II duben 2011 www.ff.osu.cz

Filozofické fakultyOstravské univerzity v Ostravě

LISTY

EVROPA!!! KULTURNÍ DĚDICTVÍŘECKO lI. / Feidiás

Feidiova výzdoba Parthenónu (vlevo dole): Hlava koně (vlevo nahoře)a Nosiči vody Reprodukce z J. Pijoan, Dějiny umění 2

Feidiás (480–430 př.n.l.), spolu se svými žáky tvůrce umělecké výzdoby Parthenónu, hlavního řeckého chrámu na Akropoli, je považován za jednoho z nej-význačnějších sochařů všech dob.

Jeho vrcholná díla – dvanáctimetrová socha Dia v Olympii (jeden z antických divů světa) a tři obří sochy bohyně Athény pro Parthenón – se nedochovaly, známe je jen z římských zmenšenin, ze zobraze-ní na mincích a z ústního podání. Jedním z mála, co se z jeho díla zachovalo, jsou nádherné nízké i vysoké reliéfy z vnitřní-ho vlysu Parthenónu, patřící k vrcholům klasického řeckého, a tím i světového reliéfního umění. Ze zachovaných Feidi-ových děl z Parthenónu reprodukujeme Nosiče vody a Hlavu koně, kterou tolik obdivoval např. J. W. Goethe. Nosiče vody najdeme v athénském Národním muzeu, Hlavu koně v Britském muzeu v Londýně.

Podle publikací J. Pijoan, Dějiny umě-ní 2 a V. Zamarovský, Za sedmi divy světa připravila Eva MRHAČOVÁ

Nejvýznamnější sochaři antického Řecka

Pokyny pro formátování příspěvkůPříspěvky prosíme odevzdávejte ve formátu MS® Word libovolné verze (DOC, DOCX), případně v OpenOffice® libovolné verze (ODT) nebo ve formátu RTF. U formátování příspěvků zásadně nepoužívejte pro zarovnávání textu mezerník. Pro začátek nového odstavce použijte tabulátor. Velikost a typ písma nejsou důležité. Chcete-li použít kurzivu nebo tučné písmo, použijte toto formátování ve svém dokumentu. Pokud Váš text obsahuje zvláštní znaky z cizích jazyků, napište, prosím, k textu dovětek s upozorněním. U fotografií uvá-dějte jméno autora.Příspěvky do květnového čísla zasílejte e-mailem na adresu listyff@osu.cz nejpozději do 20. 5. 2011.

Listy Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě č. 4/2011 – duben, ročník druhý. LISTY JSOU NEPRODEJNÉ.Redakční rada: doc. Mgr. Marek Otisk, Ph.D., doc. PhDr. Eva Mrhačová, CSc., ThLic. Vladimír Šiler, Dr., Mgr. Yvona Esterková.Barevná elektronická verze Listů je dostupná na webu FF OU v rubrice Ze života fakulty na adrese: http://periodika.osu.cz/listyff© Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2011

OSTRAVA!!! rodinné stříbro

LISTY Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě

2

Podle návrhu architekta Františka Fialy staršího realizo-val stavitel František Grossmann. V 60. letech minulého sto-letí se v domě nacházela scéna Divadla mladých se skupinou mladých herců kolem režiséra Jana Kačera, dnes funguje jako kancelářský objekt. Stále může přitahovat pohled spojením různých kategorií dekoru na fasádě. Neobarokní dvojici puttů s girlandami po stranách stříšky nad portálem střídají plochy s kobercovým geometrickým dekorem podle vídeňských se-cesních předloh, do ploch strukturované omítky jsou vnořeny reliéfy s antikizujícími hlavami. Lineárně výrazná stylizace v duchu módního primitivismu se střídá s majestátním orlem, ale i s veverkou, rakem či žábou a pelikánem.

Marie ŠŤASTNÁ

DŮM KATOLICKÝCH TOVARYŠŮ

Ostrava–Moravská OstravaPřívozská 135/8

1910 – 1911

Detail výzdoby fasády se štukovým basreliéfem. Foto: Marie Šťastná

3

II duben 2011

Novinářská etika pohledem Václava Moravce: „POVĚST MÁM JEN JEDNU“

Katedra anglistiky hostila jednoho z nejvýznačnějších českých lingvistů

Václav Moravec, výrazný představi-tel současné české žurnalistiky, již potře-tí vystoupil v cyklu Filozofické fakulty „Setkání s osobností.“ Tentokráte se za-mýšlel nad proměnou novinářské etiky v uplynulých 20 letech.

„Problémem žurnalistiky je, že novi-nářská etika není považována za prioritu. V etice jde především o hodnoty a dialog o nich. Stále jsme ještě v batolecím věku novodobé české žurnalistiky. Etika je za-tím na okraji zájmu, i když už praxe při-náší spoustu zajímavých příkladů. To, že Česká televize, Český rozhlas a jednotlivé redakce přijmou etický kodex, kde pojmou několik zásad v jakémsi textu, je pouze prvním krokem. Eticky spornými oblastmi novinářské práce jsou plagiátorství, naru-šování soukromí, braní úplatků, klamání, osobní účast novináře na zprávě či střet zájmů,“ uvedl Václav Moravec.

V další části se pak vrátil k roku 1989, kdy většina novinářů, zkompromitovaná spoluprací s minulým režimem, musela

své posty opustit. Média převzali mladí lidé a u nás nastal ve srovnání se západem zcela atypický jev. Médiím šéfují čtyři-cátníci, kterým bylo v roce 1989 20 let. Nemají dostatek zkušeností, neprošli me-diálním tréninkem, běžným v západních médiích, kdy na novináře v prvních letech dohlíží zkušenější kolegové a to se proje-vuje samozřejmě v kvalitě médií.

