vysokÁ Škola finanČnÍ a sprÁvnÍ · historie bankovnictví s historií peněz je přímo...
TRANSCRIPT
VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ
Fakulta ekonomických studií
Studijní obor: Finance a finanční služby
Magisterské studium prezenční
Bc. Zuzana Chlumská
Zavedení koncese pro zprostředkovatele finančních
produktů
Introduction of the concession for the providers of financial
products
Diplomová práce
Praha 2018
Vedoucí závěrečné práce: doc. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.
Poděkování
Ráda bych poděkovala svému vedoucímu diplomové práce panu doc. JUDr. Ing.
Otakaru Schlossbergerovi, Ph.D, za odborné vedení, neutuchající trpělivost a
především jeho fundované rady. Dále chci poděkovat své rodině i partnerovi za
velkou podporu a v neposlední řadě i všem pedagogům na VŠFS, ke kterým jsem si
také mohla vždy přijít pro radu.
Prohlášení
Prohlašuji,
že jsem tuto závěrečnou práci vypracovala zcela samostatně a veškerou použitou
literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu
literatury a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. Současně prohlašuji,
že souhlasím se zveřejněním této práce podle § 47b zákona č.111/1998 Sb.,
o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách),
ve znění pozdějších předpisů.
V Praze 15. 4. 2018 _________________________
Abstrakt
Tato diplomová práce se zabývá úrovní odbornosti a profesionality finančních
poradců. Hlavním cílem diplomové práce je určit, do jaké míry je odbornost
finančních zprostředkovatelů dostačující pro výkon této profese. Dílčím cílem bylo
provedení kvantitativního výzkumu metodou dotazníkového šetření se zaměřením
na spokojenost klientů s úrovní znalostí finančních poradců a jejich vystupováním.
Teoretická část vysvětluje základní pojmy spojené s bankovnictvím a pojišťovnictvím,
s historickým vývojem těchto oborů, ze kterých pak vzešlo finanční poradenství jako
takové. Praktická část se zaměřuje na nekalé praktiky poradců a zároveň na úroveň
jejich znalostí, které museli prokázat při odborné zkoušce.
Abstract
This diploma thesis is about level of expertise and profesionality of financial
providers. The main goal is how much is expertise sufficient to carry out this
profession. Sectional goal was to establish a quantitative research. This goal was
achieved via questionnaire which was aimed on satisfaction with the level of
expertise and their professional behaviour. The theoretical part of this thesis is about
basic terms connecting with banking, insurance with the historical development of
these, from which financial advising was borned. The practical part is focused on
unfair practises of the councelours and also the level of thein knowledge which they
had to prove during the professional exam.
Klíčová slova
Bankovnictví, pojišťovnictví, finanční poradce, regulace, koncese, finanční poradenství, provize
Keywords
Banking, insurance, financial advisor, regulation, concession, financial advising,
commission
Obsah
ÚVOD………………………………………………………………………………………………………………….8
1. BANKOVNICTVÍ.........................................................................................................11
1.1. HISTORIE BANKOVNICTVÍ.....................................................................................12
1.2. VÝVOJ REGULACE BANKOVNICTVÍ...........................................................................20
1.3. SOUČASNÉ TRENDY V BANKOVNICTVÍ………………………………………..…………………………26
2. POJIŠŤOVNICTVÍ……………………………………………………………………………………………….…..33
2.1. HISTORIE POJIŠŤOVNICTVÍ……………………………………………………………..……….….…….33
2.2. SOUČASNÉ VLIVY REGULACE NA FINANČNÍM TRHU………………………………………………….40
3. FINANČNÍ PORADENSTVÍ……………………………………………………………………………..………....44
3.1. TYPY POJIŠŤOVACÍCH ZPROSTŘEDKOVATELŮ……………………………………………………….…49
3.2. FINANČNĚ-PORADENSKÉ SPOLEČNOSTI …………………………………………….………………...54
3.3. DOHLED A REGULACE NAD FINANČNÍM TRHEM…………………………………………………..….57
4. PŘÍKLADY Z PORADENSKÉ PRAXE………………………………………………………………….…….……..74
4.1. SOUTĚŽ SPOLEČNOSTI BOHEMIA SERVICE FINANCE A.S.………………………………………….…74
4.2. FINANČNÍ PORADCE SE ZAŠTIŤOVAL JMÉNEM SPOLEČNOSTI FINCENTRUM………………..……75
4.3. POJIŠŤOVACÍ AGENT LOVIL KLIENTKY NA SEZNAMCE…………………………………………………76
4.4. PŘÍPAD SENIORKY S PORADKYNÍ BROKER CONSULTING…………………………………..…………77
4.5. KLIENTKA PLATILA DO FONDŮ A ZADLUŽOVALA SE……………………………….…………..…….80
5. VYHODNOCENI DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ …………………………………………………………………..82
6. ZKOUŠKA ODBORNOSTI PODLE ZÁKONA Č. 256/2004 SB., O PODNIKÁNÍ NA KAPITÁLOVÉM
TRHU…………………………………………………………………………………………………………………92
ZÁVĚR ……………………………………………………………………………………………………………….96
SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ZDROJŮ………………………………………………………………………..101
SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ………………………………………………………......................104
SEZNAM TABULEK………………………………………………………………………………………………..109
PŘÍLOHA A………………………………………………………………………………………………………………110
PŘÍLOHA B………………………………………………………………………………………………………………117
8
Úvod
Diplomová práce se zabývá problematikou nedostatečného vzdělání
finančních poradců působících na českém finančním trhu pod hlavičkou
poradenských společností. Téma jsem si vybrala z toho důvodu, že je mi profesně
velmi blízké a zároveň s pozicí finanční poradkyně mám dvouapůlletou zkušenost.
Díky ní znám aktuální situaci, jejíchž součástí je bohužel fakt, že se v poradenské praxi
klade prioritně důraz na znalosti jednotlivých produktů vybraných partnerských
společností. Profese finančního poradce je přitom ale jako celek založena na
komplexních odborných znalostech hned z několika oblastí, především jde o
bankovnictví, pojišťovnictví a investiční sektor. Finanční poradce by tak měl mít široký
rozhled o aktuálním dění v české i světové ekonomice a chápat obecné souvislosti,
což u finančních poradců bohužel často postrádám.
Do diplomové práce vcházím s hypotézou, že úroveň odbornosti finančních
poradců nezávisí prioritně jen na samotném vzdělání a motivaci daných osob, ale také
na přístupu a morálních principech daných poradenských společností. Ty jsou bohužel
často na hony vzdáleny celospolečensky nutné potřebě o navýšení finanční
gramotnosti samotných klientů. Na druhou stranu najdeme i některé instituce, které
se snaží zvrátit svojí osvětou popsaný současný trend. Česká národní banka například
spustila na podzim roku 2016 internetový portál Peníze na útěku a zároveň zpřísnila
a zintenzivnila dohled na finančním trhu. Konkrétně se Česká národní banka věnovala
v tomto směru např. problematice samotného spotřebitelského úvěru, jehož
regulace (týká se poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, zprostředkovatelů
spotřebitelských úvěrů a akreditovaných osob pořádajících odborné zkoušky podle
zákona o spotřebitelském úvěru) vešla v účinnost 1. 12. 2016. Ministerstvo školství
9
mládeže a tělovýchovy se snaží zároveň zavést projektem Finanční gramotnost toto
téma do škol jako součást povinné výuky na základních i středních školách. Přesto jde
stále o běh na dlouhou trať s nejasným výsledkem minimálně v krátkodobém
časovém horizontu. Na základě neutěšeného současného stavu si vytyčuji za dílčí cíl
v této diplomové práci transparentně zjistit a přesně pojmenovat aktuální odbornou
úroveň finančních poradců v Česku.
Pro potřeby závěrečné práce je třeba v jejím úvodu podniknout nezbytnou
sondu do historie a vývoje bankovnictví, pojišťovnictví a finančního poradenství. V
jednotlivých kapitolách budu charakterizovat tyto oblasti, a to na časové ose od jejich
samotného vzniku až po současný stav. V závěru teoretické části pak rozeberu
aktuální právní úpravu a poslední změny, které se na finančním trhu odehrály nebo
se očekávají.
V analytické části se následně zaměřím na vyhodnocení písemného testu,
který absolvovali finanční poradci na konci roku 2017. Test byl založen na otázkách
z teorie a zároveň na konkrétních matematických příkladech. Teoretická část tohoto
testu se skládá z uzavřených otázek, kde alespoň jedna možnost je správná. Druhým
zdrojem informací pro diplomovou práci jsou konkrétní zkušenosti klientů
s finančními poradci. Třetím zdrojem dat pro moji závěrečnou práci je anketa mezi
klienty, kteří již využili služeb finančních poradců. Cílem této ankety bude zjistit, jak
širokou zkušenost mají lidé s poradci, jak s nimi byli spokojeni a zda znalosti a služby
zástupců poradenských společností obecně odpovídaly představám klientů. Po
následné analýze výsledků z těchto tří datových zdrojů budou charakterizovány
jednotlivé oblasti a hlavní pojmy, které by měl každý finanční poradce znát.
Hlavním cílem diplomové práce je určit, do jaké míry je aktuální odbornost
finančních zprostředkovatelů dostačující pro výkon této profese. Dílčím cílem je také
provedení kvantitativního výzkumu metodou dotazníkového šetření se zaměřením na
10
spokojenost klientů s úrovní znalostí finančních poradců a jejich vystupováním.
Finanční poradenství v České republice nemá aktuálně dobré jméno a
zavedením případné koncese (tj. složením jasně definované zkoušky o odborné
způsobilosti) by se mělo podařit postupně „vyčistit trh“ od lidí, kteří na tuto práci
nemají dostatečné znalosti a schopnosti (či motivaci k jejich dosažení). Zároveň by se
těmito koncesemi měla maximálně „otupit“ aktuální snaha poradenských společností
motivovat své zaměstnance prioritně skrze zisky z provizí celkových počtů uzavřených
smluv. Poradenské společnosti se při podobném „náboru“ svých nových tváří touto
taktikou v marketingových kampaních ani nijak netají a dávají tak jasně najevo, že o
kvalitu nabízených služeb jde až ve druhém či třetím sledu. Klient, který si chce najít
potřebné informace, sice tuto nečistou hru vidí, pokud ale nemá jinou alternativu,
řečeno metaforou karetní hry, přesto nakonec k „hráčskému stolku“ usedne. V tomto
duchu je neskromným cílem mé závěrečné práce vyložit karty na obou stranách
pomyslného hracího stolu finančního poradenství a nabídnout tak čistou hru s jasně
definovanými pravidly.
Hnacím motorem a zároveň finálním výsledkem této práce je snaha o
prozkoumání cesty, která vede k zajištění kvalitnějšího a maximálně profesionálního
finančního poradenství pro klienty. Pro klienty, kteří se na základě vždy jasně daných
pravidel odbornosti svých poradců mohou s plnou zodpovědností a znalostí trhu
rozhodnout pro jakoukoliv jim nejbližší, nejdostupnější a nejpříjemnější finanční
„hru“. V tu chvíli budou totiž jasně vědět, zda jde o neškodné „prší“ nebo naopak
příliš riskantní „poker“.
11
1. Bankovnictví
Bankovnictví je specifická podnikatelská činnost. Podstatou existence
bankovnictví je časový nesoulad příjmů a výdajů jednotlivých subjektů. Kdyby
neexistoval časový nesoulad mezi příjmy a výdaji v daném okamžiku, přebytek nebo
nedostatek, nemusely by banky vůbec existovat. Banky nabízejí doplnění finančních
prostředků v případě, že dočasně převažují výdaje nad příjmy. Naopak v případě
přebytku volných financí banky nabízejí svým klientům různé způsoby jejich
zhodnocení.
Banka je podnik (akciová společnost), který vytváří svůj fond výběrem vkladů
a investic od svých klientů a následně jejich zhodnocováním. Disponuje specifickou
formou rozdělování svých fondů, kdy ze svých fondů poskytuje úvěry ekonomickým
subjektům a tím tak zvyšuje ekonomickou aktivitu, což vede obecně k růstu
ekonomiky. Bankovní úvěr tak slouží jako hlavní pilíř distribuční funkce peněz a
zároveň je pro bankovnictví typická funkce emisní, kdy jen banky mohou pomocí
bezhotovostních úvěrů emitovat peníze.1
Činnost obchodních bank podléhá zákonu č. 21/1992 Sb., o bankách ve znění
pozdějších předpisů. Na základě zmocnění v tomto zákoně vydává Česká národní
banka opatření a vyhlášky, které obsahují podmínky pro vstup do bankovního sektoru
a obezřetnostní pravidla v jednotlivých oblastech podnikání bank.2
1 ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3669-3.
2 PTATSCHEKOVÁ, Jitka a Jaroslava DITTRICHOVÁ. Dvacet let české koruny: na pozadí vývoje
obchodního bankovnictví v České republice. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4681-4.
12
1.1. Historie bankovnictví
S historií peněz je přímo spojena i historie bankovnictví. Z numismatické
literatury víme, že kovové peníze se začínají vyskytovat už v 5. tisíciletí před Kristem
ve východní Asii. Ve 3. tisíciletí se již v Mezopotámii běžně zpracovávala měď, později
i bronz. Kromě označených ražených mincí se k platbě používaly i kovové slitky, a i
když byly označeny určitým symbolem, nebyl tento symbol zárukou přesnosti váhy
ani čistoty složení slitiny, proto se při každé obchodní transakci tyto slitky
kontrolovaly na váze. V tomto období však nebyl tento druh peněž užíván běžně.
Dokument přibližně z roku 2400 před Kristem stanoví, že státní úředníci, kteří jsou
pověřeni výběrem daní, mohou přijímat peníze od pastýřů pouze v tom případě, že
jim pastýři nemohou dát bílé ovce na vlnu.
Zmínky o existenci peněz se vyskytují také v literatuře, která se věnuje
starověkému Egyptu. Z historie Staré Říše, což je období v rozmezí 3000 až 2400 let
před Kristem, pochází nápis v Gíze, podle kterého se při jedné obchodní transakci
odhadla cena předmětů, za něž byl pořízen dům, na 10 kovových slitků.
V Babylonii v 1. tisíciletí před Kristem můžeme dokonce hovořit o počátcích
prvních bankovních operací. Babylonie byla toho času důležitým obchodním
střediskem, kde se nejen obchodovalo a směňovalo zboží, ale zároveň docházelo ke
směně samotných kovových peněz, které se používaly v různých starověkých státech.
Bylo nutné srovnávat jednotlivé mince jak z pohledu váhy, tak i co do ryzosti kovu.
Nejvíce ceněné byly pak peníze s rozhodujícím obsahem zlata a stříbra.
O tom, že peníze hrály významnou roli v antickém Řecku, svědčí i jeden
z nejstarších řeckých dokumentů. Hésiodos ve svém díle Práce a dny píše o tom, že
„bídným smrtelníkům staly se peníze duší“. Dokument vznikl kolem roku 700 před
Kristem. V antickém Řecku postupně, jak vznikaly spolky městských států, z nichž
13
nejznámější byl spolek athénský, docházelo i ke sjednocování měny. Původně byly
užívány v různých částech země velmi různorodé peníze. Od 5. století před Kristem,
v tzv. klasické době, už převládaly hlavní dvě peněžní soustavy, a to aigínská (o těžších
jednotkách) a euboiská (o lehčích jednotkách), která postupně aigínskou peněžní
soustavu vytlačila.
Větší rozšíření mají tyto rané formy platebního styku v antickém Římě. Většina
římských obchodníků a peněžníků, kteří působili v různých oblastech Středomoří,
měla svá sídla i majetek v Římě a jeho okolí. Většinou realizovali z pověření
obchodních partnerů sídlících v Římě platby místním dodavatelům, a to nejen
v římských denárech, ale často i v místních penězích. Všechny formy služeb se
rozvíjely v zásadě ve spojitosti hlavně s dálkovým obchodem, postupně se ale
rozšiřovaly i do oblasti vzájemných návazností na lokální obchod.
Na druhé straně v období vrcholného císařství v Římě vedly stále náročnější
úkoly státní finanční správy ke vzniku finančních transakcí a operací, které by
vzdáleně mohly svými rysy připomínat obraz pozdější úlohy centrálního bankovnictví.
Bohužel ani jedna linie nenalezla přímé pokračování v následujících obdobích. Pád
Říše římské v roce 476 znamenal pro Evropu zánik centrální státní moci. Státy nebo
útvary, které vznikly na území bývalé Říše římské, většinou neměly dlouhého trvání.
Kvůli politickým poměrům, které panovaly, došlo k oslabení dálkového obchodu. Až
v 8. století nastal vzestup Francké říše.
V 8. - 10. století se kromě tradičních středomořských center rozvíjelo i
obchodování uvnitř evropského kontinentu. Důležitými centry té doby byly Itálie,
Francie a Španělsko. Výrazným rozvojem obchodu v západní a střední Evropě došlo i
k posílení Francké říše, především za vlády Karla Velikého (768 až 814). V jeho době
14
byla zavedena nová peněžní soustava založená na stříbře. Z jedné libry stříbra se
razilo 240 denárů3.
