalovací motory – střední spalovací zdroj znečišťování ovzduší.Zdroj znečišťování ovzduší má stanovené emisní limity pro znečišťující látky oxidy dusíku (jako NO2) a oxid uhelnatý.Výrobcem kogenerační jednotky garantované koncentrace sledovaných znečišťujících látek:

Oxidy dusíku < 400 mg/m3Oxid uhelnatý < 650 mg/m3

Denní celková dávka vstupních surovin představuje cca 46,6 t. Současně po procesu fermentace organické hmoty se řízenou mikrobiální činností vyvine bioplyn v množství 4 875 m3 za den a dále stabilizovaný pevný digestát (separát) – 5,72 t/den a kapalný fugát – 36,6 t/den.

Předpokládané produkce bioplynu a energií jsou uvedeny v následující tabulce:Data Hodnoty

denní produkce bioplynu [m3] 4 384 Nm3 (při 1013 mbar, 0oC)denní produkce metanu 2 853 Nm3 (při 1013 mbar, 0oC)roční produkce BP [m3] 1 600 000brutto produkce el. energie v BP [kWh/rok] 3 897 650instalovaný elektrický výkon [kW] 1 052instalovaný tepelný výkon [kW] 1 158elektrická účinnost [%] 40tepelná účinnost [%] 41,2vlastní spotřeba tepla v EC [kW] 250spotřeba elektřiny [kW] 54,3

Produkce bioplynu bude kontinuální a při cca 8 000 provozních hodinách (konzervativní odhad) bude vyrobeno cca 1 600 000 m3 bioplynu. Ten budou spalovat kogenerační jednotky o instalovaném elektrickém výkon na úrovni 1 052 kW. Při tomto výkonu pak budou maximální emise ze spalování bioplynu do ovzduší následující:

Škodlivina Emise [t/rok] Emise [g/s]NOx 9,4855 0,3008SO2 0,0171 0,0005TZL 0,0356 0,0011CO 2,3656 0,075

CxHy 0,2668 0,0085Výpočet byl proveden podle emisních faktorů uvedených v Příloze č. 2 k vyhlášce č. 205/2009 Sb.: 3. Emisní faktory pro použití plynných paliv v plynových turbínách a pístových spalovacích motorech (kg/103.m3 )

Specifikace NOx SOx VOC TZL COPlynové turbíny 11 0,002 . S 0,2 - 3,7Plynové turbíny odvozené z leteckých motorů

25 0,002 . S 7 - 7

Pístové motory zážehové 60 0,002 . S 30 0,05 15Pístové motory dvojpalivové 40 0,002 . S 30 0,1 15

Poznámka: S = obsah síry v palivu v mg/m3

STRANA 36 z 72


Obsah síry byl zvolen jako maximální 1 500 mg/m3 bioplynu, který je limitní pro nepoškození motoru kogeneračních jednotek.Emise budou vypouštěny cca 7 metrovým komínem. Reálné emisní koncentrace budou u tohoto zařízení výrazně (o několik desetinných řádů) nižší zvláště u NOx.Bioplyn nebude vypouštěn bez toho aniž by byl spálen v kogenerační jednotce. Bude instalována fléra jako havarijní výpusť přebytečného bioplynu, který v ní bude spálen jako odpadní plyn. Na základě produkcí emisí hlavních znečišťujících látek lze konstatovat, že realizací a provozováním zařízení kogeneračních jednotek nedojde v okolí stávajícího výrobního areálu k žádné významnější změně stávající imisní zátěže a produkce emisí znečišťujících ovzduší bude z provozu energetického využití bioplynu podlimitní.V souladu s požadavky zákona č. 86/2002 Sb. - § 17 odst. 1, písm. b) musí být autorizovanou osobou pro střední zdroj znečišťování ovzduší – stacionární pístové spalovací motory, a pro velký zdroj – výrobu bioplynu, zpracovány Odborný posudek a Rozptylová studie, kterými je dokladováno, že projektovaný záměr odpovídá požadavkům nejvýhodnějšího řešení schopného plnit emisní limity, jeho realizací nedojde v okolí stavby k významnější změně stávající imisní zátěže a příspěvek ke znečišťování ovzduší bude provozem kogeneračních jednotek u sledovaných znečišťujících látek z hlediska vyhlášených imisních limitů nepodstatný. Na základě těchto podkladů může být příslušným orgánem ochrany ovzduší - KÚ Jihomoravského kraje – OŽP vydáno Rozhodnutí povolující umístění středního a velkého zdroje znečišťování ovzduší na určeném pozemku v k.ú. Tišnov.Záměr nepodléhá vydání integrovaného povolení pro bioplynovou stanici dle přílohy č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, v platném znění.

Pachové látky - Jednotlivá odsávací místa (příjmová část haly, homogenizační jímky) jsou propojena nerezovým spiro potrubím do odsávacího ventilátoru rovněž z nerez materiálu. Odsávací ventilátor je součástí biofiltru, který je umístěn ve venkovním prostoru podél haly. Potrubní rozvody budou vybaveny regulačními klapkami pro možnost seřízení požadovaného odsávaného množství. Odsávací potrubí bude spádováno a rozvody vně budovy a v prostoru dezintegrátoru budou opatřeny tepelnou izolací.Odpadní vzduch bude čištěn ve dvoustupňovém režimu. Silně znečištěné brýdové páry – odpadní plyn 1 budě z části dosušen ze spalovacího plynu kogenerační jednotky (cca 2 000 m3/hod) a tento vysušený vzduch bude hnán přes filtr s vápencem, kde dojde k eliminaci sirných látek a dále bude dopalován jako spalovací vzduch KJ. Méně znečištěný vzduch (odpadní plyn 2) prochází přes pračku vzduchu a je filtrována na biofiltru v souproudu. Odpadní voda z tohoto procesu bude dále využívána v procesu BPS na ředění vstupní suroviny.V případě výpadku kogeneračních jednotek bude odpadní vzduch brýdových par procházet přes biofiltr a případně ještě spalován na fléře Náplň biofiltru se počítá zhruba na 3-5 let. Účinnost dezodorizace se předpokládá 90%.Detailněji je navržené řešení popsáno v pachové studii, která tvoří přílohu této dokumentace.

Liniové zdrojeZákonem č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší, v platném znění, není upravena kategorizace ani zařazování mobilních zdrojů znečišťování ovzduší. Jsou zde tyto zdroje pouze definovány, podmínky ochrany ovzduší před znečišťováním způsobeným mobilními zdroji však upravují zvláštní předpisy, např. technického zaměření pro výrobce vozidel apod. Emise z dopravy jsou předmětem rozptylové studie, která je přílohou této dokumentace.

STRANA 37 z 72


a) Fáze výstavbyZdroji znečišťování ovzduší mohou být stavební a přípravné práce při úpravách terénu, zemních pracích, výstavbě zpevněných komunikací a objektů ve výrobním areálu apod.Z hlediska možného znečištění ovzduší se bude jednat o nahodilé zdroje krátkodobého charakteru, především tuhých znečišťujících látek (prach), vznikajících při uvedených stavebních činnostech. Množství produkovaného prachu z provádění těchto prací nelze přesně kvantifikovat, tyto nahodilé zdroje bude nutné eliminovat v závislosti na charakteru prací, na vlhkosti zpracovávaných substrátů, klimatických podmínkách atd. Při provádění těchto prací je nutné udržovat zeminu vazkou a v prostoru staveniště kropením povrchů zamezit vzniku sekundární prašnosti při pojezdu vozidel. Dalšími nepodstatnými zdroji znečišťování ovzduší v období výstavby budou exhalace z provozu stavebních strojů, nákladních vozidel a dalších mechanizmů. Rovněž tyto zdroje je nutné považovat za nahodilé a krátkodobé, bez možnosti přesnějšího stanovení produkce emisí. Produkci znečišťujících látek z období výstavby lze klasifikovat jako málo významnou a prakticky nesledovatelnou. Z hlediska kvality ovzduší lze hodnotit působení z období výstavby jako dočasné, krátkodobé, přesně nedefinovatelné a při dodržení zásad správně prováděných postupů prací i bez podstatných vlivů na zájmové území.b) Fáze provozuJak je zřejmé z projektových podkladů a charakteru posuzovaného záměru EC vlastní autodoprava bude velmi malá, prováděná pouze nárazově a pojezdové trasy na ploše výrobního areálu budou krátké. Odpovídající produkci emisí z těchto mobilních zdrojů lze proto odhadnout řádově pouze v jednotkách, max. v desítkách kilogramů za rok. Na základě tohoto reálného stanovení produkce emisí je zřejmé, že mobilní zdroje znečišťování ovzduší obslužné dopravy lze z hlediska možných vlivů na znečišťování ovzduší dotčeného území považovat za nevýznamné a příspěvkové imisní koncentrace se budou v okolí výrobního areálu pohybovat řádově jen v procentech z hodnot imisních limitů vyhlášených nařízením vlády č. 597/2006 Sb. pro ochranu zdraví lidí nebo ekosystémů u všech znečišťujících látek. Vyhodnocení vlivu dopravy je součástí rozptylové studie v příloze této dokumentace.

Předpokládaná četnost svozu surovin: průměrně 7-12 aut/denPředpokládaná četnost odvozu hnojiva: 7 až 12 aut/den (v sezóně).

Automobilová doprava vyvolaná záměrem bude zdrojem následujícího objemu emisí:NOx

g/km.denCO

g/km.denCxHy

g/km.denprach

g/km.denSO2

g/km.den540,6 266,8 57,9 28,5 0,6

B.III.2. Odpadní voda

VýstavbaPři výstavbě vzniká zanedbatelné množství odpadních vod, odebraná voda v době výstavby se v převážné míře stane součástí stavebních materiálů (beton, malta, cementová lepidla), či se přirozeně vypaří. Produkce splaškových vod stavebních dělníků bude minimální.

Odpadní vody z provozu:Splaškové odpadní vody Splaškové odpadní vody z provozu EC budou likvidovány v rámci procesu fermentace, jejich množství tedy není specifikováno, významně se však neliší od spotřeby pitné vody(tedy cca 65 m3 za rok).

STRANA 38 z 72


Technologické vody Po fermentačním procesu bude z digestátu na šnekovém separátoru odseparována pevná část (separát) a tekutý digestát (nazývaný též fugát). Tekutý digestát bude čerpán do zásobních nádrží digestátu. Tyto nádrže mají objemovou rezervu 244 dnů, pro období vegetačního vrcholu (tzn. po dobu, kdy se nebude digestát odvážet jako hnojivo na pole) a tudíž spolehlivě překlenou toto období. Požadovaná objemová rezerva skladových nádrží digestátu je 4 měsíce (120 dní), tento požadavek je spolehlivě zaručen a splněn více než dvojnásobně. Část tekutého digestátu bude také využíván pro ředění vstupních materiálů.Dešťové vodyDešťové vody ze střech a zpevněných ploch areálu EC budou odváděny kanalizačním systémem, jehož součástí je i retenční prostor pro zadržení zvýšeného množství dešťových vod před jejich vypouštěním do vodoteče Lubě. Vzhledem k vyšší hladině podzemní vody a vrstvě nepropustných jílovitých zemin v podloží, není uvažováno se vsakem dešťových vod.