„V naší společnosti chybí oba regu-lační mechanismy médií. Na jedné stra-ně přísnější postihy ze strany soudů za

pomluvy, lži apod. Vyspělé západní státy média v těchto záležitostech silně postihu-jí. Na straně druhé u nás citelně postrá-dáme samoregulaci – nevznikly instituce pomáhající médiím nastolit určitá pravi-dla fungování a dohlížet, zda se novináři nezpronevěřují svému poslání. Do roku 1995 byla samoregulace nulová, v letech 1995–1999 nastaly první pokusy o kodifi-kaci etických kodexů, v období 1999–2001 se etické principy významných celostát-ních médií kodifikovaly, ale teď jsme zase na samoregulaci zapomněli,“ konstatoval Václav Moravec.

V následné živé diskusi studenti s Václavem Moravcem rozebírali nej-významnější etické kauzy současnosti (Kuřimská kauza, David Rath zpodobně-ný jako Hitler apod.) a dostali se i k otáz-ce osobnosti novináře, „která by měla mít nezávislost myšlenkovou, politickou a eko-nomickou, protože žurnalista má pověst jen jednu,“ zdůraznil Václav Moravec.

Jana BOLKOVÁ

.

Ve čtvrtek 10. března 2011 naši os-travskou pobočku Kruhu moderních fi-lologů poctil svou přednáškou na téma Kolokace a kombinace v jazyce prof. PhDr. František Čermák, DrSc., ředitel Ústavu Českého národního korpusu při FF Univerzity Karlovy v Praze. Profesor František Čermák je významným českým lingvistou a dá se říci, že je duchovním otcem a propagátorem korpusové lingvis-tiky u nás: uvedl korpusovou lingvistiku do českého prostředí a zároveň je spo-luautorem Českého národního korpusu. I když o sobě říká, že je zejména lexiko-logem a lexikografem, lingvistické zájmy Františka Čermáka jsou všestranné – do češtiny přeložil Kurz obecné lingvistiky Ferdinanda de Saussura a O základech te-orie jazyka Louise Hjelmsleva, systema-ticky se věnuje frazeologii a idiomatice, sémantice, morfologii i filozofii jazyka.

Jako žák Vladimíra Skaličky má velmi blízko k jazykové typologii – zabývá se zejména germánskými, románskými a slo-vanskými jazyky, ale třeba i finštinou. Je autorem desítek publikací; v roce 2010 vydal práci Lexikon a sémantika, ve které se snaží podat ucelený pohled na lexikon. Tato kniha, kterou shrnuje svá dosavadní bádání v oblasti systému slov a vztahů mezi nimi, byla východiskem přednáš-ky, kterou si přišlo poslechnout několik desítek posluchačů z řad studentů a uči-telů. Pan profesor je také příjemným spo-lečníkem a vypravěčem – po přednášce s námi ochotně poseděl a vzpomínal na svá studia, na učitele – hlavně na Vladimíra Skaličku, povídal i o radostech a stras-tech současné lingvistiky a jejího dalšího směřování. Závěrem lze jen konstatovat, že bylo velmi potěšující setkat se s tak významou osobností, s člověkem, který

byl i přes svůj nabitý pracovní program ochoten přijet a nabídnout nejen odbornou přednášku, ale i milý osobní kontakt.

Gabriela ZAPLETALOVÁ

Prof. Čermák při své ostravské přednášce Foto: archiv KAA

Václav Moravec před zaplněnou posluchárnou Foto: Tomáš Rucki

4

LISTY Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě

STO LET KRUHU MODERNÍCH FILOLOGŮVe středu 14. dubna přednášela na

Filozofické fakultě mimořádná osobnost české anglistiky, prof. PhDr. Libuše Dušková, DrSc. Studenti znají paní profesorku především jako autorku Mluv-nice současné angličtiny na pozadí češti-ny, lingvisté jako autorku významných studií z oblasti morfologie a syntaxe, aktuálního členění větného i nadvětné syntaxe.

Paní profesorka přednášela v ostravské pobočce Kruhu moderních filologů, od jehož založení uplynulo vloni 100 let, o tradici české anglistiky a také o historii Časopisu pro moderní filologii (ČMF), jenž od svého založení představoval publikační platformu Kruhu.

Anglisté nebyli u založení Kruhu v roce 1910 (tehdy Klubu moderních filologů) zřejmě proto, že počet studentů anglistiky byl tehdy minimální, hráli však v jeho stoleté historii důležitou úlohu. Činnost Kruhu se realizovala především v přednáškách, které byly nejen z oblasti lingvistiky, ale také literární vědy a di-daktiky. Navíc už v roce 1911 začal vy-cházet Časopis pro moderní filologii, který v letech 1926–1935 sloužil jako hlavní publikační fórum Pražského lingvistického kroužku (PLK). Své statě

zde publikovali nejvýznamnější čeští anglisté – Vilém Mathesius, Bohumil Trn-ka, později Josef Vachek, Ivan Poldauf, Jan Firbas a další. Profesorka Dušková připomněla oblasti vědeckého zájmu těchto i dalších lingvistů, a přestože šlo jen o přehled, dokázala u každého z nich shrnout jeho přínos moderní lingvistice. Zásadní pro další vývoj lingvistiky u nás pak bylo založení Odborné skupiny pro funkční jazykozpyt, která vznikla v rámci Kruhu v roce 1956. Její vznik úzce souvisel s likvidací Pražského lingvistického kroužku v 50. letech; iniciátorem jejího vzniku byl Bohumil Trnka, jeden ze zakládajících členů PLK, který se tak snažil pokračovat v přednáškách a dis-kusích v duchu Kroužku.

