Hudebn nstroje Jsou pedmty na nich lze vzbuzenou silou doshnout rozkmitu prun hmoty a nebo j

ohranienho vzduchovho prostoru

o Pravideln kmitn vznik tn

o Nepravideln kmitn zvuk, hluk

Vtina akustickch nstroj m uplatnny ob tyto sloky

Kad hudebn nstroj m tzv. zvukotvornou podstatu, jej funkce je podmnna budiem

rozkmitu

Vtina nstroj m t rezontor = zesiluje zvuk spoluznn

ZVUKOV PODSTATA hmota, kter kmit = tud vytv tn

Strunn nstroje struny

Dechov n. jazky, hrany vezu nebo rty

Bic koen blna nebo pmo hmot z kter jsou vyrobeny

BUDI ROZKMITU

Smyec, trstko, hrovy prsty, vdechov proud vzduchu, kladvka, paliky

Rozdlen hudebnch nstroj

(podle zpsobu tvoen tnu)

1.STRUNN (chordofonn)

a) smykac:

- smycov (housle,viola,violoncello,kontrabas)

- kolov (ninra)

b) drnkac:

- s hmatnkem ( kytara,loutna,banjo,mandolna)

- bez hmatnku ( harfa,lyra)

- s klaviaturou ( cemballo,spinet)

c) dern:

- s klaviaturou (klavr)

- palikov ( cimbl,hackbrett)

2.DECHOV

a) stn

- bez trbiny (pn fltna,Panova fltna)

- se trbinou ( zobcov fltny,fujara,okarna,paly)

b) pltkov

- s jednoduchm pltkem (klarinet,saxofon,dudy)

- s dvojitm pltkem (hoboj,fagot,anglick roh)

c) ntrubkov

- pirozen-bez pst (pozoun,rohy)

- chromatick (trubka,lesn roh,tuba)

d) vcehlas

- s klaviaturou (varhany,harmonium,akordeon)

- prost ( foukac harmonika)

3.BLANOZVUN (membranofony)

a) s vyladnm tnem-chvn pm ( tympny)

b) s tnem neurit vky (ostatn typy bubn)

4.SAMOZVUN (idiofony)

a) s vyladnm tnem (nap. xylofon,marimba,zvony)

b) se zvukem neurit vky ( inely,tamburna,kastanty,tam-tam)

HUDEBN NSTROJE TRANSPONUJC

Zahran vka je v souladu s notovm zpisem, nebo zn o oktvu v/n

Nstroje bez pdavnho oznaen, nap. klavr, kytara, housle

Nebo jsou oznaeny jako C nstroj (C trubka, C klarinet)

NSTROJE NETRANSPONUJC

Zahran vka nen v souladu s notovm zpisem

B klarinet, F lesn roh.anglick roh je v F

Alikvtn tny

Kad tn a na vjimky je sloen

Spolu s nm zn i vy tny, kter nejsou slyet, ale maj vliv na zbarven

Dle na jejich existenci je zaloena tnov kla nstroj dechovch, zejmna esovch a

tak flaolety na nstrojch strunnch

o 1. Alikvtn tn spolu se zkladnm tnem

o 2. O . 8

o 3. O .5

o 4. O 4

o 4+5+6+7 = dominantn septakord

o 8. O m.2

o 9. O v.2

o Po velkch 2

Strunn n stroj

1. Smycov nstroje

Pochzej pravdpodobn z Asie, jsou mlad ne nstroje drnkac. Potvrzuje to

napklad crwth (chrotta,rotta nebo cruit),drnkac nstroj keltskho pvodu,pipomnajc staroeckou

lyru nebo kitharu,kter byl pozdji pemnn ve smycov nstroj.Vznikly tedy smycov nstroje z

drnkacch nahrazenm prstu nebo plektra devnm prutem,na nm byla jako ttiva u luku napjata

zvec lacha nebo kosk n.Nkte badatel udvaj za mateskou zemi smycovch nstroj

Indii,kde se od pradvna hraje na ravanastron.

Z Asie se smycov nstroje dostaly do Evropy pravdpodobn v 8.stolet n.l. prostednictvm vpdu

Maur.Ti je pedtm pevzali od Peran pi zniku jejich e (7.stolet),nebo ji dve od

maloasijskch ek.

