analýza konkrétního produktu masové kultury optikou teorie narcismu

14
Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Analýza videoklipu Click Click Boom od skupiny Saliva optikou teorie narcismu Esej Kurz: ZUR402 Kritické teorie masových médií: masová kultura, média a společnost Vojtěch Žák (363810) Brno 2014

Upload: javojtazak

Post on 22-Jul-2016

220 views

Category:

Documents


1 download

DESCRIPTION

Tato esej bude analyzovat videoklip k písni kapely Saliva Click Click Boom optikou teorie narcismu tak, jak ji představil Gilles Lipovetsky s přihlédnutím ke specifikám určité subkultury, v tomto případě subkultury metalu. Píseň Click Click Boom byla vypuštěna do světa v roce 2001 jako vedoucí píseň (lead single ) v rámci druhého alba rockové kapely Saliva. Toto druhé album Every Six Seconds je definováno jako nu-metalové , zaměřuje se tedy na konkrétní subkulturu, která nese určitá specifika. Pro popsání narcistních prvků objevujících se ve videoklipu Click Click Boom se budeme muset zabývat jednak příběhem videa, ale i samotným textem písně a specifikami dané subkultury.

TRANSCRIPT

Page 1: Analýza konkrétního produktu masové kultury optikou teorie narcismu

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Analýza videoklipu Click Click Boom

od skupiny Saliva

optikou teorie narcismu

Esej

Kurz: ZUR402 Kritické teorie masových médií: masová kultura, média a společnost

Vojtěch Žák (363810)

Brno 2014

Page 2: Analýza konkrétního produktu masové kultury optikou teorie narcismu

Obsah Analýza konkrétního produktu masové kultury optikou teorie narcismuChyba! Záložka není

definována.

Analýza videoklipu ClickClick Boom od skupiny Saliva optikou teorie narcismuChyba! Záložka

není definována.

Příběh videoklipu .......................................................................................................................... 6

Hrdinové příběhu ...................................................................................................................... 6

Hlavní příběh ............................................................................................................................ 7

Vysvětlení příběhu videoklipu optikou narcismu ......................................................................... 8

Text písně ...................................................................................................................................... 9

Propojení písně a videa ............................................................................................................... 10

Výklad videoklipu ....................................................................................................................... 11

Závěr ............................................................................................................................................... 11

Použitá literatura ............................................................................................................................. 11

Dodatky ........................................................................................................................................... 12

Text písně Click Click Boom ...................................................................................................... 12

Page 3: Analýza konkrétního produktu masové kultury optikou teorie narcismu

Úvod Tato esej bude analyzovat videoklip k písni kapely Saliva Click Click Boom optikou teorie

narcismu tak, jak ji představil Gilles Lipovetsky s přihlédnutím ke specifikám určité

subkultury, v tomto případě subkultury metalu.

Píseň Click Click Boom byla vypuštěna do světa v roce 2001 jako vedoucí píseň (lead

single1) v rámci druhého alba rockové kapely Saliva. Toto druhé album Every Six Seconds je

definováno jako nu-metalové2, zaměřuje se tedy na konkrétní subkulturu, která nese určitá

specifika.

Pro popsání narcistních prvků objevujících se ve videoklipu Click Click Boom se budeme

muset zabývat jednak příběhem videa, ale i samotným textem písně a specifikami dané

subkultury.

Metalová subkultura Jakkoliv je produkce videoklipu důležitou součástí moderní masové kultury,

z marketingového hlediska videoklip nikdy necílí úplně celé spektrum posluchačů, ale

zaměřuje se na určitou specifickou cílovou skupinu. V tomto případě jsou touto cílovou

skupinou právě fanoušci metalu. Abychom snáze pochopili, jak funguje narcistní identifikace

publika se samotným mas-kulturním produktem, musíme nejdříve pochopit charakteristiky

samotné sub-kultury a cesty její identifikace s produktem.

Podle Smolíka (2010) je definování metalové subkultury nesmírně obtížné, neboť metal se

propojuje s dalšími subkulturami a hudebními styly (punk, hip hop, hard core). Dynamicky se

vyvíjí a není to tedy jednotná subkultura jako taková.