Zásluhou B. Trnky také vznikla cizojazyčná příloha ČMF s názvem Phi-lologica, která později vyústila v sa-mostatný časopis Philologica Pragensia. Odborná skupina pro funkční jazykozpyt pak podle slov paní profesorky „podstatně přispěla k překlenutí skoro čtyřicetileté mezery mezi dobou působnosti PLK a jeho obnovením počátkem 90. let.“

Přestože se profesorka Dušková ve své přednášce věnovala především lingvistice, nezapomněla zmínit ani vý-

Na Filozofické fakultě Ostravské

univerzity byla pobočka Kruhu moder-ních filologů založena v dubnu 1996, tedy právě před 15 lety. K slavnostnímu aktu zahájení čïnnosti pobočky byl ve-dením fakulty pozván tehdy ještě žijící prof. Jan Firbas, jeden z nejvýznamněj-ších českých anglistů, který při této pří-ležitosti proslovil první přednášku.

Eva MRHAČOVÁ

Tehdejší děkanka Filozofické fakulty doc. Mrhačová a prof. Firbas při oteví-rání pobočky Kruhu moderních filologů

Fota: archiv FF

znamné osobnosti literární vědy, které v ČMF publikovaly, například Františka Chudobu, Zdeňka Vančuru, René Wel-leka, Jiřího Levého či Josefa Jařaba. Připomněla nám tak, že ČMF byl dlouho časopis opravdu filologický, na jehož stránkách se setkávaly příspěvky literární i lingvistické; až v roce 1991 se vznikem nových specializovaných periodik se stá- vá časopisem čistě lingvistickým, se za-měřením na kontrastivní lingvistiku.

Tereza MALČÍKOVÁ

Prof. Libuše Dušková

5

O VZNIKU OSTRAVSKÉ UNIVERZITY

20. VÝROČÍ ZALOŽENÍ FILOZOFICKÉ FAKULTY OU3.

Na tomto místě budou v průběhu roku otiskovány i další články vážící se k zakládání jednotlivých oborů FF i celé fakulty. Pište!

II duben 2011

15 let doktorských studií na FF OU

A. HISTORIEnování dizertací se vystřídalo 27 vědeckých a vědecko-pedagogických pracovníků z uni-verzit a akademických pracovišť (z nich byli 3 ze zahraničí). Stojí jistě za povšimnutí, že řada z obhájených dizertací byla vydána tis-kem v podobě knižních monografií. Většina absolventů našla uplatnění na kvalifikaci od-povídajících místech na vysokých školách, v Akademii věd ČR, v muzeích a archívech.

Milan MYŠKA

B. POLONISTIKAPřed dvaceti lety, kdy byla založena

Ostravská univerzita, byla jako jeden z prvních oborů akreditována jednooborová magisterská polština, která se stala základem pro pozdější žádost o akreditaci doktorských studií v oboru polský jazyk. Akreditační komise žádosti vyhověla v roce 1996, čímž se polonistika stala vedle historie jedním z profilujících odborných studií na FF OU.

Je nutno zdůraznit, že díky péči tehdejšího vedení filozofické fakulty (doc. Mrhačová, doc. Dokoupil, doc. Davidová) patřila tato doktorská studia k prvním v České republice. Ostravská polonistika jako stabilizovaná studijní disciplína s doktorským programem získala posléze i práva habilitační a práva profesorských řízení v tomto programu.

Zájem o doktorské studium byl po celá léta úměrný počtu studujících v magister-ském studiu. V průměru byli každoročně přijímáni tři uchazeči do prezenčního stu- dia (s finančním zabezpečením) a další pak do studia distančního – z řad studentů čes-kých i polských, tedy absolventů polských univerzit. Celkem procházelo doktorským polonistickým studiem 41 osob a do konce loňského akademického roku jich 11 studi-um ukončilo a získalo titul Ph.D. Doktor- ské práce několika absolventů vyšly tiskem a prezentujeme je na katedrální výstavce.

O odbornou úroveň doktorského studia polonistiky pečuje oborová rada, v jejímž

čele stál do roku 2007 prof. PhDr. Jiří Damborský, DrSc., od roku 2007 pak prof. dr hab Mieczyslaw Balowský. Členy oborové rady jsou přední odborníci z České republiky – profesoři J. Damborský, E. Lotko, J. Anderš, J. Hubáček, K. D. Kadlubiec, a z Polské republiky – profesoři: M. Peisert, U. Żydek-Bednarczuk a H. Kurek.

K speciálním přednáškám pro studenty doktorského studia jsou zváni především přední odbornici z Polska – profesoři A. Furdal, J. Pośpiech, Z. Piasecki, J. Miodek či A. Markowski.

„Naši“ studenti doktorského studia se zabývají problematikou slezskou, zejména s přihlédnutím k polské menšině, a me-zikulturním česko-polským vztahům ve sféře jazyka (zpracovali např. témata Język i styl twórczości Anieli Kupiec, Frazeologia przed i po aksamitnej rewolucji w „Głosie Ludu”, Projevy interference v jazykovém projevu dvojjazyčných osob. Jazyková komunikace na Těšínsku v ČR). Z této oblasti bylo vydáno i několik monografií. (M. Krakowczykowé, U. Kolberové, J. Muryce). V letošním roce uplynulo právě 15 let,

co FF OU získala svou vůbec první akredi-taci doktorského studia, a to pro studijní pro-gram P 7105 Historické vědy, obor Hospo-dářské a sociální dějiny. Podařilo se tak pro-lomit poprvé, alespoň v našem oboru, mono-pol tzv. kamenných univerzit na doktorská studia. Akreditační komise vyslovila důvěru v kvalitu vědecké práce ostravské katedry historie a i formálně jí přiznala schopnost fungovat ve všech třech stupních terciárního vzdělání. Velmi nám pomohlo porozumění a vstřícnost odborné komise pro historické vědy při akreditační komisi, zejména jejího tehdejšího předsedy doc. Viléma Prečana a brněnského prof. Jaroslava Mezníka. Za 15 let své existence dokončilo doktorská studia 17 postgraduálních studentek a stu-dentů dizertačními pracemi, které se tema-ticky vážou na výzkumné projekty katedry historie a Centra pro hospodářské a sociální dějiny. Vůbec první obhajoba doktorské di-zertace se uskutečnila 3. 12. 1999. Při opo-

Absolventi doktorského studia po- lonistiky pracují v televizi, vedou sou-kromou jazykovou školu (P. Vidlák), vyučují na vysokých školách v Česku (J. Muryc, S. Mizerová, U. Kolberová) i v Polsku (J. Kajfosz již jako profesor, T. Typovský a R. Slivka jako lektoři české- ho jazyka).