V 11. a 12. století výrazně posílilo obchodní postavení měst v severní Itálii, a
to hlavně Benátek a Janova. Obě města těžila ze své polohy námořních přístavů.
Důležitými centry vnitrozemí pak byly zase Milán a Florencie. Tato města nebyla
důležitá jen z hlediska obchodu, ale také zde došlo k výraznému rozvoji finančních a
bankovních služeb.
V polovině 13. století začala nejvýznamnější obchodní italská města razit zlaté
mince, především kvůli dálkovému obchodu. V roce 1252 se ve Florencii začal razit
zlatý florén (fiorino), v Janově genovino a později v Miláně ambrogino. V roce 1284
začala v Benátkách ražba dukátů.
Rozvoj obchodu ve 12. až 14. století vedl k vytvoření specifického typu
obchodních společností. Výnosy obchodních transakcí byly totiž tím větší, čím byl
větší jejich objem, a to vyžadovalo velké množství kapitálu. Z tohoto důvodu
docházelo již od 12. století ke sdružování obchodníků z jedné rodiny, nejprve bratři a
švagři, později se do obchodních společností přijímali i vzdálenější příbuzní. Zisk a
ztráty byly děleny mezi společníky dle výše vloženého kapitálu. V další etapě se do
společností přibírali i nejbližší přátelé rodiny, a dokonce se na vloženém kapitálu
podíleli i cizí lidé, kteří se přímo nepodíleli na zisku. Tito lidé poskytovali své finanční
prostředky za určitý úrok na základě smlouvy.
Ve 14. století se již uzavíraly smlouvy, které nabízely buď pevný úrok (okolo 5
% p. a.), pohyblivý úrok (při úspěšnosti společnosti mohl dosahovat až 9 % p. a.) nebo
3 ŠENKÝŘOVÁ, Bohuslava. Bankovnictví. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2010. ISBN 978-80-
7408-029-6.
15
smíšený úrok (základní úroková sazba se pohybovala na 3 % p. a.). Obchodní
společnosti postupem času shromáždily velké množství kapitálu, který dále mohly
půjčovat za úrok, který byl samozřejmě vyšší než úrok, který platily svým vkladatelům.
Časem došlo k tomu, že největší obchodní společnosti přenesly své aktivity právě do
bankovní činnosti.
Významnou úlohu u obchodních společností sehrálo i „dobré jméno“. Pokud
se vyskytla zpráva o potížích rodiny, které patřila obchodní společnost, vkladatelé
okamžitě požadovali vrácení svých vkladů. To byl jeden z častých důvodů úpadků
některých společností. Ze 14. a 15. století jsou prokázány případy, kdy docházelo
k záměrnému šíření nepravdivých informací v rámci nečistého konkurenčního boje.4
Nejstarší banka na světě vznikla 27. února 1472 původně jako Monte Pio
(zpěvník) za účelem poskytování úvěrů chudým a lidem v nouzi, a to za minimální
úrokové sazby. Banka v průběhu let prošla mnoha změnami a reformami. Zejména
Charta z roku 1624 zahájila přijetí progresivních operačních struktur, které ještě více
svázaly činnost Monte s regionální ekonomikou. V důsledku této reformy banka
změnila své jméno na Monte dei Paschi, což je jméno, které banka nese dodnes. Při
této příležitosti garantoval vévoda Ferdinand II. vkladatelům Monte státní záruku,
která za tímto účelem přináší příjmy ze státních pastvin v oblasti Maremma (známá
jako "Paschi").5
Přelom 16. a 17. byl ve znamení velkých změn. Změnili se tradiční obchodní
cesty i obchodní partneři. Obchod s Orientem či arabským světem pokračoval, ale
4 ŠENKÝŘOVÁ, Bohuslava. Bankovnictví. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2010. ISBN 978-80-
7408-029-6.
5 Banca Monte dei Paschi di Siena [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: https://www.gruppomps.it/en/index.html
16
těžiště mezinárodního obchodu se přesouvalo postupně do nově objevených území.
Finanční zdroje, které shromažďovaly banky a obchodní společnosti, přestaly být
využívány pouze na rozvoj směny zboží, ale stále se více zaměřovaly i na jeho výrobu.
Již v 16. století se vyskytují první cenné papíry, které bychom mohli označit jako
akciové. První burzy vznikají už v 15. a 16. století, od roku 1531 funguje burza
v Antverpách. Na této burze se především obchodovalo se směnkami, výrazně se
vydávání akcií jako zajištění kapitálových transakcí používalo až o století později.
V roce 1631 vznikla burza Amsterodamská, která postupem času burzu
Antverpskou zastínila. Důležitý byl také vznik Londýnské burzy, která byla ustavena
v roce 1571. První polovina 17. století byla pro velkou část Evropy dobou politicky
neklidnou, ale zároveň došlo k formování nových společenských vztahů, a to hlavně
mezi Nizozemskem a Anglií, což se dotklo i obchodu a finančnictví. Na burze začínají
převládat obchodní spekulace.
Přelom 17. a 18. století vnesl na trh další novinku ve způsobech vzniku bank,
a to podporu nebo přímou iniciativu státu. Důvody byly spojené s rozvojem
ekonomického myšlení, především stoupenci merkantilismu, rozvíjejícího se v Evropě
již od poloviny 17. století. Tito lidé zaujímali významná místa ve státní správě řady
evropských zemí.
V 18. století došlo k rozvoji bankovnictví i ve Francii, intenzita burzovních
obchodů stále vzrůstala. V roce 1716 byla založena Banque Générale, která kvůli
spekulacím se zámořskými akciemi o pouhé čtyři roky později v roce 1720
zkrachovala. Ve druhé polovině 18. století docházelo ke vzniku bank podporovaných
panovníkem i v Prusku. V roce 1765 byla založena Koenigliche Giro und Lehnbank,
která se později stála známou jako Preussiche Bank. Její bankovky však nebylo možné
směnit za drahé kovy ani jimi platit daně, a proto musely být poměrně brzo staženy
z oběhu.
17
V Anglii docházelo díky dalšímu způsobu transakcí k zakládání bank určitého
typu, kdy počátek byl u zlatníků, kteří přijímali do úschovy kousky zlata, drahokamy a
předměty zvláštní hodnoty. Při úschově, která byla samozřejmě placená, obdržel
zákazník stvrzenku, na jejímž základě si mohl majetek zpět vyzvednout.
Druhá polovina 18. století přinesla důležité impulsy, které vycházely z oblasti
rozvoje průmyslového podnikání, které rychle překonalo tradiční manufakturní
rámec. Zakládání a výstavba průmyslových podniků byla spojena s produkcí výrobků
ve velkém měřítku, což vedlo k růstu objemu obchodních transakcí. Požadavky na výši
obchodních úvěrů a zároveň na spolehlivost a rychlost platebního styku výrazně
převýšily vše, co přinášely potřeby předchozích období.
V 19. století byly bankovní systémy do jisté míry ohraničeny státními útvary.
Od 20. let 19. století se rozvíjely nejen bankovní instituce ale také bankovnictví jako
ucelený systém. Došlo k rozvoji bankovnictví ve Francii, USA a Anglii, ve které byl
začátkem století založen bankovní dům Rothschildů. Zakladatel Mayer Amsheld
Rothshield získal původně výborné postavení jako bankéř essenského kurfiřta.
Úloha centrálního bankovnictví se vyvíjela od počátku předminulého století,
např. v Anglii v roce 1790 vydávalo bankovky zhruba 300 bank, v roce 1824 už to bylo
jen necelých 60 bank.6 Na přelomu 18. a 19. století byly na území habsburské
monarchie dvojí peníze, přesněji dvě peněžní soustavy, které působily paralelně vedle
sebe. První soustavu tvořily stříbrné mince tzv. konvenční měny. Jejich původ byl
v peněžní reformě za vlády Marie Terezie v roce 1750. V roce 1753 byla uzavřena
dohoda neboli konvence mezi Rakouskem a Bavorskem, později k dohodě přistoupilo
Sasko a další německé státy, o zavádění kovových peněz s jednotnými parametry.
6 ŠENKÝŘOVÁ, Bohuslava. Bankovnictví. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2010. ISBN 978-80-
7408-029-6.
18
Druhou soustavu představovaly papírové peníze – bankocetle, které zavedla
taktéž Marie Terezie, a to v roce 1762 a dané do oběhu Vídeňskou městskou bankou.
Emise těchto prvních papírových peněz na našem území měla svůj původ ve snaze
vlády opatřit si finanční prostředky na splácení státního dluhu. Úloha centrálního
bankovnictví se postupně rozvíjela již od počátku 19. století. V roce 1876 začala
rovněž vyvíjet svoji činnost i Říšská banka, která navazovala právně na Pruskou banku.
I když plnila roli centrální banky a byla podřízena přímo říšskému kancléři, byla
v podstatě vlastněna soukromníky. Druhá polovina 19. století je významná především
pro rozvoj finančního a bankovního práva. Poslední úpravou měnového vývoje
v Rakousku – Uhersku byla reforma v roce 1892, kdy se peněžní jednotkou stala
koruna, která se dělila na sto haléřů.7
Ve 20. století se centrální banky kromě monopolního emitování oběživa
podílely na realizaci státní měnové politiky a sehrávaly i specifickou úlohu ve vztahu
ke komerčnímu bankovnictví. V dnešní době je vztah mezi centrální bankou a
komerčními bankami přesně vymezen. Zejména druhá polovina minulého století
znamenala díky vytváření světového trhu vznik mezinárodních obchodních i
finančních institucí.
Dne 28. října 1918 byla vyhlášena samostatná Československá republika, i
nadále se však používala platidla jako z období Rakouska – Uherska. Protože
v Československu až do roku 1926 neexistovala centrální banka, připravovalo novou
měnu ministerstvo financí, konkrétně Bankovní úřad ministerstva financí. Vznikly tak
nejprve „státovky.“ Zavedení nových platidel muselo přijít velmi rychle, proto se pro
začátek používala platidla rakousko-uherská ovšem s československými kolky.
7 VENCOVSKÝ, František a Karel PŮLPÁN. Dějiny měnových teorií na českém území. Praha:
Oeconomica, 2005. ISBN 80-245-0992-x.
19
Za protektorátu Čechy a Morava (1939–1945) byly u nás stále platné koruny,
ale tištěné dvojjazyčně – česky a německy. Během II. světové války připravovala naše
exilová vláda emisi papírových platidel pro bezprostřední období po válce. Příprava
od návrhu až po tisk probíhala od roku 1941 ve Velké Británii. Jako jedna z mála emisí
neměla uveden letopočet vydání, bankovky však musely být s koncem války
připraveny.
Únor 1948 znamenal pro Československo začátek socializace ve všech
ohledech. V roce 1953 provedla komunistická vláda měnovou reformu
československé koruny. Kvůli této reformě došlo k výraznému znehodnocení měny,
což postihlo především majetnější vrstvy obyvatelstva. Cílem bylo také vypořádání se
s přídělovým systémem i černým trhem a také snížit úroveň poptávky vůči nízké
poválečné nabídce.
Přestože tehdejší prezident Československa Antonín Zápotocký oznámil, že
koruna je pevná a takový krok není reálný, 36 hodin poté dne 1. června k reformě
skutečně došlo. V důsledku této reformy nastalo výrazné snížení životní úrovně
obyvatelstva, což se také odrazilo na celé československé ekonomice. Tato reforma
byla utajována a uskutečnila se bez předchozího souhlasu Mezinárodního měnového
fondu. Teprve od roku 1960 se postupně vydávaly nové bankovky, technicky
kvalitnější, které vznikaly ve Státní tiskárně cenin v Praze. Do té doby byly bankovky
tištěny ve velmi špatné kvalitě v závodě Goznak v Moskvě. Až v 80. letech minulého
století byla přijata koncepce vydávání emise bankovek.
Následovaly další překotné politické události, ale bankovky se až do přelomu
let 1992 a 1993 neměnily. Přesto začátkem 90. let už běžely přípravy na novou emisi
bankovek v plném proudu. První připravovanou bankovkou byla dvousetkoruna. Dne
8. 2. 1993 byla vyhlášena tzv. měnová rozluka – oddělení nových národních měn od
20
bývalé československé. Pro urychlení příprav vlastních bankovek musela být část
zakázky dokonce přesunuta mimo republiku.8
1.2. Vývoj regulace v bankovnictví
Počátky regulace finančního trhu sahají do druhé poloviny 19. století, kdy se
v době Rakouska-Uherska regulace prováděla na úrovni pouze licenční a povolovací
činnosti. Až později došlo k zakládání institucí pro výkon dohledu na blízko i na dálku.
V době Rakouska-Uherska a po jeho rozpadu měla i v Československu v kompetenci
povolovací činnost pouze jediná instituce, Ministerstvo vnitra. Samotný dohled
(revizní činnost) nad institucemi prováděly samosprávné revizní správy, které vznikly
buď zcela nezávisle, nebo naopak nuceně.9
Kroky regulace byly vždy následkem krizových jevů např. přijetí zákona č. 133/1903
Sb., o revizi výdělkových a hospodářských společenstev a jiných spolků. Tento zákon
mimo jiné ukládá podmínky spolkům a svazům, za kterých mohou zřídit revizora pro
společenstva stejně tak definuje případy, za kterých bude právo zřídit revizora
odňato.10
V meziválečném období měla také na vliv na peněžnictví v Československu Velká
hospodářská krize, která odstartovala krachem newyorské burzy tzv. „černým
8 KANTNEROVÁ, Liběna. Základy bankovnictví: teorie a praxe. V Praze: C.H. Beck, 2016. Beckovy
ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-595-4.
9 Historie ČNB [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
http://www.historie.cnb.cz/cs/regulace_a_dohled/pocatky_regulace_a_dohledu/index.html
10 ZÁKON ZE DNE 10.6.1903 O REVISI VÝDĚLKOVÝCH A HOSPODÁŘSKÝCH SPOLEČENSTEV A JINÝCH SPOLKŮ[online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=585&Section=1&IdPara=1&ParaC=2
21
pátkem“ 25. října roku 1929. Počátky snah o reorganizaci peněžnictví a centralizaci
dohledu se datují od 30. let 20. století hlavně po dopadu Velké hospodářské krize.
V souvislosti s krizí, zvýšené konkurenci a obav z finanční krize byl v této době zřízen
Poradní sbor pro věci peněžnictví. Zákon č. 54/1932 Sb., kterým se jednak doplňují a
mění zákony: ze dne 9. října 1924 č. 237 Sb., kterým se zřizuje zvláštní fond pro
zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů, zákon ze dne 10. října 1924 č. 238
Sb., kterým se zřizuje Všeobecný fond peněžních ústavů v republice Československé,
a ze dne 10. října 1924 č. 239 Sb., o vkladních knížkách (listech), akciových bankách a
o revizi bankovních ústavů, jednak upravují se některé poměry peněžních ústavů a
jiných peněžních podniků a akciových společností, vybavil ministerstvo financí
rozsáhlými kompetencemi pro omezení konkurenčního prostředí, kterými byl
upraven stávající uvolněný koncesní systém. Další významnou změnou tohoto období
bylo zavedení povinnosti pro peněžní ústavy zasílat veškeré své peněžní výkazy
Národní bance československé, která díky tomu získala přehled o dění na peněžním
trhu.
Skutečný přelom pro československý finanční trh přišel v době tzv. „Druhé
republiky“ a s okupací českých zemí nacistickým Německem. Nařízení vlády č.
61/1939 Sb., o soustředění působnosti ve věcech peněžních ústavů a peněžních
podniků u ministerstva financí znamenalo svěření veškerých kompetencí
Ministerstvu financí s výjimkou zemských peněžních ústavů a Národní banky
československé. Další nařízení č. 113/1941 Sb., o dohledu a jinaké působnosti
ministerstva financí v oboru peněžnictví už znamenalo pravomoc Ministerstva financí
i nad veřejnými peněžními ústavy. Mimo působnost Ministerstva tedy zůstala pouze
Národní banka československá a Poštovní spořitelna. Změny v oblasti finančních
institucí byly motivovány snahou nacistické správy o kontrolu nad tokem peněz a
snahou u usměrnění kapitálu ve prospěch německého válečného úsilí.
22
Po osvobození v květnu 1945 fungovaly na našem území celkem tři veřejné
peněžní ústavy, které poskytovaly dlouhodobé úvěry: Zemská banka pro Čechy,
Zemská banka pro Moravu a Slezsko a Slovenská hypotečná a komunálna banka.
Činnost každé z bank se omezovala jen na příslušné teritorium.
S největšími problémy se po válce potýkala Zemská banka pro Čechy, protože
v době války byla nucena část svých svěřených peněžních prostředků vkládat do
říšských dluhopisů, které pro ni znamenaly nedobytné pohledávky. Banka zároveň
postrádala jistotu, zda zůstane spořitelním ústředím či nikoliv. Po rozhodnutí, že
banka ústředím zůstane, se ozvala Zemská banka pro Moravu a Slezsko s tím, aby jí
byla svěřena její část týkající se země Moravskoslezské. Slabé pozice banky využil
Československý reeskortní a lombardní ústav, který díky své finanční stabilitě zaujal
první místo v oblasti emise veřejných dluhopisů a vystřídal tím právě Zemskou banku
pro Čechy.