Základy metalu (respektive heavy metalu, z něhož potom vyrostlo celé město metalových

subžánrů) postavila kapela Black Sabbath. Heavy metal se stal „učiněným uragánem neurózy

a touhy.“ (Christe, I. 2005: 22; citováno z Smolík, J. 2010: 208) Tento uragán neurózy a touhy

je pak typický pro ostatní metalové sub-žánry.

Metalové texty jsou většinou silně metaforické a abstraktní. Právě tato abstrakce umožňuje

široké čtení, v němž si každý nalezne to, co v textech chce vidět.

Důležitá je pro nás metalová image, která se sice v průběhu desetiletí vyvíjela, pořád ale

nese společné základy. Kdysi pro ni byly typické dlouhé vlasy, dnes jsou zcela běžné i vlasy

zkrácené, nebo zcela oholené. Dále je pak pro ni typické džínové či kožené oblečení,

podmalované oči, provokativní nápisy a výjevy na nášivkách či tričkách. „Násilnicky mohou

1Lead single aka titulní song je obvykle první píseň z připravovaného alba, která je vypuštěna na veřejnost ještě

před samotným uveřejněním alba. Z marketingového hlediska to musí být píseň přístupná široké veřejnosti, aby

přilákala co největší pozornost – píseň je tedy přizpůsobena masovému publiku tak, aby se mohla stát „hitem“.

(Wikström 2009) 2 Nu metal je subžánr heavy metalu, který kombinuje metalovou hudbu s žánry jako je hip hop a grundge.

(Wikström 2009)

Page 4: Analýza konkrétního produktu masové kultury optikou teorie narcismu

často vypadat i kožené doplňky – pásky s hroty, stahováky atp. (…) Jako doplňky jsou často

používány lebky a další symboly smrti a zkázy.“ (Smolík, J. 2010: 209)

Z toho je vidět, že každý metalista se tak stylizuje do role „zlého chlapce“. Metal byl jednou

z mnoha odpovědí na konvenční společenskou morálku a snažil se ji narušit tím, že do ní

vnesl pokleslé znaky smrti, odporu, agresivity, oslavu boje a války, ale dokonce i přímo

oslavu satanismu nebo neonacizmu. Tak jako každá subkultura se ale i tato stala součástí

masového průmyslu, který subkulturu do značné míry pohltil a komercializoval. To, co jí

činilo výjimečnou a čím se vymaňovala z většinového diskurzu, standardizoval tím, že to

začlenil do pásové výroby (jedná se právě o typizované módní doplňky, jimiž se následovníci

subkultury vyznačují). Všechny „provokativní prvky“ byly masovostí a stylizací zbaveny své

symbolické hodnoty a staly se artefaktem, který nenese žádný význam. (Smolík 2010)

Extrémní skupiny jako jsou právě příznivci paganistického metalu, který často koketuje

s neonacistickou propagandou, pak vystrčil na okraj. Většina metalových skupin, která ovšem

usiluje o úspěch, je poslušná taktovce masové kultury. Spolu s tím se podřídila i klasickému

rozdělení na černobílé vidění světa optikou dobro-zlo, byť k nim přidala své specifické

atributy.

Text písně Click Click Boom

Celý text písně v originálním znění je k dispozici v dodatcích. V této části se zaměříme na

překlad textu (o překlad se postaral autor eseje) a preferované čtení.

Text písně nemá žádnou (či spíše jenom minimální) spojitost s dějem videoklipu.

Text písně je zcela zaměřen na osobu zpěváka a jeho oslavování.

Slova písně jsou vágní, neformulují jasný příběh, ale spíše naznačují. Divák si snadno může

najít svůj výklad textu. Tyto vágní texty usnadňují čtenářskou identifikaci s písní. (Wikström

2009)

V písni jasně zaznívá kontrast mezi touhou a naplněným snem.

1) Touha.

