BŘEZEN 2015 1

BŘEZEN 2015

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, v březnovém čísle se věnujeme ženám ve výzkumu a vývoji v podnikatelském sektoru. V úvodním článku vás seznámíme se základními daty, která aktuální situaci v ČR v tomto ohledu popisují. Po statistickém pohledu z „výšky“ se podíváme na situaci z blízka prostřednictvím dvou rozhovorů se zástupkyněmi soukromých podniků, které se výzkumem a vývojem zabývají. Oba podniky i problémy, kterým čelí, jsou různé, společná jim je ale vůle se tématem situace žen ve svých společnostech zabývat. V dalším článku se věnujeme Technologické agentuře ČR, která se od ledna 2015 začala zabývat tématem ženy ve výzkumu a podnikání. Přinášíme shrnutí prvních dvou seminářů, které byly na toto téma uspořádány, a odkazy na další aktivity TA ČR v oblasti genderové rovnosti ve výzkumu. V rámci tradičních rubrik přinášíme medailonek další z vědkyň nominovaných v minulém roce na Cenu Milady Paulové, prof. Darjy Kubečkové z ostravské VŠB-TU, a třetí díl seriálu o kulturní a institucionální změně, který se tentokrát věnuje plánům genderové rovnosti. Shrnujeme také akce a události, jichž jsme se zúčastnily. V aktualitách zveme na workshop s názvem „Propast mezi ženským a mužským sebevědomím“ a na 50. ročník filmového festivalu populárně-vědeckých filmů v Olomouci AFO, kterého se opět budeme aktivně účastnit. V neposlední řadě vás chceme upozornit na vznik Pamětního stipendia pro mladé rodiče ve vědě, které v současnosti uvítá dary od dárkyň a dárců.

Příjemné čtení a hezké jaro přeje Hana Tenglerová

newsLetter

OBSAH

• Podnikatelský sektor a výzkumnice: sonda do situace

• Technologická agentura ČR výzkumnicím a podnikatelkám

• Cena Milady Paulové představuje prof. Darju Kubečkovou

• Změna na pokračování III.

• Stalo se…

o Pilotní kolo mentoringu pro začínající vědkyně a vědce zahájeno

o Oslavy Mezinárodního dne žen a Měsíce historie žen

o Sexismus v propagaci vysokých škol, aneb proč by Vlček nemohla být žena

• Aktuality

o Pamětní stipendium Martiny Roeselové

o Zveme na workshop Propast mezi mužským a ženským sebevědomím

o NKC – ženy a věda na 50. ročníku AFO

o Hledáme mentory a mentorky

BŘEZEN 2015 2

Hana Tenglerová Výzkumu v podnikatelském sektoru se daří relativně dobře: dle dat publikovaných Českým statistickým úřadem je příjemcem 54 % všech výdajů na výzkum a zaměstnává 37 % výzkumníků/nic v ČR. Od roku 2001 jejich počet vzrostl o dvě třetiny. Ženy, které provádí v podnikatelském sektoru výzkum, pracují ve vývoji nebo v inovacích, jsou ovšem „ohroženým druhem“. Výzkumem se v tomto sektoru totiž z 85 % zabývají muži a jejich převaha přinejmenším poslední desetiletí mírně narůstá. Drtivá většina1 výzkumníků/nic tohoto sektoru pracuje buď v soukromých domácích podnicích anebo v podnicích pod zahraniční kontrolou. V českých firmách je nejnižší zastoupení výzkumnic mezi podniky s 250 a více zaměstnanci/kyněmi,2 u soukromých podniků pod zahraniční kontrolou naopak u malých podniků do 50 zaměstnanců/kyň.3 I když rozdíly nejsou nijak zásadní, zahraniční firmy celkově zaměstnávají nepatrně nižší podíl žen na pozici výzkumnice než podniky domácí.4 Z hlediska oborového víc než dvě třetiny výzkumníků/nic v podnikatelském sektoru bádají v technických vědách, téměř čtvrtina ve vědách přírodních.5 V těchto oblastech je zastoupení žen mezi výzkumníky/cemi podnikatelského sektoru i napříč sektory vůbec nejnižší.6 Není to ale zřejmě jen proto, že by adekvátně vzdělané ženy v České republice vůbec nebyly. V podnikatelském sektoru výzkum provádí především vysokoškolsky vzdělaní lidé. Z téměř 20 tisíc výzkumníků/nic, kteří zde působí, má skoro 14 tisíc vysokoškolské vzdělání7. Od roku 2001 v ČR absolvovalo magisterské studium technického zaměření téměř 25 tisíc žen a 11 tisíc absolventek měly magisterské obory přírodních věd. Kde jsou? Většina z nich mimo oblast výzkumu, další část mimo podnikatelský výzkumný sektor. Proč tomu tak je? Není poptávka na straně firem? Panují zde předsudky? Je zde víc financí a ty lákají muže, kteří jsou úspěšněji socializovaní k tomu uspět v silné konkurenci? Nebo jsou pracovní podmínky a obecně způsob fungování firem pro ženy neatraktivní? Co dělají společnosti pro to, aby situaci změnily? Na tyto a další otázky jsme se zeptaly zástupkyň dvou společností, které se tímto tématem zabývají. Jejich situace se v mnohém diametrálně liší. Zatímco malá česká firma působící v lékařských vědách se zabývá především otázkami spojenými s odchodem kvalifikovaných výzkumnic na dlouhou rodičovskou a hledá způsoby, jak je motivovat k dřívějšímu návratu zpět, nadnárodní společnost působící v oblasti IT řeší předsudky a problém ne/akceptace podpůrných a rozvojových aktivit, které se zaměřují na ženy. Následující texty jsou úryvky z rozhovorů, jejichž celé znění najdete na našem webu.