Jiří DAMBORSKÝ

Prof. Milan Myška

Prof. Jiří Damborský Fota: archiv FF

6

LISTY Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě

INSIGNIE FILOZOFICKÉ FAKULTYZákladním znakem hodnosti každé vy-

soké školy, jejím hlavním a pečlivě opat-rovaným klenotem, který symbolizuje její úctyhodnost a zakládá její tradici, jsou insig-nie, což je společný název pro obřadní řetěz děkana, řetězy proděkanů a žezlo.

Insignie spolu se slavnostními taláry po-užívají děkan a proděkani při slavnostních příležitostech, zejména při imatrikulacích a promocích.

Insignie Filozofické fakulty Ostravské univerzity – tento náš rodinný šperk ze stří-bra a bronzu zdobený malachity – vznikly v roce 1994 díky laskavému pochopení a finanční pomoci Magistrátu města Ostravy.

Jejich autorem je akademický sochař Igor Kitzberger (nar. 1963 v Novém Jičíně, žije a tvoří v Rožnově pod Radhoštěm). Dílo mladého umělce, který roku 1990 ukončil Vysokou školu výtvarných umění v Bratisla-vě a poté absolvoval studijní pobyty v ital-ských Benátkách a Perugii, je již zastoupeno v mnoha galeriích domácích i zahraničních.

Při tvorbě insignií se sochař inspiroval odkazem Velké Moravy a tradicemi lidské vzdělanosti.

Řetězy se skládají z dvaadvaceti stříbr-ných ozdobných štítků kopírujících podobu velkomoravských nákončí, to jest okrasných kovových ukončení řemenů, opasků, postro-jů, mečů či dýk. Lidská postava zobrazená

na jednotlivých štítcích se zdviženýma roz-pjatýma rukama, přesně podle velkomorav-ských vzorů, je personifikací hojnosti, která přichází jen po usilovné a vypjaté činnosti. Po obou stranách postavy jsou znázorněny atributy moci – vlevo tzv. leban, vpravo roh pomazání. Vzhledem k tomu, že prvním děkanem Filozofické fakulty se stala žena, ozdobil sochař děkanský řetěz ještě tepaným přívěsem inspirovaným šperky Velké Mora-vy.

Všechny řetězy, děkanský i proděkan-ské, nesou na medailovém podkladu styli-zovanou plastiku myslitele a filozofa Jana Ámose Komenského.

Velmi originální je i žezlo z dílny Igora Kitzbergra. Nosný stvol žezla tvoří spletenec lidských těl (symbolické vyjádření Labyrin-tu světa) spěchajících ve svém neustálém snažení výš a výš až k pomyslnému vrcho-lu, kde čeká několik alternativ – od Ikarova pádu až po dosažení řádu vnášeného do lid-ského hemžení a pachtění týmž myslitelem a filozofem. Postava Jana Ámose se tak stá-vá jednotícím prvkem fakultních klenotů.

Insignie Filozofické fakulty Ostravské univerzity jsou důstojné a krásné. Tato zda-řilá šperkařská práce sochaře Igora Kitzber-gra bude reprezentovat naši fakultu po celá staletí…

Eva MRHAČOVÁ

Profesor Eduard MAUR vystoupil na katedře historie

a pamětí sepisovaných příslušníky zejmé-na venkovské společnosti.

V odpolední přednášce se pan profesor věnoval problematice služebnictva a čele-di a v Čechách v době raného novověku. Rozvinul zajímavou myšlenku – předsta-vuje čeleď sociální skupinu, nebo se jedná o životní fázi, o jakousi věkovou katego-rii?

Profesor Maur se ve své vědecké čin-nosti věnuje zejména hospodářským a so- ciálním dějinám českých zemí v době ra-ného novověku se zaměřením na agrární dějiny a historickou demografii, historic-kému vědomí a regionálním dějinám.

Jan KNEJP

Ve čtvrtek 28. dubna 2011 navštívil katedru historie FF OU jeden z předních současných českých historiků, prof. PhDr. Eduard Maur, CSc., emeritní profesor FF UK, který v současné době působí na Filo-zofické fakultě Univerzity Pardubice. Při této vzácné příležitosti se pod jeho vede-ním uskutečnil doktorský seminář, v od-poledních hodinách pak přednesl profesor Maur veřejnou přednášku.

Tématem doktorského semináře byly lidové kroniky jako pramen poznání myš-lenkového světa lidí v době konce tradič-ní společnosti. Profesor se s námi podělil o zkušenosti z výzkumu lidových kronik Prof. Maur na Filozofické fakultě

Foto: Jan Knejp

7

II duben 2011

VÝSTAVA PLNÁ ZÁŘIVÝCH BAREV

Úspěšný sraz ABSOLVENTŮ RUSISTIKY

Ve čtvrtek 24. března 2011 byla v ga-lerii Student na Pedagogické fakultě Os-travské univerzity slavnostně zahájena výstava Tropica venezuelské akademické malířky Kateriny Bohac, která působí již třetím rokem jako lektorka španělštiny na katedře romanistiky FF OU. Úvodní slo-vo pronesla historička umění, absolventka katedry romanistiky FF OU, Mgr. Petra Šimčáková.