Stedovk Evropa od 10.-11.stolet znala hlavn dv skupiny smycovch nstroj.Jednak fiduly s

trojdlnm trupem,sloenho z vka,plochho dna a postrannch lub, a jednak rubeby(esky rybbky)

s dvojdlnm hrukovitm trupem,podobnm dnen mandoln,take vko bylo na dno pmo

pipevnno.

Z fidul se koncem 15.stolet vyvinuly star violy (da braccio,da gamba),kdeto z liry da

braccio,pbuzn rubeb,vznikly housle.

Viola da braccio

Viola da gamba

Lira da braccio

Ke strunnm nstrojm smycovm nleel t jednostrunn potomek

monochordu trumajt (tromba marina),kter ml dky na jedn stran voln kobylce zvuk hriv jako

trubka,a kterho se tak uvalo jako signlnho nstroje na lodch.V praxi se vyskytuje od 14. do

18.stolet.

Housle

Rozsah : g c5

Ladn: g-d1-a1-e2 (po kvintch)

Historie:

Housle vznikly v 1.polovin 16.stolet z nstroje zvanho lira da braccio.Podobn jako housle toti

spoval pi he na rameni(braccio) a ml kvintov ladn. Po vzniku housl u se dle v praxi

neobjevuje.

Kolbkou housl je severn Itlie,kde vznikaly vyhlen houslask dlny (Cremona,Brescia) s dodnes

znmm jmny jejich majitel (Amati,Stradivari).

Stavba housl:

Skldaj se z ozvun skky zvan trup(korpus), k nmu je pipevnn zk krk.Trup se skld ze

dvou klenutch desek,spojench luby.Vrchn deska se nazv vko (ze smrkovho

deva),spodn dno,kter spolu s bonmi luby je vyrobeno z javoru.Luby i desky jsou na boku mrn

vykrojeny do tvaru psmena C,ve vku jsou vezy v podob psmena f.Uvnit trupu jsou podpry

lub,basov trmec,kter podporuje rezonanci nejhlub struny a podprn kolk,zvan due.Krk,na

nm je hmatnk(ebenov devo),je zakonen hlavic,zvanou nek(ulita).Na kraji hmatnku vystupuje

mal pn schdek,zvan praec.Struny,kter se napnaj kolky,vedou pes kobylku,kon

ve strunku.Kobylka je devn destika,zaoblen podle tvaru hmatnku a stojc na dvou nokch

pn na horn desce mezi vezy.Za strunkem se nalz podbradek.

Smyec vypadal nejdve jako luk,kde msto ttivy byly kosk n.Dnen se skld z prutu,na jeho

spodnm konci je roubkem pipevnna abka,kter napn n.Druh konec smyce se

jmenuje pika.

Zpsoby hry na housle

Tahm smyce kme smyky,kter rozdlujeme podle pohybu na strun,nebo nad n.

Smyky na strun:

- Vzan (legato)

- Oddlovan (dtach)

- adov staccato

Smyky nad strunou:

- Spiccato

- Hzen (sautill)

- Ricochet

Barevn monosti hry na housle:

- Sul ponticello-smyec hraje u kobylky.

- Sul tasto-smyec hraje nad hmatnkem

- Tremollo-rychl stdn jednoho nebo dvou tn dtach nebo legatovm smykem.

- Col legno-struny se rozeznvaj prutem smyce.

- Pizzicato-struny se rozechvvaj drnknm prst o strunu.

- con sordino-hraje se s pouitm trojzubho dustka,umstnm na kobylku.

- Flaolet-dotkne-li se hr jemn struny v uritch mstech(polovina,tetina,tvrtina atd.,zazn

jemn tn.Flaolety jsou pirozen a uml,kdy jeden prst stiskne strunu pevn a jin se j dotk

lehce.

- Scordatura-peladn jedn nebo vce strun do jinho ladn.

- Akordick hra-v zk harmonii jde nesnadno,lep v harmonii irok.

Viola

Housle a viola

Rozsah :c - c4

Ladn: c-g-d1-a1 (po kvintch)

Violoncello

Smyec je o 2-3 cm krat,ne houslov,je silnj.