Martina Plisová Výkonná ředitelka MEDICEM Institute. Je zodpovědná za strategické plánování výzkumu a vývoje, rozvoj výzkumného týmu a jeho zázemí a dohled nad projekty výzkumu a vývoje. Má doktorát z chemie a materiálů z Princeton Univerzity v USA (2007). MEDICEM Institute se zaměřuje na vývoj vlastních bioanalogických hydrogelových technologií a xenografů a jejich aplikace v oční chirurgii, tkáňové regeneraci, rekonstrukční chirurgii a gynekologii.

Setkaly jsme se poprvé na 3. národní konferenci o genderu a vědě. Proč jste se začala o tuto problematiku zajímat?

1 92 %. 2 13,2 %. 3 10 %. 4 13 % vs. 15 %. 5 Dohromady 91 %. 611 % v technických a 18 % v přírodních vědách. Celkovou statistiku významně zlepšují lékařské vědy, kde působí 53 % žen. Lékařské vědy ovšem představují jen 6 % výzkumníků/nic v podnikatelském sektoru. 7 Tj. 70 %. Zbytek jsou osoby s nižším vzděláním, nebo doktorátem.

PODNIKATELSKÝ SEKTOR A VÝZKUMNICE: SONDA DO SITUACE

BŘEZEN 2015 3

Začala jsem se o ni zajímat ve chvíli, kdy mi jedna členka našeho vědeckého týmu oznámila radostnou novinu, že čeká miminko. V tu chvíli mi došlo, že pro firmu s výzkumným týmem o cca 10 lidech, je české pojetí mateřské dovolené, kdy se většina žen vrací do práce ve 3 letech svého druhého dítěte, obrovský problém. Co pro vaši firmu znamená odchod kvalifikované pracovnice? Naše R&D firma je specifická v několika věcech. Za prvé, pracovníci k nám přicházejí většinou brzy po škole a často mají Ph.D. Tedy jsou ve věku, kdy brzy po nástupu uvažují o dětech. To se týká nejen žen, ale i mužů (kteří si ale při narození dítěte vezmou 2 týdny dovolenou a pak se vrátí). Za druhé, k nám lidé přicházejí s předpokladem pro práci ve výzkumu a vývoji, ale většinou bez konkrétních znalostí v našem oboru, který je velmi specifický. Tyto odborné věci se u nás teprve učí. To trvá celý život, ale do té úrovně, aby člověk začal konzistentně generovat hodnotu pro firmu, nejméně rok. A za třetí, malý tým každá ztráta bolí více než velký tým. Tedy odchod kvalifikované pracovnice na mateřskou dovolenou znamená často odchod kompetencí, které v té krátké době, než nastoupí na mateřskou, lze těžko nahradit. Z pohledu ekonomického jde také o nevyužitou investici do daného člověka. Navíc to pro nás znamená hledání nového člověka, což je samo o sobě velmi náročné. Jaké možnosti motivace k dřívějšímu návratu z rodičovské dovolené jste v případě odcházejících zaměstnankyň zvažovala? Uvažovala jsem o příspěvku na péči o dítě, ale nic takového v naší legislativě neexistuje. Musela bych zaměstnankyni zvýšit plat, ale z něho zaměstnavatel platí odvody a zaměstnanec daň. Tedy abych jí mohla přispět 10 tisíc na péči o dítě, stálo by to firmu asi 18 tisíc, což není málo. Navíc těch 10 tisíc by ani v kombinaci s rodičovským příspěvkem péči o dítě v Praze a okolí nepokrylo, takže by stejně značnou část svého výdělku dala za péči o dítě. Co by podle vás mohl nebo měl udělat stát, případně další subjekty, např. samosprávy, aby firmy nepřicházely o zaměstnankyně a ženy o kvalifikaci, kterou si dlouho budovaly v rámci studia i praxe? Stát by měl vytvořit takové motivační nástroje pro zaměstnankyně i jejich zaměstnavatele, které by usnadnily rozhodování o dřívějším návratu do zaměstnání, a tím umožnily i bourání kulturních bariér. Pro zaměstnavatele by to byla možnost příplatku na péči o dítě, která by ale byla osvobozená od všech odvodů a daní. Pro zaměstnankyně by to mohl být vyšší rodičovský příspěvek, pokud se vrátí do práce dříve. Případně by zaměstnavatel společně se zaměstnankyní mohli společně zažádat o grant za tímto účelem. Bylo by ale nutné, aby proces byl administrativně nenáročný a pružný. Dále si myslím, že by měl stát upustit od krácení peněžité podpory v mateřství u druhého dítěte pro ženy, které se mezi prvním a druhým dítětem rozhodnou vrátit do práce u jiného než původního zaměstnavatele a za nižší mzdu (např. na zkrácený úvazek). To je vysloveně demotivační. Z dlouhodobého hlediska by se měl stát zasadit o změnu pojetí mateřské dovolené. Tak jako v 90. letech zavedením až čtyřleté rodičovské (kterou ale využívají hlavně ženy) dal najevo, že o malé děti mají pečovat ženy v domácnosti, měl by nyní dát najevo, že je pro ženu v pořádku mít děti a zároveň pracovat. A samozřejmě by pomohlo více státních jeslí. Jak Martina Plisová řeší svoje vlastní slaďování rodinného a profesního života? Co podle ní brání vědkyním vracet se po rodičovské dřív do práce, a jak tedy MEDICOM Institute řeší odchody na rodičovskou dovolenou v současném nastavení? Odpovědi v rozhovoru na našem webu.