Od roku 1945 se zvažovala postupná koncentrace veřejných peněžních
ústavů, ke které v konečné fázi došlo až 1. října 1948, kdy zanikly bankovní ústavy i
jejich práva a závazky v souladu s ustanoveními zákona č. 183/1948 Sb., Zákon o
Investiční bance a ve znění zákona 223/1948 Sb., převzala práva a závazky nově
vzniklá Investiční banka.
Pokusy o koncentraci obchodních bank také vyvrcholily v roce 1948. Nejprve
byly v lednu po usnesení vlády vytvořeny v Čechách tři sektorové banky (Živnostenská
banka, Legiobanka a Moravská banka) a na Slovensku dvě (Slovenská banka a
Tatrabanka), téhož roku v březnu však již fungovaly pouze dvě, a to Živnostenská
banka a Tatrabanka.
Reorganizaci peněžního systému pak upravil zákon č.181/1948 Sb., o
organizaci peněžnictví. Zákon podřídil peněžnictví ministerstvu financí, které získalo
vůči peněžním ústavům právo dozorčí, zrušovací a normotvorné, ale také kontrolní a
23
revizní. Zákon nově také definoval druhy peněžních ústavů, kterými se staly cedulová
banka, banky tří typů (národní podniky, Poštovní spořitelna a Investiční banka) a
ústavy lidového peněžnictví (Okresní spořitelna a záložna, Spořitelna a záložna,
Záložna-Kampelička).
Další zásadní změny přinesl zákon č. 84/1952 Sb., o organizaci peněžnictví.
Podle přijatého zákona nově tvořily peněžní a úvěrovou soustavu jen tři typy státních
peněžních ústavů: Státní banka Československá, Investiční banka a Státní spořitelny.
Všechny peněžní ústavy byly podřízeny ministerstvu financí. Obě banky řídil ministr
financí přímo (v letech 1949 až 1953 to byl Jaroslav Kabeš a jeho nástupce Julius Ďuriš,
který vydržel ve funkci deset let)11 a pro řízení státních spořitelen byly zřízeny
odborné orgány. Správa byla rozdělena na hlavní správu, oblastní a krajskou.
K výrazným změnám v kompetencích ministerstva financí došlo ve druhé
polovině 60. let. První změnou bylo vyjmutí Státní banky československé
z podřízenosti ministerstvu financí, o což banka velmi usilovala. Změna nastala roku
1965, ve kterém generálnímu řediteli byl uznán status vedoucího ústředního orgánu
státní správy podle zákona č. 117/1965 Sb., o Státní bance československé. Následně
byla centrální banka postavena na stejnou úroveň jako ministerstvo financí.
Druhým významným krokem byla změna v organizaci spořitelnictví, která
vešla v účinnost 1. srpna 1967. Státní spořitelna zůstala v kompetenci ministerstva
financí a byly zrušeny veškeré dosavadní správy. Počínaje 1. lednem roku 1969 byla
Státní spořitelna rozdělena na dvě nové, a to Česká státní spořitelna a Slovenská
státní spořitelna. Zřizovatelem už nebyl stát, ale federální republiky.
11 Ministři financí v historii [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/zakladni-informace/ministr/ministri-v-historii
24
Snaha řešit nahromaděné ekonomické problémy vyústila v přijetí zákona č.
158/1989 Sb., bankách a spořitelnách. Nejdůležitější změnou, kterou přinesl, bylo
oddělení centrální banky od komerčních bank. Po pádu komunistického režimu v roce
1989 byl rozvoj bankovního sektoru velmi dynamický. Počet bank velmi rychle rostl a
bylo nutné zřídit bankovní dohled. Od 1. února 1992 nabyly účinnosti zákony č.
22/1992 Sb., o Státní bance československé a druhý č. 21/1992 Sb., o bankách, které
definovaly úkoly bankovního dohledu.
Se vznikem České republiky vznikla také k 1. lednu 1993 Česká národní banka
(ČNB) jako centrální banka. Činnost a působnost ČNB je upravena zákonem č. 6/1993
Sb., o České národní bance. Banky se poměrně významně angažovaly na financování
privatizace, velké banky rovněž založily investiční privatizační společnosti a fondy v
rámci 1. vlny kupónové privatizace. V roce 1993 se objevily první větší potíže
v bankovním sektoru, bylo nutné např. u Kreditní a průmyslové banky a.s. zavést
nucenou správu. Případ poukázal na problém ovlivňování banky ze strany
managementu a akcionářů.
K zamezení rizika likvidní krize malých bank a celkové stabilizace bankovního
systému přijala česká vláda „Program posílení stability bankovního sektoru ČR“, který
byl určen pro 13 tehdejších bank. Kontroly u bank totiž ukázaly nedostatečné
hodnocení kvality úvěrového portfolia a potřebu výraznějšího navýšení opravných
položek, což u některých bank znamenalo v případě jejich dotvoření ztrátu. Banky,
které neplnily stanovené požadavky, musely postupně z trhu odejít.
25
Vývoj bankovnictví v 1. polovině 90. let přinesl změny v zákoně o bankách,
došlo např. k posílení pravomoci ČNB při uložení opatření k nápravě. V roce 1994 bylo
zavedeno povinně pojištění pohledávek z vkladů pro banky.12
V roce 1998 byla uzavřena Dohoda o spolupráci při bankovním dohledu a
státního dozoru mezi ministerstvem financí, ČNB a nově vzniklou komisí pro cenné
papíry. Dohoda vytvořila základ spolupráce při výkonu dohledu nad bankami také
jinými finančními institucemi.
Přetrvávající hospodářský pokles a zhoršující se situace dlužníků nepříznivě
ovlivňovaly hospodaření bank a kvalitu jejich aktiv. V červnu roku 2000 se Investiční
a poštovní banka, a. s. (IPB) dostala do akutní krize likvidity, kvůli které musela být
zavedena nucená správa s následným prodejem. V této době byla významnou pro
vývoj bankovnictví i privatizace velkých bank.
V rámci rozšíření nástrojů pro řízení úvěrového rizika zahájila ČNB k 1.
listopadu 2002 provoz Centrálního registru úvěrů. Dnem, kdy Česká republika
vstoupila do EU (1. 5. 2004), se tuzemský trh otevřel pro zahraniční bankovní subjekty
a finančním institucím.
V roce 2006 byl zřízen Výbor pro finanční trh, který řešil koncepční otázky
související s regulací a dohledem nad finančním trhem, novelou zákona o ČNB byl
však později zrušen. O rok později byl do právního řádu pro podnikání bank
implementován nový koncept kapitálové přiměřenosti (Basel II.). V roce 2008
provedla ČNB zásadní reorganizaci činností souvisejících s dohledem a zavedla tzv.
funkcionální model jako další krok k integraci útvarů dohledu.
12 O pojištění vkladů a jeho historii [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.garancnisystem.cz/o-pojisteni-vkladu/
26
Rok 2011 byl důležitý pro vývoj bankovnictví pro celou Evropskou unii, jelikož
byla zřízena Evropská rada pro systémová rizika a tři evropské orgány pro dohled nad
finančním trhem (Evropský orgán pro bankovnictví, Evropský orgán pro cenné papíry
a trhy a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní připojištění). Na
jejich činnosti se ČNB podílí.
Důležitá změna v bankovnictví přišla se zákonem č. 257/2016 Sb., o
spotřebitelském úvěru. Zákon vešel v účinnost 1. prosince 2016 a nahradil zákon č.
145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Spotřebitelským úvěrem je podle zákona
odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná
nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Nově je úvěr na bydlení neboli hypotéka také
považován za druh spotřebitelského úvěru.13
1.3. Současné trendy v bankovnictví
1.3.1. Peer-to-peer půjčky
Tato zkratka znamená půjčování peněz lidí lidem, a to bez banky. Potenciální
dlužníci se nejprve zaregistrují na tzv. aukčním serveru, tedy platformě, díky které
celá spolupráce mezi lidmi funguje. Obecně platí, že čím více osobních údajů o sobě
žádající klienti poskytnou, tím výhodnější podmínky mohou dostat. Nemovitost
v osobním vlastnictví a čisté registry jsou velkým plusem, naopak s existující exekucí
jsou tito lidé pro investory potenciálním rizikem.
13 Zákon č. 257/2016 Sb. Zákon o spotřebitelském úvěru [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-257
27
Dalším krokem je zadání požadované částky, kterou si klient chce půjčit a zároveň
uvede dobu, po kterou ji chce splácet. Pak už stačí jen uvést důvod, nač si chce klient
peníze půjčit.
Provozovatel P2P platformy následně prověří registry a další údaje, které o sobě
žadatel o úvěr uvedl. S dodatečnými informacemi o požadované výši úvěru, jeho
účelu, případně možnosti zajištění lze spočítat riziko, od kterého se bude odvíjet
úroková sazba.
U tohoto druhu platformy je zcela běžné, že zde nefiguruje jen jediný věřitel.
Zároveň platí, že věřitel/é půjčují většímu počtu lidí, kteří se podílejí na rozjezdech
různých vlastních projektů. Plusem podobné investice je tak pro věřitele diverzifikace
zápůjčky, která eliminuje riziko případné finanční ztráty v situaci, kdy jeden dlužník
sice nesplácí dluh, ostatní dlužníci z jiných projektů ale řádné splácí.
Zisk provozovatelů aukčních platforem plyne z poplatků za správu a administraci
jednotlivých úvěrů. U českých serverů platí věřitel určité procento nebo fixní částku
z prvních splátek, dlužník má stanovenou procentuální sazbu v závislosti na době
splácení.14
V České republice je zatím asi nejznámějším aukčním serverem Zonky.cz.
Společnost, která byla zapsána do obchodního rejstříku v listopadu 2014 se základním
kapitálem 1 000 000 Kč, majoritním vlastníkem s vkladem je Home Credit Lab N. V..
Pro založení banky je potřeba kapitál 500 x větší. Na Zonky se člověk může přihlásit
jako zájemce o půjčku, ale také jako investor. Do jednotlivých „příběhů“ je možné
investovat od 200 Kč do 5 000 Kč. Počet investorů je však omezen, a tak se může stát,
14 Peer-to-peer půjčky [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: https://www.penize.cz/spotrebitelske-uvery/293583-lide-lidem-peer-to-peer-pujcky-snazsi-cesta-k-uveru-i-vyhodna-investice
28
že se po přihlášení objeví na obrazovce tabulka, která oznamuje, že jste 7 438.
v pořadí. Počet investic přesáhl již číslo 1 500 000.15
V podstatě podobně jako u bezkontaktních plateb a dalších technologických
nástrojů slouží Česko jako inkubátor pro nadnárodní hráče a jejich projekty. Pokud se
Zonky uplatní, bude tento typ platformy zaveden také v Rusku i na trzích v Asii.
Potenciál na zahraničních trzích je obrovský. Rozvoj projektů na menších trzích je
součástí strategie.16
1.3.2. Bezkontaktní placení
Dne 27. června 1967 byl zprovozněn první bankomat na světě v londýnské
pobočce Barclays Bank v Enfieldu. Za tento vynález vděčíme britskému manažerovi
Johnu Adrianovi Sheperd – Barronovi, který si jednou nestihl vyzvednout peníze na
pobočce a přemýšlel, zda by nebylo jednodušší sestrojit přístroj, který by vydával
peníze kdykoli. V roce 1989 se prvního bankomatu dočkalo i Československo. V letech
2000–2016 narostl obrat plateb kartou z 11 na 631 miliard Kč, tedy více než
padesátkrát, význam hotovosti má tedy klesající tendenci.17
Dnes si život bez platebních karet, které jsou běžnou součástí našeho
každodenního života, neumíme představit. Jejich historie sahá již do 19. století, kdy
byly vyvinuty cestovní šeky, poštovní poukázky a kovové úvěrové známky –
předchůdci kreditních karet. První platební kartu dostupnou nejen pro vybrané
zákazníky, ale i pro širokou veřejnost nabídla společnost Western Union Telegraph
Company v roce 1914. Před 2. světovou válkou vydávaly platební a úvěrové karty i
15 Zonky.cz [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: https://zonky.cz/investori 16 Bankovnictví. Praha 9: 4H Production, 2017, 24(7/2017). ISSN 1212-4273 MK ČR E 8022.
17 Bankovnictví. Praha 9: 4H Production, 2017, 24(7/2017). ISSN 1212-4273 MK ČR E 8022.
29
čerpací stanice, hotely, železniční a letecké společnosti ve Spojených státech. Staly se
nejdostupnější formou spotřebního úvěru a nejpohodlnějším způsobem placení tak,
jak ho známe dnes.18
Trend posledních let, který se dotkl snad většiny obyvatel v České republice,
je právě placení bezkontaktními platebními kartami. První taková platba u nás
proběhla 20. července 2011 v Globusu v Praze Čakovicích. Na projektu se podílela
Komerční banka, Citibank Europe, VISA Europe a Telefónica Czech Republic. Jednalo
se však o pilotní zkušební provoz na šest měsíců, než došlo k samotnému spuštění
bezkontaktních plateb širokou veřejností. Česká spořitelna začala vydávat
bezkontaktní debetní platební karty 3. října 2011 ve spolupráci s asociací VISA.19
Od zahájení bezkontaktního placení uplynulo několik let, v současné době jej
již většina lidí v České republice využívá. Banky klientům po vypršení platnosti jejich
karet automaticky bezkontaktní karty vystavují. Při bezkontaktní platbě klient
nepředává kartu obchodníkovi, čímž se významně snižuje riziko opsání nebo
okopírování údajů na kartě. Naopak nevýhodu představuje riziko ztráty nebo odcizení
karty, kdy nepovolaná osoba využije plateb do 500 Kč bez zadání bezpečnostního
kódu a majiteli karty tak může během krátké doby napáchat i velkou škodu.20
V roce 2015 si společnost Visa nechala vypracovat srovnání četnosti a
průměrné útraty placení bezkontaktní kartou. Češi jsou v přepočtu na obyvatele na
prvním místě v EU ve frekvenci plateb bezkontaktní kartou a mají také největší
18 JUŘÍK, Pavel. Platební karty: ilustrovaná historie placení. Praha: Libri, 2012. ISBN 978-80-7277-498-
2.
19 První bezkontaktní platba v ČR [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: http://www.finparada.cz/68-.aspx 20 Desatero používání bezkontaktní platební karty [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: http://m.equabank.cz/download/339-desatero-pouzivani-bezkontaktni-platebni-karty.pdf
30
průměrnou útratu pomocí této nové metody. Visa však představila další novinku ve
světě bezkontaktních plateb a tím je bezkontaktní placení mobilním telefonem.
Mobilní bezkontaktní platby Visa fungují na stejném bezpečném principu
komunikace na velmi krátkou vzdálenost (Near Field Communication = NFC) jako
platby bezkontaktní kartou. Chytrý telefon není třeba dávat z ruky, stačí ho přiložit k
platebnímu terminálu (max. vzdálenost je okolo 4 cm).21
1.3.3. Mobilní aplikace
Mobilní bankovnictví představuje velmi užitečný nástroj, který spravuje finanční
prostředky klienta, a to kdykoliv a kdekoliv. Trend mobilního bankovnictví využívá
jedna třetina Čechů vlastnící smartphone či tablet. Tento výsledek podle
mezinárodního průzkumu provedeného ING Bankou řadí Českou republiku na druhou
příčku s nejnižším podílem uživatelů mobilního bankovnictví ze třinácti sledovaných
evropských zemí (jako jsou např. Německo, Polsko, Francie atd.).
Tuto službu využívají hlavně mladí lidé s profily na sociálních sítích a s vyššími
příjmy. Lidé, kteří aktivovali mobilní bankovnictví, tak změnili svůj způsob zacházením
s penězi (např. spravování svých financí). Důležitý je u těchto lidí také pocit kontroly
nad těmito penězi, pětina lidí také tvrdí, že od začátku používání mobilního
bankovnictví nepromeškali jedinou platbu. Mnozí si myslí, že bankovní aplikace není
pro ně, průzkum ING Bank ukázal, že lidé mezi 40-59 lety by mohli právě mobilním
bankovnictvím více ušetřit. Právě tato skupina mnohdy nemívá čas zabývat se svými
financemi, proto by bylo výhodné naučit je platit pomocí mobilního bankovnictví a
ušetřit jim čas.
