odstraňování bariér - euroskop.cz fileodstraňování bariér k onkurenceschopnosti eu a Čr...
TRANSCRIPT
Odstraňování bariér
konkurenceschopnostiE
U a
ČR
Praha, Poslanecká sněmovna Parlam
enu ČR
30. října 2008
Projekt Odstraňování bariér konkurenceschopnosti E
U a
ČR
je podpořen odborem
informování o
evropských záležitostech Úřadu vlády Č
eské republiky.
Záštitu převzal
Předseda Poslanecké sněmovny Parlam
entu ČR
Ing. Miloslav V
lček
OD
STR
AŇ
OV
ÁN
ÍB
AR
IÉR
KO
NK
UR
EN
CE
SC
HO
PN
OS
TI
EU
AČ
R
Odstraňování bariér
konkurenceschopnosti E
U a Č
R
Záznam
příspěvků přednesených na konferencipořádané
v Poslanecké sněmovně PČ
R, dne 30. října 2008
Vzdělávacím
střediskem na podporu dem
okracie
Vytiskla tiskárna
SV, spol. s r. o., N
a Louži 2a, Praha 10
Praha 2008
Vzdělávací středisko na podporu dem
okracieJečná 2
120 00 Praha 2tel. 257 311 489
ISBN
978-80-904281-0-2
OB
SAH
I. BL
OK
Situace v
globálním, celosvětovém
, ekonomickém
prostředí, jeho vliv nanárodní státy, nadnárodní uskupení, případně na regiony a
hledání cestk
posilování konkurenceschopnosti. Definování potřeb pro evropskou
konkurenceschopnost, definování
nepřípustných způsobů
kposilování
konkurenceschopnosti EU
.
Srovnání EU
aU
S konkurenceschopnosti, ukazatelů, bariér, kladů,otevřenosti.
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7
II. BL
OK
Cesty
kposilování
konkurenceschopnosti a
jejich pozice
vsoutěži
om
aximálnípřitažlivost pro zahraniční investory, vstřícnost vůči podnikům
vdaných státech, m
íra avliv na efekt a
růst hospodářství. Balancování
apřebírání, či ponechávání, zodpovědnosti m
ezi státy, státními uskupením
ia
nadnárodními podnikatelským
i ainvestorským
i celky.
Soutěž států nebo podniků? Konkurenceschopnost podniků s
/ bezúčasti států?
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .55
III. BL
OK
Národní program
reforem a
jeho naplňování prostřednictvím základního
požadavku EU
na zvyšování konkurenceschopnosti vglobálním
světě.D
iskuse nad cestami E
U a
ČR
kodstraňování bariér konkurenceschopnosti,
potencionální úskalí apřípadné vytváření nežádoucích adm
inistrativníchopatření či nároků.
Konkurenceschopnost – průnik souboru faktorů, politik a
institucí, kteréurčují úroveň a
vývoj produktivity aekonom
ický růst země.
Úskalí, stav, m
ožnosti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .93
I. BL
OK
Situace vglobálním
, celosvětovém,
ekonomickém
prostředí, jeho vliv na národní státy, nadnárodní uskupení,případně na regiony a
hledání cestk
posilování konkurenceschopnosti. D
efinování potřeb pro evropskou konkurenceschopnost, definování
nepřípustných způsobů kposilování
konkurenceschopnosti EU
.
Srovnání EU
aU
S konkurenceschopnosti, ukazatelů,
bariér, kladů, otevřenosti.
Přepis příspěvkůpřednesených na konferenci
konanév
Poslanecké sněmovně Parlam
entu ČR
Praha, 30. října 2008
Moderátor
Hynek O
polecký,V
zdělávací středisko na podporu demokracie
OD
STR
AŇ
OV
ÁN
ÍB
AR
IÉR
KO
NK
UR
EN
CE
SC
HO
PN
OS
TIE
U A
ČR
PR
OG
RA
M K
ON
FE
RE
NC
E
UV
ÍTÁ
NÍ
ÚČ
AST
NÍK
Ů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11
Hynek O
polecký– V
zdělávací středisko na podporu demokracie
ÚV
OD
NÍ
SLO
VO
Aktivity Ú
řadu vlády v
souvislosti sčeským
předsednictvím E
U 2009
. . . . . . . . . . . . . . . . . .13
Lucie L
oskotová – Odbor inform
ování oevropských záležitostech,
Úřad vlády Č
R
I. BLO
KHodnotící kritéria, definování potřeb konkurenceschopnosti
EU
aČ
R . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15E
va Klvačová
– prorektorka pro vědu avýzkum
, N
EW
TO
N C
ollege, a.s.
Konkurenceschopnost U
SA a
jejich vyrovnávání se s
hospodářským vývojem
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .26
Pavel Neum
ann– V
ysoká škola ekonomická, Praha
Konkurenceschopnost U
SA a jejich vyrovnávání se
s hospodářským vývojem
(Kom
parativní analýza) . . . . . . . . . . . . . . . . .30
Pavel Neum
ann– V
ysoká škola ekonomická, Praha
Srovnání konkurenceschopnosti ekonomik E
U a
světa . . . . . . . . . . . . .
40Ingeborg N
ěmcová
– Vysoká škola ekonom
ická, Praha
Vliv evropské integrace na konkurenceschopnost Č
R:
očekávání askutečnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
46Jiří M
alý– N
EW
TO
N C
ollege, a.s.
OD
STR
AŇ
OV
ÁN
ÍB
AR
IÉR
KO
NK
UR
EN
CE
SC
HO
PN
OS
TIE
U A
ČR
Uvítání účastníků
Hynek O
poleckýV
ážené dámy, vážení páni. V
ítám vás na naší dnešní konferenci, nad níž převzal
záštitu předseda Poslanecké sněmovny Parlam
entu ČR
, pan Miloslav V
lček. Přeji vám
dobrý den apříjem
ný poslech. Jmenuji se H
ynek Opolecký a
jsem výkon-
ným předsedou V
zdělávacího střediska na podporu demokracie, které je realizátorem
projektu. Budu vás provázet dnešním
programem
. Úvodem
mi dovolte poděkovat
všem řečníkům
, kteří přijali naše pozvání do panelů jednotlivých bloků konference,ivám
všem ostatním
účastníkům, kteří jste přijali naše pozvání k
účasti. K
onference je součástí stejnojmenného projektu „O
dstraňování bariér konkurence-schopnosti E
U a
ČR
“, který jsme předložili na základě výzvy Ú
řadu vlády ktém
atuB
ariéry ekonomické a
sociální se zaměřením
na zvyšování konkurenceschopnosti EU
vglobálním
ekonomickém
prostředí.K
romě dnešní konference je součástí projektu inform
ační materiál, který m
á funk-ci vstupního m
ateriálu kdaném
u tématu. Tento m
ateriál má název D
omnělé a
skuteč-né bariéry konkurenceschopnosti E
U a
ČR
avznikl za spolupráce autorského tým
upaní E
vy Klvačové a
pana Jiřího Malého. V
průvodní publikaci, kterou máte všichni
kdispozici, se autoři zam
ýšlejí nad konkurenceschopností ve vztahu knárodním
stá-tům
, její smysluplností a
možnostm
i jejího posilování, případně nad nebezpečím či
úskalími, které doktrína konkurenceschopnosti m
ůže obnášet.D
ále jsme pro vás vytvořili a
dali vám k
dispozici podkladové materiály, které dopl-
ňují pohled na otázky spojené skonkurenceschopností ichápání bariér ekonom
ických,sociálních, ale inárodních.
Další součástí projektu bude Sborník z
konference, který bude souborem příspěvků
adiskuse, případně doplněný částm
i prezentací řečníků. Všem
účastníkům sborník po
dohotovení zašleme.
Veškeré inform
ace oprojektu naleznete na inform
ačním portálu w
ww
.pcfpd.cz/konkurenceschopnost, jenž je také součástí projektu. Stejně jako inform
ační materiál, tak
iprezentace asborník z
konference zde budou pro zájemce ke stažení.
Realizaci projektu nám
umožnila také odborná a
finanční podpora vysoké školyN
EW
TO
N C
ollege, a.s., jejíž prorektorkou je zde přítomná paní doc. E
va Klvačová.
Vneposlední řadě patří dík podpoře O
dboru informování o
evropských záležitos-tech Ú
řadu vlády České republiky, bez níž by projekt nevznikl.
Oúvodní slovo bych požádal zástupkyni právě tohoto odboru, paní L
ucii Losko-
tovou.
I. BLO
K
11
Motto:
Řekn
ěme si ko
nečn
ě pravd
u.
Mlu
vit o ko
nku
rencesch
op
no
stin
a úrovn
i náro
dn
ích eko
no
mik je n
esmysl.
Po
sedlo
st kon
kuren
cescho
pn
ostí
je špatn
á i neb
ezpečn
á zároveň.
Paul K
rugman
AK
TIV
ITY
ÚŘ
AD
U V
LÁ
DY
VSO
UV
ISLO
STI
SČ
ESK
ÝM
PŘ
ED
SED
NIC
TV
ÍM E
U 2009
Lucie L
oskotováD
obrý den, jsem ráda, že vás m
ohu přivítat jménem
svým i
jménem
odboru infor-m
ování oevropských záležitostech Ú
řadu vlády (OE
Z), který projekt podpořil v
rámci
grantového řízení vroce 2008. O
dbor je součástí útvaru místopředsedy vlády, pana
Alexandra V
ondry, který má na starosti přípravu českého předsednictví E
U 2009.
Odbor se obecně věnuje zlepšování systém
u informování o
evropských záležitostech,rozvoji efektivní sítě inform
ačních center, vydávání informačních m
ateriálů asam
o-zřejm
ě prioritě současné doby, kterou je příprava na české předsednictví Evropské unie
2009.D
ovolím si vás v
krátkosti seznámit s
komunikačním
i nástroji našeho odboru, kte-rým
i se snažíme oslovit široké spektrum
zájemců o
evropskou problematiku.
Eurocentra
působí ve všech krajských městech. Pracovníci E
urocenter jsou připra-vení inform
ovat či odpovídat na dotazy elektronické, osobní, případně telefonické. Lze
vnich využít odborné knihovny s
řadou publikací iinform
ačních materiálů, vyhledat
potřebné informace na počítačích, které jsou také k
dispozici veřejnosti. VE
urocent-rech se konají četné sem
ináře, besedy, přednášky pro různé zájmové skupiny, studen-
ty, uchazeče ovyužití evropských fondů apod. Příležitostně jsou zde organizovány
výstavy asoutěže.
Eurofon, na jehož telefonní číslo 800 200 200 lze volat zdarm
a zcelého územ
íČ
eské republiky od pondělí do pátku vdobě od 10 do 18 hodin, je hlavním
komuni-
kačním nástrojem
pro telefonické dotazy. Pracovníci Eurofonu odpovídají na otázky
týkající se národních specifik členství ČR
vE
U. Poskytují inform
ace opozici Č
Rv
aktuálních záležitostech evropských politik, základních změnách legislativy v
sou-vislosti s
právem E
U, m
ožnostech podpory zprogram
ů EU
, výsledcích využívánífondů E
U v
ČR
adalší.
Internetový portál Euroskop.cz
je oficiálním vládním
zdrojem inform
ací oE
vrop-ské unii. Z
ákladními principy E
uroskopu jsou jednoduchost auživatelská vstřícnost.
Vzákladním
menu jsou rubriky: E
urocentra, Eurofon, E
uroknihovna spřehledem
pub-likací a
časopisů sevropskou tem
atikou, Kalendář akcí s
avízy na akce stem
atikouE
vropské unie anaše granty s
informacem
i ograntech O
EZ
. Speciální rubrikou jem
onitoring evropské legislativy, který analyticky mapuje nejdůležitější legislativní
návrhy vE
U od jejich vzniku až po im
plementaci v
českém právu. Součástí m
onito-ringu jsou iveřejné konzultace, zelené a
bílé knihy. C
ílem grantového řízeníje podporovat kvalitní projekty, které zvyšují inform
ova-nost veřejnosti o
EU
apodněcují celospolečenskou debatu o
významných aspektech
ÚV
OD
NÍ
SLO
VO
13
HO
DN
OT
ÍCÍ K
RIT
ÉR
IA,
DE
FIN
OV
ÁN
Í PO
TŘ
EB
KO
NK
UR
EN
CE
SCH
OP
NO
STI
EU
AČ
R
Eva K
lvačová D
obrý den vážení přítomní. D
ovolím si zahájit své vystoupení citátem
Paula Krug-
mana, který je m
ottem úvodu m
é prezentace: „Řekněm
e si konečně pravdu. Mluvit
okonkurenceschopnosti na úrovni národních ekonom
ik je nesmysl. Posedlost konku-
renceschopností je špatná inebezpečná zároveň.“ 80. léta 20. století se stala počátkem
přenášení pojmu konkurenceschopnost z
pod-nikové úrovně na úroveň národních ekonom
ik. Jedním z
prvních, kdo se začal na tétoúrovni konkurenceschopností zabývat, byly Spojené státy am
erické. Jejich analytickéstudie dokazující, že U
SA ztrácí konkurenceschopnost ve vztahu k
Japonsku, volalypo akci. V
znikla Rada pro konkurenceschopnost. N
ěkterá prohlášení různých osob-ností zvyšovala důležitost pojm
u konkurenceschopnost na úrovni států. Např. B
illC
linton vyslovil větu: „Každá zem
ě se podobá velké korporaci soutěžící na globálnímtrhu“. A
nebo následná hodnocení francouzského politika aekonom
a Jacquesa Delorse:
„Příčinou vysoké nezaměstnanosti v
EU
je nízká konkurenceschopnost ve vztahuk
USA
aJaponsku“.
Aprávě srovnávání stavu E
vropy, USA
či ostatních států vedlo Evropskou unii
kprocesu L
isabonské strategie, která si dala jako cíl, že do roku 2010 se Evropa stane
nejkonkurenceschopnějším regionem
světa. Adneska všechny členské zem
ě mají svůj
„lisabonský program“ nebo program
reforem v
duchu Lisabonské strategie. V
ypadá tovelm
i uceleně, tak proč proti tomu vznášet nám
itky. Zem
ě není podnik, jak pravil PaulK
rugman, takže zatím
co na podnikové úrovni existuje dělící čára mezi konkurence-
schopností anekonkurenceschopností, m
tak na úrovni národních států asvětových
regionů tato dělící čára neexistuje, atvrdím
, že veškeré definice konkurenceschopnostistátů a
regionů jsou vágní, jsou nejednoznačné. Takže zpátky kpodniku. K
dy přestávábýt podnik konkurenceschopný? Z
a prvé když není schopen nabídnout na trhu takovézboží, které jsou spotřebitelé ochotni kupovat při dané ceně a
při dané kvalitě, aza
druhé jestliže není schopen plnit své finanční závazky vůči dodavatelům, státu, ban-
kám, zam
ěstnancům a
dalším zainteresovaným
osobám.
Kdy je nekonkurenceschopná národní ekonom
ika? Tady vznikají otázky aproblé-
my. K
dyž se díváte na hodnocení konkurenceschopnosti, tak vám nikdo nedá pořád-
nou odpověď na to, kdy je národní ekonom
ika nekonkurenceschopná. Když roste
pomaleji než jiné ekonom
iky? To je snad nejčastěji používaný argument, ale je ve své
podstatě velmi nesm
yslný, protože ztoho, že některý stát nebo některé seskupení roste
rychleji než ostatní státy, se nedá něco takového jednoznačně vyvozovat. Vždyť za
předpokladu, že mezi různě rychle rostoucím
i ekonomikam
i existuje mezinárodní
I. BLO
K
15
evropské integrace. Grantový systém
je otevřen fyzickým iprávnickým
osobám, pod-
nikatelským subjektům
ineziskovém
u sektoru. Vsoučasné době se prostřednictvím
grantového řízení Odbor inform
ování oevropských záležitostech snaží především
okom
unikaci sčeskou veřejností v
oblasti priorit našeho předsednictví EU
. Dnešní
konference je tedy vítaným příspěvkem
do diskuse na jedno zprioritních tém
at před-sednictví, jím
ž je odstraňování překážek na vnitřním trhu a
posilování konkurence-schopnosti v
rámci E
U.
Přeji vám také příjem
ný poslech, plný informací iplodné vým
ěny názorů.
ÚV
OD
NÍ
SLO
VO
14
světa se obvykle dokáží postarat opřitažlivost, ale současně také o
růst životní úrovněsvých občanů, o
zachování sociálního konsenzu ao
politickou stabilitu. (obr. 2) Jak jsem
přišla ktom
u, že se jedná opřitažlivost? N
ejlépe myslím
tuto hypotézupotvrzují jednotlivá m
ultikriteriální hodnocení konkurenceschopnosti národních států.Je jich celá řada. N
ejznámější je hodnocení, které je prováděno Světovým
ekonomic-
kým fórem
nebo Mezinárodním
institutem pro rozvoj m
anagementu, ale existuje řada
dalších multikriteriálních hodnocení ať už m
ají slovo konkurenceschopnost vnázvu
nebo ne. (obr. 3) Světová banka hodnotí státy ve svém hodnocení D
oing Business, Fra-
serův Institut
nebo H
eritage Foundation
hodnotí index
ekonomické
svobodya
vposlední době začínají vznikat hodnocení, která takříkajíc přiznávají barvu, takže
hodnocení A. T. K
earney vydává index přitažlivosti zemí z
hlediska delokačních roz-hodnutí – což si m
yslím, že to už je pom
ěrně poctivé – aE
mest and Y
oung vydává pře-hled ekonom
ické evropské přitažlivosti.
EVA
KLV
AČ
OV
Á
17
obchod, že mezi nim
i běhají investice, tak ta země, která m
á nižší ekonomický růst,
může profitovat z
toho, že jiný celek má ekonom
ický růst vyšší. Nicm
éně základníargum
ent je, že nižší ekonomický růst je sym
bolem nekonkurenceschopnosti. Je tedy
národní ekonomika nekonkurenceschopná, když stagnuje nebo klesá H
DP? K
dyžklesá podíl zem
ě na světovém obchodu? K
dyž klesá podíl země na přílivu přím
ýchzahraničních investic nebo až když je nutné vyhlásit státní bankrot? K
dyž kurz měny
podlamuje m
ožnosti exportu? Když roste nezam
ěstnanost rychleji než HD
P? Nebo
když zemi postihne delokace výroby, služeb, výzkum
ných kapacit? Kdy? N
evím.
(obr. 1)N
abídnu vám tři definice konkurenceschopnosti. K
dyž se nad nimi zam
yslíte, takvidíte, že žádnou z
nich nemůžete naplnit a
otestovat. „Konkurenceschopnost je naše
schopnost produkovat zboží aslužby, které jsou schopny projít testem
mezinárodní
konkurence, přičemž se naši občané budou m
oci těšit zrostoucí a
dlouhodobě udrži-telné životní úrovně,“ pravila L
aura Tyson, předsedkyně Rady ekonom
ických poradcůB
illa Clintona. Povšim
něte si, prosím, toho, že to je definice v
kruhu konkurence-schopnost je schopnost projít testem
mezinárodní konkurence. To bych studenty hnala,
kdyby definovali takto. Druhá definice je definicí E
U, je z
Lisabonské strategie z
roku2005: „K
onkurenceschopnost je schopnost země poskytovat svým
občanům vysokou
astále rostoucí životní úroveň a
zaměstnanost všem
, kdo chtějí pracovat.“ Třetí nako-
nec je definice OE
CD
: „Konkurenceschopnost je schopnost korporací odvětví, regio-
nů, národů anadnárodních celků generovat vysokou úroveň příjm
ů zvýrobních fakto-
rů irelativně vysokou úroveň jejich využití na udržitelné úrovni za současného
vystavení mezinárodní konkurenci.“ Z
ase jsme zpátky u
konkurence. Já vám nabídnu
jednu jednodušší, vlastní atakovou, za níž jsem
ochotna se prát, že je to takhle; tatodefinice nahlíží na konkurenceschopnost zem
ě jako na přitažlivost. „Konkurence-
schopnost země je její schopnost být přitažlivá pro zahraniční investory v
souladus
jejich vlastními kritérii.“ Jenom
bych poznamenala, že nejkonkurenceschopnější zem
ě
I. BLO
K
16
Obr. 1 K
dy je n
ekon
kuren
cescho
pn
á náro
dn
í ekon
om
ika?
•K
dyž roste pomaleji než jiné ekonom
iky?
•K
dyž stagnuje, nebo její HD
P klesá?
•K
dyž klesá podíl země na světovém
obchodu?
•K
dyž klesá podíl země na přílivu přím
ých zahraničních investic?
•K
dyž je nutné vyhlásit státní bankrot?
•K
dyž kurz měny podlam
uje možnosti exportu?
•K
dyž roste nezaměstnanost rychleji než H
DP
?
•K
dyž zemi postihne delokace výroby, služeb, výzkum
ných kapacit?
Obr. 2 K
on
kuren
cescho
pn
ost zem
ě jako p
řitažlivost
•K
onku
rence
schopnost ze
mě je
její sch
opnost být p
řitažlivá
pro
zahra
ničn
í investo
ry v soula
du s je
jich vla
stním
i kritérii.
•N
ejko
nku
rence
schopnější ze
mě svě
ta se
souča
sně d
oká
ží posta
rat o
růst živo
tní ú
rovně svých
obča
nů,
zach
ování so
ciáln
ího ko
nse
nsu
a p
oliticko
u sta
bilitu
.
Obr. 3 M
ultikriteriáln
í ho
dn
ocen
í ko
nku
rencesch
op
no
sti náro
dn
ích států
Nejzn
ámější:
•Z
práva
o g
lobáln
í konku
rence
schopnosti
(Svě
tové e
konom
ické fó
rum
)
•R
očenka světové konkurenceschopnosti (Institut pro rozvoj m
anagementu)
•P
odnika
telské
pro
středí (D
oin
g B
usin
ess –
Svě
tová b
anka
)
Řad
a dalších
:
•In
dex e
konom
ické svo
body
(Fra
ser’s In
stitute, H
erita
ge F
oundatio
n)
•In
dex p
řitažlivo
sti zem
í z hle
diska
delo
kačn
ích ro
zhodnu
tí (A
.T.Kearn
ey)
•P
řehle
d evro
pské
přita
žlivosti (E
rnest&
Young)
uvedla jeden, jediný příklad. Po řadu let byly uzprávy o
světové konkurenceschop-nosti vždycky v
čele Spojené státy, ale najednou vjednom
roce 2006 se objevily naprvních pěti m
ístech státy severské, skandinávské země, a
objevily se tam, protože
opravdu nejlépe dokázaly skloubit požadavky investorů ipožadavky vlastního oby-
vatelstva. Akdyž si vezm
ete další ročenku, tak zjistíte, že její výsledky byly přepo-čítány, takže vlastně iv
roce 2006 mizí stopy po tom
, že by někdy včele byly skan-
dinávské země. M
ůžete si to ověřit sami. Ideovým
východiskem m
ultikriteriálních hodno-cení konkurenceschopnosti je sam
ozřejmě neoliberalism
us, minim
ální státní zásahy,m
aximální otevřenost ekonom
iky, ale pragmatickým
východiskem je prospěšnost národ-
ního státu zhlediska uspokojení vlastních potřeb. To lze zase dokázat. Stát by nem
ěl zasa-hovat do ničeho, nem
ěl by poskytovat státní pomoc svým
podnikům, ale jestliže
poskytuje investiční pobídky, tak je to dobře. Dalším
charakteristickým rysem
je to, cojsem
označila jako „jeden model vyhovuje všem
“. To hodnocení vsobě obsahuje pro-
jev neokorporativism
u. Form
álními
hodnotiteli jsou
mezinárodní
organizace, ale
vpodstatě hodnotí podniková sféra, a
tak je to podniková sféra, kdo ukládá státu úkoly.N
ení to obráceně. Otom
, že jsou data nepřesná, zejména ta m
ěkká, otom
, myslím
,není ani potřeba m
luvit. Zajím
avé je, že každou zemi hodnotí jiný tým
expertů apak
se ty výsledky agregují. To by stálo za samostatnou diskusi, jaká je pak celková vypo-
vídací schopnost. V
ýhody anevýhody žebříčků konkurenceschopnosti: řekla bych, že co m
á výho-dy pro jedny, m
á nevýhody pro druhé (obr. 5). Tři základní body: 1. žebříčky jsou
snadno pochopitelné auchopitelné pro politiky, pro m
édia, pro laickou veřejnost,tedy pro všechny, kdo se v
daném problém
u nevyznají. Každý z
nich, ať už politik,nebo nepříliš vzdělaný žurnalista, pozná, že lepší je být na prvním
místě než na m
ístě131. To je strašně jednoduché – a
tak může být napsán článek, že Č
eská republika seobjevila na tom
to místě, že m
á nějakou konkurenční výhodu ajinou konkurenční
nevýhodu aže je zapotřebí tuto bariéru konkurenceschopnosti co nejdříve zlikvido-
vat. 2. Druhá charakteristická vlastnost – z
té první vyplývající – je vtom
, že sevytváří autom
atický tlak na reformní opatření. Jak to, že je Č
eská republika co dohodnocení investičních pobídek druhá, proč není první? Jak to, že české soudy jsouhodnoceny um
ístěním třeba na 35. m
ístě, když soudy vE
stonsku jsou hodnoceny na
EVA
KLV
AČ
OV
Á
19
Zkusm
e se podívat na charakteristické rysy multikriteriálních hodnocení konkuren-
ceschopnosti (obr. 4). Najdem
e vnich rozsáhlý počet indikátorů, rozsáhlý počet sle-
dovaných zemí, například hodnocení, které dělá Světové ekonom
ické fórum, a
každo-ročně roste počet sledovaných zem
í akaždoročně roste počet sledovaných indikátorů.
Tuším
, že to bylo vposlední zprávě, kde se objevilo 131 zem
í světa. Počet indikátorůjde do desítek, do stovek a
konečným výsledkem
– ato je důležité a
zajímavé – jsou
žebříčky pořadí podle jednotlivých indikátorů, žebříčky souhrnné. Na prvním
místě se
objevují většinou Spojené státy. Objevují se m
ezi těmi indikátory. N
ajdeme tam
tvrdádata a
měkká data, tzn. výpovědi respodentů, a
tendence je přidávat měkká data na
úkor dat tvrdých, takže tam vniká čím
dál více prvků subjektivity hodnocení. Já todobře vím
, protože jsem jedním
zhodnotitelů u
ročenky konkurenceschopnosti. Mul-
tikriteriální hodnocení mají pom
ěrně nízkou vypovídací schopnost zhlediska zm
ěnv
čase. Dochází ke zm
ěnám v
počtech hodnocených zemí, dochází ke zm
ěnám v
počtuindikátorů, takže sestavit dobrou časovou řadu je prakticky nem
ožné. Pak je ještězajím
avé – možná se k
tomu také dostanem
e –, že když výsledky hodnocení nedopad-nou podle očekávání, tak bývá dost častým
zvykem je zpátně přepočítat. Z
de bych
I. BLO
K
18
Obr. 4 C
harakteristické rysy m
ultikriteriáln
ích h
od
no
cení
kon
kuren
cescho
pn
osti
•ro
zsáhlý p
oče
t indiká
torů
isledova
ných ze
mí
•ko
nečným
výsledke
m jso
u že
bříčky p
ořa
dí p
odle
jednotlivých
in
diká
torů
žebříčky so
uhrn
né
•ko
mbin
ace
tvrdých
am
ěkkých
dat s
tendencí p
řidáva
t měkká
data
na ú
kor
tvrdých
•nízká
vypovíd
ací sch
opnost z
hle
diska
změn v
čase
(změny v
počte
ch h
od-
noce
ných ze
mích
, vpočte
ch in
diká
torů
)
•id
eové
východisko
:neolib
era
lismus (m
inim
áln
í státn
í zása
hy,m
axim
áln
í otevře
nost e
konom
iky)
•pra
gm
atické
východisko
:pro
spěšn
ost n
áro
dníh
o stá
tu z
hle
diska
usp
oko
jení
vlastn
ích p
otře
b
•one size
fits all(je
den m
odel vyh
ovuje
všem
)
•pro
jev neoko
rpora
tivismu, p
rosa
zování zá
jmů za
hra
ničn
ích
investo
rů a
dom
ácích
obch
odních
spole
čností
•ko
nku
rence
schopnost ze
mě ja
ko p
řitažlivo
st
•nepře
snost m
ěkkých
dat a
kom
bin
ací m
ěkkých
atvrd
ých d
at v
pořa
dích
zem
í podle
konku
rence
schopnosti
•K
ažd
ou ze
mi h
odnotí jiný tým
expertů
.
Obr. 5 V
ýho
dy a n
evýho
dy žeb
říčků ko
nku
rencesch
op
no
sti
1.Jsou snadno pochopitelné a uchopitelné pro politiky,m
édia a laickou veřejnost – tedy pro všechny, kdo se v daném
problému nevyznají
2.Vytvářejí autom
atický tlak na reformní opatření
3.Dobrá viditelnost vzorů chování – zem
í, kterése nacházejí v čele žebříčků
EVA
KLV
AČ
OV
Á
21
místě daleko vyšším
? Ale zejm
éna se to týká oblasti veřejných financí aoblasti soci-
álních opatření: Tak už něco udělejme proto, abychom
byli konkurenceschopnější. Co
můžem
e udělat? Snižme daně podnikatelům
, udělejme větší oka sociální sítě…
Tlak
se vytváří ina m
nohé další věci. 3. Žebříčky poskytují dobrou viditelnost vzorů cho-
vání zemí, které se nacházejí v
čele. Trochu kom
ický prvek můžete najít v
hodnoceníSvětové banky, v
hodnocení Douing B
usiness, kde se objevil, tuším předloni, článek
na webových stránkách, ale bylo to i
publikováno, že Gruzie, M
exiko anevím
kdo
I. BLO
K
20
Obr. 6 B
ilance n
árod
ní ko
nku
rencesch
op
no
sti České rep
ub
liky
Význ
amn
é kon
kuren
ční výh
od
yP
ořad
í (ze 125 zemí)
1.pilíř:
Institu
ceP
odnikatelské náklady související s terorismem
28
2.pilíř:
Infrastru
ktura
Kvalita nabídky elektrické energie
23R
ozvoj silniční infrastruktury27
3.pilíř:
Makro
ekon
om
ikaInflace (tvrdá data)
16V
ládní dluh (tvrdá data)22
5.pilíř:
Střed
ní a vyšší vzd
ělání a o
db
orný výcvik
Kvalita m
atematického a přírodovědného vzdělání
8Lokální disponibilita výzkum
ných a vzdělávacích služeb20
6.pilíř:Tržn
í efektivno
stO
mezení zahraničního vlastnictví
6M
zdy a produktivita18
Intenzita lokální konkurence23
Výskyt obchodních bariér
23
7.pilíř:Tech
no
log
ická přip
raveno
stV
ybavenost telefonními linkam
i (tvrdá data)5
Přím
é zahraniční investice a transfer technologií10
Počet uživatelů internetu (tvrdá data)
20S
chopnost firem absorbovat nové technologie
26
8.pilíř:
So
fistikovano
st po
dn
ikání
Dom
ácí nabídka – kvantitativní stránka18
Dom
ácí nabídka – kvalitativní stránka22
Sofistikvanost výrobního procesu
23H
odnotový řetězec27
9.pilíř:
Inovace
Disponibilita vysokoškoláků
7S
polupráce univerzit a průmyslového výzkum
u26
Kapacita pro inovace
27
Obr. 7 B
ilance n
árod
ní ko
nku
rencesch
op
no
sti České rep
ub
liky
Význ
amn
é kon
kuren
ční n
evýho
dy
Po
řadí (ze 125 zem
í)
1.pilíř:
Institu
ceB
římě státní regulace
112S
klon vlády k plýtvání96
Důvěra veřejnosti k politikům
88S
polehlivost služeb policie73
Ochrana zájm
ů minoritních vlastníků
71V
eřejné fondy69
Vlastnická práva
64Favoritism
us při rozhodování státních úředníků59
Nezávislost soudů
57A
udit a účetní standardy51
Náklady spojené s krim
inalitou a násilím49
Etické chování firem
48
2.pilíř:
Infrastru
ktura
Kvalita letecké infrastruktury
45
3.pilíř:
Makro
ekon
om
ikaR
eálný efektivní směnný kurz (tvrdá data)
112D
eficit veřejných financí (tvrdá data)74
5.pilíř:
Střed
ní a vyšší vzd
ělání a o
db
orný výcvik
Podíl vysokoškoláků (tvrdá data)
38
6.pilíř:Tržn
í efektivno
stN
ajímání a propouštění pracovníků
89R
ozsah a efekt zdaněn73í
Efektivnost právního rám
ce68
Čas potřebný pro start podnikání (tvrdá data)
68P
řístup k nemovitostem
65P
řístup k půjčkám60
Dostupnost rizikového kapitálu
Zdraví bank
58P
očet procedur k nastartování podnikání (tvrdá data)56
Kooperace ve vztahu zam
ěstnanec – zaměstnavatel
54S
ofistikovanost finančního trhu51
Odliv m
ozků44
Flexibilita m
zdové determinace
33
7.pilíř:Tech
no
log
ická přip
raveno
stZ
ákony týkající se ICT
44Technologická připravenost
33
9.pilíř:
Inovace
Vládní zakázky v oblasti technologií
53O
chrana duševního vlastnictví52
Kvalita vědeckovýzkum
ných institucí29
Pram
en:The G
lobal Com
petitiveness Report 2006 – 2007, W
orld Econom
ic Forum
.
EVA
KLV
AČ
OV
Á
23
I. BLO
K
22
Obr. 9 A
jak by mo
hla Č
eská repu
blika zlep
šit svo
u ko
nku
rencesch
op
no
st po
dle
Světové ro
čenky ko
nku
rencesch
op
no
sti 2005?
•M
ěla by snížit státní podpory poskytované soukromým
i veřejným podni-
kům.Tyto podpory jsou sedm
krát vyšší, než činí průměr
sledovaných zemí (9,66 %
HD
P v Č
R oproti prům
ěru 1,34 % H
DP
).
•M
ěla by zvýšit podíl zaměstnanců pracujících na částečný úvazek.Ten je
v České republice tém
ěř pětkrát nižší než ve vzorku sledovaných 60 zem
í.
•M
ěla by zvýšit podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva ve věkovékategorii 25-34 let.V
České republice činí tento podíl
12 %, ve sledovaných 60 zem
ích 25 %.
•M
ěla by zlepšit stav svého běžného účtu platební bilance (deficit ve výši přesahující 5 %
HD
P oproti prům
ěrnému přebytku 1,3 %
).
•M
ěla by snížit svou energetickou náročnost, která je téměř
dvojnásobná oproti sledovaným zem
ím.
•M
ěla by posílit růst zaměstnanosti.
•M
ěla by snížit celkové zdanění spotřeby.To činí 22 %, v zem
ích sledovaného vzorku 17 %
.
•M
ěla by zvýšit počet uživatelů vysokorychlostního internetu na 1000 obyvatel.
•M
ěla by zvýšit hodnotu kapitalizace burzy (19,5 % H
DP
v ČR
, 75,6 %H
DP
ve sledovaném vzorku zem
í).
•M
ěla by snížit povinný příspěvek zaměstnavatele na sociální zabezpečení
(35,6 % z H
DP
na obyvatele v ČR
, 20,6 % v prům
ěru za sledované země).
•M
ěla by zvýšit objem hodnoty obchodované na burze cenných
papírů (zhruba osmkrát, aby se dostala na úroveň prům
ěru).
•M
ěla by snížit celkový výběr daní.Podíl celkových příjm
ů z daní na hrubémdom
ácím produktu představuje v Č
R 37,7 %
HD
P, průměr za sledovaných
šedesát zemí je 29,12 %
.
•M
ěla by zvýšit podíl kapitálového trhu na financování podniků.
•M
ěla by posílit transparentnost rozhodování vlády.
•M
ěla by posílit konzistentnost vládních politik.
•M
ěla by změnou legislativy usnadnit zakládání nových firem
.
•M
ěla by zajistit, aby představenstva efektivně dohlížela na činnost m
anagementu.
•M
ěla by zlepšit úroveň vzdělání v oboru financí.
•A
konečně by měla zm
ěnit legislativu v oblasti nezaměstnanosti tak,
aby stimulovala nezam
ěstnané k návratu do práce.
ještě ukazují cestu kreform
ám; že opravdu zem
ě snepříliš kvalitním
institucionálnímrám
cem, jsou právě těm
i zeměm
i, jejichž příkladu by bylo záhodno následovat. Jaké důsledky m
ají celosvětové závody? Dochází k
určité inverzi role národníchstátů a
podnikatelských subjektů. Stát se postupně m
ění zautora norem
chovánípro podnikatelské subjekty v
účastníka soutěže ojejich přízeň. A
le protože nemů-
že na tvorbu vnovém
chování úplně rezignovat, tak se vjednom
kuse stát asilné
subjekty perou oto, kdo je vlastně tvůrcem
norem chování, kdo určuje pravidla
adohlíží na jejich dodržování a
kdo je účastníkem hry. P
řestává to být zřejmé, role
přesně nerozpoznáte, atím
pádem si stát s
podnikatelskými subjekty překážejí.
Aco je podstatné: dochází ke zm
ěně cílové funkce podnikové sféry. Sam
ozřejmě
je snadnější, jednodušší, účinnější dobývat prostřednictvím státu rentu, než se sna-
žit onovou kom
binaci výrobních faktorů, olepší uspokojování potřeb spotřebitele.
Obr. 8 P
atnáct n
ejpřitažlivějších
evrop
ských zem
í jako
investičních
destin
ací
Po
řadí
Zem
ě P
očet P
ZI
Tržní p
od
íl P
očet P
ZI
v r.20062006
v r.2006 (%)
v r.2005
1S
pojené království686
19,4559
2Francie
56516,0
538
3N
ěmecko
2868,1
182
4Š
panělsko 212
6,0147
5B
elgie 185
5,2179
6P
olsko 152
4,3180
7R
umunsko
1404,0
86
8Š
výcarsko 136
3,993
9Č
eská republika113
3,2116
9Š
védsko 113
3,295
11M
aďarsko
1083,1
115
12N
izozemsko
952,7
82
13R
usko 87
2,5111
14Irsko
742,1
67
14Itálie
742,1
49
Ostatní
50514,0
466
Celkem
3 531
1003 065
Pramen: E
rnst&Y
oung: European A
ttractiveness Survey 2007.
investorů je Západní E
vropa. Byl jsem
rád jak vČ
eskoslovensku, tak jsem rád v
České
republice mim
o jiné iproto, že si m
yslím, že m
áme docela slušný životní standard,
as
přihlédnutím ke skutečnosti, že tak trochu patřím
e do západní Evropy (to je spíš asi
geografická záležitost), tak jsem spokojený a
mohu si říkat: Jsem
vzápadní E
vropě,nejatraktivnější to oblasti světa a
Lisabonská strategie pro m
ě tedy přestává mít sm
ysl.K
oho ještě mám
e dohánět? Nebo předhánět?
* * *
Dal bych slovo dalším
u řečníkovi, kterým je pan Pavel N
eumann z
Vysoké školy
ekonomické z
Prahy abude se věnovat konkurenceschopnosti U
SA a
jejich vyrovnáníse s
hospodářským vývojem
. Prosím, m
áte slovo.
EVA
KLV
AČ
OV
Á
25
I. BLO
K
24
Obr. 1 N
ejkon
kuren
cescho
pn
ější (nejatraktivn
ější) regio
ny světa v ro
ce 2007 Č
ili prvek dobývání renty se posiluje. Vzniká tlak na reform
u veřejných financí nastraně příjm
ů ivýdajů. V
zniká také asymetrie m
ezi právy apovinnostm
i, mezi svo-
bodou aodpovědností. D
ochází tak kzajím
avému rysu státu, totiž že stát na jedné
straně oslabuje, ale na druhé straně bytní. Když si spočítáte, jak roste počet státních
úředníků, jak rostou výdaje na státní úředníky atd., tak zjistíte, že navzdory všemproklam
acím, že by stát by m
ěl být minim
ální, tak ty výdaje spíše rostou. Potenciální důsledky tlaku na růst konkurenceschopnosti: 1. nikdy nekončící tlak na
reformní opatření. Je obrovskou iluzí, která se neustále opakuje, když politici slibují,
že jakmile se udělají reform
ní opatření, bude dobře. Nebude, reform
ní opatření nemo-
hou být jednorázová, protože jakmile se státy účastní dostihů v
konkurenceschopnos-ti, tak z
nich nemohou vyskočit. To je dostih, který bohužel nikdy nekončí. 2. E
kono-m
ické sociální důsledky přijaté pod tlakem na růst konkurenceschopnosti nesou
občané vzájemně si konkurujících zem
í, nikoliv zahraniční investoři. Důsledky zahra-
niční investoři nenesou, ti mohou hlasovat noham
a.4. D
omácí politici nesou pouze
odpovědnost politickou. Vnejhorším
případě se jim stane to, co se stalo teď
vnedáv-
né době politické garnituře vČ
eské republice, totiž že prohrají volby auvolní m
ístonové politické garnituře.
Poslední, co bych chtěla říct, je, že dlouhodobé účinky závodů států vdisciplíně
konkurenceschopnost mohou být devastující, m
ohou se stát tím, čem
u se říká „dosti-hy ke dnu“. K
dyž nemají být devastující, tak je nutné vytvořit pravidla k
závodu, alek
vytvoření takovýchto pravidel existuje zásadní averze. Původně jsem
chtěla pokračovat tím, že tady budu hovořit na tém
a, zda je Evropa
nekonkurenceschopná vporovnání se Spojeným
i státy, ale asi to všechno řekne kole-ga M
alý, který to má připravené a
sním
ž jsme na tom
koneckonců pracovali. Jenombych uvedla ještě jedinou věc: v
neposlední řadě výsledky hodnocení jsou kritickyzávislé na použitých m
etodách, na použitých indikátorech – am
ůžete je snadno arych-
le změnit do protism
ěru. Z
ávěrem vystoupení m
i dovolte ještě poukázat na tabulky či některé vyplývajícízávěry průvodní prezentace. Jsou to zejm
éna: Patnáct nejpřitažlivějších zemí jako
investičních destinací (obr. 8 na str. 22), Výhody a
nevýhody konkurenceschopnosti ČR
(obr. 6 a7 na str. 20 a 21) a
jak by Česká republika m
ohla zlepšit svou konkurence-schopnost (obr. 9 na str. 23).D
ěkuji za pozornost.
Hynek O
poleckýD
ěkuji za příspěvek paní Klvačové. N
ež přistoupíme k
dalšímu příspěvku, dovolil
bych si malé doplnění. K
dybych byl demagog – kterým
se snažím nebýt –, tak bych si
vytáhnul ze strany 23 informačního m
ateriálu kprojektu O
dstraňování bariér konku-renceschopnosti E
U a
ČR
jednu tabulku, která mě upoutala (obr. 1 na str. 25). Pojed-
nává okonkurenceschopnosti, kde je použitý pojem
„nejkonkurenceschopnější (neja-traktivnější)“
regiony světa.
Graf
ukazuje, že
nejatraktivnější oblast
zpohledu
Pram
en:Ernst &
Young:European A
ttractiveness Survey 2007
mický růst Spojených států ivysoký H
DP na obyvatele rozhodně generoval zejm
éna vedruhé polovině 90. let m
imořádně silnou spotřebu, která také potom
zpětně ovlivňova-la ekonom
ický výkon aekonom
ický růst Spojených států. Zhruba před třem
i lety seudávalo, že soukrom
á spotřeba je USA
ve srovnání sprům
ěrem E
U až o
77 % vyšší.
Pokud jde opředpoklady růstu, tak tady byly uváděny zejm
éna investiční procesy,které m
ají své kvalitativní akvantitativní aspekty. Podstatně silnější přírůstky celkových
investic byly ve Spojených státech než vE
U. Silnější přírůstky celkových investic opro-
ti průměru E
vropské unie se projevovaly zejména v
90. letech. Investiční procesy měly
ovšem také svou kvalitativní stránku, která spočívala v
růstu progresivních technologií(typu inform
ační akom
unikační technologie apod.), sem byla sm
ěrována vyšší míra
investic. Hovořilo se o
tom, že dochází k
růstu technologické mezery m
ezi Spojenými
státy aE
vropskou unií. Souhrnně bych řekl, že tyto faktory měly vliv na růst produkti-
vity vpodnikatelském
sektoru. (obr. 2) Zase se tady objevuje rozdíl m
ezi Spojenými
státy aE
vropskou unií, vpřípadě Spojených států docházelo k
akceleraci růstu produk-tivity od 90. let, produktivita se v
podnikatelském sektoru koncem
90. let zdvojnásobila,a
rostla dokonce iv
různých krizových mom
entech počátku nového tisíciletí. Naproti
tomu v
případě Evropské unie dochází ke stagnaci, nebo dokonce k
poklesu tempa růstu.
Konkurenceschopnost Spojených států pokud je spojována s
těmi ukazateli, které
jsem tady prezentoval, se zdá být značná, ovšem
je potřeba vzít vúvahu sociálně-poli-
tický kontext této konkurenceschopnosti. Vzít v
úvahu to, že konkurenceschopnostU
SA je spojována převážně s
ekonomickým
výkonem a
relativně málo se zohledňuje
sociální dimenze. N
aopak vpřípadě E
vropské unie je konkurenceschopnost výraznědeterm
inována sociálním přístupem
azachování tohoto sociálního konsenzu m
ůže býtdo jisté m
íry obětován ivyšší ekonomický výkon. D
o jisté míry problém
em je idosa-
hování politického konsenzu ovývoji integrace, o
jejích parametrech. Ito m
ůže být jis-tou bariérou ve vytváření konkurenční schopnosti E
U.