Tyler Golden Red Hat je přední světový poskytovatel open source softwarových řešení, který s využitím komunitního přístupu poskytuje cloudové, virtualizační, úložné, linuxové a middlewarové technologie. Tyler Golden je manažerkou pro lidské zdroje v brněnské pobočce společnosti. Na internetových stránkách vaší společnosti se hlásíte k závazku

zvyšování počtu žen ve světě technologií. Jaká je vaše motivace pro takový přístup?

BŘEZEN 2015 4

Věříme, a výzkumy to dokazují, že různorodé týmy podporují kreativitu a vznik nových nápadů, představují výzvu pro nevědomé předsudky a přispívají k větší meritokracii prostředí. Z dlouhodobého hlediska znamená zvýšení počtu žen v technologiích rychlejší inovace, lepší porozumění našim zákazníkům a zákaznicím, a přístup k podstatně širšímu spektru talentů. V současnosti zápasí svět technologií s potřebou obsadit volná pracovní místa. Když si uvědomíte, že ženy představují polovinu populace a pracovní síly, ale zastávají jen malinký díl pracovních pozic v technologiích, je jasné, že naše odvětví přichází o obrovský potenciální zdroj talentů. Proto je nezbytné, aby společnosti investovaly více do snahy získat víc žen pro technologie. Co konkrétně Red Hat dělá pro naplnění tohoto závazku? Začali jsme vytvořením tříleté strategie pro nabírání žen a jejich udržení. Strategie spočívá ve vzdělávání našich zaměstnanců/kyň v oblasti diverzity, vytvoření poradní skupiny pro diverzitu a začleňování a také v účasti na mnoha programech, jejichž cílem je podpořit ženy v technice. Tento rok vznikla Cena pro ženy v open source (Women in Open Source Award). Jejím smyslem je ocenit práci žen mimo Red Hat, kterou vykonaly pro komunitu otevřeného softwaru, a inspirovat další ženy, aby se zapojily. Navíc, a to funguje už řadu let, komunita žen ve vedení společnosti poskytuje na celosvětové úrovni tolik potřebnou podpůrnou síť pro ženy, které u nás pracují - pořádá lokální i online akce včetně společenských a síťovacích akcí či vzdělávání v oblasti rozvoje kompetencí pro vedení a řízení. Pracujete a žijete v České republice již 4 roky. Jaké je zastoupení žen ve vašem oboru? Když porovnám, kdo se k nám hlásí, například se situací, kterou znám z USA, Izraele, Číny nebo Indie, je na místním technologickém trhu práce daleko méně žen. Ale máme tu několik velice talentovaných žen, které pracují v inženýrských pozicích v naší brněnské pobočce, některé jsou i ve vedení. Jaký máte názor na místní postoje k genderové rovnosti (ve vědě a technologiích)? Jaká je vaše zkušenost s nastolováním těchto témat ve vaší oblasti působení? Mám v tomto směru dost smíšené pocity. Na jednu stranu mám možnost pracovat s českými kolegy a kolegyněmi, kteří velice podporují akce pro veřejnost; v naší kanceláři máme několik inženýrů, kteří vedli kódovací workshopy pro ženy nebo se jich účastnili. Jsou pro to nadšení a dobrovolně věnují svůj čas a energii snaze přilákat k technice více žen. Je mi nesmírnou ctí, že s nimi můžu pracovat, protože oni jdou proti společenským normám, a to není vždy příjemné. Na druhou stranu jsem zjistila, že lidé mohou být nedůvěřiví nebo nesví ohledně programů, jejichž cílem je podpořit ženy nebo iniciativy na přilákání více žen do IT průmyslu. Mají pocit, že takové úsilí může podkopávat meritokracii, nebo dokonce ústit v obrácenou diskriminaci. I u českých žen jsem zaslechla, že takové iniciativy by mohly snížit jejich zásluhy nebo důvěryhodnost v očích jejich mužských kolegů. Ale jako manažerka pro lidské zdroje si nemůžu pomoci a nevidět širší kontext: na celosvětové úrovni máme nedostatek talentů a musíme zajistit, aby dveře do našeho odvětví byly otevřené a přátelské! Nějaký čas jsem se zabývala historickými důvody, které stojí za těmito postoji, a moji kolegové a NKC – ženy a věda mi skutečně pomohli pochopit, jak se to stalo, že se nacházíme právě v té situaci, ve které jsme. Jaké aktivity pro zvýšení počtu žen v IT tady chystáte? V České republice jsme se zaměřili jak na interní, tak na externí aktivity. Provedli jsme dotazníkové šetření, které zjišťovalo, jak se naši zaměstnanci a zaměstnankyně dívají na genderovou diverzitu na pracovišti. Byli jsme potěšeni, že většina lidí vnímá vyšší přítomnost žen na pracovišti jako pozitivum. Výstupy šetření nám umožnily přizpůsobit naše akce pro veřejnost českému pracovnímu trhu. Minulý rok jsme tady uspořádali první mezinárodní workshop na téma diverzita. Pozvali jsme Leslie Hawthorn, světově proslulou osobnost v oblasti otevřeného softwaru, aby o významu diverzity hovořila s našimi zaměstnanci a zaměstnankyněmi, kteří měli možnost vyjádřit své názory a byli informováni o strategii Red Hatu v této oblasti. Podpořili jsme (a někdy také zogranizovali) několik akcí pro veřejnost včetně workshopů PyLadies, Rails Girls a Django Girls. A protože jsme zjistili, že máme hodně žádostí ze strany zaměstnanců o