21 Mobilní bezkontaktní platby [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: https://www.visa.cz/platte-s-visa/mobilni-bezkontaktni-platby/
31
Mobilní aplikace je bezpečná, klient však musí splňovat bezpečnostní kritéria. O
bezpečnost svých úspor se klient nemusí bát, zvlášť pokud chrání své zabezpečovací
prvky proti zneužití a pokud svým obezřetným chováním v on-line prostředí
minimalizuje zavirování mobilního zařízení. Pokud např. klient často cestuje a na
dovolené potřebuje nutně poslat peníze na jiný účet a banka není k dispozici, tak i v
tomto případě je mobilní bankovnictví to nejjednodušší. Příkladem kvalitního
zabezpečení může být aplikace Internet banking od Komerční banky, která vydává
speciální certifikát pro přihlášení.22
1.3.4. Bankopojištění
S pojmem bankopojištění se v poslední době setkáváme stále častěji. Pod tímto
pojmem si lze představit současný prodej produktů obchodní banky a pojišťovny,
který probíhá v distribučních sítích obou spolupracujících společností. Obchodní
banky bankopojištění obvykle nabízejí jako prodej různých pojistných produktů
klientům bank.
Ve většině případů patří do stejné finanční skupiny jako tato pojišťovna nebo jako
prodej finančních produktů, v nichž je propojen finanční a pojistný produkt (např.
pojištění k platební kartě), popřípadě oběma formami společně. Na trhu se můžeme
setkat například s bankou ČSOB, která je 100 % dceřinou společností mezinárodní
bankopojišťovací skupiny KBC Group.
Význam nabídky bankopojistných produktů pro klienta spočívá především v
úspoře času. Všechny produkty si totiž může klient zakoupit „pod jednou střechou“
22 Internet Banking [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: https://www.mojebanka.cz/InternetBanking/
32
při jedné návštěvě obchodního místa dané finanční instituce a v některých případech
také podpisem jediné smlouvy.23
V praxi se klienti mohou setkat s propojeným prodejem bankovního a pojistného
produktu např. u platebních karet (kreditních i debetních). Významným příkladem
spojení bankovního a pojistného produktu je také pojištění poskytnutých bankovních
úvěrů, a to zejména hypotečních. Jedná se o povinně-volitelnou doplňkovou službu,
která pokrývá poměrně široký rozsah pojistných rizik.
Například pojištění schopnosti splácet přijatý bankovní úvěr dává klientovi po
celou dobu splácení bankovního úvěru jistotu, že v případě nenadálého výpadku jeho
příjmu v souvislosti se ztrátou zaměstnání, nemocí, úrazem, trvalou invaliditou nebo
úmrtím převezme pojišťovna za něj splácení tohoto úvěru.24 Klient tak nemusí
vyřizovat pojištění v pojišťovně, ale obojí zvládne na jednom místě.
23 O ČSOB a skupině [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: https://www.csob.cz/portal/o-csob/o-
csob-a-kbc/o-csob-a-skupine 24 Co je bankopojištění [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: http://www.zlatakoruna.info/zpravy/ucty/co-je-bankopojisteni
33
2. Pojišťovnictví
Lidé jsou ve svém životě neustále ovlivňováni působením nepředvídatelných
událostí a nahodilých sil, které mohou mít z hlediska lidské společnosti jak kladné
výsledky, tak ale i negativní důsledky. Jsou to okolnosti, které vyplývají z přírodních
jevů (živelné pohromy) i ze samotné lidské činnosti a jejích nedokonalostí (nehody,
úrazy).
S rozvojem lidské společnosti dochází k ekonomickým, technickým a sociálním
změnám, které na jedné straně znamenají zvýšení životní úrovně, ale na druhé straně
se také zvyšují možná rizika. Proto je nutné neustále předvídat a snažit se eliminovat
negativní dopady těchto skutečností.25
Metodologicky je podstata pojištění velmi úzce spjata s dialektickými
filozofickými kategoriemi nutnosti a nahodilosti, protože pojištění představuje jednu
z forem ochrany lidské společnosti před důsledky nepředvídatelných nahodilých
událostí, které znamenají na jedné straně ztráty na životech a zdraví lidí, na straně
druhé na vytvořených materiálních hodnotách.26
2.1. Historie pojišťovnictví
Již Římané otázku pojišťovnictví řešili velmi často, ale v té době právní
náležitosti pojistné smlouvy římští právníci neznali. Prvními hospodářskými útvary
25 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2., aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2005. ISBN
80-86119-92-0.
26 DAŇHEL, Jaroslav. Kapitoly z pojistné teorie. Praha: Oeconomica, 2002. ISBN 80-245-0306-9.
34
římského práva, které se zabývají otázkou sdružování osob za účelem rozdělení
nebezpečí majetkové újmy, se nazývají collegia.
Collegia byla sdružení osob, které spojovaly stejné zájmy z důvodu stejného
povolání nebo spojení z důvodu hospodářsky slabších bez ohledu na povolání. Do
první kategorie patřila collegia řemeslníků, umělců, obchodníků, plavců atd. Členem
mohl být pouze člověk příslušného povolání. Vlastním úkolem collegií se postupem
času stala podpora členům pro případ potřeby. Mezi všeobecnými podporami se
nejvýznamnější stala podpora člena v případě úmrtí člena rodiny a zaplacení nákladů
na pohřeb. Collegia nejprve fungovala bez státních zásahů, postupem času však se
v nepokojných dobách republiky stát začal vměšovat, dokonce později zákon lex Julia
de collegiis dle zprávy Suetonovy zakazuje všechna collegia mimo Prastará a právně
existující.
Druhou formou pojištění bylo sdružování osob skrze třetí osobu. Samostatný
podnikatel rozvrhnul na členy pojistnou částku vyšší, než jsou skutečné škody, a
přebytek si nechal pro sebe. Tento hospodářský útvar se vyskytoval již v Římském
právu a měl podobu zápůjčky.
Námořní obchod je kolébkou dálkového obchodování a obchodníci
potřebovali samozřejmě pojistit své zboží. Hledali tak vhodné podmínky pojištění,
protože byli každý den vystaveni riziku, že přijdou nejen o zboží, ale o celé své jmění.
Kromě těchto nejzávaznějších rizik se rozmohlo i pirátství.
Smlouva, kterou se obchodník ve starověku jistil proti majetkovým ztrátám,
se nazývala fenus nauticum. Fenus nauticum byla zápůjčkou, kde se vyskytovala
zvláštní podmínka, že dlužník nebyl povinen vrátit vypůjčený obnos, nedopluje-li loď
se zbožím na určené místo. Na druhé straně si věřitel mohl určit libovolně vysoký
úrok. Z Itálie se rozšířilo používání fenus nauticum téměř do všech vyspělejších
35
námořních zemí. Za nejstarší listinu tohoto typu se považuje listina z roku 1200,
kterou uzavřel marseillský kupec Manduel.
V Portugalsku za krále Fernanda (1367–1383) existoval spolek nucené
vzájemné společenstvo plavců. Ve Španělsku bylo v barcelonském consolato del mar
v letech 1435 až 1484 velmi detailně kodifikováno celé námořní pojišťovací právo.
Pojišťovací smlouvy byly dlouho uzavírány formou notářských listin, později
byly pojistky sepisovány za intervence pojišťovacích makléřů, kteří v tomto směru
vyvíjeli velmi záslužnou činnost. První zmínka o makléřích je z roku 1434, kdy jich
sedm provozovalo živnost v Janově.
V pojistných smlouvách byla vždy uvedena veškerá ustanovení platná pro obě
smluvní strany. Stát však mnohdy vstupoval do obchodních vztahů, např. vyhlásil
zákonodárnou cestou určitou pojistku za vzor. Takovým příkladem může být
Barcelonská smlouva z roku 1484 nebo Florentinská z roku 1523.
Vývoj námořního pojištění značil velké pokroky, ale stejně bychom našli jednu
vadu. Ve středověku bylo pojištění postaveno vždy na jedné osobě. Pokud chceme
čelit vyrovnání nahodilých událostí, je nutné tuto činnost provozovat ve velkém.
Důsledkem bylo, že pojištěný stále čelil hrozbě, že pojistitel podlehne hospodářské
ztrátě většího rozsahu a na jeho škodu nezůstanou prostředky.
Kromě námořního pojištění vznikaly i jiné druhy pojištění. V 16. století vzniklo
první životní pojištění. První zaznamenaná smlouva o životním pojištění byla uzavřena
18. června 1583. Pojistnou smlouvu uzavřel pan Richard Martin a pojištěným byl
William Gybbons na období 12 měsíců na pojistnou částku 382 liber. Pan Gybbons
zemřel pár dní před koncem smlouvy 9. června 1584.
Až v 17. století vznikaly společnosti většího rozsahu pod názvem „anonymních
compagnií“ a jejich stanovy byly většinou stejného rázu. K řádnému zavedení
36
pojišťovací živnosti byl předepsán i krok zajištění jednotlivých rizik a pojišťovna
musela část svých rizik předat i jiné pojišťovně, přičemž v případě pojistné události se
obě podílely stejným dílem.27
Za další zmínky o pojišťovací praxi můžeme považovat cechy. Cechy byly
hospodářskými sdruženími tehdejší Evropy, které se vyvíjely z rodinných svazků. Z
nich vzešly řemeslnické cechy, jejichž význam se udržel do 18. století. Cechy zakládaly
četné mistrovské a tovaryšské pokladnice a bratrstva za účelem podpory členů v
nemoci a poskytování pohřebného, čímž byly dány opět základy pojišťování. Kupecké
gildy poskytovaly nejen právní ochranu, ale do určité míry i provozovaly pojištění
lodní dopravy a požární pojištění.28
Historie pojišťovnictví na území dnešní České republiky je doložena od konce
17. století. Roku 1699 podal Jan Kryštof Bořek originální návrh na zavedení povinného
požárního pojištění budov v Čechách. V každém městě měl být založen protipožární
fond vytvářený příspěvky občanů. K realizaci však nedošlo. V roce 1777 byla zřízena
pojišťovna proti škodám z ohně na polních zásobách, nábytku, nářadí a dobytku, která
však neměla dlouhého trvání. Následně po roce 1822 zahájily činnost na českém
území dvě zahraniční pojišťovny se sídlem ve Vídni a Terstu.
Císařskokrálovský privilegovaný, český, společný, náhradu škody ohněm
svedené pojišťující ústav, od kterého se nepřetržitě odvíjí tradice českého
pojišťovnictví, vznikl v roce 1827. Název byl později změněn na První česká vzájemná
pojišťovna (založena r. 1827), Praha. Tato pojišťovna začala provozovat požární
pojištění nemovitostí, od roku 1864 pojištění movitostí a krupobitní pojištění a od
27 SVOBODA, Karel. Historie vývoje pojišťovnictví. SDRUŽENÍ ČESKOSLOVANSKÉHO ÚŘEDNICTVA
ÚSTAVÚ PENĚŽNÍCH, 1910.
28 PÁTROVÁ, Karin. Řemeslnické cechy v Brandýse nad Labem: polovina 16. - polovina 19. století. V
Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi: Oblastní muzeum Praha-východ, 2010. ISBN 9788090398597.
37
roku 1909 i životní pojištění a další produkty. Roku 1881 zaplatila za škodu
způsobenou požárem Národního divadla téměř 300 tisíc zlatých. Obdobný ústav
vznikl téměř současně v Brně. Jeho původní název se změnil na Moravskoslezskou
vzájemnou pojišťovnu.
Vlna zakládání českých pojišťoven a pojišťovacích spolků se zvedla ve druhé
polovině 19. století. Vznikaly pojišťovny městské, rolnické a vzájemné. V roce 1872
byla založena důležitá instituce v pojišťovnictví, První česká zajišťovací banka v Praze.
Na přelomu století vznikaly další společnosti, mj. v roce 1900 Hasičská vzájemná
pojišťovna v Brně.
Díky odbornosti a politické prozíravosti představitelů pojišťovnictví se
podařilo uchránit prostředky klientů během válečného období 1914-1918 a po vzniku
samostatné Československé republiky zahájit novou etapu československého
pojišťovnictví. Kromě dalších nově založených českých pojišťoven na trhu aktivně
působily i zahraniční pojišťovny. Přes útlum pojišťovnictví v období protektorátu za 2.
světové války byla výsledkem předválečného období existence celkem 733
pojišťoven, pojišťovacích spolků a zahraničních reprezentací.29
V roce 1948 ve volbách zvítězila komunistická strana, což vedlo k převzetí
veškeré moci a ke vzniku totalitního režimu. Změna režimu a budování centrálně
plánovaného hospodářství vnesly změny i do struktury pojistných potřeb. Bylo nutné
zajistit pojistnou ochranu pro nově vzniklé průmyslové giganty a kolektivní
zemědělská družstva.
Postupně nabývalo na významu pojišťování motorových vozidel. Pojištění bylo
dvojí – zákonné a dobrovolné (tzv. havarijní). Zákonem č. 56/1950 Sb., byly osoby
29 MARVAN, Miroslav a Josef CHALOUPECKÝ. Dějiny pojišťovnictví v Československu. Bratislava: Alfa
Konti, 1993. ISBN 80-88739-01-2.
38
provozující motorové vozidlo pojištěny u Československé státní pojišťovny na rizika
odpovědnosti z provozu těchto vozidel bez uzavírání pojistné smlouvy. V tomto
období vznikly i nové pojistné produkty jako například sdružené pojištění domácnosti,
sdružené pojištění pracujících nebo pojištění národního majetku.
Zákonem ze dne 11. prosince 1952 o pojišťovnictví, který nabyl účinnosti
dnem 1. ledna 1953, bylo ustanoveno, že Československá pojišťovna, národní podnik,
přestává být národním podnikem a stává se státním pojišťovacím ústavem s názvem
„Státní pojišťovna.“ Roku 1967 dostala statut hospodářské organizace v rámci
působnosti Ministerstva financí a stala se pojišťovacím a zajišťovacím podnikem se
sídlem v Praze.
V souvislosti s novým ústavním zákonem č. 143/1968 Sb., o federativním
uspořádání státu s účinností od 1. ledna 1969 byly z jediné Státní pojišťovny vytvořeny
dva samostatné subjekty Česká státní pojišťovna se sídlem v Praze a Slovenská štátna
poisťovňa se sídlem v Bratislavě. Monopolní období českého, resp. Československého
pojišťovnictví, trvalo až do počátku devadesátých let. Přeměnou Československa na
federativní stát a rozdělením jedné pojišťovny na dva samostatné celky se změnily
pojistné potřeby jak v Čechách, tak i na Slovensku.
V noci z 20. na 21. srpna 1968 vpadla vojska pěti zemí Varšavské smlouvy do
Československa. Nové pojistné potřeby souvisely tedy i s přítomností sovětských
vojsk na československém území – pojištění motorových vozidel sovětské armády a
její odpovědnosti za škody způsobené občanům i organizacím v České a Slovenské
republice. Zásadní změnu v potřebách pojištění vyvolala výstavba ropovodu a
plynovodu na československém území a s ní spojená rizika.
V listopadu roku 1989 v podstatné části střední Evropy vyvrcholil proces
rozpadu komunismu. V Praze se 17. listopadu 1989 konala studentská demonstrace
a tímto dnem započala tzv. „Sametová revoluce,“ tj. změny v Československu mezi
39
17. listopadem a 29. prosincem roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu
a přeměně politického zřízení na demokratické principy.30
Účelem zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, bylo upravit podmínky
podnikání v pojišťovnictví a státní dozor nad pojišťovnictvím. Ve skutečnosti však
zákon upravoval danou oblast jen částečně, neboť podnikání jako celek bylo
upraveno především obchodním zákoníkem, daňovými zákony nebo i zákonem o
účetnictví. Provozování pojišťovací činnosti na území České republiky tuzemskými i
zahraničními pojišťovnami bylo podmíněno udělením povolení ministerstvem.31
Do oblasti pojištění také patří oblast zajištění, protože i pojišťovny potřebují
zajistit samy sebe před hrozbou několika velkých škodních událostí v jeden okamžik,
které by je mohly ohrozit. Podle zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, je pojišťovna
nucena mít vlastní kapitál v minimální výši 200 milionů Kč. Pojišťovna tedy může krýt
pojistná rizika do výše svého základního kapitálu. Aby pojišťovna mohla uzavírat více
pojistných smluv a krýt více pojistných rizik, své riziko dále zajišťuje nebo tzv. ceduje
u zajišťoven.
V České republice funguje pouze jediná zajišťovna, rakouská VIG Re32, která
otevřela v Praze svou pobočku v srpnu roku 2008. V České republice není pojem
zajišťovna a zajištění moc známý, přestože nejstarší dochovaná smlouva se zajistnými
prvky je z roku 1370 a týkala se pojištěného zboží přepravovaného lodí z Janova do
30 CHALOUPECKÝ, J. a M. MARVAN. Dějiny pojišťovnictví v Československu; 3. díl – Dějiny
pojišťovnictví v Československu (1945-1992), 1.vyd. Praha, 1997.
31 PŘIKRYL, Vladimír a Jana ČECHOVÁ. Zákon o pojišťovnictví s komentářem: zákon č. 363/1999 Sb., o
pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č.