Zpěvák popisuje situaci, kdy si „děti jdou ven hrát“, zatímco on zůstává u sebe doma a

poslouchá stereo (doslovněji spíš „nechám stereo burácet“). „Mám jenom podložku, pero a

velkou představivost. (…) Posunu to až za hranici, dokud nebudu přeceněný.“

Skrze kontrast „dětí, které si jdou hrát“ a zpěváka, který zůstává doma a tvoří, je vytvořeno

hned několik významů. Zpěvák se už v úvodu vymezuje proti davu. Jakoby říkal: „Oni si jdou

hrát, zatímco já dělám něco důležitého.“ Oni jsou navíc označeni jako „děti“, čímž jsou oproti

zpěvákovi ještě více sráženi. Zpěvák nejde s davem, je výjimečný.

Page 5: Analýza konkrétního produktu masové kultury optikou teorie narcismu

2) Naplněný sen.

Druhou významnou částí je refrén, jehož nejvýraznější součástí je právě výkřik „Click Click

Boom“, který nemá žádné logické vysvětlení.

V dalších částí refrénu se pak zpívá „Mé písně budou na stereu, poslouchejte mě v rádiu.

(…) Přicházím s novým stylem a ten je divoký. (…) před rádio se dostanu do celé země a

nechám za sebou zdevastovanou scénu.“

Důraz je kladen na získání úspěchu, na to, že ze zpěváka se stane celebrita. Navíc přichází

s „novým stylem“. Tento odkaz je typický pro metalovou hudební scénu, která, jak už bylo

naznačeno v úvodu, se vyznačuje výrazným přeléváním stylů. Jedná se o agresivní píseň, což

je zdůrazněno slovy „zanechám za sebou zdevastovanou scénu“.

3) Touha.

Třetí část nás opět posouvá ze sféry „celebrity“ to scény snílka, který o něco usiluje.

„Můžu to vidět v mysli, můžu to vidět v jejich očích, je to dost blízko na to, abych se toho

dotkl, ale přesto dost daleko na to, abych umřel.“

Vstupujeme do diskurzu snu, který je na dosah, ale ještě ho dosáhnout nejde a jeho

nedosažení může být fatální (smrt).

4) Naplněný sen.

Větou „Co je se mnou sakra špatně“ se zpěvák ještě více přibližuje řadovému publiku, které

si pocit své výjimečnosti často asociuje s tím, že je jiné než zbytek společnosti, tudíž s ním asi

musí být něco špatně.

„Můj otec a matka nebyli perfektní, a přesto ode mě neslyšíte žádný zbabělý pláč, tak jak je

to na každém CD.“ Zpěvák potvrzuje svoji výjimečnost tím, že ačkoliv neměl ideální dětství,

tak se na to nevymlouvá a nehraje „sladkobolné“ písně, tak jako většina kapel

z mainstreamové hudební scény. Klade tak důraz na násilný aspekt metalu a zároveň se jasně

vymezuje proti mainstreamu. Masová kultura se tak maskuje za něco výjimečného – jako by

říkala „já přece nezpívám o lásce, takže nejsem žádný zatracený mainstream, já jsem jiný“.

Pocit své výjimečnosti pak zpěvák stvrzuje slovy: „Tak se posaďte zpátky a relaxujte a

nechte mě, ať se na chvilku zmocním vaší hlavy a ukázat vám v ní něco, co musí být ukázáno.“

Vystupuje, jako kdyby měl něco naprosto unikátního, jedinečného, spásného.

5) Touha.

Page 6: Analýza konkrétního produktu masové kultury optikou teorie narcismu

V páté části se text vrací ke třetí části, jak hudebně tak obsahem. Zpěvák se ptá: „Proč mám

pořád tak zamlženou mysl, proč měla moje máma vždycky pravdu a zvládnu to někdy?

Dosáhnu cíle nebo se odplazím pryč a umřu?“ Jsme opět v pozici snílka, který o něco usiluje,

ale ještě toho nedosáhl.

6) Naplněný sen.

V závěrečné fázi se píseň kruhově vrací ke stejnému začátku. Končí podobnou hudbou a

textem, která píseň otvírala. Opakují se stejné sentence, které zvýrazňují zpěvákova slova:

„Všechno je to ve mně, jde to přese mě, všechno je to ve mně, v mé hlavě.“ Sám sebe tak

pasuje na nejdůležitější součást všeho.

Příběh videoklipu Motivy videoklipu sice tematicky odpovídají textu písně (když je píseň

Narcismus lze vnímat jako společenskou nemoc moderní společnosti vzniklou z rozpadu

tradičních hodnot, odklonu od víry ve společnost a přebujelého hédonického individualismu.