Umělkyně vystavuje jak obrazy, které vznikly v rodné Venezuele, tak ty, které se již svým vznikem váží k jejímu „čes-kému“ období. Celá výstava září živými barvami, radostí a pozitivní energií.

Jitka SMIČEKOVÁ

tiky), dnes oddělení rusistiky katedry sla-vistiky. Katedra vznikla v roce 1960, kdy se vyčlenila z katedry filologie tehdy ješ-tě Vyšší pedagogické školy v Opavě. Do roku 1989 připravilo toto pracoviště více jak tisíc učitelů ruštiny.

byl připraven dotazník týkající se jejich profesního uplatnění v současnosti. Jako překvapení je čekal odborný test zaměře-ný na ruské reálie, slovní zásobu a grama-tiku, který je vrátil zpět do studentských let. Ačkoliv šlo spíše jen o recesi, byl test pro ty, kteří s ruštinou nejsou v každoden-ním kontaktu, alespoň živým důkazem toho, že alma mater zakořenila ve svých posluchačích vědomosti natolik, že ani po letech na ně nezapomněli.

Druhá část, ta méně formální, probíha-la v restauraci na Stodolní. Po společném obědě se prohlížely rodinné fotografie i ty ze studentských let, debatovalo se o životě současném i bezstarostném studentském.

Mnozí absolventi se bohužel nemohli akce zúčastnit, protože je osud zavál do dalekých krajů, jako např. bakalářku Danu (abs. 2002) a magistru Ditu (abs. 2009) do Itálie, magistru Janu (abs. 1998) do fran-couzského Montpellieru, bakaláře Adama (abs. 2007) až do Dallasu, kde pracuje na studijním oddělení Community College.

Účastnici srazu se rozloučili pozdra-vem „Za 5 let jsme tady zase!“

Zdeňka NEDOMOVÁ

První dubnová sobota 2. 4. 2011 pa-třila již druhému srazu všech absolventů (magisterského i bakalářského studia), kteří promovali na FF OU v oboru ruský jazyk od počátku jeho založení. Akce se konala u příležitosti 20. výročí vzniku Os-travské univerzity a 15. výročí ukončení studia prvních absolventů bakalářského studia oboru Ruský jazyk pro hospodář-skou sféru a cestovní ruch, které bylo vů-bec prvním studiem tohoto typu v celé ČR a k dnešnímu dni má již více než 240 ab-solventů. Nelze nevzpomenout ještě jedno významné výročí: v roce 2010 uběhlo 50 let od vzniku samostatné katedry ruského jazyka a literatury (později katedry rusis-

Formální část srazu začala prohlídkou prostor katedry slavistiky, kde studenti získávali vědomosti a mohli si tak při-pomenout svá studentská léta. Součástí prohlídky byla také výstavka publikací z produkce oddělení rusistiky. Oficiální část pokračovala ve velké posluchárně, kde byli absolventi přivítání patronkami celé akce, doc. B. Rudincovou a dr. Z. Ne-domovou a kde se také setkali se svými vysokoškolskými učiteli. Pro absolventy

Druhý sraz absolventů rusistiky FF OU Fota: Jelena Kupcevičová

a Libor Mikoláš

Z výstavy Kateriny Bohac v galerii Student na PdF OU

Fota: Jitka Smičeková

8

LISTY Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě

Výjezdní zasedání do historie a hlubin LANDEKU

Kam po přednášce? Do VOLIÉRY!„Západočeská univerzita má zámek,

my máme hospodu,“ uvedl s humornou nadsázkou doc. PhDr. Aleš Zářický, děkan Filozofické fakulty OU, při slavnostním otevření akademické hospůdky Voliéra.

Ke studentskému životu hospody, ča-jovny, kavárny a další podobné podniky ne-odmyslitelně patří, jsou místem přátelských setkávání i bouřlivých diskusí. Univerzitní Voliéra má pro tyto aktivity ideální umí-stění, nachází se v centrálním prostran-ství obou budov Filozofické fakulty a zá- roveň sousedí se studentským klubem StudentOFF. Kapacita hospůdky je cca 20 míst, s prvními hřejivými slunečními paprsky se rozšiřuje na dvojnásobek díky možnosti využití venkovního prostoru. Voliéra je provozována Menzou Ostravské univerzity od pondělí do čtvrtka od 8 hodin do 20 hod., v pátek do 18.00 hod. V průbě-

hu celého dne se zde můžete kvalitně ob-čerstvit, nabídka je pestrá, ceny přátelské.

V nabídce snídaňového menu je káva, čaj, džus, denně čerstvé koblihy, croissan-ty, šátečky, v poledne si můžete dát pizzu či bagetu a vybrat ze širokého sortimentu rozlévaných nealkoholických nápojů. Pivo je tradičním nápojem studentů. Ve Voliéře se čepuje dvanáctka a desítka Radegast (24/19 Kč; malé 15/13 Kč) a černý Kozel (22/14 Kč), ke kterým se podávají utopen-ce, nakládaný camembert nebo korbáče. Vinaři si mohou vybrat ze široké palety kvalitních rozlévaných bílých a červených vín v ceně 25 Kč/2dl.

Teplé počasí vyzývá k příjemnému posezení – tak přijměte pozvání do Vo-liéry – ostrůvku klidu a pohody v areálu Filozofické fakulty OU.

