Masarykova univerzita
Fakulta sociálních studií
Analýza videoklipu Click Click Boom
od skupiny Saliva
optikou teorie narcismu
Esej
Kurz: ZUR402 Kritické teorie masových médií: masová kultura, média a společnost
Vojtěch Žák (363810)
Brno 2014
Obsah Analýza konkrétního produktu masové kultury optikou teorie narcismuChyba! Záložka není
definována.
Analýza videoklipu ClickClick Boom od skupiny Saliva optikou teorie narcismuChyba! Záložka
není definována.
Příběh videoklipu .......................................................................................................................... 6
Hrdinové příběhu ...................................................................................................................... 6
Hlavní příběh ............................................................................................................................ 7
Vysvětlení příběhu videoklipu optikou narcismu ......................................................................... 8
Text písně ...................................................................................................................................... 9
Propojení písně a videa ............................................................................................................... 10
Výklad videoklipu ....................................................................................................................... 11
Závěr ............................................................................................................................................... 11
Použitá literatura ............................................................................................................................. 11
Dodatky ........................................................................................................................................... 12
Text písně Click Click Boom ...................................................................................................... 12
Úvod Tato esej bude analyzovat videoklip k písni kapely Saliva Click Click Boom optikou teorie
narcismu tak, jak ji představil Gilles Lipovetsky s přihlédnutím ke specifikám určité
subkultury, v tomto případě subkultury metalu.
Píseň Click Click Boom byla vypuštěna do světa v roce 2001 jako vedoucí píseň (lead
single1) v rámci druhého alba rockové kapely Saliva. Toto druhé album Every Six Seconds je
definováno jako nu-metalové2, zaměřuje se tedy na konkrétní subkulturu, která nese určitá
specifika.
Pro popsání narcistních prvků objevujících se ve videoklipu Click Click Boom se budeme
muset zabývat jednak příběhem videa, ale i samotným textem písně a specifikami dané
subkultury.
Metalová subkultura Jakkoliv je produkce videoklipu důležitou součástí moderní masové kultury,
z marketingového hlediska videoklip nikdy necílí úplně celé spektrum posluchačů, ale
zaměřuje se na určitou specifickou cílovou skupinu. V tomto případě jsou touto cílovou
skupinou právě fanoušci metalu. Abychom snáze pochopili, jak funguje narcistní identifikace
publika se samotným mas-kulturním produktem, musíme nejdříve pochopit charakteristiky
samotné sub-kultury a cesty její identifikace s produktem.
Podle Smolíka (2010) je definování metalové subkultury nesmírně obtížné, neboť metal se
propojuje s dalšími subkulturami a hudebními styly (punk, hip hop, hard core). Dynamicky se
vyvíjí a není to tedy jednotná subkultura jako taková.
Základy metalu (respektive heavy metalu, z něhož potom vyrostlo celé město metalových
subžánrů) postavila kapela Black Sabbath. Heavy metal se stal „učiněným uragánem neurózy
a touhy.“ (Christe, I. 2005: 22; citováno z Smolík, J. 2010: 208) Tento uragán neurózy a touhy
je pak typický pro ostatní metalové sub-žánry.
Metalové texty jsou většinou silně metaforické a abstraktní. Právě tato abstrakce umožňuje
široké čtení, v němž si každý nalezne to, co v textech chce vidět.
Důležitá je pro nás metalová image, která se sice v průběhu desetiletí vyvíjela, pořád ale
nese společné základy. Kdysi pro ni byly typické dlouhé vlasy, dnes jsou zcela běžné i vlasy
zkrácené, nebo zcela oholené. Dále je pak pro ni typické džínové či kožené oblečení,
podmalované oči, provokativní nápisy a výjevy na nášivkách či tričkách. „Násilnicky mohou
1Lead single aka titulní song je obvykle první píseň z připravovaného alba, která je vypuštěna na veřejnost ještě
před samotným uveřejněním alba. Z marketingového hlediska to musí být píseň přístupná široké veřejnosti, aby
přilákala co největší pozornost – píseň je tedy přizpůsobena masovému publiku tak, aby se mohla stát „hitem“.
(Wikström 2009) 2 Nu metal je subžánr heavy metalu, který kombinuje metalovou hudbu s žánry jako je hip hop a grundge.