Střechy a zpevněné plochy: 0,635 haOstatní plochy (zeleň): 0,502 ha

Odtokové množství: (161 l/s/ha x 0,635 ha x 0,9) + (161 l/s/ha x 0,502 ha x 0,2) = 110 l/s Zvýšení odtokového množství po výstavbě EC:

zvýšení zpevněných ploch a střech: 0,635 – 0,494 = 0,141 ha (navýšení 28%) doba zdržení: cca 30 min = s rezervou max. doba trvání přívalového deště kapacita retenčního prostoru: 20,4 x 60 x 30 / 1000 = cca 37 m3

Produkce digestátuCelkové množství vstupních surovin denně je 46,6 t, z toho sušina 16,4 % tj, 7,64 t/den. Současně po procesu fermentace organické hmoty se z tohoto množství vyvine bioplyn v množství 4 875 m3 za den a vznikne stabilizovaný pevný digestát (separát) – 5,72 t/den a kapalný fugát – 36,6 t/den. K uskladnění produkce digestátu budou využity nové objekty skladů digestátu, které tvoří dvě vertikální ocelové kruhové nádrže o průměru 22,3 m, výšce 11,5 m a objemu každé z nádrží 4 527 m3, umístěné v jihozápadní části areálu EC.

B.III.3. Odpady

Z provozu bioplynové stanice bude hlavním zbytkovým produktem digestát (vyhořelý substrát) v množství cca 15.470 t/rok (2.088 t/rok pevného substrátu po oddělení na šnekovém separátoru, 13.382 t/rok tekutý digestát). Ze zemědělského hlediska lze tento separát považován za organické hnojivo, které je po registraci možné aplikovat přímo na pole, nebo ho po registraci prodávat jako balený substrát ke hnojení nebo jako kompost po prokázání plnění příslušných limitů podle zákona o hnojivech. Substrát bude shromažďován na vodohospodářsky zajištěných plochách v areálu EC (cca 350 m2) a následně odebírán a aplikován na zemědělskou půdu podle aktualizovaného plánu hnojení, který vychází z osevního postupu. Z těchto důvodů není pevný separát považován za odpad ve smyslu zákona č.185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění. Produkce odpadů (ve smyslu platného zákona č.185/2001 Sb. o odpadech, je odpad každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do

STRANA 39 z 72


některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 zákona) bude z provozování posuzovaného záměru EC velmi nízká.Fáze výstavbyV období výstavby je plně zodpovědný za nakládání s odpady (třídění, správné ukládání a následné využití nebo odstranění) hlavní dodavatel stavby. Tato skutečnost bude uvedena ve smlouvě o provedení prací a následně v POV stavby. Bude původcem odpadů a budou se na něho vztahovat všechny povinnosti vyplývající ze zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (v platném znění), zejména z ust. § 16. Musí být vytvořeny podmínky pro oddělené a bezpečné shromažďování jednotlivých druhů odpadů a další nakládání s nimi. O množství a druhu vzniklých odpadů musí být vedena přesná evidence.Z hlediska nebezpečných odpadů bude v rámci výstavby a provozu prováděno pouze jejich shromažďování tj. dočasné ukládání na místech k tomu určených - do předem připravených sběrných nádob, zřetelně označených druhem odpadů a jejich kódy a zabezpečených po dobu výstavby do ukončení stavby. Při dodržení zákonných předpisů by nemělo dojít při vzniku odpadů a nakládání s nimi k negativním vlivům na životní prostředí.Množství odpadu, které vznikne při výstavbě je obtížně kvantifikovatelné, proto je stanoveno pouze přibližným výpočtem. O likvidaci stavebního a demoličního odpadu budou předloženy doklady o jejich nakládání, likvidaci anebo využití. Pokud dojde k nakládání s nebezpečným odpadem, podléhá to souhlasu věcně a místně příslušného orgánu státní správy. Dále budou předloženy rozhodnutí, doklady, certifikáty oprávněné firmy k převzetí odpadů. Za likvidaci odpadů vzniklých při výstavbě odpovídá původce odpadu a provede jejich likvidaci.S N-odpadem bude nakládáno podle platné legislativy v České republice a pokynů dle identifikačního listu. Stavba neobsahuje azbest v žádné z jeho forem.Druhy a kategorie odpadů, které budou vznikat v období demolice stavby a jejich předpokládané množství

Kód NázevKategori

e Množství Jednotka Způsob zneškodnění170101 Beton O 280 m3 skládka, recyklace170102 Cihly O 870 m3 skládka, recyklace

170103Keramické výrobky(+tašky) O 280 m3 skládka, recyklace

170201 Dřevo O 140 m3 skládka, recyklace170202 Sklo O 2 m3 skládka, recyklace170203 Plasty O 1 m3 skládka, recyklace170301 Asfaltové pásy, lepenky N 1200 m2 skládka NO170405 Železo a ocel O 60 t skládka, recyklace170407 Směsné kovy O 2 t skládka, recyklace170411 Kabely O 2000 mb skládka

200301 Směsný komunální opad O 12 tskládka kom.

odpadu170504 Zemina a kamení O 40 m3 skládka200101 Papír a lepenka O 2 t skládka, recyklace

Likvidaci odpadů při stavbě provedou jednotliví dodavatelé v souladu s platnými právními předpisy. Výkazy a doklady o množství a způsobu likvidace budou předány investorovi.Doklady o způsobu využití či odstranění jednotlivých druhů odpadů, které vznikly při demolici a následné výstavbě energetického centra, budou předloženy na OŽP MěÚ Tišnov před zahájením užívání stavby. V dokladech bude uvedeno jakým způsobem a kým byly odpady ze stavby EC zlikvidovány.

STRANA 40 z 72


Fáze provozuBěhem provozu zařízení lze předpokládat vznik pevných odpadů spojených s údržbou a opravami zařízení, resp. předměty zachycené na magnetickém separátoru nebo zachycené v drtiči. Mohly by vznikat následující druhy odpadů:

Kód Název odpaduKategori

e odpadu

Odhadované

množství (t/rok)

15 01 01 Papírové a lepenkové obaly O 0,315 01 02 Plastové obaly O 0,2515 01 02 Směsné obaly O 0,5

15 01 10Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek (obaly od nátěrových hmot apod.) N 0,01

15 02 02Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

N 0,01

17 04 05 Železo a ocel O 0,717 04 11 Kabely neuvedené pod 17 04 10 O 0,01520 03 01 Směsný komunální odpad O 0,0521 01 21 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť O 0,002

Odstranění nebo využití (recyklace) odpadů bude prováděno v rámci likvidace komunálního odpadu společností SITA CZ, a.s., která má oprávnění k nakládání s odpady (dle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, v platném znění).Pro nakládání s těmito odpady se vztahují stejné povinnosti jaké jsou uvedené výše, přičemž původcem odpadů bude servisní organizace. Odstranění nebo využití odpadů bude prováděno formou předání odpadu oprávněné osobě (na základě smluvního vztahu). Pro použité oleje bude servisní organizací využito zpětného odběru použitých výrobků (dle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, v platném znění).

B.III.4. Ostatní

Stacionární zdroje hluku záměru ECZ hlediska možných hlukových vlivů na okolí lze za rozhodující provozní zdroj hluku označit PS 03 Kogenerační jednotky s příslušenstvím, který bude umístěn v objektu SO 01 – Hala příjmu a úpravy surovin, provozní část haly, kogenerační jednotky.Podle podkladové dokumentace k záměru EC jsou provozní údaje technických zařízení:Pro výrobu elektrické energie budou instalovány dvě kompaktní kogenerační jednotky, jedna na spalování bioplynu – typ JMS 312 GS-B.LC a druhá na spalování zemního plynu a bioplynu – typ JMS 312 GS-N.L. Jednotky budou vybaveny bioplynovými spalovacími motory, pracujícími ve čtyřtaktním režimu podle Ottova principu. Provozní soubor kogenerace bude umístěn ve stavebně uzavřeném prostoru objektu SO 01 a s ohledem na masivní stavební provedení objektu bude provozní hluk z provozu kogenerace vůči okolnímu venkovnímu prostoru dostatečně eliminován neprůzvučností obvodového pláště. Rovněž další instalované strojní zařízení (čerpadla, dmychadla, míchadla apod.) bude umístěno v objektu SO 01 a vzhledem k jeho stavebnímu provedení, nebude jejich provoz ve vztahu k okolnímu chráněnému venkovnímu prostoru tvořit žádné významné provozní stacionární zdroje hluku.Za této situace budou, v souvislosti se zprovozněním stavby záměru EC, nové významnější stacionární zdroje hluku tvořit výfuky ze spalovacích motorů kogeneračních jednotek, které budou vyvedeny nad úroveň střechy objektu. Výfuky budou vybaveny tlumičem hluku, který je konstruován na reflexně-absorbčním principu a jeho tlumící účinek zaručuje hlukovou úroveň 70 dB(A) ve vzdálenosti 10 m na otevřeném prostranství.

STRANA 41 z 72


Provoz kogeneračních jednotek bude nepřetržitý, v průběhu celého roku během denní i noční doby. V době nutných odstávek bude bioplyn spalován v bezpečnostním hořáku (fléře).Za další provozní zdroj hluku lze ve vztahu k okolnímu venkovnímu prostoru považovat mechanizmus, který bude používán při manipulaci s dováženými materiály na zpracování v EC, na venkovní ploše v areálu. Pro účely hlukové studie je uvažováno s motorovým kolovým nakladačem např. UN 051, kde je uváděna hodnota hladiny akustického tlaku při pracovním cyklu ve vzdálenosti 10 m LpA = 80 dB(A). Vzhledem k tomu, že doprava materiálů bude provozována pouze v denní době, je s provozem kolového nakladače uvažováno jen v průběhu denní doby.Souhrn: Do výpočtového hodnocení záměru EC jsou zahrnuty nové provozní stacionární zdroje hluku – výfuky spalin kogeneračních jednotek a kolový nakladač.

Mobilní zdroje hluku záměru ECMobilní zdroje, v souvislosti s provozováním záměru EC, bude tvořit provoz především nákladních vozidel zajišťujících dopravu zpracovávaných materiálů a provoz osobních vozidel zákazníků (zaměstnanců) zajíždějících do areálu záměru EC.Podle podkladové dokumentace k záměru EC je četnost vyvolané dopravy stanovena následovně:

Nákladní vozidla Max. 3 vozidla za hodinuOsobní vozidla Max. 3 vozidla za hodinu

Obslužná doprava záměru EC bude provozována pouze v pracovní dny a jen v průběhu denní doby (mezi 6:00 až 22:00 h). Vozidla obslužné dopravy budou výhradně používat trasu na ulici U Lubě ve směru od areálu EC k Tišnovu, směrem k Drásovu není s provozem obslužné dopravy uvažováno.