BŘEZEN 2015 5

aktivní či pasivní účast na technologických konferencích, ale téměř žádné od zaměstnankyň, založili jsme stipendium, jehož cílem je povzbudit ženy, aby těchto příležitostí take využívaly. Díky tomu se nám zvýšil počet žen na konferencích. V Red Hatu děláme pro zvýšení diverzity a inkluzivity hodně, nejsme však sami. Také v rámci IT a v komunitách kolem otevřeného softwaru se tomu věnuje pozornost. Máme před sebou ještě dalekou cestu, ale jsem ráda, že mohu být její součástí. Více o konkrétních aktivitách Red Hat a celý rozhovor najdete v anglickém jazyce na našem webu.

Technologická agentura ČR se chopila tématu podpory vědkyň a genderové rovnosti. Od ledna tohoto roku uspořádala už tři akce: Setkání žen z výzkumu a podnikání, seminář s podtitulem Co brání ženám ve výzkumné a řídící činnosti a seminář Gender v inovacích – inovace v klastrech. Hned na své hlavní webové stránce odkazuje na téma Gender a partnerství žen ve výzkumu a podnikání. Na stránce jsou k dispozici prezentace ze

zmíněných seminářů a informace o síti žen ve výzkumu a podnikání a jejích členkách. Ve spolupráci s NKC – ženy a věda nyní připravuje projekt, jehož cílem je podpora genderové rovnosti ve fungování agentury a ve výzkumu. Svoje postřehy ze dvou prvních seminářů sdílejí Marcela Linková a Hana Víznerová.

TA ČR se vydává na průzkum tématu genderové rovnosti ve výzkumu Marcela Linková

Ve středu 21. 1. 2015 zažila Technologická agentura ČR premiéru, když proběhlo první setkání zaměřené na Ženy ve výzkumu a podnikání, na které předsedkyně Rut Bízková pozvala význačné představitelky akademické a podnikatelské sféry. V rámci programu promluvily senátorka prof. Eva Syková, laureátka Ceny Milady Paulové za rok 2014 prof. Alena Kohoutková, ekonomka a prorektorka UJEP prof. Jiřina Jílková, matematička, bývalá poslankyně a zakladatelka technologického parku Nupharo RNDr. Jana Ryšlinková, senior ředitelka Engineeringu a ICT v Meopta – Optika Ing. Silvie Skyvová a

čestná prezidentka Moravské asociace podnikatelek a manažerek Ing. Olga Girstlová. Mezi účastnicemi byla i členka předsednictva GA ČR prof. Stanislava Hronová, bývalá ministryně školství PhDr. Miroslava Kopicová a dalších zhruba 60 žen. Všechny řečnice se shodly na důležitosti síťování a vzájemné podpory mezi ženami. Sítě a pracovní vztahy mezi ženami nejsou důležité pouze z hlediska profesního rozvoje jednotlivých vědkyň a inovátorek, ale i z hlediska zvyšování konkurenceschopnosti a proměny pracovní kultury obecně. Ženy by proto měly být zastoupeny v grémiích a měly by se stýkat s důležitými lidmi v pozicích, kde se dělají zásadní rozhodnutí. Pouze tak se pohled, názory a potřeby žen budou promítat do systémových opatření a politik. Zároveň bylo ale zmíněno, že účast žen ve vedoucích a rozhodovacích pozicích může být ohrožena tím, že někteří muži mají velice tvrdý, nepřátelský způsob komunikace, který ženy ne vždy zvládnou. Dle Ryšlinkové jsou ženy jiné, mají jiné vychování, ale to neznamená, že mají menší schopnosti. Řečnice se též shodly, že pro ženy je při vstupu do vedoucích a rozhodovacích pozic nevýhodou, že panují sexistické postoje, kdy muži vnímají ženy jako slabší a celková kultura je k ženám méně přátelská ve srovnání s jinými evropskými zeměmi. Zároveň jsou ale patrné generační rozdíly mezi muži, kterým je dnes padesát, šedesát, a mladší generací. Prof. Jílková uvedla, že během socialismu

TECHNOLOGICKÁ AGENTURA ČR VĚDKYNÍM A PODNIKATELKÁM

BŘEZEN 2015 6

byla genderová nerovnost skrytě pěstována, fungovalo skryté klima diskriminace, a to po roce 1989 nezmizelo. Dochází tak k „malým zraněním“, která jsou „v rámci zákona“, ale mají, když se sečtou, obrovský dopad na profesní uplatnění žen. Ing. Skyvová hovořila o tom, že po svém jmenování senior ředitelkou engineeringu musela jako mladá blondýna překonávat nedůvěru kolegů. „U těch starších to trvalo déle.“ Podle ní by se ženy ale neměly nechat odradit, neměly by se bát a měly by jít dál. Když jsou schopné, muži je nakonec přijmou. Dalším bodem, na kterém panovala shoda, byla podpora dívek a mladých žen, které často od výzkumu odvracejí stereotypy a nedostatek podpory v rodině. V tomto ohledu hrají klíčovou roli ženy, které jsou v ČR nadále primárně odpovědné za výchovu malých dětí. Každý, bez ohledu na pohlaví, by dle pozvaných řečnic měl mít možnost rozvíjet své schopnosti, to, co umí, a to, na co má. Musí přestat to, že dívkám budeme říkat: „Ty to ani nezkoušej.“ Co brání ženám ve výzkumné a řídící činnosti? Hana Víznerová