(Wikström 2009)
často vypadat i kožené doplňky – pásky s hroty, stahováky atp. (…) Jako doplňky jsou často
používány lebky a další symboly smrti a zkázy.“ (Smolík, J. 2010: 209)
Z toho je vidět, že každý metalista se tak stylizuje do role „zlého chlapce“. Metal byl jednou
z mnoha odpovědí na konvenční společenskou morálku a snažil se ji narušit tím, že do ní
vnesl pokleslé znaky smrti, odporu, agresivity, oslavu boje a války, ale dokonce i přímo
oslavu satanismu nebo neonacizmu. Tak jako každá subkultura se ale i tato stala součástí
masového průmyslu, který subkulturu do značné míry pohltil a komercializoval. To, co jí
činilo výjimečnou a čím se vymaňovala z většinového diskurzu, standardizoval tím, že to
začlenil do pásové výroby (jedná se právě o typizované módní doplňky, jimiž se následovníci
subkultury vyznačují). Všechny „provokativní prvky“ byly masovostí a stylizací zbaveny své
symbolické hodnoty a staly se artefaktem, který nenese žádný význam. (Smolík 2010)
Extrémní skupiny jako jsou právě příznivci paganistického metalu, který často koketuje
s neonacistickou propagandou, pak vystrčil na okraj. Většina metalových skupin, která ovšem
usiluje o úspěch, je poslušná taktovce masové kultury. Spolu s tím se podřídila i klasickému
rozdělení na černobílé vidění světa optikou dobro-zlo, byť k nim přidala své specifické
atributy.
Text písně Click Click Boom
Celý text písně v originálním znění je k dispozici v dodatcích. V této části se zaměříme na
překlad textu (o překlad se postaral autor eseje) a preferované čtení.
Text písně nemá žádnou (či spíše jenom minimální) spojitost s dějem videoklipu.
Text písně je zcela zaměřen na osobu zpěváka a jeho oslavování.
Slova písně jsou vágní, neformulují jasný příběh, ale spíše naznačují. Divák si snadno může
najít svůj výklad textu. Tyto vágní texty usnadňují čtenářskou identifikaci s písní. (Wikström
2009)
V písni jasně zaznívá kontrast mezi touhou a naplněným snem.
1) Touha.
Zpěvák popisuje situaci, kdy si „děti jdou ven hrát“, zatímco on zůstává u sebe doma a
poslouchá stereo (doslovněji spíš „nechám stereo burácet“). „Mám jenom podložku, pero a
velkou představivost. (…) Posunu to až za hranici, dokud nebudu přeceněný.“
Skrze kontrast „dětí, které si jdou hrát“ a zpěváka, který zůstává doma a tvoří, je vytvořeno
hned několik významů. Zpěvák se už v úvodu vymezuje proti davu. Jakoby říkal: „Oni si jdou
hrát, zatímco já dělám něco důležitého.“ Oni jsou navíc označeni jako „děti“, čímž jsou oproti
zpěvákovi ještě více sráženi. Zpěvák nejde s davem, je výjimečný.
2) Naplněný sen.
Druhou významnou částí je refrén, jehož nejvýraznější součástí je právě výkřik „Click Click
Boom“, který nemá žádné logické vysvětlení.
V dalších částí refrénu se pak zpívá „Mé písně budou na stereu, poslouchejte mě v rádiu.
(…) Přicházím s novým stylem a ten je divoký. (…) před rádio se dostanu do celé země a
nechám za sebou zdevastovanou scénu.“
Důraz je kladen na získání úspěchu, na to, že ze zpěváka se stane celebrita. Navíc přichází
s „novým stylem“. Tento odkaz je typický pro metalovou hudební scénu, která, jak už bylo
naznačeno v úvodu, se vyznačuje výrazným přeléváním stylů. Jedná se o agresivní píseň, což
je zdůrazněno slovy „zanechám za sebou zdevastovanou scénu“.
3) Touha.
Třetí část nás opět posouvá ze sféry „celebrity“ to scény snílka, který o něco usiluje.
„Můžu to vidět v mysli, můžu to vidět v jejich očích, je to dost blízko na to, abych se toho
dotkl, ale přesto dost daleko na to, abych umřel.“
Vstupujeme do diskurzu snu, který je na dosah, ale ještě ho dosáhnout nejde a jeho
nedosažení může být fatální (smrt).
4) Naplněný sen.
Větou „Co je se mnou sakra špatně“ se zpěvák ještě více přibližuje řadovému publiku, které
si pocit své výjimečnosti často asociuje s tím, že je jiné než zbytek společnosti, tudíž s ním asi
musí být něco špatně.