(Lipovetsky)

Narcistickou kulturu charakterizuje, obecná uvolněnost (Lasch 1979)

„Masová kultura přenášená hromadnými sdělovacími prostředky se vyznačuje jednoduchostí

a výrazně omezenými intelektovými požadavky na spotřebitele. Jazyk a autorita televize jsou

adresované implicitně pasivní, zuniformované, „neinformované“ mase.“ (Lipovetsky, G.

2001: 198)

Hrdinové příběhu

Pro snadnější popis příběhu už na začátku rozlišíme jeho tři hlavní aktéry. Zůstaneme u

jejich archetypálního pojmenování, které je paradoxně nejblíže tomu, jak divák skutečně bude

tyto charaktery vnímat.

Page 7: Analýza konkrétního produktu masové kultury optikou teorie narcismu

Hrdina – mladý kluk (teenager). Je hubený a má nakrátko sestříhané vlasy. Hlavní hrdina

příběhu, ten „dobrý“, se kterým se má divák identifikovat. Je hubený, od pohledu slabý, ale

taky odvážný.

Záporák – Hrdinův hlaví protivník, od pohledu „drsňák“ – silnější muskulatura (při

porovnání s Hrdinou), „drsný“ výraz tváře, ostatní atributy, které nese, jsou v podstatě typické

pro metalovou subkulturu. Na rozdíl od Hrdiny působí jako dospělý muž.

Dívka – archetyp krásky a rebelky, o kterou každý stojí. Plní roli „odměny“, toho, o co

Hrdina a Záporák bojují. Zároveň dává morální rozhřešení a soud, ukazuje, co je správné a

hodné odměny a co si naopak zaslouží trest.

Hlavní příběh

1) V prvních záběrech sledujeme auto přijíždějící na metalový koncert v přírodě. Z auta

vystupuje

2) Kamera zabírá Dívku, která leží na kapotě auta a baví se se „Záporákem“. Preferované

čtení naznačuje, že je Záporákova přítelkyně. Hrdina se na ni podívá a ona mu věnuje

významný pohled.

3) Hrdina míří přes pláň k Dívce. Záporák si všimne, kam se Dívka dívá, prudce otočí hlavu

a znechuceně si Hrdinu prohlédne.

4) Záporák vychází hrdinovi vstříc v doprovodu dvou dalších mužů podobného ražení jako

je Záporák. Neboť Záporák kráčí v jejich čele, oba působí jako jeho „pohůnci“ či věrní

následovníci. Všichni pak vstupují do moshpitu3.

5) Záporák si najde Hrdinu a společně s pohůnky ho srazí na zem, kde ho začne agresivně

bít. Hrdina si kryje hlavu, ostatní se mu smějí. Plazí se pryč po kolenou a v klidnějším

prostředí se vyzvrací.

6) Dívka přichází za Záporákem a vrazí mu facku (projevuje morální soud). Pak naštvaně

odchází.

7) Scéna z nenadání přechází v noc. Hrdina leží na kapotě auta a snaží se vydýchat a

uklidnit. Dívka prochází davem, sedá si k němu na kapotu a začíná ho líbat.

8) Hrdina ji opouští, sundává se triko (díky čemuž můžeme vidět všechna jeho žebra), vrací

se moshpitu a začíná všechny odstrkovat a v podstatě ho „ovládá“. Nakonec „skáče do kotle“

a nechává se nést na rukou.

9) V samotném závěru klipu je už zase den. Hrdina je na opuštěné louce, kde jsou vidět

pozůstatky koncertu a nadále „paří“ na ticho.

3Moshing (taktéž slamdancing) je styl tance, jehož účastníci do sebe strkají a naráží. Je spojován s „agresivními“

hudebními žánry jako je hardcore punk či metal. Moshpit je pak prostor, na němž moshing probíhá.