Jaké faktory ovlivňují ekonomickou konkurenceschopnost? K
onvenčně je to zdaně-ní a
regulace. Tady bychom m
ohli uvádět nižší míru zdanění ve Spojených státech
apom
aleji rostoucí daňové zátěže: 30% podíl na H
DP v
USA
oproti průměru 40 %
vE
U. U
rčitým problém
em v
tomto sm
yslu je odlišnost daňových systémů (zátěže) jed-
notlivých zemí uvnitř E
U, které brání dotvoření jednotného konkurenčního prostředí,
atak ovlivňuje ivnější konkurenční schopnost E
U. Potom
je to otázka regulace, okteré
PA
VE
LN
EU
MA
NN
27
KO
NK
UR
EN
CE
SCH
OP
NO
ST U
SAA
JEJIC
H V
YR
OV
NÁ
VÁ
NÍ SE
S
HO
SPO
DÁ
ŘSK
ÝM
VÝ
VO
JEM
Pavel N
eumann
Dobrý den dám
y apánové. V
e svém příspěvku bych se chtěl zabývat tím
, včem
spo-čívá konkurenceschopnost Spojených států, respektive jakým
způsobem je v
současnédobě prezentována. B
udu hovořit otom
, jaké hospodářské faktory ovlivňují konkuren-ceschopnost Spojených států.Tady trošku narážím
ina to, co říkala paní docentka
Klvačová. A
potom rozvedu, zda m
ůže případně dojít ke korekci konkurenceschop-nosti vlivem
současného vývoje, který všichni sledujeme pravděpodobně na finanč-
ních trzích, na trzích hypoték atd. Budu se snažit průběžně porovnat postavení Spoje-
ných států spodm
ínkami E
U a
vtom
budu pravděpodobně také navazovat na panídocentku K
lvačovou, případně na její brožuru. Jedním
ze znaků konkurenceschopnosti je hrubý domácí produkt (obr. 1). Tady
nesporně Spojené státy patří knejsilnějším
zemím
světa zhlediska velikosti hrubého
domácího produktu. V
současné době je Evropská unie jako sedm
advacítka již vtom
toukazateli silnější než byla dříve, nicm
éně vtakovém
ukazateli, jakým je hrubý dom
ácíprodukt na obyvatele, je i
vsoučasné době na tom
hůře. Spojené státy mají tento uka-
zatel podstatně vyšší. Vposledních desetiletích nejde jen o
růst HD
P, ale zejména
ootázku ekonom
ického růstu, kde Spojené státy podaly lepší výkon ajejich ekono-
mický výkon, jak je patrné zejm
éna vobdobí 90. let, byl daleko silnější. N
a tabulcevidíte, že byl vyšší o
50 % v
90. letech aještě na počátku další dekády byl rovněž vyšší.
Tento ekonomický výkon se odráží potom
vdalším
ukazateli, kterým je soukrom
áspotřeba. Tato soukrom
á spotřeba, zdůrazňuji, může být indikátorem
životní úrovně,potažm
o ikonkurenceschopnosti země. O
všem itoto je otázka diskuse. V
ysoký ekono-
I. BLO
K
26
Obr. 1 A
bso
lutn
í a relativní H
DP
a jeho
dyn
amika
prů
měrný
ročn
í přírů
stek1990–1995
1996–20002001–2005
(%)
US
A1,0
2,02,3
EU
1,81,1
0,5
Obr. 2 R
ůst p
rod
uktivity v p
od
nikatelském
sektoru
Při srovnatelné absoutní velikosti H
DP
US
A a E
U je jeho relativní velikost (H
DP
/ob.)v U
SA
téměř o 50 %
vyšší
Dynam
ika růstu HD
P byla v poslední dekádě vyšší v U
SA
, zejména ve druhé
polovině 90.let.Příznivější byl vývoj nezam
ěstnanosti.
Prů
měrný ro
ční
1996–20002001–2007
růst H
DP
(%)
US
A4,1
2,4
EU
-272,8
2,1
PA
VE
LN
EU
MA
NN
29
se hodně diskutuje, což je věc regulace podnikatelského prostředí aregulace ekonom
i-ky jako takové, kdy se trhy E
vropské unie označují za relativně silněji regulované narozdíl od Spojených států, kde dochází k
rozsáhlé deregulaci, nebo alespoň vm
inulos-ti docházelo. N
árodní vlády zemí E
U intervenují více a
intenzivněji než vláda USA
.O
bdobně můžem
e srovnávat vývoj pracovních trhů, podmínky Spojených států
aE
vropské unie, kde jedním z
činitelů je kvalifikace pracovní síly, která vstupuje natyto trhy. Z
de je kvalifikační struktura, myslím
si, srovnatelná, nicméně existují rozdí-
ly vprim
árním a
všeobecném vzdělání, kde je pravděpodobně vyšší úroveň v
Evropě,
naopak určité typy špičkového vzdělání manažerů atd. budou zřejm
ě na lepší úrovni veSpojených státech. Pokud jde o
celkovou pružnost pracovního trhu, označují se evrop-ské trhy ve srovnání se Spojeným
i státy za méně pružné, a
to jak zhlediska ceny pra-
covní síly, tak zhlediska m
íry regulace, která je prováděna na těchto pracovních trzích,či forem
zaměstnávání pracovníků, dále z
hlediska věku odchodu do důchodu, zhle-
diska míry zam
ěstnanosti či výše podpory vnezam
ěstnanosti atd. Ale zase bychom
zdem
ohli připomenout, že určitým
kritériem fungování pracovního trhu v
Evropě jsou
sociální jistoty, které sice na jedné straně omezují ekonom
ický výkon, ale jsou určitousoučástí evropské tradice.
Ve fiskální politice jsou m
ezi USA
aE
U shody. V
e stanovení všeobecných prioritfiskální politiky vidím
e shody jak ve snaze připravit kvalifikované pracovní síly (vzdě-lání a
odborný výcvik), tak vúsilí o
podporu oblasti výzkumu, vývoje a
aplikace pro-gresivních technologií. M
yslím si, že tyto priority jsou v
obou těchto seskupeních.Pokud jde o
rozpočtovou konsolidaci, tak na tu je tlačeno rovněž vE
vropské unii iveSpojených státech. Tato konsolidace m
ůže přinést určité zisky vrozvoji zm
íněnýchaktivit, tj. v
oblasti podpory vzdělání nebo vědy, výzkumu atd., a
může sam
ozřejmě
zlepšit makroekonom
ickou rovnováhu, což je důležitý ukazatel. Nicm
éně odstraňová-ní deficitu ve státním
rozpočtu, tj. úsilí orozpočtovou konsolidaci, m
ůže vést kurči-
tým problém
ům. V
případě Spojených států lze konstatovat, že to může om
ezit eko-nom
ický výkon, ekonomický růst, protože deficit do jisté m
íry stimuloval poptávkově
americkou ekonom
iku; vpřípadě E
U m
ůže tento postup, který je součástí třeba tzv.Paktu stability, vést ke zpom
alení některých strukturálních změn.
Pokud jde monetární politiku, tak tam
lze zase srovnávat přístupy centrální banky(federálního rezervního systém
u) Spojených států aE
vropské centrální banky. Ve Spo-
jených státech je podle mého názoru chápání inflace v
kontextu celkové makroekono-
mické rovnováhy trošičku volnější (vzhledem
krůstu, zam
ěstnanosti, poptávce atd.)a
úroková politika je zde relativně velmi pružná, je zde relativně pružný pohyb úroko-
vých sazeb. Myslím
, že právě to vedlo kbudování vyváženého ekonom
ického růstuběhem
90. let, ajá osobně oceňuji tuto m
onetární politiku relativně velmi pozitivně.
USA
provozují důslednou, avšak vyváženou politiku poskytující prostor ekonomické-
mu růstu (kvalitativním
ikvantitativním
změnám
). Na druhé straně stojí E
vropskácentrální banka, a
pokud jde ospolečnou m
ěnovou politiku aeuro, tak v
heterogennímprostoru eurozóny je úloha m
onetární politiky objektivně složitější. Podpora růstu jepodřízena v
posledních letech plnění inflačního cíle, banka je zaměřena v
posledních
I. BLO
K
28
letech zejména na kritérium
inflace. To, myslím
, do jisté míry brzdí tem
po ekonomic-
kého růstu am
ožnost provádění strukturálních změn. E
xistuje také nižší pružnost úro-kové politiky v
EU
. Všechny tyto m
omenty m
ají negativní dopady pro růst konkuren-ceschopnosti E
U. R
ychle však přejděme k
současné etapě. Jak hodnotit hospodářskou politiku U
SA ve fázi finanční krize? Jakým
způsobemhodnotit intervenci, která proběhla ve Spojených státech v
současné době vkonfron-
taci skonkurenceschopností? N
a tyto zásahy jsou různé názory. Jeden názor je, že sejedná o
mim
ořádné zásahy fiskální im
onetární politiky, které mají sloužit převážně
kobnově důvěry jinak zdravé, odolné a
progresivně se vyvíjející ekonomiky, popřípa-
dě eliminovat výjim
ečné tržní selhání. Jiný názor říká, že jde ocelkové, dlouhodobé
posilování regulace, která bude pro další chod ekonomiky nezbytná, nebo která je nao-
pak chybná aom
ezením trhu současnou krizi právě vyvolala. Já se dom
nívám, že
vkrátkodobém
horizontu tato opatření byla zřejmě nezbytná a
že krátkodobá opatřeník
obnově ekonomické stability m
ohou udržet, nebo obnovit konkurenceschopnost. D
omnívám
se však, že dlouhodobě, vdelším
horizontu budou Spojené státy inadá-le hledat základ své konkurenceschopnosti v
relativně ekonomicky a
sociálně deregu-lovaném
prostředí, což souvisí spíše sjejich tradičním
modelem
. Tento model bude
Spojeným státům
přinášet vurčitých situacích jistou „rizikovou prém
ii“ zekonom
ic-ké efektivnosti, tj. z
čistého ekonomického výkonu, ale současně tento m
odel nesev
sobě iurčitou nestabilitu, nem
ůže zabránit výkyvům, kterým
i jsou třeba finančníkrize. N
emůže současně zabránit i
určitému problém
u sociální diferenciace apodob-
ným dopadům
, jimž se sice Spojené státy nem
íní zvláště silně bránit, ale tradičně ses
nimi um
ějí vypořádat.. Na druhé straně evropské hledání konkurenceschopnosti
půjde pravděpodobně cestou vyšší regulace inadále, cestou sociálních akcentů, které
jsou nutnou součástí dosahování ekonomické efektivnosti a
které budou vždyckynezbytným
komponentem
dosahování konkurenceschopnosti vevropském
prostoru. Z
ávěrem bych řekl, že prozatím
ně existovala určitá „větší úspěšnost“ ekonomiky
Spojených států (měřená vesm
ěs makroekonom
ickými ukazateli čistého ekonom
ickéhovýkonu), že k
ní docházelo v90. letech, případně iv
současnosti, ale že je potřeba při-hlížet a
zvážit určité rozdíly mezi Spojeným
i státy, jejich pojetím konkurenceschopnosti
aE
vropskou unií. EU
je objektivně ve složitější situaci kvůli své heterogenní struktuřea
kvůli tomu, že jakékoliv ekonom
ické změny, které se týkají konkurenční akceschop-
nosti, jsou omezovány neekonom
ickými aspekty. E
konomické zm
ěny vE
U budou vždy
respektovat sociální tradici; cesta ke konkurenceschopnosti bude tak hledáním kom
pro-m
isu mezi sociální ochranou a
ekonomickou efektivnosti. A
kcelerace výkonu acesta
kvyšší konkurenceschopnosti E
U bude spíše dlouhodobá, v
závislosti na schopnostia
politické ochotě km
odernizaci jejího ekonomicko-sociálního m
odelu.M
yslím, že to by bylo z
mé strany všechno. D
ěkuji za pozornost.
Poznám
ka redakce:D
ále zařazujeme také článek pana N
eumanna, který poskytl dodatečně
akterý význam
ně obohacuje jeho proslovený příspěvek, vněm
ž musel brát ohled na vym
ezenýčas prom
luvy.
Absolutní a
relativní HD
PU
SA patří k
nejvyšším na světě. R
eálný růst HD
P dosa-
hoval svého vrcholu ve druhé polovině 90. let (více než 4%), od počátku nového tisí-
ciletí se sice snížil, nicméně jeho tem
po bylo významně vyšší ve srovnání s
ostatními
centry (2,5–3,5 vletech 2003–2006). R
elativně příznivý byl ivývoj dalších makroeko-
nomických ukazatelů.
Tab. 1 Ab
solu
tní a
relativní H
DP
vybraných
zemí (2006)
Ukazatel/zem
ěU
SA
Japo
nsko
EU
-27
Počet obyvatel (m
il.)299,7
127,7489,0
HD
P (bil.euro)
10,5453,478
11,622
HD
P/obyvatele (euro)
3519527228
23500
Zdroje: http://w
ww
.ec.europa.eu/trade/issues/bilateral/data.htm; http://epp.eurostat.ec.europa.eu/por
tal/;O
EC
D E
conomic O
utlook, Vol. 2007/2, N
o. 82, Decem
ber. Paris: OE
CD
Publications. ISBN
978-92-64-04162-2.; vlastní výpočty.
Tab. 2V
ývoj základ
ních
makro
ekon
om
ických u
kazatelů vyb
raných zem
ív
letech 2000–2007
Ukazatel / o
bd
ob
í2000
20012002
20032004
20052006
2007
Rů
st reálnéh
o
HD
P (%
°)
US
A3,7
0,81,6
2,53,6
3,12,9
2,2
EU
-273,9
2,01,2
1,32,5
1,93,1
2,9
Japonsko2,9
0,20,3
1,42,7
1,92,4
2,1
Míra in
flace (%)
US
A3,4
2,81,6
2,32,7
3,43,2
2,9
EU
1,92,2
2,12,0
2,02,2
2,22,3
Japonsko-0,7
-0,7-0,9
-0,30,0
-0,30,3
0,1
Míra
nezam
ěstnan
osti (%
)
US
A4,0
4,85,8
6,05,5
5,14,6
4,6
EU
-278,6
8,58,9
8,99,0
8,98,1
7,1
Japonsko4,7
5,05,4
5,34,7
4,44,1
3,9
Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/
PA
VE
LN
EU
MA
NN
31
KO
NK
UR
EN
CE
SCH
OP
NO
ST U
SA A
JEJIC
HV
YR
OV
NÁ
VÁ
NÍ SE
SH
OSP
OD
ÁŘ
SKÝ
M V
ÝV
OJE
M(K
omparativní analýza) 1
Pavel N
eumann
Příspěvek se zabývá stěžejním
i faktory aprojevy konkurenceschopnosti U
SAve světové ekonom
ice. Poukazuje na m
ožnosti jejích změn v
době ekonomických
turbulencí akom
paruje americký m
odel konkurenceschopnosti spodm
ínkami
EU
.Úvod
Od začátku 90. let byl vývoj U
SA sledován spíše s
optimism
em. Z
atímco Spojené
státy prošly vtéto dekádě etapou růstové akcelerace, ostatní centra světové ekonom
i-ky, tj. především
EU
jako celek iJaponsko, za svým hlavním
konkurentem zaostávala
jak vtem
pu HD
P, tak iv
růstu produktivity (pominem
e-li výkony některých menších
evropských zemí). U
rčitá ekonomická konvergence center, která probíhala vzhledem
kU
SA v
poválečném období, se zpom
alila. Výkon U
SA naznačoval, alespoň opticky,
jejich vysokou schopnost obstát ve světové soutěži, abyl proto ztotožňován s
rostoucíkonkurenceschopností
Vtéto souvislosti je m
ožno si položit otázku,1. v
čem spočívá konkurenceschopnost U
SA, na základě jakých ukazatelů byla její
míra nejčastěji prezentována;
2. které hospodářské podmínky, faktory či zásahy ji m
ohou zvýšit;3. jak m
ůže být korigována současným děním
ve světové ekonomice, resp. projevy
finanční ahypotéční krize.
Současně je možné dílčím
způsobem kom
parovat situaci USA
sE
vropskou unií.
1. Hlavní faktory prezentace konkurenceschopnosti U
SA1.1 E
konomická konkurenceschopnost
Konkurenceschopnost lze prezentovat na základě různých hledisek. Z
čistě ekono-m
ického hlediska jsou nejčastěji uváděny hlavní makroekonom
ické ukazatele: abso-lutní a
relativní úroveň hrubého domácího produktu, dynam
ika jeho růstu; popř. dalšíukazatele m
akroekonomické rovnováhy
(inflace, nezaměstnanost). M
ožným výstu-
pem růstových ukazatelů je z
hlediska obyvatel poté spotřeba (zejména soukrom
á) ají
měřená životní úroveň. Předpokladem
růstu HD
P je míra investic
(zejména do pro-
gresivních oborů atechnologií), jež ústí do dynam
iky produktivity práce.Z
hlediska uvedených ukazatelů Spojené státy zaznamenávaly veskrze pozitivní
trend ve fázi 90. let ana počátku nového tisíciletí. V
USA
dominoval tedy „ekono-
mický“ výkon, vym
ezený kvantitativně vrovině uvedených ukazatelů.
I. BLO
K
30
ve prospěch dosahování sociální harmonie. Je třeba dále podtrhnout, že kroky E
U,
které míří ke zvýšení konkurenceschopnosti obsahují do značné m
íry politickou oblast(vyjednávání m
ezi státy oparam
etrech rozvoje integrace areform
ních změnách).
Tento problém nem
usí řešit USA
, jejichž ekonomika představuje integrovaný, vnitřně
koherentní celek sjednoznačně prosazovaným
i ekonomickým
i cíli. EU
jako celekpotřebuje tedy relativně velké úsilí na vyladění (reform
u) integračního mechanism
u,resp. jednotné hospodářské politiky; vlastní ekonom
ická reforma sm
ěřující kposílení
konkurenceschopnosti byla potom pravděpodobně prosazována m
éně důrazně5. Pozi-
ce USA
je tedy vtom
to smyslu jednodušší.
2. Hospodářsko politické faktory konkurenceschopnosti
2.1 Zdanění a
regulaceM
íra zdaněnípředstavuje důležitý faktor, který m
á vliv na konkurenceschopnostzem
í. Rozdíly m
ezi EU
aU
SA v
této oblasti lze vysledovat ve dvou rovinách. Za prvé
existuje podstatný rozdíl vm
íře zdanění jako procenta HD
P mezi oběm
a subjekty.Z
danění vU
SA se pohybuje okolo 30 %
; zatímco prům
ěr EU
je ovíce než deset vyšší.
Růst zdanění byl v
USA
za posledních 30 let kromě toho m
inimální (1,5 %
); zatímco
vE
U-15 činil necelých deset procent (s
výjimkou Irska a
Británie, kde daně vzrostly
srovnatelně sU
SA, resp. dokonce poklesly) 6.
Za druhé sam
otné systémy jednotlivých zem
í EU
jsou kromě celkově vysoké daňo-
vé zátěže odlišné, ato i
pokud jde onepřím
é daně, kde nebyla dosud provedena har-m
onizace. Rozdílné daňové systém
y jsou překážkou dotváření společného trhu EU
,prakticky totiž brání rozvoji optim
alizace konkurenčního prostředí. Problémy form
o-vání vnitřní konkurence ovlivňují poté ikonkurenční schopnost E
U vůči soupeřům
vesvětové ekonom
ice.Překážkou rozvoje vnitřního trhu jsou i
pokračující regulace národních trhůE
U.
Ipřes dílčí deregulace vybraných sektorů (elektřina, telekom
unikace) některé vládypokračují
vintervencích
ve prospěch
vybraných velkých
národních firem
, resp.
zaměstnanců. V
ýrobkové trhy jsou proto ve Spojených státech celkově považovány zavíce deregulované než v
EU
7.
2.2 Pracovní trhy
Oblast lidského kapitálu představuje další velm
i důležitou oblast konkurenceschop-nosti, jejíž význam
se stupňuje snástupem
znalostní ekonomiky.
Pokud jde okvalifikační úroveň
ajejí získávání, nelze pozorovat velm
i zřetelné roz-díly m
ezi EU
aU
SA. Z
ápadoevropská pracovní síla patří na jedné straně společněs
americkou k
nejkvalifikovanějším na světě. D
o určitého protikladu lze postavit úroveňšpičkového vzdělávání na vysokých školách, které připravuje okruh vysoce kvalifiko-vaných odborníků: zde jsou podm
ínky pravděpodobně lepší ve Spojených státech. USA
také vynikly od 90. let určitou přizpůsobivostí pracovních sil (včetně rekvalifikací)v
odezvě na technologické změny spojené s
tzv. novou ekonomikou. V
podmínkách
Evropy je naopak označována za lepší úroveň prim
árního, resp. všeobecného vzdělání.
PA
VE
LN
EU
MA
NN
33
Předpokladem pozitivního ekonom
ického růstu byla míra a
kvalita investiční čin-nosti
vU
SA. O
dlišný charakter tohoto ukazatele patří např. mezi hlavní příčiny roz-
dílného ekonomického vývoje E
U a
USA
. Během
90. let byly celkové investice ve Spo-jených státech podstatně silnější. V
USA
se vtom
to období zdvojnásobily, kdežtov
západní Evropě rostly pouze o
16 %. Investice v
EU
však zaostávaly vklíčových
oblastech tzv. nové ekonomiky, jež se prosazovala zejm
éna ve Spojených státech,zvláště na poli inform
ačních akom
unikačních technologií (ICT
). 2
Výsledkem
investiční činnosti apostupu technologických zm
ěn byl také růst pro-duktivity
Spojených států. Am
erická produktivita výrazně zrychlila mezi první a
dru-hou polovinou 90. let, a
to zjednoho procenta na 2 %
, zatímco evropská produktivita
naopak zpomalila z
1,8 na 1,1 %. Z
měny v
tempech produktivity jsou spojovány právě
suplatňováním
nových investic do ICT. I
přes pokles investic vrecesi 2001 produkti-
vita vU
SA dále rostla, byť zprvu pom
aleji, především zásluhou výroby a
užití ICT
3;poté prudce akcelerovala před polovinou nové dekády. V
EU
naopak zůstal po r. 2001skrom
ný růst produktivity nejvýše do 1 %.
Tab. 3 US
A,E
U:
vývoj p
rod
uktivity v
po
dn
ikatelském sekto
ru
vletech
1990–
2005 (prů
měrn
á míra rů
stu za u
veden
á ob
do
bí v
%)
1990–951996–2000
20002001
20022003
20042005
US
A1,0
2,01,9
0,92,8
2,73,1
2,1
EU
a1,8
1,11,5
0,30,3
0,30,9
0,5
*Údaje za eurozónu
Zdroj: O
EC
D E
conomic O
utlook, Vol. 2006/1, N
o. 79, June. Paris: OE
CD
Publications 2006, s. A
-176; vlastní výpočty.
Soukromá spotřeba
na obyvatele je vzávislosti na velikosti H
DP/ob. opět význam
něvyšší v
USA
než vE
U. Převyšuje např. o
29 % L
ucembursko, které je zem
í snejvyšší
soukromou spotřebou v
Evropě. V
porovnání sprům
ěrem E
U je dokonce o
77 % vyšší. 4
1.2 Sociálně politický kontext konkurenceschopnostiPodstatným
rysem budování konkurenční schopnosti ekonom
iky USA
je zřetelněudržení ekonom
ického výkonu, kněm
už dochází uvnitř relativně vysoce liberálníhoekonom
ického prostředí. Špičkové parametry dom
ácí ekonomiky poté povedou k
pro-sazení m
ezinárodní konkurenceschopnosti ve světovém m
ěřítku. Am
erický model však
bere při rozvoji konkurenceschopnosti vúvahu podstatně m
éně sociálně politickoudim
enzi případných ekonomických zm
ěn. M
odel USA
stojí vkontrastu s
evropským přístupem
, kde je akcelerace ekonomic-
kého růstu abudování konkurenceschopnosti nutně determ
inováno vývojem sociálních
podmínek. E
vropané proto akceptují, popř. ipreferují, nižší ekonom
ický výkon (růst)
I. BLO
K
32
oblastí (včetně racionalizace sociálního systému). V
další fázi typické obnovením roz-
počtových schodků se snažila nová vláda, byť jinými m
echanismy, v
této podpořepokračovat. R
ozpočtové deficity, resp. zvýšené fiskální výdaje, vytvořily paradoxněv
ekonomice i
růstové stimuly; zhoršily však param
etry celkové makroekonom
ickérovnováhy. Situaci tom
to směru m
ůže dále zkomplikovat ohlášený prudký růst vlád-
ních prostředků na eliminaci finanční a
hypotéční krize (viz dále).V
EU
je fiskální politika rozhodována doposud na úrovni národních států, nicméně
je regulována od první poloviny 90. let maastrichtským
kriteriem 3%
deficitu vzhle-dem
kvelikosti H
DP, které potvrdil následně tzv. Pakt stability a
růstu. Požadovanárelativně přísná fiskální politika je sice důvodná z
pohledu fiskální am
ěnové stability,ale zvyšuje i
riziko omezení rozpočtové podpory strukturálním
změnám
azprostřed-
kovaně iekonom
ickému růstu. Z
mírnění Paktu z
r. 2005 pak již oněco realističtěji
zohlednilo možné dopady prováděných sociálně ekonom
ických reforem (penzijních,
vzdělávacích, vědecko-výzkumné oblasti) na fiskální rovnováhu.
Monetární politika.A
merická centrální banka (Federální rezervní systém
– FRS)
stanoví měnové cíle relativně široce – nelpí například striktně jako E
vropská centrálníbanka (E
CB
) na cíli dvouprocentní inflace. Míra inflace je daleko kom
plexněji posu-zována v
kontextu ekonomického růstu, nezam
ěstnanosti, spotřebitelské poptávky, atd.Politika FR
S je proto považována za relativně pružnou13
oproti rigidnější politiceE
CB
.Politika FR
S prokazovala od 90. let schopnost krátkodobého idlouhodobého pruž-ného pohybu sazeb zohledňující jak inflaci, tak i
ekonomický růst, nezam
ěstnanost čivývoj akciových trhů. Přes značnou ostražitost politika akceptovala nakonec rostoucíproduktivitu v
USA
auvolnila tak potřebný prostor k
ekonomickém
u růstu, podpořeklíčových investic a
inovací, ikdyž je často označována za viníka nafouknutí bublin nafinančních a
nemovitostních trzích.
Ve srovnání se Spojeným
i státy byla dosud variabilita politiky EC
B po r. 1999 nižší,
jak např. ukazovala rozpětí pohybu hlavních úrokových sazeb. EC
B byla zpravidla
spíše znepokojena inflací než nedostatečným růstem
. Poměrně striktní evropská m
ěno-vá politika byla proto viněna z
pomalého oživování evropské ekonom
iky islabšího
dlouhodobého růstu. Tyto skutečnosti jsou nepochybně iv
těsné souvislosti srelativ-
ně menší investiční aktivitou v
Evropě, která se prom
ítá ido nižšího tempa uplatňová-
ní nových technologií, strukturální adaptace ekonomiky a
její celkové nižší konkuren-ceschopnosti.
3. Vlivy aktuálního ekonom
ického vývoje na konkurenceschopnostV
ýrazně negativním faktorům
, které mohly zasáhnout do vývoje jejich konkuren-
ceschopnosti, podléhala ekonomika U
SA od r. 2007. B
ezprostřední podnět zavdalyrozvíjející se hypotéční a
finanční krize, jež vyvolaly řetězec problémů, podle někte-
rých komentářů nejhorších od dob V
elké deprese, jež zasáhly do citlivých oblastí sta-bility am
erické ekonomiky. E
skalace krize vletošním
roce způsobila ostrý problémlikvidity ústící do insolvence řady bank a
hypotéčních ústavů.
PA
VE
LN
EU
MA
NN
35
Pokud jde ocharakter pracovního trhu, disponují U
SA zřetelným
i ekonomický-
mi výhodam
i. Am
erická pracovní síla jednak nepatří ve srovnání sprům
ěrem E
U-15
knejdražším
; existuje zde zejména nižší zátěž sociálních odvodů. Pracovní trh v
USA
je dále velmi pružný, m
éně regulovaný. Na trhu práce jsou využívány alternativní
formy zam
ěstnávání pracovníků, které zvyšují jeho flexibilitu, ikdyž za cenu nižší
míry sociálních jistot. Pokud zde docházelo v
posledních letech ke ztrátám pracovních
míst, je to přičítáno více strukturálním
než cyklickým zm
ěnám na pracovních trzích. 8
Pracovní trh řady zemí E
U je oproti U
SA trhem
výrazně regulovaným, v
součas-nosti volajícím
po reformách, jež by přehodnotily stávající zákony a
předpisy směrem
květší m
obilitě apružnosti pracovní síly
9. Vrozporu s
ekonomickým
i potřebami
umožňuje řada evropských zem
ích příliš brzký odchod do důchodu, má značně vyso-
kou ochranu zaměstnanců před zam
ěstnavateli, vysoké dlouhodobé podpory vneza-
městnanosti a
značné sociální výdaje prodražující cenu práce. Za spíše kontraproduk-
tivní opatření je považováno zkracování pracovní doby (např. Francie). Přes případnédílčí již provedené reform
y (Španělsko, Nizozem
sko, Británie) většina členských států
EU
stojí dosud před rozhodujícími zm
ěnami.
Za význam
nou slabinu EU
je považována nízká zaměstnanost v
produktivní popu-laci (labour supply ratio – L
SR) od 16 do 64 let, tedy m
íra využití klíčového faktorupráce jako zdroje tvorby H
DP a
potenciální konkurenceschopnosti. Zatím
co vU
SAčiní L
SR zhruba 74 %
, vE
U-15 je to m
ezi 50 až 67 %10; prům
ěr EU
je pak okolo 10 %
nižší, než představuje hodnota USA
. Evropa je tedy pom
ěrně vzdálena cíli dosáh-nout alespoň sedm
desátiprocentního zapojení potenciálních pracovních sil, které byeventuálně zvýšilo ekonom
ický růst ojedno procento
11. Je zřejmé, že dosažení podobné
mety by bylo podm
íněno pro řadu evropských zemí nepřijatelným
i sociálně politickými
zásahy do pracovního trhu. Pracovní trhy USA
mají zřetelnou ekonom
ickou výhodu veznačné absenci sociální dim
enze, která není spojována se změnam
i těchto trhů.
2.3 Charakter hospodářské politiky
Hospodářská politika m
ůže být důležitým potenciálním
nástrojem strukturálních
změn v
ekonomice, které povedou ke zvýšení konkurenční schopnosti. Svoji úlohu
sehrává jak rozpočtová, tak ipeněžní politika.V
e sféře fiskální politikyse od 90. let objevují pokusy definovat rozpočtovou poli-
tiku jako úspornou, nicméně v
selektivních zásazích (zohledňujících probíhající struk-turální zm
ěny) účinnou podporu tržních funkcí. Jde tedy okom
promis m
ezi nutnou fis-kální konsolidací a
zavedením určitých podpůrných státních fiskálních aktivit 12.
Fiskální politika se od 90. let ve většině zemí, včetně U
SA, svým
i zásahy pokoušíprioritně ovlivnit vzdělání a
odborný výcvik acelkově reform
ovat vzdělávací systémů
připravující kvalifikovanou aflexibilní pracovní sílu. D
ále usiluje opodporu oblasti
výzkumu, vývoje a
aplikace progresivních technologií především na úrovni m
enšícha
středních podniků.Spojené státy prošly v
90. letech apočátkem
další dekády stadiem rozpočtové kon-
solidace, která se současně snažila vytvořit prostor pro podporu shora uvedených
I. BLO
K
34
ani disponibilních finančních prostředků, zajišťujících potřebný objem investic do stát-
ní aveřejné správy.
Hospodářský systém
Spojených států je ovšem dlouhodobě založen na podstupová-
ní zvýšeného rizika, ato jak v
ekonomické, tak i
vsociální oblasti, kterého se U
SAurčitě v
budoucnu nevzdají. Na této prem
ise totiž historicky vybudovaly základ svékonkurenceschopnosti. Ten tkví především
vtakových ekonom
ických faktorech, jakoje technologická a
tržní mobilita, vysoká efektivnost vynaložených investic, sklon
kvysoké m
íře inovací spočívající na pružném chování firem
do značné míry závislých
na přílivu rizikového kapitálu. Paralelně dlouhodobě prováděná deregulace hospodář-ské politiky nevylučuje přitom
vznik makroekonom
ické lability. Současně je vsysté-
mu preferována flexibilní pracovní síla, tolerována nízká sociální soudržnost, tenden-
ce kdůchodové nerovnosti a
diferencované distribuci zdravotní avzdělávací péče
státu, které vycházejí zcelkově nízké sociálně-institucionální regulace společnosti 16.
EU
kráčí jiným sm
ěrem. Jak dokazují m
ultikriteriální analýzy17, U
nie je, nebo budeschopna dosahovat konkurenceschopnosti v
řadě oblastí. Volí ovšem
model, který
odpovídá její dlouhodobé tradici, typický vysokými sociálním
i důrazy, snižší m
íroucelkového rizika. Posuzování konkurence tak závisí v
poslední instanci na způsobu jejídefinice. E
vropský model obsahuje přirozeně i
vyšší míru regulace, jež se často není
schopna vyhnout (neadekvátním) byrokratickým
zásahům. Ty pak m
ohou omezovat
ekonomické prvky konkurenceschopnosti, v
nichž dosahují posléze aktuálně většíúčinnosti Spojené státy.
Závěr
Období 90. let a
počátku nového tisíciletí znamenalo posílení především
americké
ekonomiky, která dem
onstrovala svoji konkurenceschopnost příznivějšími hlavním
im
akroekonomickým
i charakteristikami a
zvýšeným ekonom
ickým výkonem
.Při kritice evropského zaostávání je pochopitelně potřeba vzít v
úvahu složitějšípozici E
U jako celku s
heterogenní strukturou, atedy iznačně odlišnou ekonom
ickou,sociální a
politickou situací jednotlivých zemí. K
e zvýšení své konkurenceschopnostibude však E
vropa nucena akceptovat některé kroky. Jejich přijetí je často otázkou vícepolitickou, než ekonom
ickou, asm
ěry kflexibilním
u systému podnikání jsou často
vnímány jako útok na tradiční evropský sociální m
odel.E
xistuje oprávněné přesvědčení, že určitý sociální model, jenž se rozvíjel v
Evropě
po dlouhá desetiletí, nemůže být kom
pletně změněn a
připodobněn podmínkám
, kterém
ají např. USA
. Proto řešením m
ůže být vždy jen vhodný komprom
is mezi sociální
ochranou aekonom
ickou efektivitou. Touto cestou vykročily již dílem některé zem
ě(skandinávské státy, N
izozemsko); podobným
směrem
by měla zřejm
ě postupovat,poučena výše zm
íněnými zkušenostm
i, iČeská republika. D
aleko složitější úkol shle-
dáním přijatelného m
odelu budou však pravděpodobně mít velké zem
ě stradičně sil-
nou sociální politikou. C
esta kvyšší konkurenceschopnosti bude proto dlouhodobým
, obtížným procesem
,závisejícím
na celkových možnostech transform
ace stávajícího evropského sociálně
PA
VE
LN
EU
MA
NN
37
Vládní hospodářská politika zareagovala na krizi pom
ěrně velmi rychle. N
a straněrozpočtové politiky byl připraven podpůrný balíček v
hodnotě více než 160 mld dola-
rů na podporu spotřeby ainvestic. C
entrální banka již od druhé poloviny roku 2007snižovala základní úrokové sazby; jejich prudký pokles vyvrcholil počátkem
roku2008. B
yl přijat speciální program půjček, který zahrnoval nejen kom
erční banky, aleposkytoval finanční injekce i
dalším finančním
ústavům, především
hypotéčním ban-
kám. Podzim
ní eskalace krize nakonec přiměla vládu přijm
out nový balíček vhodno-
tě 700 mld dolarů na obnovu likvidity hlavních segm
entů postiženého bankovního sek-toru.Přijetí uvedených opatření vzbudila pochopitelně živou diskusi a
přinesla polemiky
na téma jejich relevance. Jedná se nesporně o
největší zásahy do tržního prostředí od30. let m
inulého století. Jednou zhlavních otázek je, zda existuje reálná potřeba této
intervence; resp. do jaké míry je narušena stabilita (krátkodobá a
dlouhodobá) americ-
ké ekonomiky.
Na jedné straně existuje dom
něnka zastávaná vesměs představiteli business sféry, že
ekonomika U
SA prokazuje stále vysokou odolnost vůči ekonom
ickým obtížím
14.Podle nich jsou Spojené státy inadále charakterizovány především
mohutným
hospo-dářským
potenciálem, inovacem
i, mírou odborných znalostí a
vysokou vstřícnostík
podnikání spíše než fenoménem
spekulace na Wall Streetu. V
tomto sm
yslu je tedyam
erická ekonomika v
pořádku. Uvedené státní zásahy budou m
ít potom zejm
énaúlohu psychologické podpory sm
ěřující kobnovení důvěry podnikatelů; resp. budou
korigovat důsledky nezodpovědných spekulativních trendů.N
a druhé straně analytici rozebírají pochybnosti odostatečné flexibilitě hospodář-
ství ao
způsobu jeho řízení, potažmo o
jeho schopnosti si poradit srestrukturalizací
domácích problem
atických segmentů. E
konomice U
SA m
ůže hrozit systémová krize
vyvolaná špatnou hospodářskou politikou, která některými zásahy om
ezuje nežádou-cím
způsobem tržní m
echanismy. A
nalýzy se hojně zabývají dilematem
mezi nynější
narůstající regulací atradičním
americkým
trendem k
deregulaci. E
xistuje např. velmi kritický pohled na zčásti již dříve existující a
nyní de facto ros-toucí vliv státu na hypotéční společnosti, kde stát pod hlavičkou podpory bydlení udr-žuje nad vodou insolventní klientelu, případně podporuje nem
ovitostní spekulace. Státzapojuje údajně i
voluntaristickou monetární politiku stlačování úrokových sazeb
15.D
ůsledkem je nem
ovitostní bublina arozpoutání krize. Jiné názory naopak obdivují
rychlou reakci americké adm
inistrativy aschvaluji rostoucí regulaci jako odvržení
zastaralých dogmat o
svobodném trhu.
Jak ovlivní případná regulace, či deregulace konkurenceschopnost? Je pravděpo-dobné, že m
nohé současné formy zásahů byly akutně nutné, přinejm
enším k
obnovědůvěry a
jako cesta kelim
inaci turbulencí, jež mohou vážným
způsobem narušit ohro-
zit dlouhodobou stabilitu nejen americké ekonom
iky, ale isvětové ekonom
iky jakocelku, v
jejímž rám
ci hrají USA
stále klíčovou úlohu. Určitým
paradoxem je však to,
že gigantickou vládní transakci kobnovení likvidity zaplatí daňoví poplatníci, potaž-
mo celá společnost, a
nelze proto vyloučit jak snížení soukromých úspor a
investic, tak
I .BLO
K
36
6.HO
BZ
A, A
lexandr. Na hranici svých m
ožností. Ekonom
, 2001, roč. XLV
, č. 28.7.K
LVA
ČO
VÁ
, Eva, M
ALÝ
, Jiří. Dom
nělé askutečné bariery konkurenceschopnosti E
Ua
ČR
. Praha:Vzdělávací středisko na podporu dem
okracie, 2008. 8.M
AC
H, Petr. Selhání státních regulací. E
uro, 2008, roč. XI, č. 41, s. 116
–117.9.N
ová ekonomika iv
Evropě? E
konom, 2001, roč. X
LV, č. 7, příloha.
10.O
EC
D E
conomic O
utlook, Vol. 2005/1, N
o. 77, June 2005; Vol. 2006/1, N
o. 79, June2006. Paris: O
EC
D Publications 2005, 2006.
11.O
EC
D E
conomic O
utlook, Vol. 2007/2, N
o. 82, Decem
ber. Paris: OE
CD
Publications.ISB
N 978-92-64-04162-2.
12.Překročí nová ekonom
ika Atlantik? T
he Econom
ist, cit. dle Ekonom
, 2000, roč. XL
IV,
č. 10, příloha.13.
Rem
arks by Law
rence Summ
ers, Finance Conference 2000 – „T
he New
Econom
y“.B
oston College, 2000. w
ww
.bc.edu/bc_org/mvp/fincon/sum
mersspeech.htm
l.14.
SAN
TO
NE
RO
, Antony M
. Flexible Com
mitm
ent or Inflation Targeting for the U.S.?
Vital Speeches of the Day, 1.7. 2003, V
ol. 69, Issue 18.15.T
EM
PLE
, Jonathan. The A
ssessment: T
he New
Econom
y. Oxford R
eview of E
conomic
Policy, Vol. 18, N
o. 3, 2002.16.
Zpráva o
zaměstnanosti a
sociální ochraně Evropské kom
ise, cit. dle Právo, 31.1. 2005.
Hynek O
poleckýD
ěkuji panu Neum
annovi za jeho příspěvek adal bych nyní slovo paní Ingeborg
Něm
cové zV
ysoké školy ekonomické v
Praze, která se bude zabývat srovnáním kon-
kurenceschopnosti ekonomik E
U a
světa. Předpokládám, že se v
jejím příspěvku
dozvíme, že konkurenceschopnost není bojem
mezi E
vropou aSpojeným
i státy, ale žeje to daleko složitější záležitost. Prosím
, máte slovo.
PA
VE
LN
EU
MA
NN
39
ekonomického m
odelu, resp. ipolitické odvaze a
určitém konsensu jednotlivých stát-
ních vlád ainstitucí E
U. Jen prosazení adekvátního m
odelu však udrží Evropě naději
na úspěch vboji o
globální konkurenceschopnost.
Poznám
ky1
Příspěvek byl vypracován vrám
ci Výzkum
ného záměru Fakulty m
ezinárodních vztahů VŠE
Praha č. MSM
6138439909 „G
overnance vkontextu globalizované ekonom
iky aspolečnosti“
aprojektu G
rantové agentury ČR
č. 402/07/0253 „R
egionalismus a
multilateralism
us: zákla-dy nového světového řádu?“.
2V
iz Překročí nová ekonom
ika Atlantik? T
he Econom
ist, cit. dle Ekonom
, 2000, roč. XL
IV,
č. 10, příloha, s. VII.
3Srovnej T
EM
PLE
, Jonathan. The A
ssessment: T
he New
Econom
y. Oxford R
eview of E
cono-m
ic Policy, Vol. 18, N
o. 3, 2002; podobně BA
UD
CH
ON
, Hél_ne. T
he Afterm
ath of the „New
Econom
y“ Bust: A
Case Study of Five O
EC
D C
ountries. IAO
S Conference on the N
ew E
co-nom
y, L
ondon, A
ugust 2002.
ww
w.statistics.gov.uk/iaoslondon2002/
contributed-papers/dow
nloads/IP_baudchon.doc.4
BE
RG
STÖ
M, Fredrik, G
IDE
HA
G, R
obert. EU
versus USA
. Stockholm: T
imbro, June, 2004,
s. 14–15.5
Srovnej např. BE
RG
STÖ
M, Fredrik, G
IDE
HA
G, R
obert. EU
versus USA
, s. 2. 6
Tamtéž, , s. 25–26.
7Index O
EC
D označující m
íru produktově tržní regulace byl pro EU
vr. 2000 o
polovinu vyššínež v
USA
. (Nová ekonom
ika ivE
vropě? Příloha, s. III).8
Srovnej např. BE
NJA
MIN
, Matthew
, PER
RY
, Joelen. The N
ew Job R
eality. U.S. N
ews
& W
orld Report, 11.8. 2003, V
ol. 135, Issue 4.9
Index OE
CD
označující míru regulace zam
ěstnanosti měl v
r. 2000 vE
U hodnotu 2,5; v
USA
pouze 0,2. (Nová ekonom
ika ivE
vropě? Příloha, s. III).10
BE
RG
STÖ
M, Fredrik, G
IDE
HA
G, R
obert. EU
versus USA
, s. 29.11
Viz Z
práva Evropské kom
ise ozam
ěstnanosti asociální ochraně (podle Právo, 31.1. 2005).
12Srovnej např. R
emarks by L
awrence Sum
mers, Finance C
onference 2000 – „The N
ew E
co-nom
y“. Boston C
ollege, 2000. ww
w.bc.edu/bc_org/m
vp /fincon/summ
ersspeech.html.
13Strategie FR
S byla označována termínem
pružný závazek (flexible comm
itment). (V
iz např.SA
NT
ON
ER
O, A
ntony M. Flexible C
omm
itment or Inflation Targeting for the U
.S.? VitalSpeeches of the D
ay, 1.7. 2003, Vol. 69, Issue 18, s. 548–549).
14Srovnej E
WIN
G, Jack. W
all Street vkrizi – globální pohled . Z
krvavený, ale pořád silný.B
usiness Week, in: E
uro, č. 41/2008, s. 108–110.15
MA
CH
, Petr. Selhání státních regulací. Euro, č. 41/2008, s. 116–117.
16Srovnej K
LVA
ČO
VÁ
, Eva, M
ALÝ
, Jiří. Dom
nělé askutečné bariery konkurenceschopnosti
EU
aČ
R. Praha: V
zdělávací středisko na podporu demokracie, 2008, s. 9–38.
17V
iz např. KLV
AČ
OV
Á, E
va, MA
LÝ, Jiří, c.d.
Literatura
1.BA
UD
CH
ON
, Hél_ne. T
he Afterm
ath of the „N
ew E
conomy“
Bust: A
Case Study of F
iveO
EC
D C
ountries. IAO
S Conference on the N
ew E
conomy, L
ondon, August 2002.
ww
w.statistics.gov.uk/iaoslondon2002/contributedpapers/dow
nloads/IP_baudchon.doc2.B
EN
JAM
IN, M
atthew, PE
RR
Y, Joelen. T
he New
Job Reality. U
. S. New
s & W
orldR
eport, 11. 8. 2003, Vol. 135, Issue 4.
3.BE
RG
STÖ
M, Fredrik, G
IDE
HA
G, R
obert. EU
versus USA
. Stockholm: T
imbro, June,
2004, ISBN
91-7566-564-6.4.E
UR
OSTA
T:http://epp.eurostat.cec.eu.int/portal/; http://ww
w.ec.europa.eu/trade/issues/bilate-
ral/ data.htm; http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/.
5.EW
ING
, Jack. Wall Street v
krizi – globální pohled . Zkrvavený, ale pořád silný. B
usi-ness W
eek, in: Euro, 2008, roč. X
I, č. 41, s. 108–110.
I. BLO
K
38
do všech těch ukazatelů, které se týkají stability. Stabilita se týká nejenom ekonom
iky,ekonom
ické stability, ale také politické stability, ata je přím
o provázána se sociální sta-bilitou. A
si bychom správně m
ěli dodat, že je tam ještě jedna oblast stability, která se
málokdy bere v
kalkulacích vúvahu, a
to je stabilita ekologická či environmentální,
chcete-li. Otázka je, jaký je vztah m
ezi produktivitou anáklady v
pojetí vulgarizacepostupu investora. M
ůžeme říct, že úsporou nákladů ve sm
yslu zintenzivnění práce přistávajících technologiích atd. investor získá úsporu v
řádu možná procent, ale pokud se
mu podaří uplatnit technologickou zm
ěnu, může získat až desítky procent. Tohle je
jeden zklíčů, kdy m
u technologickou změnu um
ožňuje specifické prostředí, jež ovšemvyžaduje kvalifikovanou pracovní sílu, která je ale zase dražší.