Jana BOLKOVÁ

Stalo se už tradicí, že i neakademické pracovnice a pracovníci fakulty se minimálně dvakrát ročně setkávají na společných provozních poradách. Tato pracovní setkání za přítomnosti členů Kolegia děkana zpravidla operativně vyřeší většinu problémů a jsou přínosné pro utužení pracovních vztahů, jehož výsledkem je dobré pracovní klima. V rámci fakultního programu péče o za-městnance jsme mohli toto jarní zasedání letos realizovat formou vlastivědně

pracovní exkurze. V pravé prvoaprílové poledne jsme se vydali procházkou z Koblova na vrchol Landek. Nad soutokem Odry a Ostravice zde stávalo v 8. století slovanské hradisko, později hrad Landek. Dnes se na tomto místě tyčí dřevěná rozhledna, z níž jsme mohli díky probouzející se přírodě dohlédnout jak na Slezskou Ostravu ohraničenou haldou Ema, tak do centra Ostravy s dominantou věží katedrály Božského Spasitele a evan-gelického kostela i do průmyslových oblastí Mariánských Hor. Rašícím buko-vým lesem jsme dále naučnou stezkou pokračovali k místu objevu Landecké Venuše, torza ženy vyřezané z krevele, a už nás čekal prudký sestup po schodech do areálu Hornického muzea. Zde byl naším cílem důl Anselm. Po prohlídce jeho řetízkových šaten a hygienického zázemí havířů jsme v kleci sfárali do hloubky 498 cm. Průvodce a bývalý havíř v jedné osobě nás ve fundovaném výkladu provedl štolami, které mapují průřez historií zdejší těžby uhlí od konce 18. století do současnosti. Figuríny horníků

v životní velikosti názorně ukazují, za jakých těžkých podmínek lidé v dolech pracovali.

Po prohlídce dolu nám pěkně vytrávi- lo, a tak stejně jako havíři po šichtě i my jsme zamířili do harendy U Barborky

„Bez plneho žaludka něni žadny vykon, pravil štajger a šel na pivo,“ a tak v duchu tohoto rčení jsme v harendě nejdříve zaplnili své žaludky, a pak začal pracovní program našeho výjezdního zasedání. Jeho prvním bodem bylo přivítání dvou staronových kolegyň, Gábiny Martiníkové a Blaženy Tomáškové po návratu z mateřské dovolené a blahopřání Dáši Julínkové k narozeninám. Posezení bylo příjemné, témat k diskusi bezpočet a než jsme se nadáli, byl podvečer. Ti, které čas netlačil, využili slunečného večera k procházce do 4 km vzdálené Lhotky, kde jsme pracovně vlastivědnou exkurzi zakončili ve stylové hospůdce.

Jana BOLKOVÁ

Dobrá nálada na LandekuFota: Petra Barešová

Posezení ve VoliéřeFota: Tomáš Rucki

Děkan doc. Aleš Zářický při slavnostním otevření hospůdky Voliéra

9

II duben 2011

Od 27. 4. do konce května si v galerii Na Půdě můžete prohlédnout obří fotografie prof. Zdeňka Stuchlíka a sochy autora insig-nií FF OU, akad. sochaře Igora Kitzbergra

2. 5. v 16.00 hod. (nejen) Deskové hry v klubu StudentOFF

3. 5. v 18.00 hod. uvede Divadelní seminář ELTO katedry anglis-tiky a amerikanistiky v klubu Atlantik komedii Christophera Duranga Sister Mary Ignatius Explains It All For You (v angličtině)

3. 5. v 18.00 hod. Výstup na K2 (přednáška a projekce Ing. Josefa Lukáše, Ph.D. v klubu StudentOFF)

3. a 5. 5. uvádí katedra germanisti-ky drama Johanna Wolfganga von Goetha v úpravě Mar-kuse Hoppeho: Faust – Ein Laienstück; představení se uskuteční vždy v 11.00 hod. v posluchárně E 313

4. 5. v 17.00 hod. Texas Holdem Po-ker (pokerový turnaj pro studen-ty FF OU v klubu StudentOFF)

4. a 5. 5. pořádá katedra anglistiky a amerikanistiky dva metodické workshopy v anglickém jazyce vedené doktorkou Elisabeth Adams ze španělské univerzity v Jaén

9. 5. v 18.00 hod. Diskuze na téma násilí v klubu Student OFF

10. 5. v 17.00 hod. Zemřít ukamenová-ním (filmová projekce v klubu StudentOFF)

26. a 27. 5. spolupořádá katedra dějin umění v Hotelu Maria závěrečnou konferenci projektu Památkové péče Král, který lé-tal – Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucem-burského

Od pondělí do čtvrtku 8.00–20.00 a v pátek 8.00–18.00 Vás očekává nově otevřená studentská hospůdka Voliéra!

AKCE MĚSÍCE KVĚTNA

F!F!O!U!

F!F!O!U!

Vedení FF OU se pustilo do zajímavého projektu, který jistě zaujme nejen pracovní-ky fakulty, ale i studenty a širší veřejnost. Ti všichni se mohou zúčastnit kampaně, která má posílit sebeprezentaci naší alma mater a umožnit prodej zajímavých propagačních materiálů. A tak stejně jako světové uni-verzity propagují produkty se svým logem, i naše fakulta nabídne zájemcům několik svých výrobků.

Šíře sortimentu ani cena nabízených produktů není zatím přesně stanovena; zá-jem vedení je však jasný: nabízené výrob-ky mají být pro zájemce co nejdostupnější. Výběr vzhledu per, propisek a klíčenky byl

jasný téměř od začátku. K možnosti rozšířit nabízený sortiment o odznáček s logem fa-kulty přispěl při své nedávné návštěvě děkan University of Central Oklahoma Richard M. Bernard, Ph.D., který sám projevil o „náš“ odznáček zájem. Jak uvedl děkan FF OU doc. PhDr. Aleš Zářický, Ph.D.: „Zavedení tzv. placky do prodeje je otázka budoucnosti. Záleží na studentech, zda by o takovýto pro-dukt měli zájem. Pokud ano, jsme rozhodnuti vyjít jejich poptávce vstříc.“ I z těchto děka-nových slov je patrné, že všichni zájemci se mohou svými návrhy zapojit do výběru šíře sortimentu, a to nejen možností ovlivnit šká-lu nabízených produktů, ale i jejich vzhled.

