Kolik podob m asi rj ?

Ten esk, kter se tak opravdu jmenuje, ji m zcela konkrtn. Malebnost tohoto koutu zem uaruje kadmu nvtvnkovi. Nevte? Pak vzte, e Turnovsko bylo v dobch dvno minulch posvtnou krajinou Kelt, kter se rozprostrala kolem jedinench skalnch uskupen. Samotn proda eskho rje je zajmavou pokladnic, v n lze nalzt vzcn skvosty. Tato oblast je bohat na floru i faunu a pjemn pekvap i mineralogy. Vstoupme-li do n s nleitou ctou a pokorou, m pro kadho pipraven nejeden zitek.

Jak by to byl pobyt v rji, kdybychom opominuli poznat nejprve jeho dominantu, znmou zceninu hradu Trosky. Vstin jmno hrad zskal podle skalnho masivu na nm byl vybudovn. Djiny hradu se zaaly pst na konci 14.stolet, v obdob let 1380-1390. Na dvou ediovch, strategicky ojedinlch homolch ho dal vystavt vznamn velmo enk z Vartenberka. elnost a funknost je zde v harmonii se vzhledem, danm dispozic stavby. Homole jsou propojeny skalnm bradlem. Cel komplex je situovn tak, aby bylo dosaeno nejefektnj pevnosti a nedobytnosti. Na kad homoli byla vybudovna v. Podle tvaru skalnho kuele, na kterm se nachzej, maj sv pznan jmno.Vy a thlej se jmenuje Panna, ni a robustnj pak Baba. Opevnn je dno jednak pirozenou nepstupnost a strmost ternu jin strany a tak obou skalisek. Ve bylo umocnno umlmi opevnnmi, kter zvtovala pevnost stavby. Skalisko Baby m vku 50 m, ale skalisko Panny je jet o 10 m vy. Na Babu se dalo vystoupit jen z pilehl hradby. Panna vak byla pstupn jen z nejvyho patra hradnho palce pisedlho k pat skaln homole. Rovn trojit ps hradeb chrnc prostor mezi Pannou a Babou, spolu se systmem bran sktal hradu mimodnou bezpenost a odolnost. Klovm obrannm bodem byla bezesporu v na Pann, kter zstvala poslednm toitm obrnc. Jej strategick umstn dvalo monost obrany i proti mnohem silnjmu nepteli. Vartenberkov, jako siln a vlivn rod se podleli na politickm dn. Byli driteli mnoha rozshlch statk na severu ech. Jejich dravy se nachzely na Mimosku, Jablonnm v Podjetd, Jinsku a Turnovsku. enk sm vlastnil zem na severozpad od Jina a dle Vysok Vesel a jet Bydovsko.

Konec 14.stolet pin Troskm zmnu majitele. Dky ekovm finannm potm je zskv sm krl Vclav IV. Avak ji r.1399 je novm majitelem Ota z Bergova, horliv stoupenec pansk opozice proti Vclavovi IV. astnk vech protikrlovskch akc a podlnk na krlov zajet. Na stran Zikmunda stl i Otv syn, Ota mlad z Bergova. Tento oddan katolk nezavhal, aby se zmocnil crkevnho majetku, kltera v Opatovicch nad Labem. Doba husitsk postavila Otu na stranu Zikmunda a proto se Trosky staly mstem, z nho byli Luit aktuln zpravovni o pohybech husitskch vojsk. Bhem vleklch vlench let pak nejen z Trosek, ale dalch hrad : Bezdzu, Ralska, Frdtejna, Kosti a Kumburka, spchvali poslov zprv dobrch, zlch i varovnch, k mstm Budyn, Zhoelec a itava. V t dob husitsk vojska byla nejobvanjm vojenskm uskupenm. Hrad Trosky, i kdy byl husitm hrozbou, nebyl jimi dobyt a zstval v dren Otov. Stejn vak, jako o hradu Kosti, panuje o jejich dobvn samotnm ikou legenda. Historickou skutenost je ale jin udlost. V ervnu roku 1428 Trosky vyhoely. Hrad ml jet ped sebou neodvratn bh dalch udlost. Ty pichzely v podob novch majitel a jejich postoji k djinnm udlostem. Hned nsledujc neklidn doba, po tragickch Lipanech, dopad i na Trosky. Zradou se jich zmocnil obvan a povstn kdce zemsk- Krytof of z Helfenburku spolu se svm kumpnem vejkarem.