„Můj otec a matka nebyli perfektní, a přesto ode mě neslyšíte žádný zbabělý pláč, tak jak je
to na každém CD.“ Zpěvák potvrzuje svoji výjimečnost tím, že ačkoliv neměl ideální dětství,
tak se na to nevymlouvá a nehraje „sladkobolné“ písně, tak jako většina kapel
z mainstreamové hudební scény. Klade tak důraz na násilný aspekt metalu a zároveň se jasně
vymezuje proti mainstreamu. Masová kultura se tak maskuje za něco výjimečného – jako by
říkala „já přece nezpívám o lásce, takže nejsem žádný zatracený mainstream, já jsem jiný“.
Pocit své výjimečnosti pak zpěvák stvrzuje slovy: „Tak se posaďte zpátky a relaxujte a
nechte mě, ať se na chvilku zmocním vaší hlavy a ukázat vám v ní něco, co musí být ukázáno.“
Vystupuje, jako kdyby měl něco naprosto unikátního, jedinečného, spásného.
5) Touha.
V páté části se text vrací ke třetí části, jak hudebně tak obsahem. Zpěvák se ptá: „Proč mám
pořád tak zamlženou mysl, proč měla moje máma vždycky pravdu a zvládnu to někdy?
Dosáhnu cíle nebo se odplazím pryč a umřu?“ Jsme opět v pozici snílka, který o něco usiluje,
ale ještě toho nedosáhl.
6) Naplněný sen.
V závěrečné fázi se píseň kruhově vrací ke stejnému začátku. Končí podobnou hudbou a
textem, která píseň otvírala. Opakují se stejné sentence, které zvýrazňují zpěvákova slova:
„Všechno je to ve mně, jde to přese mě, všechno je to ve mně, v mé hlavě.“ Sám sebe tak
pasuje na nejdůležitější součást všeho.
Příběh videoklipu Motivy videoklipu sice tematicky odpovídají textu písně (když je píseň
Narcismus lze vnímat jako společenskou nemoc moderní společnosti vzniklou z rozpadu
tradičních hodnot, odklonu od víry ve společnost a přebujelého hédonického individualismu.
(Lipovetsky)
Narcistickou kulturu charakterizuje, obecná uvolněnost (Lasch 1979)
„Masová kultura přenášená hromadnými sdělovacími prostředky se vyznačuje jednoduchostí
a výrazně omezenými intelektovými požadavky na spotřebitele. Jazyk a autorita televize jsou
adresované implicitně pasivní, zuniformované, „neinformované“ mase.“ (Lipovetsky, G.
2001: 198)
Hrdinové příběhu
Pro snadnější popis příběhu už na začátku rozlišíme jeho tři hlavní aktéry. Zůstaneme u
jejich archetypálního pojmenování, které je paradoxně nejblíže tomu, jak divák skutečně bude
tyto charaktery vnímat.
Hrdina – mladý kluk (teenager). Je hubený a má nakrátko sestříhané vlasy. Hlavní hrdina
příběhu, ten „dobrý“, se kterým se má divák identifikovat. Je hubený, od pohledu slabý, ale
taky odvážný.
Záporák – Hrdinův hlaví protivník, od pohledu „drsňák“ – silnější muskulatura (při
porovnání s Hrdinou), „drsný“ výraz tváře, ostatní atributy, které nese, jsou v podstatě typické
pro metalovou subkulturu. Na rozdíl od Hrdiny působí jako dospělý muž.
Dívka – archetyp krásky a rebelky, o kterou každý stojí. Plní roli „odměny“, toho, o co
Hrdina a Záporák bojují. Zároveň dává morální rozhřešení a soud, ukazuje, co je správné a
hodné odměny a co si naopak zaslouží trest.
Hlavní příběh
1) V prvních záběrech sledujeme auto přijíždějící na metalový koncert v přírodě. Z auta
vystupuje
2) Kamera zabírá Dívku, která leží na kapotě auta a baví se se „Záporákem“. Preferované
čtení naznačuje, že je Záporákova přítelkyně. Hrdina se na ni podívá a ona mu věnuje
významný pohled.
3) Hrdina míří přes pláň k Dívce. Záporák si všimne, kam se Dívka dívá, prudce otočí hlavu
a znechuceně si Hrdinu prohlédne.
4) Záporák vychází hrdinovi vstříc v doprovodu dvou dalších mužů podobného ražení jako
je Záporák. Neboť Záporák kráčí v jejich čele, oba působí jako jeho „pohůnci“ či věrní
následovníci. Všichni pak vstupují do moshpitu3.