Možná bychom
se ještě mohli zastavit u
některých dalších mom
entů. Tady bylo zmi-
ňováno, jak důležitý je pro investora ekonomický růst. A
no, většina investorů investujedo ekonom
iky, která roste. Jenom velice prozíraví a
velice optimističtí investoři jdou do
oblastí, které zatím nerostou, s
vírou, že růst budou, ale těch je opravdu minim
um a
častose počítají m
ezi spekulanty. Kam
zařadit celkové ekonomické prostředí? N
epochybně jeto otázka stability, ale m
ůže to být iotázka vlády. Je slavný příběh z
první poloviny 90. let, který se traduje m
ezi investory do Ruska, kdy tam
zahraniční investoři přicháze-li. K
tomu, aby m
ohli investovat, aby mohli uskutečnit svou investici, zejm
éna přímou,
tj. třeba založit nějaký podnik, potřebovali velkou spoustu razítek. Získání každého razít-
ka bylo spojeno snějakým
i korupčními úplatkovým
i náklady ačasto se ukazovalo, že
nároky jednotlivých držitelů razítek jsou tak vysoké, že na konci povolovacího procesuje investor oškubán a
investici už neuskuteční. To je situace, která je nepříznivá jak proinvestora, tak ipro danou zem
i. Ve Financial T
imes byl uveřejněn článek, který říkal, že
by se konečně měli v
Rusku dom
luvit anějak si korupci zorganizovat, aby tam
investorm
ohl skutečně investovat. Ito je otázka. Prostředí je také spojeno s
transakčními nákla-
dy. Další otázkou je tvorba inovací. U
ž jsem hovořila o
tom, že inovace m
ůže být cestouke zm
ěně technologie avysokém
u nárůstu zisku odesítky procent, ale vytváření inova-
cí má svá pravidla. V
ětšinou je to nákladné, vyžaduje to dlouhodobější investice ataké
to vyžaduje určitou koncentraci. To je vlastně důvod, proč existují technologické parkyapod. Pak je zde sam
ozřejmě ještě otázka uplatňování politiky, prosazování protim
ono-polní politiky apod. M
ůžeme to přeložit do otázek nejenom
stability anákladů, ale ido
otázek šance, která se dává jednotlivé firmě k
okamžitém
u zisku, nebo do otázek kvytvá-
ření prostředí, kde je šance ponechána více firmám
. K
dyž už tady hovořím hodně obecně z
pohledu investora, tak bych ještě měla zdů-
raznit dva poznatky. Pro investora je vzásadě jedno, jakým
způsobem jsou stabilita
anízké náklady ve společnosti zajišťovány. Jeho zajím
á konečný součet, což takévysvětluje to, že do Č
íny bez ohledu na režim plynou velké investice. Je otázkou – a
toje otázkou pro politiky –, nakolik je m
ožné regulací ve zdrojové zemi, např. ve Spoje-
ných státech, skutečně ovlivnit chování investorů vté zem
i, kam investor investuje.
Pak je tady ještě jeden důležitý poznatek, který bych zdůraznila právě vsoučasné době,
že totiž nejistota, která roste, co se týká celkové stability, vede ktom
u, že se zkracujíčasové horizonty, za které se počítá výnosnost investice. To znam
ená, že investor,
ING
EB
OR
GN
ĚM
CO
VÁ
41
SRO
VN
ÁN
Í KO
NK
UR
EN
CE
SCH
OP
NO
STI
EK
ON
OM
IK E
U A
SVĚ
TA
Ingeborg Něm
cováD
obrý den dámy a
pánové, děkuji za slovo. Dovolila bych si problém
trošičku zjed-nodušit a
možná, že m
ě řada mých kolegů osočí z
toho, že ho zvulgarizuji. My žijem
eve světě, kde je nejpohyblivějším
faktorem, jak se odborně říká, produkce kapitálu
azem
ě soutěží, ať chceme, nebo nechcem
e, oto, kdo přitáhne kapitál, kdo co nejvíc zau-
jme investory, protože investor přináší do zem
ě ekonomickou aktivitu a
pracovní místa,
am
ůžeme říct, že do značné m
íry země rezignovaly na to, jaké přináší idaně. C
elá otáz-ka konkurenceschopnosti, kdybychom
si ji zvulgarizovali, je otázkou, jak má vypadat
ekonomika, do které investoři budou rádi a, pokud m
ožno, masově a
dlouhodobě inve-stovat. M
áme tady investora, který je nahlížen zvenčí, a
pro politiky, pro hospodářskéekonom
y atd., pro všechny, kteří jsou na straně vlád, působí vlastně jako černá skříňka.C
elý koncept konkurenceschopnosti není nic jiného než pokus otevřít hlavu investora,zjistit, jak uvažuje, co je pro něj důležité, zm
apovat si to avyužít to ve svůj prospěch. Jak
tedy investor uvažuje? On m
á vpodstatě dva hlavní cíle: v
prvé řadě má investici, kterou
by chtěl maxim
álně zhodnotit, ajeho druhým
cílem je o
tu investici nepřijít; skaždou
investicí je přece spojováno určité riziko abezpečnost m
ůže být někdy imnohem
výraz-nější faktor než sam
otná ziskovost investice. Investiční proces není vlastně nic jiného nežhledání vhodné kom
binace rizika aziskovosti. To je koneckonců znám
é zteorie a
tvoryportfolia. Sam
ozřejmým
snem každého investora je najít zcela bezpečnou investiční pří-
ležitost sm
aximálním
zhodnocením. To je skutečně ten nejsladší sen a
černá můra je
pravý opak; černou můrou je nízké zhodnocení investice s
vysokým rizikem
. Nicm
éněvěří se a
dokazuje se – ateorie portfolia to dokládá –, že existuje vzájem
ná vazba, že jsouinvestice, které m
ají nízké riziko, jsou bezpečnější, ale jejich ziskovost je nižší, anaopak
že jsou investice, které mají vysoké riziko, ale šance na zhodnocení je vyšší.
Pokud takto uvažujeme, tak se m
ůžeme zpětně zeptat, jaká je vlastně vazba na kon-
kurenceschopnost. Vté brožuře D
omnělé a
skutečné bariéry konkurenceschopnosti EU
aČ
R, kterou jsm
e zde dostali akterou velm
i chválím, je věnována celá oblast tom
u,které otázky jsou kladeny, které faktory jsou brány v
úvahu při vytváření jednotlivýchindikátorů, zejm
éna těch kompozitních. Podívejm
e se na to, jak se investor dívá na jed-notlivé položky. D
o oblasti výnosnosti, tedy zhodnocení té investice, je nutné zahrnoutveškeré položky, které ovlivňují náklady. Investora sam
ozřejmě zajím
á celková výšenákladů a
také možnost úspor, ať už jsou to přím
é náklady, nebo nepřímé náklady, ať už
tam dosahuje úspor z
rozsahu apod. Tuto kalkulaci m
á každý investor individuálnía
zvenčí se jen těžko dá odhadovat, co je pro něj vdané situaci zrovna nejdůležitější.
Bezpečnost té investice, nebo, chcete-li, riziko m
ůžeme přeložit jako faktor pronikající
I. BLO
K
40
je Nokia a
Nokia je Finsko. B
ylo zajímavé sledovat, co se stalo s
finskou ekonomikou
vokam
žiku, kdy Finové Nokii prodávali, ale vidíte – když se podíváte do žebříčku
konkurenceschopnosti, který zase máte prezentovaný ve zm
iňovaném inform
ačnímm
ateriálu na str. 46 a47 –, že finská ekonom
ika je stále konkurenceschopná, že Fin-sko není ve špatné situaci (obr. 2 na str. 44).
Když hovořím
oE
vropě, tak bych se možná m
ěla dotknout itří dalších zemí. V
ěnuj-m
e pozornost Estonsku, které je někdy považováno – opět zvulgarizuji – za Finsko za
vodou, nebo přes záliv. Měli bychom
si uvědomit, nakolik se E
stonci ve svém progra-
mu zam
ěřili na podobné paralely. Další zem
ě je Lucem
bursko, které má nejvyšší H
DP
na obyvatele vcelé E
vropě. Mohli bychom
se spíše ptát: „Existuje lucem
burský pří-běh?“ T
uto otázku bych nechala viset ve vzduchu. Pak zde mám
e dneska nepříliš zatímznám
ý, ale velice úspěšný současný globalizační příběh nizozemský. H
olandsko, nebosprávně řečeno N
izozemsko, ukazuje, že je schopno jako jedna z
mála zem
í se účast-
ING
EB
OR
GN
ĚM
CO
VÁ
43
pokud neočekává dlouhodobější celkovou stabilitu, bude dávat přednost krátkodobému
arychlém
u zhodnocení investice. Pokud budem
e mít všechny tyto zásady chování investora na pam
ěti, tak myslím
, žepak se m
ůžeme sm
ěle podívat na graf číslo 1 na str. 23 informačního m
ateriálu Dom
-nělé a
skutečné bariéry…, který zm
iňoval pan předsedající ajenž neříká nic jiného než
to, které oblasti jsou pro investora přitažlivé.(obr. 1 str. 25 uH
. Opoleckého) G
raf uvádístav z
roku 2007, ale možná bych ještě m
ěla zmínit to, co je v
komentářích, totiž stav
vroce 2006, kdy m
ěla západní Evropa 68 %
, Čína 41 %
, střední avýchodní E
vropa52 %
aU
SA
aK
anada 48 % m
ísto 38 %. Tato pořadí, ta přitažlivost se m
ění. Mění se
podmínky, a
kdybych měla použít žargonu – např. disciplíny, která si říká systém
ovádynam
ika –, tak bych řekla, že jsou to dynamické procesy se zpětnou vazbou a
jsounesm
írně složité. Tím
vás samozřejm
ě nechci odradit. Mohli bychom
se ještě podí-vat na další obrázek ze str. 25 téhož inform
ačního materiálu D
omnělé a
skutečnébariéry…
, kde jsou nejvýznamnější investiční destinace v
Evropě. (obr. 1 na str. 43)
Vtéto souvislosti bych m
ožná mohla uvést několik slavných příkladů o
úspěchu zemí
voblasti přilákání zahraničních investorů, i
když většina jich je velice známých.
Zevropských příkladů jsou to dva, které jsou hodně popularizované, a
upřímně řeče-
no, vL
isabonské strategii byly využity. Vprvé řadě je to irský příběh. Příběh o
zemi,
která se v70. roce zapojila do E
U a
během následujících deseti, patnácti let jí de facto
zkrachoval veškerý domácí prům
ysl. Tato země byla geograficky na okraji celého pro-
storu. Je to příběh okreativitě, o
kreativním m
yšlení ao
tom, zda sklenice je poloplná
nebo poloprázdná. Irové si uvědomili, že jsou sice na okraji prostoru E
U, ale zároveň
že jsou na cestě mezi Spojeným
i státy aE
vropskou unií. Zvážili svoje přednosti
adokázali dlouhodobě investovat do své ekonom
iky; tak bych to vyjádřila, kdybychm
ěla shrnout nejdůležitější body. Irové mají vynikající vyjednávací schopnosti, vždyť
víme, že nejtěžší oříšky většiny vyjednávání se přesunují na irská, případně dánská
předsednictví. Tito vyjednávači dokázali dostat m
aximum
zevropských fondů, které
byly vté době k
dispozici, apoužít je do infrastruktury a
na vzdělání obyvatelstva.Současně s
tím šla péče o
investora – to byl nový prvek. Tam se zrodila instituce, která
je vlastně prababičkou CzechInvestů a
podobných institucí, které se dneska používají.Tam
nejenom že prosadili určité daňové prázdniny, které nechci podceňovat, ale věno-
vali se práci sinvestorem
apom
áhali mu usadit se v
té zemi. Tato nová instituce doká-
zala pochopit potřeby investorů adokázala přitáhnout zájem
všech zhruba 24 milionů
Irů, kteří žijí ve světě mim
o Irsko. Realitou dneška je, že Irsko je v
HD
P na obyvate-le v
Evropě na druhém
místě hned za L
ucemburskem
. To je to, co se vyrobí na území
Irska. Ale pozor, protože to jsou zahraniční investoři, tak jenom
upozorňuji, že to, copo rozdělení zbývá, je hrubý národní produkt, a
to už není tak slavná záležitost. Druhý
slavný evropský příklad je příběh finský. Po rozpadu Sovětského svazu aR
VH
P se Fin-sku rozpadl zahraniční obchod, to se týkalo zhruba asi jedné třetiny zahraničníhoobchodu. Finsko se v
této obchodní krizi dokázalo přeorientovat atvrdě se připravo-
valo na vstup do EU
. Aopět použili investice do vzdělání. Investice do vzdělání
am
ožná iurčité štěstí – avýsledným
produktem byla N
okia; někdy se říká, že Finsko
I. BLO
K
42
Po
řadí / Z
emě
Po
čet PZ
IP
od
íln
a trhu
v %
1S
pojené království686
19,4
2Francie
56516,0
3N
ěmecko
2868,1
4Š
panělsko212
6,0
5B
elgie185
5,2
6P
olsko152
4,3
7R
umunsko
1404,0
8Š
výcarsko136
3,9
9Č
eská republika113
3,2
9Š
védsko113
3,2
11M
aďarskoo
1083,1
12N
izozemsko
952,7
13R
usko87
2,5
14Irsko
742,1
14Itálie
742,1
Ostatní
50514,0
Celkem
3531100,0
Pram
en:Ernst &
Young:European A
ttractiveness Survey 2007
Obr. 1 N
ejvýznam
nejší investicn
í destin
ace v Evro
pe 2005–2006
nit na investicích kapitálově aziskově, tedy hlavně přitáhnout zisk z
celých distribuč-ních a
obchodních procesů sasijským
azejm
éna čínským zbožím
vE
vropě. Nebudu
tady zkoumat am
erický příběh. Am
erický příběh už tady rozebíral kolega abude ho
rozebírat pan doktor Malý, ale m
ožná bychom se m
ěli dotknout příběhu čínského.K
dybych ho zase měla stručně charakterizovat, zdůraznila bych: velice, velice levná
pracovní síla, stabilita iza využití nedem
okratických prostředků anulové ekologické
náklady. Ato se rozhodně nem
ění ani tím, že čínská vláda se dneska staví za ekolo-
gickou politiku abuduje nejekologičtější m
ěsto na světě. Zdalších receptů je zde prav-
děpodobně recept indický. Co to je? Já bych to nazvala levnou a
relativně vzdělanouangličtinou. V
elmi levnou angličtinou. K
dyž to budu vulgarizovat, tak mohu říct, že
Čína se stává dílnou světa a
Indie jeho kanceláří. Možná bychom
se měli ptát, jestli
existuje recept na úspěch Singapuru. Kdybych to zase hodně zjednodušila, tak bych to
charakterizovala asi tak, že je to upořádaná výspa vasijské nepřehlednosti. Je to kus
země, který je pochopitelný pro zahraničního investora a
může být jeho východiskem
pro určité další typy expanze. Když se podívám
e do historie, tak bychom m
ožná našlizejm
éna vprůběhu 80. a
90. let im
exický příběh. Mexický příběh v
podstatě říká:levná práce hned u
hranice USA
. To je vlastně první krok velkých amerických firem
,které nejdříve odešly ze severu za levnější pracovní sílou na jih Spojených států, alev
určitém okam
žiku překročily státní hranici, neboť Mexiko za hranicí se snažilo být
levnější blízko velkého trhu. N
a závěr bych vás přece jen upozornila na příběh, který se může odvíjet od tabulky
číslo 7 na 75 str. uváděného informačního m
ateriálu pí. Klvačové a
p. Malého. Tabulka
se týká tržní integrace přímých zahraničních investic /prům
ěrná hodnota přílivu aodlivu
jako procento HD
P) auvádí procenta, která ukazují úspěšnost Č
eské republiky. Atak
bych si dovolila nechat viset ve vzduchu ještě jednu otázku, totiž jestli existuje českýpříběh úspěšnosti jako cílové zem
ě pro investory. Na sam
otný závěr bych ještě chtělaříct, že ne zcela souhlasím
sPaulem
Krugm
anem, který zde byl citován, resp. s
jehocitací. Já se dom
nívám, že politici a
státní správa jsou vlastně manažery své zem
ě,a
jestliže se díváme
na tu zemi jako na firm
u, tak pak musím
e mít na pam
ěti, že cílemfirm
y není jen okamžitý zisk, ale ijejí přežití a
dlouhodobý rozkvět, Chování, které by
vedlo kdelším
časovým horizontům
, je to podstatné. Takové chování vřadě příběhů, jež
jsem tady uváděla, zejm
énatěch evropských hrálo podstatnou roli. A
je otázka, nakolikje právě na tuto dlouhodobě zam
ěřenou manažerskou činnost jak státní sféra, tak poli-
tická správa připravena vrám
ci Lisabonské strategie. D
ámy a
pánové, děkuji za pozor-nost.
Hynek O
poleckýD
ěkuji paní Něm
cové. Nyní bychom
přikročili kposlední části prvního dopolední-
ho bloku, kterému se bude věnovat pan doktor Jiří M
alý zN
EW
TO
N C
ollege. Pro-m
luví na téma V
liv evropské integrace na konkurenceschopnost ČR
: očekávání asku-
tečnost. Prosím, m
áte slovo.
ING
EB
OR
GN
ĚM
CO
VÁ
45
I. BLO
K
44
Obr. 2 C
elkové pořadí konkurenceschopnosti zemí
podle jedenácti vybraných tvrdých kritérií konkurenceschopnosti (každá zem
ě EU-25 vyhodnocována zvlášť)
Zem
ěIn
dex*)
Zem
ěIn
dex*)
Zem
ěIn
dex*)
1N
ors
ko
17,0
940
Čín
a49,9
179
Egypt
69,3
62
Austrá
lie18,4
541
Kypr
50,0
080
Uru
guay
70,4
53
Švédsko
20,0
941
Rusko
50,0
080
Vie
tnam
70,4
54
Fin
sko
20,8
243
Kata
r51,4
582
Filip
íny
71,0
05
Spoje
né
krá
lovstv
í20,9
144
Slo
vensko
52,0
083
Jam
ajk
a71,1
86
Kanada
23,4
545
Bulh
ars
ko
52,0
984
Indie
71,7
37
Hongkong
(Čín
a)
24,0
946
Malta
52,3
685
Bots
wana
72,8
28
Španěls
ko
24,4
547
Maď
ars
ko
53,0
086
Gru
zie
73,7
39
Švýcars
ko
24,5
548
Bahra
jn53,3
687
Nig
érie
75,0
010
Dánsko
25,1
849
Chorv
ats
ko
53,5
588
Dom
inik
ánská
republik
a75,1
811
Něm
ecko
25,7
350
Makedonie
53,7
389
Kam
eru
n75,4
512
Niz
ozem
sko
26,8
251
Alž
írsko
55,4
590
Pákis
tán
77,0
913
Irsko
27,3
651
Venezuela
55,4
591
Bangla
déš
78,3
614
Lucem
burs
ko
27,8
253
Loty
šsko
55,5
592
Srí L
anka
79,2
715
Itálie
28,1
854
Již
ní A
frika
55,7
393
Arm
énie
80,0
016
Fra
ncie
28,4
555
Bra
zílie
56,0
994
Hondura
s80,9
117
Rakousko
28,8
256
Trin
idad
aTobago
56,1
895
Benin
81,8
218
Již
ní K
ore
a28,9
157
Kolu
mbie
57,3
696
Nam
ibie
83,6
419
US
A29,3
658
Rum
unsko
57,7
397
Nik
ara
gua
84,2
720
Chile
30,1
859
Tunis
ko
59,5
598
Mold
avsko
85,1
821
Nový Z
éla
nd
30,5
560
Ekvádor
60,2
799
Bolív
ie86,7
322
Taiw
an
31,2
761
Bosna a
Herc
e-
govin
a60,5
5100
Ghana
87,0
023
Japonsko
32,0
962
Para
guay
62,0
0101
Čad
87,1
824
Isla
nd
32,1
863
Arg
entin
a62,2
7102
Keňa
87,8
225
Belg
ie32,4
564
Peru
63,0
0103
Uganda
88,2
726
Sin
gapur
33,9
165
Panam
a63,0
9104
Kam
bodža
88,3
627
Česko
34,9
166
Kazachstá
n63,3
6104
Mali
88,3
628
Kuvajt
37,6
467
Kosta
rika
64,3
6106
Východní
Tim
or
89,1
029
Spoje
né a
rabské
em
iráty
37,9
168
Ture
cko
65,0
0107
Tanzanie
89,2
730
Slo
vin
sko
38,3
668
Ukra
jina
65,0
0108
Tádžik
istá
n90,8
231
Izra
el
38,8
270
Srb
sko a
Čern
áH
ora
65,1
8109
Kyrg
yzstá
n91,3
632
Portu
gals
ko
39,1
871
Salv
ador
65,4
5110
Mongols
ko
93,1
833
Mexik
o40,5
572
Mauritiu
s66,4
5111
Guyana
93,2
734
Řecko
43,1
873
Jord
ánsko
66,5
5112
Zim
babw
e94,3
635
Esto
nsko
45,2
774
Indonésie
66,7
3113
Etio
pie
98,0
036
Pols
ko
46,2
775
Alb
ánie
66,9
1114
Madagaskar
98,6
437
Litv
a46,6
476
Guate
mala
67,3
6115
Mosam
bik
100,0
038
Mala
jsie
49,0
076
Maro
ko
67,3
6116
Gam
bie
103,5
538
Thajs
ko
49,0
078
Ázerb
ájd
žán
68,8
2117
Mala
wi
106,5
5
*) Index =
hodnota
aritm
etic
kého p
rům
ěru
pořa
dí z
em
ě (k
aždá z
em
ě E
U-2
5 v
yhodnocována
zvlá
šť) v
jedenácti v
ybra
ných tv
rdých k
ritériíc
h k
onkure
nceschopnosti (c
elk
ový H
DP
v U
SD
, počet
obyvate
l, HD
P n
a o
byvate
le v
US
D v
paritě
kupní s
íly, míra
infla
ce v
%, s
ald
o v
eře
jných ro
zpočtů
v %
HD
P, v
eře
jný d
luh v
% H
DP, In
stitu
tional In
vesto
r Country
Cre
dit R
atin
g, p
očet p
oužív
aných
mobiln
ích te
lefo
nů n
a 1
00 o
byvate
l, koje
necká ú
mrtn
ost n
a 1
000 ž
ivě n
aro
zených d
ětí, n
aděje
dožití p
ři naro
zení a
počet p
řípadů tu
berk
uló
zy n
a 1
00 0
00 o
byvate
l)P
ram
en:T
he G
lobal C
om
petitiv
eness R
eport 2
005–2006, W
orld
Econom
ic F
oru
m, G
eneva 2
005;
výpočty
auto
ra
může být přísnější. K
dyby byli hodnotitelé alespoň titíž pro všechny země, bylo by to
přece jen objektivnější, ale tím, že pro každou zem
i je různá skupina hodnotitelů, vzni-ká už docela značný problém
. Druhým
faktorem jsou potom
váhy, které jsou přiřaze-ny k
jednotlivým dílčím
kritériím. S
postupem času čím
dál tím více vzrůstá zase váha
měkkých kritérií, kdy záleží na osobním
úsudku hodnotitele, ačím
dál menší váha se
přiřazuje statistickým datům
, což může být problém
, oněm
ž budu ještě hovořit. Důle-
žitým třetím
faktorem je také to, jaké ekonom
iky se posuzují azda posuzujem
e iněkte-rá integrační seskupení, například E
vropskou unii jako celek. Při agregaci údajů zaintegrační seskupení pak do jednotlivých indikátorů vstupují i
takové, které hodnotínapříklad počet obyvatel, velikost ekonom
iky atd. Tam potom
mají autom
aticky výho-du větší ekonom
iky před menším
i. Tyto faktory, které m
ohou ovlivňovat pořadí zemí v
žebříčcích konkurenceschop-nosti pak způsobují, že žebříčky m
ohou svým uživatelům
poskytovat zkreslené, nebopřím
o chybné informace. M
y jsme otestovali vliv těchto faktorů na jednom
hodnoce-ní konkurenceschopnosti podle zprávy o
globální konkurenceschopnosti The G
lobalC
ompetitiveness. V
těchto každoročních hodnoceních byly Spojené státy vždy na prv-ním
místě s
jedinou výjimkou za období 2006 až 2007, kdy se ocitly na 6. m
ístě zaskandinávským
i zeměm
i, jak už tady bylo řečeno vprvním
příspěvku. My jsm
e vzaliza základ původní žebříček, ovšem
zaměřili jsm
e se na žebříček, který mu předcházel,
to znamená na žebříček, kde Spojené státy figurovaly na prvním
místě, abychom
zjis-tili, proč se Spojené státy v
následujícím roce o
pět příček propadly ajestli by se náho-
dou při jiné kombinaci kritérií nepropadly ještě více. Původní žebříček jsm
e vzaliz
roku 2005 až 2006, který hodnotí 90 dílčích kritérií tvrdých im
ěkkých pro celkem117 zem
í světa, vytvořili jsme k
němu dva alternativní žebříčky. To bylo na spočítání
dost náročné, neboť jsme m
useli mít data pro E
U jako celek. Pro první alternativní žeb-
říček jsme vybrali tvrdá dílčí kriteria pro 117 zem
í, pro druhý alternativní žebříčekjsm
e použili 11 vybraných tvrdých dílčích kriterií pro tehdejší EU
-25 azbylých 92
zemí (tj. celkem
93 ekonomik). Tak se nám
počet zemí sam
ozřejmě snížil. A
byste měli
představu jakých jedenáct vybraných kritérií jsme použili, tak je zde uvedu, i
když tojsou sam
á bohulibá kritéria anikdo nem
ůže proti nim nic nam
ítat. Je to celkový hrubýdom
ácí produkt, počet obyvatel, hrubý domácí produkt na obyvatele, m
íra inflace,saldo veřejných rozpočtů v
poměru k
hrubému dom
ácímu produktu v
procentech,veřejný dluh v
poměru k
hrubému dom
ácímu produktu v
procentech, rating sledova-ných zem
í, počet mobilních telefonů na sto obyvatel, kojenecká úm
rtnost, naděje doži-tí při narození a
počet případů tuberkulózy na 100 tisíc obyvatel. Jsou to všechna tvrdákritéria, která byla použita i
vpůvodním
hodnocení, to znamená, že žádné nové jsm
enepřidali. A
jaké byly výsledky? Podle původního oficiálního žebříčku tam byly na
prvním m
ístě Spojené státy, na dalších byly dvě skandinávské země Finsko a
Dánsko,
následovalo Švýcarsko, Singapur, Něm
ecko aŠvédsko. K
dyž jsme udělali náš propo-
čet na základě těch tvrdých kritérií ajednotlivé zem
ě EU
jsme sledovali zvlášť, tak
vprvním
alternativním žebříčku na prvním
místě nám
najednou vyšlo Norsko, potom
Austrálie, Švédsko, Finsko…
deváté Švýcarsko, pak Dánsko a
Něm
ecko atd. aSpoje-
JIŘ
ÍMA
LÝ
47
VL
IV E
VR
OP
SKÉ
INT
EG
RA
CE
N
A K
ON
KU
RE
NC
ESC
HO
PN
OST
ČR
: O
ČE
KÁ
VÁ
NÍ A
SKU
TE
ČN
OST
Jiří Malý
Děkuji za slovo. U
ž tady bylo řečeno, že žebříčky konkurenceschopnosti mají
některé své slabé stránky. Já bych ktom
u dodal, že ty slabé stránky mohou m
ít dostnepříznivé dopady právě na rozhodování politiků. A
nejen politiků, mohou m
ít nepříz-nivé dopady i
na další příjemce inform
ací ztěchto žebříčků konkurenceschopnosti,
například na investory. Když v
žebříčcích konkurenceschopnosti vm
inulosti byly naprvních m
ístech většinou Spojené státy, tak pro politiky to byl signál uzpůsobovatinstitucionální rám
ec zemí podle am
erického příkladu, nebo alespoň měnit ho v
tomto
směru. Pro investory to byl zase signál um
ísťovat své investice do Spojených států. Jeaž ironické, že největší finanční krize v
historii vypukla vzem
i, která byla dlouhodo-bě na prvních m
ístech téměř všech žebříčků konkurenceschopnosti. V
nucuje se takotázka, jakou inform
aci tyto žebříčky konkurenceschopnosti mně jako uživateli, poli-
tikovi nebo investorovi vlastně dávají ajestli se na ně m
ohu spolehnout. Byly tady zm
í-něny ijiné příklady úspěšných zem
í, např. irský zázrak. Také Irsko se nacházelo větši-nou m
ezi 10. až 15. místem
vžebříčku konkurenceschopnosti, což je velm
i vysokápozice, když bylo hodnoceno přes sto zem
í. Ale Irsko bylo první zem
í vE
vropě, kamdorazila finanční krize, a
bylo první zemí v
EU
, která musela vyhlásit stoprocentní
garanci na bankovní vklady. Dále byl zm
íněn příklad Estonska. B
yla to dlouho opě-vovaná ekonom
ika svysokým
ekonomickým
růstem, ale z
nových členských zemí
bylo Estonsko zase první, kdo zaznam
enal pokles HD
P vletošním
roce. To znamená,
že Estonsko bylo m
ezi prvními zem
ěmi z
nových členských zemí, kam
finanční krizedorazila. V
idíme, že zářné příklady z
minulosti, ty ikony úspěchu se jaksi najednou
viklají. Samozřejm
ě, finanční krize zasáhla ijiné země, které byly na nižších příčkách
žebříčků, tedy na horších pozicích, ale to nic neumenšuje fakt, že výrazně zasáhla
istáty, které byly hodnoceny jako vysoce konkurenceschopné. Takže skutečně je otáz-kou, o
čem žebříčky konkurenceschopnosti vlastně vypovídají. M
y jsme otestovali
některé faktory, které mohou pořadí zem
í vžebříčcích konkurenceschopnosti ovlivňo-
vat, apodrobnější výsledky jsm
e zveřejnili vinform
ační publikaci, kterou jste obdrže-li; tady teď
uvedu jen shrnutí. Prvním faktorem
je výběr dílčích kritérií konkurence-schopnosti; to jsou ukazatelé, podle nichž konkurenceschopnost nějakým
způsobemm
ěříme. M
ohou to být jak statistická data, například míra inflace, růst hrubého dom
á-cího produktu, H
DP na obyvatele, stav veřejných financí apod., ale jsou to v
čím dál
více vzrůstající míře i
tzv. měkká data. O
tom u
tady paní docentka Klvačová hovoři-
la. Měkká data jsou různá dotazníková šetření hodnotitelů. Pro každou zem
i je jináskupina hodnotitelů, to znam
ená, že někdo může být v
hodnocení shovívavější, někdo
I. BLO
K
46
konkurenceschopnosti po vstupu do EU
se nakonec nenaplnila. Když si vezm
eme jed-
notlivé indikátory, jak se vyvíjely vněkolikaletém
období před naším vstupem
doE
vropské unie apotom
po vstupu až do roku 2007, tak vidíme, že se nezvýšila m
írainflace; ke silném
u zvýšení došlo až vletošním
roce, ato je dáno externím
faktorem.
Jednak byl letos celosvětový nárůst cen ropy, cen potravinářských produktů ak
tomu
také přistoupil dopad naší daňové reformy. M
íra nezaměstnanosti poklesla. Sice to
bylo až zhruba sdvouletým
odstupem po našem
vstupu do Evropské unie, ale neza-
městnanost skutečně význam
ně poklesla. Velm
i výrazně se zlepšila bilance našehozahraničního obchodu. Z
vysokých deficitů se přehoupla do přebytku. Také se snížildeficit veřejných rozpočtů Č
eské republiky vpom
ěru khrubém
u domácím
u produktu.Tady je zase pikantní, že k
tomuto snížení pod 3 %
HD
P došlo již před realizací roz-počtové reform
y. Už v
roce 2007 jsme dosáhli podle nejnovějšího odhadu statistické-
ho úřadu deficitu pouze 1 % H
DP. R
ovněž se výrazně zrychlilo tempo ekonom
ickéhorůstu a
výrazně se zrychlilo item
po naší ekonomické konvergence k
průměru E
U,
pokud ho měřím
e jako hrubý domácí produkt na obyvatele v
paritě kupní síly. Pro ilus-traci jsem
připravil následující graf (obr. 1) přičemž konkrétní údaje lze zase najít
vinform
ačním m
ateriálu. Vybral jsem
graf růstu reálného hrubého domácího produk-
tu ČR
od roku 1993. Vidím
e, že opravdu nejtučnější léta jsou až po roce 2000. Obdo-
bí předtím vykazuje občas nějaký tučný rok, ale jinak velm
i slabé výsledky, nebodokonce pokles. U
ž intenzivní přípravy na vstup ičlenství sam
otné přineslo po roce1989 zatím
skutečně historicky největší ekonomický rozm
ach.
JIŘ
ÍMA
LÝ
49
né státy se propadly vtom
to případě až na 19. pozici. Takže vidíme, že když opravdu
vybereme vhodná kritéria – a
zde jsme použili statistická data a
odsunuli jsme všech-
ny hodnotící soudy, které mohou být zatíženy nějakým
subjektivním prvkem
–, taknajednou jsm
e opravdu velice silně spořadím
zamíchali. Ještě zajím
avější potom byl
druhý alternativní žebříček, kde jsme hodnotili E
U jako celek. Tady nám
vyšlo, žeSpojené státy se propadly z
1. na 9. pozici, ale EU
jako celek skončila očtyři příčky
nad Spojenými státy, skončila jako pátá. První byla A
ustrálie, pak Norsko, K
anada,H
ongkong (Čína), E
U-25, Jižní K
orea, Švýcarsko, Chile a
konečně USA
. Vidím
e, žem
ůžeme dojít i
ktakovým
hodnocením konkurenceschopnosti, že E
U je konkurence-
schopnější než USA
. N
yní je velkou otázkou – právě sohledem
na průběh současné finanční krize, na to,kde začala, kde se projevila nejintenzivněji –, jestli je opravdu tolik nutné přejím
atinstitucionální rám
ec Spojených států vE
vropě, jestli skutečně všechny cíle Lisabon-
ské strategie skutečně povedou koné tzv. vyšší konkurenceschopnosti jak jednotlivých
členských zemí E
U, tak i
Evropské unie jako celku. K
tomu jen takovou perličku na
okraj (je to také zmíněno v
informačním
materiálu): například bodem
Lisabonské stra-
tegie ke zvýšení konkurenceschopnosti je zvýšení zaměstnanosti, co největší zam
ěst-nanost v
zemích E
U. M
ěla by to být kvalitní pracovní místa, ale kvalita pracovních
míst m
ůže být ido značné míry form
ální azáleží skutečně na tom
, jaký je výstup těch-to pracovních m
íst. Řada zem
í EU
sice zvýšila svou zaměstnanost, ale nevedlo to vždy
kposunu v
růstu hrubého domácího produktu, protože jsou to pracovní m
ísta, kterájsou na m
éně kvalifikovaných pozicích. Teď
bych přešel přímo ke vztahu m
ezi konkurenceschopností České republiky
ačlenstvím
vE
U, tedy k
vlivu evropské integrace na konkurenceschopnost ČR
. Předvstupem
unás existovala řada negativních očekávání ohledně vývoje naší konkuren-
ceschopnosti. Byly tady vydávány scénáře, že Č
eská republika rapidně ztratí konku-renceschopnost, bylo to například C
entrum pro ekonom
iku apolitiku apod., vlastně
vycházely celé souhrnné studie na toto téma. N
a makroekonom
ické úrovni nejzávaž-nějším
i důsledky našeho vstupu do EU
mělo být velm
i razantní zvýšení míry inflace,
dále nárůst míry nezam
ěstnanosti, zhoršení bilance našeho zahraničního obchodu,zhoršení salda našich veřejných rozpočtů, snížení tem
pa našeho ekonomického růstu
ataké zpom
alení, dokonce až zastavení konvergence naší ekonomické úrovně k
prů-m
ěru EU
. Vzali jsm
e si kprozkoum
ání celou sadu makroekonom
ických ukazatelů,abychom
otestovali, zda se tato negativní očekávání naplnila, nebo nenaplnila. Kvůli
finanční krizi – která nám letos naplno propukla a
která už vletošním
roce ovlivňuječástečně celosvětově výsledky, ale nem
á přitom nic společného s
naším vstupem
doE
vropské unie – jsme m
useli relevantní časovou řadu končit vroce 2007. Finanční
krizi budeme m
oci posléze vyhodnocovat snějakým
odstupem; budem
e zjišťovat, nakterou zem
i dopadla silněji, na kterou méně, takže ta data budou verifikována s
delšímčasovým
odstupem iu
finanční krize. Ale zatím
bych námi sledované období ohledně
konkurenceschopnosti ČR
ajejího vstupu do E
U ukončil v
roce 2007. Makroekono-
mické ukazatele ukazují, že negativní a
pesimistická očekávání ohledně ztráty naší
I. BLO
K
48
Obr. 1 R
ůst reáln
ého
HD
P Č
eské repu
bliky o
d ro
ku 1993
(meziro
ční zm
ěny v %)
růst reálného HD
P České republiky
vislost svývojem
ekonomiky; jsou to důsledky především
kurzových spekulací. Podob-ně rozkolísané kurzy jako Č
eská republika mají i
další ekonomiky s
vlastní měnou ve
střední Evropě, tj. Polsko a
Maď
arsko, naopak jediná ekonomika, která m
á vsoučasné
době stabilní kurz měny, je ekonom
ika slovenská, protože už je Slovensko de factobráno jako člen eurozóny. V
liv blízké perspektivy členství Slovenska veurozóně se
opravdu projevuje pozitivně na kurzové stabilitě. Zároveň si m
usíme uvědom
it, že mož-
nosti České národní banky reagovat na tyto kurzové výkyvy, o
nichž jsem m
luvil, jsouvelm
i omezené, protože zatím
co na měnových trzích se pohybuje likvidita v
řádu sto-vek m
iliard až bilionů dolarů, tak Česká národní banka m
á kdispozici devizové rezer-
vy pouze vřádu desítek m
iliard dolarů. Ikdyž by bylo na obchodování s
českou koru-nou použito pouze zlom
ku likvidity měnových trhů, tak při soustředěném
útoku nakorunu nem
ůže ČN
B dlouhodobě udržovat předem
stanovený kurz. Bohužel si m
usíme
uvědomit, že existují určitá rizika ohledně vývoje platební bilance Č
eské republiky, pro-tože už z
minulosti pokračuje trend neustálého zhoršování bilance výnosů Č
eské repub-liky a
snižování přebytků finančního účtu. Vsoučasné době, když se zpom
aluje hospo-dářský růst v
západní Evropě, což je naše nejdůležitější exportní teritorium
, bohuželtaké vzrůstá riziko zhoršení obchodní bilance kvůli zhoršení vývoje exportu do zápa-doevropských zem
í. Za těchto okolností spoléhat na dlouhodobé zhodnocování kurzu
české koruny jako na prostředek konvergence naší cenové hladiny keurozóně je dosti
riskantní strategií, protože kurz je vlastně obtížně předjímatelný a
téměř neovlivnitelný.
Podle mého názoru by Č
R právě pro tento důvod m
ěla naopak preferovat bližší termín
přijetí eura. K
vyvrácení druhého argumentu, proč by Č
eská republika měla oddalovat vstup do
eurozóny, bych použil také tvrzení, které bych později dokázal, že autonomie m
one-tární politiky m
alé otevřené ekonomiky, jako je česká, je v
éře globalizace při uvolně-ných tocích kapitálu do značné m
íry iluzorní. Že je česká ekonom
ika malá a
otevřená,to vidím
e na statistických datech, která jsou běžně uváděna: velikost HD
P ČR
odpo-vídá 1,4 %
HD
P eurozóny, 1,0 % H
DP E
U-27 a
1,3 % H
DP U
SA (údaje z
roku 2007).O
tevřenost ČR
je jedna znevyšších na světě, podíl exportu a
importu na H
DP Č
R tvo-
říl vroce 2007 celkem
136 %. Z
ároveň co je důležité, že česká ekonomika je velm
isilně provázaná s
eurozónou. Na zem
ě eurozóny včetně Slovenska jako nového členaa
na země s
měnam
i fixovanými na euro připadá 63 %
obratu českého zahraničníhoobchodu a
68 % českého vývozu; 80 %
stavu přímých zahraničních investic v
ČR
tvoříPZ
I zeurozóny (podle údajů z
roku 2007). Českou republiku a
českou ekonomiku
proto velmi výrazně ovlivňují ekonom
ické události vzahraničí (především
veurozó-
ně), na tyto zahraniční podněty pak samozřejm
ě musí reagovat i
česká hospodářskápolitika, a
to včetně politiky monetární. Jako příklad m
ůžeme uvést pohyb nebo vývoj
úrokových sazeb ČN
B nebo stanovení úrokových sazeb Č
NB
na počátku srpna letoš-ního roku, kdy naše centrální banka m
usela reagovat na prudké zhodnocování korunyprávě v
průběhu července arozhodla o
poklesu úrokových sazeb. Nebylo to dáno vnitř-
ním stavem
naší ekonomiky, ale bylo to dáno vývojem
na měnových trzích. V
součas-né finanční krizi rovněž m
ůžeme sledovat, že autonom
ní monetární politika m
alých
JIŘ
ÍMA
LÝ
51
Analýza těchto negativních očekávání v
souvislosti snaším
vstupem do E
U je veli-
ce zajímavá iv
kontextu toho, jak se Česká republika připravuje na své členství v
euro-zóně. R
ovněž vsouvislosti s
naším budoucím
vstupem do eurozóny a
přijetím eura se
vynořuje celá řada pesimistických předpovědí o
tom, jak Č
eská republika ztratí svoukonkurenceschopnost, co to zase udělá s
našimi m
akroekonomickým
i ukazateli apod.A
rgumentace se velm
i nápadně podobá té, která se uplatňovala před naším vstupem
doE
vropské unie. Těch důvodů, proč bychom m
ěli ztratit konkurenceschopnost po přije-tí eura, bývá jm
enována celá řada. Já bych vybral tři nejčastěji zmiňované. Z
a prvéČ
eská republika by podle těchto argumentů m
ěla oddalovat přijetí eura, protože zaprvé m
ůže nadále dlouhodobě probíhat konvergence cenové hladiny ČR
kprům
ěrueurozóny prostřednictvím
zhodnocování kurzu české koruny keuru; to by m
ělo při-bližovat naši cenovou hladinu a
oslabovat inflaci po přijetí eura. Druhým
důvodem,
proč bychom m
ěli podle zastánců oddalování přijetí eura do eurozóny vstoupit pozdě-ji, je, že m
ůže být zachována autonomie české m
onetární politiky, která může tak
svými nástroji reagovat na případné nepříznivé výkyvy ve vývoji české ekonom
iky,a
tak tu ekonomiku stabilizovat. T
řetím často zm
iňovaným důvodem
je, že stále nenípřes pozitivní výsledky v
poslední době zaručena dlouhodobá udržitelnost astabilita
českých veřejných financí. M
yslím, že již v
současné době můžem
e tuto argumentaci zastánců oddalování
zavedení eura vČ
R pom
ěrně přesvědčivě vyvrátit, ato následujícím
způsobem. A
rgu-m
ent číslo jedna, který říká, že je pro Českou republiku výhodné nepřijím
at euro, abyse m
ohla neustále dlouhodobě zhodnocovat česká koruna, lze vyvrátit jednoduše tím,
že zhodnocování měnových kurzů v
nových členských zemích E
vropské unie – ato ani
vČ
eské republice – není žádným přirozeným
nebo automatickým
trendem, na který
bychom se m
ohli spolehnout. Příkladem m
ůže být kurz slovinského tolaru, který sepřed vstupem
do mechanism
u směnných kurzů (E
MR
II) – kam m
usí měna nového
člena eurozóny vstoupit, kde se musí m
inimálně dva roky pohybovat a
udržovat stabi-lizovaný kurz před přijetím
eura – dlouhodobě znehodnocoval, to znamená, že činil
pravý opak toho, co očekávají apožadují zastánci oddalování přijetí eura v
případěČ
eské republiky. To znamená, že kurzový kanál konvergence v
případě Slovinskanefungoval. Přitom
slovinská ekonomika byla v
té době vm
inimálně stejně dobré kon-
dici jako ekonomika česká, dokonce je vyspělejší než česká ekonom
ika. To znamená,
že oto, jestli kurz bude dlouhodobě zhodnocovat, nebo znehodnocovat dom
ácí měnu,
vůbec nezávisí na tom, co se děje v
dané zemi. Je to rozhodnutí m
imo tu zem
i, je torozhodnutí na zahraničních m
ěnových trzích. Na to bych navázal dalším
způsobemvyvracení, totiž tím
, že kurz české koruny je ovlivňován rovněž vývojem světové eko-
nomiky a
náladou investorů na měnových, finančních a
kapitálových trzích, ato se
projevuje iza současné finanční krize. N
apříklad od počátku letošního května až dopoloviny července, kdy jsm
e dosáhli nejsilnějšího kurzu koruny, se kurz české korunyk
euru zhodnotil o9 %
. Posléze se do poloviny října znehodnotil o8 %
ateď
, tj. vobdo-
bí od poloviny října do konce října, se nám zase zhodnotil o
5 %. To jsou tak extrém
nívýkyvy kurzu ve velice krátké době, že ani nem
ohou mít žádnou přím
ou apevnou sou-
I. BLO
K
50
pravidlo Paktu stability otom
, že rozpočtový schodek musí být nižší než 3 %
HD
P.Sam
otný Pakt stability přece definuje období nebo situace, za kterých může být toto
pravidlo tříprocentního deficitu porušeno, ato je například právě velká hospodářská
ekonomická krize, která je způsobena vnějším
i faktory. To je přesně ten současný pří-pad. I
současné porušování pravidel je paradoxně vsouladu s
Paktem stability a
růstu. T
ím bych své vystoupení zakončil. D
ěkuji za pozornost.