159/2000 Sb., včetně vyhlášky č. 75/2000 Sb., kterou se provádí zákon o pojišťovnictví. Praha: Orac,
2001. Knihovnička Orac. ISBN 80-86199-35-5.
32 VIG-RE zajišťovna [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: http://www.vig-re.com/
40
Brugg (přitom zajištění se týkalo jen nejnebezpečnějšího úseku plavby z Cadizu do
cílového přístavu, zatímco středozemní část plavby kryl pojistitel, kterým byl jeden
z janovských kupců)33.
Zajišťovna funguje na principu B2B (business to business) a její služby tedy nejsou
určeny pro retailovou klientelu. V zajištění rozlišujeme druhy zajištění (obligatorní a
fakultativní) a také typy zajistných rizik stejně jako druhy zajistných smluv.
2.2. Současné vlivy regulace na finančním trhu
2.2.1. Směrnice IDD
Směrnice IDD (Insurance Distribution Directive) je směrnicí, která v budoucnu
zásadně ovlivní evropský pojistný trh a tím pádem i pojišťovnictví v České republice.
Tato směrnice byla schválena 20. ledna 2016, kdy byla vydána v novém Úředním
věstníku Evropské unie pod názvem „Směrnice Evropského parlamentu a rady (EU)
2016/97 o distribuci pojištění.“ Nahrazuje tak starší směrnici č. 2002/92/ES o
zprostředkování pojištění (IMD). Pro českou legislativu to znamenalo implementaci
nejpozději do 23. února 2018, nově však Rada EU odsunula termín transpozice na 1.
července 2018 s účinností od 1. října 2018.34
Směrnice je důležitý základ pro Evropskou komisi v ochraně spotřebitele pro
finanční trh, protože s sebou nese několik podstatných změn a nové regulace oproti
starší verzi. Tento základ se dotkne všech subjektů působících na finančním trhu,
hlavním důvodem je sjednocení regulace finančního trhu pro všechny členské státy a
33 CIPRA, Tomáš. Zajištění a přenos rizik v pojišťovnictví. Praha: Grada, 2004. Finance (Grada). ISBN
80-247-0838-8.
34 Termín transpozice IDD posunut [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
http://www.opojisteni.cz/pojistny-trh/termin-transpozice-idd-posunut/
41
obsahuje základní body v jednotné srozumitelnosti, stejnou ochranu spotřebitele u
distribuce pojištění a profesionalitu osob, které v pojišťovnictví působí.
Směrnice IDD zavede oproti staré směrnici IMD tyto novinky:
• IDD zavede tvrdší pravidla pro nabízení životních pojištění obsahujících
investiční složku. Pro nabízení pojištění s jednodušší skladbou je nutná
informovanost spojená s jednoduššími pravidly.
• IDD požaduje vyšší odbornost, profesionalitu a důvěryhodnost pro lidi, kteří
plánují do budoucna vstoupit do oboru pojišťovnictví stejně tak pro lidi, kteří
už v oboru pracují.
• IDD bude vyžadovat lepší identifikaci možností a pravidel pro poskytování
pojistných služeb napříč zeměmi, jde o takzvané přeshraniční poskytování
služeb. Stejné požadavky budou platit i pro rozdělení dohledu v domovské a
hostitelské zemi dané pojišťovny. IDD implementuje do pravidel možnost širší
působnosti regulace prodeje pojištění na pobočkách pojišťoven.35
2.2.2. Směrnice MiFID II
Směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID) je základním kamenem evropské
regulace finančního trhu. V českém právním prostředí tuto směrnici, která je
v účinnosti teprve od roku 2008, implementuje především zákon o podnikání na
kapitálovém trhu. Od 3. ledna 2018 však je v účinnosti nová přepracovaná verze tzv.
MiFID II., který se více soustřeďuje na ochranu investorů, nově by měly také všechny
obchodní platformy zprostředkovávající nákup a prodej investičních nástrojů
35 The Insurance Distribution Directive [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: https://www.out-
law.com/en/topics/insurance/insurance-brokers-and-intermediaries/the-insurance-distribution-
directive-changes-to-the-regulation-of-insurance-intermediaries-in-the-eu/
42
fungovat jako evropské regulované trhy, mnohostranné obchodní systémy nebo tzv.
OTF – organizované obchodní systémy. Rozsah směrnice byl rozšířen nově i na další
finanční instrumenty, jako jsou například strukturované depozitní produkty. Poměrně
kritizovanou novinkou by měla být nová regulace přijímání pobídek za prodej, resp.
zprostředkování prodeje investičních nástrojů. Obchodník s cennými papíry, který se
označí jako „nezávislý“, nebude oprávněn pobírat žádné provize ani jiné poplatky od
třetích stran za to, že si investor daný instrument zakoupí.36
Další novinkou je regulace algoritmického a vysokofrekvenčního obchodování, jež
podle evropských zákonodárců může být zdrojem systematického rizika. Subjekty
algoritmického obchodování budou zřejmě podléhat licenci udělované příslušným
regulátorem. Vedle toho budou muset podléhat řadě informačních povinností (např.
vysvětlení povahy použitých algoritmů) a dalším omezením.
2.2.3. GDPR
V překladu jde o obecné nařízení o ochraně osobních údajů neboli General Data
Protection Regulation. Jedná se o nařízení, které vstupuje v účinnost už 25. května
2018 a přináší dosud největší revoluci v ochraně osobních údajů pro celou EU,
astronomické pokuty za její porušování a tím i ztrátu dobrého jména, a především
důvěry klientů a zákazníků.37
Nařízení GDPR představuje nejkomplexnější úpravu a regulaci práce s osobními
údaji. Zavádí řadu nových pojmů a kategorií. Vedle tradičních údajů, které jsou
36 Směrnice MiFid II. [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.patria.cz/pravo/2637103/mifid-ii-co-prinese-update-smernice-o-trzich-financnich-
nastroju.html
37 Obecné nařízení o ochraně osobních údajů [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: http://www.opojisteni.cz/tema/seminar-gdpr-otazky-a-odpovedi/
43
obecně chápány jako osobní, sem patří i údaje technického rázu (IP adresa nebo
cookies), a jako kategorie údajů hodné zvláštního zřetele definuje osobní údaje
vypovídající o původu, politických názorech, náboženském či filosofickém vyznání,
zdravotním stavu apod., genetické a biometrické údaje, osobní údaje dětí apod.
GDPR obecně reguluje zacházení se všemi informacemi, které se vztahují
k identifikované nebo identifikovatelné osobě. Stanovuje povinnosti pro správce i
zpracovatele údajů (včetně povinnosti hlásit jakékoliv incidenty v oblasti práce
s osobními daty a jejich ochrany), definuje podmínky, za kterých mohou být takové
údaje zpracovávány, stanovuje pro jejich zpracování řadu pravidel a dává subjektům
těchto informací řadu práv, včetně práva „být zapomenut“. Zavádí také roli
pověřence pro ochranu osobních údajů, tzv. Data Protection Officer (DPO).38
38 Co je GDPR [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: https://www.gdpr2018.cz/
44
3. Finanční poradenství
Z předchozích kapitol je zřejmé, že bankovnictví a pojišťovnictví má nejen ve světě,
ale i v České republice bohatou historii. S tím se ve 20. století vyvíjí i profese
finančního poradenství. Profese pojišťovacího makléře má za sebou ve světě tradici
mnoha desetiletí a za tu dobu si vydobyla pověst respektované a nepostradatelné
finanční služby. Existence profese je závislá na prostředí rozvinutého podnikatelského
prostředí a konkurence, a proto se v České republice tato profese mohla plně rozvíjet
teprve s rozvojem pojišťovnictví v 90. letech 20. století. V Evropě byla velkým
impulsem k rozvoji směrnice 2002/92/ES o zprostředkování pojištění ze dne 9.
prosince 2002.
Finanční poradenství je se živnostenským listem zdánlivě svobodné povolání, ale i
poradci se musí držet určitých povinností, které vyplývají ze Zákona o pojišťovacích
zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně
živnostenského zákona, tj. zákona č. 38/2014 Sb. (dále jen zkratka ZoPZSLPU). Jde
například o povinnost vykonávat zprostředkování pojištění s odbornou péčí a chránit
zájmy spotřebitele, dále povinnost na požádání předložit osvědčení o svém zápisu do
registru pojišťovacích zprostředkovatelů nebo je povinen sdělit na žádost klienta
způsob svého odměňování.39
Standardní koloběh činností spojených s výkonem práce makléře je nejprve
analýza klientových potřeb, vypracování detailního návrhu řešení, v rámci kterého
poradce provede potřebné kalkulace a zjišťuje podmínky vhodných produktů,
představení navrhovaných řešení klientovi a případná jejich úprava dle klientových
39 KUTINA, Zdeněk. Profese: pojišťovací makléř. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2010. Eupress.
ISBN 978-80-7408-038-8.
45
požadavků k dosažení optimální diverzifikace (rozložení zdrojů do více druhů aktiv
s cílem snížit riziko ztráty z aktiv)40 volných finančních prostředků a eliminace ztrát
z těchto investic, následuje připravení podkladů pro realizaci klientem schváleného
řešení. Poradce by i nadále měl být klientovi nápomocen při otázkách spojených
s financemi. Od poradce klient obecně očekává další servis v souvislosti s uzavřeným
produktem např. v případě nenadálé události, změny finanční situace nebo vzniku
škodné události apod.
Přes stanovené povinnosti je nutné tuto činnost regulovat a zároveň chránit
spotřebitele. Oblast ochrany spotřebitele je v České republice upravena zejména
v těchto právních předpisech: zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č.
634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském
úvěru, zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském
podnikání nebo také zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi.41
Na druhé straně ale žádné paragrafy nic nezmění na tom, že bránit se musí klient
hlavně sám. Osobní odpovědnosti se nezbaví. Každý člověk, který se stává například
potenciálním dlužníkem, by si měl uvědomit, jak závažné rozhodnutí činí a zda krok,
který chce svým podpisem smlouvy potvrdit, je krokem správným směrem. Pokud
něčemu klient nerozumí, neměl by žádný dokument podepisovat a raději si nechat
poradit nezávislým odborníkem. Konečně důsledky svých chybných kroků ponese
klient na svých bedrech jen on sám.42
40 BENEŠ, Václav. Bankovní a finanční slovník. Praha: Svoboda, 1993. ISBN 80-205-0357-9.
41 ČERVENKA, Miroslav, Dagmar IRCINGOVÁ a Miroslav ŠKVÁRA. Spotřebitelské úvěry 2017: průvodce
teorií a praxí úvěrování dle zákona č. 257/2016 Sb. Praha: Miroslav Škvára, 2017. ISBN 978-80-
904823-4-0.
42 NOVÁKOVÁ, Vladimíra a Věroslav SOBOTKA, ed. Slabikář finanční gramotnosti: učebnice základních
7 modulů finanční gramotnosti. 2., aktualiz. vyd. Praha: COFET, 2011. ISBN 978-80-904396-1-0.
46
Ministerstvo financí již ukončilo veřejnou konzultaci k transpozici směrnice o
distribuci pojištění, aby ji bylo možné do české legislativy implementovat. Směrnice
IDD je nejnovějším krokem regulace směrem od EU.43
Pojistné produkty nenabízí klientům pouze pojišťovny prostřednictvím jejich
zaměstnanců, ale také finanční zprostředkovatelé, kterých je na českém trhu zhruba
150 000. Jejich činnost je upravena již zmíněným ZoPZSLPU. Podle zákona je nutné
získat licenci od České národní banky, ke které je zájemce o profesi finančního
poradce povinen při registraci doložit čistý trestní rejstřík.
Jak poznáme, že je finanční poradce profesionál? Co se týká profesionality,
můžeme na ni nahlížet z několika hledisek. Profesionálové mají zájem neustále
zdokonalovat své znalosti, aby byli stále lepšími. Chtějí vyniknout a ujistit se, že jsou
nejkvalifikovanějšími ve svém oboru. U profesionála bychom si měli všímat, zda je
čestný, proaktivní, kvalifikovaný a inspirující.44
V České republice fungují finančně-poradenské společnosti nejčastěji na základě
tzv. multi-level-marketingu. Jde o model, který je postaven na pevně dané
několikastupňové struktuře finančních poradců, manažerů a ředitelů. Jedná se o
OSVČ, kteří spolupracují na základě mandátní smlouvy s mateřskou společností. Ta
jim poskytuje zázemí v podobě obchodně-administrativní, analytické, IT, právní a
marketingové podpory. Příjem podnikatelů i mateřské společnosti je generován
z provizí za sjednávání smluv. Strukturální byznys využívají na českém trhu všechny
43 Vyhodnocení veřejné konzultace Ministerstva financí k transpozici směrnice o distribuci pojištění
(IDD)[online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-
sektor/pojistovnictvi/distribuce-pojisteni/2016/vyhodnoceni-verejne-konzultace-ministers-26054
44 HEIDEMA, James M. The passionate manager: praktická příručka pro manažery prodejních týmů
životního pojištění. Praha: ASPI, 2006. ISBN 80-7357-195-1.
47
velké finančně-poradenské společnosti.45 Poradci si tak mohou tvořit vlastní skupiny
v rámci společnosti, tvořit si tzv. vlastní firmu a vytvořit si kromě aktivního příjmu
z provizí ještě pasivní příjem, který je tvořen rozdílovými provizemi od lidí, kteří jsou
ve struktuře společnosti na nižší pozici.
Úspěšnost těchto firem je založena na velmi silném motivačním programu, kdy
nováčkům naslibují vysoké příjmy po velmi krátké době, možnost pasivního příjmu a
relativně „brzy“ finanční a časovou svobodu. Předpokladem podnikatele, který chce
uspět ve výše zmíněném modelu, jsou kromě obchodních dovedností a profesních
znalostí také manažerské předpoklady. Vedení lidí a řízení postupně se rozrůstající
podnikatelské jednotky neodmyslitelně patří do strukturálního byznysu.
Profesionální pojišťovací manažeři si uvědomují, že budou úspěšní pouze tehdy,
pokud budou dělat svou práci dobře a budou mít výsledky. Manažer je tedy silný
pouze tak, jak je silný tým, který vede.46 Jedním z největších zástupců tzv. MLM
podnikání na finančním trhu je společnost OVB Allfinanz.
Problémem tohoto typu podnikání je, že člověk, který nastoupí do firmy a učí se
nezbytné teoretické znalosti a dovednosti, dostane také za úkol, aby přivedl nové lidi.
Pod slibem, že tito lidé budou pracovat v hierarchii právě pod čerstvě narukovaným
nováčkem a že ho čeká profesní dráha manažera a později i ředitele, dělá z těchto
mnohdy čerstvě osmnáctiletých lidí prosté „naháněče dalších oveček.“
Recruiting je nezbytnou součástí podnikání v MLM struktuře a každá společnost
má své metody, jak nejlépe do firmy přilákat nové lidi. Místo očekávaných kvalitních
45 Finanční poradenství a tři modely podnikání [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.podnikatel.cz/market-voice/financni-poradenstvi-a-tri-modely-podnikani/
46 HEIDEMA, James M. The passionate manager: praktická příručka pro manažery prodejních týmů
životního pojištění. Praha: ASPI, 2006. ISBN 80-7357-195-1.
48
poradenských služeb od profesionála z oboru se klienti mnohdy stanou obětí
„naháněčů oveček.“
Druhým typem podnikání je franšízing, který je opět postaven na spolupráci
mateřské společnosti a podnikatele – franšízanta. Na franšízovém partnerství funguje
v oblasti financí finančně-poradenská společnost Partners, hypoteční makléř Gepard
Finance, pojišťovací makléř Insia, banka UniCredit bank a pojišťovna Allianz.
Společnosti fungující na zmíněném principu naopak slíbí svým lidem kromě
perfektního know-how také vlastní pobočku, do které za nimi mohou jejich klienti
docházet.
Zatímco ve strukturálním byznyse jsou všichni OSVČ, franšízy přinášejí nové
možnosti v oblasti spolupráce – kromě OSVČ nabízí i uplatnění zaměstnancům na HPP
či VPP. V multi-levelu lze podnikat téměř okamžitě – po absolvování vzdělávacího
systému a složení nezbytných zkoušek a certifikací u České národní banky. U franšízy
je vedle výše zmíněného nutné vybudovat samotnou pobočku, což je časově
náročnější.
Poslední a zatím asi nejvíce diskutovanou formou podnikání na tuzemském
finančně-poradenském trhu jsou profesionální finanční poradci. Tento model funguje
v zahraničí, kde se v některých státech (ve Velké Británii) můžeme setkat i se zcela
placenou službou ze strany klientů, obdobně jako u nás u advokátů či notářů. Projekt
byl spuštěn v roce 2014 a je zaměřený na zkušené poradce, kteří nechtějí budovat
strukturální firmu, ale naopak zaměřit veškeré podnikatelské aktivity na servis
zejména náročnější klientely. To samozřejmě klade vysoké nároky na vzdělávání VIP
49
poradců, často mají například i různé evropské certifikační zkoušky jako €FA –
European Financial Advisor.47
3.1. Typy pojišťovacích zprostředkovatelů
ZoPZSLPU rozlišuje těchto pět typů finančních pojišťovacích zprostředkovatelů:
Vázaný pojišťovací zprostředkovatel
(1) Vázaný pojišťovací zprostředkovatel vykonává zprostředkovatelskou
činnost v pojišťovnictví jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven, neinkasuje
pojistné a nevyplácí plnění z pojistných nebo zajišťovacích smluv. V případě nabídky
pojistných produktů více pojišťoven nesmí být tyto produkty vzájemně konkurenční.