5) Záporák si najde Hrdinu a společně s pohůnky ho srazí na zem, kde ho začne agresivně
bít. Hrdina si kryje hlavu, ostatní se mu smějí. Plazí se pryč po kolenou a v klidnějším
prostředí se vyzvrací.
6) Dívka přichází za Záporákem a vrazí mu facku (projevuje morální soud). Pak naštvaně
odchází.
7) Scéna z nenadání přechází v noc. Hrdina leží na kapotě auta a snaží se vydýchat a
uklidnit. Dívka prochází davem, sedá si k němu na kapotu a začíná ho líbat.
8) Hrdina ji opouští, sundává se triko (díky čemuž můžeme vidět všechna jeho žebra), vrací
se moshpitu a začíná všechny odstrkovat a v podstatě ho „ovládá“. Nakonec „skáče do kotle“
a nechává se nést na rukou.
9) V samotném závěru klipu je už zase den. Hrdina je na opuštěné louce, kde jsou vidět
pozůstatky koncertu a nadále „paří“ na ticho.
3Moshing (taktéž slamdancing) je styl tance, jehož účastníci do sebe strkají a naráží. Je spojován s „agresivními“
hudebními žánry jako je hardcore punk či metal. Moshpit je pak prostor, na němž moshing probíhá.
Vysvětlení příběhu videoklipu optikou narcismu
Čím snáze se člověk identifikuje s hrdinou uměleckého díla, tím spíše ho přijme. To platí i
pro videoklipy a to jak jejich textovou, tak obrazovou část. Úspěch konkrétních produktů
masové kultury je určován podle toho, kolik mají fanoušků a posluchačů, musí tedy cílit co
největší publikum a být co nejvágnější, aby se zavděčily co největší skupině. To platí i
v rámci určité subkultury, jakou je metal.
Pro správné pochopení si ale subkulturu nejdříve definujme. Smolík (2010) říká, že
definování metalové subkultury je nesmírně obtížné, neboť se propojuje s dalšími
subkulturami a hudebními styly (punk, hip hop, hard core) a dynamicky se vyvíjí a není to
tedy jednotná subkultura jako taková. Jejím kořeny ale leží v kapele Black Sabbath, která
položila základy heavy metalu, který se stal „učiněným uragánem neurózy a touhy.“ (Christe,
I. 2005: 22; citováno z Smolík, J. 2010: 208) Tento uragán neurózy a touhy je pak typický pro
většinu ostatních metalových skupin.
Narcismus lze vnímat jako společenskou nemoc moderní společnosti vzniklou z rozpadu
tradičních hodnot, odklonu od víry ve společnost a přebujelého hédonického individualismu.
(Lipovetsky)
Narcistickou kulturu charakterizuje, obecná uvolněnost (Lasch 1979)
Metalové texty jsou většinou silně metaforické a abstraktní. Právě tato abstrakce umožňuje
široké čtení, v němž si každý nalezne to, co v textech chce vidět.
„Masová kultura přenášená hromadnými sdělovacími prostředky se vyznačuje jednoduchostí
a výrazně omezenými intelektovými požadavky na spotřebitele. Jazyk a autorita televize jsou
adresované implicitně pasivní, zuniformované, „neinformované“ mase.“ (Lipovetsky, G.
2001: 198)
Důležitá, ne-li klíčová je pro nás i metalová image. Její součástí jsou dlouhé vlasy („V
devadesátých letech se zcela běžnými staly i vlasy zkrácené i zcela oholené“ (Smolík, J. 2010:
209)), džínové či kožené oblečení, podmalované oči, provokativní nápisy a výjevy na
nášivkách či tričkách. „Násilnicky mohou často vypadat i kožené doplňky – pásky s hroty,
stahováky atp. (…) Jako doplňky jsou často používány lebky a další symboly smrti a zkázy.“
(Smolík, J. 2010: 209)
Každý „metalista“ se sám stylizuje do role „zlého chlapce“. Přesto masová kultura do
metalu vnesla opětovné rozdělení na dobro a zlo.4 Ačkoliv jsou tedy v příběhu všichni
„drsní“, přesto jasně vidíme distinkci dobra a zla.
4 Je zajímavé srovnat tyto bezmála mainstreamové metalové styly se styly jako je paganistický metal, či
satanistický metal, které naopak adorují amorální chování. Více viz Smolík, J. 2010.