Hynek O
poleckýD
ěkuji panu Malém
u za poslední vystoupení před naší přestávkou. Přerušuji na 15 mi-
nut naše jednání adoufám
, že se ukázněně ve stanovený čas sejdeme
* * *
JIŘ
ÍMA
LÝ
53
otevřených ekonomik m
á dost výrazné náklady. Například D
ánsko jako jedna zm
álazem
í se nemohlo připojit ke koordinovaném
u snížení úrokových sazeb centrálními
bankami, které proběhlo v
první polovině letošního října, naopak udržuje ojeden pro-
centní bod vyšší úrokové sazby než eurozóna, aby udržela stabilní kurz dánské koru-ny k
euru. Maď
arsko čelilo vposlední době velm
i rychlému znehodnocování své
měny. A
by mu zabránilo, tak razantně zvýšilo svou klíčovou úrokovou m
íru z8,5 na
11,5 %, a
snad ani nemusím
používat známý příklad Islandu. Pan prezident nedávno
pravil, že samostatná m
ěna Českou republiku do značné m
íry ochránila před důsledkyfinanční krize. To sam
é jsem včera četl od viceguvernéra Č
NB
, Mojm
íra Ham
pla.Island m
ěl rovněž samostatnou m
ěnu; je to první země, která se kvůli finanční krizi
ocitla na pokraji státního bankrotu ajeho sam
ostatná monetární politika, řekl bych,
finanční krizi spíše prohloubila, než že by ji zmírnila. K
urz islandské koruny se – jakvidím
e na číslech – velice prudce znehodnotil zhruba z90 islandských korun za euro
na začátku letošního roku na 150 vříjnu, a
to ještě tento kurz de facto uměle nastavu-
je islandská centrální banka, protože obchodování sislandskou korunou je tém
ěřzastaveno. K
dyž se včera pokusně na krátkou dobu zase sislandskou korunou obcho-
dovalo, tak se její kurz znehodnotil až na 240 za euro. Vidím
e, že vdůsledku tohoto
znehodnocení také začíná na Islandu silně narůstat míra inflace, zatím
je to ze 3 na 16 %,
ale tendence je vzestupná, ataké se velice prudce zvýšily islandské úrokové sazby z
12 na18 %
. Takže vidíme, že v
malé otevřené ekonom
ice suvolněným
i pohyby kapitálu exi-stence vlastní m
ěny as
ní spojené autonomní m
ěnové politiky přestává být nástrojemstabilizace ekonom
ického vývoje, ale naopak může být prostředkem
vnášení nestabi-lity do ekonom
iky. Nebo m
ůže existence vlastní měny ještě dále prohlubovat vnitřní
nestabilitu, protože kurzové výkyvy jsou přehnané, jsou přestřelené. Ito je další
důvod, proč by Česká republika nem
ěla otálet se zavedením eura, ale přijm
out ho vco
nejbližším term
ínu. T
řetí důvod proč oddalovat přijetí eura říká, že naše veřejné finance přes dosaženépozitivní výsledky v
poslední době pořád nejsou ve stavu dlouhodobé udržitelnosti,dlouhodobé stability, že ta situace se m
ůže zase po několika letech zhoršit. Myslím
si,že to jsou taková účelová tvrzení, protože je sam
ozřejmé, že nikdy nem
ůžeme žádnou
sadou opatření hospodářské politiky vývoj veřejných financí nalajnovat tak, aby příš-tích padesát let byly stále v
pořádku. To je prostě nemožné, protože se neustále m
ěníněkteré vnitřní ivnější podm
ínky, vnichž se ekonom
ika pohybuje, takže pořád se budem
ěnit istav veřejných financí. Pro zavedení eura je proto důležité aktuální a
středně-dobé plnění fiskálního konvergenčního kritéria, tj. kritéria v
horizontu tří až čtyř let.V
současné době ipřes finanční krizi Č
eská republika tuto podmínku splňuje. Sam
o-zřejm
ě prognózy dalšího vývoje jsou nejisté, prognóza na delší než čtyřleté období jezatížena značnou m
írou nejistoty. Dokonce v
současné době je kvůli finanční kriziznačná m
íra nejistoty iv
prognózách daleko kratších, ale přesto, dokud bude Česká
republika tuto podmínku fiskální udržitelnosti splňovat, není důvod vstup do eurozó-
ny oddalovat. Nem
á taky smysl poukazovat na to, jakým
způsobem například reagují
některé země na zvládání finanční krize, že je například povoleno porušovat základní
I. BLO
K
52
II. BL
OK
Cesty k
posilování konkurenceschopnosti a
jejich pozice vsoutěži o
maxim
ální přitažlivost pro zahraniční investory,
vstřícnost vůči podnikům v
daných státech, m
íra avliv na efekt a
růst hospodářství.B
alancování apřebírání, či ponechávání,
zodpovědnosti mezi státy, státním
i uskupeními
nadnárodními podnikatelským
i a
investorskými celky.
Soutěž států nebo podniků? K
onkurenceschopnost podniků s
/ bez účasti států?
Přepis příspěvků přednesených na konferenci
konanév
Poslanecké sněmovně Parlam
entu ČR
Praha, 30. října 2008
Moderátor
Hynek O
polecký,V
zdělávací středisko na podporu demokracie
OD
STR
AŇ
OV
ÁN
ÍB
AR
IÉR
KO
NK
UR
EN
CE
SC
HO
PN
OS
TIE
U A
ČR
PR
OG
RA
M K
ON
FE
RE
NC
E
II. BL
OK
Daňové, zdravotnické a
penzijní reformy,
euro aj. významné faktory ovlivňující konkurenceschopnost
českých aevropských podniků ve světle současné
americké finanční krize
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .59
Jan Mládek – předseda družstva FO
NT
ES R
ER
UM
,ředitel M
asarykovy dělnické akademie (M
DA
)
Nejzávažnější bariéry konkurenceschopnosti českých podniků,
návrhy na řešení aopatření
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .65
Zdeněk Som
r– viceprezident H
ospodářské komory Č
R
Vztah velkých podniků a
MSP, úloha státu
při odstraňování bariér konkurenceschopnosti EU
aČ
R . . . . . . . . . . .
72D
avid Šeich– poslanec PSP Č
R,
předseda Unie m
alých astředních podniků (U
MSP)
Prosazování zájm
ů České republiky
prostřednictvím ekonom
ické diplomacie
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .77
Martin T
lapa– nám
ěstek ministra,
Ministerstvo prům
yslu aobchodu Č
R
Diskuse k
dopolednímu program
u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
82
OD
STR
AŇ
OV
ÁN
ÍB
AR
IÉR
KO
NK
UR
EN
CE
SC
HO
PN
OS
TIE
U A
ČR
Hynek O
poleckýZ
ahajuji další část naší konference apředávám
slovo panu Janu Mládkovi, předse-
dovi družstva FON
TE
S RE
RU
M a
řediteli Masarykovy dělnické akadem
ie. Téma jeho
příspěvku bude Daňové, zdravotnické a
penzijní reformy, euro aj. význam
né faktoryovlivňující konkurenceschopnost českých a
evropských podniků ve světle současnéam
erické finanční krize. Prosím, m
áte slovo.
DA
ŇO
VÉ
, ZD
RA
VO
TN
ICK
É A
PE
NZ
IJNÍ R
EF
OR
MY
, E
UR
O A
JINÉ
VÝ
ZN
AM
NÉ
FAK
TO
RY
OV
LIV
ŇU
JÍCÍ
KO
NK
UR
EN
CE
SCH
OP
NO
ST Č
ESK
ÝC
H
AE
VR
OP
SKÝ
CH
PO
DN
IKŮ
V
E SV
ĚT
LE
SOU
ČA
SNÉ
AM
ER
ICK
É F
INA
NČ
NÍ K
RIZ
E
Jan Mládek
Děkuji a
také dovolte mi popřát všem
dobrý den. Když jsm
e se vm
inulosti bavilis
některými kolegy v
souvislosti sfinanční či hospodářskou krizí o
tom, kde nem
o-hou být způsobeny extrém
ně velké škody, domnívali jsm
e se, že to mohou být pojiš-
ťovny, ato zejm
éna proto, že když nastane velká katastrofa, tak zpravidla cvaká stát.D
ošli jsme k
závěru, že pojišťovna vpodstatě tém
ěř nemůže zbankrotovat. V
e Spoje-
ných státech dokázali nemožné; u
těch dvou kategorií, které fungovali stejně nebovelm
i podobně jako pojišťovny české, samozřejm
ě problém nebyl, ale oni si zavedli
ještě třetí obor, když začali pojišťovat ony deriváty proti riziku. Na výdělku se to podí-
lelo asi 20 %, a
když došlo na lámání chleba, tak to de facto přivedlo A
IG k
bankro-tu; do bankrotu nespadla jen díky m
asivní pomoci am
erického státu, tj. de facto zná-rodnění. V
USA
od 1. ledna 2008 do počátku října přišli držitelé cenných papírů o8 bi-
lionů US
D, tj. pokles z
20 bilionů na 12 bilionů US
D. A
meričanům
se podařilo téměř
nemožné. U
kázali, že ipojišťovna m
ůže zbankrotovat. Ze seriozního bankovního
podnikání vhypotékách udělali „C
asino Bussines“ a
podařilo se jim zbankrotovat
iobrovskou pojišťovnu AIG
. Je to nepochybně konec jedné formy kapitalism
u ve svéneoliberální form
ě postavené na Washingtonském
konsenzu, investičních bankách,cham
tivosti anaivní víře v
autoregulaci odvětví. Mim
ochodem A
lan Greenspen také
trpěl takovou fantasmagorii, že věřil, že W
all Street je schopen seberegulace. V
praxise ukázalo, že prostě toho schopen není. N
ěkteré příčiny krize byly a) dlouhodobýživot na dluh v
US
A, b) hypotéka se rovnala spotřebitelském
u úvěru, alespoň tak tobylo chápáno a
praktikováno, c) finanční inovace byly někdy až perverzního typu,d) m
ěnová politika FE
Du byla procyklická a
e) působil dlouhodobý nedostatekregulace.
II. BLO
K
59
xistovala, ale po prohraných volbách si na ni vzpomněl a
sdělil veřejnosti, že právě onaje ten důvod, proč m
usí zůstat uvesla. Č
eská vláda je vtéto době pom
ěrně arogantnívůči E
vropě adává hraběcí rady. T
rošku zapomněla, proč si takovou aroganci m
ůžedovolit, že totiž m
y jsme bankovní krizí prošli v
období 1998 až 2001, když jsme ban-
kovnímu sektoru zaplatili větší procento H
DP, než je zatím
dočasný účet ve Spojenýchstátech. O
tázkou samozřejm
ě je, kam se to v
USA
vyšplhá, protože já si nemyslím
, žeam
erický účet je už konečný, ale zatím jsm
e relativně zaplatili více než tam. U
násjsm
e také měli bankovní socialism
us, byť postavený na trošku jiném základě: K
lauso-va vláda nechala běžet velké podniky, netlačila m
oc na propouštění lidí. Ato bylo na
úkor měkkých peněz bankovního systém
u. Problémem
bylo, že potom stát m
usel něcozaplatit, protože dokud byly zisky, tak se o
ně podělili soukromníci v
rámci sektoru,
ale oztráty se potom
rádi kvazipodnikatelé podělili sdaňovým
i poplatníky. Velm
i topřipom
íná současnou americkou situaci. D
okud se na Wall Streetu dařilo, tak někteří
měli desetim
ilionové odměny v
dolarech, teď se rádi podělí s
daňovými poplatníky
oztráty. První důvod současné stability českých bank je to, že kolem
roku 2000 bylaprovedena privatizace a
sanace českého bankovního sektoru. Dluhy z
období 90. let,z
období českého bankovního socialismu byly převedeny na stát. B
ilance bank bylyvyčištěny a
bankéři dosud nezapomněli na lekce z
oné doby. Dluhy za bankovní soci-
alismus ovšem
dlouhá léta zatěžovaly české veřejné finance. D
ruhý důvod stability českých bank spočívá voblasti hypoték. Je to trochu náhoda,
ale je dobré si to připomenout. Č
eští bankéři se nestihli dostat tak daleko při poskyto-vání hypoték jako ti am
eričtí, nestihli se „propracovat“ kproblém
ovým skupinám
.V
Am
erice má 98 %
domácností hypotéku, v
Čechách 18 %
. Osm
náct procent zna-m
ená, že hypotéku vČ
R m
á nejvyšší avyšší střední třída, která to částečně dělá
zdaňových důvodů, částečně proto, že to chce. V
tomto sm
ěru jsem optim
ista; mys-
lím, že iv
době největší krize pravděpodobně budou uživatelé hypoték pracovat asplá-
cet je. Zde tedy pravděpodobně žádný větší problém
nehrozí. Je ovšem více než prav-
děpodobné, že pokud by čeští bankéři dostali dost času, dopracovali by se během 10 –
15 let ikoněm
polozaměstnaným
příjemcům
hypoték jako američtí. N
yní je šance, žepokud se poučí z
americké krize, neosloví je nikdy.
Třetí důvod stability našich bank je poněkud pikantní. T
ím, jak jsm
e provedli pri-vatizaci bank, bylo způsobeno, že české banky vlastní velké banky ze Z
ápadní Evro-
py. Tito vlastníci se postarali o
to, že obchodování sderiváty dom
orodcům nepřene-
chali anechali si ho v
centrálách, tudíž se jim podařilo také ztráty zrealizovat
vcentrálách. R
adši ty mateřské banky nebudu jm
enovat, aupřím
ně řečeno, jestli vsou-
časné době hrozí nějaké nebezpečí českému bankovním
u sektoru, tak je to jakási náka-za panikou od m
ateřských společností, znichž m
nohé dostávají státní pomoc ve svých
mateřských státech. Ještě existuje čtvrtý důvod, který jsem
neuvedl vprezentaci, ale který bych přece
jenom chtěl zm
ínit. Český bankovní systém
je stabilní také proto, že naše obyvatelstvoje naučené dlouhodobě spořit, nikoliv žít na dluh. To se naštěstí nepodařilo vym
ýtit,byť m
nohé reklamní kam
paně různých společností se oto snažily docela intenzivně.
JA
NM
LÁD
EK
61
Ono to m
á daleko významnější dopady. M
yslím si, že je do značné m
íry podlome-
na softpower Spojených států, což znam
ená, že americký m
odel se již těžko dá vyvá-žet na základě příkladu. V
budoucnosti se vývoz amerického m
odelu bude dít již jensilou. V
ývoz „měkkou silou“, tj. příkladem
, byl vposledních letech trochu m
anipulo-ván, jak tady bylo ráno ukázáno, ale přesto je třeba říci, že m
odel Spojených států byldlouhá léta výborným
vývozním artiklem
. Včera ve zkratce tu složitou historku vyjád-
řil dost přesně jeden Čechoam
eričan, kterého se na to Česká televize ptala. O
n řekl:„V
80. letech jsem si s
americkým
pasem připadal jak vítaná hvězda, dneska je to hroz-
né. Já si snad pořídím pas český.“ Takto shrnul vývoj Spojených států v
posledních tři-ceti letech. V
ývoz amerického m
odelu se vpodstatě prosazuje již jen silou, v
Asii si
ztoho už dělají legraci. Toto není ale jediný důsledek, m
á to dopady pro celý systém.
Zřejm
ě se bude uplatňovat nová verze tržní ekonomiky, v
níž bude více regulace, vníž
dojde kposílení úlohy státu. N
astane porýnský kapitalismus, nebo se snad prosadí
sociálně-tržní hospodářství? Uvidím
e. K
rize je samozřejm
ě také selhání Měnového fondu (IM
F), Světové banky (WB
)a
možná iO
EC
D. U
IMF je problém
spíše politicko-mocenský než technický. Jestli je
Měnový fond (IM
F) na něco dobrý, tak to jsou právě světové finanční abankovní
krize, na to jsou experti. Je to snad jediná instituce, která má evidenci o
desítkách,stovkách finančních krizích, které proběhly všude na světě. N
ěkteří naši vládní před-stavitelé by si tam
možná m
ohli zajet trošku tu problematiku prostudovat. Problém
jev
jiné věci, totiž vtom
, že poslední, kdo se řídí radami IM
F, je hlavní akcionář, totižSpojené státy. IM
F je schopný dávat rady všem ostatním
– jen ne hlavnímu akcionáři.
Oni to o
Spojených státech psali, vyjadřovali obavy, ale nepřeklopilo se to do žádnéakce, do žádných silnějších prohlášení nebo doporučení. V
šechno to skončilo na úrov-ni m
emorand a
interních „pejprů“ Měnového fondu, což je ovšem
pro instituci typuIM
F trochu málo, protože tato instituce by m
ěla být regulátorem světových finančních
trhů anejenom
výborným akadem
ickým pracovištěm
. Teď je otázka, co bude dál.
Nezůstane kám
en na kameni, ale není úplné zřejm
é, co bude dál. Bude nepochybně
více regulace na finančních trzích, dojde kposílení úlohy státu. D
okonce si myslím
, žeposílení úlohy státu jako vlastníka přinejm
enším v
některých infrastrukturních odvět-vích se zřetelně ukáže, zejm
éna bude-li negativních růst HD
P. Ukáže se, že státní
vlastnictví může m
ít velmi stabilizující vliv v
případě otřesů. Jestli dojde krenesanci
porýnského kapitalismu nebo sociálního tržního hospodářství, to je otázkou, nicm
éněbude třeba vym
yslet něco nového, protože, upřímně řečeno, pokud se nevym
yslí něja-ká reform
a kapitalismu, tak už na nás čeká právě jen K
arel Marx a
Che G
evara. D
o Čech dorazila krize a
mnozí si toho ani nevšim
li, možná s
výjimkou některých
exportérů. Ona dorazila už někdy v
červenci roku 2007 se silnou korunou. Zposílení
koruny až o20 %
se dokonce někteří radovali, propadali euforii asdělovali své poznat-
ky, jak mám
e levný benzín, jak jsou levné dovolené ajak se levně na internetu naku-
puje vA
merice přesto, že poštovné je pom
ěrně vysoké. Vpřípadě převahy exportně
orientované ekonomiky zem
ě to bylo hodně krátkozraké. Nebudu radši příliš m
luvito
švejkování politické reprezentace VČ
echách – pro pana premiéra nejdříve krize nee-
II. BLO
K
60
anejen ve Spojených státech. 4. V
e světovém m
ěřítku je nutno začít mluvit o
Tobino-vě dani a
také ji prosadit. Tato daň vybírá nějaké zlomkové procento z
každé finančnítransakce, celosvětově vytváří fond, který je potom
možno použít při řešení finančních
krizí. Já vím, že je to obtížně představitelné, ale bylo by to nejčistší řešení, protože,
upřímně řečeno, ani to není férové, když selhání finančních trhů zaplatí prům
ěrný daňo-vý poplatník, ale dokonce není férové ani to, že ho zaplatí produktivní kapitalista v
reál-né ekonom
ice, protože on tu krizi nezpůsobil. On vyrábí hodnoty a
zaměstnává pra-
covní síly anehrál si žádné „C
asino Business“, tak proč m
á tyto finanční hry platit?Je naprosto zřejm
é, že naše vláda by měla pokorně hodit do stoupy veškeré návrhy
na zavedení soukromých penzijních fondů. To je velm
i špatný nápad, protože to nejsoujenom
řeči otom
, že se finančním kapitalistům
svěří na hraní ty peníze, které by jinakbyly pouze ve form
ě příslibu důchodu, jak to funguje vprůběžném
systému. Světová
finanční krize ukusuje nejen zam
erických penzí. Je vůbec obtížné dávat něco do pen-zijních fondů, když am
erickým důchodcům
se vypařují desítky procent hodnoty jejichpenzí z
penzijních fondů, protože sice ve fondech byly podniky AA
A, ale když došlo
na lámání chleba, tak se ukázalo, že fondy sam
y moc blue chips nejsou. R
atingy jsouzpochybněny, ratingové agentury stejně tak. Tady je jednoznačně nejlepším
řešenímzachování průběžného systém
u financování důchodů, při čemž param
etrické změny
jsou samozřejm
ě nutné. Obrovská výhoda průběžného financování je, že se nedá roz-
krást. Nedá se vytunelovat ani správci fondu, ani státem
, když mu chybí peníze. Soci-
ální pojištění apenze – jak jsou tam
skutečné peníze, tak na ně číhají velká nebezpečíze všech m
ožných stran. Krásná historka je z
Argentiny, doporučuji velké pozornosti.
Vroce 2001 se A
rgentina dostala do obrovských fiskálních problémů právě proto, že
přecházela na kapitálové penzijní fondy. Byl to de facto jeden důvod státního bankro-
tu. Za těch osm
let se ukázalo, že správci jsou zcela neschopní, tunelování je pro jejichčinnost příliš silné slovo, ale obezlička tam
byla neuvěřitelná. Žádné efektivní spravo-
vání tam neexistuje, a
teď prezidentka, když nem
á stát peníze, tak se rozhodla, žefondy zase pro zm
ěnu znárodní. Ty peníze jsou obrovským pokušením
, že snim
iněkdo něco udělá, takže je lepší je tam
vůbec nedávat. Samozřejm
ě další folklórv
Čechách: m
y jako mám
e problém stárnutí populace, m
y mám
e problém v
důchodo-vém
systému, načež to první, co se vláda chystá udělat, je snížit výběr sociálního pojiš-
tění. Vláda jedná přesně tak, jako kdyby si sam
a vyráběla problém, který chce potom
řešit. Myslím
, že už je čas tohle také zastavit. Třetí pilíř sociálního pojištění a
penzí jenaštěstí v
českých poměrech om
ezen na státní obligace OE
CD
apouze na m
alé pro-cento akcií. Snad ten největší fond m
á 10 % akcií, to znam
ená, že ita poměrně m
asiv-ní ztráta nebude úplnou katastrofou. N
a druhé straně by bylo dobré vědět, kolik našichpenzijních fondů nakoupilo islandské obligace, protože Island m
ožná formálně a
práv-ně není ve státním
bankrotu, ale de facto je, to si řekněme otevřeně. Z
emě, která m
ázadlužení v
této chvíli asi 8 ročních HD
P, je daleko (asi 60 %) nad m
aastrichtskými
kritérii. V
e zdravotnictví je nutné udržet páteřní síť neziskovou. Nezisková nem
ocnice má
dobře fungovat na každém okrese. Z
namená to poskytnout všem
i možným
i způsoby
JA
NM
LÁD
EK
63
Tím
se stalo, že český bankovní systém není závislý na cizích penězích, což se ukazu-
je být vtěchto dobách finančních krizí velm
i výhodné. Potíže Ruska, U
krajiny,R
umunska a
Pobaltí jsou mim
o jiné způsobeny tím, že zahraniční investoři, kteří m
ělipeníze v
tamním
sektoru, je rychle stáhli, atyto zem
ě se tak dostaly do obrovskýchproblém
ů. Bohužel ne všechny ze jm
enovaných zemí m
ěly možnost peníze dosypat ze
suverénního fondu jako Rusko; ale itak m
á Rusko problém
y. Přestože s
malinkou dávkou pochybností sdílím
optimistický předpoklad, který je
snad ikonsenzus, že není důvod k
tomu, aby v
českém bankovním
sektoru propuklakrize, aby český bankovní sektor byl zdrojem
krize, považuji ovšem na druhé straně za
téměř jisté, že světová finanční krize se u
nás projeví skrze reálnou ekonomiku. O
tomuž není pochyb. D
ochází klikvidaci zbytku textilního prům
yslu, urychlily se bankro-ty v
porcelánovém a
sklářském prům
yslu – kde to bylo urychleno zvláštní vlastnickoustrukturou jedním
zpohrobků IPB
, ale to tady nechci rozebírat – asam
ozřejmě, a
to jevelm
i nebezpečné, jsou potíže vautom
obilovém prům
yslu, který je významnou částí
české ekonomiky a
českého exportu. Česká republika se důsledkům
krize nevyhne; jejen otázkou, jak budou dopady hluboké. Jako bývalý prognostik vím
, že je lepší krát-kodobé prognózy nedělat, protože se brzy přijde na to, že jsou třeba špatné, ale v
tomto
případě jsem si dovolil udělat prognózu alespoň obecnou: V
lepším případě, pokud se
nám podaří zaplácat díry ve finančním
sektoru na účet daňových poplatníků ana účet
inflace apokud systém
bude fungovat, tak nás čeká sedm hubených let. V
horším pří-
padě nás čeká velká vleklá deprese. Ale já stále ještě doufám
, že pravděpodobnější jevarianta sedm
i hubených let než varianta velké deprese, která stále číhá za rohem.
Teď bych se docela jasně vyjádřil k
tomu, co znam
ená pro Českou republiku pou-
čení ztěchto krizí a
co to znamená pro zm
ěnu politik. 1. Vpodstatě se ukazuje, že je
nutné zastavit snižování daňové kvóty, zastavit tuto populistickou politiku. Důvod je
za prvé vtom
, že se ukazuje, ato tady bylo prezentováno, neplatnost jednoduché závis-
losti: nejlépe jsou na tom zem
ě, které mají nejnižší daňovou kvótu. To není pravda;
nejlépe jsou na tom zem
ě, které vytvoří sociální kohezi, vzdělanou pracovní sílu akva-
litní infrastrukturu všeho druhu. Druhý důvod je v
tom, že je třeba vybírat více peněz
od daňových poplatníků na krytí občasných selhání finančních trhů. Když se finanční
trhy nedaří, tak to rádi převalí na daňové poplatníky. 2. To samozřejm
ě znamená obno-
vení progresivního zdanění fyzických osob. Mně se velm
i líbí 10, 20, 30% zdanění, ale
berte to jako čísla přibližná. Je velký politický problém toto vysvětlit a
uskutečnit, aleje to nutné. 3. N
ení možné dvacet let provozovat volnou hru tržních sil, a
když to selže,tak si to nechat zaplatit státem
. To není politicky vysvětlitelné, připomíná to starou
židovskou anekdotu: Dva rabíni jdou a
najdou sto dolarů, ale je šábes aoni nem
ohoupracovat, tudíž se nem
ohou ani sehnout. Tak přemýšlí a
najednou se jeden sehnea
sebere to. Druhý říká: „Jak jsi to m
ohl udělat, vždyť je dneska šábes?“ Adruhý m
uodpoví: „A
no šábes vidím kolem
sebe, ale když kouknu kolem té stodolarovky, tak tam
šábes není, tam je pátek.“ Tak zhruba takhle se chovají zastánci volného trhu, kteří
říkají: „Ano, volný trh m
usíme prosazovat a
nechat působit, ale když dojde na selhánífinančních trhů, tak to m
usí zaplatit daňový poplatník.“ To se špatně vysvětluje voliči
II. BLO
K
62
NE
JZÁ
VA
ŽN
ĚJŠÍ B
AR
IÉR
Y
KO
NK
UR
EN
CE
SCH
OP
NO
STI Č
ESK
ÝC
H P
OD
NIK
Ů,
NÁ
VR
HY
NA
ŘE
ŠEN
Í AO
PAT
ŘE
NÍ
Zdeněk Som
rD
obrý den, dámy a
pánové. Přiznám se, že jsem
váhal, zda právě já jsem tou sprá-
vnou osobou pro vystoupení na této konferenci, protože vzděláním jsem
„matfyzák“,
konkrétně numerik, takže m
ě velmi iritují skoro všechny žebříčky a
všechno to sčítá-ní jablek s
hruškami, které tyto žebříčky obsahují. Potěšilo m
ě to, co jsem dnes slyšel
na úvod, totiž že nejsem jediný, koho rozčiluje ono sčítání jablek a
hrušek avydávání
to za jakýsi žebříček. Mim
ochodem ten žebříček, který tady byl m
nohokrát citován zestr. 45 v
informačním
materiálu (obr. 1 na str. 66), ta globální zpráva uvádí pro loňský
rok Island na 16. místě před N
orskem, A
ustrálií, daleko před Španělskem, Č
eskem, Itá-
lií anekonečně daleko před Indií, Č
ínou aR
uskem, u
kterého teď islandští politici
prosí, jestli by jim nepůjčilo pár m
iliard. To mě jenom
utvrzuje vtom
, že sčítání jab-lek s
hruškami toho m
noho nepřináší. Tím
nezpochybňuji uvádění aporovnávání tvr-
dých dat, nezpochybňuji účelnost řazení jednoznačně porovnatelných dat vnějaké
časové řadě, která ukazuje trend. To samozřejm
ě smysl m
á, ale globalizace žebříčkůvětšinou přinese ten efekt, že potom
postrádají jakoukoliv vypovídací schopnosta
jenom si na ni hrají v
době, kdy se nic neděje. Musím
říct, že po přestávce jsem tro-
chu ztratil pocit, že jsem sem
měl jít, že jsem
zde na správném m
ístě. Když jsem
poslouchal pana Mládka, tak to m
oje počtářská duše těžce nesla. Téměř všechno, co
řekl, lze říct iobráceně, apokud se k
tomu nedodají žádná tvrdá data nebo tvrdé argu-
menty, tak m
u to můžem
e věřit, ale nemusím
e – ato obojím
u. Nechápal jsem
také,v
čem je výhodné, aby to všechno dělaly státy. V
tuhle chvíli mnohem
víc než bankyselhávají státy. K
olik bank vtuto chvíli dělá to, co státy? Ž
e horem pádem
pumpují
peníze do něčeho, co ještě ani není? Co kdyby náhodou, to přišlo? Tak pro jistotu tam
nalijeme další a
další prostředky aposkytnem
e nekonečné záruky na cokoliv jen proto,aby jakási opatření dělali politici. O
d podnikatelů nemůže nikdo čekat nic jiného, než
že se pokusí získat všechny dostupné peníze na trhu. Jestli vtuto chvíli usoudí E
vrop-ská unie, že přispěje na snížení em
isí aut mnoha m
iliardami autom
obilovému prům
ys-lu, tak je to zase rozhodnutí politiků. N
esvádějme to na autom
obilový průmysl. A
jest-li někteří podnikatelé či bankéři usoudili, že je šance urvat nějaký balík peněz, tak seo
to pokouší, to jim nem
ůžete vyčítat. Koneckonců podnikatel nebo řídící orgány
vkaždé firm
ě jsou odpovědny za to, aby vytvářely zisk – ak
tomu se m
ají získat pení-ze tak, aby se zisk vytvářet dal. M
ůžeme polem
izovat otom
, kdo se choval nemravně
nebo protiprávně – tak ho mají zavřít. N
evím, jestli m
noho českých bankéřů zté doby,
která tady byla citována, nějakým způsobem
to vtom
to smyslu odneslo. A
není pochybo
tom, že m
y jsme na tom
teď o
něco lépe, protože už jsme si to předplatili. To zase
II. BLO
K
65
občanovi jistotu zdravotní péče. Je ovšem nutné zlepšit řízení nem
ocnic avůbec zdra-
votní péče. Myslím
, že sice Spojené státy mají nejlepší zdravotnictví, když m
áte najeho zaplacení, ale m
ají ho také relativně nejdražší, co se týče podílu na HD
P, am
ajítaké 45 m
ilionů Am
eričanů nepojištěných pro případ nemoci. Pravděpodobný am
eric-ký prezident, pan O
bama, údajně nabídne paní C
lintonové místo m
inistryně zdravot-nictví. Tak nevím
, jestli je to za odměnu, nebo za trest.
Ještě poslední zásadní sdělení. Pan Malý tady o
tom pěkně m
luvil. Já bych sjeho
argumenty souhlasil, ale pokusil bych se být ještě ď
áblovým advokátem
, tedy vtom
topřípadě advokátem
pana prezidenta. Největším
problémem
není to, očem
tady mluvil
pan Malý, ta stabilita, ale test je skutečně v
té krizi, která přichází. Eurozóna by m
ělabýt schopná řešit také finanční krize, ale zatím
je její výkon vtom
to směru rozporupl-
ný, ikdyž zatím převažuje to dobré. N
icméně si m
yslím, že je třeba pokračovat v
pří-pravách na vstup do eurozóny. R
eálně vzato jsme nejdéle dva roky od vstupu do E
RM
II anejm
éně čtyři roky od vstupu do eurozóny; do té chvíle bude určitě jasné, zda kri-térium
pana prezidenta je splněno, protože pokud euro překoná tuto krizi, tak je nepo-chybně životaschopným
projektm, a
pokud ji náhodou nepřekoná, tak budou jehoodpůrci slavit – a
my tam
stejně nestihneme vstoupit.
To je všechno. Děkuji za pozornost.
Hynek O
poleckýD
ěkuji panu Mládkovi za jeho příspěvek; připadalo m
ně, že jím jakoby trošku hodil
rukavici do prostoru. Nevím
jestli ji tady někdo zdvihne, ale třeba se někdo takovýnajde ina tom
to jednání, nebo se tak stane jinde prostřednictvím sborníku, který bude-
me rozesílat. V
této části jednání je druhým v
řadě přednášejících pan Zdeněk Som
r,viceprezident H
ospodářské komory Č
eské republiky, který se bude věnovat tématu
Nejzávažnější
bariéry konkurenceschopnosti
českých podniků,
návrhy na
řešenía
opatření. Prosím, m
áte slovo.
II. BLO
K
64
není nic světoborného, když už jsme si řádnou částku zaplatili před x
lety, tak teď jsm
ena tom
okousek lépe, protože jsm
e si ty peníze nepůjčili venku, ale zaplatili jsme si je
ze svého rozpočtu. Je to dobře, nemůže nám
je vtuto chvíli nikdo sebrat. A
le to je takvšechno. Jaký je v
tom rozdíl? M
ožná jedna věta, která je hodně pravdivá: Tím
, žejsm
e to již zažili, tak nějakou dobu ten strach určitě ve všech byl, atudíž dneska zda-
leka nejsme tak odvážní ve vytváření jakýchsi až pofidérních m
echanismů. Tolik
jenom k
tomu. Já bych radši čísla, která se dají jasně sečíst, a
nikoliv ten pocit, že něcoje černé, nebo bílé, ale obojí je tvrzeno bez jakýchkoliv argum
entů. D
ovolte mi ještě dvě poznám
ky ktom
u, co tady zaznělo. Opsal jsem
si to, co bylona plátně z
Lisabonské strategie: „K
onkurence je schopnost státu poskytovat svýmobčanům
vysokou astále rostoucí životní úroveň.“ E
vropa sama o
sobě řekla jinými
slovy, že je nekonkurenceschopná, protože teď zcela jistě životní úroveň evropských
občanů klesá, tedy nikoliv, že stále roste. Je to tak, nebo to tak není? Obrovské heslo,
za kterým nic není, které je duté. L
isabonská strategie je něco, co se nedaří naplňovatm
ožná právě proto, že to jsou obrovská hesla bez toho, že bychom jim
dali nějakýkonkrétní obsah. A
ještě konkrétnější poznámka k
euru. Dlouhodobý postoj nejen H
os-podářské kom
ory, ale iSvazu průmyslu a
všech, kteří sdružují podnikatele, je přijmout
euro hned. Já se přiznám, že neum
ím vysvětlit ani odůvodnit nicnedělání Č
NB
. My
jsme se na pravidelném
setkání, které mám
e vždycky ke konci roku sbankovní radou
České národní banky, ne zrovna pohodli, kdy jsm
e vyčítali panu guvernérovi, že nicnedělají a
že je to hrob českých exportérů aobzvlášť českých středních. K
romě toho,
že jsem viceprezident K
omory, jsem
předsedou středního podnikatelského stavu.N
ikoliv malého a
středního. Jedna zvěcí, na které jsem
trošku alergický, je pojem„m
alí astřední podnikatelé“. N
eexistují žádní malí a
střední podnikatelé. Od m
aléhoke středním
u je desetkrát dál než od středního kvelkém
u. Fabrika o200 lidech a
otisí-
ci lidech má hodně podobné problém
y. Živnostník se dvěm
a lidmi a
fabrika osto
lidech mají úplně jiné problém
y aúplně jiné m
ožnosti řešení, vzorce chování avůbec
všechno. Já říkám, že „m
alí astřední podnikatelé“ je evropská nebo bruselská politic-
ká lež. Kdokoliv to říká, m
yslí tím začínající a
malé. Podívejte se na ty nástroje –
všechny jsou pro mikrom
alé. Když se podíváte do těch m
ateriálů, tak na malé m
yslínejdřív, ne na m
alé astřední. V
šechno je malé, m
alé, ale aby se neurazili, říkáme m
aléa
střední. Na střední tam
pamatováno absolutně není a
střední jsou ti, kteří to nejvícodnášejí. Právě střední jsou ti, kteří tady trvale dlouhodobě podnikají, žijí tady, m
ajítady rodiny – a
na ně to všechno dopadá. Nejsou tak velcí, aby se jim
i státy zabývalya
dělaly pro ně investiční pobídky azvláštní pravidla, nejsou tak velcí, aby optim
ali-zovali své finanční toky po E
vropě nebo po světě, takže na ně to všechno dopadá plnousilou. N
ejsou tak malí, aby m
ohli ztěch tří zam
ěstnanců jednoho propustit, nechat sijenom
neteř abratrance a
nějak to překlepat, trošku vtom
izašvindlovat apřečkat to,
až bude zase lépe. Střední podnikatelé chtějí jenom jedno, a
to jedno jsou rovné pod-m
ínky. Nechcem
e žádné výhody, zrušte výhody, my si s
tím v
rovných podmínkách
poradíme sam
i. Ale v
podmínkách, které tady dneska v
této zemi jsou, to zvládat
nemůžem
e, nebo jen skrajním
vypětím. K
dyž jsme to dopočítávali, tak jsm
e zjistili,
ZD
EN
ĚK
SO
MR
67
II. BLO
K
66
Obr. 1 C
elkové po
řadí ko
nku
rencesch
op
no
sti zemí p
od
le oficiáln
ího
Ind
exu světové ko
nku
rencesch
op
no
sti 2005–2006 zveřejn
ěnéh
o
v Th
e Glo
bal C
om
petitiven
ess Rep
ort 2005
–2006
Zem
ěS
kó
reZ
em
ěS
kó
reZ
em
ěS
kó
re
1U
SA
5,8
540
Již
ní A
frika
4,4
379
Nam
ibie
3,8
02
Fin
sko
5,7
341
Kypr
4,4
080
Srí L
anka
3,7
73
Dánsko
5,7
342
Jord
ánsko
4,3
881
Arm
énie
3,7
54
Švýcars
ko5,6
743
Pols
ko4,3
882
Alž
írsko
3,7
55
Sin
gapur
5,6
744
Malta
4,3
483
Nig
érie
3,7
46
Něm
ecko
5,5
645
Indie
4,3
284
Venezuela
3,7
17
Švé
dsko
5,5
546
Kata
r4,3
185
Srb
sko
a Č
ern
áH
ora
3,6
78
Taiw
an
5,5
247
Řecko
4,2
886
Gru
zie
3,6
19
Spoje
né
5,5
148
Čín
a4,2
687
Ekvá
dor
3,5
9krá
lovstv
í10
Japonsko
5,5
049
Kuva
jt4,2
488
Bosna a
Herc
egovin
a3,5
811
Nizo
zem
sko
5,3
950
Bahra
jn4,1
989
Mold
avsko
3,5
812
Fra
ncie
5,3
951
Kazachstá
n4,1
790
Mongols
ko3,5
713
Kanada
5,3
952
Egypt
4,1
091
Dom
inik
.re
publik
a3,5
614
Hongko
ng (Č
ína)5
,35
53
Rusko
4,1
092
Tádžik
istá
n3,5
315
Rako
usko
5,3
454
Arg
entin
a4,0
993
Keňa
3,5
216
Isla
nd
5,3
455
Mauritiu
s4,0
894
Pákis
tán
3,5
117
Nors
ko5,3
156
Kosta
rika
4,0
895
Guate
mala
3,5
018
Austrá
lie5,3
157
Bra
zílie
4,0
896
Nik
ara
gua
3,4
819
Již
ní K
ore
a5,2
858
Kolu
mbie
4,0
797
Hondura
s3,4
720
Belg
ie5,2
359
Mexiko
4,0
798
Bangla
déš
3,4
521
Irsko
5,2
260
Salva
dor
4,0
599
Kam
eru
n3,4
222
Nový Z
éla
nd
5,2
261
Bulh
ars
ko4,0
4100
Alb
ánie
3,4
023
Izra
el
5,2
262
Áze
rbájd
žán
4,0
4101
Bolív
ie3,3
924
Lucem
burs
ko5,0
463
Jam
ajk
a4,0
3102
Para
guay
3,3
625
Mala
jsie
5,0
364
Chorva
tsko
4,0
1103
Uganda
3,3
626
Esto
nsko
5,0
365
Panam
a4,0
0104
Kyrg
yzstá
n3,3
527
Chile
4,8
466
Trinid
ad
3,9
9105
Tanzanie
3,3
5a To
bago
28
Španěls
ko4,8
067
Rum
unsko
3,9
8106
Benin
3,3
329
Česko
4,7
668
Ukra
jina
3,9
7107
Madagaskar
3,3
030
Slo
vin
sko
4,6
269
Indonésie
3,9
6108
Guya
na
3,2
731
Portu
gals
ko4,6
070
Uru
guay
3,9
5109
Gam
bie
3,2
632
Spoje
né a
rabské
em
iráty
4,5
971
Ture
cko3,9
4110
Zim
babw
e3,2
533
Thajs
ko4,5
972
Botsw
ana
3,9
4111
Kam
bodža
3,2
034
Litva
4,5
173
Filip
íny
3,9
3112
Mosam
bik
3,1
735
Maď
ars
ko4,5
074
Vie
tnam
3,9
1113
Východní
Tim
or
3,0
936
Slo
vensko
4,4
875
Make
donie
3,8
4114
Mala
wi
3,0
837
Tunis
ko4,4
876
Maro
ko3,8
3115
Mali
2,9
438
Itálie
4,4
777
Peru
3,8
3116
Etio
pie
2,8
539
Loty
šsko
4,4
678
Ghana
3,8
2117
Čad
2,6
5
Pra
men:T
he G
lobal C
om
petitive
ness R
eport 2
005–2006, W
orld
Econom
ic F
oru
m, G
eneva
2005
státě. Firmy, které přicházejí s
jasným důvodem
dosáhnout rychle významný zisk, si
zkalkulovaly, že náklady tady jsou dobré, tak si řekly: „Jdu do toho, mám
ktom
u ještěnějaké podm
ínky, tím si vylepším
svoje možnosti, a
až se to změní, zhorší, půjdu dál,
kde to bude dobré jako tady předtím.“ To je přece legitim
ní, naprosto jasný důvod,proč to podnikatel dělá. Č
ím větší podnikatel nebo firm
a, tím větší m
á možnosti a
tímvíc se světě m
ůže rozkročit. Otěch teď
mluvit nebudu. Přišli, zrealizují tady, co potře-
bují, ve chvíli, kdy to přestane vycházet, se posunou dál. Proto je konkurenceschop-nost tohoto státu nezajím
á. Oni si konkurenceschopnost prostředí pro sebe vytvořili
třeba tím, že získali investiční pobídky, nebo jiným
i výjimkam
i adohodam
i, které sejim
podařilo udělat – avždycky se jim
je podaří udělat. Myslet si, že vláda zem
ěs
deseti miliony obyvatel dokáže přechytračit nebo přetlačit někoho z
top světovýchfirem
, je nereálná – nepřetlačí. Já tady hovořím za firm
y, které tady dlouhodobě půso-bí, chtějí tady působit, m
luvím za podnikatele, kteří svoji firm
u chtějí předat svýmdětem
, chtějí tady žít – az
toho pohledu jsou závislí na konkurenceschopnosti tohotostátu.
Chci zdůraznit tři body. První: konkurence státu je schopnost vytvářet prostředí, kde
mají ti, kdož se dokáží na trhu prosadit, m
ožnost aochotu na něm
dlouhodobě půso-bit, chcete-li, růst. Z
důrazňuji nejen možnost, ale i
ochotu. Aúm
yslně říkám schop-
nost, protože jestli se dlouhodobě prosadili, mají k
tomu schopnost. M
y jsme to zaži-
li. Tam vidím
Václava Šm
ejkala. Když jsm
e spolu dělali před vstupem do U
nie jakýsinástroj na zjišťování slabin českých firem
– ten Václavův nástroj byl úžasný, m
ěl spou-stu výstupů číselných, faktických a
měřitelných –, tak jsm
e se mim
o jiné dobralik
určitému nem
ěřitelnému efektu, že v
řadě případů firmy na to « kašlaly », že nějak
se už zařídily, nějak jim slabiny prošly a
projdou. Afirm
y byly úspěšné. Občas nám
vstávaly vlasy hrůzou, když jsme viděli, jak třeba nem
ají udělanou personální politi-ku, nebo jak m
ají ploché řízení, jak tohle, jak tamto, m
ilion věcí, ale ony prošly apořád
byly ajsou úspěšné. T
u schopnost bezpochyby měly a
teď je otázka, jestli m
ají mož-
nost růst dál, jestli jim v
tom nebrání stát regulacem
i am
noha jinými způsoby a
jestlim
ají firmy ochotu. A
to začíná být obrovský problém, který jde celou E
vropou odseveru na jih, protože rodinné firm
y byl fenomén severských zem
í adneska naráží na
to – auž na to dokonce existují výzkum
y –, že je nemá kdo převzít. D
ěti nechtějí pře-vzít odpovědnost svých rodičů. Tento trend je i
unás. D
neska narážíme ve středních
firmách na to, že děti to odm
ítají převzít. Seveřané, protože zažili tuto situaci nejdříva
jsou vjejím
rozboru nejdál, došli ve svých výzkumech k
jedinému závěru: m
usíte sipočkat na vnoučata, ta už se na to budou dívat jinak. M
y zažíváme totéž. M
oji kole-gové, kterým
je odvacet, třicet let víc než m
ně, už říkají: „Já už toho mám
dost, jábych to předal, ale děti do toho nepůjdou a
vnoučata jsou ještě na začátku.“ To je jedenz
problémů – ochota. D
ruhé řešení těchto lidí je, že firmu prodají. A
mají kom
u, oto
se nemusí nikdo obávat. V
tuto chvíli je spousta možností, jak dobře prodat střední
firmu. A
ten člověk, když mu je šedesát, sedm
desát aprodá firm
u za 20, 30, 100 mili-
onů, tak už ty peníze neutratí, ani děti už ty peníze neutratí, pokud je vyloženě nepro-šustrují. Teď
už nejde oto, že by firm
u prodat nemohl. M
y už nejsme v
roce 1997, vté
ZD
EN
ĚK
SO
MR
69
že dneska investičními pobídkam
i nadělíme přicházejícím
u velkému investorovi půl
milionu na jednoho zam
ěstnance, ztoho 51 %
je zahraničních zaměstnanců, takže na
jednoho domácího zam
ěstnance jde milion z
českého rozpočtu – tak tomu říkám
báječ-ná konkurence. V
elké firmy sam
ozřejmě nebudou platit ty úplně poslední dělníky, ony
zaplatí technology atd., nikdo znich nebude nezam
ěstnaný. Velké podniky na ně
vyčerpají ten milion, za to je proškolí a
nevím, co všechno. M
y ten milion nejen zapla-
tíme, m
y už jsme ten m
ilion do nich vrazili anaučili jsm
e je dělat technology atd., alem
y sami takové kvalifikované lidi nem
áme a
nemám
e ani na jejich školení. To je úžas-né: když m
i někdo dá milion, najm
u zítra kolik chcete lidí. Mohu je nechat rok dom
aa
pořád jsem vydělal. Takhle absurdní a
obludný rozměr m
ají vtuto chvíli investiční
pobídky. Atím
nezpochybňuji, co se událo dříve, vůbec neřeším dobu před deseti lety,
jestli bylo třeba připumpovat peníze, aby přišli investoři, nebo jestli to nutné nebylo.
Ten průšvih je jinde. Ten průšvih je vtom
, že to, co možná m
ělo fungovat dva, tři roky,funguje už deset let, a
to vsituaci, kdy totálně nejsou lidi, zoufale je hledám
e, ale něko-m
u přidáváme naše peníze za to, aby je ze středních firem
vytahoval. Problémem
je tenčasový rozm
ěr. Bojím
se, že totéž nastane při finanční krizi, která teď je. V
ůbec nechcizpochybňovat, jestli někdo řekne na om
ezenou dobu aza jasně daných pravidel, že
pomůže m
ezibankovním finančním
tokům. A
le je také nutné říct, do kdy ta pomoc
bude trvat, že to nebude do bůhvíkdy. Azase se bojím
, jestli se tady pět, deset let nebu-dou čerpat nějaké peníze ještě pod rouškou jakéhosi řešení finanční krize, při čem
žvýsledkem
bude zase jenom totální pokřivení trhu a
to, že někteří velcí aještě větší si
dokáží ksobě nechat přitéct těch peněz o
něco víc. V
rátím se k
euru. Jsou dva důvody proč si myslím
e, že euro má zavedeno být hned.