Page 8: Analýza konkrétního produktu masové kultury optikou teorie narcismu

Vysvětlení příběhu videoklipu optikou narcismu

Čím snáze se člověk identifikuje s hrdinou uměleckého díla, tím spíše ho přijme. To platí i

pro videoklipy a to jak jejich textovou, tak obrazovou část. Úspěch konkrétních produktů

masové kultury je určován podle toho, kolik mají fanoušků a posluchačů, musí tedy cílit co

největší publikum a být co nejvágnější, aby se zavděčily co největší skupině. To platí i

v rámci určité subkultury, jakou je metal.

Pro správné pochopení si ale subkulturu nejdříve definujme. Smolík (2010) říká, že

definování metalové subkultury je nesmírně obtížné, neboť se propojuje s dalšími

subkulturami a hudebními styly (punk, hip hop, hard core) a dynamicky se vyvíjí a není to

tedy jednotná subkultura jako taková. Jejím kořeny ale leží v kapele Black Sabbath, která

položila základy heavy metalu, který se stal „učiněným uragánem neurózy a touhy.“ (Christe,

I. 2005: 22; citováno z Smolík, J. 2010: 208) Tento uragán neurózy a touhy je pak typický pro

většinu ostatních metalových skupin.

Narcismus lze vnímat jako společenskou nemoc moderní společnosti vzniklou z rozpadu

tradičních hodnot, odklonu od víry ve společnost a přebujelého hédonického individualismu.

(Lipovetsky)

Narcistickou kulturu charakterizuje, obecná uvolněnost (Lasch 1979)

Metalové texty jsou většinou silně metaforické a abstraktní. Právě tato abstrakce umožňuje

široké čtení, v němž si každý nalezne to, co v textech chce vidět.

„Masová kultura přenášená hromadnými sdělovacími prostředky se vyznačuje jednoduchostí

a výrazně omezenými intelektovými požadavky na spotřebitele. Jazyk a autorita televize jsou

adresované implicitně pasivní, zuniformované, „neinformované“ mase.“ (Lipovetsky, G.

2001: 198)

Důležitá, ne-li klíčová je pro nás i metalová image. Její součástí jsou dlouhé vlasy („V

devadesátých letech se zcela běžnými staly i vlasy zkrácené i zcela oholené“ (Smolík, J. 2010:

209)), džínové či kožené oblečení, podmalované oči, provokativní nápisy a výjevy na

nášivkách či tričkách. „Násilnicky mohou často vypadat i kožené doplňky – pásky s hroty,

stahováky atp. (…) Jako doplňky jsou často používány lebky a další symboly smrti a zkázy.“

(Smolík, J. 2010: 209)

Každý „metalista“ se sám stylizuje do role „zlého chlapce“. Přesto masová kultura do

metalu vnesla opětovné rozdělení na dobro a zlo.4 Ačkoliv jsou tedy v příběhu všichni

„drsní“, přesto jasně vidíme distinkci dobra a zla.

4 Je zajímavé srovnat tyto bezmála mainstreamové metalové styly se styly jako je paganistický metal, či

satanistický metal, které naopak adorují amorální chování. Více viz Smolík, J. 2010.

Page 9: Analýza konkrétního produktu masové kultury optikou teorie narcismu

„Dramatická situace s jasným řešením udržuje disociaci mezi (špatný) kriminálníkem, který

je potrestán, hříšníkem, který lituje svých prohřešků, a (dobrým) vítězným obráncem toho, co

je správné a čisté.“ (Lipovetsky, G. 2001: 198)

Příběh je prostý a nepotřebuje jména, ani velké vysvětlování. Nabízí nám jedno hlavní čtení.

Záporák napadne Hrdinu. Záporák ztrácí svoji ženu. Hrdina získává jeho ženu. Hrdina je

oceněn davem.

Divák se snadno ztotožní s Hrdinou, který nemá žádné zvláštní schopnosti, a přesto vyhrává

Dívku a navíc je na závěr oceněn společností (když skáče do davu a ten ho nese na rukou).

V samotném závěru je pak Hrdina dokonce „shozen“, kdy už sám „paří“ na opuštěné louce.