Dne 11. 2. 2015 proběhl druhý seminář pořádaný TA ČR z cyklu „Ženy ve výzkumu a podnikání“. V úvodním slovu Rút Bízková, předsedkyně TA ČR, opět zdůraznila význam neformálního setkávání žen a jejich vzájemné podpory a zopakovala, že řešení, jak změnit situaci, máme a je jednoduché: je nutné pouze mít vůli a chtít věci zlepšovat. K tomu se TA ČR prostřednictvím své předsedkyně otevřeně hlásí. Na semináři zazněly příspěvky zaměřené na osobní zkušenosti vědkyň s překonáváním překážek ve vědecké profesi, spojené mj. s tím, jak jsou nastavena institucionální pravidla, pracovní podmínky ve

vědeckém prostředí (například problematické možnosti práce z domova) a s přetrváváním genderových stereotypů a očekáváním naplňování tradičních genderových rolí v české společnosti a potažmo i v akademickém prostředí. Navázaly příspěvky expertů a expertek, které se výzkumně a/nebo prakticky věnují podpoře genderové rovnosti ve vědě. Celou zprávu z akce a prezentace vystupujících si můžete přečíst na webu TA ČR. Zdroj foto. Hana Tenglerová Prof. Darja Kubečková působí na Fakultě stavební, Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, kde se zabývá aplikovaným výzkumem v oblasti stavebně fyzikální koncepce architektonických a konstrukčních návrhů budov a řešením problematiky industriálních sídel, technickou koncepcí budov počínaje, jejich konverzí a udržitelností konče. Zaměřuje se především na montované technologie, panelovou výstavbu a kompozitní systémy. V současnosti působí také jako prorektorka pro rozvoj a investiční výstavbu. „V osobnostním rozvoji každého úspěšného člověka je vždy důležité mít pod kým vyrůstat, mít svůj vzor, a takový jsme v prof. Kubečkové vždy nalezli. Byla a je pro nás mimořádnou oporou při nelehkých úkolech a situacích,“ stojí v nominačním dopise signovaným jejími osmnácti (bývalými) studentkami a studenty.

CENA MILADY PAULOVÉ PŘEDSTAVUJE: PROF. ING. DARJU KUBEČKOVOU, PH.D.

BŘEZEN 2015 7

Co vás na práci na univerzitě nejvíc baví, paní profesorko? Stavařina… je to můj koníček. Práce je to hodně různorodá a tvůrčí. Ledasco se navíc podaří zrealizovat nebo uvést do praxe. V té technice to přece jen není pouze o těch článcích, byť jsou samozřejmě potřebné, ale také o konkrétním použití znalostí v praxi. Jsem například soudní znalkyní v oborech stavebnictví a projektování, jsem autorizovaná inženýrka, vypracovávám posudky, spolupracuji s firmami i státní správou. Zaměřuji se na panelovou bytovou výstavbu a na zkoumání vad a poruch, které vyplývají z projektové dokumentace. Většinu vad lze lehce odstranit, ale pak jsou i vady, které ohrožují lidské životy. I takové jsem řešila, a není to zrovna příjemné. Vždy je potřeba zjistit, kde ta vada vznikla, čím je způsobená. Musíte si vzít spoustu projektových materiálů, dokumentace a normy, prohlédnout si danou stavbu, nafotit ji a nechat udělat diagnostiku. Z velké části je to také badatelská práce v terénu. Jak vypadá váš pracovní den? Jsem ve funkci prorektorky pro rozvoj a investiční výstavbu a ta funkce nutně vyžaduje své. Teď se plánuje velká rekonstrukce Ekonomické fakulty, v současnosti se rekonstruuje Fakulta bezpečnostního inženýrství. Na jaře se otevřela nová budova Fakulty elektrotechniky a informatiky. V srpnu zahájilo činnost nové centrum excelence IT4Innovations, národní superpočítačové centrum. Další projekty se na univerzitě připravují. Dál ale učím a vedu své doktorandy. A po večerech, o sobotách a nedělích dělám expertní činnost, je také čas a klid na vědecké bádání. A pořád mě to baví.

O čem aktuálně píšete? Spolu se studenty se v současné době zabývám problematikou zateplovacích systémů na fasádách domů a jejich biotickým napadením. Panelová výstavba v Ostravě a v ostravsko-karvinském regionu je v podstatě jedna z největších v celé České republice, je to industriální prostředí s vysokou mírou znečištění ovzduší. My sledujeme, jak dalece znečištěné ovzduší přispívá k rozsáhlejšímu výskytu biodegrací panelových bytových domů, které jsou opatřeny kontaktními zateplovacími systémy. Jaký je váš názor na vývoj Ostravy z hlediska vaší profese? Já naše stavaře obdivuji a velmi si jich vážím, vážím si i firem, které tady působí a které dnes dokáží realizovat stavební díla. Situace ve stavebnictví je těžká obecně, a je těžká i v Ostravě. Přesto tady vznikají krásné bytové domy nebo díla jako náš nový univerzitní areál. Postavila se ale také například Karolina, to je velké nákupní centrum, a já osobně k této stavbě mám výhrady. Je to město ve městě, a čas ukáže, jak nákupní centrum obstojí. Ostrava je jiná než řada historických měst; některé objekty s památkovou hodnotou vzaly za své už před rokem 1989.