Udlost se stala v letech 1438 nebo 1439, Ota mlad z Bergova pitom padl do zajet. Majetek zskal zpt a v roce 1444. Ped tm vak byly hrady Trosky a Valdtejn r.1440 obleeny vojsky boleslavskho a vchodoeskho landfrdu. Zatm co Trosky odolaly, Valdtejn byl dobyt. V lipansk bitv LP 1434 stl Jan z Bergova spolu s Janem Rohem proti panskmu vojsku na stran Prokopa Holho. Oba zde byli zajati. Osudy zmnnch mu se tm navdy rozchzej. Zatmco se Jan z Bergova vrac na rodinn majetek, osud Jana Rohe je zavren hrdinnm bojem na hrad Sionu. Janu z Bergova patily i dal majetky mezi nimi teba Zbiroh a krom Trosek i Chlumec. Umr bez ddic, avak jet ped tm rozprodv postupn majetek vitelm. Hrad Trosky zskv r. 1455 Jan Zajc z Hzmburka, pn na Kosti. Dky tto transakci Zajcov vytvoili tm ucelen zem znanho rozsahu. Ochrana se pitom mohla opt o hrady Nvarov, Hrubou Sklu a dle pak o Trosky a Kost. Navzdory tomu, e r.1458 Jan Zajc volil Jiho z Podbrad krlem, byl elnm pedstavitelem odporu pansk jednoty proti nmu. Je tedy nasnad, e krl nenechal tuto zradu bez trestu, roku 1467 proto oblehl hrad Kost a donutil Zajce k uzaven pm, kter vak netrvalo dlouho. Krl Ji z Podbrad se proto rozhodl pro rozshlou vojenskou operaci.

V r.1469 krlovt oblehli hrady Hzmburk. Mohla tak zat akce proti Nvarovu, Hrub Skle, Troskm a Kosti. Jedin Kost se ubrnila dky vas uzavenmu pm. Krlovt hrady dobyli jet dve, ne do boje staila zashnout slezsk armda ze itavy, kter v t chvli ji stla na Kopanin u Jablonce nad Nisou. Rozsah pokozen hradu Trosky touto akc nen znm, zstval vak v dren rodu a do r.1499, kdy je zskv Jan ze elemberka, ten je vlastnil do r.1508, po nm Jindich do r.1524 a pak Jan z Bibertejna a na Frdlant spolu s bratrem Krytofem. Tmito lechtici rod r.1551 vymr. Nakrtko se majiteli Trosek stvaj Lobkovicov. Nov majitel Jindich ze Smiic vak kupuje panstv Kost a Trosky ji v roce 1559 a pipojuje je k panstv hruboskalskmu. Zan se tak naplovat osud Trosek, kter se ji nikdy nestaly trvalm sdlem vrchnosti. Tento fakt ve skutenosti nastal ji ve druh polovin 15.stolet. Ze Smiickch byli majiteli postupn Jindich, zemel r.1569, Zikmund do r.1608 a Albrecht Jan Smiick, kter zemel r.1618. Vtzov blohort pot tento majetek zkonfiskovali a tak jej zskal Albrecht z Valdtejna. Hradby Trosek pak jet vstupuj na scnu za ticetilet vlky. Stvaj se nkolikrt pevnost pro vojska. Nejprve se tak stalo r. 1639, tehdy hrad ovldli vdov.

co byl hrad vyplen csaskm vojskem a vdov vytlaeni, se pomalu zavruje osud ukryt v jeho jmnu. Ani nov majitel Jan Lexa z Aehrenthalu (od r.1821), nedokzal pes nkter stavebn pravy majesttn a obdivuhodn hrad navrtit k zal slv. Pesto, e jsou dnes Trosky troskami, ij svj jedinen pbh. Kadho nvtvnka odmn svm kouzlem, podnt jeho fantazii a vthnou do dj, kter krely nejen jejich zdmi, ale i okoln krajinou a celou zem. Kdo chce poznat ono nedefinovateln mravenen na svm tle pi pedstavch ltch e i podlch zrad, toho ji z dlky oslov nepehldnuteln dominanta eskho rje.V roce 1640 obsadili Trosky csat, nsledn 1648,