(2) Vázaný pojišťovací zprostředkovatel je ve své činnosti vázán písemnou
smlouvou s pojišťovnou, jejímž jménem a na jejíž účet jedná, a jejími pokyny.
Pojišťovna, jejíž pojistný produkt vázaný pojišťovací zprostředkovatel nabízí,
odpovídá za škodu jím způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti v
pojišťovnictví.
(3) Za vázaného pojišťovacího zprostředkovatele se považuje i osoba, která
vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví za podmínek podle odstavce
1, pokud je v rámci této činnosti nabízeno pojištění, které je doplňkovou službou
pojišťovacím zprostředkovatelem dodávaného zboží nebo poskytované služby.
(4) Vázaný pojišťovací zprostředkovatel musí být zapsán do registru vedeného
ČNB, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro
základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti.
47 Finanční poradenství a tři modely podnikání [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.podnikatel.cz/market-voice/financni-poradenstvi-a-tri-modely-podnikani/
50
Podřízený pojišťovací zprostředkovatel
(1) Podřízený pojišťovací zprostředkovatel spolupracuje s pojišťovacím
agentem nebo výhradním pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím makléřem na
základě písemné smlouvy, neinkasuje pojistné a nezprostředkovává plnění z
pojistných nebo zajišťovacích smluv. Ve své činnosti je vázán pokyny pojišťovacího
zprostředkovatele, jehož jménem a na jehož účet jedná. Podřízený pojišťovací
zprostředkovatel je odměňován pojišťovacím zprostředkovatelem, jehož jménem a
na jehož účet jedná.
(2) Podřízený pojišťovací zprostředkovatel musí být zapsán do registru
vedeného ČNB, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto
zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti.
(3) Pojišťovací zprostředkovatel, jehož jménem a na jehož účet jedná
podřízený pojišťovací zprostředkovatel, odpovídá za škodu jím způsobenou při
výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví.
Výhradní pojišťovací agent
(1) Výhradní pojišťovací agent vykonává zprostředkovatelskou činnost v
pojišťovnictví na základě písemné smlouvy jménem a na účet jedné pojišťovny.
(2) Výhradní pojišťovací agent je ve své činnosti vázán vnitřními předpisy
pojišťovny, jejímž jménem a na jejíž účet jedná; bylo-li tak dohodnuto, je oprávněn
vybírat pojistné nebo zprostředkovávat plnění z pojistných smluv. Pojišťovací agent
je odměňován pojišťovnou, jejímž jménem a na jejíž účet jedná.
(3) Výhradní pojišťovací agent musí být zapsán do registru také vedeného
ČNB, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro
základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. Osoba zapsaná do registru jako
výhradní pojišťovací agent a současně jako vázaný pojišťovací zprostředkovatel,
51
podřízený pojišťovací zprostředkovatel, pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř
může zprostředkovávat uzavírání pojistných smluv spadajících do pojistných odvětví,
která jsou předmětem smlouvy podle odstavce 1, pouze jako výhradní pojišťovací
agent.
(4) Pojišťovna, jejímž jménem a na jejíž účet výhradní pojišťovací agent jedná,
odpovídá za škody způsobené touto jeho činností.
(5) Byl-li výhradní pojišťovací agent zmocněn vybírat od pojistníka pojistné
nebo zprostředkovávat výplaty pojistného plnění, je povinen
a) udržovat trvale likvidní finanční jistinu ve výši 4 % z ročního objemu jím
inkasovaného pojistného, nejméně však ve výši odpovídající hodnotě 17 000 EUR,
nebo
b) používat pro převody pojistného a pojistného plnění výhradně zvlášť k
tomu zřízené a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty. Tímto účtem může
být i bankovní účet pojišťovny, pokud je z něj patrno, který výhradní pojišťovací agent
a jakou částku pojistného na tento bankovní účet vložil.
(6) Pro činnost výhradního pojišťovacího agenta jinak platí obdobná úprava
týkající se vázaného pojišťovacího zprostředkovatele stanovená v tomto zákoně a ve
zvláštních právních předpisech.
Pojišťovací agent
(1) Pojišťovací agent vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví
na základě písemné smlouvy, jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven. V případě
nabídky pojistných produktů více pojišťoven mohou být tyto produkty vzájemně
konkurenční.
52
(2) Pojišťovací agent je ve své činnosti vázán vnitřními předpisy pojišťovny,
jejímž jménem a na jejíž účet jedná, bylo-li tak dohodnuto, je oprávněn přijímat
pojistné nebo zprostředkovávat plnění z pojistných smluv. Pojišťovací agent je
odměňován pojišťovnou, jejímž jménem a na jejíž účet jedná.
(3) Pojišťovací agent musí být zapsán do registru vedeného ČNB, splňovat
podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro střední
kvalifikační stupeň odborné způsobilosti.
(4) Pojišťovací agent musí být po celou dobu výkonu činnosti pojišťovacího
zprostředkovatele pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem
této činnosti účinnou na celém území Evropského hospodářského prostoru, s limitem
pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 200 000 eur na každou
pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně
ve výši odpovídající hodnotě 1 700 000 eur, pokud se pojišťovna, jejímž jménem a na
jejíž účet pojišťovací agent jedná, písemně nezavázala převzít odpovědnost za škody
způsobené touto jeho činností.
(5) Byl-li pojišťovací agent zmocněn přijímat od pojistníka pojistné nebo od
pojišťovny výplaty pojistného plnění, je povinen
a) udržovat trvale likvidní finanční jistinu ve výši 4 % z ročního objemu jím
inkasovaného pojistného, nejméně však ve výši odpovídající hodnotě 17 000 eur,
nebo
b) používat pro převody pojistného a pojistného plnění výhradně zvlášť k
tomu zřízené a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty.
Pojišťovací makléř
(1) Pojišťovací makléř je ve své činnosti vázán obsahem smlouvy uzavřené se
zájemcem o pojištění nebo zajištění (dále jen "klient").
53
(2) V závislosti na obsahu smlouvy s klientem pojišťovací makléř zpracovává
komplexní analýzy pojistných rizik, návrhy pojistných nebo zajistných programů,
poskytuje konzultační a poradenskou činnost, provádí správu uzavřených pojistných
nebo zajišťovacích smluv, sleduje lhůty k jejich revizi, spolupracuje při likvidaci
pojistných událostí.
(3) Pojišťovací makléř musí být zapsán do registru u ČNB, splňovat podmínky
důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro vyšší kvalifikační stupeň
odborné způsobilosti.
(4) Pojišťovací makléř je odměňován pojišťovnou nebo zajišťovnou, nebylo-li
s příslušnou pojišťovnou a pojistníkem dohodnuto jinak.
(5) Pojišťovací makléř musí být po celou dobu výkonu činnosti pojišťovacího
zprostředkovatele pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem
této činnosti účinnou na celém území Evropského hospodářského prostoru, s limitem
pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 200 000 eur na každou
pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně
ve výši odpovídající hodnotě 1 700 000 eur.
(6) Byl-li pojišťovací makléř zmocněn přijímat od pojistníka pojistné nebo od
pojišťovny výplaty pojistného plnění, je povinen
a) udržovat trvale likvidní finanční jistinu ve výši 4 % z ročního objemu jím
inkasovaného pojistného, nejméně však ve výši odpovídající hodnotě 17 000 eur,
nebo
b) používat pro převody pojistného a pojistného plnění výhradně zvlášť k tomu
zřízené a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty.
54
3.2. Finančně-poradenské společnosti
Na českém finančním trhu působí mnoho poradenských společností, z nichž k těm
největším patří tyto:
OVB Allfinanz
Společnost OVB je poradenskou společností v oblasti finančních služeb v
Evropě již od roku 1970. V současnosti působí ve 14 zemích Evropy a pro společnost
pracuje 4 702 finančních poradců, kteří mají finanční poradenství jako hlavní
výdělečnou činnost, pečovalo v roce 2017 v Evropě o zhruba 3,35 milionu klientů.48
Společnost poskytuje profesionální finanční služby, které umožňují zvýšení životní
úrovně širokému spektru lidí. Klade přitom důraz na individuální a komplexní přístup,
který je základem pro budování dlouhodobých a kvalitních vztahů.
S pomocí více než 100 produktových partnerů z řad prvotřídních evropských a
světových finančních institucí je, v rámci skupiny, klientům z celé Evropy schopna
nabídnout strategii v oblasti investic a finančního zabezpečení (výhodné financování
bydlení, investování peněz, spořicí plány i nejrůznější pojištění). Jejím posláním je
plnit lidem jejich cíle a přání, přinášet jim optimální řešení na základě detailní analýzy
potřeb. Pro společnost OVB v současné době pracuje zhruba 4 000 externích
pracovníků.49
48 Růst počtu klientů OVB v obchodním roce 2017 [online]. [cit. 2018-04-19]. Dostupné z:
https://www.ovb.cz/pro-media/tiskove-zpravy/zprava/ovb-v-obchodnim-roce-2017-rust-poctu-
klientu-a-znacne-stabilni-vyvoj-podnikani.html
49 OVB základní informace [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: https://www.ovb.cz/o-spolecnosti/zakladni-informace.html
55
Partners
Česká společnost Partners Financial Services, a.s. zahájila svou činnost v
červnu roku 2007 a její hlavní aktivitou je poskytování finančního poradenství.
Heslem Partners je „Finanční poradenství JINAK“. V současnosti jsou Partners jednou
z největších finančně poradenských společností na českém trhu s více než
miliardovým ročním obratem a téměř půl milionem klientů. Do skupiny Partners dále
patří Partners investiční společnost, s.r.o., Partners media, s.r.o.
(www.finmag.cz, www.penize.cz a tištěný Finmag), Partners akademie, s.r.o. a
Partners Financial Services Polska, S.A. Pro společnost Partners pracuje na
živnostenský list z pozice finančních poradců zhruba 2050 lidí.50
ZFP Group
Základním cílem společnosti je vzdělávat veřejnost a tím zvyšovat finanční
gramotnost občanů v České republice. Své spolupracovníky a účastníky vzdělávacích
seminářů učí nejenom rozumět penězům. Cílem vzdělávání je, aby lidé dokázali
kvalitně zajistit sebe a své blízké proti rizikům dnešní doby.
Unikátní systém Vzdělávací akademie ZFP, který nemá v České republice
obdoby, je akreditován ministerstvem školství a certifikován mezinárodní vzdělávací
a certifikační agenturou IES se sídlem v Londýně. Svým posluchačům se věnuje tým
130 zkušených vlastních lektorů. Vzdělávací semináře pro klienty pořádá v síti
vlastních hotelů a vzdělávacích zařízení jako jsou Hotel AKADEMIE Velké Bílovice,
Hotel AKADEMIE Naháč, Hotel AKADEMIE Hrubá Voda u Olomouce a Centrum
AKADEMIE Ostrava.51
50 O společnosti Partners [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: https://www.partners.cz/cs/o-partners/o-spolecnosti/ 51O ZFP akademii [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: http://www.zfpa.cz/o-spolecnosti/o-zfp-
akademii/
56
Kapitol
Kapitol patří do významné finanční skupiny Vienna Insurance Group (VIG).
Stejně jako Kapitol, patří do VIG také nejvýznamnější společnosti rakouského a
českého trhu, jako jsou Wiener Städtische a Kooperativa. Právě tyto dvě společnosti
jsou akcionáři KAPITOLu. Díky zázemí této skupiny si můžete být jisti seriózností,
důvěryhodností KAPITOLu, a to nejen pro klienty, ale i pro jejich spolupracovníky.
Kapitol úzce spolupracuje s mnohými společnostmi, se kterými klientům
přináší kvalitní komplexní finanční služby složené z nejkvalitnějších produktů. Během
své existence vybudoval Kapitol široké zázemí, díky zkušenostem
i kvalitním partnerům si získal tak neochvějné místo na trhu. Kapitol se snaží za všech
okolností dbát na etický kodex a ctít hodnoty, které má nastaveny.
Fincentrum
Fincentrum patří mezi trojici nejvýznamnějších finančně-poradenských společností
v České republice. Svou poradenskou činnost orientuje bez výjimky na kvalitu a zájmy
klienta. Společnost sdílí se svými poradci a obchodními partnery hodnoty kvalitního
finančního poradenství. Poradci společnosti Fincentrum nabízejí svým klientům výběr
z největšího množství finančních institucí a jejich produktů, díky tomu mohou vyřešit
prakticky každou situaci, která u klienta nastane.52 Společnost vznikla v roce 2000 a
zakladateli jsou pánové Martin Nejedlý a Petr Stuchlík. Základní kapitál společnosti
činí 700 700 000 Kč.
52 Představení Fincentra [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.fincentrum.com/cz/stranky/o-nas/
57
Tabulka č. 1 Vývoj počtu subjektů za posledních 10 let, kteří pracují na finančním
trhu
Stav ke dni
1.1. 2018
Vázaný
zástupce
Pojišťovací
zprostředkovatel
Investiční
zprostředkovatel
2009 3 510 43 277 12 838
2010 9 122 55 115 9 097
2011 9 051 68 186 11 245
2012 14 730 85 845 10 070
2013 20 045 92 638 8 456
2014 25 821 98 726 7 668
2015 26 056 103 551 7 554
2016 26 658 107 851 7 463
2017 26 612 111 392 7 339
2018 26 448 159 283 7 338
Zdroj: Vývoj počtu subjektů za posledních 10 let, kteří pracují na finančním trhu [online]. [cit. 2018-
04-19]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB45.LOGIN_A?p_lang=cz&p_err=8
3.3. Dohled a regulace nad finančním trhem
Česká národní banka
Česká národní banka je podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní
bance, orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem v České republice. ČNB
tedy provádí dohled nad bankovním sektorem, družstevními záložnami, kapitálovým
58
trhem, pojišťovnictvím, penzijními společnostmi, fondy penzijních společností,
směnárnami a dohled nad institucemi v oblasti platebního styku. Stanovuje pravidla,
která chrání stabilitu bankovního sektoru, kapitálového trhu, pojišťovnictví a sektoru
penzijních fondů. Systematicky reguluje, dohlíží a popřípadě postihuje nedodržování
stanovených pravidel.53
53 Dohled nad finančním trhem [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/
59
Tabulka č. 2 Udělené pokuty či nápravu řešení společnostem ze strany České
národní banky za nedodržování stanovených pravidel v uplynulých letech
Společnost Zákl. kapitál (Kč) Datum Postih Poměr k ZK
AKROPOL 2 010 000 15. 1. 2016 Opatření k
nápravě -
Allrisk 5 000 000 29. 4. 2014 40 000 0,80 %
Broker Consulting
100 910 448 20. 7. 2017 800 000 0,79 %
DataLife 40 000 000 29. 4. 2014 10 000
0,53 % 16. 8. 2016 200 000
F & P Consulting
2 000 000 10. 8. 2015 40 000 2,00%
Chytrý Honza 150 000 000 27. 8. 2015 50 000 0,03 %
INSIA a.s. 6 000 000 22. 5. 2015 25 000 0,42 %
OVB Allfinanz, a.s.
16 500 000 8. 3. 2016 5 000 000 30,30 %
PRVNÍ MORAVSKÁ SPOLEČNOST
7 000 000 15. 12. 2016 50 000 0,71 %
Salve Finance 2 000 000 6. 6. 2015 100 000 5,00 %
SMS finance 10 100 000 25. 8. 2016 400 000 3,96 %
ZFP akademie 2 200 000 14. 6. 2012 2 000 000 90,91 %
Zdroj: [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: http://www.opojisteni.cz/pojistovaci-
zprostredkovatele/
Nejvyšší udělenou pokutu ve výši pěti milionů korun dostala společnost OVB
Allfinanz, a.s. z důvodu porušení zákazu používání nekalých praktik podle § 4 odst. 3
zákona o ochraně spotřebitele ve spojení s § 5 odst. 1 písm. a) a c) tohoto zákona.
Konkrétně OVB Allfinanz, a.s. v období od září 2010 do února 2013 jako pojišťovací
agent při výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví používala klamavé
obchodní praktiky. Ve zmíněném období při výkonu své zprostředkovatelské činnosti
60
a souvisejících odborných činností prostřednictvím jí podřízených pojišťovacích
zprostředkovatelů, případně s ní spolupracujících osob nezapsaných do registru
pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí
vedeném Českou národní bankou, opakovaně před uzavřením smluv týkajících se
investičního životního pojištění prezentovala klientům (spotřebitelům) písemně nebo
ústně investiční životní pojištění jako spoření, spoiící produkty, resp. spořicí účty, s
tím, že se jedná o produkt, u něhož lze kdykoli vybrat vložené peněžní prostředky.