Budovy, které tu máme, potřebujeme zachovat nebo revitalizovat tak, aby znovu sloužily lidem, ne je bourat, jak teď hrozí například bývalému obchodnímu domu Ostravica. O čem je podle vás stavební inženýrství? Stavební inženýrství bylo, je a bude, protože člověk potřebuje někde bydlet, potřebuje mít nějaké zázemí. Je o krásné konstrukční, tvůrčí práci. Kdybych měla někoho motivovat ke studiu, řekla bych, že stavebnictví umožní realizovat vaše myšlenky a sny. Ale zdůraznila bych, že to není jen o návrhu a architektuře, ale i o té odpovědnosti. Stavba musí dodržovat všechny předpisy a respektovat všechno, co se ve škole naučíte. Velmi důležitá je bezpečnost. Jedna stránka stavebního inženýrství je tedy ta vzletná, kreativní, druhá je o odpovědnosti a bezpečnosti. Celý rozhovor najdete na stránkách NKC – ženy a věda.

BŘEZEN 2015 8

Hana Víznerová

Plány genderové rovnosti

Plán genderové rovnosti je nejen užitečný a praktický nástroj, který je základem pro úspěšnou realizaci aktivit a opatření v rámci instituce, ale také explicitním politickým vyjádřením podpory prosazování genderové rovnosti, ke které se instituce hlásí v závazných strategických dokumentech.

V mnoha evropských zemích, včetně našich nejbližších sousedů, zákon přímo ukládá výzkumným a vysokoškolským institucím povinnost přijímat a naplňovat plány genderové rovnosti, přičemž počet zemí, ve kterých instituce, ať již povinně či z vlastní iniciativy s plány genderové rovnosti pracují, narůstá (z 12 v roce 2008 na 15 v roce 2014). Zda má instituce vypracovaný plán genderové rovnosti

je v řadě zemí i rozhodujícím kritériem v grantových soutěžích (např. Research-Oriented Standards on Gender Equality Německé grantové agentury (DFG), ale také v Rakousku, Norsku, Finsku či Velké Británii).8

V české legislativě zatím zákonná povinnost neexistuje, podpora genderové rovnosti v institucích není ani součástí grantových pravidel.9 Iniciativa tak závisí na rozhodnutí samotných výzkumných organizací či vysokých škol. Pionýry v tomto smyslu jsou VŠCHT Praha a ústav Akademie věd CzechGlobe v Brně,10 které od roku 2014 realizují projekty kulturní a institucionální změny. Další instituce se mohou přidat a aktuálně žádat o podporu na implementaci plánu genderové rovnosti v programu Horizont 2020.11

Základem pro vypracování plánu je diagnóza situace v instituci (tzv. genderový audit). Pro jeho úspěšnou implementaci a udržitelnost je nezbytná podpora vedení a jeho srozumění s reálnými úkoly, které z prosazování genderové rovnosti vyplývají. Významnou součástí přípravy plánu je i stanovení kompetentních orgánů a osob, které za jednotlivé oblasti budou zodpovědné. Podrobněji zde. Sestavení plánu závisí na potřebách každé instituce, pro dosažení skutečných systémových změn by ale měl vždy obsahovat aktivity ve třech následujících oblastech:

1. profesní uplatnění a kariérní rozvoj žen a začínajících vědců a vědkyň

2. podpora vyrovnaného zastoupení žen a mužů ve vedoucích a rozhodovacích pozicích

3. integrace genderové dimenze do výzkumné činnosti a kurikula

Tipy Než začnete, ujasněte si, kdo bude v instituci odpovědný za přípravu a realizaci plánu

genderové rovnosti a kdo bude součástí tzv. implementačního týmu. Zvažte, na jaké pozici by taková osoba měla být, aby měla dostatečnou autoritu a pravomoci

vyjednávat s nejvyšším vedením a rozhodovacími orgány o institucionálních změnách, měla přístup k důležitým interním dokumentům a možnost účastnit se důležitých jednání.

Praxe ukazuje, že pro úspěšnou realizaci plánovaných akcí, vyjednávání či motivování dalších kolegů a kolegyň v instituci je nutná interní genderová expertíza a kompetence.

Až začnete, nezapomínejte na pravidelný monitoring a vyhodnocování jednotlivých aktivit plánu. K tomu vám pomůže, když jeho součástí bude i detailní časový harmonogram (rozpracování ročního plánu na kratší úseky), průběžné výstupy a cíle a kvalitativní a kvantitativní indikátory.

8 Podrobněji ve zprávě Gender Equality Policies in Public Research. 9 K současné situaci a návrhům a doporučením (například jak integrovat podporu genderové rovnosti na institucích do vysokoškolského zákona) ve studii NKC. 10 Na jaké aktivity se zaměřuje plán genderové rovnosti (či tzv. transformační plán) na VŠCHT najdete zde, zde nebo v našem newsletteru a článku v časopisu ECHO. 11 Celkem devět milónů euro bude v letech 2014 a 2015 rozděleno v rámci pracovního programu „Science with and for Society“ a hlavního pilíře Horizontu 2020 Sociální výzvy na projekty, které podpoří zavádění systémových institucionálních změn a implementace genderových akčních plánů ve výzkumných organizacích. Více informací zde.