VibraceHodnoceným záměrem nejsou vibrace produkovány ve významné míře.

Ionizující a elektromagnetické zářeníV rámci hodnoceného záměru nejsou významné zdroje používány

B.III.5. Rizika vzniku havárií

Fáze výstavbyRizika havárií nejsou v průběhu výstavby předpokládána.Fáze provozuPro zajištění požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví v prostředí s nebezpečím výbuchu a zamezení vzniku havárií bude posuzovaný záměr EC provozován v souladu s následujícími předpisy:

dokumentace o ochraně před výbuchem (nařízení vlády č. 406/2004 Sb.), provozní řád, obsahující popis zařízení, návod pro zkušební provoz, popis provozu

zařízení, plán údržby, popis postupu zastavení provozu v případě poruchy nebo havárie, bezpečnostní opatření (zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění),

havarijní řád, obsahující popis opatření a zabezpečení proti úniku kontaminovaných kapalin do podzemních a povrchových vod, který bude schválen vodohospodářským orgánem,

STRANA 42 z 72


požární řád, obsahující stručný popis charakteristiky požárního nebezpečí provozu, požárně technické charakteristiky zápalných plynů, požadavky na zabezpečení požární ochrany, opatření k zamezení vzniku a šíření požáru, zvláštní povinnosti pracovníků, jméno a příjmení ved. pracovníka odpovědného za požární ochranu provozu,

požární poplachové směrnice, vymezující povinnosti pracovníků v případě vzniku požáru a obsahující povinnosti pracovníka, který zpozoruje požár, způsob vyhlášení požárního poplachu, telef. čísla ohlašovny požáru, místo a telef. čísla energetických zařízení, policie, správy požární ochrany,

manipulační návod, obsahující základní manipulační pokyny.Specifikace rizikDodávané zařízení EC musí splňovat podmínky bezpečného provozu, obsluhy a údržby v souladu s předpisy platnými v ČR a EU. Zhotovitel prokáže v technické dokumentaci a při zkouškách, že jednotlivá zařízení, systémy a proces jako celek jsou adekvátně zabezpečené proti následujícím rizikům: • Nebezpečí výbuchu• Nebezpečí vzniku a šíření požáru• Nebezpečí mechanického poškození zařízení• Nebezpečí úrazu elektrickým proudem• Nebezpečí úrazu popálením • Nebezpečí udušení nebo otravy • Nebezpečí infekce

Ochrana před nebezpečím výbuchuPři výrobě a využití bioplynu může dojít k tvorbě výbušných koncentrací v prostorách EC. Vzhledem k ne přesně definovatelné hustotě bioplynu a vzhledem k různým teplotním podmínkám, nelze předem určit, zda se plyn v příslušném uzavřeném prostoru bude hromadit v oblasti stropu nebo v blízkosti země. S ohledem na tuto skutečnost musí být stanoveny zóny s nebezpečím výbuchu. Oblasti ohrožené výbuchem budou vymezeny na jednotlivé zóny podle četnosti a doby trvání možného výskytu výbušného ovzduší. Grafické znázornění zón s nebezpečím výbuchu bude součástí provozních a bezpečnostních předpisů, které vypracuje a schválí zhotovitel před uvedením zařízení do provozu.

K zabránění resp. zmenšení nebezpečí exploze směsi plynu a vzduchu musí být přijata minimálně následující opatření: • Identifikace a zhodnocení možného nebezpečí výbuchu (projekt) • Určení zón s nebezpečím výbuchu (projekt) • Technická opatření k zabránění výbuchu, resp. snížení jeho následků (projekt)• Kritéria pro pracovní prostředky a pomůcky (provozní řád)• Organizační opatření (provozní řád)Technická opatření k zabránění výbuchu, resp. zmírnění jeho následků: • Omezení koncentrace výbušné směsi dostatečným větráním ohrožených prostor (např. odvětrání plynojemu, venkovní umístění nádrží fermentorů, kontinuální větrání místnosti regulační stanice plynu, nucené větrání místnosti kog. jednotek apod.)• Eliminace zdrojů vznícení v prostorách s nebezpečím výbuchu (např. umístění těchto zdrojů mimo oblasti s nebezpečím výbuchu, používání pouze certifikovaných nástrojů, nářadí, přístrojů a zařízení v nevýbušném provedení, dokonalé uzemnění všech vodivých konstrukcí a zařízení, včetně ochrany před bleskem, vyloučení možnosti vzniku výboje statické elektřiny vhodnou volbou materiálů apod.)

STRANA 43 z 72


• Dimenzování konstrukcí a zařízení na odolnost proti poškození výbuchem (např. masivní odolné stěny, vybořitelné plochy z lehkých konstrukčních materiálů)• Zabránění úniku plynu do ovzduší (uzavřený systém s pojistnou pochodní – flérou)Organizační opatření: • V rámci provozního řádu budou zhotovitelem vypracovány bezpečnostní pokyny a zásady pro chování pracovníků obsluhy v zónách s nebezpečím výbuchu (zákaz kouření, manipulace s otevřeným ohněm, používání nářadí a nástrojů v nevýbušném provedení, evakuační pokyny apod.)• S bezpečnostními předpisy musí být seznámeni všichni zaměstnanci provozu EC (zaškolení obsluhy)Celé technologické zařízení pro výrobu dopravu a skladování bioplynu bude řešeno jako uzavřený systém, jištěný proti úniku plynu do okolního ovzduší. Případný přebytek plynu (přetlak) musí být před jeho vypouštěním spalován. Emise vznikající spalováním budou v souladu s platnými předpisy o ochraně ovzduší sledovány a vyhodnocovány měřením na instalovaném detekčním zařízení. Úniky bioplynu (identifikovatelné podle zápachu – sirovodík) nejsou povolené (uzavřený systém). Uvedené předpisy a řády zabezpečující bezpečný, hygienický a ekologický provoz zařízení musí být doplňovány o nové poznatky a výsledky současného stavu vědy a techniky a platných norem a právních předpisů. Při uvedeném zajištění bude riziko vzniku havárie, s možným negativním dopadem na sledované složky životního prostředí u posuzovaného záměru EC málo pravděpodobné a maximálním způsobem eliminováno v souladu s principem předběžné opatrnosti.

STRANA 44 z 72


ČÁST C(ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

V DOTČENÉM ÚZEMÍ)

C.I.VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK

DOTČENÉHO ÚZEMÍ

Posuzovaný záměr má být umístěn v průmyslovém reálu, která leží na jihovýchodním okraji Tišnova. Jedná se o areál bývalé cihelny, který je vymezen z jihu a východu ulicí U Lubě, ze severu a západu svahem bývalého hliníku. Posuzovanou lokalitu lze hodnotit jako území silně narušené antropogenními vlivy.Ochrana přírody a krajiny:

Posuzovaný záměr není umístěn a ani se nedotýká ploch vymezených jako územní systém ekologické stability (biokoridory či biocentra nadregionální, regionální či lokální úrovně).

Posuzovaný záměr není umístěn a ani se nedotýká ploch vymezených jako maloplošná či velkoplošná zvláště chráněné území.

Posuzovaný záměr není umístěn a ani se nedotýká ploch vymezených jako lokality soustavy Natura 2000.

Posuzovaný záměr není umístěn a ani se nedotýká významných krajinných prvků registrovaných i neregistrovaných.

Dotčené území není součástí přírodního parku. Areál cihelny je, kromě několika kusů náletových dřevin podél oplocení, bez zeleně.

Území historického, kulturního nebo archeologického významu: Jedná se o území staré cihelny, které bylo zcela přeměněno dnes ukončeným

provozem cihelny. Pravděpodobnost archeologického nálezu je minimální. Z historického pohledu je zajímavý nevelký sousední pozemek při východním okraji

areálu. Zůstalo zde pár zchátralých budov a rezavé pancéřové dveře po 22 let starém experimentu “Štola k Marsu“, kde autoři projektu z Československé akademie věd studovali vliv izolace na skupinu dobrovolníků.

Území hustě zalidněná, území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, staré ekologické zátěže:

Záměr je umístěn do prostoru na východním okraji k.ú. Tišnov, mimo obytnou část města. Areál a jeho okolí je dle územně plánovací dokumentace města Tišnov vedeno jako plocha pro výrobní podniky a podnikatelské aktivity.

Jedná se o areál dnes opuštěné cihelny. V areálu se v současné době nachází původní objekty cihelny a komín, tyto stavby budou demolovány.

Jižní strana areálu je vymezena komunikací II/379 (Tišnov – Drásov), která je v nedobrém stavu, má být ale v blízké budoucnosti rekonstruována.

Jihozápadní část areálu sousedí s rekultivovanou skládkou komunálních odpadů, která je vedená v registru jako stará zátěž – ID 16737001.

STRANA 45 z 72


Svahy bývalého hliniště nad cihelnou a pozemky rekultivované skládky jsou v současné době zastavovány panely rozsáhlé fotovoltaické elektrárny. Areál cihelny slouží jako zařízení staveniště a sklad materiálu pro tuto elektrárnu.

Lokalitu lze hodnotit jako území silně pozměněné antropogenními vlivy. Plochy pro výrobní podniky a podnikatelské aktivity jsou obklopeny pásem pozemků

chatové osady využívaných k rekreaci a zahradničení. Nelze vyloučit trvalý pobyt obyvatelstva v některých domcích chatové osady.

Území v působnosti Stavebního úřadu Tišnov není (dle sdělení č. 8 uveřejněném ve věstníku MŽP, částka 6 z června 2009) zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO).

území není přeslimitně zatíženo hlukem Na území oznamovaného záměru se nevyskytují povrchové vody, území neleží ve

vyhlášeném záplavovém území a neleží v pásmu hygienické ochrany vodního zdroje. Dotčené území není součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Území neleží ve zranitelné oblasti dle NV č. 103/2003 Sb. V dotčeném území se nenacházejí kulturní ani historické památky podléhající zákonu

č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, evidované v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky.

V dotčeném území nebyly zjištěny extrémní poměry, které by mohly mít vliv na proveditelnost navrhovaného záměru.

STRANA 46 z 72


C.II.STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEKŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

C.II.1. Obyvatelstvo a veřejné zdraví

Ve obci Tišnov žije celkem 8211 obyvatel.Záměr je umístěn v uzavřeném průmyslovém areálu. Nejbližší obytný objekt (1 rodinný dům) se nacházejí při ulici U Lubě ve vzdálenosti cca 230 metrů od navrženého záměru. Údaje o zdravotním stavu obyvatel nebyly pro účely zpracování oznámení zjišťovány.