Bojím
e se toho, že od 1. 1. 2009 začneme přicházet velm
i velkým tem
pem o
zakázky.Č
eské firmy jsou subdodavatelské firm
y. Ateď
si představte, že jste za hranicemi, že
jste podnikatelem v
eurozóně am
áte si vybrat subdodavatele mezi dvěm
a zvašeho
pohledu stejnými zem
ěmi, jako je Č
esko aSlovensko. K
oho si vyberete? Toho, kdo má
euro jako vy, nebo toho, kdo euro nemá? U
toho, kdo euro má, nenastávají žádné kon-
verzní problémy, žádné diskuse o
tom, že jem
u letěl kurz nahoru nebo dolů, aže by
proto potřeboval nějak změnit sm
louvu apod. Nem
áte-li jiné měřítko, jsou-li subdoda-
vatelé ze zemí jinak srovnatelní, vyberete toho, kdo euro m
á. Tohle bude dostatečnýdůvod; m
ožná vtu chvíli jediný, ale v
náš neprospěch. To je první věc, proč se bojíme
oddalování přijetí eura. Druhou věcí je to – alespoň já to tak říkám
, že bych se tohonerad dožil –, že česká koruna bude poslední relevantní hračkou v
rukách londýnskýchspekulantů. To nem
ůžeme ustát. K
de bychom na to vzali? To je furiantství Č
eskénárodní banky, pokud si m
yslí, že to může ovlivnit. Furiantství, které je v
přímém
kon-trastu s
nicneděláním. Přitom
když kurz posiloval, bylo zřejmé, že tak nesm
yslné posi-lování nem
á žádný ekonomický důvod, a
přesto banka nic nedělala, nechala to véčkoudělat tak hluboké, jak nakonec bylo. Z
aplatili ho čeští exportéři, nikdo jiný. Je ovšemotázka, jestli je dobře takto vytěžovat české exportéry.
Vrátím
se kotázce, která padla na začátku, totiž ke konkurenceschopnosti státu.
Zkusím
se na ni podívat zpohledu firem
, ato firem
dlouhodobě působících vtom
to
II. BLO
K
68
může stát, tzn. předvídatelnost podm
ínek pro podnikání. To je věc, kterou my tady
dlouhodobě postrádáme. V
této zemi se nedá předvídat v
žádném rozum
ně dlouhémhorizontu nic, protože zm
ěna může být jakákoliv kdykoliv, a
to je pro podnikatele tonejhorší. To je totéž jako kurz, který poletuje sem
tam a
každý výkyv zaplatíme m
y. Tonení stejné, jako když kurz roste rovnom
ěrně o3 %
za rok am
y stím
můžem
e dlou-hodobě počítat. A
le když nečekaně vyletí nahoru 5 %, pak sletí o
dolů 7 % dolů, tak
to všechno my zaplatím
e, aniž bychom z
toho jedinou korunu získali. Předvídatelnostje pro nás docela zásadní věcí. Pokud by vám
vymezení konkurenceschopnosti státu
ve třech bodech připadalo příliš široké, tak to mohu om
ezit na bod jediný. Konkuren-
ceschopnost státu znamená schopnost nezbankrotovat. N
ic jiného stát nezastaví. Je-lischopen nezbankrotovat, je aspoň elem
entárně konkurenceschopný. Ještě jsem
si vzpomněl na výrok jednoho z
řečníků nebo zřečnic přede m
nou otom
,že sklenice je poloprázdná nebo poloplná. K
dybych tento příměr chtěl použít na cha-
rakteristiku konkurenceschopnosti, tak potom bych řekl, že je to schopnost přesvědčit
ty vně státu, že sklenice je poloprázdná am
ají nám ji z
jejich dolít, azároveň je to
schopnost přesvědčit ty uvnitř státu, že sklenice je poloplná, takže se klidně můžem
enapít a
ještě tam dost zbude. V
tom jsou Č
eši mistři, takže se o
nás dlouhodobě nebo-jím
.
Hynek O
poleckýD
ěkuji panu Somrovi, jehož příspěvek bych lehce okom
entoval asi takto: Zprvo-
počátku jeho vystoupení zazněl jistý nesouhlas spanem
Mládkem
, což se dalo chápatjako určité nadzvednutí té hozené rukavice. Problém
však je vtom
, že mi připadá, že
hodil do ringu další rukavici, ato je představa, jakým
způsobem se m
á chovat státk
veřejným, potažm
o ikpodnikovým
problémům
.
* * *
Dále je na řadě příspěvek pana D
avida Šeicha, člena Poslanecké sněmovny Parla-
mentu Č
R a
zároveň předsedy Unie m
alých astředních podniků. Jsem
velmi rád, že je
tady. Dovolím
si vyjádřit naši obavu, kterou jsme sdíleli v
posledních dnech azejm
é-na včera, že třeba nebudem
e moci zde naši konferenci uskutečnit. Probíhalo totiž zase-
dání Sněmovny a
my jsm
e snapětím
očekávali, co se bude dít, ajestli bude, nebo
nebude změna v
programu. N
evím, jak to při dnešním
raním hlasování dopadlo, ale
důležité je, že můžem
e být tady, vtéto m
ístnosti. Hrozilo nebezpečí, že kdyby pro-
běhly nějaké velké změny v
programu, tak bychom
tuto místnost nem
ohli knašem
ukonferování využít, protože ona slouží m
imo jiné také k
jednání azasedání klubů. N
ej-horší očekávání se naštěstí nenaplnila. Pan Šeich se bude věnovat vztahu velkých pod-niků a
malých a
středních podniků, úloze státu při odstraňování bariér, konkurence-schopnosti E
U a
ČR
. Prosím, m
áte slovo.
ZD
EN
ĚK
SO
MR
71
první krizi, kdy jsme všichni m
ěli zpočátku investiční dluhy aprivatizační dluhy
am
useli jsme podnikat dál a
dál firmy držet, protože jsm
e nejdřív museli dluhy spla-
tit. Všechny dnešní firm
y mají dluhy zaplacené, dnes už budují a
platí svůj rozvoj. Pro-dat jdou a
jdou prodat dobře. Už nejde o
to, že by tito lidi podnikat museli. A
když tohonechají a
skončí, tak noví podnikatelé se zítra nenajdou. To je velké riziko astát, chce-
li být konkurenceschopný, by měl vytvářet prostředí, které by bylo pro podnikání těch-
to firem výhodné.
Druhý bod je to, co už jsem
zmínil. Státní exekutivci a
legislativci by měli usilovat
orovnost podm
ínek pro všechny podnikatele. Typický příklad investiční podmínky
pokřivující trh už jsem zm
ínil, tak se zde nebudu opakovatT
řetím bodem
je schopnost státu vytvářet konkurenceschopné produkty. Teď jsem
schválně parafrázoval jednu zvět z
předchozích vystoupení. Já teď neříkám
, že stát jefirm
a, ale cosi vytváří. Jeho produkty nejsou zboží, nejsou to auta ani jablka, ale je toinfrastruktura. A
vtom
to se stát má chovat úplně stejně jako firm
a, chce-li být am
á-libýt konkurenceschopný. D
opravní cesty. Jestliže si tady necháme tankodrom
, tak sim
ůžeme o
konkurenceschopnosti tohoto státu jen povídat. Všichni odejdou, protože
vtakovém
prostředí se pak nedá rozvíjet arůst. E
nergetické zdroje. Kvalifikace obča-
nů. Můžem
e sice zítra mít všichni vysokou školu – takové nápady tady taky jsou –, ale
ti lidé nebudou uplatnitelní. To je také produkt státu ajeho „prodej“ na trhu. Já m
ohukom
ukoliv dát jakoukoliv školu, ale už se nikdo neptá, jestli na toho absolventa zítračeká nějaké reálné povolání. V
tom m
usí nastat rovnováha. Ato je ta role státu, chce-
li být konkunrenceschopný. Ne být na jedné straně m
ontovnou abít se v
prsa, jak je toúžasné, a
na druhé straně nezaměstnaným
vědátorem a
zase se bít vprsa, jak je to úžas-
né. Ne. D
okázat vyrovnat svoji stávající úroveň ať technickou, ať lidskou stím
, com
ůžeme na trhu uplatnit. V
zdělání má vytvořit lidskou kapacitu na to, co m
ůžeme pře-
brat odjinud. Z
ase se vrátím ke svým
oblíbeným „investičním
pobídkám“. Je báječné, že jsm
eněkom
u nadělili miliardy na to, aby si za naše peníze pro sebe vyškolil kvalifikované
lidi apod. Taky jsme m
u naslibovali, že kjeho podniku povede silnice a
spoustu dalšívěcí, ale ty už stát nikdy neudělal. K
olín nemá obchvat do dneška. To bylo slibů!!
Atakhle to vždycky pokračuje, že stát udělá to, co je jednoduché – totiž že jakoby
někam dá peníze. K
oneckonců to ho tolik nebolí. Ale že by už pak dodělal ty věci,
které „bolí“, protože se dělají na místě, s
místním
i zdroji, to už ne. To se nikdy nedo-táhne, protože se najdou jiné priority. A
to je problém. M
yslím si, že právě tato nerov-
nováha ataké nedůslednost státu v
realizace investičních pobídek je to, co ohrožujekonkurenceschopnost státu. O
bezpečnosti azdraví se zm
iňovat nechci. M
ám-li shrnout, co je to konkurenceschopnost státu z
pohledu podnikatelského, takza prvé je to schopnost platit své závazky, a
to jak finanční, tak infrastrukturní. Jesnadné se „nezadlužit“ za cenu toho, že nechám
zchátrat infrastrukturu. Za druhé je to
dlouhodobá odpovědnost politiků; tím m
yslím, aby politici pociťovali odpovědnost za
svoje rozhodnutí vdlouhodobém
horizontu aaby m
ohli dlouhodobě pracovat. Propodnikatele je nejbáječnější, když z
politické situace vyplývá předpoklad toho, co se
II. BLO
K
70
mená, že v
důsledku orientují aposilují vysokou úroveň vzdělanosti v
ČR
. Pořád sepotýkám
e spraktickým
zaměřením
části vzdělanosti, to znamená učňovské obory, ori-
entace vysokých škol tak, aby byly schopny pro průmysl vygenerovat lidi, kteří pod-
nikům k
něčemu jsou a
nemají jen obecné znalosti. A
le přesto úroveň vzdělanosti bylavždy vysoká a
roste, strukturální změny vzdělanosti se dějí.
Na druhou stranu to, co podm
iňuje konkurenceschopnost firem, je podle m
éhonázoru společné s
tím, co je relevantní ipro stát – a
tady bych řekl vurčité značné kon-
tradikci spanem
kolegou Mládkem
–, ato je oblast daňová. Pro stát je to daňová kon-
kurence. To znamená, že určitou hladinou daní konkuruje v
tom, aby někdo si vybral
svůj cíl investic. Pro podnik je tou základní věcí to, co zmínil pan Som
r, totiž rovnápravidla pro všechny, stejná pravidla hry. Pokud se pravidla hry m
ění, jsou různá prorůzné subjekty – ať už podle obratu, nebo podle nejrůznějších dalších kritérií –, tak sim
yslím, že to nejsou pravidla férová. O
dhlédněme od podpor, protože podpory vždy
dostane omezená skupina podniků. O
dhlédneme-li tedy od podpor, které také posléze
zmíním
, tak férová rovná pravidla znamenají základní věci: rovné férové daně takové,
aby byly relativně co nejnižší, aby zajistily základní významné služby státu, které m
usístát svým
občanům poskytovat. To je oblast průhlednosti soudnictví, vym
ahatelnostipráva, předvídatelnosti podnikatelského prostředí. R
ovná ajasná pravidla pro všechny
podnikatele, ať už jsou velcí, střední, nebo malí, to je přece základní deviza, kterou stát
svým podnikatelům
může dát. S
daněmi souvisí zam
ezení vícerého zdanění, tím m
ys-lím
zdanění nemovitostí, zdanění dividend atd. Z
danění přece má m
otivovat ktakové-
mu chování, které nás m
á chránit před krizemi. Jestliže zam
ezíte vícerému zdanění pří-
jmů, tak m
otivujete podnikatele aobčany k
tomu, aby své peníze ukládali na účty,
kupovali za ně nemovitosti, investovali je do budov, nem
ovitostí. Zam
ezíte-li víceré-m
u zdanění, tak samozřejm
ě motivujete pozitivní způsoby chování. M
usíme zajistit,
aby občané zúspor zhodnocovali své peníze tak, aby je nem
useli ještě násobně zdanita
nemuseli hledat cesty, jak je někde udržovat v
čisté podobě, voběhu nebo v
zahra-ničních cenných papírech nebo v
něčem takovém
. Já si myslím
, že průhlednost daňo-vého systém
u ještě není zcela uspokojivá, mám
e hodně daňových výjimek a
daňovéreform
y ještě přijdou. Průhlednost ajednoduchost daňového systém
u je podstatná. Toje opravdu jedna ze základních věcí pro konkurenceschopnost zem
ě ipodniků. Podstatná je ovšem
stejně tak oblast průhlednosti avym
ahatelnosti rychlého práva.V
poslední době se uskutečňuje řada reforem, aby se zprůchodnilo soudnictví, které
opravdu pracovalo pomalu, jeho horizontem
nebyly jen roky, ale někdy desetiletí. Není to
ještě zdaleka ideální, ale myslím
, že kroky, které se dějí, apostup jsou zjevné, že soudní
reformy se ubírají správným
směrem
. Souvisí to selektronizací oběhu dat. Spousta pod-
nikatelů by si přála, aby při založení firmy a
při jejím zapsání do obchodního rejstříku
nemusela obíhat dvacet institucí, aby při každé zm
ěně maličkosti typu sídla nem
uselaznovu s
nějakými papírovým
i listinami na rejstříkový soud dokládat nejrůznější skuteč-
nosti, které je možno získat už jiným
způsobem. M
á-li stát evidenci otom
, že nějakéosoby jsou nebo byly trestané, m
á stát přece sám m
ožnosti zjistit, že někdo trestaný není,a
tudíž nemusí nikdo dokládat nějakým
výpisem, že není trestaný. Stejně tak doklady
DA
VID
ŠE
ICH
73
VZ
TA
H V
EL
KÝ
CH
PO
DN
IKŮ
AM
SP, ÚL
OH
A ST
ÁT
U
PŘ
I OD
STR
AŇ
OV
ÁN
Í BA
RIÉ
R
KO
NK
UR
EN
CE
SCH
OP
NO
STI E
U A
ČR
David ŠeichV
ážené dámy, vážení pánové. Svůj příspěvek si dovolím
rozdělit na úvahy, znichž
některé se týkají konkurenceschopnosti státu ajiné konkurenceschopnosti firem
; tímm
yslím všech firem
, ať už velkých, středních či malých. M
ezi konkurenceschopnostístátu a
konkurenceschopností firem jsou jak značné shody, tak výrazné rozdíly, ale vnitř-
ní souvztažnost mezi nim
i existuje natolik silná, že je můžem
e porovnávat oprávněně. Ř
ekněme si několik slov o
tom, co m
ůže udělat stát pro svou konkurenceschopnost,co udělal, co udělá a
co vtéto chvíli dělá. Č
eská ekonomika byla ekonom
ikou trans-form
ační, která nesla určitý transformační náklad. O
tom hovořil i
kolega Mládek,
když zmiňoval restrukturalizaci bank a
jejich ozdravný proces, který tady probíhal. Jeto věc, kterou zm
iňuje ikolega Som
r as
nímž já souhlasím
, že totiž vpočátku inves-
tičních pobídek byl systém systém
em startovacím
, ale jako takový nebyl trvale udrži-telný. V
tomto sm
ěru byl systém opakovaně částí z
nás kritizován. Myslím
si, že dnesje jasné a
zřejmé každém
u, že investiční pobídky nejsou pilířem české konkurence-
schopnosti, českého hospodářství, nejsou tím, na čem
by byl důraz, ale naopak je toum
írající, končící nástroj, který se téměř vyčerpal. M
y dnes státní konkurenceschop-nost stavím
e na úplně jiných hodnotách, ato jistě nejsou věci, o
nichž byste slyšeli teďpoprvé. Jsou to věci, které se zřetelně objevují, jsou to věci postavené na vyšší přida-né hodnotě výrobků, tj. hodnoty postavené na kvalifikované pracovní síle za relativněnízkých nákladů. U
ž to není jen taková prostá rumunská, bulharská, ukrajinská, viet-
namská konkurence, prosté nejnižší ceny pracovní síly, ale je to ono znám
é: „cena ver-sus výkon“. To znam
ená relativně velmi vysoce kvalifikovaná pracovní síla ku relativ-
ně poměrně levné pracovní síle. M
yslím, že to je hodnota, kterou investoři, kteří
nechtějí vyloženě jen budovat montovny, ještě stále vyhledávají. M
yslím si, že stále je
abude přitažlivá pro investory oblast pom
ěrně vysoké přidané hodnoty, oblast inova-tivnosti českých výrobků, vědy, výzkum
u. Ivládou je dáván velký důraz na podporu
vědy avýzkum
u různými způsoby. V
idíme to jak v
oblasti daňové, tak voblasti pobí-
dek vědy avýzkum
u. Je to samozřejm
ě vzájm
u českých firem a
je to jejich přirozenásnaha udržovat si pom
ěrně vysokou inovativní úroveň svých výrobků. Myslím
, že ino-vativnost hightec orientace českého prům
yslu je určitou významnou devizou, která ho
provází od Rakousko-U
herska, první republiky iv
dalším vývoji, byť za kom
unismu
prošel průmysl těžkým
obdobím, určitou úroveň si udržel a
tuto vědeckotechnickouúroveň si udržuje nadále. Souvisí to s
oblastí vzdělanosti společnosti. Dnes je sam
o-zřejm
ě důraz na oblast vzdělanosti velký, je zde spousta programů, podpor a
různýchjiných způsobů, jež ovlivňují orientaci českého vysokého a
středního školství; to zna-
II. BLO
K
72
malé a
střední, tak je dobré jich využít. Myslím
, že vtéto otázce m
ůžeme spojovat
malé a
střední podnikatele, protože právě vorientaci a
přístupu kfondovým
věcemjsou jejich m
ožnosti poměrně rovnocenné. Je tady určitý m
oment podpory, která dává
prostor na dotažení transformačních nákladů, dává m
ožnost posunout ekonomiku na
určitou hightec úroveň, posílit investiční možnosti českých podniků, které na to třeba
nemají z
hlediska garancí, záruk atd. Programy, které jsou například pod M
inister-stvem
obchodu aprům
yslu ČR
, jsou podle mého m
ínění férové pro malé ipro střední
projekty. Mám
na mysli program
y typu inovace, které jsou opravdu šity na highteczařízení. Je tady řada nástrojů Č
eskomoravské banky s
CzechInvestu, které um
ožňujígarantovat půjčení si úvěru, poskytují záruky za úvěry atd. N
ějaký dopad to bude mít
ado české ekonom
iky se tím napum
pují nebývalé prostředky. Jsou to ipeníze, které
nejdou přímo podnikatelům
, ale města iobce m
ohou žádat významné příspěvky na čis-
tičky, na dopravní infrastrukturu atd. Samozřejm
ě ty věci bude někdo stavět, budedodávat technologie, a
tak to má na podnikatelské prostředí v
období do roku 2013nepochybný vliv. Je to příliv nem
alých prostředků, když se kjednom
u euru dodávajídalší čtyři, je tady m
ultiplikační efekt apeníze budou opravdu nebývalé. N
astavíme-li
dobře jejich použití, bude to mít nem
alé kladné dopady.M
yslím si, že pan kolega M
ládek nemohl nevyvolat otázky a
diskusi ktém
atům,
které otevřel. Finanční krize je na jedné straně dopadem přeregulace, na druhé straně
deregulace voblastech, kde by být m
ěla. Můžem
e se ptát, jestli katarzí je takové selhá-ní trhu, které by trh vůbec nevyřešil, nebo jestli je způsobem
, nástrojem řešení té krize
například to, že by se nedělo nic zásadního zhlediska investic státu. M
ůžeme uvažo-
vat, jestli tou správnou katarzí je nechat určité podnikatele, kteří neodhadli své riziko,bez jakéhokoli pom
ocného zásahu. Svám
i by nikdo nediskutoval. Kdybyste si založi-
li společnost na výrobu mlékárenských technologií a
ten záměr by se vám
nepovedl,tak by se s
vámi nikdo nebavil, nikdo by vám
nenavrhl, že doplatí náklady operacešpatného podnikatelského zám
ěru. Také můžem
e uvažovat, jestli katarzí není třebaneposkytovat takové šílené prostředky některým
sektorům prům
yslu; jestli není tímcílem
naučit podnikatele, bankovní domy, pojišťovací dom
y, určité oblasti průmyslu
tomu, že některé operace m
ají obrovskou rizikovost aže jim
je nikdo nezaplatí, takžeje prostě v
budoucnu nebudou dělat. Další úvahy pana kolegy M
ládka otom
, že ztoho
vyvozuje závěry pro penzijní systém, zdravotnictví atd., jsou už snad založeny na pří-
liš velkém spojování věcí, které spolu přím
o nesouvisejí. Spenzijním
systémem
tonepochybně souvisí, ale tady je jasné, že zde existuje dem
ografická křivka, která neu-m
ožní průběžným způsobem
financování udržet systém funkční. M
ůžeme se bavit
onutnosti, bonitě, o
tom, co m
ohou investiční fondy kupovat, jaký mají způsob kon-
troly atd. Tak jako centrální banka má určitý způsob kontroly nad bankam
i, tak pen-zijní fond je určitý způsob dohledu, jaké typy investic by m
ohly dělat. Ale vyvodit
ztoho, že vůbec nejsou nutnou součástí reform
y, tak to je závěr podle mě předčasný.
Stejně tak se zdravotnictvím – to jsou podle m
ě úvahy čistě politického typu, ne pod-nikatelského. U
rčitě si myslím
, že zdravotnictví je zdravý sektor, kam by pod regula-
cí, pod dohledem m
ěl být vpuštěn systém kom
erčních pojišťoven. Ty by si konkuro-
DA
VID
ŠE
ICH
75
zkatastru nem
ovitostí. Katastr nem
ovitostí je státní instituce, takže stát má jistě schopnost
si data ovlastnění nem
ovitostí získat sám Pan X
Y, který tvrdí, že nem
ovitost vlastní, tonem
usí přece dokazovat, stát si to může ověřit sám
. Nem
usí přece nutit podnikatele, abydonesl rozhodnutí jiného státního orgánu, živnostenského úřadu , katastru, registru trestůatd. E
lektronický oběh dat je významná věc, bude se uplatňovat v
justici. Jsou vyčleněnynem
alé evropské peníze na to, aby byly značné prostředky investovány do elektronizacejustice, zdravotnictví, státních registrů atd. Pro podnikatele to bude určitý kom
fort. Pro podnikatele bude sam
ozřejmě problém
em, který přinese krize, m
enší dostup-nost úvěrů. To určitě pocítím
e. Myslím
, že to bude významná věc, protože m
enšídostupnost úvěrů a
větší konzervativnost aopatrnost bank bude zjevná, přestože
ktom
u nemají důvod, alespoň podle nějakých dat, která české bankovnictví m
á kdis-
pozici. Obecná opatrnost, lidský faktor opatrnosti, obava centrál, nějaký m
oment větší
konzervativnosti při úvěrové politice, to jistě nastane aprosadí se v
celkové politicebank. D
ůsledky musí nést firm
y, bude to brzdit vinvesticích. A
le ifirm
y samy budou
vinvesticích více opatrné a
budou váhat.D
alším m
omentem
, který dnes vystupuje do popředí, je euro. Myslím
, že zejména
velké podniky, ale istřední am
alé exportně orientované podniky euro trápí. Zejm
éna tivelcí to dávají najevo prostřednictvím
Svazu průmyslu a
dopravy. Střední podnikatelév
našich řadách také nejsou tiší adavají své názory najevo jak prostřednictvím
Kom
ory,tak U
nie malých a
středních podniků. Zejm
éna ti, kteří jsou exportně orientováni na euro,si stěžují a
jeho zavedení by si přáli. Zavede-li ho Slovensko je nepochybné, že to ten
argument posiluje. V
této chvíli není připraven kpřijetí jasný plán a
můžem
e diskutovato
tom, proč není, nebo jestli by vůbec m
ěl být. Argum
ent na úrovni vlády je ten, že tako-vý plán není m
ožné úplně férově stanovit, protože na jedné straně jsou tu mom
enty his-torických dluhů, které je třeba postupně platit, a
na druhé straně je tu finanční krize. Ale
myslím
si, že bychom příští rok m
ěli společně tlačit na to, aby nějaká data padla, aby-chom
nějaká referenční motivační data dali dohrom
ady. Data sam
a osobě – řekněm
e sito otevřeně – proces neposunou. B
uď budem
e splňovat maastrichtská kritéria a
pak serozhodnem
e, jestli euro přijímám
e, nebo ne, nebo je stejně nesplňujeme – a
pak není očse dohadovat. Z
da budeme, či nebudem
e kritéria splňovat, se ukáže určitě vřádu tří, čtyř
let. Datum
samotný m
oment přijetí eura neovlivní, ale m
ěli bychom sam
ozřejmě tlačit
na nějaké stanovení minim
álně referenčních dat jako motivačních.
Podnikatelé by určitě uvítali reformu či revizi předpisů týkajících se zam
ěstnanos-ti. Z
ákoník práce by měl obsahovat jako princip větší flexibilitu v
možnosti dohody
zaměstnavatele a
zaměstnance, ve výpovědi a
vdalších věcech. V
tomto sm
ěru se chy-stají reform
y, které připravuje Ministerstvo práce a
sociálních věcí ČR
, am
yslím si, že
to podnikatelům pom
ůže především ve vzájem
né operativnosti vztahu zaměstnance
azam
ěstnavatele. Nějaký přínos zde být m
usí. Jsou tady evropské peníze, které doroku 2013 budem
e moci využívat. Sam
ozřejmě pro podnikatele je prim
ární férovýrovný přístup pravidel, aby znali pravidla hry, m
ěli nízké daně, měli jasné podnikatel-
ské prostředí am
ohli se svých práv případně domoci u
soudu. Na druhé straně jsou-li
tady evropské peníze, tak byť nejsou pro všechny, ale jen pro část podnikatelů, pro
II. BLO
K
74
PR
OSA
ZO
VÁ
NÍ Z
ÁJM
Ů Č
ESK
É R
EP
UB
LIK
Y
PR
OST
ŘE
DN
ICT
VÍM
EK
ON
OM
ICK
É D
IPL
OM
AC
IE
Martin T
lapaD
ěkuji za pozvání am
ožnost tady vystoupit. Dopoledne bylo pro m
ě osobně velmi
zajímavé a
děkuji všem vystupujícím
za příspěvky hodné pozornosti. Paní profesorkaK
lvačová mě úplně znejistila v
pojetí toho, co je konkurenceschopnost. Ato nevadí,
vím, že to byl její zám
ěr, neboť ona vždycky trochu provokuje. Odnáším
si ztoho
jedno poznání, že ani tak nezáleží na tom, jakou definici si zvolím
e; je to stejné jakou
jakékoliv strategie nebo jakéhokoliv plánu, který měl stát nebo vláda. Sm
ysl věci jev
debatě, vtom
, abychom si dokázali sednout za jeden stůl a
začali přemýšlet, co pro-
spěje podnikatelům v
České republice, co m
áme dělat. M
ožná nám nejvíc chybí to,
abychom dostali k
jednomu stolu lidi, kteří se zajím
ají oto, jak bude vypadat Č
eskárepublika v
roce 2015 či 2020. Ne proto, abychom
se trefili do přesných čísel, aleproto, abychom
dokázali přemýšlet o
tom, co potřebujem
e udělat, abychom byli
úspěšní aprosperovali. To nám
chybí. Abychom
dali dohromady klíčové hráče, pod-
nikatele, tvůrčí členy akademické sféry a
také politické sféry. Když se někdo v
Bruse-
lu zeptá jaké mám
e plány, jak má vypadat Č
eská republika vroce 2013, tak poslední
pokus oodpověď
, který znám, byl pokus o
vypracování dlouhodobé strategie, který sedělal pod hlavičkou tehdejšího pana m
ístopředsedy vlády. Myslím
, že to bylo docelaužitečné cvičení o
tom, jak bychom
si představovali, že má vypadat Č
eská republika.D
ruhá moje poznám
ka směřuje do rám
ce strukturálních fondů. Aje to docela hezká
ukázka toho, jak se špatně nastavily parametry čerpání strukturálních fondů. Teď
mám
na mysli to druhé období. A
přitom je to podstatné pro řadu věcí, které dělám
e. Tehdyzvítězil rezortní přístup, každé m
inisterstvo má vlastní operační program
avlastní
finanční prostředky, které obhospodařuje příslušný ministr, nebo m
inisterstvo. My
jsme se nedokázali dohodnout horizontálně; to dokázali Irové, když si řekli, že vyčer-
pají ze strukturálních fondů co nejvíce. To byl jejich strategický cíl, dali dohromady
dvanáct lidí, kteří měli toto zadání. M
y jsme se dokázali jen pěkně posekat o
to, kterém
inisterstvo bude mít kolik procent. To je docela výstižná ukázka toho, jak se m
usíme
učit, abychom byli v
Evropě úspěšní. Ř
ada věcí, která se projednává vE
vropě, je pojí-m
ána horizontálně, prolíná se navzájem, a
není to úkol jednoho ministerstva, jednoho
úřadu, nebo jednoho odboru. Pokud se toto nenaučíme, tj. nebudem
e přemýšlet ať už
ve státní správě, či vjiných sférách o
tomto druhu spolupráce, tak si m
yslím, že úspěš-
ní zhlediska toho, co chcem
e prosazovat, nebudeme.
Pokud jde otém
a, oněm
ž zde mám
hovořit, tak bych ho vymezil dvěm
a skupinami
poznámek. Jedna je spíš povídání o
tom, jakou m
áme za exportní strategii, co to je.
Nezm
iňuji to zde proto, že bych ji zde chtěl prodávat; vy si sami povídání o
exportní
II. BLO
K
77
valy vnějakém
nutném standardu zajištění služeb pacientům
, vm
ožnostech využívatněkterá špičková zdravotnická zařízení, která sam
ozřejmě m
usí vždycky zůstat státnína bázi univerzitních nem
ocnic. Pojišťovny by se mohly lišit v
nabídce nemocnic,
které komerčně m
ezi sebou soutěží opacienty a
spolu spojišťovnam
i se přetahujío
určitý standard služeb pro pacienty. Myslím
si, že pacient by takovou situaci roz-hodně nepocítil jako obrat k
horšímu. Pro podnikatele by to byla příležitost, jak inve-
stovat prostředky, jak rozvíjet různé obory, am
yslím si, že by pacient rozhodně tako-
vý zásah nepocítil aže by stát nem
usel vbudoucnu nic takového dotovat.
Am
erická krize má spoustu dalších dopadů, třeba na typ a
strukturu americké
poptávky. Am
erická poptávka byla orientována výhradně na spotřební zboží rychléobrátky. K
onzum, potraviny, elektronika, to jsou věci, které podle m
ě tady nejsouúplně doceňovány a
nejde znich vyvozovat globální závěry. Potom
bychom m
useliříci, že A
sii se krize více vyhýbá, protože má zřejm
ě více regulace. Nebo m
á regulacem
éně, aproto se jí krize vyhýbá? Takové teze jsou občas účelové.
Infrastruktura je také velmi podstatný m
oment rozvoje podnikání. M
á jasná pravi-dla. Infrastruktura m
á tu výhodu, že spadá do kategorie, kde platí stejná pravidla provšechny, protože postavíte-li silnici, tak nezvýhodňujete prim
árně jednoho či druhéhopodnikatele investiční pobídkou. Postavíte silnici a
podél té silnice má každý stejnou
možnost vykoupit pozem
ky auskutečnit své podnikatelské zám
ěry. Stát má zajišťovat
přesně tyto věci, infrastrukturu, kde může využívat evropské peníze, tři koruny k
jedné. Stručné shrnutí: Pro podnikatele je opravdu důležitá věc jednoduchých pravidel,
jednoduchých vymahatelných pravidel, slušného daňového systém
u, který nezatěžujepodnikatele, m
ožnost vymahatelnosti práva, věc jasných a
průhledných pravidel. Mys-
lím si, že to podnikatelům
stačí. Přidají-li se ktom
u evropské fondy, nějaké podpory,je to něco navíc, třešinka na dortu, ale s
těmi základním
i jednoduchými pravidly si
podnikatelé vystačí. Myslím
, že ti odpovědní podnikatelé potom nepůjdou s
nastave-nou rukou žádat stát o
prostředky navíc. Na druhou stranu tato férová pravidla je jim
stát povinen zajistit. D
ěkuji za vaši pozornost. Musím
se omluvit z
dalšího jednání, protože za chvílim
usím odejíti. D
ěkuji.
Hynek O
poleckýD
ěkuji panu Šeichovi za jeho příspěvek apřistoupím
e kposledním
u vystoupení tétodopolední části, ve kterém
se bude pan Martin T
lapa věnovat tématu Prosazování
zájmů Č
eské republiky prostřednictvím ekonom
ické diplomacie. A
si se shodneme, že
je to téma důležité, neboť určitá diplom
acie je nutná ktom
u, aby se naše výrobky, služ-by, produkty z
České republiky a
potažmo i
zE
vropské unie dostaly do povědomí
světa aněkam
za hranice naší republiky. Příspěvek přednese pan Martin T
lapa, náměs-
tek ministra z
Ministerstva prům
yslu aobchodu Č
R. Prosím
, máte slovo.
II. BLO
K
76
dělá, aby se definovaly strategické cíle, abychom začali m
ěřit to, co měří jiní v
zahra-ničí. D
ůležitým závěrem
bylo, že výsledky toho, co dělají lidé vzahraničí pro klienty,
musí hodnotit sam
otné firmy. Podnikatelé a
firmy tedy m
usí hodnotit práci obchodníchradů a
zástupců CzechT
rade. Jsme příliš vzdáleni naplnění těchto am
bicí, než aby-chom
mohli říct, že se ten systém
změnil a
funguje dobře. Je zřejmé, že snahy po zm
ě-nách narážejí na velkou averzi těch lidí, kteří jsou tím
systémem
nejvíc postiženi. Ato
jsou lidé na ministerstvech, na zahraničních pracovištích a
postech. Na zavedení m
ana-žerského způsobení řízení nejsou připraveni. Pokud se nám
nepodaří zásadním způso-
bem toto zm
ěnit, pak Česká republika nebude m
ít konkurenceschopný servis pro naševývozce v
zahraničí. Prosazení tohoto způsobu je nutné iza cenu, že se nám
značnězm
ění struktura lidí, kteří doma iv
zahraničí. Tato změna nesouvisí s
objemem
finanč-ních prostředků, souvisí přím
o skvalitou lidí.
Stát, úředníci jsou snadný terč. Problém není v
tom, jestli m
áme hodně, nebo m
áloúředníků. V
šichni jdou do voleb stím
, že sníží počty úředníků. Já ale vím, že m
áme
úředníky, kteří chtějí sloužit, ale mám
e většinu lidí, kteří nejsou schopni dostát tomu
zadání, které po nich vyžadujeme. N
ejsou schopni být platnými partnery podnikatelů,
být tím, co oni potřebují. M
ožná bychom m
ěli mít m
éně úředníků, ale zato dobře pla-cených, výkonných a
vzdělaných. Potřebujeme tedy investovat do jejich vzdělávání,
aby dokázali vystupovat, prezentovat, zastupovat Českou republiku. M
yslím si, že
spousta zvás se potkává s
lidmi, kteří jsou v
zahraničí, takže už si udělala obrázek, jakjednotliví lidé fungují. A
le vůbec ze všeho nejvíc potřebujeme zm
ěnit, otočit stávajícístav tak, aby si úřední aparát vzal za své, že je servisem
pro ty, co platí daně, aby úřed-níci začali dělat to, co potřebují firm
y. Tedy nemám
lepší model, než začít definovat
měřitelné cíle, jednotlivé projekty, postupy a
začít nekomprom
isně měřit. A
do hodno-cení toho, jak stát funguje, zapojit klienty toho státu, kteří budou tím
, kdo zvedá palecnahoru či dolů, když posuzuje, jestli lidé v
zahraničí slouží, nebo neslouží dobře.Pokud toto neudělám
e, tak zůstaneme v
kruhu těch lidí, kteří se navzájem vysílají do
zahraničí anem
ají žádný zájem na zm
ěnách. Možná to popisuji pesim
isticky, ale popi-suji to tak, jak to vidím
. Myslím
, že nás čeká ještě spousta práce. D
ruhá část poznámky: to, že jsm
e vstoupili do Evropské unie, sam
ozřejmě znam
e-ná – jak už jsem
už naznačil –, že jsme spolutvůrci toho, jaká bude v
Unii politika.
Můžem
e se chovat švejkovsky, můžem
e říkat, že všechno zlé pochází od Bruselu.
Často to i
děláme. Je to laciné a
není to dost důstojné. Anení to ani vhodné k
tomu,
abychom v
Unii dobře a
dlouhodobě uspěli. To už by bylo legitimní říct: „nechcem
ebýt členy E
vropské unie.“Jsm
e tedy vU
nii ajá i
můj tým
se snažíme vystupovat skutečně profesionálně,
důstojně apůsobit tak, abychom
dokázali prosazovat zájmy Č
R v
tom, co dneska E
Uovlivňuje, abychom
byli pozitivními hráči těch tém
at, která se právě odehrávají. Říkal
jsem již, že obchodní politika je společná. To ovšem
neznamená, že celá E
U m
á jed-notné názory, že se uvnitř ní nediskutuje. D
nes je Evropa rozdělená na dvě skupiny, na
země protekcionistické a
země více liberální. V
ůbec to snesouvisí s
tím, jestli vláda té
které země je sociální, pravicová nebo levicová. Také se to m
ění: severské státy včet-
MA
RTIN
TLA
PA
79
strategii najdete na portálu businessinfo, kde je mim
o jiné také spousta informací pro
podnikatele aje tam
itento text. E
xportní strategie je sada opatření připravenýcha
výhodných pro podnikatele, seznam úkolů, co m
áme pro podnikatele udělat. Sam
o-zřejm
ě vycházeli jsme z
toho, že Česká republika je s
Belgií a
Slovenskem nejvíc otev-
řená ekonomika, nebo jinak řečeno, je nejvíc závislá na zahraničním
obchodě. To číslotady padlo – přes 130 %
HD
P součet vývozu adovozu. N
aše otevřená ekonomika závi-
sí zásadně na tom, jak se daří českém
u vývozu. Ataké jsm
e si řekli, že musím
e při-pravit strategii, která by reagovala na to, že Č
eská republika vstoupí do EU
. To přiná-ší spoustu zm
ěn, ale věci, které bezprostředně ovlivňují obchod, jsou dvě. Za prvé
obchodní politika po vstupu do Unie je společná. O
bchodní dohody, cla se sjednávajíprostřednictvím
společného postupu Bruselu, jednáním
komisaře U
nie na základěm
andátu národních států. Za druhé vstupujem
e do vnitřního trhu, kde už se podlem
ého soudu nedá hovořit oklasickém
vývozu, dovozu. Naše firm
y spíš čelí, nebobudou čelit tom
u, jaké jsou bariéry na vnitřním trhu sam
otné Unie. K
dyž jsme hleda-
li, jakým způsobem
si určit nějaké vize nebo strategie, tak jsme došli k
závěru, že to,co potřebujem
e, je, aby sektor veřejných služeb voblasti podpory exportu prošel zm
ě-nam
i, kterými prošli podnikatelé ze začátku 90. let. To, co m
useli prožít podnikatelé,když vstoupili do tržní ekonom
iky, když se víc odřízli od státu am
useli uspět. Státnísprávu čeká stejná zm
ěna, změna paradigm
atu, kterou bych stručně azjednodušeně
charakterizoval tak, že stát má sloužit těm
, co platí daně. Klientem
státu aúředníků je
občan afirm
y. Samozřejm
ě jsou miliony pokusů, jak to m
ěnit, ajsou dílčí zm
ěny. Teďpom
íjím diskusi o
tom, co stát dělat m
á, nebo nemá, protože to je úplně na jinou deba-
tu. Abychom
uspěli vkonkurenceschopnosti veřejného sektoru obecně, tak z
mého
pohledu je klíčové to, aby jakákoliv vláda ijednotliví ministři dali zřetelné zadání, že
chtějí, aby jejich úřad fungoval pro zájmy podnikatelů, aby jejich úřad tyto zájm
y uměl
definovat, shromáždit, a
aby uměl podle toho zm
ěnit paradigma svého fungování. M
yjsm
e dělali exportní strategii tak, že jsme bez nějakých velkých teorií posléze přihlí-
želi jenom ke dvěm
a metodám
. Myslím
si, že nám sloužil docela dobře benchm
arking,když jsm
e se dívali na to, co dělají jiné země a
zejména ty v
EU
pro podporu prosa-zování svých zájm
ů vzahraničí. D
ruhá metoda byla, že jsm
e se ptali firem a
podnika-telů. Z
těchto dvou věcí jsme tedy definovali vizi, cíle, jednotlivé projekty; to byl
základ toho, jak se postavily jednotlivé cíle aprojekty exportní strategie. To je výcho-
disko toho, co najdete vm
ateriálu, který máte na w
ebu. To, co m
á dělat stát, se dá do značné míry vyčíst z
teorií. Pro nás byla zajímavá ta,
která sledovala konkurenční výhody národů, tzv. Protrova teorie konkurenčních výhodnárodů. To byla práce, kterou, m
yslím, dělal pro adm
inistrativu Ronalda R
eaganatehdy, když zkoum
al konkurenční výhody americké ekonom
iky. Myslím
si, že ta meto-
dika se dá použít ipro hlubší debatu o
tom, jak bychom
měli podporovat naše zájm
yv
zahraničí. Vyšlo nám
podle ní, že si musím
e definovat jednak svoje strategické cílev
obchodní politice, jednak otočit servis státu pro podnikatele vzahraničí. Ř
ada věcíse podařila. N
etroufám si dneska říct, že došlo ke klíčové zm
ěně, protože ten pocitzatím
znejrůznějších důvodů nem
ám. M
y jsme se snažili, aby stát začal m
ěřit to, co
II. BLO
K
78
přehrát ivelké zem
ě, pokud máte silné argum
enty. Aargum
enty mohou být v
zájmu
firem, třeba středních. A
musíte dokázat vše spočítat, jak říkal Z
deněk Somr, m
usítem
ít čísla ktom
u, abyste mohli argum
entovat, že je to zbytečný náklad. Tak vypadáevropská obchodní politika. V
tomto případě skončila, jak jinak, kom
promisem
, celnísazba je nyní 3 %
stím
, že příští rok se může snížit na nulu.
Stejně tak je pro nás důležité ito, abychom
dokázali pokračovat vodstraňování
bariér, které jsou na vnitřním trhu ve službách. Sm
ěrnice oslužbách je kom
promisem
,který utrpěl hlasováním
vE
vropském parlam
entu, ale pro nás je to téma docela zají-
mavé, protože pokud firm
y budou mít ty bariéry pryč, tak se jim
sníží náklady na vnitř-ním
trhu Unie. Pokud tedy budem
e vtéto naší politice v
Unii slyšet, pokud budem
em
luvit konzistentně abudem
e mít spojence, tak si m
yslím, že dokážem
e prospět ledas-čem
u, co je dobré ipro české firm
y. Když argum
entujeme v
Bruselu, tak krom
ě čes-kých zájm
ů musím
e umět říct – a
hlavně doložit –, že prosazujeme něco, co je v
zájmu
evropských firem. To znam
ená, že pokud chceme uspět v
evropské politice, vjejím
ovlivňování, tak ktom
u potřebujeme spojence a
solidní data aargum
enty. A
le abych se vrátil ktém
atu prosazování zájmů v
zahraničí. Ono je úplně jedno,
jestli kompetence bude m
ít naše Ministerstvo prům
yslu nebo Ministerstvo zahraničí.
Klíčové je, ať už je kom
petence kdekoliv, aby došlo ktom
u, že budeme provádět ser-
vis, aby klient cítil, že mu chcem
e pomáhat. K
dyž jsme otvírali první kanceláře C
ze-chT
radu vzahraničí, tak jsm
e měli sam
ozřejmě spoustu lidí, kteří neum
ěli spoustu věcía
možná je neum
í úplně dobře ani dosud. Avždycky jsm
e se jim snažili říct: „D
ělejteto, co po vás chce firm
a aběžte s
ní co nejdál.“ Atím
, že ty služby byly placené aže
byly kontrolovány klientem, tak se vyvinul přim
ěřený tlak, že se po nějaké době služ-by daly poskládat do nějakých okruhů toho, co m
á stát dělat. Dneska je snaha, aby
obchodní radové prováděli služby tohoto typu, abychom už i
je dostali pod tlak toho,co potřebují firm
y. Atady právě narůstá ten velký odpor, který je paradoxně cítit ne od
ministrů, ale od úředníků, kteří to m
ají na starosti. Jim ta zm
ěna vadí především, pro-
tože jim bere nějakou zaběhnutou jistotu, protože je tlačí do prostředí, v
němž se
nechtějí, nebo neumějí pohybovat. Tohle je největší výzva, které dnes čelím
e. Ajejí
prosazení je nezbytné ktom
u, abychom dokázali prosazovat prostřednictvím
státunaše zájm
y vzahraničí. M
yslím si, že pokud se povede, tak z
toho budou mít největší
profit samozřejm
ě firmy, protože budou cítit, že stát stojí za nim
i, že je chce účinněpodporovat a
že je snim
i na jedné lodi. Děkuji.
Hynek O
poleckýD
ěkuji panu Tlapovi. Teď
bych se pokusil otevřít diskusi. Nejdřív se obrátím
sdota-
zem na panelisty, a
to jak na ty, kteří už vystupovali, tak na ty, kteří to mají teprve před
sebou, jestli nemají neodvratnou touhu reagovat na vystoupení některého svého kole-
gy. Pokud tomu tak není, tak se obrátím
do pléna avezm
u si dotazy zpléna. Paní K
lva-čová.