„Dramatická situace s jasným řešením udržuje disociaci mezi (špatný) kriminálníkem, který
je potrestán, hříšníkem, který lituje svých prohřešků, a (dobrým) vítězným obráncem toho, co
je správné a čisté.“ (Lipovetsky, G. 2001: 198)
Příběh je prostý a nepotřebuje jména, ani velké vysvětlování. Nabízí nám jedno hlavní čtení.
Záporák napadne Hrdinu. Záporák ztrácí svoji ženu. Hrdina získává jeho ženu. Hrdina je
oceněn davem.
Divák se snadno ztotožní s Hrdinou, který nemá žádné zvláštní schopnosti, a přesto vyhrává
Dívku a navíc je na závěr oceněn společností (když skáče do davu a ten ho nese na rukou).
V samotném závěru je pak Hrdina dokonce „shozen“, kdy už sám „paří“ na opuštěné louce.
Jeho chování vypadá trapně. „Divákovi je dopřán pocit pobavené nadřazenosti, který mu
zprostředkuje narcistické uspokojení.“ (Kernberg, O. 1999: 198)
Text písně
Text písně nemá žádnou (či spíše jenom minimální) spojitost s dějem videoklipu. Text písně
je zcela zaměřen na osobu zpěváka. Odkazuje na zveličování vlastní osoby. Slova jsou krajně
vágní, neformulují jasný příběh, ale spíše naznačují, takže člověk si v nich může snadno najít
svůj vlastní výklad. Tak se mimo jiné usnadňuje jeho identifikace s písní.
1) V první části je vytvořeno prostředí – zatímco „děti si jdou ven hrát“, já jsem ve svém
pokoji a poslouchám stereo (doslovněji spíš „nechám stereo burácet“). „Mám jenom
podložku, pero a velkou představivost. (…) Posunu to až za hranici, dokud nebudu
přeceněný.“
Skrze kontrast „dětí, které si jdou hrát“ a zpěváka, který zůstává doma a tvoří, je vytvořeno
hned několik významů. Jednak je poprvé zpěvák zvýrazňován – dělá něco důležitějšího než
„děti, které si hrají“. Ačkoliv jako outsider zůstává doma, to, co dělá, má nějaký význam –
dává tak naději všem ostatním outsiderům.
2) Durhou významnou částí je refrén, jehož nejvýraznější součástí je právě výkřik „Click
Click Boom“, který nemá žádné logické vysvětlení. V dalších částí refrénu pak zpívá „Mé
písně budou na stereu, poslouchejte mě v rádiu. (…) Přicházím s novým stylem a ten je
divoký. (…) před rádio se dostanu do celé země a nechám za sebou zdevastovanou scénu.“
Důraz je kladen na získání úspěchu, na to, že ze zpěváka se stane celebrita. Navíc přichází s
„novým stylem“. Tento odkaz je typický pro metalovou hudební scénu, která, jak už bylo
naznačeno v úvodu, se vyznačuje výrazným přeléváním stylů. Jedná se o agresivní píseň, což
je zdůrazněno slovy „zanechám za sebou zdevastovanou scénu“.
3) Třetí část nás opět posouvá ze sféry „celebrity“ to scény snílka, který o něco usiluje.
„Můžu to vidět v mysli, můžu to vidět v jejich očích, je to dost blízko na to, abych se toho
dotkl, ale přesto dost daleko na to, abych umřel.“ Vstupujeme do diskurzu snu, který je na
dosah, ale ještě ho dosáhnout nejde.
4) Větou „Co je se mnou sakra špatně“ se zpěvák ještě více přibližuje řadovému publiku,
které si pocit své výjimečnosti Často asociuje s tím, že je jiné než zbytek společnosti, tudíž
s ním asi musí být něco špatně. Že děti často obviňují své rodiče, zvýrazňuje slovy „můj otec
a matka nebyli perfektní“, které ale následně shazuje slovy, „a přesto mě neslyšíte žádné
zbabělý pláč, tak jak je to na každém CD.“ Pocit své výjimečnosti pak stvrzuje slovy: „Tak se
posaďte zpátky a relaxujte a nechte mě, ať se na chvilku zmocním vaší hlavy a ukázat vám
v ní něco, co musí být ukázáno.“
5) V páté části se vrací ke třetí části, jak hudebně tak obsahem. „proč mám pořád tak
zamlženou mysl, proč měla moje máma vždycky pravdu a zvládnu to někdy? Dosáhnu cíle
nebo se odplazím pryč a umřu?“ Jsme opět v pozici snílka.