C.II.2. Ovzduší a klima

Kvalita ovzdušíÚzemí působnosti stavebního úřadu Tišnov nepatří (dle sdělení č. 8 uveřejněném ve věstníku MŽP, částka 6 z června 2009) mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Jak je podrobněji doloženo v přiložené rozptylové studii plocha záměru ani dopravní trasy vázané na záměr neleží v OZKO.V blízkosti hodnoceného záměru se nenachází žádná stanice imisního monitoringu, proto při popisu stávající úrovně imisní zátěže vycházíme z rozptylové studie města Jihomoravského kraje zpracované Mgr. Buckem. Grafické znázornění imisní zátěže okolí hodnoceného záměru je znázorněno na následujících obrázcích:Oxid dusičitý (NO2)

STRANA 47 z 72


Z výše uvedených obrázků vyplývá, že stávající imisní zátěž v okolí hodnoceného záměru dosahuje u průměrné roční koncentrace NO2 hodnoty do cca 17 µg.m-3. Za stávajícího stavu zde tedy koncentrace NO2 nedosahují ani poloviny platného imisního limitu (40 µg.m-3

) a lze tedy říci, že je zde dostatečná rezerva pro realizaci záměru. Maximální hodinové koncentrace NO2, v okolí hodnoceného záměru dosahují hodnot do 94 µg.m-3, tedy 47% imisního limitu (200 µg.m-3).

Tuhé látky - PM10

Z výše uvedených obrázků vyplývá, že stávající imisní zátěž v okolí hodnoceného záměru dosahuje u průměrné roční koncentrace PM10 hodnoty do cca 12 µg.m-3. Za stávajícího stavu zde tedy koncentrace NO2 nedosahují ani poloviny platného imisního limitu (40 µg.m-3

) a lze tedy říci, že je zde dostatečná rezerva pro realizaci záměru. Četnost dosažení koncentrace ve výši imisního limitu pro 24hodinové koncentrace PM10, je v okolí hodnoceného záměru do cca 33 případů za rok.

STRANA 48 z 72


Benzen

Z výše uvedených obrázků vyplývá, že stávající imisní zátěž v okolí hodnoceného záměru dosahuje u průměrné roční koncentrace benzenu hodnoty do cca 1,8 µg.m-3. Za stávajícího stavu zde tedy koncentrace benzenu nedosahují ani 40% platného imisního limitu (5 µg.m-3 ) a lze tedy říci, že je zde dostatečná rezerva pro realizaci záměru.

Benzo-a-pyren

Z výše uvedených obrázků vyplývá, že stávající imisní zátěž v okolí hodnoceného záměru dosahuje u průměrné roční koncentrace BaP hodnoty do cca 0,7 ng.m-3. Za stávajícího stavu zde tedy koncentrace benzo-a-pyrenu nedosahují platného imisního limitu (1 ng.m-3 ) platný imisní limit je tedy doržován.

STRANA 49 z 72


KlimaZ klimatického hlediska leží lokalita v klimatické oblasti MT 7, tedy v mírně teplé oblasti s následující charakteristikou:MT 7 – normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto, přechodné období je krátké, s mírně

teplým podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchý s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Další údaje shrnujeme v následující tabulce:Číslo oblasti MT 7Počet letních dnů 30 až 40Počet dnů s průměrnou teplotou 10° a více 140 -160Počet mrazových dnů 110 -130Počet ledových dnů 40 až 50Průměrná teplota v lednu -2 až -3Průměrná teplota v červenci 16 až 17Průměrná teplota v dubnu 6 až 7Průměrná teplota v říjnu 7 až 8Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více 100-120Srážkový úhrn ve vegetačním období 400-450Srážkový úhrn v zimním období 250-300Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 až 80Počet dnů zamračených 120 -150Počet dnů jasných 40 až 50

C.II.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky

Záměr se nachází v částečně izolované poloze v prostoru bývalé cihelny. Nejbližší obytný objekt je ve vzdálenosti cca 230 metrů (samostatně stojící RD) od areálu záměru. Souvislá obytná zástavba je ve vzdálenosti cca 350 metrů.Stávající hluková situace je dána především automobilovou dopravou na ulici U Lubě (silnice II/379 Tišnov - Drásov). Ostatní hlukové vlivy v lokalitě jsou minoritní. Stávající hluková zátěž byla výpočtově modelována v rámci hlukové studie tvořící přílohu této dokumentace, jmenovitě ve variantě A, která řešila hlukovou zátěž způsobovanou provozem silniční dopravy (U Lubě - II/379) za stávajícího stavuV této variantě je výpočtově vyhodnocena stávající hluková zátěž venkovního prostoru na sledovaném území z provozu silniční dopravy na hlavní pozemní komunikaci (ulice U Lubě). Vzhledem k tomu, že tento stav odpovídá stabilizované situaci z hlediska zástavby i trasování dopravy na sledovaném území a jedná se o komunikaci s průměrnou intenzitou dopravy, jsou vypočtené hodnoty v zadaných výpočtových bodech hodnoceny ve vztahu k hygienickému limitu hluku, který nezahrnuje korekci pro starou hlukovou zátěž z dopravy a mají hodnoty pro denní dobu LAeq 16h = 60 dB a pro noční dobu LAeq 8h = 50 dB.Za této situace je z výsledků výpočtů hluku z provozu stávající dopravy zřejmé, že v zadaných výpočtových bodech č. 2 a 5 jsou v denní i noční době vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku z provozu silniční dopravy vyšší než jsou takto stanovené hygienické limity hluku. V ostatních výpočtových bodech jsou zjištěné hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku z provozu silniční dopravy nižší než jsou takto stanovené hygienické limity hluku.V tomto případě za vlivy hluku z provozu dopravy na pozemních komunikacích nese zodpovědnost a realizaci protihlukových opatření provádí podle příslušných předpisů jejich vlastník, případně správce (stát, kraj, obec).Zjištěná stávající hluková zátěž venkovního prostoru na sledovaném území v blízkosti komunikace U Lubě, však není důvodem k zamítnutí navrhovaného způsobu nového využití

STRANA 50 z 72


plochy bývalého areálu cihelny pro výstavbu záměru EC. Záměr EC není stavbou, která vyžaduje ochranu venkovního prostoru před nepříznivými účinky hluku.Výsledky výše citovaných výpočtů stávající hlukové zátěže jsou znázorněny na následujících obrázcích:Denní doba

Noční doba

Další závažné (negativní nebo pozitivní) fyzikální nebo biologické faktory, které by bylo nutno zohlednit, nebyly zjištěny. Nárazový hluk vytváří i nedaleká střelnice.

STRANA 51 z 72


C.II.4. Povrchová a podzemní voda

Povrchová vodaÚzemí určené k realizaci záměru lze z hlediska vodopisného charakterizovat následně:

dílčí povodí 3. řádu č. 4-15-01 Svratka po Svitavu, drobné povodí 4-15-01-124 Lubě od Lažánky po Hradčanský potok Číslo hydrologického pořadí: 4-15-01-124/0

Tok Lubě pramení severovýchodně od Rašova a ústí zleva do Svratky u Březiny (cca 67,4 říční km). Plocha povodí Lubě je 82,1 km2, délka toku je 23,5 km a průměrný průtok u ústí je 0,17 m3.s-1. Vodní tok Lubě není dle vyhlášky ministerstva zemědělství č. 470/2001 Sb. významným vodním tokem. Jeho správcem je Zemědělská vodohospodářská správa.Tok spadá dle NV 71/2003 Sb. do oblasti lososových vod, v území nejsou plněny cílové ukazatele nerozpustné látky.Záměr je umístěn v relativní blízkosti toku (cca 20 m) na jeho pravém břehu, v cca 3 říční km. Mezi plochou záměru a tokem je vedena komunikace II/379 Tišnov – Drásov.Tok je v místě záměru hluboce zaříznutý, eroduje břehy. Dochází na něm k lokálním záplavám s vybředením na levý břeh (opačný od umístění záměru).V území v sousedství záměru se připravuje projekt rekonstrukce komunikace II/379. Součástí projektu je v tomto prostoru zpevnění břehů opěrnou betonovou zdí.Vlastní plochou budoucího areálu neprotéká žádný vodní tok. Nenachází se tu ani žádná vodní plocha, prameniště nebo trvalý mokřad. Území neleží v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV).Podle přílohy č.1 Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. katastrální území Tišnov neleží ve zranitelné oblasti.

Podzemní vodaDle hydrologického informačního systému území leží v jižní části hydrogeologického rajónu 5221 - Boskovická brázda – severní část. Plocha tohoto hydrogeologického rajonu je 323,27 km2.Jedná se permokarbonské sedimenty boskovické brázdy, které tvoří složitý hydrogeologický systém nepravidelně se střídajících průlinovo-puklinových kolektorů (slepence, pískovce až arkózy) a mezilehlých izolátorů (pískovce, prachovce), jejichž vzájemné prostorové uspořádání není možné vzhledem k nízké hydrogeologické prozkoumanosti postihnout. Vodohospodářsky nejvýznamnější je zóna dosahu pásma přípovrchového rozpojení hornin. Tyto sedimenty nevytváří pro oběh a jímání většího množství podzemní vody příliš vhodné prostředí. Propustnost je typicky puklinová, s nízkou transmisivitou (<1.10-4 m2/s). Mineralizace je cca 0,3-1 g/l, chemický typ: Ca-Na-HCO3-SO4.V rámci předprojektové přípravy byl dle projektu k záměru proveden geologický průzkum, ze kterého vyplývá, že kolektorové horniny jsou překryty v celé spodní části údolí štěrky o mocnosti od 0,7 m až do 2,5 m. Nad těmito štěrky jsou uloženy jílovitoprachové hlíny. V celé posuzované ploše se vyskytují navážky, které byly v provedených sondách zjištěny v mocnosti cca 0,8 až 1,5 m. Je však pravděpodobné, že místy se budou vyskytovat i hlubší navážky, především v prostoru stávajících objektů bývalé cihelny. Hladina podzemní vody byla zaznamenána skoro ve všech sondách. Výsledky laboratorních rozborů prokázaly, že podzemní voda bude tvořit pro betonové konstrukce, které budou ve styku s touto vodou, slabě agresivní prostředí třídy XA1 dle ČSN EN 206-1.Ve smyslu článku 20 ČSN 73 1001, písmene b) jde na daném staveništi o základové poměry složité. V celém půdorysu se vyskytuje vysoká hladina podzemní vody, která bude ovlivňovat způsob založení objektů a má vliv rovněž na geotechnické vlastnosti základových půd.