MA
RTIN
TLA
PA
81
ně Švédska jsou vobchodní politice státy liberální, prosazují liberalizaci obchodu, sni-
žování bariér, ato přesto, že Švédsko je zem
í, která má jedno z
největších zdanění.Švédsko je tedy jasným
příkladem, že politická vnitřní orientace státu se naprosto
nemusí propojovat s
obchodní politiko směřovanou vně. N
a druhé straně stojí státyspíše protekcionistické, to jsou znám
é země sousedící se středom
ořským pobřežím
;v
řadě případů vede tuto skupinu Francie. Ty skupinky jsou tak půl na půl, stejně silné.D
ost klíčovým hráčem
pro to, jak projednávaná témata dopadnou, je N
ěmecko, které se
také různě vyvíjí ajeho politika odráží to, jaká je síla koalice vládnoucí v
Něm
ecku. Pronás je důležité, že m
áme konzistentně dlouhodobě liberální politiku, protože jsm
evždycky byli spíše na straně zem
í, které se snažily odstraňovat překážky vobchodě. N
ášhlas není v
EU
marný, je důležitý, a
ve spolupráci sostatním
i zeměm
i, které jsou nala-děny podobně, m
ůžeme řadu věcí ovlivňovat. M
ůžeme ovlivnit to, jaký bude m
andátkom
ise pro jednání oliberalizaci světového obchodu, jestli bude skutečně spíše prosa-
zovat liberalizaci průmyslového zboží a
služeb, můžem
e pomoci prosadit v
EU
, abysnížila zem
ědělské dotace aexportní subvence pro zem
ědělství, bez čehož pro nás zají-m
avá dohoda není možná. M
ůžeme uplatnit svůj hlas v
otázce, jak se budou posuzovatbudoucí dohody, s
kterými zem
ěmi chcem
e dohody ovolném
obchodu. H
odně práce nás čeká iběhem
českého předsednictví. Hodlám
e například otevřítzásadní debatu o
revizi ochranných opatření, která používá Evropa vůči dovozům
ztře-
tích zemí, které jsou dneska koncipovány spíše na principu solidarity podle hesla „jed-
nou pomůžeš ty m
ně, podruhé já tobě“. Jednou pomohu Italům
, protože mi vadí dovo-
zy obuvi, jednou pomohu N
ěmcům
, protože jim vadí dovozy IT
komponentů; m
y jsme
si taková jednání prožili, když jsme se snažili dosáhnout snížení celních sazeb u
hliní-ku. A
nám se zdá, že spíš bychom
se měli naučit hledat něco, jako je evropský ekono-
mický zájem
, av
těch debatách vzít víc vpotaz krom
ě solidarity ikonkurenty ahlav-
ně spotřebitele aostatní firm
y, protože vřadě případů je to zbytečný náklad, který sice
prosadí jeden sektor, ale je to na úkor jiných výrobců ahlavně spotřebitelů. E
vropav
řadě případů vglobální konkurenci hledá ochranná opatření tam
, kde by je možná
hledat ani nemusela. A
le to je na velkou debatu. U
vedl jsem zde tém
ata, jmenoval jsem
jenom tři, u
nichž je podstatné, jak Česká
republika bude vystupovat, jak Česká republika najde spojence. U
rčitě při projednává-ní a
prosazování těchto témat svůj hlas m
ůžeme m
ít. Když jsm
e vstoupili do Evropské
unie, tak jedna zvěcí, co jsm
e řešili ařešili jsm
e ji dlouho – možná je to m
arginálnívěc, ale já to uvedu jako příklad –, byla, že se nám
zvýšila cla na dovoz hliníku do ČR
.M
ěli jsme nulové celní zatížení a
po vstupu do EU
jsme stáli před faktem
, že vzem
íchE
U bylo clo 6 %
na dovoz hliníku. Hliník je všude: ve veškerém
stavebnictví, vauto-
mobilovém
průmyslu, v
potravinářském sektoru. K
dyž jsme chtěli snížit cla jedno-
stranně na nulové procento, tak jsme zjistili, že proti je Francie a
Něm
ecko, země,
které mají vlastní výrobu a
snížení je nezajímá, protože si tím
chrání svoje výrobce,byť jsou v
řadě případů vlastněni kapitálem, který je odjinud. V
debatě otom
to pro-blém
u jsme dokázali najít spojenectví k
tomu, aby se clo postupně snižovalo na 3 %
,a
doufejme, že do dvou let bude na nule. Toto jednání bylo ukázkou toho, že se dají
II. BLO
K
80
Jaroslav ŠulcV
zhledem k
tomu, že m
ám vystoupení odpoledne a
zhruba dvě třetiny mého vystou-
pení jsou polemikou s
kolegou Šeichem, i
když jsem jeho vystoupení předem
neznal,tak se teď
vzdávám slova.
Hynek O
poleckýProsím
tázající, aby se představili, případně sdělili instituci, ze které pocházejí. Pro-sím
, máte slovo.
pan Novák
Jméno není důležité, třeba se jm
enuji pan Novák. Jak jsem
poslouchal pana Tlapu,
tak jsem si uvědom
il, že řekl naprosto fantasticky dobrou věc. Vokam
žiku, kdy námjde jako Č
eské republice oto, abychom
vyčerpali co největší částku ze strukturálníchfondů, tak je úplně jedno, jestli vládne O
DS nebo sociální dem
okracie, ale bylo byúplně fantastické, kdyby třeba Poslanecká sněm
ovna vytvořila podobnou komisi,
jakou měli, nebo ještě m
ají vIrsku. O
kamžitě jak to pan T
lapa řekl, tak mě to napad-
lo. To není vůbec závislé na osmnácti m
inistrech, to je závislé na dvě stě lidech vPos-
lanecké sněmovně a
na jednaosmdesáti senátorech. To znam
ená, že je to zájem naše-
ho státu, abychom získali co největší finanční prostředky. K
dyby se ustanovilo desetlidí z
Poslanecké sněmovny a
pět, nebo deset lidí ze Senátu, abychom působili jako
celek, ane jako kluci, kteří si hrají na písku a
házejí po sobě bábovičkami a
mydlí se
– protože navenek tak můžem
e působit –, tak by se snáze došlo kuspokojivým
výsled-kům
. Unás jsm
e všichni důležití, pan ministr řekl tohle a
tohle, udělal tohle atohle.
Ale m
ělo by to být tak, že když ministr nesplnil určitý úkol, tak půjde na kobereček,
my ho prostě seřvem
e. Když budem
e působit jednotně abude tady kom
ise jakov
Irsku, bude vní dvacet lidí, kteří se o
to budou starat, tak když paní ministryně kul-
tury nesežene 100 miliard, tak tam
bude člověk, který bude mít zástupní právo a
budena tom
pracovat aty peníze třeba sežene on. Pak bude úplně jedno, jestli to bude paní
ministryně V
eselá, nebo Smutná. Jeden z
těch dvaceti sežene ty peníze pro Českou
republiku, ne pro nějaké ministerstvo, ale pro nás pro všechny. To je všechno.
Hynek O
poleckýM
ám pocit, že by pan T
lapa chtěl reagovat.
Martin T
lapaK
dyž mám
být otevřený, tak musím
říct, že teď už je pozdě. To bychom
bývali měli
udělat už někdy vroce 2002. K
dyž se bavíme o
tom, jestli bychom
měli m
ít, nebonem
ěli mít nějakou vizi Č
R 2020, tak je to v
rozhodnutí poslanců, politiků. Stálo byza to, aby tohle byla konsenzuální věc, protože na řadu reforem
, které musím
e udělat,potřebujem
e dohodu napříč politickým spektrem
. Dělat vizi Č
R, posoudit, jaké jsou
dlouhodobě silné stránky, jak je pěstovat, nebo naopak které slabé stránky měnit
DIS
KU
SE
83
Diskuse
Eva K
lvačováJen poznám
ka kté citaci K
rugmana, jestli byla, nebo nebyla na m
ístě. Ono to m
áhlubší souvislosti. To nesouvisí jenom
sK
rugmanem
. Krugm
an se tam brání tom
u, abybyl stát považován v
podstatě za něco stejného, jako je podnik. Vdobě před globali-
zací to bylo poměrně jasné; aby jakákoliv soutěž včetně závodů v
konkurenceschop-nosti m
ohla fungovat, tak někdo pro ni musí stanovit pravidla hry, někdo m
usí bdít naddodržováním
těch pravidel aněkdo m
usí sankcionovat nedodržování pravidel. Atím
někým byly národní státy. B
yly to národní státy, které určovaly pravidla hospodářskésoutěže, které bděly nad tím
, jak jsou ta pravidla dodržována, asankcionovaly jejich
nedodržení. Byly to národní státy, jejichž úkolem
bylo chránit vlastnická práva, chrá-nit hospodářskou soutěž, ale také chránit slabší sm
luvní stranu, obstarávat veřejné stat-ky atd. A
le jakmile podnikání překročilo hranice národních států – a
to je ekonomic-
kou podstatou globalizace –, tak národní státy nemohou tyto tradiční role plnit, jsou na
to krátké. Nejsou schopny to dělat. A
právě vtéto chvíli vzniká m
ez, kdy se národnístáty stávají jakoby prodlouženou rukou podnikové sféry. A
le jakmile se stane národ-
ní stát prodlouženou rukou kohokoliv, tak nemůže dost dobře určovat pravidla hry.
Ono je v
zásadě jedno, jestli jednotná pravidla hry bude dělat nějaká globální institu-ce, nebo nadnárodní seskupení, ale někdo je dělat m
usí. Když je nikdo dělat nebude
akdyž budem
e považovat stát jenom za něco stejného, jako je podnik, tak co to bude
za soutěž? Vždyť bez pravidel hry nem
ůžete hrát volejbal, fotbal, šachy, nic. Aproto
jsem toho K
rugmana na začátku citovala.
Hynek O
poleckýD
ěkuji za reakci. Ještě paní Něm
cová.
Ingeborg Něm
cováO
bávám se, že nebudu nesouhlasit, naopak souhlasím
ajenom
bych podotkla, žeglobalizace vlastně znam
ená krizi národního státu. My jsm
e mom
entálně vsituaci, kdy
tyto národní státy vkrizi jsou testovány finanční krizí. K
té soutěžní politice: já jsemto tak jako lehce nahodila, ale nedořekla. N
edělejme si iluze v
oblasti zejména fúzí
aprotim
onopolní politiky; celkově jsou nadnárodními firm
ami respektované pouze
dvě instituce: soudy Spojených států aE
vropská komise. Jinak nikdo. D
ěkuji.
Hynek O
poleckýD
ěkuji za doplnění. Nejdříve ještě pan Šulc a
pak se dostane ke slovu auditorium.
II. BLO
K
82
nemuselo by to být m
arné. Další věc, kterou tady m
ám v
poznámkách, je otázka vzta-
hu podnik/stát. Paní kolegyně tady říkala, že upodniku je to jednoduché, tzv. konku-
renceschopnost. Myslím
si, že problémy jsou obdobné, zejm
éna když vidíme, že pod-
niky překračují hranice, jsou to nadnárodní korporace avelm
i ovlivňují jednánía
chování státu. To by mělo být řešeno. D
ále: jestli se hovoří oněčem
, jako je konku-renceschopnost, je zřejm
é, že istát má plnit jisté funkce, a
ty jsou odlišné od podniku,což je také zřejm
é. Mám
tady další poznámku, která se týká vývoje a
rozvoje konku-renceschopnosti v
ČR
. Jaký má rozvoj konkurenceschopnosti vztah k
regionům?
Nevím
, jestli je to předmětem
zájmu, ale m
ě by zajímalo, jestli ten rozvoj bude jenom
vPraze, nebo i
mim
o Prahu, protože to je velmi závažná otázka, viz rozdělení pro-
středků adalší věci. H
lavní těžiště je vPraze. D
alší věc, kterou tady mám
zachycenou,je otázka tzv. definic v
kruhu. Bylo několikrát řečeno, že konkurenceschopnost je jistá
schopnost. Dávám
do úvahy, zda by nebylo dobré rozlišit konkurenceschopnost akon-
kurenci. Tyto koncepce jsou zpracovány, jenom zřejm
ě onich autoři příspěvků nem
u-sí vědět. Ještě další problém
: co je dál za konkurenceschopností? Velm
i dobrá otázka.D
ávám k
úvaze termín „rozvoj“ a
všechno, co stím
souvisí. Ještě jednu poznámku na
konec, která však je také závažná. Když někteří dělají svůj postup, m
ají třeba velkouhierarchickou strukturu, jiní m
ohou mít plochou strukturu. To ale vůbec nem
usí zna-m
enat, že jeden je horší adruhý je špatný. V
iz třeba, co dělají Asiaté a
někteří jiní, kteřídosahují obdobných výsledků. M
yslím si, že aspekty toho prostředí, té kultury, která
tam zasahuje, je význam
ný mom
ent ipro zam
yšlení se nad pojmy tzv. konkurence-
schopnosti, konkurence arozvoje.
Hynek O
poleckýD
ěkuji. Kprvním
u dotazu pana Vondráka poprosím
pana Tlapu.
Martin T
lapaJen stručně. Sm
ěrnice oslužbách je docela těžké cvičení, protože v
ČR
je ktom
uasi 44 zákonů a
mění se za tichého souhlasu, což je docela příjem
né pro podnikatele.U
žívat nemůže, m
usí rozhodnout ve správní lhůtě, pokud nerozhodne, tak musí zdů-
vodnit. Jinak se má za to, že bezodkladně. Je tam
spousta věcí, které jsou pro podnikyužitečné včetně poskytování přeshraničních služeb. Im
plementace sm
ěrnice ajejí
zavedení by měly proběhnut do konce příštího roku. M
y chceme, aby proběhly dvě
věci: jednak kontrola toho, jak se směrnice zavádí v
jednotlivých členských státech,jestli to bude m
ít ten efekt, který se od toho očekává. Kvalita toho, jak se zm
ění fun-gování, jak se zm
ění možnost poskytování služeb, závisí na tom
, jak se to bude vpráv-
ních systémech jednotlivých členských zem
í implem
entovat. Druhá věc, o
níž mám
ezájem
, aby proběhla, je ta, že dáváme dohrom
ady sO
EC
D studii, která by m
ěla zma-
povat zbývající bariéry na vnitřním trhu, a
to zejména z
hlediska služeb, achcem
enějakým
způsobem kvantifikovat přínos pro růst evropské ekonom
iky, pokud by setyto bariéry odstranily. C
hceme se dobrat m
odelu, který bude využívat to, co je
DIS
KU
SE
85
vnějaké dobré příležitosti, tak k
tomu by m
ožná stálo za to mít nějaký tým
lidí, kterýby pracoval dohrom
ady. Ne kvůli tom
u číslu, co vyjde, ale kvůli tomu, abychom
měli
mechanism
us, jak se otěch věcech hádat m
ezi sebou, nebo vnějakém
týmu. To je
důležité, protože nejde onějaké číslo, ale o
ten mechanism
us, atohle je m
ožná cesta,která by se hodila. Ta nám
chybí. Aono by se nám
to hodilo iproto, že po volbách byse daleko m
íň měnilo zprava doleva, nebo někdy naopak, a
spousta věcí by byla sta-bilnějších. Takovou situaci vidíte třeba v
severských státech, tam se m
ění vlády apoli-
tiky, ale věci, kde byl sjednán konsenzus, fungují dlouhodobě. Stabilita vtom
to směru
je příjemná.
Hynek O
poleckýV
idím další dva dotazy.
David V
ondrákD
avid Vondrák, redakce portálu B
usinessInfo.cz. Chtěl bych reagovat na příspěvek
pana Tlapy, který zm
iňoval důležitost směrnice o
službách. Vrám
ci avizovaných pri-orit předsednictví se objevovaly návrhy, že Č
eská republika by měla iniciovat diskusi,
která by se týkala úrovně implem
entace této směrnice v
jednotlivých členskýchzem
ích. Chci se zeptat, nakolik je ta vize, že Č
eská republika tuto diskusi skutečněvyvolá, nadějná a
jestli se ve Vašem
týmu na tom
pracuje, protože předpokládám, že
to spadá pod Vaši kom
petenci. Děkuji.
Hynek O
poleckýProsím
ještě druhý dotaz.
Ladislav L
udvíkL
adislav Ludvík, V
ysoká škola báňská, Technická univerzita, ekonomická fakulta.
Mám
pár poznámek. První se týká úvodního vystoupení paní kolegyně K
lvačové. Můj
dojem je takový, že jako žena se nebála přijít s
netradičními postupy, dokonce bych
řekl, že se snaží ojistou kritickou analýzu m
ožná ioficiálních stanovisek v
České
republice. Takže se skláním před její odvahou. V
e svém příspěvku řekla, že něco sm
ě-řuje ke dnu, někdo to nazývá propastí. M
yslím si, že to je výzva – protože ta prezen-
tace se týká jistého kolektivu, který se nad otázkou konkurenceschopností zamýšlí –
ke hledání jiných pohledů, jiných přístupů ke konkurenceschopnosti. Tak si to označi-li, takové asi bylo zadání.
Mám
tady pár takových věcí. Jsou útržkovité, reagují na dnešní jednotlivá vystou-pení. První věc: kolega, který působí také na tom
pracovišti, říká: „Já mám
ještě čtyřiroky do důchodu, snad ta E
vropská unie ještě vydrží.“ Takže první věc: vjaké fázi se
Unie nachází, v
jaké fázi se nachází ČR
, jak dlouho bude žít tento stát atato unie?
Učlověka to dokážem
e odhadnout surčitou m
enší nepřesností, upodniku také, a
taksi m
yslím, že kdybychom
se zamýšleli i
nad otázkou životnosti těchto seskupení,
II. BLO
K
84
banka. Tady skutečně kontrola není žádná, nebo prachmizerná. A
le ive světě si všich-ni stěžují, jak je sm
ěnárny okrádají. ČN
B nic neiniciuje. 4. října jsem
četl časopis Euro
atam
je zmínka, že Č
SOB
má kapitál 8,4. Při 8 nastupuje nucená správa atd. Já se
domnívám
, že by ČN
B m
ěla mnohem
více kontrolovat dceřinné společnosti asam
o-statné banky v
naší republice, měla by asi více zasahovat a
možná více varovat, nebo
možná i
vystoupit proti mateřským
firmám
, mateřským
bankéřům v
zahraničí. Jenomna odlehčení uvedu, že statistiky o
konkurenceschopnosti jsou skutečně někdy velicesm
ěšné. Souhlasím s
tím, že, není m
ožné směšovat – jak tady bylo zm
íněno – jablkas
hruškami atd. K
dyž jsem byl v
Indii, tak jsem zažil, že v
Búthánu již před rokem
nebo dvěma vznikla m
yšlenka, že by se mělo posuzovat hrubé národní štěstí. N
ejenhrubý národní důchod. O
no je to samozřejm
ě úsměvné, ale m
yslím si, že k
tomu
pomalu sm
ěřujeme. D
ěkuji.
Hynek O
poleckýD
ěkuji panu Jirkovskému. Já bych dal prostor pro odpověď
panu Tlapovi.
Martin T
lapaK
dyž jsme dělali zm
íněnou strategii, tak jsme se dívali, jaké jsou m
odely projektuv
Evropě. Srovnávali jsm
e ty věci, dívali jsme se jaké jsou systém
y vE
U a
rozhlíželijsm
e se trošku ijinde. Většinou je trend, že organizace poskytují placené služby. K
dyžse podíváte na D
ánsko, Finsko, Švédsko nebo Irsko, tak jejich organizace ty službyposkytují. A
hlavní důvod, který uvádějí, proč to dělají, je ten, že chtěli, aby jejichslužby byly efektivní. C
htěli dostat lidi, kteří mají ty služby poskytovat, pod tlak firem
,chtěli, aby firm
y kontrolovaly kvalitu služeb, toho jaký je vstup té které služby, proto-že jinak se kontrola činnosti aparátu m
ěří tím, kolik času jednotliví úředníci něčem
uvěnují, úředníci se pom
ěřují navzájem a
sledují, kolik času kdo něco dělal, nebo sischválí obecné plány, že budem
e prezentovat Českou republiku. Tak taková práce
atakováto kontrola ke zm
ěně systému nepovede. D
ívali jsme se, jak to dělají jinde,
aviděli jsm
e, že vm
alých otevřených ekonomikách v
Evropě trend skutečně sm
ěřujek
placeným zakázkám
.
Hynek O
poleckýJá se neubráním
malém
u komentáři k
tomuto problém
u. Nebude pak ten pracovník,
ten úředník zaměstnancem
toho podniku, který mu za službu zaplatí, a
nikoliv zaměst-
nancem úřadu, příslušného m
inisterstva apod.?
Martin T
lapaSvým
způsobem ano, protože on část svého času věnuje tom
u, co bude vyžadovatnějaký podnik, nějaká firm
a. Ale ta služba znam
ená jen určitou fázi procesu, který napodnik čeká. Ta služba končí tím
, že se najdou partneři pro jednání ausedne se za stůl.
Dál žádný úředník nem
ůže jít, dál to neumí a
dál ani nepůjde. Jde oto, když to trochu
DIS
KU
SE
87
vknow
-how O
EC
D. T
ím bychom
chtěli vyprovokovat debatu na neformální R
adě prokonkurenceschopnost, která je plánována někdy na únor příštího roku. A
no, tato téma-
ta by se měla objevit během
českého předsednictví.
Jaroslav ŠulcJá bych rád reagoval na třetí připom
ínku pana Ludvíka, to znam
ená na rozvoj kon-kurenceschopnosti, alokace zdrojů z
hlediska regionálního rozmístění. Shodou okol-
ností jsem členem
Rady vlády pro udržitelný rozvoj. M
ohu vás ujistit, že předmětem
jednání Rady je z
50 % právě regionální hledisko rovnom
ěrného rozvoje území. I
for-m
álně je členem této R
ady většina hejtmanů; teď
snad bude nějaká změna.
Hynek O
poleckýD
alší dotaz.
Michal JirkovskýM
ichal Jirkovský, pracuji vzahraničním
obchodě už asi 28 let aprožil jsem
je jed-nak v
podnicích zahraničního obchodu, vbankách atd. C
htěl bych se zeptat panaT
lapy, jak si představuje placenou práci našich obchodních radů nebo ekonomických
úseků velvyslanectví. Jestliže nedostatečně pracují, nebo jsou nedostatečně pružní,nebo nedostatečně schopní, tak se dom
nívám, že by je m
ělo Ministerstvo zahraničních
věcí aM
inisterstvo průmyslu a
obchodu, jedno idruhé, donutit, aby pracovali pružně
arychle, aktivně. Snad by se nem
ěl vpodstatě řešit odpor těch úředníků tak, jak jste
zmínil, že totiž podnikatelé budou platit za jejich kvalitní služby. N
echtěl bych, aby nasoučasnou krizi doplatili podnikatelé. N
edávno jsem m
luvil sředitelem
sekce podni-kání M
PO Č
R a
ten mi řekl : „N
ení přece možné, aby se beztrestně plýtvalo. A
co tojiného je, když nejen politici a
manažeři, ale i
mnoho dalších úředníků různých správ
berou platy několik měsíců potom
, co odešli do důchodu, nebo byli zrůzných příčin
odejiti. Třeba policisté dostávají m
zdu klidně až půl roku atd. To znamená, že to m
use-lo bouchnout.“ V
té době jsem shodou okolností byl u
expertů vN
ěmecku, kteří se m
ism
áli, že mám
e informace z
ulice, že všechny statistiky, všechny akcie všechno jesuper, perfektní, že jsem
zbytečný pesimista atd. V
šechno se zhroutilo. Ajá m
ám tako-
vý dojem, že si tito kvazibankéři vůbec nevzali poučení z
krizí minulých, protože
vlastně stejným způsobem
se pracovalo od Am
eriky až po západní Evropu, a
nedělámsi iluze, že k
nám se to nem
ůže dostat. Jen se to naštěstí provalilo dřív vzápadní E
vro-pě. Před půl rokem
mně znám
í zbankovních sektorů v
Praze říkali, že mají m
ěsíčníplán, kolik m
usí sehnat úvěrů, kolik musí vnutit lidem
hypoték av
podstatě se orien-tovali už i
na chudé lidí avnucovali se i
přes mobilní telefony jenom
proto, aby siodškrtli čárku, protože jim
hrozilo snížení platu, nebo dokonce propuštění. Tyto bankyjsou řízeny m
ateřskými firm
ami právě ze západní E
vropy, kterou si bereme za vzor.
Jestliže takto získáváte klienty na hypotéky, tak se to zhroutit prostě musí. M
yslím si,
že tady – av
tom souhlasím
spanem
Somrem
– naprosto nefunguje Česká národní
II. BLO
K
86
potom zřejm
ě potvrzení toho, že statistiky by se měly brát rozhodovateli i
trochuvážněji, a
ne je šmahem
odsoudit, protože tam S
pojené státy vyšly dobře aIsland
také. To je nesmysl.
Hynek O
poleckýProsím
, druhý dotaz.
Jiří Lang
Dobrý den. Já bych si dovolil polem
izovat stvrzením
paní Něm
cové, že národnístáty se nacházejí v
krizi kvůli ekonomické globalizaci. B
avíme-li se o
konkurence-schopnosti, studujem
e-li pečlivě tržní balanci jednotlivých států, nemáte náhodou
pocit, že se možná navracím
e vjakési form
ě km
erkantilismu? K
jakémusi návratu
knárodním
státům? N
ebo naopak, myslíte si, že opravdu dojde k
tomu, že se vytvoří
jakýsi globální regulátor finančních trhů? Děkuji.
Hynek O
poleckýJeště jsem
viděl jednoho zájemce o
dotaz.
Vlastim
il JuppaJsem
zH
ospodářské komory a
rád bych se vrátil kjednom
u tématu, kterého jsm
e sedotkli pouze okrajově, a
to je inovace. Pořád vidím, že naše společnost nem
á ani otroc-tví, ani kolonie, surovinové zdroje jsou om
ezeny. To znamená, že bychom
pořád měli
dávat důraz na to, abychom dobře um
ěli vytěžit duševní vlastnictví aprostřednictvím
inovací ho dostali až do výrobního procesu. Pan Somr zm
ínil určitou závislou křivkupotenciálu každého z
nás apodle m
ě my tím
potenciálem, který je om
ezený, svým způ-
sobem plýtvám
e. Očekával jsem
, že na tomto fóru se třeba inovacím
avytěžení našich
hlav budeme věnovat trošku víc. D
ěkuji.
Hynek O
poleckýD
ěkuji za poslední připomínku. Teď
dám prostor reakcím
na dotazy apřipom
ínky.Paní K
lvačová se hlásí.
Eva K
lvačováSvé původní vystoupení bych uzavřela tím
, že nemůžem
e nebrat vážně výsledkyvšech m
ultikriteriálních hodnocení, ale současně je nesmím
e fetišizovat až ktom
u, žeposkytují v
něčem absolutní jistotu. M
imochodem
na základě údajů The G
lobal Report
2006 – 2007 si mohl člověk všim
nout, že americká ekonom
ika není vtak báječném
stavu, jak se mnozí z
nás domnívali. To znam
ená, jestliže makroekonom
ická stabilita,která byla hodnocena především
tvrdými daty – m
ěkká data jsou trošku něco jiného –,ukazovala, že ze 125 zem
í byly Spojené státy hodnoceny na 69. místě, tak se dost
dobře dal předpokládat například ivznik finanční krize.
DIS
KU
SE
89
zjednoduším, aby nastartoval obchodní jednání, aby dokázal prezentovat, jaké jsou
silné stránky firmy, co tam
hledá, aaby na základě toho obstaral partnery, kteří si sed-
nou za stůl, uněhož pak probíhají další fáze jednání m
ezi podnikem a
partnery. Úřed-
ník vurčité fázi končí. S
takovým m
odelem služeb souvisí debata o
kapacitách úřadu,je potřeba, aby počet lidí v
zahraničí byl dostatečný.
Hynek O
poleckýD
ěkuji.
Zdeněk Som
rTeď
jsem si vzpom
něl na historickou nebo dávnou větu dnešního prezidenta, teh-dejšího prem
iéra: Jedinou možnou politikou m
alé země, jako jsm
e my, vyjm
a zemí
sousedů avelm
ocí, je zahraniční obchod.
Hynek O
poleckýD
ěkuji panu Somrovi za doplnění. Z
aregistroval jsem další tři dotazy.
Václav Šm
ejkalV
áclav Šm
ejkal, dobrý den. Je to poznámka, nebo m
ožná polemika, protože se
mi zdá, že se tady všichni vystupující shodli na tom
, že mezinárodní srovnání jsou
nesmyslná a
kničem
u. Mně se zdá, že se s
vaničkou vylilo idítě, že je to inform
a-ce, která m
ůže být jak užitečná, tak zneužitelná, jako nůž, který mohu použít k
lou-pání bram
bor, nebo kpodříznutí někoho. Já osobně rád pracuji se statistikou S
vě-tové banky Q
ueen Business a
vidím nejm
éně tři velice užitečné abohulibé účely,
kčem
u se dá tato statistika použít. Za prvé podle m
ě velice dobře indikuje, kde má
některá země velm
i konkrétní problém, protože je-li statistika postavená na dosta-
tečně ověřitelných datech, tak se zní dozvím
ledasco zajímavého. Já se z
ní třebadozvím
, že ČR
naprosto propadá vtom
, jaké dlouhé má konkurzní řízení, a
vtom
,jaká je návratnost toho konkurzního řízení pro konkurzního věřitele. To m
ně todocela dobře indikuje, kde je problém
, ajá si nem
ohu nalhávat – tak jako se to děla-lo v
době, kdy jsme do těch srovnání nepatřili –, že to vlastně ještě jde. Z
a druhéstatistika um
ožňuje právě na srovnání dílčích tvrdých dat, zkterých se slušné sta-
tistiky nebo srovnání dělají, docela dobrý benchmarking, protože si zase m
ohulehko najít, v
které zemi třeba ten konkurz funguje a
mohu si potom
– pokud mám
tu ochotu jít do jejich právního řádu, do jejich systému – zjistit, co jsou benchm
ar-kingově ty prvky, které bych m
ohl převzít. Aza třetí pokud je ta m
etodika dělanáv
čase aje alespoň trošku stabilní, tak dostávám
velice zajímavou časovou řadu.
Pokud si z
ní vyčtu, že ČR
zoufale zaostává zroku na rok a
parametry se nem
ění,nebo se někde m
ění málo, nebo se případně i
zhoršují, tak mě to zase vede k
hlou-bání o
tom, co tady zm
ínil pan náměstek T
lapa, že je možná zakopán pes v
chybě-jícím
konsenzu, vresortism
u, vnedostatku strategie, prostě někde hlouběji. A
to je
II. BLO
K
88
hegemonií Spojených států vznikne panam
erická integrace atd? Člověka napadají
ipodobné m
yšlenky. Potom se nastolí otázka, jestli dokáží tato seskupení spolu spo-
lupracovat ana jakém
základě. Neodvažovala bych se nesouhlasit s
vaším názorem
,když vy tu krizi nevním
áte. Já ji pro změnu vním
ám, a
myslím
si, že jsou důvody, pročto tak je. D
ěkuji.
Hynek O
poleckýD
ěkuji paní Něm
cové. Ještě pan Šulc.
Jaroslav ŠulcJá jen doplněním
paní kolegyni. Protože jsem nějakou dobu m
ěl na starosti regula-ci finančních trhů, tak vás m
ohu ujistit, že velice intenzivně se posledních šest až osmlet v
Evropě diskutuje o
něčem, co by se dalo nazvat integrace dozorových orgánů,
nebo dokonce konsolidovaný dozor. Představte si matku, která je ve Francii, a
má tady
dceru. Její minim
ální dozor je vtom
, že sdcerou kom
unikuje. To je věc, která vsou-
časnosti probíhá na nejrůznějších podnikových, politických afinančních úrovních.
Druhá věc je, že jsou nějaké standardy regulačních pravidel, kterým
i se řídí jednotnéfinanční instituce, ať je to osm
iprocentní kapitálová přiměřenost a
další adalší nástro-
je adalší kontroly. H
ledá se nějaký uzus. Ujišťuji vás, že každé procento nahoru nebo
dolů něco stojí. Aposlední věc. H
ledá se varianta nějakého nového světového modelu
finančního systému, který tady není. Ten, který existuje, teď
krachuje, nebo je předkrachem
. Je to vnějakém
vývoji. Doplním
, co říkala kolegyně Něm
cová. Já půjdu ještědál: není to jen otázka globální finanční regulace. To je také otázka toho, jestli um
ož-ním
e iv
budoucnu, aby nám jako dneska unikala část globálního finančního kapitálu
do daňových rájů. Je to otázka kontroly pohybu špinavých peněz. Minim
álně je to dis-kuse k
předkrmu a
kpolévce, ale m
ožná ik
hlavnímu chodu. A
oto vás nechci při-
pravit.
Hynek O
poleckýD
ěkuji za poslední připomínku před obědem
. Přeji vám dobrou chuť. Sejdem
e sezde ve 14 hodin.
* * *
DIS
KU
SE
91
Hynek O
poleckýPak tady byl adresovaný dotaz na paní N
ěmcovou.
Ingeborg Něm
cováD
ěkuji za dotaz. Nesouhlasíte s
tím, že dochází v
rámci globalizace ke krizi národ-
ních států. Ona je otázka, jaké sym
ptomy zohledním
ea sjakým
pohledem k
tomu
budeme přistupovat. Pokud si tu otázku přeložím
e jako „stát nebo trh“ avezm
eme to
politicky, tak odpověď je dána politickou orientací. Pokud to vezm
eme politicko-eko-
nomicky, tak pak už je otázka, které sym
ptomy skutečně budem
e hledat. Já se přiznámk
tomu, že spíš vidím
symptom
y toho, že stát na jedné straně bytní, ale na druhé stra-ně zároveň ztrácí akceschopnost. M
ě velice překvapil výzkum, který dělala shodou
okolností paní docentka Klvačová někdy okolo roku 2000, v
němž spočítala, že počet
byrokratů nebo zaměstnanců státu je v
dnešní době mnohanásobně vyšší, než byl
vcentrálně plánované ekonom
ice, ato jsm
e byli vsituaci, kdy centrum
říkalo Ško-dovce, kolik m
á vyrobit aut ajaká ta auta m
ají mít kola. Tady je otázka skutečného
vlivu. Další sym
ptom, který já vidím
, je vtom
, že ztráta moci je příznakem
krize. Moc
je vázána na moc ekonom
ickou am
oc ekonomická se odvíjí od, m
ůžeme říct, ekono-
mických prostředků, zdrojů, který ten dotyčný ovládá. Jestliže budem
e snižovat daněa
snižovat míru přerozdělení přes státní rozpočet, tak v
tom vidím
ukazatel, že se státvzdává části své m
oci. Zároveň pokud stát jako vlastník začne privatizovat, vlastně to
také znamená, že se vzdává kontroly. Já nechci hodnotit, zdali je to správné, nebo špat-
né, ale faktem je, že co se týká ekonom
ické moci, stát jako by od ní ustupoval. A
kdyžjsem
řekla, že finanční krize je jakýmsi druhem
testu, vněm
ž se leccos vyjeví, tak tonebylo v
podstatě nic jiného než trošku parafráze pana kolegy Mládka, který v
pod-statě říká: „A
no, teď tady stojí stát, který m
á skutečně uhradit ztráty soukromého sek-
toru. Bude na to m
ít abude toho schopen? A
bude toho schopen vdem
okratické spo-lečnosti?“ A
to bych možná ještě trošku podtrhla, protože m
ně to připadá jako docelapodstatné, protože pokud stát zm
ění svoji definici zdem
okracie na autoritativní režim,
pak skutečně nemusí tuto situaci řešit.
Co se týká vytvoření nadnárodního regulativního centra: já se dom
nívám, že pokud
svět bude inadále provozovat skutečnou globální ekonom
iku, tak se pravděpodobněasi něčem
u podobnému nevyhne. Z
atím jsou ve světě stále ještě zdroje, které jsou
vglobální ekonom
ice nevyužité. Jsou nevyžité ztoho důvodu, že neexistuje stejná
míra regulace v
různých zemích, jsou tam
nekontrolované zdroje aty využívají glo-
bální společnosti. Ale v
určitém okam
žiku, kdy se tyto zdroje vyčerpají, tak je možné,
že se skutečně začne vglobálním
měřítku regulovat. V
současné době víme, že prav-
děpodobně ani Měnový fond ani Světová banka nejsou těm
i institucemi, které by celo-
světovou regulaci garantovaly aprováděly. N
ení to pravděpodobně ani OSN
. Je otáz-ka, zda tyto záležitosti nesm
ěřují spíše knovém
u regionalismu apod. N
epůjde vývojtak, že budou vlastně více regulované určité oblasti, které se budou zvětšovat z
národ-ních do nějakých větších prostorů, ať už to bude vliv E
U v
celé Evropě, nebo ať pod
II. BLO
K
90
III. BL
OK
Národní program
reforem a jeho naplňování
prostřednictvím základního požadavku E
U
na zvyšování konkurenceschopnosti v globálním
světě. Diskuse nad cestam
i EU
a ČR
k odstraňování bariér konkurenceschopnosti,
potencionální úskalí a případné vytváření nežádoucích adm
inistrativních opatření či nároků.
Konkurenceschopnost – průnik souboru faktorů,
politik a institucí, které určují úroveňa vývoj produktivity a ekonom
ický růst země.
Úskalí, stav, m
ožnosti.
Přepis příspěvků přednesených na konferenci
konanév
Poslanecké sněmovně Parlam
entu ČR
Praha, 30. října 2008
Moderátor
Hynek O
polecký,V
zdělávací středisko na podporu demokracie
OD
STR
AŇ
OV
ÁN
ÍB
AR
IÉR
KO
NK
UR
EN
CE
SC
HO
PN
OS
TIE
U A
ČR
PR
OG
RA
M K
ON
FE
RE
NC
E
III. BL
OK
Příklady odstraňování bariér
konkurenceschopnosti české ekonomiky
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .97
Martin Turnovský
– ředitel sekce podnikání, MPO
ČR
Plnění N
árodního programu reforem
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .104
Jiří Palán– vedoucí oddělení strukturální politiky E
U,
Ministerstvo financí Č
R
Jak sladit zájmy podnikatelů, občanů, státu a
EU
? C
esta ke zvyšování konkurenceschopnosti a
knaplňování N
árodního programu reforem
. . . . . . . . . . . . . . . . . .108
Pavel Kafka
– viceprezident pro zaměstnavatelskou oblast
avzdělávání, Svaz prům
yslu adopravy v
ČR
Má stát pečovat více o
podnikatele nebo občany? . . . . . . . . . . . . . . . .
112Jaroslav Šulc
– poradce Makroekonom
ického oddělení ČM
KO
S
Diskuse k
odpolednímu program
u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
123
Závěrečná číše vína
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .127
OD
STR
AŇ
OV
ÁN
ÍB
AR
IÉR
KO
NK
UR
EN
CE
SC
HO
PN
OS
TIE
U A
ČR
Hynek O
poleckýD
ovolte, prosím, bych zahájil naše odpolední jednání. Jako první přednese svůj
příspěvek pan Martin T
urnovský, ředitel sekce podnikání MPO
ČR
. Promluví na tém
aPříklady odstraňování bariér konkurenceschopnosti české ekonom
iky. Prosím, m
áteslovo.
PŘ
ÍKL
AD
Y O
DST
RA
ŇO
VÁ
NÍ B
AR
IÉR
K
ON
KU
RE
NC
ESC
HO
PN
OST
I ČE
SKÉ
EK
ON
OM
IKY
Martin TurnovskýV
ážení přítomní, svůj příspěvek m
ohu rozdělit do tří částí. Vprvní se budu zabývat
analýzou administrativní zátěže, ve druhé novelou živnostenského zákona a
ve třetí sebudu věnovat technickým
normám
. A
dministrativní zátěže vyplývají z
různých zdrojů, znichž velikou skupinu tvoří
zbytečně složité zákony, které obsahují často nadbytečné, či úplně zbytečné regulace.Pokud si vedle sebe postavím
e podnikatele aúřad a
pokud jsme skutečně vedeni
upřímnou snahou život podnikatele co nejvíce usnadnit, m
usíme se ptát, co, kdy, kde,
jak as
jakým efektem
musím
e udělat, aby podnikatel vúřadu neviděl nepřítele a
abypostup úřadu nebyl shledáván jako nějaká překážka rozvoje podnikatelských aktivit.Sam
ozřejmá odpověď
na tyto otázky by určitě zněla: udělejme vše, nebo udělejm
etoho co nejvíce a
udělejme to okam
žitě. Všichni jsm
e realisté avím
e, že to nením
ožné, že musím
e brát vúvahu různé procesy, jako je třeba legislativní proces v
Pos-lanecké sněm
ovně nebo třeba obyčejnou ochotu opravdu, toto slovo zdůrazňuji, něcozm
ěnit. C
o se týče snižování administrativní zátěže vycházím
e zanalýzy, která byla
vypracována vroce 2005, kdy adm
inistrativní zátěž podnikatelů byla identifikovánave výši celkem
86,4 miliard korun ročně. Z
koumáno tehdy bylo 24 státních orgánů
ainstitucí, vedle m
inisterstev například Český statistický úřad či Ú
řad průmyslové-
ho vlastnictví. Celkem
bylo vté době analyzováno celkem
2 168 informačních
povinností obsažených v245 právních předpisech. V
rámci této analýzy, abychom
skutečně zacílili své aktivity, jsme identifikovali šest resortů, šest m
inisterstev, kterápodnikatele zatěžují nejvíce, a
to, řekněme, z
té celkové administrativní zátěže 86
miliard celkem
88 %, tedy zhruba ve výši 76 m
iliard. Na prom
ítané tabulce (obr. 1na str. 98) vidíte ty resorty pěkně seřazené. Je to zejm
éna Ministerstvo práce a
soci-álních věcí Č
R se svým
zákonodárstvím, které se týká sociálního zabezpečení, druhé
se umístilo M
inisterstvo zemědělství Č
R, tam
je to zejména zákon o
potravinářských
III. BLO
K
97
ských aktivit. Ve zm
iňovaném vládním
usnesení se počítá do roku 2010 se zrušením104 a
som
ezením 102 inform
ačních povinností u578 právních předpisů, což činí
úsporu 16,7 mld. K
č/rok. Ještě ktom
u dodám, že 49 %
ccelkového počtu povinností
se opírá opovinnosti založené na právu E
U.
Nyní několik slov o
tom, jaký je aktuální stav, tedy jak jsm
e na tom se snižováním
administrativní zátěže v
současnosti. (obr. 2) Je třeba zmínit údaj, který m
luví o5,7 m
i-liardách adm
inistrativní zátěže, která byla již odbourána. Ztěch 20 %
je to pouze 7,5 %,
což vzhledem k
tomu, že se nacházím
e vobdobí říjen-listopad 2008 není až zase tak
oslnivý výsledek. Každopádně je zde snaha, aby žádné m
inisterstvo nezůstalo ve sni-žování adm
inistrativní zátěže pozadu. Proto vsoučasnosti budem
e do vlády předklá-dat m
ateriál, kde se přesně napíše, co které ztěch šesti m
inisterstev udělá, aby skuteč-ně do roku 2010 adm
inistrativní zátěž snížilo na plánovanou úroveň. Tato současnáaktivita m
imo jiné obsahuje iněkterá další dílčí řešení různých adm
inistrativních pro-blém
ů, která se týkají snižování administrativní zátěže. Z
de konkrétně pro oblast sta-tistiky, kdy, jak všichni víte, podnikatelé jsou zatěžováni vyplňováním
spousty statis-tických výkazů, které jsou m
nohdy zbytečné, aproto Č
eský statistický úřad musí
provést analýzu účelnosti těchto údajů am
usí dále analyzovat, zda-li tyto údaje nelzezískat z
jiných zdrojů veřejné správy. Jednou z
těch konkrétních aktivit snižování administrativní zátěže je živnostenský
zákon. N
ovela, která
byla Parlam
entem
ČR
konstruktivně
projednána, vstoupila
MA
RTIN
TU
RN
OV
SK
Ý
99
atabákových výrobcích a
zákon ovodách. N
ásleduje Ministerstvo zdravotnictví Č
Rse zákony, jež se týkají zdravotního pojištění, M
inisterstvo financí ČR
se zákonemo
dani zpříjm
u, Ministerstvo životního prostředí Č
R, zde je to zejm
éna zákono
odpadech. Anyní rána do vlastních řad: v
neposlední řadě následuje Ministerstvo
průmyslu a
obchodu ČR
se svým živnostenským
zákonem. O
všem co se týče počtu
vyžadovaných povinností, tak vede souhrnná položka Ostatní úřady. N
a vládní úrov-ni proběhla několikrát snaha tento problém
administrativní zátěže řešit. V
láda seproblem
atikou několikrát zabývala apřijala různá usnesení. B
udu jmenovat alespoň
Usnesení vlády č. 1316 ze dne 15. 11. 2006 o
realizaci postupného snižování admi-
nistrativní zátěže drobných živnostníků am
alých firem, nebo U
snesení vlády č. 759ze dne 11. 7. 2007, které m
ělo za cíl snížit do roku 2010 administrativní zátěž pod-
nikatelů o20 %
. Myslím
si, že vsoučasnosti je pro nás rozhodující U
snesení vládyč. 446 ze dne 21. 4. 2008 o
Plánu snižování adm
inistrativní zátěže podnikatelů doroku 2010. Toto usnesení zopakovalo závazek snížit adm
inistrativní zátěž podnika-telů do roku 2010 o
20 % a
obsahuje též důležitý dovětek, že tato věc bude pravi-delně kontrolována. To znam
ená, že Ministerstvo prům
yslu ve spolupráci se všemi
ostatními vždy do 31. března kalendářního roku předloží jakýsi odečet toho, co se za
daný rok udělalo, ataké toho, co zbývá udělat a
kdo to má udělat. To proto, aby
nikdo neusnul vtéto věci na vavřínech. P
lán se týká oněch šesti resortů, okterých
jsem m
luvil, tj. resortů snejvětší adm
inistrativní zátěží ve výši 76,5 mld. K
č/rok (tj. 88 %
), ukládajících 998 informačních povinností. Tyto resorty m
usí administra-
tivní zátěž snížit ovíce jak 16 m
iliard korun ročně. Těch 16 miliard představuje ono
20% snížení zátěže, to je těch 16 m
iliard, které jsou ročně zbytečně vytahoványz
kapes podnikatelů místo toho, aby se účelně využily na rozvoj dalších podnikatel-
III. BLO
K
98
Obr. 2 P
lán sn
ižování ad
min
istrativní zátěže d
o ro
ku 2010
•S
tav plnění plánu k 30.6.2008
•R
ealizované změny k 30.6.2008 odpovídají úspoře podnikatelůve výši
5,7 mld.K
č ročně, tj.7,5 %
Obr. 1 C
elková adm
inistrativn
í zátěž v roce 2005
Název ú
řadu
Celková ad
min
istrativní zátěž v ro
ce 2005
v mld
.Kč/ro
kp
od
íl v %p
očet
povin
no
stí
MP
SV
20,123
108
MZ
e18,8
22495
Mzd
r.17,3
20146
MF
7,28
52
MŽ
P6,6
889
MP
O6,5
8108
Ostatn
í9,8
111170
počítači elektronicky, přičemž m
nohé údaje se doplňují automaticky díky propojení
jednotlivých databází veřejné správy, anebo má od 1. října tohoto roku – je to, řek-
něme, novinka – m
ožnost ohlásit živnost atedy vstoupit do podnikání přím
o zdom
u,ze svého počítače. O
d 1. 10. 2008 funguje Elektronická podatelna živnostenského
rejstříku (ww
w.rzp.cz), služba elektronického podání Jednotného registračního for-
muláře (JR
F). E
xistuje propojenost sdalším
i informačním
i systémy (F
Ú, Ú
P, ČS
SZ
,Z
P) a
konečně ohlášení nové živnosti, ohlášení změny, kontrola úplnosti vyplněných
položek.D
alší aktivitou, okteré chci m
luvit vsouvislosti se snižováním
administrativní
zátěže azlepšení života podnikatelů, jsou technické norm
y. Také toto má být přís-
pěvkem ke zvýšení konkurenceschopnosti našich podnikatelů. Š
lo oto udělat něco
spřístupností norem
audělat něco s
cenami norem
. Co se týče přístupnosti norem
vsoučasnosti, jsou přístupné pouze v
tištěné podobě. Je to záležitost dosti nákladná,těžko dostupná, a
to také proto, že se ještě tisknou pouze vcentrále Č
eského nor-m
alizačního institutu vP
raze. Co se týče elektronického přístupu k
normám
, tak tentém
ěř neexistuje. Je poskytován pouze selektivně na základě dvoustranných smluv
za roční poplatek, který činí minim
álně 50 tisíc korun. Naším
cílem bylo zvýšit
transparentnost vcelém
procesu tvorby avydávání norem
, zlepšit jejich přístupnost,což se v
současné době skutečně děje. Chcem
e elektronický přístup knorm
ám pro
všechny, aby všichni měli volbu pro čtení itisk. S
oučasnost je taková, že podnikate-lé utratili za norm
y přibližně 100 mil. K
č ročně, vroce 2009 ušetří podnikatelé okolo
50 mil., K
č ročně (tj. asi polovinu). Vsoučasné době je schvalována novela zákona
č. 22 otechnických požadavcích na výrobky s
doprovodnou cenovou vyhláškou,která – opět opakuji – transparentně stanovuje ceny norem
. Zde tedy konkrétně
koněm
cenám norem
. Důležité je, že naším
cílem rovněž bylo, aby norm
y bylyzlevněny v
obou podobách, to znamená jak tištěné, tak elektronické, přičem
ž jasnýprim
át bude hrát elektronická podoba norem. Z
de na grafu vidíte, (obr. 4 na str. 102)že cena tištěných norem
byla nejvíce snížena vintervalu od 16 do 48 stran, což je
nejběžnější rozsah norem. C
o se týče elektronické podoby, tak nejvyšší poplatek,který bude placen za elektronický přístup je 3 500 K
č azajišťuje neom
ezený přístupk
jejich čtení atisku. Je to skutečně velký rozdíl od stávajícího stavu. Já to uvedu na
jednom již publikovaném
případu. Například revizor elektrických zařízení ideálně ke
své činnosti potřebuje celkem, řekněm
e, 200 norem a
vsoučasnosti za ně m
uselzaplatit zhruba 65 tisíc korun, přičem
ž dalších 5 tisíc korun platil každoročně zajejich aktualizaci. N
yní nově, pokud nebude požadovat přímo autorizovaný výtisk,
zaplatí pouze 3500 korun, atak každý další rok ušetří 1500 korun; ten rozdíl je
obrovský. V
šechny tyto aktivity, okterých jsem
zde mluvil, jsou sam
ozřejmě provázány
is
aktivitami na úrovni E
U. K
dyž mluvím
osnižování adm
inistrativní zátěže, mohu
například zmínit projekt E
vropské komise ke zlepšení regulace, která m
á za cíl snížitzátěž vyplývající z
evropských předpisů do roku 2012 o25 %
. Zm
iňuji to zde proto,že se svým
i aktivitami sam
ozřejmě nejsm
e vžádném
vakuu.