Jeho chování vypadá trapně. „Divákovi je dopřán pocit pobavené nadřazenosti, který mu

zprostředkuje narcistické uspokojení.“ (Kernberg, O. 1999: 198)

Text písně

Text písně nemá žádnou (či spíše jenom minimální) spojitost s dějem videoklipu. Text písně

je zcela zaměřen na osobu zpěváka. Odkazuje na zveličování vlastní osoby. Slova jsou krajně

vágní, neformulují jasný příběh, ale spíše naznačují, takže člověk si v nich může snadno najít

svůj vlastní výklad. Tak se mimo jiné usnadňuje jeho identifikace s písní.

1) V první části je vytvořeno prostředí – zatímco „děti si jdou ven hrát“, já jsem ve svém

pokoji a poslouchám stereo (doslovněji spíš „nechám stereo burácet“). „Mám jenom

podložku, pero a velkou představivost. (…) Posunu to až za hranici, dokud nebudu

přeceněný.“

Skrze kontrast „dětí, které si jdou hrát“ a zpěváka, který zůstává doma a tvoří, je vytvořeno

hned několik významů. Jednak je poprvé zpěvák zvýrazňován – dělá něco důležitějšího než

„děti, které si hrají“. Ačkoliv jako outsider zůstává doma, to, co dělá, má nějaký význam –

dává tak naději všem ostatním outsiderům.

2) Durhou významnou částí je refrén, jehož nejvýraznější součástí je právě výkřik „Click

Click Boom“, který nemá žádné logické vysvětlení. V dalších částí refrénu pak zpívá „Mé

písně budou na stereu, poslouchejte mě v rádiu. (…) Přicházím s novým stylem a ten je

divoký. (…) před rádio se dostanu do celé země a nechám za sebou zdevastovanou scénu.“

Page 10: Analýza konkrétního produktu masové kultury optikou teorie narcismu

Důraz je kladen na získání úspěchu, na to, že ze zpěváka se stane celebrita. Navíc přichází s

„novým stylem“. Tento odkaz je typický pro metalovou hudební scénu, která, jak už bylo

naznačeno v úvodu, se vyznačuje výrazným přeléváním stylů. Jedná se o agresivní píseň, což

je zdůrazněno slovy „zanechám za sebou zdevastovanou scénu“.

3) Třetí část nás opět posouvá ze sféry „celebrity“ to scény snílka, který o něco usiluje.

„Můžu to vidět v mysli, můžu to vidět v jejich očích, je to dost blízko na to, abych se toho

dotkl, ale přesto dost daleko na to, abych umřel.“ Vstupujeme do diskurzu snu, který je na

dosah, ale ještě ho dosáhnout nejde.

4) Větou „Co je se mnou sakra špatně“ se zpěvák ještě více přibližuje řadovému publiku,

které si pocit své výjimečnosti Často asociuje s tím, že je jiné než zbytek společnosti, tudíž

s ním asi musí být něco špatně. Že děti často obviňují své rodiče, zvýrazňuje slovy „můj otec

a matka nebyli perfektní“, které ale následně shazuje slovy, „a přesto mě neslyšíte žádné

zbabělý pláč, tak jak je to na každém CD.“ Pocit své výjimečnosti pak stvrzuje slovy: „Tak se

posaďte zpátky a relaxujte a nechte mě, ať se na chvilku zmocním vaší hlavy a ukázat vám

v ní něco, co musí být ukázáno.“

5) V páté části se vrací ke třetí části, jak hudebně tak obsahem. „proč mám pořád tak

zamlženou mysl, proč měla moje máma vždycky pravdu a zvládnu to někdy? Dosáhnu cíle

nebo se odplazím pryč a umřu?“ Jsme opět v pozici snílka.

6) V závěrečné fázi se opět dostáváme do pozice naplněného snu, který se kruhově vrací

k začátku písně. Opakují se stejné sentence, které zvýrazňují zpěvákova slova: „Všechno je to

ve mně, jde to přese mě, všechno je to ve mně, v mé hlavě.“

Propojení písně a videa

Ve videoklipu se kromě hlavního příběhu objevují i další motivy a opakující se hrdinové.

Tím hlavním z nich je samotná kapela, která se pravidelně vrací před objektiv kapely.

Hlavní pozornost je věnována zpěvákovi, který často zpívá přímo do kamery.

Mužská část publika je zastoupena figurou „punkáče“ výrazného hlavně díky speciální

úpravě vlasů, ženská část publika je zase zastoupena v osobě holky-tanečnice, která vystupuje

jako univerzální model krásy.