Zároveň byla použita argumentace, že jde produkt s garantovaným či kladným
zhodnocením vložených peněžních prostředků, jež lze, a to včetně zhodnocení, vybrat
po 2 až 5 letech jeho trvání, případně jako produkt, u něhož lze výši vkládaných
peněžních prostředků měnit a snižovat a peněžní prostředky vybírat dle potřeby.
Zároveň ale společnost, resp. její zprostředkovatelé, současně neupozornili zejména
na to, že výše původně sjednaného pojistného, resp. jeho změna (snížení) a skutečná
délka trvání smlouvy má, a to zejména v prvních letech trvání smlouvy, významný či
zásadní vliv na možnou výši výběru peněžních prostředků.54
Druhou nejvyšší finanční pokutu ve výši 90 % hodnoty základního kapitálu, tedy
dvou milionů korun dostala společnost ZFP akademie, a.s., za porušení povinnosti
vykonávat svoji činnost s odbornou péčí dle § 12 odst. 5 písm. b) zákona o penzijním
připojištění ve spojení s ustanovením § 21 odst. 1 zákona o pojišťovacích
zprostředkovatelích.
54 Rozhodnutí České národní banky č.j. 2012/2896/570 ze dne 3. dubna 2012 ve znění rozhodnutí
bankovní rady České národní banky o rozkladu č.j. 2012/1774/110 ze dne 14. června 2012, sp.zn.
Sp/2010/158/573 [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/pra
vomocna_rozhodnuti/prilohy/Sp_2010_158_573.pdf
61
V případu ZFP akademie, a.s. šlo o to, že jako pojišťovací zprostředkovatel v období
od 27. 1. 2009 do 27. 5. 2011 vyžadovala od osob, které pro ni měly v pozicích
obchodních zástupců zprostředkovávat pojistné smlouvy třetím osobám, uzavření
tzv. kombinace finančních produktů sestávající z investičního životního pojištění,
penzijního připojištění, stavebního spoření a kapitálového životního pojištění.
Vyžadovala tedy od osob, které se měly podílet na její zprostředkovatelské činnosti
v pojišťovnictví, složení vstupního poplatku jako podmínky nezbytné pro výplatu
příštích odměn za tuto zprostředkovatelskou činnost. Tímto jednáním se společnost
dopustila správního deliktu podle § 26 odst. 2 písm. c) zákona o pojišťovacích
zprostředkovatelích (ii) při propagaci a prezentaci produktů penzijního připojištění a
životního pojištění v rámci modelových příkladů obsažených v příručce nazvané ZFP
v kostce, se kterou byli seznamováni potenciální spolupracovníci a zájemci o finanční
produkty v období od 9. 10. 2009 do 27. 5. 2011, uváděla zavádějící informace o
výnosu těchto finančních produktů.55
Pokuta ve výši osm set tisíc korun udělila ČNB společnosti Broker Consulting.
V tomto případě šlo o porušení hned šesti pravidel. V období od 6. 2. 2013 do 19. 9.
2014 Broker Consulting jako investiční zprostředkovatel nezavedla přiměřené a
účinné kontrolní mechanismy ke zjištění, zda ze strany jejích vázaných zástupců
docházelo k poskytování investiční služby investičního poradenství týkající se
investičních nástrojů podle ustanovení § 4 odst. 2 písm. e) zákona o podnikání na
kapitálovém trhu a to v rozporu v rozporu s ustanovením § 32c odst. 6 písm. b) zákona
o podnikání na kapitálovém trhu nezavedla pravidla kontroly činností svých vázaných
55Rozhodnutí České národní banky č.j. 2015/119832/570 ze dne 2. listopadu 2015, sp.zn. Sp/2014/60/573 [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/pravomocna_rozhodnuti/prilohy/Sp_2014_60_573.pdf
62
zástupců, která zajišťují řádný výkon jejich činnosti uvedených v § 32a odst. 1 tohoto
zákona.
Druhým prohřeškem bylo v období od 19. 9. 2014 do 6. 2. 2015 nesplnění podmínky
přípustnosti pobídky, když společnost neinformovala zákazníky před poskytnutím
investiční služby jasně, srozumitelně a úplně o povaze pobídky v podobě provizí
přijímaných od obchodníků s cennými papíry a investiční společnosti a o výši nebo
hodnotě nebo způsobu výpočtu této pobídky. Došlo tedy k porušení ustanovení § 15
odst. 1 a navazující § 15 odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu ve spojení s
ustanovením § 32 odst. 3 téhož zákona a ustanovením § 15 odst. 1 písm. b) bodu 1
vyhlášky č. 303/2010 Sb., o podrobnější úpravě některých pravidel při poskytování
investičních služeb, ve spojení s § 32 odst. 2 písm. a) téže vyhlášky.
Třetím prohřeškem v pořadí bylo v období od 1. 9. 2013 do 30. 9. 2014 nevedení
jako investiční zprostředkovatel řádné evidence přijatých a předaných pokynů
týkajících se investičních nástrojů, evidence osob a evidence smluv týkajících se
poskytovaných investičních služeb v rozsahu náležitostí stanovených Přílohou č. 2 a 3
vyhlášky č. 231/2009 Sb., o náležitostech a způsobu vedení deníku obchodníka s
cennými papíry a náležitostech a způsobu vedení evidence investičního
zprostředkovatele, ve znění vyhlášky č. 208/2013 Sb., když evidence obsahovala velké
množství nedostatků. Tím porušila ustanovení § 32 odst. 5 ve spojení s odst. 8 zákona
o podnikání na kapitálovém trhu ve spojení s ustanovením § 3 vyhlášky č. 231/2009
Sb., o náležitostech a způsobu vedení deníku obchodníka s cennými papíry a
náležitostech a způsobu vedení evidence investičního zprostředkovatele ve znění
vyhlášky č. 208/2013 Sb.
Za tato tři porušení byla společnosti udělena Českou národní bankou pokuta ve výši
800 000 Kč. Za zbylá tři porušení uložila Česká národní banka opatření k nápravě.
63
Ministerstvo financí České republiky
Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet
republiky, státní závěrečný účet republiky, státní pokladnu České republiky, finanční
trh a jeho regulaci, daně, poplatky a clo, finanční hospodaření, finanční kontrolu,
účetnictví, audit a daňové poradenství, věci devizové včetně pohledávek a závazků
státu vůči zahraničí, ochranu zahraničních investic, pro tomboly, loterie a jiné
podobné hry, hospodaření s majetkem státu, privatizaci majetku státu, pro věci
pojišťoven, penzijních fondů, ceny a pro činnost zaměřenou proti legalizaci výnosů z
trestné činnosti.56
Konkrétním příkladem a dlouhodobým cílem, který Ministerstvo financí v této
oblasti regulace finančních služeb a ochrany spotřebitele sleduje, je sjednocení právní
úpravy distribuce finančních produktů. Toto sjednocení by přitom mělo proběhnout
ve dvou rovinách – jak napříč jednotlivými sektory finančního trhu, tak i pro různé
druhy distribučních sítí (interní - zaměstnanecké, externí - zprostředkovatelské).
Princip neutrality regulace je klíčový – vytváří jednak spravedlivější právní prostředí
pro regulované subjekty, jednak umožňuje omezit riziko regulatorní arbitráže, a
zajistit tak efektivní ochranu spotřebitele. Vnitřně konsistentní právo finančního trhu
rovněž umožňuje významně snižovat náklady na compliance těm subjektům, které na
trhu působí souběžně hned v několika jeho sektorech (což je dnes zcela běžné).
Integrace právní úpravy distribuce finančních produktů probíhá prostřednictvím
novelizací příslušných sektorových právních předpisů, resp. je zakotvována do nově
vznikajících zákonů. Vznik kodexové úpravy na finančním trhu je do značné míry
objektivně limitován stále převládající produktově-sektorovou normotvorbou na
56 Působnost ministerstva financí [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: https://www.mfcr.cz/cs/o-
ministerstvu/zakladni-informace/hlavni-cinnosti
64
úrovni práva Evropské unie. Jak základní koncepční východiska, tak i konkrétní záměry
v rámci jednotlivých navrhovaných zákonů Ministerstvo financí dlouhodobě
konzultuje se všemi relevantními subjekty finančního trhu. Důležitým konzultačním
milníkem zde byla činnost a výstupy (Doporučení) Pracovní skupiny k distribuci na
finančním trhu v letech 2009-2010.
Mezi základní stavební kameny budoucí jednotné regulace distribuce na finančním
trhu lze zařadit:
• jednotný způsob nabývání podnikatelských oprávnění k poskytování či
zprostředkování finančních služeb (licence, povolení, registrace)
• jednotnou kategorizaci finančních zprostředkovatelů (samostatní
zprostředkovatelé, vázaní zástupci)
• jednotný způsob ověřování odborné způsobilosti distributorů (povinná
odborná zkouška z odborných znalostí a dovedností vykonaná před
akreditovanou institucí)
• důraz na srozumitelně prezentované klíčové informace pro spotřebitele (tak,
aby nedošlo k zahlcení zákazníka podružnými informacemi na úkor těch
podstatných)
• přiměřenost regulace k rizikům, která z distribuce vyplývají pro jednotlivé typy
zákazníků (tj. regulatorní ochrana směřovaná primárně vůči spotřebitelům,
nikoli vůči profesionálním či podnikatelským subjektům)
• dostupnost mimosoudního systému řešení spotřebitelských sporů (Finanční
arbitr)
65
• takové vymezení rolí jednotlivých článků distribučního řetězce, které umožní
efektivní výkon dohledu (odpovědnost poskytovatele a samostatného
zprostředkovatele za jejich zaměstnance a vázané zástupce).57
USF ČR
Unie společností finančního zprostředkování (dále jen USF) je neziskové
profesní sdružení právnických a fyzických osob, které vzniklo v roce 2006. Jeho
posláním je zlepšit kvalitu služeb v oblasti finančního poradenství a zprostředkování
na českém trhu. Cílem sdružení je jasně definovat standardy finančního poradenství
a zprostředkování a důsledně dohlížet na jejich dodržování. USF pracuje na zlepšení
podmínek pro podnikání v oboru, a to jak po legislativní, tak i po ekonomické stránce.
Předsedou představenstva a zároveň výkonným ředitelem unie je pan Ing. Jiří
Šindelář, Ph. D58.
AFIZ
Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky
byla založena v prosinci roku 2002 jako občanské sdružení, které sdružuje fyzické a
právnické osoby poskytující služby investičního zprostředkování. Asociace byla
založena z důvodu nové právní úpravy, která vymezovala nový předmět podnikání
mimo režim živnostenského zákona, a tím byl právě investiční zprostředkovatel, který
byl tehdy registrovaný pod Komisí pro cenné papíry.
V roce 2004 byla působnost rozšířena na všechny zprostředkovatelské a
poradenské činnosti na finančním trhu. Od té doby mohou být členy všechny fyzické
57 Distribuce na finančním trhu [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/ochrana-spotrebitele/distribuce-na-financnim-trhu
58 Unie společností finančního zprostředkování a poradenství [online]. [cit. 2018-04-24]. Dostupné z:
http://www.usfcr.cz/
66
i právnické osoby, které na finančním trhu působí jako poradci či zprostředkovatelé.
Asociace má vlastní zázemí odborníků, díky kterým může svým členům poskytovat
odborné služby a zároveň hájí zájmy členů při přípravě nové legislativy na finančním
trhu. Členem asociace se může stát fyzická nebo právnická osoba působící na
finančním trhu České republiky. Vstupní poplatek pro fyzickou osobu je 1 000 Kč,
poplatek pro firmu se odvíjí od počtu spolupracujících lidí v rámci firmy. Členové mají
možnost se zapojit do odborných komisí, které se přímo podílejí na tvorbě legislativy
jak vlastními návrhy, tak i v rámci připomínkových řízení v rámci legislativního
procesu ve spolupráci s ministerstvem financí ČR59.
USF ČR ve spolupráci s asociací AFIZ vydávají společnou tiskovou zprávu o
základních parametrech finančně poradenského trhu ČR každé čtvrtletí. Následující
tabulky uvádějí souhrnná čísla za posledních 5 let.
59 Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky [online]. [cit. 2018-
04-24]. Dostupné z: http://www.afiz.cz/afiz-o-sobe/
67
Základní parametry finančně poradenského trhu ČR v roce 2017 (podle USF ČR):
Tabulka č. 3
Typ produktu 2017 Roční obrat v tis.
Kč Počet smluv
ŽP - běžně placené Celkové roční pojistné 1 847 237 161 224
ŽP- jednoráz. placené Suma jednoráz. pojistného 139 368 3 841
Neživotní pojištění Celkové roční pojistné 1 319 549 424 832
Podílové listy Souhrn zprostř. částek 8 499 243 171 084
Pravidelné investice Souhrn zprostř. ročních částek
1 783 459
Penzijní pojištění Objem ročních příspěvků 155 781 13 937
Doplňkové PP Objem ročních příspěvků 427 378 39 585
Stavební spoření Suma cílových částek 3 678 607 15 677
Úvěry ze SS Souhrn poskytnutých úvěrů 3 863 536 6 578
Hypoteční úvěry Souhrn poskytnutých úvěrů 58 646 746 30 999
Spořicí účty Souhrn zprostř. částek N/A 3 326
Zdroj: Parametry finančně poradenského trhu ČR [online]. [cit. 2018-04-19]. Dostupné z:
http://www.usfcr.cz/financne-poradensky-trh/
V roce 2017 byl uzavřen nejnižší počet smluv běžně placeného životního
pojištění. Od roku 2013 je počet smluv každoročně nižší a nižší, oproti roku 2013 je
výsledný počet smluv poloviční než za rok 2017. Důvod pro klesající trend nebyl
jediný. Prvním z nich byla změna, která se týkala mimořádných odkupů během doby
trvání pojistné smlouvy. Do 31. března 2015 se museli klienti rozhodnout, zda budou
své měsíční položky uplatňovat při ročním zúčtování daní či zda si ponechají možnost
částečných výběrů naspořených prostředků. Maximální daňový odpočet byl stanoven
68
na 12 000 Kč ročně, klient tedy reálně ušetřil 1 800 Kč. Od 1. ledna 2017 je limit pro
fyzické osoby 24 000 Kč.60
Druhý zásadní důvod pro snížení počtu nově vzniklých pojistných smluv
životního pojištění přinesla novela ZoPZSLPU. Pojistným zprostředkovatelům zpřísnila
dobu, během které vracejí provizi v případě, že klient smlouvu vypoví. Z dosavadních
dvou let se doba, kdy poradcům hrozí tzv. storno, prodloužila na pět let.61
60 Daňové výhody u životního pojištění [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.nn.cz/spolecnost-nn/tiskove-centrum/aktuality/vyssi-danove-vyhody-zivotniho-
pojisteni-penzijniho-pripojisteni-doplnkoveho-penzijniho-sporeni-od-roku-2017.html
61 Zákon č. 38/2004 Sb. Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech
pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a
likvidátorech pojistných událostí) [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-38/zneni-20170701
69
Tabulka č. 4 Základní parametry finančně poradenského trhu ČR v roce 2016 (podle
USF ČR)
Typ produktu 2016 Roční obrat v tis.
Kč Počet smluv
ŽP - běžně placené Celkové roční pojistné 2 579 947 224 374
ŽP- jednoráz. placené Suma jednoráz. pojistného 237 877 1 886
Neživotní pojištění Celkové roční pojistné 1 116 307 395 926
Podílové listy Souhrn zprostř. částek 7 564 608 168 161
Pravidelné investice Souhrn zprostř. ročních částek 1 399 857
Penzijní pojištění Objem ročních příspěvků 121 947 12 642
Doplňkové PP Objem ročních příspěvků 231 175 24 931
Stavební spoření Suma cílových částek 5 156 845 18 064
Úvěry ze SS Souhrn poskytnutých úvěrů 3 237 489 7 231
Hypoteční úvěry Souhrn poskytnutých úvěrů 64 234 994 35 480
Spořicí účty Souhrn zprostř. částek N/A 5 144 Zdroj: Parametry finančně poradenského trhu ČR [online]. [cit. 2018-04-19]. Dostupné z:
http://www.usfcr.cz/financne-poradensky-trh/
V roce 2016 byl uzavřen nejvyšší počet hypotečních úvěrů, zároveň také
v nejvyšším objemu poskytnutých finančních prostředků. Důvodem jsou nízké
úrokové sazby a zároveň doporučení, které již od června 2015 doporučuje Česká
národní banka obchodním bankám dodržovat při poskytování hypotečních úvěrů
horní hranici ukazatele LTV (loan-to-value), tj. úvěrového ukazatele poměru výše
úvěru a hodnoty nemovitosti, která slouží jako zajištění. ČNB tuto hranici stanovuje
70
na základě hodnocení rizik spojených s vývojem na trhu hypotečních úvěrů a
obytných nemovitostí.62
Tabulka č. 5 Základní parametry finančně poradenského trhu ČR v roce 2015 (podle
USF ČR)
Typ produktu 2015 Roční obrat v tis.