6) V závěrečné fázi se opět dostáváme do pozice naplněného snu, který se kruhově vrací
k začátku písně. Opakují se stejné sentence, které zvýrazňují zpěvákova slova: „Všechno je to
ve mně, jde to přese mě, všechno je to ve mně, v mé hlavě.“
Propojení písně a videa
Ve videoklipu se kromě hlavního příběhu objevují i další motivy a opakující se hrdinové.
Tím hlavním z nich je samotná kapela, která se pravidelně vrací před objektiv kapely.
Hlavní pozornost je věnována zpěvákovi, který často zpívá přímo do kamery.
Mužská část publika je zastoupena figurou „punkáče“ výrazného hlavně díky speciální
úpravě vlasů, ženská část publika je zase zastoupena v osobě holky-tanečnice, která vystupuje
jako univerzální model krásy.
Poslední figurou je samotný „dav“, v němž je obsaženo celé spektrum charakterů, které
nedostávají prostor a stávají se spíše unifikovanou masou sjednocenou tancem a hudbou, do
níž se může projektovat každý.
V 6 části textu taky dochází ke zlomu, kdy se dav objevuje vedle „hvězd“, tj. vedle kapely –
tančí kolem ní, zatímco kapela zpívá, a posouvá se tak na její úroveň. Divák, který se už
vyprojektoval do bouřícího davu, se tak může hřát v odlesku její slávy. Tato část je také
spojena s pasážemi, kdy Hrdina získává své uznání společností (ovládá moshpit).
Výklad videoklipu
Pokud bychom sklouzli ke čtení poselství videa, dostali bychom adoraci agresivity,
divokosti, výše zmíněného uragánu neurózy a touhy, který nepotřebuje vyšší smysl. I slabý
člen společnosti se skrze to, že přestane uvažovat a bude sám sebou, může hřát na výsluní,
jenom musí mít odvahu si ho vybojovat. Silný člen společnosti, který by jí z racionálního
hlediska měl kralovat, bude potrestán. Všechny tyto atributy jdou ruku v ruce právě
s metalovou subkulturou, ale i s narcistní moderní kulturou, která odmítá zavedené normy a
zároveň vyzdvihuje jednotlivce.
Závěr
Použitá literatura
Christe, Ian. 2005. Ďáblův hlas: Heavy metal. Kompletní historie pro znalce. Praha: BB art.
Kernberg, Otto. 1999. Normální a patologická láska. Praha: Portál.
Lasch, Christopher. 1979. The Culture of Narcisism. W.W.: Norton.
Lipovetsky, Gilles. .2001. Éra prázdnoty. Praha: Prostor.
Smolík, Josef. 2010. Subkultury mládeže: uvedení do problematiky. Praha: Grada.
Wikström, Patrik. 2009. The music industry: music in the cloud. Cambridge: Polity.
https://www.youtube.com/watch?v=YfjTZLxekig
Dodatky
Text písně Click Click Boom
"Click Click Boom"
On those Saturdays,
when kids go out and play,
yo I was VP in my room I let the stereo blaze,
wasn't faded,
not jaded,
just a kid with a pad and pen and a big imagination.
All this,
I seek,
I find I push the envelope to the line,
make it,
break it,
take it,
until I'm overrated.
Click, Click Boom.
I'm coming down on the stereo,
hear me on the radio,
click, click boom.
I'm coming down with the new style and you know it's buck wild.
Click, Click Boom
I'm on the radio station touring round the nation,
leaving the scene in devastation.
I can see it in my mind,
I can see it in their eyes.
It's close enough to touch it now,
but far away enough to die.
Click, Click Boom.
What the hell is wrong with me?
My mom and dad weren't perfect,
but still you don't hear no cryin ass bitchin from me,
like there seems to be on everybody's CD
so just sit back and relax and let me have your head for a minute,
I can show you something in it,
that has yet to be presented,
oh yeah!
[Repeat Chorus]
Why have I clouded up my mind,
why's my mother always right,
and will I make it?
Fill the end or will I crawl away and die.
Click, Click, Boom.
Click, Click Boom.
Click, Click Boom.
Click, Click Boom.
On those Saturday when kids go out and play yo I was VP in my room
I let the stereo blaze on Saturdays
when kids go out and play, I was VP in my room
I let the stereo blaze its all inside of me,
its all inside of me.
It's coming over me.
It's all inside of me,
it's all inside my head.
Click, Click Boom
I'm coming down on the stereo hear me on the radio.
Click Click Boom
I'm comin down with the new style you know it's buck wild.
Everybody,
Everybody come on.
Click Click Boom