STRANA 52 z 72


Posuzovanou lokalitu je nutné hodnotit jako staveniště podmínečně použitelné pro projektované objekty. V případě těžkého objektu je nutné zakládání na pilotách opřených do štěrků třídy G3-GF, ale vzhledem k nerovnoměrnosti uložení štěrků a jejich mocností bude vhodnější spustit zatížení až do skalního podloží. Pokud se jedná o objekt lehký až středně těžký, je možné zakládat plošně na zhutněných štěrkopískových polštářích. Před zahájením stavebních prací je nutné vytěžit navážky v celé své mocnosti a případně nahradit zhutněnými stěrky. Je však nutné dbát na následující specifické podmínky, které jsou dány především jílovým charakterem základových půd. Jedná se totiž o zeminy, které jsou značně citlivé na klimatické vlivy. Pásma hygienické ochrany vod, vodní zdrojeV místě záměru se nenachází žádné pásmo hygienické ochrany vod. Nejblíže leží cca 240 m jižně PHO 2a Hradčany.Na sousední parcele při východní straně areálu je nevyužívaná studna s ruční pumpou, obdobné studny je možné očekávat i na pozemcích se zahradními domky při západní straně areálu.

C.II.5. Půda

Realizace záměru bude probíhat na pozemcích, které nejsou vedeny jako zemědělský půdní fond (ZPF), nejsou tedy ani klasifikovány podle bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Pozemky v širším okolí jsou řazeny pod BPEJ 35600, 31010.BPEJ 35600, jedná se o fluvizemě modální eubazické a mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé (I. třída ochrany).BPEJ 31010, jedná se o hnědozemě modální včetně půd slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší (II. třída ochrany).

C.II.6. Horninové prostředí a přírodní zdroje

Geomorfologické poměryZ geomorfologického hlediska se území záměru nachází v provincii Česká vysočina, subprovincii Česko-moravská soustava, oblast Brněnská vrchovina, celek Boskovická brázda, podcelek Oslavanská brázda, okrsek Tišnovská kotlina.Prostor v okolí záměru je tvořen hluboce zaříznutým údolím toku Lubě (cca 254 m.n.m.), která zde protéká z SV k JZ mezi masívy Klucaniny (415 m.n.m.) ležící severně od toku a Stráže (349 m.n.m.) ležící jižně od toku.Terén je v místě stavby relativně rovinný, svažující se směrem ke stávající dopravní komunikaci II/379, která je souběžná s tokem Lubě. Areál je na severu a severozápadě ukončen prudkým svahem (po odtěžení suroviny pro cihelnu), západně je vyvýšený prostor bývalé rekultivované skládky. Severovýchodní okraj pozemku je zarostlý, svažuje se k silnici a k potoku Lubě. Jihovýchodní strana pozemku je tvořena pomyslnou rovnoběžkou se stávající komunikací II/379.

Geologické poměryZ regionálně geologického hlediska zasahuje zájmové území do jednotky boskovická brázda. Boskovická brázda je asymetrická lineární pánev, která je vyplněna permokarbonskými usazeninami. Je reprezentován červenými a žlutošedými arkózami a arkózovými pískovci. Zbarvení je způsobeno buď limonitem (červená barva) nebo hematitickým pigmentem (žlutošedé zabarvení). Jsou středně zrnité a na plochách se nachází slída. Jedná se o

STRANA 53 z 72


mineralogicky a strukturně nezralý pískovec. Na tyto horniny nasedají místně neogénní uloženiny, které se zachovaly na permokarbonu. Jsou vyvinuty ve štěrkovém i pelitickém vývoji a jsou zachovány především v depresi Boskovické brázdy v okolí záměru. Petrograficky jsou zastoupené jíly až jílovci, na bázi často písky, štěrky a slepenci. Nejrozšířenějším sedimentem neogénu jsou zelenošedé vápnité jíly (tégl) místy rezavě skvrnité, paleontologicky zařazené do spodního badenu. Povrch pak pokrývají vrstvy holocenního a pleistocenního stáří. Jedná se o fluviální hlinitopísčité, místy štěrkovité sedimenty, uložené z říčky Lubě. Jejich mocnost je do 2 m.Základové zeminy mají jílový charakter, jsou značně citlivé na klimatické vlivy (promrzání, vysoušení vlivem slunečního osvitu, nepravidelné zavodňování). V těchto případech by mohlo docházet u těchto zemin ke značným objemovým změnám.V celé posuzované ploše se vyskytují navážky, které byly v provedených sondách zjištěny v mocnosti cca 0,8 až 1,5 m. Je však pravděpodobné, že místy se budou vyskytovat i hlubší navážky, především v prostoru stávajících objektů bývalé cihelny.

Surovinové zdroje, poddolování, sesuvyPodle databáze spravované Českou geologickou službou - Geofondem ČR nebyly v místě výstavby zjištěny střety s evidovanými ložisky nerostných surovin, chráněnými ložiskovými územími a dobývacími prostory. Zájmové území není poddolováno.V těsném sousedství areálu (východně), je ústí štoly, která sloužila před cca 20 ti lety jako součást experimentálního projektu Československé akademie věd. Byl zde studován vliv izolace na skupinu dobrovolníků. Vstup do štoly je dnes uzavřen, rozsah a směr díla se nepodařilo zjistit. Nevyskytují se zde potencionální ani aktivní svahové deformace, které by byly evidovány v centrální databázi sesuvu České geologické služby – Geofondu. Lokalita určená pro výstavbu je dle provedeného průzkumu jako celek stabilní a nehrozí zde nebezpečí pohybu zemního tělesa, který by mohl mít vliv na stabilitu horní nosné konstrukce. Dle databáze SESEZ (systém evidence starých ekologických zátěží) je v sousedství areálu západně evidována stará ekologická zátěž “Tišnov – Trnec“. Jedná se rekultivovanou skládku TKO. Okolí skládky je monitorováno 3 vrty (HV1, HV2 a HV3). Plocha této skládky je dnes využita k instalaci panelů fotovoltaické elektrárny.

C.II.7. Fauna, flóra a ekosystémy

Biogeografická charakteristika územíDle biogeografického členění České republiky (Culek et al., 1996) je řešené území součástí následujících jednotek.Provincie Středoevropské listnaté lesyPodprovincie HercynskáBiogeografický region BrněnskýBioregion je tvořen okrajovou vrchovinou Hercynika a má protáhlý tvar ve směru S-J a plochu 812 km2.Bioregion leží na východním okraji hercynské podprovincie, patrný je zde panonský a karpatský vliv. Vliv Alp i zastoupení termofilních druhů je ale relativně nízké. Bioregion je tvořen soustavou granodioritových hřbetů a prolomů se sprašemi. V průlomových údolích řek se nachází stanovištní mozaika, se segmenty teplomilnými i podhorskými. V území převažuje 3. vegetační stupeň (dubovo-bukový) s významným zastoupením 2. bukovo-dubového stupně a ostrovů 4. bukového stupně.

STRANA 54 z 72


Fauna a floraOkolí záměru je charakteristické existencí různých biotopů a to zejména tokem Lubě s břehovými porosty a na něj po strmých svazích navazující rozsáhlejší lesní porosty. Výrazné jsou i rozdíly mezi severními zalesněnými svahy kóty Stráže a jižními svahy masívu Klucaniny, kde od údolí vzhůru jsou srázy opuštěného hliniště cihelny, následně lem pozemků zahrádkářská osady a dále lesní porosty Klucaniny. Na základě klasifikace biotopů uvedené v Katalogu biotopů (Chytrý et al., 2001) lze tento lesní porost přiřadit k biotopu "X9 Lesní kultury s nepůvodními dřevinami" (místy dominuje zejména Pinus sylvestris /borovice lesní/), dle Mapového serveru AOPK ČR s fragmenty přírodních biotopů "L3.1 Hercynské dubohabřiny", "L3.3 Karpatské dubohabřiny", "L5.1 Květnaté bučiny", "L5.3 Vápnomilné bučiny", "L5.4 Acidofilní bučiny", "L6.5 Acidofilní teplomilné doubravy", "L7.1 Suché acidofilní doubravy". Podél potoka Lubě je pak vyvinut biotop "L2.2 Údolní jasanovoolšové luhy", místy pouze velmi omezeně, popř. chybí. Ve stromovém patře dominují druhy Alnus glutinosa (olše lepkavá) a Fraxinus excelsior (jasan ztepilý) a dále s druhy Acer platanoides (javor mléč), omezeně Salix alba (vrba bílá) a Salix fragilis (vrba křehká). Keřové patro je tvořeno zejména zmlazujícími jedinci stromového patra. V bylinném podrostu lze očekávat např. druhy Aegopodium podagraria (bršlice kozí noha), Asarum europaeum (kopytník evropský), Galium aparine (svízel přítula), Urtica dioica (kopřiva dvoudomá) a rovněž invazní druh Impatiens glandulifera (netýkavka žlaznatá). Podél silnice v úseku průchodu lesním porostem se místy nachází stromořadí vzrostlých jedinců druhu Acer platanoides (javor mléč), plynule navazující na jasanovo-olšový luh.V polohách u silnice jsou porosty ruderalizované, přičemž stupeň ruderalizace se snižuje směrem k lesu. Rovněž je patrný gradient vlhkostních poměrů, od cca mezofytnějších poloh u silnice po xerofytnější polohy u lesa, kde navazuje na fragment biotopu "T4.1 Suché bylinné lemy" a vlastní lesní porost.Vlastní areál cihelny je bez zeleně. Plochy jsou zpevněny staveništní drtí. Pozůstatky náletových dřevin (vrba jíva, bříza bradavičnatá, růže šípková, borovice) jsou pouze v těsné blízkosti oplocení areálu. Tyto dřeviny budou smýceny při očekávané realizaci rekonstrukce silnice II/379 Sb. jednotky ks pak při realizaci záměru.Širší okolí bylo zbaveno dřevin a zeleně při terénních úpravách před realizací panelů fotovoltaické elektrárny.Výskyt cennějších druhů fauny a flóry na lokalitě je málo pravděpodobný.Zvláště chráněná územíDotčené území nezasahuje do žádného velkoplošného ani maloplošného zvláště chráněného území ani do příslušného ochranného pásma. Nejbližší lokalitou je PP Květnice cca 2500 m SZ od záměru.Lokality soustavy NATURA 2000Záměr nezasahuje do žádné lokality v rámci soustavy Natura 2000. Nejbližšími evropsky významnou lokalitou je Květnice (CZ0624065) cca 2500 m SZ od záměru.

Územní systém ekologické stabilityZáměr nezasahuje do územních systémů ekologické stability (ÚSES) na nadregionální ani regionální úrovni (viz následující obr.)