101
vúčinnosti 1. července tohoto roku. Je to novela, která je opravdu novelou zásadní.
Nikdy předtím
nebyl živnostenský zákon novelizován tak razantně ve prospěch pod-nikatelů. (obr. 3) Takovým
vývěsním štítem
té novely bylo zavedení jedné volné živ-nosti, čím
ž se celkový počet živností snížil z261 na 95, což sam
o osobě dosti
výmluvně dokazuje, že se snížila iadm
inistrativní zátěž spojená se vstupem do pod-
nikání. Sam
ozřejmě bylo zde im
noho dalších témat, jako je třeba zrušení m
ístní pří-slušnosti živnostenských úřadů atd., což jsou všechno věci, které v
konečném efek-
tu podnikatelům ušetří více jak 400 m
ilionů korun ročně. Důležitou aktivitou
vsouvislosti s
živnostenským zákonem
je činnost tzv. centrálních registračních míst.
Je to opět jedna aktivita, která má z
podnikatelů sejmout ono adm
inistrativní břímě.
Centrální registrační m
ísta jsou při obecních živnostenských úřadech. Znam
ená tom
ožnost udělat si na jednom m
ístě celkem pět registrací m
ísto obíhání pěti úřadů, najednom
místě provést a
vyplnit všechny potřebné formuláře, například pro F
inančníúřad, pro Ú
řad práce, Českou správu sociálního zabezpečení atd. V
souvislostis
centrálními registračním
i místy m
luvíme io
jednotném registračním
formuláři, což
by byla taková slitina všech formulářů oněch pěti úřadů. P
ůvodní měl 24 stran, ale
ztěch dvaceti čtyř stran byl osekán na strany dvě, což je opět význam
ný krokk
tomu, abychom
ušetřili čas apeníze podnikatelů. Tento dvoustránkový form
ulář jenyní k
dispozicí iv
elektronické podobě. Podnikatel tedy m
ůže buď přijít na živno-
stenský úřad, zde spracovníkem
živnostenského úřadu vyplnit formulář přím
o na
III. BLO
K
100
Obr. 3 N
ovela živno
stenskéh
o záko
na
MA
RTIN
TU
RN
OV
SK
Ý
•O
d 1.7.2008 nabyla účinnosti novela živnostenského zákona.
•C
íl:zjednodušení celého systému zákona a snížení adm
inistrativní zátěže
podnikatelů.
•C
elková úspora administrativní zátěže byla vyčíslena na 479 m
il.Kč ročně
živno
stip
očet živn
ostí
před
novelo
up
o n
ovele
Koncesované
2921
Vázané
5632
Řem
eslné51
41
Volné
1251
Celkem
26195
Celkem
regulované136
94
Hynek O
poleckýD
ěkuji panu Turnovském
u za jeho příspěvek. Byl jsem
zvědavý, jaké bude posled-ní slovo v
poslední větě, jestli to bude „států“, nebo „podniků“ – anebyl jsem
zkla-m
án. Bylo to dobře, alespoň v
mých očích. D
ruhým, kdo bude vystupovat v
odpoled-ním
bloku je pan Jiří Palán, vedoucí oddělení strukturální politiky EU
zM
inisterstvafinancí Č
R. Pohovoří na tém
a Plnění Národního program
u reforem. Prosím
, máte
slovo.
MA
RTIN
TU
RN
OV
SK
Ý
103
Na závěr bych si dovolil říci jenom
několik málo shrnujících poznám
ek. Snižováníadm
inistrativní zátěže je tématem
, okterém
se mluví často, m
nohdy se ztoho stává až
takové klišé am
ožná ialibi. Je proto vkaždém
okamžiku třeba dávat pozor na to, aby
za slovy následovaly ičiny, aby se o
té věci pouze nemluvilo, ale skutečně se pro ni
něco dělalo. Druhá poznám
ka: snižování administrativní zátěže není jenom
pouze zále-žitostí iniciace ze strany státu, vlády. M
usí zde být souhra obou stran, to znamená stát-
ní správy na jedné straně, apodnikatelů na straně druhé. To je naprosto nezbytná pod-
mínka. D
alší věc, kterou bych chtěl zmínit je, že snižování adm
inistrativní zátěže má
dva rozměry. Ten jeden je jasný, a
to je odbourávání skutečných administrativních
nesmyslů, zbytečných form
ulářů, zbytečných ustanoveních zákona, které způsobujím
noho papírování, způsobují, že se na ně musí vynakládat spousta času a
peněz. To je,řekněm
e, jeden rozměr. D
ruhý, skrytější rozměr je, že m
ůžeme za použití m
oderníchtechnologií některé nezbytné procesy, které stát m
usí administrovat, uspořádat co neje-
fektivněji, ato cestou elektronizace. U
váděl jsem příklad onoho vstupu do podnikání,
které vsoučasnosti m
ůže udělat každý ze svého počítače zdom
u. Akonečně poslední
poznámka, kterou chci vyslovit, je, že snižování adm
inistrativní zátěže je naprostonezbytnou
komponentou
odbourávání překážek
konkurenceschopnosti. Snižování
administrativní zátěže je záležitostí velm
i rozsáhlou, má různé podoby, zasahuje různé
oblasti, ale má význam
ný vliv na prostředí, vněm
ž se realizuje podnikání, je to záleži-tost, kterou nem
ůžeme v
žádném případě pom
inout, pokud chceme zvyšovat, nebo při-
spívat ke zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků. Děkuji za pozornost.
III. BLO
K
102
Obr. 4 Tech
nické n
orm
y – cena / str.
© 2008 M
inisterstvo průmyslu a obchodu
tice zaměstnanosti. B
udu se vpokračování příspěvku snažit věnovat se těm
částemtohoto strategického dokum
entu, které jsou vgesci M
inisterstva financí. Myslím
, žeo
dalších promluvil pan ředitel T
urnovský, promluvil o
velké části tohoto dokumentu,
ajak jsem
pochopil, ivdopolední části této konference jste se trošku věnovali věcem
,které s
Národním
programem
reforem také souvisí, totiž trhu práce, penzím
adalším
.Tam
přímo m
oje vystoupení nebude zasahovat, ale vdiskusi, pokud bude zájem
, sek
tomu m
ůžeme vrátit.
Vgesci M
inisterstva financí je úvodní část tohoto dokumentu, která popisuje hos-
podářskou situaci vČ
R. M
y se většinou snažíme, když se to připravuje, aby to nebyl
jen takový popis hospodářské situace, který za půl roku nebo za rok přestane být aktu-ální. N
aší snahou je vidět věci vdlouhodobějším
pohledu aprávě – a
to souvisíis
dnešní konferencí – poukázat vpopisu hospodářské situace na to, kde jsou problé-
my naší konkurenceschopnosti, kde jsou m
ožnosti zvyšování hospodářského růstu atd.V
popisu hospodářské situace je hlubší analýza, která dělá úvod pro další části, proopatření, která se pak navrhují. M
inisterstvo financí má dále v
gesci makroekonom
ic-kou část a
ze strukturních mikroekonom
ických politik finanční trh adaňovou oblast.
Teď bych se věnoval jednotlivým
krokům plnění N
árodního programu reforem
, takbyl konečně nazván i
tento příspěvek. Jednou zoblastí v
makroekonom
ické části –a
dovolím si tvrdit, že velm
i významnou oblastí, přím
o prioritou – je dodržování prin-cipů fiskálního cílení a
posilování střednědobých výdajových rámců. Skeptik by před
rokem či půlrokem
řekl, že makroekonom
ická stabilita není důležitá, že je víceméně
zajištěná, téměř to vypadalo, že globálně žádné problém
y neexistují. Teď jsm
e vtako-
vé době, kdy se naopak ukazuje, že právě chybějící makroekonom
ická stabilita avelké
makroekonom
ické nerovnováhy mohou být velm
i problematické pro budoucí hospo-
dářský růst. Nechtěl bych na nikoho ukazovat, ale příklad M
aďarska je ze srovnatel-
ných zemí velm
i příznačný. Já si dovolím zdůraznit, a
je to možná klasický pohled
ministerstva financí, že tato oblast by se nem
ěla podceňovat. Řekl bych, že m
akroe-konom
ická rovnováha je principiálně důležitým faktorem
pro fungování celého eko-nom
ického systému. M
ožná můžem
e říct, že jsme m
ěli itrošku štěstí, když se nám
včervnu 2008 podařilo ukončit proces nadm
ěrného schodku vrám
ci vyhodnocováníPaktu stability a
růstu vE
U. V
současné globální finanční krizi, kdy trhy jsou dost ner-vózní a
hektické, je to podstatná informace, a
Česká republika se tak m
ůže odlišit třebaod jiných zem
í, které tyto problémy m
ají. Vroce 2008 došlo k
tomu, že deficity byly
nižší než cílené. Opět bych chtěl tento aspekt zdůraznit, protože střednědobé výdajo-
vé rámce by se m
ěly snažit oto, aby v
dobrých dobách se trochu šetřilo, aby vhorších
časech bylo co utrácet. VN
árodním program
u reforem byl zakotven princip snížení
výdajových stropů. Vm
inulém roce, který patřil do lepšího období, se nám
podařilov
tom být ještě střízlivější, a
to nám dává šanci do budoucna využívat fiskální politiku
pro jistou stabilizační roli pomocí autom
atických stabilizátorů. D
alší priorita, která byla vm
akroekonomické části národního program
u reforem, se
nazývá restrukturalizace výdajové strany veřejných rozpočtů. Když jsem
předtím m
lu-vil o
celkovém balíku veřejných rozpočtů, tak toto tém
a se týká kvality astruktury.
MA
RTIN
TU
RN
OV
SK
Ý
105
PL
NĚ
NÍ N
ÁR
OD
NÍH
O P
RO
GR
AM
U R
EF
OR
EM
Jiří Palán
Děkuji za slovo. D
obré odpoledne, dámy a
pánové. Nejdřív m
i dovolte omluvit pana
náměstka Z
ídka, který se měl této konference původně zúčastnit, ale nebude asi žád-
ným tajem
stvím, když řeknu, že kom
binace přípravy našeho předsednictví EU
se sou-časnou globální finanční krizí tvoří jakýsi nebezpečný koktejl, který nám
na Minister-
stvu financí ČR
dost nabourává dlouhodobější programy setkávání, protože nám
vnucuje aktuální setkání jiná. Takže na úvod přijměte om
luvu. Možná v
souvislostis
naším předsednictvím
, když jsem to zm
ínil, ještě několik slov. Teď se několikrát
vtisku objevily pochyby, jak to s
naším předsednictvím
vlastně je, jestli nám ho nese-
berou Francouzi nebo jestli ho nemám
e raději postoupit někomu jiném
u. Mám
takovýosobní švejkovský názor, že bychom
to předsednictví měli prodat, zpeněžit a
peníze,které tak získám
e, investovat do zvyšování konkurenceschopnosti naší ekonomiky.
Ztoho by byl m
ožná větší užitek. To je tedy moje žertovná reakce na debatu, která teď
probíhá vtisku.
Nyní přistoupím
ktém
atu této konference ak
příspěvku Ministerstvu financí, který
se měl věnovat N
árodnímu program
u reforem. B
udu se snažit být maxim
álně stručný,protože odpolední část konferencí většinou bývá ta náročnější. N
ejdříve pár slov naúvod pro některé nezasvěcené, co to vlastně N
árodní program reforem
je, jak se obje-vil, a
proč otom
dneska mluvím
e. Ataké jak ho plním
e. Národní program
reforem je
věc, která souvisí sL
isabonskou strategií aL
isabonská strategie zase souvisí skonku-
renceschopností, takže si myslím
, že do dnešní diskuse Národní program
reforem roz-
hodně patří. Sám tento dokum
ent je postaven na závěrech jarní Evropské rady z
roku2005, která provedla jistou revizi strategie, zhodnotilo se vyhlášení lisabonských cílůpo pěti letech té plánované desetiletky. B
ylo kritizováno, že ten proces je řízen moc
zcentra, z
Bruselu a
že by členské státy vněm
měly m
ít větší roli, že by měla být zvý-
šena – jak se často říká – sounáležitost národních vlád stím
to procesem, takže se roz-
hodlo, že to budou členské státy, které si budou vypracovávat své strategické doku-m
enty. Tak to dělá iČ
eská republika. Strategické dokumenty budou m
ít svůj tříletýcyklus, takže N
árodní program reforem
jsme m
ěli napsán pro roky 2005 až 2008. Poz-ději se budu věnovat vyhodnocování stávajícího N
árodního programu a
informaci
odalším
Národní program
reforem, který byl tento m
ěsíc schválen naší vládou; je naroky 2008 až 2010. D
otknu se ho vtom
příspěvku na závěr, protože to jsou ty nejak-tuálnější věci. K
Národním
u programu reforem
bych řekl, že se věnuje věcem strate-
gičtějšího charakteru, který mají právě rozsah na jedno- až tříleté období. Stanovuje
priority aplánovaná opatření v
makroekonom
ické am
ikroekonomické oblasti a
vpoli-
III. BLO
K
104
– 2010 je zajistit hospodářskou stabilitu audržitelný růst. Z
de se uplatňuje už zmiňo-
vané dodržování principů fiskálního cílení astřednědobých výdajových rám
ců apatří
sem také přijetí dodatečných úsporných opatření v
případě zvýšení mandatorních
výdajů, které by mohly dodržení výdajových rám
ců ohrozit. Druhou prioritou je zaji-
stit hospodářskou afiskální udržitelnost jako základ pro zvýšení zam
ěstnanosti. Semdlouhodobě patří reform
a důchodového systému a
reforma systém
u zdravotní péče.Jako další priorita se opakuje podporovat efektivní rozdělování veřejných zdrojů, kteréby rovněž bylo zam
ěřené na růst zaměstnanosti. Sem
patří snižování daňového zatíže-ní práce a
zvyšování adresnosti sociálních plateb státu apřesm
ěrování veřejných zdro-jů do oblastí s
růstovým potenciálem
. Uposledních dvou priorit se opět dostávám
e doklasických m
ikroekonomických politik. Jde o
prioritu zajistit efektivně fungujícífinanční trh. K
tomu m
á soužit příprava zákona odohledu nad finančním
trhem a
nove-ly zákona o
podnikání na kapitálovém trhu O
pět bych řekl, že ve světle současné situ-ace jsou to velm
i důležité reformní kroky. D
ále sem patří im
plementace R
ámcové poli-
tiky ochrany
spotřebitele a
Strategie finančního
vzdělávání. Poslední
priorita je
formulována jako příprava kom
plexní reformy daňového systém
u. Tato položka bym
ěla obsahovat reformu zdaňování příjm
ů am
ajetku, reformu daňového procesu
ainstitucionální reform
u. Tím
určitým způsobem
navazuji na to, co přede mnou řekl
pan Turnovský, totiž že právě uvedené reform
y mají přispět ke snižování adm
inistra-tivní zátěže. M
inisterstvo financí připravuje komplexní daňovou reform
u, která sesnaží jednak zjednodušit daňovou legislativu, jednak zprůhlednit institucionální pro-ces, tj. práci těch, kteří zodpovídají za vynucování a
výběr daní. Řekl bych, že itoto je
vsouladu s
tím, co řekl m
ůj předřečník aco m
y považujeme konsenzuálně v
rámci
vlády astátní správy za reform
y na podporu konkurenceschopnosti. Děkuji.
Hynek O
poleckýD
ěkuji panu Palánovi. Dalším
řečníkem bude pan Pavel K
afka, viceprezident prozam
ěstnavatelskou oblast avzdělávání ve Svazu prům
yslu adopravy Č
R. B
ude sevěnovat tém
atu Jak sladit zájmy podnikatelů, občanů, státu a
EU
? Cesta ke zvyšování
konkurenceschopnosti ak
naplňování Národního program
u reforem
MA
RTIN
TU
RN
OV
SK
Ý
107
Mezi roky 2006 až 2007 došlo k
snížení výdajů vládního sektoru ve výši 42,4 % H
DP
ataké došlo k
restrukturalizaci některých výdajů směrem
od sociálních dávek kpro-
růstovým výdajům
, ať je to infrastruktura nebo výdaje na vědu avýzkum
. Došlo ke sní-
žení dávek hmotné nouze s
cílem zvýšit m
otivaci kpráci a
rozšířit prostor pro finan-cování výdajových priorit. K
dyž jsem m
luvil ovýdajové straně je potřeba zm
ínitipříjm
ovou stranu, atak další prioritou N
árodního programu reforem
bylo pokračová-ní v
restrukturalizaci daňového břemene. V
roce 2007 došlo ke snížení daňového bře-m
ene ve výši 35,8 % H
DP. A
le zase bych poukázal na kvalitativní stránku, na restruk-turalizaci daňového břem
ene. Myslím
, že některé kroky vtéto oblasti m
ohou býtchápány více ideologicky, některé m
éně, ale vposledních deseti letech v
ČR
docházív
rámci konsenzu a
nastavení hospodářských politik kpřesunu zdanění. O
d zdaněnípřím
ého, které proběhlo za sociálnědemokratických vlád, ke zdanění k
nepřímém
u, jakse uskutečňuje za současných konzervativních vlád. M
ohl bych zmiňovat kroky, které
proběhly předtím, tj. přesuny m
ezi nižší avyšší sazbou daně z
přidané hodnoty, kteráum
ožnila dále snížit přímé zdanění, m
ohl bych zmiňovat některé kroky, které proved-
la současná vláda, třeba snižování daní zpříjm
u jak právnických, tak fyzických osob,a
na druhé straně dofinancování toho zvýšením snížené sazby daně z
přidané hodnoty.A
od 1. ledna tohoto roku byla také zavedena tzv. první fáze ekologické daňové refor-m
y, která vlastně zatížila energie zdaněním. D
alší prioritou je předcházení vznikunepřím
ého zadlužování formou m
imorozpočtových fiskálních rizik. Sem
patří opatře-ní, které bych ve stručnosti zm
ínil, totiž zrušení České konsolidační agentury, jehož
cílem bylo předcházet jakém
usi nepřímém
u zadlužování, které se sice neprojevuje vestátním
rozpočtu, ale má dopad na celkové konsolidování zadlužování. D
alší prioritou,kterou se podařilo z
části naplnit, byla otázka dlouhodobé udržitelnosti veřejnýchfinancí a
stím
spojené reformy důchodového systém
u asystém
u financování zdravot-ní péče. D
ošlo kzahájení první etapy reform
y důchodového systému, k
níž byl vytvo-řen dlouhodobý konsenzus, započatý už diskusí v
tzv. Bezděkově kom
isi. Voblasti
zdravotnictví byly zavedeny regulační poplatky, ajak jistě víte, probíhá diskuse
obudoucím
financování zdravotního systému, kam
se další změny m
ají nasměrovat.
Akonečně bych chtěl zm
ínit ještě jednu prioritu, kterou je zajištění efektivního fun-gování finančního trhu. Sem
patří přijetí politiky ochrany spotřebitele astrategie
finančního vzdělávání Mohlo by se zdát, že opatření v
oblasti ochrany spotřebitele jejakousi třešničkou na dortu, ale není tom
u tak. Právě vsoučasné situaci nestability
nabývá chování apocity spotřebitele na význam
u. Dále sem
patří transpozice směrnic
ofinančních nástrojích (M
iFID). Sledujte současnou finanční krizi a
to, co se třebadělo v
Am
erice, az
toho uvidíte, jak je také další transpozice směrnice o
finančníchnástrojích důležitou věcí.
Ikdyž to není v
názvu mé přednášky, čas m
i dovolí, abych řekl několik slov zamě-
řených kbudoucnosti. C
htěl bych upozornit, že vláda přijala nový Národní program
reforem a
vněm
vytyčila priority do roku 2010. Já to projdu velmi rychle, protože
strukturální reformy se většinou provádějí dlouhodobě, takže se rozvíjí, dotahuje či
následuje to, co už bylo uděláno. Jednou zpriorit N
árodního programu reforem
2008
III. BLO
K
106
vněkterých částech světové ekonom
iky růst služeb virtuální, se bohužel teď m
ůžeme
bolestně přesvědčit. Evropa svoji dnešní sílu opírá o
bohatou historii. Tato historie jitaké ale v
mnohém
svazuje. Snad nejmarkantnější je to v
oblasti vzdělávání, ato plně
platí ipro Českou republiku. Je to oblast, která by svojí náplní, form
ou acelkovým
kli-m
atem m
ěla vývoj společnosti předbíhat. Opak je bohužel pravdou. Svaz prům
yslua
dopravy proto ve své strategii na léta 2008 až 2011 žádá mnohem
těsnější propojeníškol a
reálného života či ekonomiky ve všech oblastech, to znam
ená opustit terezián-ské m
emorování v
metodách výuky, v
řízení škol, ve financování. Když toto tém
a oto-čím
apoužiji slov naší dnešní konference, m
ohl bych říci, že voláme po tom
, aby sezbořily bariéry m
ezi školami a
zbytkem společnosti. C
hceme, aby školy byly centrem
nejen prvotního vzdělávání, ale iceloživotního, aby vobcích a
městech se staly přiro-
zenými centry intelektu, civilizace a
kultury. Proto pozitivně hodnotíme úsilí o
hori-zontální a
vertikální prostupnost vzdělávacího systému od základního vzdělávání po
vyšší odborné vzdělávání. Pozitivně hodnotíme zákon č.179 z
roku 2006 oověřování
auznávání výsledku dalšího vzdělávání a
pozitivně hodnotíme i
navazující projektnárodní soustavy kvalifikací. Stejně tak pozitivně hodnotím
e strategii celoživotníhoučení, která byla schválena v
červenci roku 2007. Pozitivně hodnotíme tvorbu rám
co-vých vzdělávacích program
ů pro odborné vzdělávání ataké jsm
e rádi, že byla zaháje-na široká diskuse o
reformě terciálního vzdělávání na základě tzv. B
ílé knihy. Naše
výhrady směřují k
pomalé realizaci, nekonkrétnosti realizačních plánů, k
absenci toho,co je základem
jakéhokoliv managem
entu či řízení, ato jsou jasné úkoly, stanovené
termíny, jejich kontrolovatelnost a
kontrola. Vsoučasné době asi nejaktuálnější disku-
se se vede orealizace zám
ěru tzv. Bílé knihy. Považujem
e terciální vzdělávání za pilot-ní projekt. O
no, pokud bude správně nastaveno vsouladu s
požadavky pracovníhotrhu,
bude určovat
požadavky na
předchozí vzdělávací
stupně, a
bude vytvářet
ivýznamnou základnu pro systém
celoživotního vzdělávání. Svaz průmyslu a
dopravyv
této souvislosti žádá změnit například systém
řízení škol na manažerský, podpořit
financování vysokých škol zvíce zdrojů, rozšířit bakalářské studium
zaměřené na
praxi. To, co se unás děje, je jenom
administrativní rozdělení m
agisterského studia naprvní a
druhý stupeň. Cíl bakalářského studia je někde jinde. Je ve výchově odborní-
ků, kteří jsou schopni nastoupit úspěšně vpraxi, řídit v
praxi nejrůznější procesy.C
hceme, aby cílem
bylo zavést projektově řízenou výuku, zajistit přednost požadavkůa
zkušenosti praxe, zavést systém, který by um
ěl využívat nejlepších odborníků zpraxe
vpedagogické činnosti. C
hceme, aby se co nejdříve realizovalo to, o
čem se v
Bílé
knize hovoří jako otendrování šéfů kateder a
udělování profesur na základě výsledkůtěchto tendrů.
Oblast konkurenceschopnosti m
á být postavena na základě vzdělávání, tj. má být
vytvořena konkurenceschopnost na základě kreativnosti vědy avýzkum
u. Proto musí
isystém vzdělávání vzbuzovat a
prohlubovat vabsolventech schopnost inovací v
růz-ných oblastech, m
usí prostě posilovat tvořivé, nápadité myšlení sam
ozřejmě na bázi
širokých znalostí. Svaz průmyslu a
dopravy podporuje reformu vědy a
výzkumu tak,
jak ji schválila vláda.
PA
VE
LK
AFK
A
109
JAK
SLA
DIT
ZÁ
JMY
PO
DN
IKA
TE
LŮ
, OB
ČA
NŮ
,ST
ÁT
U A
EU
? C
EST
A K
E Z
VY
ŠOV
ÁN
Í KO
NK
UR
EN
CE
SCH
OP
NO
STI
AK
NA
PL
ŇO
VÁN
Í NÁ
RO
DN
ÍHO
PR
OG
RA
MU
RE
FO
RE
M
Pavel K
afkaD
ámy a
pánové, dobré odpoledne. Děkuji organizátorům
za pozvání. Rád bych se
svám
i podělil oněkteré názory Svazu prům
yslu na téma, které je předm
ětem jednání
dnešní naší konference. Názory jsou někdy trochu propojeny s
osobním akcentem
, aleto je asi přesně to, co potřebujem
e ktom
u, abychom vyvolali následnou diskusi. E
vro-pa, nebo E
U je v
defenzivě. Problémy nejsou řešeny aktivně, je na ně pouze reagová-
no. Vokam
žiku skutečné tísně – tento okamžik právě zažívám
e, aje to okam
žik tísněreálné, ne virtuální – není schopna jednat. T
i, kteří jinak kontinuálně hovoří oglobali-
zaci avšestranném
propojení světa, nyní přijímají čistě národní řešení. To je z
evrop-ského pohledu politické i
intelektuální selhání. Přece nelze před krizí utéct, aještě
ktom
u na úkor sousedů. Kdybychom
my takto reagovali například na nedostatek pra-
covníků na českém pracovním
trhu, tak bychom si nem
ohli dát za cíl českého před-sednictví iodstranění bariér, které brání volném
u pohybu pracovních sil. Krom
ě toho,že jde o
základní princip EU
, lze očekávat, že česká ekonomika m
ůže více profitovatz
nárůstu konkurenceschopnosti celé EU
jako důsledku optimální alokace lidských
zdrojů než zjakési sobecké optim
alizace vrám
ci českých hranic. To, co by bylo přisobeckém
přístupu naším prim
árním stanoviskem
, by byla snaha naopak bariéryvytvořit a
zamezit odlivu pracovníků na jiné trhy v
EU
. Avšak vysvětlit toto českém
uvoliči není však vůbec jednoduché. E
vropská unie aČ
eská republika může být trvale
ve stavu silné konkurenceschopnosti. Sohledem
na historický vývoj, geografickoupolohu naší zem
ě anaše přírodní zdroje jsou jednoznačně a
téměř výhradně lidské
zdroje tou položkou, kterou můžem
e konkurovat. Především je to kvalita těchto zdro-
jů, protože vzhledem k
demografickém
u vývoji vE
vropě se kvantita stává vdynam
i-ce vývoje m
inusovou položkou, ato jak v
celé Evropě, tak u
nás. Nakonec i
takto jem
ožno interpretovat demografický vývoj v
ČR
. Kvalita se bude opírat o
motivaci, fle-
xibilitu, ale zejména o
inovativnost či kreativitu. Vpříštích letech totiž bude než dopo-
sud hrdé „made in“ daleko význam
nější „inventit in“, ne „uděláno“, ale „vymyšleno“.
Rozhodující se stane schopnost a
kompetence vym
yslet to, co je potřeba, co je poptá-váno dnes a
bude poptáváno zítra, ale zároveň umění to vym
yšlené převést do výroby,do praxe. Proto také existuje evropský K
ulatý stůl průmyslu; to je sdružení asi pěta-
čtyřiceti šéfů průmyslových firem
, jejichž obrat je dohromady 1 600 m
iliard euro. Totosdružení jasně požaduje posílit vzdělávání v
oborech souvisejících sm
atematikou
atechnologiem
i. To je stanovisko, které Svaz průmyslu Č
R podporuje. N
a tomto m
ístěje třeba zdůraznit, že klíčovým
faktorem dosavadního evropského ekonom
ickéhovývoje byl prům
ysl, aani do budoucna tom
u nemůže být jinak. Jak v
mnohém
byl
III. BLO
K
108
hodující zdroje na nejperspektivnější obory, je českému prům
yslu ajeho výrobkové
struktuře nastaveno brutální zrcadlo. Výsledky se m
ohou zrcadlit například vkalkula-
ci dle měnového kurzu, ale takového, který odpovídá základním
nákladovým veliči-
nám ekonom
iky. Tam by se ukázalo, kde jsm
e skutečně konkurenceschopní, kde mám
ekonkurenceschopné procesy, protože doposud jsm
e naši konkurenceschopnost stavělina kom
parativně nízkých nákladech. Děkuji vám
za pozornost.
Hynek O
poleckýD
ěkuji panu Kafkovi. N
ásledujícím řečníkem
bude pan Jaroslav Šulc, poradce Mak-
roekonomického oddělení Č
eskomoravské kom
ory odborových svazů. Bude se věno-
vat otázce, má-li stát pečovat více o
podnikatele, nebo občany. Prosím, m
áte slovo.
PA
VE
LK
AFK
A
111
Voblasti N
árodního programu reforem
jde Svazu průmyslu a
dopravy zejména
olepší efektivnost vynakládaných prostředků a
odaleko větší zohlednění potřeb české
ekonomiky a
společnosti. To je pořád neuspokojivé. Někdy se zdá, jako by cílem
bylodost práce pro úředníky a
prostředkem k
zajištění tohoto cíle jako by bylo vytvářetneustále řadu byrokratických překážek. Proč není m
ožno například daňově zvýhodniti
jednoduchý nákup výstupu zvýzkum
u? Společné projekty výzkumných organizací
apodniků jsou asi optim
ální formou, ale m
noho podniků pro ně nemá vhodné lidské
zdroje. Zejm
éna to jsou podniky malé a
střední. Chcem
e, aby byla zřetelněji podpoře-na rotace odborníků m
ezi výzkumnou a
aplikační sférou. Je to nejlepší nástroj přeno-su m
yšlenek aodbourávání nejrůznějších bariér, stejně jako je tom
u při rotaci odbor-níků z
praxe na pedagogická místa ve školách. Slovinsko m
á například pro tuto oblast,kterou nazývám
e horizontální mobilitou, zpracováno pět program
ů. Přes posun klep-
šímu považujem
e za neuspokojivý vysoký podíl tzv. institucionální podpory výzkum-
ným organizacím
. Dnes to u
nás činí 55 %, zatím
co obvyklý podíl ve vyspělýchzem
ích je jen 40 %. Tento stav je dalším
důkazem m
alého úsilí oskutečný m
ěřitelnýa
dokazatelný výsledek. Neochota vědecké sféry spolupracovat s
aplikačním sektorem
azejm
éna přijmout jeho podm
ínky apravidla hry ohrožuje idlouhodobou udržitelnost
vědeckých avýzkum
ných kapacit. To se bude týkat zejména těch nově vznikajících po
vyčerpání podpory ze strukturálních fondů EU
po roce 2013. Obecně lze ke sféře
vzdělávání, vědy avýzkum
u shrnout, že se usilovně brání konfrontaci sbrutální glo-
bální světovou konkurencí, ikdyž jen částečné, které je nucena vplné m
íře čelit pod-nikatelská sféra. C
elospolečenské klima, a
to jak vE
vropské unii, tak ivČ
eské repub-lice,
nepodporuje tvorbu
hodnot, ale
je určováno
především
rozdělováníma
přerozdělováním hodnot již vytvořených, veškerá diskuse o
podpoře vědy avýzku-
mu se soustřeď
uje na téma, kolik na vědu a
výzkum dám
e finančních prostředků,popřípadě se už dnes hledá i
vyšší efektivnost, ale téma podpory poptávky po výstu-
pech vědy avýzkum
u je zcela opomíjeno. D
nes už nastává situace, kdy mnohé nejlepší
výrobky zE
vropy ajejich technologie jsou instalovány m
imo E
vropu. To je podlem
ého názoru tikající bomba.
Závěrem
mi dovolte jednu poznám
ku kpostavení problem
atiky průmyslu v
Národ-
ním program
u reforem. Prům
ysl byl aje hlavním
zdrojem blahobytu této zem
ě vdobě
globální konkurence, kdy úspěšný je ten, kdo je schopen se odlišit, tedy kdo je scho-pen diference od většiny. A
právě průmysl by m
ohl být oním diferenciátorem
. Jakm
á vypadat jeho co nejvýhodnější struktura, to je třeba na základě dnešních am
ož-ných budoucích kom
parativních výhod určitě analyzovat. Do m
anažerské praxe jetřeba ale také výrazně vnést analýzu rizik. To by m
ělo být imanentní m
anagementu.
Jednoduché ždímání aktiv, opřené o
výhodnou komparaci nákladů, to skončilo. S
itu-ace v
keramickém
asklářském
průmyslu dnešního dne je přesným
příkladem toho,
jak se analýza rizik dělat nemá, nebo toho, že byla úplně opom
enuta. To, že posilová-ní konkurenčních výhod prům
yslové základny ČR
nebylo pro Národní program
refo-rem
2005 až 2008 klasifikováno jako prioritní oblast, považuji za nedostatek. Reakce
vnovém
období 2008 až 2010 je tedy správná. Tím
, že je určen cíl koncentrovat roz-
III. BLO
K
110
rovaná nástupem řady globalizačních trendů zejm
éna vdůsledku rozm
achu informač-
ních technologií apohybu kapitálu m
ezi hranicemi). Jednou z
podmínek úspěšnosti hos-
podářské soutěže je mim
o jiné její minim
ální koordinovanost, ato zejm
éna koordinova-nost m
otivace kziskovosti podnikatelských aktivit. K
olega ředitel Pavel Kafka m
ne asichytne za slovo a
řekne, že tak jednoduché to rozhodně není (am
á pravdu); kolega Somr
zde před chvílí mluvil o
itom, že stát si nechává různé regulační role: nejde jen o
hygi-enické norm
y, ale mim
o jiné také ocelou pracovně právní legislativu, a
předevšímo
daňovou správu, ato je také m
imo diskusi. Stát té tržní hře „jen“ nastavuje pravidla.
Jde jen oto, jak rovnovážně jsou nastavena m
ezi zaměstnavatele a
zaměstnance.
Požadavky „oprávněných“ zájmů podnikatelské obce našly svůj exaktně zform
ulo-vaný teoretický fundam
ent (odvozený zklasické ekonom
ické teorie aH
ayekovýchpostulátů) v
neoliberální doktríně nějakých 50 letech od velké krize, tj. v80. letech 20.
století, koncentrovaně pak vpodobě tchatcherism
u ve Velké B
ritánii areaganism
uv
USA
. Pravda je, že poučením byla tato neoliberální teorie zejm
éna pro zdejší ekono-m
ickou obec, která se zabývala hlavně teoriemi, nikoli praxí, a
to především pro pra-
covníky Akadem
ie věd. Neoliberalism
us byl pro ně natolik inspirativní, natolik opojný,natolik nový, že až na m
alé výjimky (tuším
, nebožtíka Mirka Tom
se), podlehla obecněcelá ekonom
ická teoretická fronta včetně mých dnešních kolegů na m
é „rodné“ Náro-
dohospodářské fakultě VŠE
či na Liberálním
institutu; ti si ztoho dělají živnost dodnes.
Bohužel se m
nozí tito lidé, vyznávající neoliberální doktrínu (atrh bez přívlastků), po
roce 1990 dostali do vedoucích hospodářských funkcí (analogicky neoliberálové nejenu
nás, ale ivdalších postsocialistických zem
ích). Podle toho to dopadlo…N
icméně je třeba zm
ínit iobjektivní důvody, proč neoliberalismus v
90. letech vítězilna plné čáře, vlastně byl úspěšný ještě docela nedávno. Především
to byla skutečně silnáspolečenská objednávka po plošné a
urychlené aplikaci doktríny konkurenceschopnosti,často uplatňované im
etodou strategie šoku. Odkazuji na úvodní studii paní docentky E
vyK
lvačové vbrožurce, kterou m
áte na stole. Eva se na tom
to místě už ale o
variantě meto-
dy strategie šoku nezmiňuje. V
tuto chvíli má v
českém překladu vyjít kniha N
aomi K
lei-nové
1, která popisuje velmi plasticky strategii šoků, jak je aplikována nejen v
ekonomii,
ale iv
politice adalších oblastech. E
videntní tu na počátku 90. let byla potřeba urychlitekonom
ický růst vglobálním
měřítku a
spolu stím
zvýšit výtěžnost investovaného kapi-tálu. Platí to jak obecně, tak především
vtěch zem
ích, které by ktom
u měly předpokla-
dy. Dále bylo nutno čelit hospodářské výzvě „kom
unistické“ Číny, (která však s
komu-
nismem
nemá už dlouho nic společného) a
postavit se kdynam
ismu řady asijských tygrů
atd. Dále bylo třeba využít také celkem
nečekaného vakua, které se tady otevřelo po pře-vratech ve východní E
vropě arozpadu sovětského bloku. B
yly zde ovšem idalší im
pul-sy, především
tlak na kontrolu klíčových průmyslových surovin, zvláště ropy.
Akonečně zde byla šance potlačit do té doby velm
i silnou azejm
éna vE
vropě pro-sazovanou doktrínu sociálního státu. Tyto dvě doktríny, tj. doktrína konkurenceschop-nosti a
doktrína sociálního státu, jsou bezesporu konkurenční. Ze statistických dat je
možno dokonce dedukovat, že doktrína konkurenceschopnosti byla aplikována nejen
plošně vběžném
slova smyslu, ale zejm
éna tam, kde nabízela m
aximální efekty, m
axi-
JA
RO
SLA
VŠ
ULC
113
MÁ
STÁ
T P
EČ
OV
AT
VÍC
E
OP
OD
NIK
AT
EL
E N
EB
O O
BČ
AN
Y?
Jaroslav ŠulcV
ážení přítomní, jistě cítíte v
té otázce, která mi byla přiřčena jako tém
a – totižo
koho má stát více pečovat, zda o
podnikatele, nebo zaměstnance – jistou zlom
ysl-nost. N
aštěstí už tu pan Zdeněk Som
r není, takže mohu vyjadřovat své názory zcela
bezohledně. Na danou otázku nelze dost dobře odpovědět, aniž bychom
si uvědomili,
že ipodnikatel je občan. Takže se domnívám
, že stát se má starat a
pečovat ovšechny
své občany, ať již jsou zaměstnavatelé, či zam
ěstnanci. Zastupuji tu dnes Č
eskomo-
ravskou konfederaci odborových svazů, ale ani to mi nebrání v
tom, abych se v
úvodusvého povídání nezastavil nejdříve u
toho, čím začala dopoledne paní docentka K
lva-čová, a
to je uchopení pojmu konkurenceschopnosti.
Její referát byl velmi podnětný. Z
atímco konkurenceschopnost na úrovni podniku,
firmy se dá jakž takž vym
ezit adá se na její definici dohodnout, tak v
okamžiku, kdy
se pojem konkurenceschopnost posouvá na úroveň státu, již vyžaduje značné zobec-
nění arozostření charakteristik tohoto pojm
u. Nutně to vyvolává konflikty či nedoro-
zumění. Sm
yslem této konference je orientovat se na to podstatné a
myslím
, žebychom
se někam m
ohli dobrat.D
ovolte mi, abych nejdříve velm
i stručně vprvní části hovořil o
tomto teoretickém
konceptu ave druhé části o
tom, co způsobuje účelová dezinterpretace pojm
u konku-renceschopnost na úrovni státu a
kam taková dezinterpretace vede. V
elice teď lituji, že
pan poslanec Šeich má v
tuto chvíli závažnější starosti, protože, jak jsem m
u sdělil jižpřed přestávkou, větší část m
ého textu je polemikou s
tím, s
čím zde vystoupil on. Já
si však dovolím lehce „kopnout“ ido svého bývalého kolegy z
Ministerstva financí, ale
snad to nebude brát osobně. D
ržím se hypotézy, že prazáklad současné globální krize je v
agresivním prosazo-
vání doktríny konkurenceschopnosti na úrovni státu, ato v
podobě, okteré soudím
, žeje účelově posunutá tak, aby vyhovovala jednostranně zájm
ům zam
ěstnavatelů.O
becná ekonomická teorie říká, že pro tržní ekonom
iku je cykličnost anerovnová-
ha typická, což pro ty zvás, kdo jste ekonom
icky erudovaní, není žádný objev. Lze říci,
že tržní ekonomika na tom
stojí, aopakující se nerovnováha je nejenom
typickýmjevem
, ale zároveň im
echanismem
, jak se dosahuje rovnováhy nové. Ano, za cenu
jistých větších, či menších obětí.
To platí obecně jak pro nerovnováhy dílčí (odvětvové, komoditní či regionální), tak
pro nerovnováhy globální. Podstatné je ale to, že včase roste rozlehlost cyklu, m
yslímteritoriálně. Poté, co se na konci 80. let rozpadla socialistická soustava a
socialismus jako
společensko-ekonomický systém
havaroval, začala postupně narůstat ivolatilita (akcele-
III. BLO
K
112
apriori působily proti vysoké ekonom
ické efektivnosti. Je to třeba brát vkom
plexu. Zde
na obrázku (obr. 1) vidíte, že konkurenceschopný stát je více než konkurenceschopnáfirm
a. Musí dbát na vysokou hladinu celého trojúhelníku cílů, které působí v
jednotě.M
usí zde být ekonomický růst, a
ač nejsem zastánce fetišizování m
aximálního růstu
HD
P nebo jakéhokoliv podobného typu makroagregátu, je jasné, že vysoká m
íra uspo-kojování ekonom
ických potřeb občanů je beze sporu nezbytná. Za druhé vidím
nutnostm
ít zajištěnou vdané (vysoce konkurenceschopné) zem
i isociální kohezi. A
konečněza třetí vidím
vtakové zem
i nutnost zajistit práva občana ajeho politické svobody atd.