ZMĚNA NA POKRAČOVÁNÍ: SERIÁL O KULTURNÍ A INSTITUCIONÁLNÍ ZMĚNĚ PRO GENDEROVOU ROVNOST

BŘEZEN 2015 9

Pro inspiraci Podívejte se na plány genderové rovnosti zahraničních univerzit či výzkumných institucí.

Příklady najdete zde. Zajímavým zdrojem pro inspiraci v rozhodování, jaké aktivity, opatření a nástroje u vás

v instituci zvolíte, je publikace Guidelines for gender equality programmes in science či zpráva Evropského svazu výzkumných univerzit (LERU).

NKC - ženy a věda nabízí asistenci institucím a konzultace při přípravě plánů genderové rovnosti. Svoji expertízu v této oblasti můžete sami rozvíjet na vzdělávacích aktivitách Pracovní skupiny pro změnu Klubu NKC. Pokud ještě nejste členy/členkami, registrujte se zde.

Pilotní kolo mentoringu pro začínající vědkyně a vědce zahájeno Martina Fucimanová V prvním březnovém týdnu se konaly úvodní workshopy našeho Mentoringového programu pro začínající vědkyně a vědce. Programu se účastní celkem 62 začínajících vědkyň a vědců (post/doktorandek a post/doktorandů) z vysokých škol a veřejných výzkumných institucí z celé ČR z různých oborů. Poměr mezi sociálněvědními a humanitními obory na jedné straně a přírodovědnými a technickými obory na straně druhé je téměř vyrovnaný.

Cílem úvodních workshopů bylo vypracování individuálního mentoringového plánu na rok 2015. Každý si vytyčil vlastní cíl, kterého chce v programu dosáhnout, a ujasnil si charakteristiky ideální/ho potenciální/ho mentorky či mentora. Jak se v průběhu týdne ukázalo, neméně důležitým výstupem bylo vzájemné seznámení mentees v rámci workshopových skupin a sdílení zkušeností, rad a nápadů, ale i obav a problémů. Zjištění, že se ostatní potýkají s podobnými potížemi, bylo pro mnohé úlevou

samo o sobě. Zároveň se vytvořily svépomocné skupiny, které se budou scházet například nad metodologickými otázkami. Nyní mají mentees před sebou úkol nejdůležitější: oslovit mentorku či mentora a vysvětlit jí/mu, proč by s ní/m chtěli spolupracovat. Možná se někdo ozve právě vám. Pilotní kolo poběží až do prosince 2015. Během roku budou probíhat workshopy pro mentees, zaměřené na rozvoj „měkkých“ dovedností, například kurzy time managementu, komunikačních dovedností, slaďování práce, rodinného a soukromého života či kurzy odborného psaní. Našim mentees přejeme co nejúspěšnější a nejpříjemnější spolupráci s mentorkami a mentory i ostatními mentees a budeme se těšit, až se s vámi podělíme o výstupy závěrečných evaluací na konci roku. Oslavy Mezinárodního dne žen a Měsíce historie žen Hana Tenglerová

NKC – ženy a věda se k oslavám MDŽ v Praze připojilo účastí na happeningu o ženách v rozhodovacích orgánech (od 1:59) a v Brně diskusí o sexistickém PR univerzit (reportáž níže). Že se Mezinárodní den žen a další významné akce připomínající úsilí a výsledky práce žen těší velké vážnosti, i když především zahraničních osobností, potvrzují akce, kterých se členky NKC – ženy a věda měly možnost účastnit.

9. března 2015 slavil Mezinárodní den žen Direktorát pro vědu a výzkum Evropské komise. Marcela Linková se na pozvání komisaře Carlose Moedase zúčastnila pracovního oběda Women in Science, Research and Innovation. "You can count on me. This Commissioner is someone who really cares about gender equality", vyjádřil se Moedas při této příležitosti. Týž den večer promluvila Marcela

STALO SE…

BŘEZEN 2015 10

Linková na slavnostní recepci na francouzské ambasádě za účasti velvyslance Jean-Pierra Asvazadouriana a ministra pro lidská práva a rovné příležitosti Jiřího Dienstbiera. 16. března se pak členky NKC – ženy a věda zúčastnily slavností večeře na Velvyslanectví Spojených států amerických v Praze na počest Měsíce ženské historie. Setkání se konkrétně věnovalo tématu žen ve vědě a technologiích. Akce se uskutečnila za účasti velvyslance Andrew Schapira a jeho choti, iniciátorky setkání, technoložky a počítačové vědkyně, Tamary Newberger.

Sexismus v propagaci vysokých škol, aneb proč by Vlček nemohl být žena Simona Pecková V posledních letech můžeme pozorovat čím dál promyšlenější komunikační a propagační strategie vysokých škol a veřejných univerzit. Zejména díky dotacím na popularizaci vědy jsou rozpočty marketingových oddělení větší, než kdy bývaly. Jejich zaměstnanci a zaměstnankyně proto začínají přemýšlet v intencích nejnovějších komunikačních trendů podle vzoru komerčního sektoru, který byl v tomto směru vždy dosti napřed. Univerzity si nechávají u dálnic vyvěšovat plakáty, plní reklamní plochy v pražském metru, tvoří weby určené speciálně uchazečům pro ten daný konkrétní rok a natáčejí videospoty s profesionálními agenturami a placenými herci. Jejich komunikační strategie, které se dříve omezovaly na expozice na vysokoškolských veletrzích a „letákovací“ akce před středními školami, jsou nyní masivnější a viditelné námi všemi. S jejich rostoucím počtem však můžeme sledovat i přešlapy.