STRANA 55 z 72


Z hlediska lokálního systému ÚSES je patrné nenavázání biokoridoru, který je veden tokem Lubě z k.ú. Drásov na k.ú. Tišnov, kde již dle územního plánu města Tišnov chybí. Tento lokální biokoridor je v ale uveden v Generelu ÚSES k.ú. Tišnov (Ekologické projektování, 1996). Záměr by byl od něho vzdálen cca 20 m. Dle ÚPD města Tišnova je nejbližším prvkem ekologické stability vymezený lokální biokoridor vedený po vrstevnici v lesním porostu cca 170 m severně od záměru nad zahrádkářskou kolonií. Tento biokoridor navazuje svým východním koncem na biocentrum “Klucanina – Zmoly“ (okraj leží cca 180 m severně záměru).Uvedené prvky ÚSES nebudou vzhledem k vzdálenosti realizací záměru dotčeny.Významné krajinné prvkyV dotčeném území se nachází několik neregistrovaných VKP - lesy, vodní tok Lubě a její údolní niva. Nejbližším registrovaným VKP je pak VKP U Drásovského mostu (na k.ú. Drásov) cca 1 km východně od hranice areálu.

C.II.8. KrajinaKrajinný ráz vychází především z trvalých ekosystémových režimů krajiny, daných základními ekologickými a přírodními podmínkami. V rámci antropogenních činností je krajinný ráz dotvářen do určitého souboru typických přírodních a člověkem vytvářených prvků, které jsou lidmi vnímány jako charakteristické, identifikující určitý prostor.

Prostor v okolí záměru je tvořen hluboce zaříznutým lesnatým údolím toku Lubě (cca 254 m.n.m.), která zde protéká ze SV k JZ mezi masívy Klucaniny (415 m.n.m.) ležící severně od toku a Stráže (349 m.n.m.) ležící jižně od toku. Údolí Lubě se jihozápadně od areálu rychle rozevírá do nivy řeky Svratky, do které se Lubě vlévá.Okolní svahy masívu Klucaniny a Stráže jsou souvisle zalesněny. Území navazuje západně na zastavěný okraj Tišnova, na východ přechází do zemědělsky obdělávané krajiny. Vlastní prostor výstavby je antropogenně značně pozměněn jednak minulou těžbou a zpracováním cihlářské suroviny a skládkováním odpadů, zejména pak rozsáhlými poli nově budované fotovoltaické elektrárny.

STRANA 56 z 72


C.II.9. Hmotný majetek a kulturní památky

Hmotný majetekPřed zahájením výstavby záměru bude nutné provést demolici stávajících objektů na dotčených pozemcích. Jedná se o zděné přízemní budovy, sklady a komín, které sloužily provozu bývalé cihelny. Tyto objekty jsou dnes nevyužívané a chátrají, jejich využití pro plánovanou výstavbu energetického centra je z hlediska jejich dispozičního umístění a stavu konstrukcí málo pravděpodobné. S ohledem na možné využití některých budov pro následné zařízení staveniště (jako sklady materiálu atd.) budou některé objekty zdemolovány před zahájením výstavby a některé pravděpodobně až těsně před dokončením stavby.

Architektonické a historické památkyV dotčeném území se nenacházejí kulturní ani historické památky podléhající zákonu č. 20/1987Sb., o státní památkové péči, v platném znění, evidované v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky.Z historického pohledu je zajímavý nevelký sousední pozemek při východním okraji areálu. Zůstalo zde pár zchátralých budov a rezavé pancéřové dveře po experimentu „Štola k Marsu“ z roku 1988, kde autoři projektu z Československé akademie věd studovali vliv izolace na skupinu dobrovolníků. Výzkum měl vazbu na přípravu Československých kosmonautů.

Archeologická nalezištěÚzemí dnešního Tišnova osídlili lidé již ve starší době kamenné, o čemž svědčí archeologické nálezy z lokalit Klucanina a Dřínová. V písemných pramenech je Tišnov poprvé uváděn v roce 1233 v souvislosti se založením ženského cisterciáckého kláštera Porta coeli českou královnou Konstancií v jeho bezprostřední blízkosti. Původně byl Tišnov trhovou vsí na důležité obchodní zemské stezce.Záměr je umisťován do areálu dnes neprovozované cihelny. Území stavby bylo zcela přeměněno těžbou suroviny a provozem cihelny. Pravděpodobnost archeologického nálezu je minimální, nelze ji však při provádění základových prací na úrovni původního povrchu území vyloučit.

C.II.11. Jiné charakteristiky životního prostředí

Dopravní infrastrukturaJižní hranici plochy areálu tvoří silnice II/379, která zajišťuje propojení Velké Bíteše a Vyškova (zde místně Tišnova a Drásova). Tato silnice přibližně v polovině úseku kříží silnici I/43, která tvoří spojnici části východních Čech a severní Moravy ve směru sever – jih, přes Svitavy a Brno na dálnici D1.Dotčeným územím prochází silnice svojí historickou trasou, danou konfigurací terénu. Parametry silnice nevyhovují stávajícímu dopravnímu provozu z důvodů značného poškození a nevyhovujícího trasování. Silnice je zatížena cca 2200 vozidly denně (z toho cca 1700 osobních, 470 nákladních). V blízké budoucnosti se předpokládá její rekonstrukce.DalšíPro území nejsou specifikovány žádné další charakteristiky, které by mohly být záměrem dotčeny.

C.III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení.

Stávající zatížení životního prostředí nevylučuje realizaci hodnoceného záměru.

STRANA 57 z 72


STRANA 58 z 72


ČÁST D(ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ)

D.I.CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD

JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI

D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví

Zdravotní vlivy a rizikaZáměr neprodukuje ve významné míře (tj. v míře, které by způsobovaly přeslimitní vlivy) žádné škodliviny (znečištění ovzduší, znečištění vod, hluk, hygienické závady případně jiné faktory), které by mohly mít přímé zdravotní následky. Z toho vyplývá i přijatelné nízké ovlivnění obyvatel z hlediska potenciálních zdravotních vlivů nebo rizik.

Sociální a ekonomické důsledkyPo realizaci záměru dojde k vytvoření maximálně 10 pracovních míst. Většina nových zaměstnanců bude pravděpodobně získána z blízkého okolí.

Počet dotčených obyvatelV dosahu možných vlivů areálu je několik obytných domů při ulici U Lubě, obytná zástavba je od areálu vzdálena více jak 230 metrů. Záměr v míře překračující příslušné limity neovlivňuje žádné obyvatele.

D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima

Vlivy na kvalitu ovzdušíHodnocený záměr předpokládá vytvoření nového zdroje znečiťování ovzduší – provoz bioplynové stanice a kogeneračních jednotek. Provoz záměru vyvolá také nárůst dopravy na stávajících komunikacích i ve vlastním areálu a tedy i nárůst emisí škodlivin produkovaných spalovacími motory vozidel.Pro vyhodnocení imisních dopadů zmíněného nárůstu byl, v rámci zpracování této dokumentace, zpracován výpočet dle metodiky SYMOS a vyhodnocoval nárůst imisní zátěže NO2, PM10, benzenu a benzo-a-pyrenu v okolí záměru. Text rozptylové studie včetně grafického znázornění výsledků je uvedeno v příloze této dokumentace. V následující kapitole uvádíme stručné shrnutí výsledků.

STRANA 59 z 72


Oxid dusičitý (NO2)Z citovaného výpočtu vychází imisní příspěvek NO2 u maximálních hodinových koncentrací do 110 µg.m-3, tedy 55% imisního limitu (200 µg.m-3). Rozložení imisních příspěvků je zřejmé z následujícího obrázku:

U průměrných ročních koncentrací do 0,6 µg.m-3, tedy 1,5% imisního limitu (40 µg.m-3). Bude se tedy jednat o velmi nízký nárůst který nevyvolá podstatnější změnu stávající imisní zátěže, po realizaci tedy nedojde k dosažení či překročení imisních limitů. Rozložení imisních příspěvků je zřejmé z následujícího obrázku:

Výše vypočtený příspěvek vyvolaný provozem hodnoceného záměru tedy (v součtu se stávající imisní zátěží) nezpůsobí dosažení či překročení imisního limitu.

STRANA 60 z 72


Tuhé látky (PM10)Z výpočtů přiložené rozptylové studie vychází imisní příspěvek PM10 u maximálních 24hodinových koncentrací do 2,2 µg.m-3, tedy cca 4% imisního limitu (50 µg.m-3). Rozložení imisních příspěvků je zřejmé z následujícího obrázku:

U průměrných ročních koncentrací do 0,04 µg.m-3, tedy 0,1% imisního limitu (40 µg.m-3). Bude se tedy jednat o velmi nízký nárůst který nevyvolá podstatnější změnu stávající imisní zátěže, po realizaci tedy nedojde k dosažení či překročení imisních limitů. Rozložení imisních příspěvků je zřejmé z následujícího obrázku:


STRANA 61 z 72


Benzen Z výpočtů přiložené rozptylové studie vychází imisní příspěvek benzenu u průměrných ročních koncentrací do 0,0042 µg.m-3, tedy 0,08% imisního limitu (5 µg.m-3). Bude se tedy jednat o velmi nízký nárůst který nevyvolá podstatnější změnu stávající imisní zátěže, po realizaci tedy nedojde k dosažení či překročení imisních limitů. Rozložení imisních příspěvků je zřejmé z následujícího obrázku:

Benzo-a-pyren (BaP)Z výpočtů přiložené rozptylové studie vychází imisní příspěvek BaP u průměrných ročních koncentrací do 0,001 ng.m-3, tedy 0,1% imisního limitu (1 ng.m-3). Bude se tedy jednat o velmi nízký nárůst který nevyvolá podstatnější změnu stávající imisní zátěže, po realizaci tedy nedojde k dosažení či překročení imisních limitů. Rozložení imisních příspěvků je zřejmé z následujícího obrázku:


STRANA 62 z 72


ZápachMožné ovlivnění okolí hodnoceného záměru zápachem bylo provedeno v pachové studii (viz příloha), ve které byla posuzována technologie primárně zpracovávající různé typy biologicky rozložitelného odpadu (BRO) tzv. mokrou anaerobní fermentací v reaktorech s předřazenou hygienizací a dále výrobu elektrické a tepelné energie spalováním vznikajícího bioplynu v kogenerační jednotce. Dalším produktem je organické hnojivo (stabilizovaný substrát), využitelné v zemědělství. Výsledkem je zhodnocení technologie z hlediska emisí pachových látek do prostředí.Technologie pracuje celá v uzavřeném systému od svozu surovin v uzavřených vozech, vykládky v uzavřených a odsávaných halách s dočištěním odpadního vzduchu a uzavřené nádrži s digestátem.Anaerobní technologie pracuje ve dvoustupňovém režimu – to odpovídá metodickému pokynu MŽP o stavbě bioplynových stanic a současně tato technologie umožňuje dokonalé vyhnívání substrátu a snížení tvorby pachových látek.Koncentrované emise škodlivin resp. pachových látek budou likvidovány na kogeneračních jednotkách. Pokud jsou dodrženy všechny parametry pro spalovací vzduch patří tato technologie mezi nejúčinnější technologie k eliminaci pachových látek. V případě poruchy kogenerační jednotky je připraven záložní biofiltr.Méně zatížený odpadní vzduch bude likvidován na biofiltru s předřazenou pračkou vzduchu. Tato technologie patří mezi BAT technologie pro posuzovaný proces. Naměřené emise pachových látek na shodných technologiích vykázaly plnění dodavatelem garantované koncentrace 500 ouE·m-3.Rozptylová studie spočtená na základě garantovaných výstupních koncentrací neprokázala zatížení emisemi pachových látek v obytné oblasti.Citovaná studie ve svém závěru (na základě vyhodnocení znalostí obdobných technologií) vyhodnocuje navržený záměr z hlediska pachových látek považovat jako bezproblémový a stavbu doporučuje.