Bylo rozhodnuto, že podoba nabízených předmětů se bude pravidelně každý akade-mický rok měnit dle návrhů jak ze strany pracovníků fakulty, tak ze strany studen-tů. Všichni se mohou buď prostřednictvím e-mailu (propagacni.materialy@email.cz) vyjádřit, které produkty se jim líbí a které další by uvítali, popřípadě zkusit vytvořit návrhy vlastní. Poslední možnost se nabízí hlavně v případě triček s potiskem, kde lze vtipným a zároveň vhodným způsobem vy-jádřit pozitivní vztah k naší fakultě i městu.

Yvona ESTERKOVÁ

Vítězka ZLATÉHO ÁMOSE 2011 nám napsala:

studentka, ale studium na fakultě pro mě bylo skutečně přínosné, protože mě na moji práci výborně připravilo jak teoreticky, tak prakticky. Na léta strávená v Ostravě velmi ráda vzpomínám a nikdy jsem nelitovala rozhodnutí jít studovat na druhý konec re-publiky. Spíš naopak. A o tom, že Ostrava je skutečně „líheň“ nejlepších učitelů, svěd-čí i fakt, že loni titul získala Mgr. Martina Čiklová, která je učitelkou právě v Ostravě. Doufám, že tahle zpráva potěší všechny studenty i pedagogy Ostravské univerzity stejně jako potěšila naši sokolovskou školu a vlastně celý Karlovarský kraj.

Všechny moc zdraví Petra ŠIŠKOVÁ

(jako studentka Procházková)Základní škola Rokycanova 258, Sokolov

Vážený pane děkane,ve dnech 24.–27. března 2011 jsem se

zúčastnila finále soutěže o nejoblíbenějšího učitele České republiky – Zlatý Ámos. Zís-kala jsem jak titul Dětský Ámos, kterého volí dětská porota, tak titul hlavní od odbor-né poroty – Zlatý Ámos. S radostí Vám tuto zprávu oznamuji, protože v letech 1996–2000 jsem studovala na Filozofické fakultě OU obor Český jazyk – Německý jazyk pro 2. stupeň ZŠ. Chtěla bych touto cestou po-děkovat všem výborným pedagogům, kteří mě během studia správně „namotivovali“ a utvrdili v tom, že mé rozhodnutí stát se učitelkou je správné. Jedná se především o pedagogy katedry českého jazyka, české literatury a literární vědy a katedry němec-kého jazyka. Nebyla jsem zrovna vzorná

FF OU bude mít výrobky se svým logem

LISTY Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě

10

Investice do vědy a vzdělávání – cynismus nebo taoismus?

ČTENÍ K PŘEMÝŠLENÍ

V první dekádě nového tisíciletí sílí debata o financování vědy a vzdělávání v naší zemi. S tím, jak roste naše integrace do evropských struktur a globálních procesů, vyvstávají i no- vé otázky a problémy. Ptáme se, nakolik a zda vůbec máme podporovat naši vědu z veřejných zdrojů. Jakou podobu by mělo mít veřejné školství a kolik by ho mělo být. Jak mají být veřejné školy strukturovány. Jak rozdělit peníze mezi přírodní a technické vědy a obory humanitní a sociální. Národní státy zanikají a někdejší koncepce sociálních států i šlechetných politik národní vzdělanosti jsou neudržitelné. Prognózy vývoje na víc než čtyři roky jsou ovšem natolik protichůdné, že jedinou jistotou zůstává, že před námi je džungle a po nás potopa.

V posledních letech své vize financování vědy a uspořádání školství předkládali naši čelní veřejní intelektuálové – Jan Keller, Jiřina Šiklová, Tomáš Halík, Václav Bělohradský, Tereza Stöckelová, Stanislav Komárek, Marek Skovajsa i Václav Cílek, z Anglie se ozval Dominik Lukeš, z Ameriky Martin Beck Matuštík. Už chybí snad jen Jiří Přibáň a Pavel Barša. Do diskuse samozřejmě vstupovali i ti přímo potrefení – vědci z ústavů a akademici z univerzit, ministerští úředníci a jejich ekonomičtí rádcové. Vznikly oficiální Bílé knihy a proti nim samizdatové černé scénáře. Přitom se ukázalo, že takřka shodné problémy mají i v jiných vyspělých i vyspělejších zemích a tamní intelektuálové jsou rozptýlení do podobného názorového spektra.

Konkrétně se pak mluví o boloňském systému, státních maturitách, placení školného, scientometrii, výsledcích hodnocení škol organizacemi PISA a OECD a předkládají se věcné návrhy dalších a dalších reforem pedagogických technologií i školských sou-stav, jakož i algoritmů pro dělení peněz ze státního rozpočtu a fondů ministerstev.

Shrňme si fakta, o nichž se třeba výslovně nemluví, ale která představují rámec oné diskuse:

Demografický vývoj postupuje ve vlnách, kdy ve společnosti nadbývá mladých nebo naopak starých. V naší kultuře, kde dětí ubývá, se ovšem dětství zkracuje, mládí protahuje až do vysokého věku, stáří se prodlužuje a sta-rých početně přibývá. Vznikají neřešitelné problémy. Pro tuto situaci nemáme v dějinách obdoby. Nechceme-li si vzít příklad z přírody, která ji řešit umí, byť nesentimentálně.