Poslední figurou je samotný „dav“, v němž je obsaženo celé spektrum charakterů, které

nedostávají prostor a stávají se spíše unifikovanou masou sjednocenou tancem a hudbou, do

níž se může projektovat každý.

V 6 části textu taky dochází ke zlomu, kdy se dav objevuje vedle „hvězd“, tj. vedle kapely –

tančí kolem ní, zatímco kapela zpívá, a posouvá se tak na její úroveň. Divák, který se už

Page 11: Analýza konkrétního produktu masové kultury optikou teorie narcismu

vyprojektoval do bouřícího davu, se tak může hřát v odlesku její slávy. Tato část je také

spojena s pasážemi, kdy Hrdina získává své uznání společností (ovládá moshpit).

Výklad videoklipu

Pokud bychom sklouzli ke čtení poselství videa, dostali bychom adoraci agresivity,

divokosti, výše zmíněného uragánu neurózy a touhy, který nepotřebuje vyšší smysl. I slabý

člen společnosti se skrze to, že přestane uvažovat a bude sám sebou, může hřát na výsluní,

jenom musí mít odvahu si ho vybojovat. Silný člen společnosti, který by jí z racionálního

hlediska měl kralovat, bude potrestán. Všechny tyto atributy jdou ruku v ruce právě

s metalovou subkulturou, ale i s narcistní moderní kulturou, která odmítá zavedené normy a

zároveň vyzdvihuje jednotlivce.

Závěr

Použitá literatura

Christe, Ian. 2005. Ďáblův hlas: Heavy metal. Kompletní historie pro znalce. Praha: BB art.

Kernberg, Otto. 1999. Normální a patologická láska. Praha: Portál.

Lasch, Christopher. 1979. The Culture of Narcisism. W.W.: Norton.

Lipovetsky, Gilles. .2001. Éra prázdnoty. Praha: Prostor.

Smolík, Josef. 2010. Subkultury mládeže: uvedení do problematiky. Praha: Grada.

Wikström, Patrik. 2009. The music industry: music in the cloud. Cambridge: Polity.

https://www.youtube.com/watch?v=YfjTZLxekig

Page 12: Analýza konkrétního produktu masové kultury optikou teorie narcismu

Dodatky

Text písně Click Click Boom

"Click Click Boom"

On those Saturdays,

when kids go out and play,

yo I was VP in my room I let the stereo blaze,

wasn't faded,

not jaded,

just a kid with a pad and pen and a big imagination.

All this,

I seek,

I find I push the envelope to the line,

make it,

break it,

take it,

until I'm overrated.

Click, Click Boom.

I'm coming down on the stereo,

hear me on the radio,

click, click boom.

I'm coming down with the new style and you know it's buck wild.

Click, Click Boom

I'm on the radio station touring round the nation,

Page 13: Analýza konkrétního produktu masové kultury optikou teorie narcismu

leaving the scene in devastation.

I can see it in my mind,

I can see it in their eyes.

It's close enough to touch it now,

but far away enough to die.

Click, Click Boom.

What the hell is wrong with me?

My mom and dad weren't perfect,

but still you don't hear no cryin ass bitchin from me,

like there seems to be on everybody's CD

so just sit back and relax and let me have your head for a minute,

I can show you something in it,

that has yet to be presented,

oh yeah!

[Repeat Chorus]

Why have I clouded up my mind,

why's my mother always right,

and will I make it?

Fill the end or will I crawl away and die.

Click, Click, Boom.

Click, Click Boom.

Click, Click Boom.

Click, Click Boom.

On those Saturday when kids go out and play yo I was VP in my room

Page 14: Analýza konkrétního produktu masové kultury optikou teorie narcismu

I let the stereo blaze on Saturdays

when kids go out and play, I was VP in my room

I let the stereo blaze its all inside of me,

its all inside of me.

It's coming over me.

It's all inside of me,

it's all inside my head.

Click, Click Boom

I'm coming down on the stereo hear me on the radio.

Click Click Boom

I'm comin down with the new style you know it's buck wild.

Everybody,

Everybody come on.

Click Click Boom