Vlivy na klimaS ohledem na dispoziční řešení areálu a stávající konfiguraci terénu vylučujeme, že by hodnocený záměr v budoucnu ovlivňoval makroklimatické jevy způsobované sluneční radiací nebo jinak ovlivňoval místní klimatické charakteristiky.

D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky

V rámci této dokumentace byla zpracována hluková studie vyhodnocující jednak stávající akustickou situaci v okolí záměru (viz příslušná kapitola v část C této dokumentace) a dále změnu hlukové zátěže vlivem provozu záměru. Provoz záměru byl vyhodnocen jednak samostatně (varianta B) a jednak v součtu se stávajícím stavem (varianta C). Z výsledků výpočtu varianty B – provozní hluk záměru EC (stacionární zdroje hluku + hluk z vyvolané dopravy) vyplývá, že z hlediska předpokládaného příspěvkového hlukového působení záměru EC bude pro venkovní prostor sledovaného území významnějším zdrojem hluku provoz vyvolané dopravy (provozována však bude pouze v denní době). Stacionární zdroje hluku budou při splnění akustických hodnot použitých pro zadání do výpočtů málo významným provozním zdrojem hluku (viz výsledky výpočtů pro denní i noční dobu, kdy není uvažováno s provozem vyvolané dopravy).Z hlediska srovnání vypočtených hodnot se stanovenými hodnotami hygienických limitů hluku lze konstatovat, že působení vyvolané dopravy záměru EC bude ve všech zadaných

STRANA 63 z 72


výpočtových bodech v denní době jsou vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku z provozu této dopravy významně nižší než jsou stanovené hygienické limity hluku.Vzhledem k situování záměru EC a nejbližších staveb s chráněným venkovním prostorem lze konstatovat, že hlukové působení stacionárních zdrojů záměru EC bude ve všech zadaných výpočtových bodech významně nižší než jsou přísněji stanovené hygienické limity hluku pro noční dobu.Za této situace lze předpokládané příspěvkové provozní hlukové vlivy vlastního záměru EC hodnotit z hlediska stanovených požadavků na ochranu veřejného zdraví před nepříznivými účinky hluku jako prokazatelně podlimitní.Varianta C – tedy součtová varianta (výsledná hluková zátěž sledovaného území) hodnotí předpokládané příspěvkové ovlivnění stávající hlukové situace na sledovaném území po zprovoznění záměru EC.Výsledky jsou vyjádřeny rozdílem hodnot ekvivalentních hladin akustického tlaku zjištěných v zadaných výpočtových bodech v chráněném venkovním prostoru staveb postavených na sledovaném území mezi variantami C a A v denní a noční době.Jak je zřejmé z předcházejících výpočtů je pro hlukovou zátěž venkovního prostoru sledovaného území rozhodujícím zdrojem hluk ze stávající silniční dopravy na komunikaci U Lubě, proto je možné pro hodnocení použít korekci1 stanovenou prováděcím předpisem ve vztahu k dopravní významnosti komunikace a předpokládaného dosahu dopravního hluku (bez využití korekce2).Vzhledem k tomu, že všechny výpočty byly prováděny pro stejné ovlivňující podmínky a ve stejných referenčních výpočtových bodech, lze předpokládané příspěvkové vlivy z provozování záměru EC na hlukovou zátěž venkovního prostoru na sledovaných místech v území vyhodnotit přímo z rozdílů hodnot ekvivalentních hladin akustického tlaku v dB, zjištěných ve variantách A a C.Celkové působení různých zdrojů hluku ve stejném místě je určeno energetickým součtem těchto zdrojů (čím větší je rozdíl mezi zdroji, tím nižší má podíl menší zdroj a výsledek pak určuje nejvýznamnější zdroj hluku). Ze srovnání výsledků výpočtů varianty A (působení hluku ze stávající silniční dopravy na hlavní komunikaci ve sledovaném území) a varianty B (působení zdrojů hluku vlastního záměru EC) je zřejmé, že působení hluku ze stávající dopravy vykazuje ve všech referenčních výpočtových bodech významně vyšší vliv hlukového působení než provozní hluk zdrojů souvisejících s vlastním záměrem EC.Provozní hluk stacionárních zdrojů záměru EC je ve sledovaných místech velmi nízký a nebude ani v noční době negativně ovlivňovat stávající hlukovou zátěž chráněného venkovního prostoru nejbližších staveb pro bydlení.Hlukové působení vyvolané dopravy záměrem EC, která bude provozována pouze v průběhu denní doby, odpovídá nízké četnosti této dopravy a na sledovaných místech v chráněném venkovní prostoru staveb vykazuje navýšení o +0,3 dB.Za této situace lze předpokládané příspěvkové hlukové působení záměru EC v průběhu denní doby hodnotit jako velmi nízké, bez významnějšího zhoršujícího vlivu na stávající hlukovou zátěž sledovaného venkovního prostoru staveb na sledovaném území a bez předpokladu zdravotního ohrožení zdejšího obyvatelstva.

Negativní vlivy ostatních fyzikálních resp. biologických faktorů (vibrace, záření elektromagnetické nebo radioaktivní apod.) jsou vyloučeny.

1 Odborná publikace Akustika stavebních konstrukcí - Doc. Ing. Jiří Čechura, CSc.2 Intenzity stávající dopravy podle celostátního sčítání 2005 – ŘSD ČR.

STRANA 64 z 72


D.I.4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu

Vlivy na odvodnění územíRealizací záměru dojde ke zvýšení zpevněných a zastřešených ploch v území, tento nárůst však nebude významný. Množství odváděných povrchových vod bude dle výpočtu činit maximálně o 110 l/s, na kanalizačním systému jsou navržena zařízení pro zdržení (retenci) dešťových vod o celkové kapacitě cca 37 m3. Významnějí ovlivnění odtokových poměrů tedy neočekáváme. Recipientem bude místní vodoteč Lubě.

Vliv na kvalitu povrchových vodV rámci provozu nebudou vypouštěny žádné technologické ani splaškové odpadní vody. Technologické odpadní vody budou odváženy a využívány jako kapalné hnojivo na zemědělských pozemcích.Vlivem navrženého záměru tedy nelze předpokládat ovlivnění kvality povrchových vod.

Vlivy na kvalitu podzemní vodyVliv na kvalitu podzemní vody je nepravděpodobný, v rámci provozu nebudou provozovány žádné přímé výpusti do horninového prostředí. Při využívání digestátu jako hnojiva na zemědělských pozemcích budu respektována místní omezení (např. ochranná pásma vodních zdrojů atd.).

Ovlivnění hydrogeologických charakteristikK ovlivnění hydrogeologických charakteristik by mohlo potenciálně dojít zejména v souvislosti se zásahem do podložních hornin, které v dané oblasti mají funkci kolektoru podzemní vody. Žádná z těchto alternativ nepřipadá v úvahu, nelze tedy jakékoliv vlivy na hydrogeologické charakteristiky území předpokládat.

D.I.5. Vlivy na půdu

Záměr neklade nároky na zábor zemědělského půdního fondu (ZPF) ani na zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL).Za kladný vliv je možno považovat využívání zbytků po fermentaci jako hnojivo, tedy jejich návrat na zemědělsky využívané pozemky.

D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje

V souvislosti s realizací záměru nebudou hloubeny podzemní prostory. Založení objektů je navrženo na vrtaných železobetonových velkoprůměrových pilotách, vetknutých do skalního podloží, tvořeného jílovcem. Navržená základová spára těchto objektů je v úrovni nad hladinou spodní vody.V souvislosti se stavbou pro posuzovaný záměr je významnější vliv na horninové prostředí vyloučen. Přírodní zdroje ani zdroje nerostných surovin nebudou záměrem dotčeny. Záměrem nebudou poškozeny geologické ani paleontologické památky

D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy

Záměr je umisťován v prostoru bývalé cihelny a navazujícího hliníku, tedy na plochách značně antropogenně pozměněných. Podle výsledků terénního šetření se v prostoru posuzovaného

STRANA 65 z 72


záměru nevyskytují biotopy zvláště chráněných druhů rostlin živočichů, nelze tudíž předpokládat jejich přímé nebo zprostředkované ohrožení.Na pozemcích určených k výstavbě se v okamžiku zpracování této PD nenachází žádné vzrostlé dřeviny. V souvislosti s výstavbou se nepředpokládá odstraňování stromů či zeleně. V území určeném pro realizaci záměru ani v jeho bezprostředním okolí se nenachází funkční prvky územního systému ekologické stability. Záměr nekoliduje s významnými krajinnými prvky, jejichž ochrana je obecně stanovena zákonem 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Není rovněž dotčen žádný registrovaný významný krajinný prvek.Významně negativní vliv na lokality soustavy Natura byl stanoviskem příslušného Krajského úřadu vyloučen (viz příloha tohoto oznámení).

D.I.8. Vlivy na krajinu

Krajina v dotčeném území a jeho okolí je již ovlivněna bývalou cihelnou a stavbou sousedního areálu fotovoltaické elektrárny, realizace záměru charakter krajiny významně nezmění.

D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

V prostoru záměru se nenachází žádné další stavební objekty, architektonické a historické památky nebo archeologická naleziště. Z důvodu jejich absence proto nebudou ovlivněny.

D.I.10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu

Kromě vybudování nového vjezdu do areálu ze stávající komunikace (ul. U Lubě) záměr nevyvolá nároky na realizaci nových nebo úpravu stávajících komunikací ani inženýrských sítí.

D.I.11. Jiné ekologické vlivy

Nejsou očekávány žádné další významné vlivy, výše nepopsané.

D.II.ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI

Rozsah přímých vlivů je prakticky omezen rozsahem navrženého areálu. Mimo vlastní areál zasahují pouze vlivy mírného nárůstu automobilové dopravy.

D.III.ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH

PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE

Nepříznivé vlivy přesahující státní hranice jsou vyloučeny.