Ladn : o oktvu ne, ne viola , tedy v kvintch, struny C - G - d - a

Rozsah : C - e3

Kontrabas

Rozsah: znjc E1 (H2) - e2 , s flaolety po a3

Ladn: kvartov E1-A1-D-G nebo H2-E1-A1-D-G,piem slov hri pelauj nstroj o velkou

sekundu ve.

Notov zpis: o oktvu ve,ne zn

Drnkac

Struny jsou rozeznvny bu prsty,nebo trstky z rznho materilu. Pat sem nstroje bez

hmatnku(harfa) a s hmatnkem (citera,loutna,kytara,tamburask nstroje,banjo,balalajka a jim

podobn).

Drnkac nstroje jsou star ne smycov.Pochzej ze starovku,u ns byla znm kobza a lyra (13.-

14.stolet).

Bez hmatnku

Harfa

Historie : Byla znma ji starm Egypanm.Na sever Evropy se dostala zsluhou Kelt,kte ji poznali

ve 3.stolet na Balknskm poloostrov.Ze Skotska a Irska,kde je dnes povaovna za nrodn

nstroj,se rozila do Evropy.Ve 12.-14.stolet byla oblbenm nstrojem trubadr a hra na ni byla

jednm z poadavk dvorskho vzdln.

Protoe se chromatick harfa v 17.stolet tko ovldala pro velk poet strun,vznikla tzv.harfa

hkov,kter se dala dky praci na rezonann desce peladit o pl tnu.Idelnho vsledku se

doclilo teprve vynlezem harfy pedlov ( 18.stolet).

Ladn : v diatonick Ces dur

Rozsah : Ces1 - fes4(ges4)

Stavba : skld se z t hlavnch dl - oprnho sloupu ,zakonenho ozdobnou hlavic, krku v podob

leatho S a rezonann skn.

Zpsoby hry : hraje se tymi prsty (malek se pouv jen u glissanda)

arpeggio - rychl sled rozloench akord

glissando

bisbigliando - tremollo dvou stejn naladnch strun

flaolety - nejastji oktvov

prs de la table - u rezonann desky ( obdoba sul ponticello)

touff (duen) - staccato prostednictvm tlumen strun

Ve velkm symfonickm orchestru se pouvaj dv harfy, vjimen 4 (Berlioz,Orff)

S hmatnkem

Citera

Historie : vznikla teprve v 2.polovin 18.stolet z tyrolskho nstroje scheitholt.

Ladn :kvartoterciov (tzv.mnichovsk) nebo kvartkvintov (vdesk)

Rozsah :Fis - c3(a3)

Zpsob hry :lev ruka obsluhuje hmatnk, prav hraje palcem, na kterm je navleen

tzv.prstnek,doprovodn struny jsou rozechvvny ostatnmi prsty.

Pouit : u ns tm vymizela,je stle velmi populrn v lidov rakousk a nmeck hudb.

Loutna

Historie : vznikla pravdpodobn v Mezopotmii,hrlo se na ni ji kolem roku 2000 p.n.l.

Pedchdcem stedovk loutny je loutna arabsk(jej nzev al d se stal zkladem pro jej dnen

nzev), kter se do Evroipy dostala pi vpdu Arab na Pyrenejsk poloostrov (8.stolet n.l.).

Ve stedovku zaujmala loutna stejn dleit msto,jako pozdji klavr (nejpopulrnj byla od 15.

do 17.stolet).Pot byla ponkud zatlaena do pozad smycovmi a klvesovmi nstroji se silnjm

zvukem.

Stavba : kulat vyklenut trup se podob plce dn. Dno je sloeno z psk vtinou javorovho

deva,nkdy v kombinaci s ebenem nebo slonovou kost.Rovn vko je z rezonannho smrku. V jeho

stedu je zdoben vez.Krk s irokm hmatnkem je rozdlen kostnmi,dnes kovovmi praci.Horn

dl krku s kolky bv lomen tm do pravho hlu(viz obr.)

Ladn : u starch louten byla vtina strun vedena dvojmo v kvartoterciovm ladn jako kytara (E-A-

D-g-h-e) a podobn i notace je o oktvu vy ne zvuk.