Teď by bych m
ohl udělat celou přednášku otypech států založenou na kom
paracipodle uvedených tří kritérií, ale není na to čas a
existuje ktom
u řada prací. Viděl jsem
to nedávno uprofesora Švejnara, kde takhle srovnává Č
ínu, Chile, R
usko, východníE
vropu, Skandinávii atd. Nejen on. V
e zmiňovaném
podkladu pro tuto konferenci Dom
-nělé a
skutečné bariéry koinkurenceschopnosti EU
aČ
R od E
vy Klvačové a
JiříhoM
alého, kterou máte k
dispozici, se odkazuje na literaturu. Je to na str. 17. Doporučuji
si všimnout studie pod číslem
6, kde je uveden jako autor Miloš Pick: H
ospodářskáa
sociální výkonnost modelů evropského sociálního státu v
soutěži sU
SA. V
yšlo tov
Politické ekonomii 2006, č. 5. Je m
i hrozně líto, že kolem této fundam
entální prácese u
nás nerozvinula žádná diskuse. Avím
také dobře, proč se nerozvinula. Protože tamM
iloš Pick dokladuje na číslech, že vm
íře konkurenceschopnosti jednotlivých modelů
anglosaského, skandinávského, evropského azápadoevropského atd. je skandinávský
nejvýkonnější. Jestli si pamatujete na vystoupení kolegy M
alého dneska dopoledne, jaksi tam
hrál svariantam
i kritérii, co mu vycházelo? Sam
ozřejmě, že m
u Skandinávie
JA
RO
SLA
VŠ
ULC
115
mální výnosy. To znam
ená zejména v
těch zemích, kde byl rozvinutý nejen ekono-
mický, ale především
dobře fungující legální finanční sektor. Značná část finančních
služeb – zejména m
oderní, velmi sofistikované a
výkonné služby investičního ban-kovnictví – se tak postupně odpoutala od reálné ekonom
iky azačala „žít vlastním
živo-tem
“. Hovořil o
tom kolega M
ládek dneska dopoledne, že je symptom
atické pro tutofinanční krizi, jejím
ž zdrojem jsou Spojené státy, že toxická aktiva jsou alokována
zejména v
těch zemích, které m
ěly nejsofistikovanější bankovní sektor. Mám
e štěstí,že ještě nedávno k
nejzajímavějším
anejvýnosnějším
produktům investičního ban-
kovnictví naše bankovní filiálky jejich zahraniční vlastníci nepustili, neboť to ve svémdůsledku znam
ená, že jsme se teď
vyhnuli těm nepříjem
nostem, s
nimiž se dnes
finanční svět jak USA
, tak izápadní Evropy dosud m
arně potýká. N
yní několik slov kpojm
u, výhodám a
úskalí doktríny (vysoké) konkurenceschop-nosti. N
echci opakovat teze Mládkovy a
nechci, aby to vyznělo tak, že jsem snad proti
konkurenceschopnosti jako takové. To by byl hluboký omyl. Je však důležité brát
vúvahu, jak ji vym
ezíme. Jestli ji přijm
eme tak – odkazuji na kolegyni K
lvačovouv
první části akolegu M
alého –, jak ji vymezuje klasická čistě ekonom
ická verze naúrovni firm
y. Parafrázuji: firma je konkurenceschopná tehdy, jestliže rozhodující (z
hle-diska dlouhodobého cash flow
firmy) část jejích produktů nebo služeb je na konci pro-
dukčního cyklu při dané užitné hodnotě, poptávce apři respektování všech požadavků na
jednotlivé fáze cyklu, tzn. dodržování norem, postupů atd., nabízena zákazníkovi levně-
ji avůbec výhodněji, než nabízí konkurence. M
yslím, že proti tom
uto vymezení se asi
nepovedou velké diskuse. Pokud takto firma postupuje, je schopna si optim
alizovat tržnívýseč; říkám
„optimalizovat“, nikoliv „m
aximalizovat“. M
ám k
tomu svůj důvod.
Anaopak. Pokud firm
a tuto tržní výseč není schopna optimalizovat, o
její konku-renceschopnosti lze m
íti pochyby, respektive je to konkurenceschopnost nikoliv maxi-
mální, ale suboptim
ální. Teď
jsme u
toho rozhodujícího: Dá se tato firem
ní strategie, firemní hladina pojm
ukonkurenceschopnost přenést na stát? D
omnívám
se, že ano; jde oto, jak. Jsem
zastán-ce takové podoby zobecnění, kdy stát je ve světové soutěži konkurenceschopný, jestližeje přitažlivý jak pro vlastní občany, tak pro cizince. L
idově řečeno jde ozem
i, ve kteréstojí za to žít. N
ejen ale nadprůměrnou úrovní spotřeby dom
ácností. Dom
nívám, že kon-
kurenceschopný stát je ten, který je schopen jednak efektivně produkovat užitečné hod-noty, to znam
ená vytvářet hmotné statky a
služby pro svoje obyvatelstvo vkonkurenčně
srovnatelné avyšší hladině, než produkuje soused nebo sousední zem
ě; ale nejenom to.
Vedle vysokého konzum
u hmotných statků je pro vysokou konkurenceschopnost pří-
značná úroveň akvalita nabízených služeb veřejných statků (včetně dobrého životního
prostředí), vysoká míra sociální soudržnosti (neplodící sociální napětí a
konflikty) apatří
sem ivysoká hladina politických svobod s
respektováním dem
okratických práv občanů. M
etodu zobecnění firma/stát prostým
per analogiam tedy nelze použít bez toho, aniž
by se katributům
konkurenceschopného státu nepřidaly další výše zmíněné, svou pod-
statou mim
oekonomické funkce (sociální koheze a
demokratické svobody). T
ím sam
o-zřejm
ě nechci říci, že by jak sociální koheze, tak demokratické politické svobody snad
III. BLO
K
114
Obr. 1 K
on
kuren
cescho
pný stát je m
no
hem
víc n
ež kon
kuren
cescho
pn
á firma
Ano, kdybych byl neoliberál, řekl bych „A
no, to je to pravé ořechové, to je ta legi-tim
ace konkurenceschopnosti.“ Já na vysoké škole učím m
arketing. Studentům vždyc-
ky říkám, že jsou tři velké m
arketingové akce, které by si neměli nechat ujít, když
budou studovat efektivnost marketingu.
Ta první byla akce, která se odehrála těsně před Silvestrem 1999, při níž se nechala
báječně okrást většina společností afirem
. Pan ředitel Kafka akci Y
2Kpam
atuje. Já jsemtenkrát dělal ekonom
ického ředitele ve firmě, kam
za mnou na podzim
1999 přišly asičtyři softw
arové firmy: „Pane řediteli, jste už psychicky připraven na to, že je riziko, že
vám od prvního ledna 2000 nepůjdou počítače? V
nímáte riziko, že vám
celá síť spadne,nebudete m
ít přístup kdatům
ovašich 300 tisících klientech, přestanete kom
unikovat sezákazníky, s
bankou, se všemi. M
áte důvěryhodný atest, že vaše síť avšechny počítače
vní m
ají zakódovánu vsoftw
aru variantu, že to bude fungovat is
dvojkou na začátkuletopočtu? N
ejste si ale 100% jist? N
evadí. My vám
ten atest uděláme. Protože varianta,
že by vám síť havarovala, je pro vás finančně nedozírná, tak ten m
írný obolus za fakturujistě rád zaplatíte.“ Taky že jo. N
eznám přesné číslo, ale odhady říkají, že takhle nasbí-
rali „softwéráři“ po celém
světě od vyděšených zákazníků 16 miliard dolarů.
Druhá m
istrná kampaň je o
pět či šest let mladší a
je rovněž založena na strachuz
nebezpečí. Jmenuje se „virus ptačí chřipka“. Takových m
arketingových akcí si vší-m
ám, protože je to m
oje profesionální postižení. Registroval jsem
, že čtyři měsíce za
sebou na veřejnoprávním rádiu Č
eský rozhlas 1 Radiožurnál se v
každé hodinové rela-ci opakovala alespoň jedna inform
ace otom
, jestli chřipka je vtuto chvíli u
kuřat, potéu
labutí, uholubů a
já už nevím u
koho ještě. Pak neurální odborná zmínka, že je velké
riziko, že daný virus může zm
utovat apřenést se nejprve z
ptáka na ptáka, poté zptáka
na člověka aže nelze v
nejhorší variantě vyloučit, že iz
člověka na člověka. Pokudznáte bilanci m
rtvých na ptačí chřipku, tak ta je zhlediska „strašení“ tristní. N
evím
JA
RO
SLA
VŠ
ULC
117
jako skupina chápající kritéria konkurenceschopnosti jinak, než se obecně traduje, vyšlav
žebříčku hodně nahoře. Je to pochopitelné, protože Švédsko, Norsko, Finsko a
Dán-
sko jsou země, které m
ají velmi sym
patický ekonomický růst, m
ají vysokou míru kva-
litního životního prostředí, vysokou míru sociální soudržnosti a
také mají velm
i slušnépolitické svobody včetně dem
okratických tradic. Chce se m
i říci, že nepodlehly tlakuna opuštění doktríny sociálního státu, protože vědí, jak je tento stát cenný a
prospěšný.K
rátce odbočím: B
yla tu řeč otom
, jak se lze kvysoké konkurenceschopnosti
dopracovat přes reformy. N
epochybně. Strávil jsem asi patnáct roků pracem
i na pen-zijní reform
ě vtéto zem
i, pane kolego. Ve Švédsku se jejich dnešní m
odel penzijníhosystém
u diskutoval vparlam
entu ana odborných fórech osm
náct let. Apokud se
nepletu, tak ve finále oněm
snad ani nebylo potřeba dramaticky hlasovat, protože exa-
ktní argumentací se došlo ke konsenzu politických stran. O
dborné týmy své politické
reprezentanty přesvědčily, že výsledné řešení je ten nejlepší možný kom
promis, jaký
je možné pro švédské dom
ácnosti vperspektivě horizontu padesáti let zajistit. To jen
tak mim
ochodem, když vidím
naše parlamentní válcování oponentů tu o
hlas, tu odva.
Jsem ale u
druhé části vystoupení, udezinterpretace m
odelu doktríny konkurence-schopnosti. Soudím
, že je krajně zavádějící používání kritéria tzv. „bonanzy“. Stát –tím
méně konkurenceschopný stát – přece nem
á být bonanzou, tedy vysněným zlatým
dolem jen pro zlatokopy, přeneseně pro investory, především
zahraniční. Sinterpreta-
cí konkurenceschopného státu jako státu, který je přitažlivý pro zahraniční investory(v
souladu sjejich kritérii) je proto nutno razantně polem
izovat. Proč? V
logice takto vymezené a
chápané konkurenceschopnosti jsou poté jako nástroje jizvyšující využívány zejm
éna: a) snížení daní právnickým
potažmo fyzickým
osobám, především
samostatným
podnikatelům;
b) posílení flexibility pracovní síly, potlačení kolektivního vyjednávání;c) redukce a
privatizace sociální sítě. K
oneckonců co bod, to negace doktríny sociálního státu. Přitažlivost přece něcostojí. (obr. 2 na str. 117)
Čtete K
lvačovou str. 7; pokud si vezmem
e jen kritérium kon-
kurenceschopnosti, jde oto, který stát je přitažlivější pro podnikatele a
zahraničníinvestory a
který méně.
Neříkám
, že se Eva K
ováčová stím
ztotožňuje, ta to jen takto popisuje. Pak ale sku-tečně vidím
e, že čím je stát více konkurenceschopnější podle tohoto vlastního kritéria, tím
je více, nebo méně potlačována konkurenční doktrína sociálního státu. Jako když slyším
kolegu Šeicha; opakuji, že je mi líto, že už tady není, protože teď
třeba mám
na mysli sou-
těž vdostizích daňového dum
pingu. Ať to stojí, co to stojí, jen když se posílí flexibilita
pracovní síly! Nebo tendence vym
ýtit kolektivní vyjednávání. Redukovat, potažm
o priva-tizovat sociální sítě. Proč by m
ěl stát provozovat penzijní systém, když to um
í soukromé
penzijní společnosti. Proč by měl stát cpát spoustu peněz do zdravotnictví, když m
ohoulékařskou péči zajišťovat soukrom
é nemocnice? Proč by m
ěl platit studium na vysokých
školách, když to lze udělat na soukromé bázi pod heslem
zefektivnit investice do vzdělá-ní? O
statně, jak zní mantra neoliberálů? Stát je vždy tím
nejhorším hospodářem
…
III. BLO
K
116
Obr. 2 P
řitažlivost n
ěco sto
jí…
Ab
solu
tní p
riorita d
aná m
íře zho
dn
ocen
í investovanéh
o kap
itálu zn
amen
á p
ožad
ovat od
státu výh
od
y pro
investora ve všech
fází op
erace:
•jak při vlastním
vstupu na dané teritorium (žádat investiční pobídky
infrastruktury (především byty a
obchodní síť, doprava zaměstnanců
do objektu)
• při provozu (klíčové pozice ve firm
ě má zahraniční vlastník, oslabení
čieliminace vlivu odborové organizace při vyjednávání o
pracovních podm
ínkách či om
zdách, realizace slibu daňových prázdnin či jinýchdaňových výhod, m
ožnost repatriace výnosů do mateřské zem
ě apod.)
• při případném
odchodu (klausule ostátních garancích finančních náhrad
akom
penzací vpřípadě zm
ařené investice)
úměrně vyšší daně. Já si m
yslím, že to nem
á dobře spočítané, pokud to vůbec spočíta-né m
á. Takže já si nemyslím
, že to musí být tak úplně fatálně špatné, že tam
mohou
být nějaké efekty navíc. Jistě jsou zde – vpřípadě realizace – podněty pro vlastní
výzkum a
vývoj, pro růst produktivity, snížení odstupu vůči vyspělejší konkurenci, růstpříjm
ů vregionu, kde je akce realizována, a
unavazujících subdodavatelů atd. Také se
investiční akcí dá získat středně vysoké až vysoké know how
, ve výjimečných přípa-
dech ipřístup khigh tech. M
ediální apolitický efekt ze získání dobrého im
age země,
okterou se zahraniční investoři perou, také není k
zahození, byť se ale těžko vyčíslu-je. A
le nemám
dost věrohodných informací, studie se v
tomto diam
etrálně rozcházejí 2,tak o
tom nem
ohu dál nic povídat, byť vidím, že pro diskusi o
konkurenceschopnostiiv
onom m
nou kritizovaném pojetí je to docela podstatné.
Dovolte m
ně, abych se ve svém vystoupení také zabýval stručným
popisem toho,
jak na účelově deformovanou podobu doktríny konkurenceschopnosti reaguje evrop-
ské, potažmo české odborové hnutí. N
echci již opakovat arozvíjet to, co tu říkal kole-
ga Jan Mládek, že celá doktrína konkurenceschopnosti, když se přelila do nejproduk-
tivnějšího sektoru, kde se dají vydělávat nejrychleji velké peníze – promiňte pane
řediteli Kafko –, a
neorientovala se na tradiční průmysl, který dobře um
í třeba Sie-m
ens, napomohla vytvořit něco, co by se dalo nazvat finanční industrie. To zde říkám
jako bývalý vedoucí katedry financí, kde jsem v
oboru bankovnictví měl v
programu
studia dvě větve finančního bankovnictví, to nové, tj. investiční bankovnictví, ato kla-
sické, komerční bankovnictví. Pravda, na tom
klasickém, na těch m
aržích, jste moc
nevydělali. Ty velké peníze, skutečně velké zisky, ty se dělaly přes finanční investičnínástroje. V
tomto sm
ěru to, že jsem včas nevaroval před riziky toho, čem
u se dnes říkákasinový kapitalism
us, berte ijako další rovinu mé sebekritiky. Jde o
to, že vtu chví-
li, kdy vám takto odskočila finanční industrie ve výnosech, kdy vám
takto odskočilave zhodnocování vloženého kapitálu, tak se ukázalo, že to je ten způsob, kde se dajírychle a
poměrně bezpečně udělat super-výnosy. Tam
, kde jsou nadprůměrné výnosy,
je bohužel vždy idruhá strana m
ince, protože právě tam je zrcadlově i
riziko nadprů-m
ěrných ztrát (vdůsledku pákového efektu; to není jen hodně rychle nahoru, ale také
dolů). Toto riziko jsme v
odborných kruzích sice vnímali, ale nebrali ho dost vážně,
protože jsme věděli, jak obrovské m
á krytí, třeba vpojištění. Představa, že by snad toto
hypotéční letadlo přistálo „natvrdo“, byla až příliš fantastická…O
to tvrdší bylo aje vystřízlivění, zvláště když se rozkrývá m
arketingové adealer-
ské, chcete-li provizní zázemí celé operace. K
dyž se situace na hypotéčním trhu
vA
merice už v
průběhu letošní léta ukázala jako velmi vážná, tak se k
tomu postavili
tvrdě čelem především
američtí odboráři, banky dále m
lžily. Am
eričtí odboráři koor-dinují své akce s
odboráři evropskými, a
proto koncem září vyšla L
ondýnská deklara-ce jako stanovisko E
vropské odborové konference. E
vropská odborová konfederace soudí, že
•M
ezinárodní finanční krize musí být bodem
obratu avyvolat úplnou zm
ěnu způ-sobu fungování finančního světa.
JA
RO
SLA
VŠ
ULC
119
kolik tisíc či desítek tisíc ptáků uhynulo, ale lidí zemřelo asi 240 na celém
světě, ovšemza celou dobu existence této ptačí chřipky. Pokud jsou zprávy m
édií věrohodné, tak jakom
ožný přenos na člověka byly rozpoznány asi tři případy někde vT
hajsku či ve Viet-
namu, a
to se jednalo okonzum
aci syrové drůbeže; jako přenos zčlověka na člověka
byl, tuším, označen jeden případ. Je m
i to lidsky líto, ale počet úmrtí lidí na celém
světěna ptačí chřipku je co do počtu roven počtu m
rtvých za jeden týden na Středním výcho-
dě či za čtvrtletí na českých silnicích. Nicm
éně pan kolega zM
inisterstva financí budevědět, že jsm
e zrozpočtových rezerv vzali 5 m
iliard po naléhání pana hlavního hygie-nika dr. V
íta, že on si toto riziko, že by náhodou ptačí chřipka vypukla itady, na triko
nevezme, že chce m
ít čisté svědomí, že pro to udělal m
aximum
. Nakoupili jsm
eTA
MIFL
U, lék proti riziku globální pandem
ii ptačí chřipky, lék, který se stál poměrně
velké peníze akterý se ještě při vývoji prodal tém
ěř do všech národních hygienickýchdatabank. Ptal jsem
se lékařů atak jsem
se dozvěděl, že TAM
IFLU
má jediný efekt, a
tože příznaky chřipky je schopen utlum
it místo šesti dnů po pěti dnech; nikoliv vyléčit,
nikoliv zastavit. Druhá báječná m
arketingová akce. To je „superkšeft“ XX
I. století. Z
a třetí akci vtéto souvislosti považuji plošnou aplikaci doktríny konkurence-
schopnosti, ato zvlášť na skupinu postsocialistických zem
í. Já se tady nerad přizná-vám
– aříkal jsem
to ráno paní kolegyni Evě K
ováčové ukávy –, že jsem
se nechaltehdejším
panem prem
iérem někdy v
roce 2003 poslat do Bukurešti v
jeho zastoupenína velké m
ezinárodní sympózium
. Tam jsem
pyšně referoval, jak to Česká republika
dělá báječně, že stahuje smetanu z
Evropy a
vlastně zcelého světa, pokud jde o
inves-tiční pobídky a
zahraniční kapitál. Je mou ostudou, že m
ne vůbec tenkrát nenapadlo,jaký jsem
sodpuštěním
vůl, očem
to vlastně mluvím
ačím
se to chlubím. Je škoda,
že odešel ipan náměstek T
lapa, aby teď slyšel m
ou sebekritiku, číst to ve sborníku užnení ono.
Celá finanční operace s
investičními pobídkam
i jako reálnou aplikací doktríny kon-kurenceschopnosti v
praxi je vpodstatě asi hra s
nulovým součtem
. Nem
ám data, abych
si potvrdil, či vyvrátil domněnku o
komplexních efektech investičních pobídek. V
ychá-zím
proto zpředpokladu, že výnos, který získá jedna strana (tj. to, co investor/vlastník
získá na investičních pobídkách, na daňových úlevách, na vybudování dopravní infra-struktury atd.), je stejně velký jako ztráta, kterou v
důsledku vynaložených nákladůinkasuje strana druhá (zem
ě, region, kde byla investiční akce realizována), ato jak prů-
běžně, tak vkalkulaci všech nákladů (přím
ých ivyvolaných) arecipročně ivšech výno-
sů (přímých i
vyvolaných) za celou dobu trvání investice. Pokud předpoklad platí, takm
y tu vlastně soutěžíme dum
pingem v
tom, kdo se víc nechá oškubat. N
ebo to tak není?Takhle je to hrozně jednoduchá dedukce, ale jak říkám
, nemám
dost informací, že je to
jinak. V
ím, že Svaz prům
yslu adopravy Č
R údajně požadoval opakovaně po M
inisterstvuprům
yslu aobchodu inform
aci otom
, že investiční pobídky mají im
ultiplikační efek-ty, že to nejsou jen přím
é ztráty. Vím
, že pan ministr financí, M
iroslav Kalousek, před
čtvrt rokem argum
entoval na tripartitě, když se projednával zákon oinvestičních
pobídkách, tím, že na investičních pobídkách náš stát jen prodělává, že se nevyberou
III. BLO
K
118
vedlivé, aby na zpackané situaci snad mohli vydělávat hlavně ti, kdo ji způsobili (om
e-zit praxi „zlatých padáků“);
•V
olit účinnou (celo)evropskou reakci na zpomalení, které probíhá v
reálné eko-nom
ice, aby nedošlo kfinančním
nepokojům, které by m
ěly další dopady. Ataké je
třeba se vyhnout návratu kpřístupu "zachraň se, kdo m
ůžeš, ina úkor ostatních", spo-čívajícím
u vsoutěžení v
mzdové um
írněnosti ave snižování úrovně systém
ů sociálníochrany, což škodí pracujícím
ajejich rodinám
;
•N
aléhavost řešení projevů krize by neměla odpoutat pozornost od jejích systém
o-vých příčin a
všech souvislostí. Je třeba posoudit účinnost dosavadních veřejných poli-tik týkajících se příjm
ových am
zdových nerovností. Tyto nerovnosti apom
alý mzdo-
vý růst vedou kještě větším
u zadlužování domácností, které pak v
zoufalství hledajíspásu prostřednictvím
rizikových finančních operací.E
vropská odborová konference tedy vyzývá EU
, aby bojovala za práva pracujících,za spravedlivé a
důstojné mzdy, za stálá pracovní m
ísta, za pevný systém kolektivního
vyjednávání nezávislý na soudech asoudcích a
jim nepodřízený.
Teze Londýnské deklarace zde byly již zm
iňovány některými m
ými předřečníky, stej-
ně jako některé požadavky odborářů, které zkonference vyplynuly. V
ětšina těch opatře-ní je v
souladu stím
, co říkal před chvilkou kolega Zdeněk Som
r, když se snažil osym
e-trickou odpověď
na otázku, co má stát udělat pro zam
ěstnance aco pro podnikatele,
respektive koho upřednostní. My jsm
e ale vtuto chvíli skutečně na jedné lodi, a
to do níještě m
oc vody neteče; nerad bych byl poslem špatných zpráv – je to nevděčné.
To, co požaduje Českom
oravská konfederace odborových svazů, však není vůbecžádný nový požadavek. Je obsažen v
materiálu, který je k
dispozici zhruba od dubnatohoto roku: m
ít program protikrizových opatření, čili přestat krizi bagatelizovat. To
JA
RO
SLA
VŠ
ULC
121
•Převažující m
odel finančního kapitalismu je na pokraji zhroucení.
•K
asinový kapitalismus se nyní svým
i excesy dostal na samou hranici krachu
aohrožuje reálnou ekonom
iku.
•E
vropská ekonomika tak žije v
obavách, že bude zasažena finančními tsunam
i.
•R
ecese je už na obzoru.
To jsou důvody, proč je naléhavě nutné přijmout sérii vnitřně provázaných opatření,
ato především
:
•Intervenci států prostřednictvím
výdajů veřejných financí směřujících do finanč-
ních institucí, ovšem za podm
ínky, že vnich bude nastolena veřejná kontrola a
spolus
tím zajištěna zásadní zm
ěna jejich chování. Není m
ožné posilovat morální hazard;
•Z
ajistit mnohem
přísnější kontrolu nad tím, jakou kapacitu pro zadlužení finanč-
ní instituce mají, a
zároveň vnich posílit podíl vlastního kapitálu;
•N
ově analyzovat modely regulace finančních trhů z
hledika jejich efektivitya
eventuálně přijmout iinstitucionální opatření. Z
dá se mi, že dosavadní m
odely regu-lace finančních trhů (včetně im
plementace B
ASE
L II., který osobně považuji za notně
prozíravý) přes všechno nejsou dostatečně účinné, zřejmě ikvůli absenci nadnárodní-
ho regulačního orgánu, který by integroval jednotný dozor jak nad jednotlivými část-
mi finančního trhu (jako jsou klasické kom
erční bankovnictví, investiční bankovnictví,pojišťovnictví, operace s
cennými papíry apod.), tak nad činností příslušných finanč-
ních institucí vdom
ácím i
vpřeshraničním
měřítku (včetně konsolidovaného dozoru
nad finančními konglom
eráty). Proto se dívám s
jistým optim
ismem
na návrhy zavéstalespoň m
inimální regulaci finančních trhů na evropské a
mezinárodní úrovni s
ohle-dem
na to, že rozsah globálního finančního kapitalismu již dávno přesahuje národní
rámce;
•S
ohledem na nespolehlivost některých dosavadních ratingových hodnocení vý-
znamných ratingových firem
(viz rating islandských státních cenných papírů, americ-
képojišťovny A
IG apod.) je nezbytné ustavit (celo)evropskou ratingovou agenturu. Je
otázka, zda by měla pracovat na kom
erční bázi, či jako (nad)státní instituce, financo-vaná z
peněz daňových poplatníků, velmi transparentní a
finančně nezainteresovaná naobsahu konečného výroku;
•Přijm
out opatření na straně výdajů veřejného sektoru zajišťující investice do reál-né ekonom
iky (průmyslu, zpracování surovin), dále do "zelených" technologií (a
takvytvoření nových pracovních m
íst) ado udržitelného rozvoje. V
této souvislosti posou-dit funčnost m
aastrichtských kritérií, které by mohly být z
krátkodobého hlediskav
nové situaci kontraproduktivní;
•V
zhledem k
tomu, že se původně finanční krize poznenáhlu přelévá do krize reál-
né ekonomiky, je nezbytné pom
oci jednak těm pracujícím
, kteří jsou krizí zasaženi,jednak dom
ácnostem s
nesplacenými hypotékam
i, které jsou ohroženy vystěhovánímjen proto, že nem
ají dost peněz na další splátky, ajednak důchodcům
, kteří jsou vysta-veni riziku chudoby v
pokročilém věku bez m
ožnosti pozitivně ovlivnit svou příjmo-
vou situaci. Rovněž tak podnikatelům
, kteří hledají investiční kapitál. Bylo by nespra-
III. BLO
K
120
Obr. 3 P
osto
je ČM
KO
S jso
u stejn
é.Na české vlád
ě po
žadu
jeme:
•V
ypracovat program prorůstových a protikrizových opatření jak v ekonom
ické,tak sociální oblasti
•B
ránit propojení vnější globální finanční krize s krizi vnitřní, vyvolané neuváženým
i vládními reform
ami a kroky vyvolávající inflaci v důsledku zm
ěnydaní, regulace nájem
ného, zavedení poplatků u lékaře, oslabení regulace cenyenergií atd.
•K
oordinovat opatření přijímaná v hospodářské a finanční politice jak s Č
eskounárodní bankou, tak sociálním
i partnery
•P
řipravit se na koordinaci protikrizových opatření s ostatními zem
ěmi v době,
kdy bude zemí předsedající E
vropské Unii.
Diskuse
Pavel K
afkaJestli m
ohu, tak jen tři konkrétní poznámky, m
ožná jakoby impuls do diskuse. Podle
mě je, pokud jde o
vztah kekonom
ice, hlavní úlohou státu udržovat trh, tržní prostře-dí. Im
anentní vlastností trhu je, že sám sebe likviduje. To je první inform
ace, kteroujsem
získal na první přednášce zpolitické ekonom
ie vroce 1967 od profesora V
ojtíš-ka. A
pořád si ji musím
e stavět před oči. To, co nám chybí, je příspěvek k
porovnává-ní konkurenceschopnosti firm
y astátu. O
no tam je strašně m
noho podobného, jenomse některé param
etry možná jinak nazývají. I
ta sociální koheze vrám
ci státu, to jeněco, co najdete ve firm
ě také. To, co nám chybí, je interdisciplinární přístup. M
y tojednou analyzujem
e zekonom
ického pohledu, podruhé ztechnického atd. a
přitomstačí, abychom
se podívali na Jana Ám
ose Kom
enského apřečetli si a
zažili jeho kon-cept obecné porady. O
n ve své Obecné poradě k
nápravě věcí lidských volal po tom,
aby se obudoucnosti lidstva rokovalo v
interdisciplinárním prostředí. A
poslednípoznám
ka. Ta se znovu váže na konkurenceschopnost státu. Vstupujem
e do éry, kdyzačíná to, čem
u se říká válka otalenty. Ty budou rozhodovat o
úspěchu jednotlivýchekonom
ik, ale tu válkou otalenty zdaleka nerozhodnou peníze, které ti nadaní lidé
vydělají. Tu rozhodne celé prostředí, celá kvalita života, kterou jim
jednotlivé státynebo regiony budou schopny nabídnout. V
zpomínám
si na investiční fórum před pěti
lety vO
stravě, kde se vedla debata otom
, jak dostat schopné zahraniční manažery do
Ostravy. C
elé to krachovalo na tom, že m
anažeři si chtějí vzít do nového místa celou
rodinu, tedy také školou povinné děti, ale nemají m
ožnost je do nějaké vhodné školyum
ístit. Tak komplexní jsou tato tém
ata. My nejsm
e schopni jednotlivá témata analy-
zovat vcelé jejich kom
plexnosti. Třeba otázka výdajů na vzdělávání. M
y se vůbecnezabývám
e multiplikačním
i efekty do vzdělání. Je celá řada studií otom
, jak trans-akční náklady ve společnosti klesají, pokud je vzdělanost té společnosti vyšší, ale m
ynejsm
e schopni pochopit jejich významnost a
prosadit podle toho praxi. Tohle musí
někdo říct hodně hlasitě, to se unás nechce slyšet. V
ypadá to jako nějaké sociální plá-nování, ale ve skutečnosti jde o
kvalitní informaci pro rozhodovací procesy studentů
ajejich rodičů. Pokud jde o
směr nebo zam
ěření studentů, které bychom chtěli m
ezinim
i prosadit, chybí nám tady vzory. S
kým vidíte politiky vyfocené v
novinách?S
modelkam
i, golfisty, ale že by tam byl někdo s
vynálezcem nebo s
někým význam
-ným
zoblasti aplikovaného výzkum
u – to ne. Víte o
někom, kdo u
nás zkonstruovalskvělou lokom
otivu, že by se mu dal prostor? A
le ti, co žijí zpřerozdělování vytvoře-
ných hodnot, fotbalisté, hokejisti atd., ti jsou na prvních stránkách novin pořád. Tovede ke zkreslené inform
aci. Pokud jde oM
inisterstvo školství, tak tam bohužel situ-
III. BLO
K
123
považujeme za nutnost, protože je skutečně veliké riziko, že se přelije – a
někde se užpřelévá – vnější finanční krize do české reálné ekonom
iky. To bylo některým, kdo se
dívají nezaujatě na čísla, jasné už vlétě.
Dokonce, pokud jde o
inflaci, to bylo jasné už na jaře, stejně jako to, jak kinflaci
letos napomohla zpackaná daňová reform
a. Mrazí m
ne, jak málo jsm
e se poučili, pro-tože teď
přede mnou říkal kolega, že na M
inisterstvu financí už připravují reformu
další. Nevyhodnotili pořádně reform
u zroku 2005 ani 2006, a
už se snaží odalší v
roce2008. To je diletantství. A
no, rozumím
tomu, tam
se střídají náměstci jako ponožky
achybí potřebná odborná kontinuita, ale podívejte se, co bylo připraveno, a
porovnej-te si to s
tím, co proběhlo. Podívejte se na výsledky státního rozpočtu za rok 2007
asrovnejte si to s
tím, jak byl koncipován. Jeho plnění je přece v
opačných gardech,než se plánovalo. T
ím chci říct, že nejde jenom
odaňovou reform
u. K
rátce před ní se spustila další etapa regulace nájemného, nikoliv jeho deregulace
jak se domnívá větší část naší novinářské obce. Je to naopak zákon o
velmi tvrdé regu-
laci. Regulace je přece zákon určující pravidla, latinsky regule, podle kterých jsou
nájemci povinni platit stále více peněz na nájem
ném m
ajitelům dom
ů, vlastníkům, a
tonem
luvím o
službách, to je také docela výživný kanál inflace vposledních třech letech.
Nechci se už pouštět do dalších „reform
ních“ kroků, kterými se zaštiťuje úsilí
ojinak žádoucí zvyšování tzv. konkurenceschopnosti; ať je to zdravotnická reform
a, aťoslabení regulace cen energií…
, atak m
ohl bych ještě dlouho pokračovat. Je nezbytně nutné začít koordinovat opatření vlády – včera se k
tomu konečně při-
hlásil premiér v
Třinci na jednání s
Kom
orou – jednak se svazy zaměstnavatelů, jed-
nak sodbory, přestat přehlížet funkci tripartity a
nakonec se čelem postavit k
tomu, že
budeme koordinovat protikrizová opatření iv
rámci E
vropské unie. (obr. 3 na str. 121)Jsem
pořád optimista v
tom, že se nenechám
e znaší pozice efektivního řízení U
nievyšachovat, a
to iproto, že se nám
tak nabízí možnost více m
luvit do toho „komu by
měl stát pom
áhat“ – no přece oběma, podnikatelům
iobčanům.
Děkuji za pozornost.
Literatura
1. Naom
i Klein: T
he Shock Doctrine. T
he Rise of D
isaster Capitalism
, Metropolitan B
ooks,N
ew Y
ork and Knopf C
anada, Toronto. September 2007
2. MPO
se opírá o studii Národohospodářské fakulty V
ŠE, která polem
izuje s odbornými
studiemi třeba D
eloit – Touch.
Pozn. red.: Tento příspěvek byl dodatečně autorem
rozšířen. Uvádím
e jeho autorizovanou podobu.
Hynek O
poleckýD
ěkuji panu Šulcovi. Nyní m
ěl pohovořit pan Urban, ale jak vidíte společně se
mnou, pan U
rban nedorazil, takže nám zůstalo víc prostoru na diskusi. N
emá někdo
zpanelu připom
ínku, kterou by chtěl reagovat na někoho zřečníků?
III. BLO
K
122
to znamená, že zm
ěna od pouhého mem
orování ke kreativnímu m
yšlení je tam velice
zřetelná. Lisabonská strategie se velice zásadně ptá, čím
se vE
vropě budeme živit. A
jeotázka, jestli to, co jsm
e tady diskutovali, nám skutečně dává nějaké vodítko k
odpo-vědi. D
ěkuji.
Hynek O
poleckýPan Šulc.
Jaroslav ŠulcC
hci se jen zmínit o
své osobní zkušenosti. Učím
stále na soukromé vysoké škole
finanční asprávní a
tato škola má dneska takový stav studentů, jako m
ěla vysoká školaekonom
ická vdobě, kdy jsem
končil někdy vpolovině 70. let, tj. kolem
čtyř tisíc stu-dentů. T
ito naši studenti dneska studují na jednotlivých oborech, aprotože značný
podíl posluchačů není české provenience, ale jsou to děti už skoro dospělé, které při-cházejí se svým
i rodiči zejména z
Ukrajiny, z
Ruska, M
oldávie, aprotože já krom
ěm
arketingu učím iněkteré exaktní vědy, jako je ekonom
ie nebo pojišťovnictví, pojist-ná m
atematika a
podobné věci, tak mohu relativně velm
i dobře posoudit úroveň zna-lostí studentů z
určitých regionů vurčitých oborech. Je fantastické, jak jsou po strán-
ce matem
atiky aexaktního vzdělání ty děti z
Východu připravenější než děti naše. To
mě naprosto fascinuje. R
ozumím
tomu. A
ještě kdoplnění toho, co říkala Inge. Já m
ámpocit, že skutečně to není nic nového. M
y se oteorii lidského kapitálu a
otom
, čím se
tato republika bude živit, bavíme už třicet let, protože žádný jiný zdroj bohatství v
tétozem
i není. Je to kreativita aintelektuální kultivovaná schopnost lidí m
ladé generace.B
ohužel víc otom
mluvím
e, než pro to děláme.
Hynek O
poleckýD
ěkuji. Říkal jste, že na V
ýchodě mají m
atematické vzdělání vyšší. Jestliže bych
udělal jakési volné rozvinutí myšlenky, že m
atematická vzdělanost přibývá sm
ěrem na
východ, mohl bych konstatovat, že ubývá sm
ěrem na západ; tak m
i pak vychází jednazem
ě nejvíce na západě – ato nevím
do jaké míry s
tím budou všichni souhlasit…
.Prosím
další dotaz.
Vlastim
il JuppaJá si dovolím
zmínit ještě jedno tém
a. Když jednáte v
týmu N
ěmců nebo v
týmu
Am
eričanů, napadá vás, že jsou stejně chytří, nebo hloupí jako my, ale že vždy jsou
daleko lépe zorganizovaní. Chci jen říci, že organizovanost a
schopnost organizace jedalší síla. E
vropa se dopouští jedné chyby, že vydává střední am
alé firmy za potenci-
ál tvorby HD
P. To není pravda. Pokud chceme vyvézt kom
plex – může to být turbo-
soustrojí, turbína, může to být vlak –, tak se na tom
uplatní, řekl bych, pyramida doda-
vatelů; vtom
je právě ta organizace. My nem
ůžeme spoléhat na to, že m
alá firma ohne
plíšek – ajejím
úspěchem je, že ho ohne na tříbodové ohýbačce, to znam
ená, že dosáh-
DIS
KU
SE
125
ace není příznivá; musím
tady uvést jeden příklad zpraxe. Inicioval jsem
jako vicep-rezident Č
eskoněmecké obchodní a
průmyslové kom
ory přenos německého duálního
vzdělávání knám
do Čech. B
yl to jakýsi pokus opostm
aturitní pěti semestrální vzdě-
lávání, dodnes běží asi tři nebo čtyři třídy, moc se to tady neujalo, i
když tento typvzdělávání, toto duální vzdělávání bylo před pár lety v
jednom průzkum
u vA
merice
považováno americkým
i podnikateli za jeden zrozhodujících faktorů úspěchu něm
ec-kého hospodářství. To probíhá pro jednoduchou inform
aci tak, že děcka jsou šesttýdnů ve škole a
šest týdnů ve firmě. A
takhle se to střídá stále. Mládež totiž ve firm
ěpřestane překážet. V
okamžiku, kdy tam
děcka pošlete jen na dva měsíce, tak tam
pře-kážejí, ale po jednom
u turnusu už zjistí, kde je kantýna akde je kopírka, a
od druhé-ho či třetího turnusu začínají pom
áhat azačínají se s
tou firmou a
stím
způsobem živo-
ta sžívat. Mluvím
otom
proto, že jsme potřebovali reakreditaci tohoto program
u,protože jsm
e ho přenášeli zjedné české školy na druhou, ale ta byla zam
ítnuta vprv-
ním čtení, protože je tam
prý moc praxe; a
právě po tom m
y voláme. Ještě jednu
poznámku. Jednou jsem
diskutoval spanem
rektorem W
ilhelmem
otom
, jak Karlova
univerzita může přispět ke kultivaci našeho m
yšlení ajednání, a
on řekl: „Budete se
divit, ale česká politika se za mého rektorování ani jednou nezeptala K
arlovy univer-zity na její názor.“ A
to je možná ten zakopaný pes. D
ěkuji.
Hynek O
poleckýD
ěkuji za poznámky. Paní N
ěmcová.
Ingeborg Něm
cováŘ
ekla bych zde pár provokativních poznámek. M
ám několik dokončených studií
otom
, co je česká konkurenční výhoda, kde ji mám
e. Je to jednoznačně pivovarnictví.D
alší poznámka k
tomu, že není zájem
otechnické obory. Tato zem
ě má zajím
avouzkušenost. M
y jsme byli jako Č
eskoslovensko šestý největší vývozce zbraní do roku1990. Tady byla k
dispozici vysoce kvalifikovaná pracovní síla ve strojních oborech,která byla po transform
aci apo rozpadu zbrojního prům
yslu uvolněna. Transform
acea
rozpad jednoho průmyslového odvětví jsou dva procesy, které spolu souvisely, ale
nebylo to nutné. Jestliže někdo dokáže smontovat sofistikovanou zbraň, dokáže sm
on-tovat na pásu škodovku – pardon, om
louvám se všem
ze Škodovky. Mám
e jako obča-né tohoto státu určitou zkušenost, že v
minulosti tato pracovní síla byla jakoby deval-
vována. Nedivm
e se tedy tomu jistém
u „nezájmu“. K
dyž si zvážíme, proč tady m
áme
dneska automobilový prům
ysl, tak dojdeme k
závěru, že je tady proto, že pracovní sílabyla k
dispozici. My teď
narážíme na problém
, že chceme reprodukovat strukturu,
která tady byla výhodná v90. letech. A
nyní dávám otázku: je pro nás ještě teď
per-spektivní? A
jsme zpátky u
perspektivních oborů. Aposlední poznám
ka. Když se podí-
váte na strategie například Číňanů nebo jiných asijských zem
í, tak zjistíte, že oninehodlají neustále být zem
í, která bude produkovat nebo poskytovat levnou pracovnísílu. O
ni sází na kvalifikaci, na ofenzívu do vzdělání ado zm
ěny režimu vzdělávání,
III. BLO
K
124
Martin TurnovskýM
ožná mi teď
bude scházet argument, jak vám
vyvrátit to, co tady říkáte, ale prav-da to není, to vím
jistě. Ta záležitost byla dlouze diskutována sČ
eským norm
alizač-ním
institutem a
ty částky, které jsou nastaveny vpřipravované cenové vyhlášce, jsou
skutečně ve srovnání stím
, co je nyní, velkým posunem
ke snížení ceny toho přístupu.Já vám
teď tu inform
aci nevyvrátím, zároveň ani nem
ohu podat žádný pádný argu-m
ent, že tomu tak skutečně není.
Hynek O
poleckýJestliže už není žádný dotaz z
pléna ani žádná reakce ze strany předsednických židlí,tak bych si dovolil uzavřít dnešní sezení s
poslední lehkou poznámkou. K
dyž jsme pře-
mítali o
programu konference a
otém
atu Odstraňování bariér konkurenceschopnosti,
tak jsem m
ěl trošku iobavy, že mim
o jiné zde budou tematizovány různé bariéry, které
nám klade svět, E
U, potažm
o nějaké okolní země, což by bylo také m
ožné. Ale
vkonečném
závěru jsem si udělal úsudek, že nejvíc je to asi na nás dom
a aže daleko
nejvíce bariér, které bychom m
ohli vidět jako nežádoucí vnaší konkurenceschopnos-
ti – kdybychom ten pojem
strávili jak na podnikové, tak im
ezinárodní nebo státníúrovni –, jsou vlastní bariéry, které m
y sami m
usíme nějakým
způsobem odstraňovat,
neboť si je sami kladem
e. Mám
na mysli bariéry reform
ních kroků nebo vzdělávacíchkroků, které m
ožná patří do reformních kroků apod.
* * *
Ještě jednou vám všem
děkuji za pozornost, za trpělivost, skterou jste vyslechli
všechny příspěvky, dokonce mi připadá, že nás zase ani tak m
oc za celý den neubylo.Složení auditoria se poněkud zm
ěnilo, ale počet účastníků zůstal víceméně stejný. Z
ato vám
všem patří dík. D
ěkuji iza poskytnutí těchto prostor aděkuji rovněž všem
tech-nikům
, kteří se nám věnovali, kteří jsou na druhé straně všech těch m
ikrofonů. Přejivám
hezký den adovolte m
i vás na závěr pozvat na číši vína, která je vpředsálí a
přiníž m
ůžeme pokračovat v
neformální diskusi. H
ezký večer.
DIS
KU
SE
127
ne určité kvality –, ale ten plech se musí stát součástí kom
plexu, který se vyveze. Zde
vystupuje jako další téma síla organizace, která putuje tím
komplexem
. Ani chytrý
jedinec ani jedinec šikovný neudělá nic víc než díl něčeho, co musí být kom
plex.
Hynek O
poleckýD
ěkuji za připomínku. Ještě vzadu se někdo hlásí. Prosím
, máte slovo.
pan Novák
Já mám
takovou hloupou poznámku, nem
ám ani vysokou školu. N
icméně když tady
pan Martin T
urnovský hovořil otechnických norm
ách, tak říkal, že ročně by stál řeme-
slníka nebo středního podnikatele přístup knim
50 až 60 tisíc apozději 3,5 tisíce
ročně. Kdyby se ten člověk přihlásil do Státní technické knihovny – která teď
bude naPraze 6, bude úplně nová a
bude mít obrovskou kapacitu, už dneska m
á na internetunový portál – v
okamžiku, kdy to členství stojí 100 K
č ročně, tak se domnívám
, že tynorm
y by byly zřejmě bez tisku. To nem
ám stoprocentně ověřené. A
le kdyby si tunorm
u chtěl doma ten elektrikář, o
kterém se zde m
luvilo, přečíst anaučit se jí z
inter-netu, tak by to m
ěl za stovku anem
usel by za to platit 60 tisíc korun.
Hynek O
poleckýD
ěkuji panu Novákovi.
Martin TurnovskýSam
ozřejmě ten příklad, který jsem
uváděl byl maxim
alistický, byl spočítán početnorem
, který maxim
álně taková profese vyžaduje, apočítalo se s
ryze teoretickým pří-
padem, že by si všechny ty norm
y pořizoval onen řemeslník. D
ruhá poznámka: těch
3500 Kč je m
aximální hranice nebo m
aximální částka, která bude nově za neom
ezenýpřístup ke všem
technickým norm
ám, co se týče jejich čtení itisku. K
dyž budu řeme-
slníkem, tak m
i stačí přístup knorm
ám z
mé branže a
ten přístup je podle tohoiodstupňován, co se týče financí, takže je tam
podstatně nižší částka. Navíc tento pří-
stup mohu m
ít přímo z
domu z
počítače. Nem
usím docházet nikam
do knihovny sinorm
y číst aučit se je. První případ byl teoretický. Ta částka 3,5 tisíce byla uváděna
jako maxim
ální, kterou si zaplatím, abych m
ěl přístup úplně ke všemu.
Hynek O
poleckýProsím
ještě něco, pane Nováku?
pan Novák
Já to musím
ještě doplnit. Hovořil jsem
ow
ww
.stk.cz. Dom
a mám
počítač, vyťu-kám
, mám
adresu adívám
se na normy za sto korun ročně. A
přihlásím se už teď
zdom
ova do té knihovny anem
usím nikam
chodit. Mohu bydlet ve východních
Čechách, ve Z
líně, Ostravě a
ww
w.stk.cz obslouží celou republiku.
III. BLO
K
126
Odstraňování bariér
konkurenceschopnosti E
U a Č
R
Záznam
příspěvků přednesených na konferencipořádané
v Poslanecké sněmovně PČ
R, dne 30. října 2008
Vzdělávacím
střediskem na podporu dem
okracie
Vytiskla tiskárna
SV, spol. s r. o., N
a Louži 2a, Praha 10
Praha 2008
Vzdělávací středisko na podporu dem
okracieJečná 2
120 00 Praha 2tel. 257 311 489
ISBN
978-80-904281-0-2