STRANA 66 z 72


D.IV.OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ

POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ

Prevence nebo vyloučení nepříznivých vlivů vyplývá zejména z dodržování platných zákonů, norem, předpisů a povolovacích rozhodnutí. Pro zajištění požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví v prostředí s nebezpečím výbuchu a zamezení vzniku havárií bude posuzovaný záměr EC provozován v souladu s následujícími předpisy:

dokumentace o ochraně před výbuchem (nařízení vlády č. 406/2004 Sb.), provozní řád, obsahující popis zařízení, návod pro zkušební provoz, popis provozu

zařízení, plán údržby, popis postupu zastavení provozu v případě poruchy nebo havárie, bezpečnostní opatření (zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění),

havarijní řád, obsahující popis opatření a zabezpečení proti úniku kontaminovaných kapalin do podzemních a povrchových vod, který bude schválen vodohospodářským orgánem,

požární řád, obsahující stručný popis charakteristiky požárního nebezpečí provozu, požárně technické charakteristiky zápalných plynů, požadavky na zabezpečení požární ochrany, opatření k zamezení vzniku a šíření požáru, zvláštní povinnosti pracovníků, jméno a příjmení ved. pracovníka odpovědného za požární ochranu provozu,

požární poplachové směrnice, vymezující povinnosti pracovníků v případě vzniku požáru a obsahující povinnosti pracovníka, který zpozoruje požár, způsob vyhlášení požárního poplachu, telef. čísla ohlašovny požáru, místo a telef. čísla energetických zařízení, policie, správy požární ochrany,

manipulační návod, obsahující základní manipulační pokyny.Uvedené předpisy a řády zabezpečující bezpečný, hygienický a ekologický provoz zařízení budou doplňovány o nové poznatky a výsledky současného stavu vědy a techniky a platných norem a právních předpisů. Při uvedeném zajištění bude riziko vzniku havárie, s možným negativním dopadem na sledované složky životního prostředí u posuzovaného záměru EC málo pravděpodobné a maximálním způsobem eliminováno.Pro provoz střediska bude zpracován provozní a havarijní řád. V noční době (tedy mezi 22:00 až 6:00) bude vyloučen provoz záměru včetně související dopravy.Množství odváděných srážkových vod bude regulováno retenčním zařízením.

D.V.CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ,

KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ

V průběhu zpracování oznámení se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech nebo neurčitosti, které by znemožňovaly jednoznačnou specifikaci možných vlivů záměru na životní prostředí a veřejného zdraví. Dostupné informace jsou pro účely posouzení vlivů na životní prostředí dostatečné.Charakter a umístění záměru nedává předpoklady vzniku významných negativních vlivů na životní prostředí nebo veřejné zdraví. Stejně tak území, do kterého je záměr umisťován

STRANA 67 z 72


(navržená průmyslová zóna) není mimořádně citlivé na antropogenní zásahy. Z těchto důvodů je v závěrech hodnocení možných vlivů na životní prostředí dostatečný prostor na absorbování případných neurčitostí.

STRANA 68 z 72


ČÁST E(POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU)

Záměr je řešen v jedné variantě, vyplývající z vlastnictví pozemků, dopravního napojení a technických požadavků na dispozici a vybavení objektu.

STRANA 69 z 72


ČÁST F(DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE)

F.I.MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE

Situační, dispoziční a konstrukční řešení záměru je dokladováno v přílohové části tohoto oznámení. Tamtéž je doložena i fotodokumentace, rozptylová studie a nezbytné doklady.

F.II.DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE

Nejsou uvedeny.

STRANA 70 z 72


ČÁST G(VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ

NETECHNICKÉHO CHARAKTERU)

Záměrem investora – společnosti House Property, a.s. je vybudování zařízení, které umožňuje využití vhodných zbytkových produktů biologického původu vznikajících v Tišnově a jeho okolí.Vhodné biologické odpady budou řízeně fermentovány v uzavřeném zařízení bez přístupu vzduchu. V průběhu tohoto procesu dochází k tvorbě bioplynu, který obsahuje významný podíl metanu a lze jej energeticky využít, například jako palivo pro motor napojený na generátor elektrické energie. Zbylá část bioodpadu je využitelná jako organické hnojivo v zemědělství.Pro použití v Tišnově je navrženo technologické zařízení jaké je v současnosti provozováno i na jiných lokalitách v Evropě. Prakticky shodné zařízení (BPS EBK Reiter) je v provozu v Rakousku ve městě Zwentedorf (viz obrázek).

Jak již bylo výše řečeno hlavním procesem je rozklad biologických materiálů jako jsou zemědělské produkty rostlinného (silážní hmota, zelená hmota) a živočišného původu (např. kejda, hnůj), průmyslové odpady organického původu z potravinářských provozů (odpady ze zpracování ovoce, odpady z výroby cukrovinek, potraviny s prošlou lhůtou spotřeby, rostlinné oleje a tuky) a komunální odpady organického původu (např. čistírenské kaly, separovaný biologický komunální odpad a vedlejší živočišné produkty). Podrobný popis technologických částí a výrobního postupu je uveden v části B této dokumentace. V rámci tohoto stručného shrnutí uvádíme především hlavní části. Suroviny pro zpracování budou přiváženy do areálu nákladními automobily v uzavřených kontejnerech či cisternách. Vykládání a příjem surovin bude probíhat v uzavřené hale vybavené odsáváním přes biofiltr. Následně budou suroviny upraveny, nadávkovány a přečerpány do fermentoru. V případech vedlejších živočišných produktů budou hygienizovány tzv velkou hygienizací. Ve fermentačních nádržích bude probíhat vlastní kvasný proces. Fermentor je plynotěsný a v průběhu procesu je z něj odebírán vznikající bioplyn. Po ukončení fermentace je obsah

STRANA 71 z 72


přečerpán do dofermentoru - plynotěsné nádrže, kde doznívá kvasný proces a odkud se odsává zbytkový bioplyn. Z dofermentoru se zbytkový produkt nazývaný digestát přečerpává do skladovací nádrže, odkud se průběžně odebírá a zahušťuje - tedy odděluje se tuhý podíl. Tuhý stabilizovaný zbytkový produkt se následně odváží k využití jako hnojivo. Schema zařízení je znázorněno na následujícím obrázku:

Vedle již zmíněných hlavních technologických zařízení pro výrobu bioplynu a zařízení pro úpravu a nakládání se zbytkovými produkty jsou nezbytnou součástí navrženého centra také zařízení pro odstranění pachových látek. Hlavním principem ochrany proti zápachu je důsledné odvětrání všech částí s možností vzniku zápachu a svedení odvětrávaného vzduchu do zařízení (dezodorizace), které je schopno zápach zachytit a odstranit. Nejdůležitější součástí celého systému dezodorizace je rozdělovací jednotka umožňující čištění odpadního vzduchu podle stupně znečištění buď spálením nebo průchodem přes biofiltr. Systém čištění je tedy efektivnější jak z hlediska účinnosti tak i vynaložených nákladů.Stručně je celý systém zobrazen na následujícím schématu:

STRANA 72 z 72


Další důležitou částí je zařízení na vlastní využití energie. Bioplyn vyrobený ve výše popsaném fermentoru je předčištěn a následně využit jako palivo v pístovém spalovacím motoru, který pohání alternátor vyrábějící elektrickou energii. Teplo bude využíváno na vytápění společnosti INEKO teplovodem.Záměr (Energetické centrum na zpracování bioodpadu Tišnov) je navrženo do prostoru bývalé cihelny při ulici U Luže. Prostor je částečně zastavěn objekty, které jsou již nyní ve špatném technickém stavu, v areálu se nevyskytuje žádná zeleň. Vzhled areálu je dokumentován následujícím obrázkem:

Na svazích bývalého hliníku v současné době probíhá výstavba solární elektrárny.Umístění navrhovaného Energetického centra v areálu bývalé cihelny je znázorněno na následujícím obrázku:

STRANA 73 z 72


V rámci této studie jsme vyhodnocovali možné vlivy na životní prostředí, lidské zdraví a faktory pohody s využitím výpočtových modelů, znalosti obdobných technologií, technického popisu navrhovaného řešení převzatých údajů o území v němž je navrženo umístění hodnoceného záměru a vlastních terénních průzkumů.Z výsledků výše popsaného vyhodnocení vyplývají následující závěry: Navrhovaný záměr je umisťován do prostoru bývalé cihelny, tedy do prostoru změněného předchozí lidskou činností a nedojde tedy k ovlivnění nebo zničení rostlin či živočichů v prostoru stavby. Záměrem vyvolaná automobilová doprava využívá stávající silniční síť, počet vozidel obsluhujících areál podstatně nezatíží nárůst počtu nákladních vozidel bude do 10% stávajícího stavu.Vlivy na ovzduší byly vyhodnoceny rozptylovou studií a pachovou studií, které jsou přílohou tohoto dokumentu. Obě studie vyloučily možnost obtěžování obyvatelstva zápachem nebo významného zhoršení stávající kvality ovzduší.Možné ovlivnění stávající zátěže hlukem bylo vyhodnoceno hlukovou studií (viz příloha), výsledkem studie je konstatování, že hluk z provozu technologie EC bude velmi nízký a nebude ani v noční době negativně ovlivňovat celkovou stávající hlukovou zátěž.Hlukové působení vyvolané dopravy záměrem EC, která bude provozována pouze v průběhu denní doby, odpovídá nízké četnosti této dopravy. Předpokládaný příspěvek hlukové působení záměru v průběhu denní doby je vyhodnoceno jako velmi nízké, bez významnějšího zhoršujícího vlivu na stávající hlukovou zátěž sledovaného venkovního prostoru staveb na sledovaném území a bez předpokladu zdravotního ohrožení zdejšího obyvatelstva.Tyto závěry prakticky odpovídají praktickým zkušenostem z obdobného zařízení (BPS EBK Reiter) provozovaného v rakouském Zwentendorfu, kde je areál energetického centra vzdálen asi 180 m od nejbližší obytné zástavby a ze strany místních obyvatel se za celou dobu provozu nevyskytla žádná stížnost na obtěžování ze strany BPS EBK Reiter.

STRANA 74 z 72


Celkově se tedy nebude jednat o významné ovlivnění stávajícího stavu životního prostředí.

STRANA 75 z 72


ČÁST H(PŘÍLOHY)

Přílohy tvoří samostatný svazek.

Seznam příloh:Příloha 1 Grafické přílohy: Příloha 1.1 Celková situace areálu Příloha 1.2 Dispoziční řešení Příloha 1.3 Blokové schéma

Příloha 2 Rozptylová studiePříloha 3 Pachová studiePříloha 4 Hluková studiePříloha 5 Analýza zdravotních rizikPříloha 6 Fotodokumentace TišnovPříloha 7 Fotodokumentace Zwentendorf Rakousko

Příloha 8 Doklady: - vyjádření příslušného stavebního úřadu z hlediska územního plánu - stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. - autorizační osvědčení zpracovatele

KONEC HLAVNÍHO TEXTU

STRANA 76 z 72


Datum zpracování dokumentace, podpis zpracovatele dokumentace a seznam osob, které se podílely na zpracování dokumentace se nachází v jeho úvodní části.

STRANA 77 z 72

cenia€¦ · web viewspecifikace nox sox voc tzl co plynové turbíny 11 0,002 . s 0,2 - 3,7...

Documents