Skoncovali jsme s autoritativními a tota-litními metodami udržování společenské sou-držnosti, a ať se nám to líbí nebo ne, vstoupili

úroveň jazyků vyspělých zemí. Dnes ovšem čeština opět uvadá a už ani vzdělanci ji neu-mějí užívat v plné šíři a hloubce. Možná ji čeká osud lužické srbštiny, která v těchto časech, nedaleko od nás, definitivně zaniká.

Nebudou-li opět uzavřeny hranice ná-rodního státu, a to je jen obtížně představitelné, závod s globalizací a multikulturalitou ne-vyhrajeme. Při současném populačním vývoji budeme postupně pohlceni národy s vyšší natalitou. Proto nabývají na naléhavosti otázky typu: Má smysl mít a vychovávat vlastní děti? Vychováváme a vzděláváme děti pro náš stát a národ? Anebo pro jejich individuální přežití kdekoli ve světě? Máme uchovávat vlastní kulturní tradice a předávat je nově příchozím?

Navzdory tomu, co naše nejlepší mozky vy-mýšlejí, nadále v žebříčku nejlepších univerzit roste podíl těch amerických, doháněných asijskými, podíl vědeckých inovací a jejich technických aplikací je nejvyšší opět v Americe a nejrychleji roste v Číně a Indii.

Má-li jít o vědu a vzdělání, jeví se jako nejlepší investice pro individuální a kolektivní strategii – naučit se dobře anglicky.

Je nepochybné, že naše současné tech-nické i politické vymoženosti činí víc než kdy dříve společnost předvídatelnou a tím i řiditelnou. Dnes můžeme víc než kdy dříve čerpat z negativních zkušeností minulosti i kumulované moudrosti věků.

A přesto jsme paradoxně svědky, jak se nedaří prosadit rozumná a prozíravá řešení shora, z racionálních center. Vývoj jde nezadržitelně od tradičních hierarchických paternálních systémů k novým horizontálním komunitám, od sociálních institucí k do-minantnímu individuu, od plánování a režie k spontánní improvizaci. A tak bez ohledu na to, jaká moudra intelektuálové pronášejí a jaké peníze kam odpovědní politici posílají, vývoj vědy a vzdělávání – a nejen v naší zemi – se bude řídit v podstatě dvěma strategiemi. Ta cynická se pragmaticky spokojí s tím, že věci (nějak) fungují – a nebo se bude vymlouvat na přeshraniční toky a globální zákonitosti, jež ovlivnit nemůže. Ta druhá, říkejme jí taoistická, bude spoléhat na úzdravné homeo-statické procesy a doufat v moudrost organické spontaneity.

Domnívám se, že tváří v tvář výše zmí-něným faktům to nejsou alternativy marné a beznadějné.

Pozitivum nadto je, že přicházejí slabší populační ročníky. Problémy tím nebudou menší. Ale bude jich méně.

Vladimír ŠILER

jsme do společnosti svobodné a otevřené, a dou- fejme, že nevratně. To platí i pro rodinu i pro školu. Děti vyrůstají v rozvolněném rodin- ném prostředí, jaké v dějinách nikdy nebylo. Není divu, že si s nimi nevíme rady, doma ani ve škole. Ale nemáme kam se vracet pro pří-klady a poučení. Tam je jen diktatura a totalita.

Stále více lidí touží po dosažení stále vyššího vzdělání. Použijeme-li metaforu širokého hrdla, znamená to, že při rozšíření průchodnosti klesá tlak. Nárůst kvantity je vykoupen poklesem kvality. Většina lidí si na tituly potrpí a nevadí jim, že jsou inflační.

Je-li v každé společnosti a v každém populačním ročníku konstantně jen 2 % géniů a dalších 10 % šikovných, pak přes veškerou naši snahu, a dokonce jí navzdory, se na tom nic nemění, ať je počet otitulovaných jakýkoli.

Inteligence jako míra adaptability má různé podoby a úrovně. Je inteligence matematická i hudební, emoční i sociální, prostorové orientace i pohybového vyjádření. Každý své různé vlohy jinak využívá k tomu, aby přežil. Skutečnou inteligenci prověřuje život lépe než státní maturita či srovnávací zkoušky komerčního testovacího ústavu.

Bez ohledu na to, co a jak se děti a mládež ve škole učí, něčemu se vždycky naučí. I kdy-by to mělo být jen ono učit se, je to dost. Na život je ovšem žádná škola nepřipraví. Na ten je připraví jen život sám. Jenomže jim se do něj nechce.

Státní politika vzdělanosti a zaměstnanosti tvoří spojené nádoby. V praxi ovšem vzdělání a zaměstnání spolu souvisí čím dál méně. Zemědělství téměř vymizelo, průmysl je na ústupu, zbývá jen sektor fiktivních služeb, v nichž se operuje symbolickými statky – za směšné mzdy ovšem. Z hlediska státu je možná lépe, tráví-li mládež čas ve škole než na ulici – když už je tak jako tak na podpoře. Z hlediska perspektivy jedince je výhodnější oddalovat vstup do dospělosti a nutnosti nést odpovědnost za sebe sama, když už tak jako tak nesežene práci, která by ho dokázala po ukončení věku infantility zabezpečit do doby senility.

Levice žehrá, že vzdělání neslouží vzdě-lávání, ale jen prohlubování sociálních roz-dílů a usurpování pomyslných symbolických statků privilegovanými elitami. Romantici naopak horují pro to, že bezděčným vedlejším produktem i neefektivního vzdělávání je jakás takás kultivace obyvatel.

Češtinu se na poslední chvíli podařilo vykřesat ze záhuby před více než sto padesáti lety. Vzdělanci ji pak postupně zušlechtili na