Když na jaře roku 2014 spustila jedna klenotnická firma outdoorovou kampaň s poloodhalenou Simonou Krainovou, zaregistroval ji snad každý. Jaké byly reakce? Uvědoměle ji někdo nominoval do soutěže Sexistické prasátečko, nicméně větší debatu kampaň nevyvolala. Agentura, která kampaň realizovala, si na svůj blog napsala: „Cílovka na dráždivý vizuál reaguje jedna báseň, prodeje stoupají, a to je nejlepší odměna za naši několikaměsíční práci.“ Česká republika má očividně problém. Je jím sexismus v reklamě, který je zde oproti západním státům téměř neřešený. Jedná se přitom o diskriminaci na

základě pohlaví, která skrze genderové stereotypy upevňuje nerovné postavení žen a mužů. Problém se navíc násobí tehdy, je-li taková reklama využívána v sektoru financovaném z veřejných prostředků. Což nás vede zpět k univerzitám – k uvědomělým a společensky odpovědným institucím. Jaké reakce vyvolal sexistický náborový spot Vlk z VUT na podzim 2014? Rozhodně nechceme tvrdit, že žádné. Nevyvolal však reakce od těch, od kterých bychom je očekávaly. Sexismu v propagaci vysokých škol se proto NKC – ženy a věda rozhodlo věnovat u příležitosti oslav Mezinárodního dne žen. S genderovými studii FSS MU jsme uspořádaly veřejnou debatu, kterou moderovala socioložka Kateřina Lišková. Debatovat přišly Pavla Ondrušková (Odbor marketingu a vnějších vztahů VUT), Petra Havlíková (Nesehnutí), Linda Machová (Miss Academia) a Lucie Jarkovská (Katedra sociologie FSS MU). Do diskuze byli původně pozvání i muži, zástupci vedení jedné nejmenované univerzity, ti ale pozvání nepřijali. Celou reportáž z akce najdete na našem webu.

BŘEZEN 2015 11

Pamětní stipendium Martiny Roeselové Vědci a vědkyně z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR založili k uctění památky nedávno zesnulé RNDr. Martiny Roeselové, Ph.D. stipendium pro doktoran(k)y a postdoktorand(k)y, kteří zároveň pečují o malé dítě. V současnosti fond uvítá příspěvky od dárkyň a dárců. Cílem organizátorů a organizátorek je každý rok udělit roční stipendium ve výši 5 000 USD studující/mu - či začínající/mu vědci/vědkyni - rodiči z české univerzity, nebo veřejné výzkumné instituce, které by pokrylo služby péče o dítě/děti (např. zaplacení hlídání). 100 % částky z darů bude využito na stipendium. Podrobnosti zde.

JAKÝKOLI PŘÍSPĚVEK JE VÍTÁN!

S Martinou Roeselovou jsme výzkumně spolupracovaly, vážily jsme si jí jako výzkumnice a člověka, jsme za tuto iniciativu rády a přejeme jí mnoho zdaru. Rozhovor s Martinou Roeselovou, který nám poskytla v rámci projektu Vědci a vědkyně v pohybu si můžete přečíst zde.

Workshop Susan Madsen: Propast mezi ženským a mužským sebevědomím Ženy a dívky mnohem více než muži bojují se svým sebevědomím. Proč tomu tak je? Proč je vlastně sebevědomí v našich životech tak důležité? Co udělat proto, abychom pomohli dívkám a ženám, či sami sobě, v rozvoji a udržení si vlastního sebevědomí? Jak jej posílit ve všech oblastech našich životů? Zveme vás na workshop světově uznávané expertky na leadership doktorky Susan R.

Madsen, který povede 8. 4. 2015 od 17:30 na Akademii věd ČR, Národní 1009/3, 117 20 Praha 1, sál 205. Vstup je volný. Workshop proběhne v angličtině. Medailonek přednášející si můžete přečíst na našem webu. REGISTRUJTE SE prosím zde. NKC – ženy a věda na AFO 2015

Sekce Ženy ve vědě bude na výročním 50. festivalu populárně - vědeckých filmů větší a rozmanitější než kdy dříve. Chystáme několik témat, která budeme na AFO prezentovat, těšit se můžete např. na panelovou diskuzi nebo komentář vybraného filmu genderovou optikou. Akce se uskuteční 14. - 19. 4. 2015. Podrobnosti najdete na našich webových stránkách.

AKTUALITY

NEWSLETTER BŘEZEN 2015 Měsíčník newsLetter vydává Národní kontaktní centrum – ženy a věda IV., projekt Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., financovaný v rámci programu EUPRO MŠMT (kód LE 12003). ISSN 1801–7339 Adresa redakce Jilská 1, Praha 1 110 00 Redakce Kateřina Cidlinská, Martina Fucimanová, Marcela Linková, Blanka Nyklová, Alena Ortenová, Simona Pecková, Hana Tenglerová, Hana Víznerová, Marta Vohlídalová, Dana Vráblíková Příspěvky a reakce můžete zasílat na newsNKC@soc.cas.cz. K odběru newsletteru se lze přihlásit na webových stránkách www.zenyaveda.cz