Rozsah : E - a2 (c3)

Kytara

Historie : jej nzev pochz z eckho kithara,co byl drnkac nstroj,umstn na stole. Spolen s

loutnou byla oblbenm nstrojem Arab a podobn jako ona se dostala na Pyrenejsk poloostrov v

8.-9.stolet.Nkte badatel tvrd,e vznikla ve stedovku petvoenm fiduly na drnkac nstroj.

Ze panlska,kde je dodnes povaovna za domc nstroj,se rozila do Francie (guisterne) a Itlie

(guiterre). V Evrop se stala velmi populrn a v 18.-19.stolet,pak nastal jej stup,avak ve

20.stolet souasn s rozvojem jej elektrofonick modifikace dolo k jej velk popularizaci,kter trv

dodnes.

Stavba : od loutny se li tvarem trupu. Je tvoen dvma plochmi deskami, spojenmi vymi luby.

Vko bv ze smrkovho deva, luby a dno z palisandru nebo javoru.Hmatnk ( eben) je rozdlen po

pltnech kovovmi praci.

Ladn : kvartoterciov jako loutna (struny E-A-d-g-h-e1)

Rozsah : E(pi scordatue D) - c3 (elektrofonick e3)

Zpsoby hry : tremollo(prav ruka)

flaolety (pirozen i uml)

pizzicato (zduen strun hbetem prav ruky)

rasgado (der 4 prst prav ruky kolmo na struny)

Mandolna

Historie : vznikl v Itlii v 16.stolet z loutnovch nstroj,kde je dodne nejvce rozen.U ns se

vyuv nejvce v countryovch kapelch.

Stavba :tvar nstroje je v podstat shodn s loutnou, je men.

Ladn : 8 strun,kter jsou ve dvojicch,jsou naladny jako struny housl (g - d1 - a1 - e2)

Rozsah : g - c3

Zpsob hry : struny se rozechvvaj trstkem,velmi asto se hraje tremollo na jedn i vce strunch.

Balalajka

Historie : vznikla v Rusku pravdpodobn z domry.Jsou o n zmnky ji v 17.stolet.

Stavba : typick je trojhelnkovit tvar trupu. Ve vku je bu jeden kruhov otvor,nebo vce malch

kulatch vez(viz obr.).M zpravidla ti struny,kter jsou nkdy vedeny dvojmo.Nstroj se vyskytuje

v esti rznch velikostech,nejastj je tzv.prima(druh nejmen).

Ladn : vtinou kvartov nebo v tercich,nkde jsou dv prvn struny ladny v unisonu, nap. e -e -

a1(typ prima)

Rozsah :e - c3(prima)

Zpsob hry : pouv se trstko,zdvojen spodn struny dvaj rzn monosti tzv.strannho postupu

2hlasu,nebo znlho tremolla.

Banjo

Historie : podle nkterch pramen pochz z Portugalska,podle jinch z Afriky,odkud bylo otroky

importovno do Spojench stt.Modern typ banja byl s spchem uveden do praxe etnmi

minstrelskmi kapelami v prbhu 19.stolet a ve stolet nsledujcm se uplatnilo v tradinm

jazzu,hlavn dixielandu,pozdji v countryovch (asto bluegrassovch) skupinch a dodnes.

Stavba : trup je kulat, na horn sti je nataena blna(koen,dnes uml).Nejastj poet strun je

4 - 5,nkdy jsou vedeny dvojmo.

Ladn : velmi variabiln.

Rozsah : 4 strunn(obr.) c1 - e3,jinak jako ladn.

Ukulele

Historie : bylo zdokonaleno a zdomcnlo v 19.stolet na Havajskch ostrovech,vyvinulo se z

nstroj,kter sem byly dovezeny portugalskmi imigranty.V 20.stolet se stalo oblbenm nstrojem

zejmna v USA i na britskch ostrovech.Hrl na nj i Paul McCartney,nebo kanadsk psnikka Joni

Mitchell.

Stavba : je podobn mal,subtiln kytae se tymi strunami.Pouvaj se tyi typy,nejastj je

soprnov.

Ladn : kvartoterciov

Rozsah : podle typu,nap. d1 - h2