Kč Počet smluv
ŽP - běžně placené Celkové roční pojistné 2 770 726 245 808
ŽP- jednoráz. placené Suma jednoráz. pojistného 425 486 4 895
Neživotní pojištění Celkové roční pojistné 1 125 022 358 468
Podílové listy Souhrn zprostř. částek 6 997 228 197 900
Pravidelné investice Souhrn zprostř. ročních částek 1 980 617
Penzijní pojištění Objem ročních příspěvků 79 385 8 959
Doplňkové PP Objem ročních příspěvků 119 144 12 922
Stavební spoření Suma cílových částek 4 548 483 18 047
Úvěry ze SS Souhrn poskytnutých úvěrů 3 053 961 6 153
Hypoteční úvěry Souhrn poskytnutých úvěrů 50 703 266 30 418
Spořicí účty Souhrn zprostř. částek N/A 6 774 Zdroj: Parametry finančně poradenského trhu ČR [online]. [cit. 2018-04-19]. Dostupné z:
http://www.usfcr.cz/financne-poradensky-trh/
Rok 2015 byl důležitý pro vývoj tzv. II. pilíře penzijní reformy. Lidé mohli využít
II. pilíř, který spočíval v celoživotním důchodovém spoření u vybrané penzijní
společnosti. Pokud klient do II. pilíře vstoupí, sníží se mu o 3 p. b. (z 28 % na 25 %)
sazba pojistného na státní důchodové pojištění a zároveň bude odvádět pojistné na
62 Limit LTV u hypotečních úvěrů [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/blog_cnb/prispevky/tomsik_20161212.html
71
své osobní důchodové spoření ve výši 5 % vyměřovacího základu. II. pilíř fungoval od
1. ledna 2013, ale 18. května 2015 bylo přijato usnesení č. 360, kterým vláda schválila
návrh zákona o ukončení důchodového spoření.63
Po nejasnostech a vyřešení otázky II. pilíře se trend v počtu uzavřených smluv
na doplňkové penzijní spoření z roku 2015 na rok 2016 téměř zdvojnásobil. Rok 2017
zaznamenal další nárůst, a to nejen v počtu nově vzniklých pojistných smluv, ale také
v objemu finančních prostředků.
Tabulka č. 6 Základní parametry finančně poradenského trhu ČR v roce 2014 (podle
USF ČR)
Typ produktu 2014 Roční obrat v tis.
Kč Počet smluv
ŽP - běžně placené Celkové roční pojistné 3 247 944 291 774
ŽP- jednoráz. placené Suma jednoráz. pojistného 634 975 2 109
Neživotní pojištění Celkové roční pojistné 1 108 330 329 433
Podílové listy Souhrn zprostř. částek 4 358 499 153 098
Pravidelné investice Souhrn zprostř. ročních částek 1 822 878
Penzijní pojištění Objem ročních příspěvků 94 198 11 368
Doplňkové PP Objem ročních příspěvků 108 606 12 846
Stavební spoření Suma cílových částek 7 041 421 26 421
Úvěry ze SS Souhrn poskytnutých úvěrů 2 270 693 5 126
Hypoteční úvěry Souhrn poskytnutých úvěrů 42 074 634 27 001
Spořicí účty Souhrn zprostř. částek N/A 7 586
63 Důchodové spoření (ukončení) - II. pilíř [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/soukrome-penzijni-systemy/ii-pilir-duchodove-sporeni
72
Zdroj: Parametry finančně poradenského trhu ČR [online]. [cit. 2018-04-19]. Dostupné z:
http://www.usfcr.cz/financne-poradensky-trh/
Vývoj světových kapitálových trhů ovlivnilo v roce 2014 několik skutečností.
Tou nejzásadnější bylo celkové oživení aktivity největších ekonomik světa, což spolu
s programy na dodání likvidity úvěrovým institucím v posledních letech dlouhodobě
snížilo výnosy aktiv a tím pádem i averzi k riziku jednotlivých ekonomických subjektů.
Opět se začalo dařit kapitálovým trhům, což dokazuje i zvyšující se počet uzavřených
smluv a stále narůstající objem investovaných finančních prostředků.64
64 Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2014 [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/financni-stabilita-a-dohled/vyvoj-financniho-
trhu/2014/zprava-o-vyvoji-financniho-trhu-v-roce-2-21618
73
Tabulka č. 7 Základní parametry finančně poradenského trhu ČR v roce 2013 (podle
USF ČR)
Typ produktu 2013 Roční obrat v tis.
Kč Počet smluv
ŽP - běžně placené Celkové roční pojistné 3 490 636 320 418
ŽP- jednoráz. placené Suma jednoráz. pojistného 706 727 3 711
Neživotní pojištění Celkové roční pojistné 1 090 264 372 402
Podílové listy Souhrn zprostř. částek 3 720 321 103 327
Pravidelné investice Souhrn zprostř. ročních částek 843 518
Penzijní pojištění Objem ročních příspěvků 206 754 37 525
Doplňkové PP Objem ročních příspěvků 93 159 12 486
Stavební spoření Suma cílových částek 6 623 749 27 677
Úvěry ze SS Souhrn poskytnutých úvěrů 2 532 747 5 507
Hypoteční úvěry Souhrn poskytnutých úvěrů 42 713 328 28 007
Spořicí účty Souhrn zprostř. částek N/A 10 131 Zdroj: Parametry finančně poradenského trhu ČR [online]. [cit. 2018-04-19]. Dostupné z:
http://www.usfcr.cz/financne-poradensky-trh/
V roce 2013 oslavilo české stavební spoření své dvacáté narozeniny. V tomto roce
bylo ještě možné uzavřít smlouvu o stavebním spoření s úrokem z vkladů 2 %, zřejmě
proto bylo v tomto roce uzavřeno nejvíce smluv o stavebním spoření ve sledovaném
pětiletém období. Postupně však stavební spořitelny začaly úrok snižovat a nyní se
pohybuje zhruba kolem 1 %, což nepokryje ani úroveň inflace. Podmínky, které klient
dostane při podpisu smlouvy je stavební spořitelna povinna dodržet 6 let.65
65 Asociace českých stavebních spořitelen [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
http://www.acss.cz/cz/vyhledavani/?what=2013
74
4. Příklady z poradenské praxe
4.1. Soutěž společnosti Bohemia Service Finance a. s.
Společnost Bohemia Servis Finance a. s. je poradenská společnost, která vznikla
17. prosince 2008. Základní kapitál ve výši 2 000 000 Kč je řádně splacen. Tato
poradenská společnost na svých webových stránkách nabízí pojištění majetku i
automobilů, životní, rizikové a úrazové pojištění, investice do podílových fondů i do
zlata.
„Společnost Bohemia Service Finance a. s. založila své působení na základech, které
mají jeden společný význam – službu klientům. Pomáháme a nalézáme řešení. Jsme
zde proto, abychom přinášeli prospěch. Sebelepší služba je však pouze krátkým
zábleskem, pokud není podepřena možností kdykoliv se obrátit na nezávislého
odborníka. Proto jsou poradci BSF připraveni každý den poskytovat tu nejlepší možnou
péči. Naši klienti mohou mít jistotu, že pomáhat jim, je pro nás závazkem na
dlouhodobé roky, jistotu, že naše služby myslíme vážně“.66
Takto se společnost představí při otevření svých webových stránek. Grafika, obsah
i první dojem by mohly vyznít na potenciálního klienta velmi dobře a s pocitem, že
dostane individuální a profesionální služby. Při podrobnějším prohlížení webových
stránek můžeme najít magazín, který vychází dvakrát až třikrát ročně a podrobněji
popisuje skutečné fungování firmy. Při zalistování elektronickou formou se
v magazínu můžeme dočíst, že s poradenskou společností poradci i cestují. Jenže
66 Bohemia Service Finance [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
http://www.bohemiaservis.cz/index.php
75
podmínkou, aby firma zaplatila poradci zájezd po Evropě, je počet uzavřených
pojistných smluv Evoluce.
Akce Petrohrad v květnu 2017 byla určená nejvýkonnějším manažerům a
poradcům, kteří dosáhli nejvyššího bodového výkonu v produkci Evoluce, a to
v časovém rozmezí 1. ledna až 15. května 2017. O rok dříve stejná bonusová akce byla
vypsána na zájezd do Lisabonu. Jak si to má tedy klient vysvětlit, když se ve firmě
soupeří o to, kdo podepíše víc smluv jednoho typu? Kde je tedy ta individuálnost,
profesionalita a zmiňovaná nezávislost?
4.2. Finanční poradce se zaštiťoval jménem společnosti Fincetrum
Česká televize zveřejnila případ finančního poradce z Brna, který se zaštiťoval
velkou finančně-poradenskou společností, a přitom své klienty připravil o několik
milionů korun. Společnost Fincentrum se však od případu distancovala a vyzvala
poškozené klienty, aby požadovali vrácení peněz po jejím bývalém spolupracovníkovi.
Jedním z poškozených klientů je i Erik Steinmetz, který zprvu investoval menší
finanční obnosy a když se mu vracely, získal v oblastním řediteli důvěru a investoval
mnohem větší sumy. „Ty nabídky, tabulky, všude byla loga společnosti Fincentrum, ta
důvěryhodnost tam byla opravdu vysoká,“ uvedl poškozený klient Erik Steinmetz. Se
svými příbuznými investoval celkem sedm a půl milionu korun do tzv. VIP vkladových
účtů.
Společnost Fincentrum však klienty ve své databázi nemá, smlouvy nemohla
zkontrolovat a produkty s názvem VIP vkladový účet se zhodnocením 10 % na dobu
tří a pěti let ve své produktové řadě nemá a nikdy neposkytovala. „Bylo to v době, kdy
banky nabízely jedno procento. Už z povahy věci a obezřetnosti mohlo být patrné, že
jde o podvod,“ komentoval situaci mediální poradce Fincentra Miroslav Beneš.
76
Společnost má na bývalého spolupracovníka Michala T. připravenou žalobu za
poškození dobrého jména a finanční újmu. „Bohužel dle dostupných informací je pan
Michal Beneš nemajetný,“ dodal k podvodu Miroslav Beneš.
Nešlo ovšem o první podvodné jednání tohoto poradce. V minulosti byl již
odsouzen za pokus o podvod u Městského soudu v Brně ke čtyřleté podmínce, která
ještě nevypršela. Jméno poradce také figuruje v centrální evidenci exekucí.
Podvedené rodině bylo doporučeno se s celou záležitostí obrátit na Policii ČR.
Steinmetzovi se obrátili na finančního arbitra.67
V roce 2016 se na policii v Brně obrátilo 523 lidí s podezřením, že byli podvedeni.
V roce 2017 to byl za prvních 10 měsíců počet 509.
Jak si mají klienti ověřit, zda člověk, který se jim představí jako finanční poradce,
není podvodník? Je nutné, aby zájemce o funkci finančního poradce dokládal svou
bezdlužnost?
4.3. Pojišťovací agent lovil klientky na seznamce
Až tříleté vězení hrozí za porušování obchodního tajemství 35letému Michalovi P.,
který je obviněný, že jako pojišťovací agent zneužíval osobní údaje klientů. Pod
vidinou provize podle obžaloby přemlouval klienty ke změně smluv ve prospěch jiné
konkurenční poradenské společnosti.
Vyučený kuchař a číšník činí obžalobě, že původnímu zaměstnavateli způsobil
statisícovou škodu a věřitelům dluží skoro tři miliony korun. Jako klienty si hlavně
67 Česká televize/ zprávy z regionů [online]. 1.11.2017 [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/2291269-financni-poradce-se-zastitoval-jmenem-
zavedene-spolecnosti-klienty-pripravil-o
77
vybíral ženy, z nichž některé oslovoval na internetové seznamce a měl s nimi i
milenecký poměr.
Státní zástupce Radomír Klimeš tvrdí, že obžalovaný několik let porušoval předpisy
a pravidla hospodářské soutěže. Podle státního zástupce po odchodu z firmy Broker
Consulting zneužíval v rozporu se závazkem v pracovní smlouvě klientskou databázi a
jako zprostředkovatel pojištění je přemluvil ke zrušení stávající pojistné smlouvy a
uzavření nové smlouvy pod hlavičkou konkurenční společnosti Broker Trust.
„Neoprávněně nakládal s údaji stovky klientů v úmyslu získat provize,“ uvedl Radomír
Klimeš.
„Obžalobu odmítám. Klienti byli hlavně mí známí, kteří mě vyhledávali jako
finančního poradce. Domlouval jsem si kontakty na různých party, oslovoval jsem lidi
v obchodních centrech,“ řekl k případu Michal P.68
Uzavřeli byste pojistnou smlouvu s člověkem, který by Vás jen tak oslovil
v obchodním centru? Je v pořádku, aby byli finanční poradci placeni provizně od
finančních institucí, když se toho zneužívá na úkor klientů?
4.4. Případ seniorky s poradkyní Broker Consulting
Paní M. N. a její dcera zdědily větší obnos peněz a za jeho část si paní M. chtěla
vylepšit bydlení. Do doby, než si vyřídí stavební povolení a další potřebné věci, chtěla
peníze nechat zhodnotit. „Chtěly jsme to na pár let někam uložit a zhodnotit,“ uvedla
dcera oklamané seniorky. Na jaře roku 2007 se proto obě sešly s finanční poradkyní
společnosti Broker Consulting, která už jim dříve zařizovala stavební spoření. Ta
68 IDnes.cz/zprávy z kraje [online]. 17. 10. 2017 [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: https://budejovice.idnes.cz/pojistovaci-agent-soud-smlouvy-seznamka-dluzi-frc-/budejovice-
zpravy.aspx?c=A171011_103807_budejovice-zpravy_khr
78
seniorce doporučila investovat částku půl milionu korun přes společnost Conseq
Investment Management, a to bohužel tak, že paní M. přišla o část peněz hned na
začátku. Poradkyně Mária S. ji kvůli pár tisícům odměny pro sebe a firmu připravila o
slevu na vstupním poplatku. To, že motivem jednání poradkyně bylo maximalizovat
vlastní provizi, později potvrdil i finanční arbitr, k němuž se dostala stížnost na
poradkyni.
V době sjednání smlouvy bylo paní M. osmdesát pět let a přála si peníze investovat
na pět let s garantovanou návratností. Investiční dotazník také prokázal, že seniorka
nemá zkušenosti s investováním a měla být vyhodnocena jako konzervativní klient a
finanční prostředky měly být investovány do produktu s nízkým rizikem. Přesto ji
poradkyně nechala nakoupit akcie, které jsou obecně hodnoceny jako velmi rizikové.
Navíc pro akcie je doporučován investiční horizont minimálně deset let. Zanedlouho
po uzavření smlouvy přišla finanční krize a akciové trhy rapidně klesly a s tím i
investice paní M.
Pochybení poradkyně nezastavil ani Conseq, který takovou smlouvu přijal. Navíc
poradkyně Mária S. neměla ani potřebné odborné zkoušky. Smlouvu za firmu tehdy
podepsal její nadřízený Petr H., který licenci sice měl, ale na schůzce nebyl a
s klientkou se nikdy osobně nesetkal.
Paní M. poslala v roce 2013 společnosti stížnost, reakce však byla liknavá a
společnost Broker Consulting dostala za porušení pravidel reklamace pokutu ve výši
deset tisíc korun od České obchodní inspekce. Teprve rok po stížnosti se firma
vyjádřila a nabídla seniorce odškodnění ve výši 150 000Kč. „V roce 2007 došlo
k individuálnímu pochybení při sjednávání investičních produktů, a proto jsme klientce
navrhli vyrovnání ztráty v plné výši,“ konstatoval mluvčí firmy Jan Lener.
Poškozená klientka však prostřednictvím svých zástupců požadovala částku
260 000 Kč, ve které byly zahrnuty úroky z prodlení, ušlý zisk a náklady na advokáty.
79
V listopadu roku 2014 soud uložil platebním rozkazem společnosti Conseq vyplatit
klientce částku ve výši přes 250 000 Kč. Conseq se však necítí vinen a klientce zaslal
dopis, ve kterém ji varuje, že v případě vyhraného soudního sporu ji naúčtuje právní
náklady spojené se soudem, ale také se zveřejněním v MF Dnes.69
„Protože jsem v té době neměla oprávnění k této činnosti, veškeré písemné
materiály, u kterých byl nutný podpis osoby oprávněné k výkonu činnosti
pojišťovacího nebo investičního zprostředkovatele, jsem ex post nosila nebo zasílala
Ing. Petru H.,“ vysvětlila v čestném prohlášení pracovní postup ve společnosti Broker
Consulting poradkyně Mária S. „Ing. Petr H. nikdy neověřoval správnost navrženého
postupu ani správnost vyhodnocení získaných údajů od klientů, pouze zajišťoval
realizaci podpisů na dokumentech,“ vysvětluje v dopise z 26. 11. 2013 poradkyně.
Jak je možné, že nám mohou radit poradci bez příslušné licence, když o odborné
způsobilosti je psáno přímo v zákoně?
Poskytování investičních služeb upravuje zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na
kapitálovém trhu:
§ 2d Způsobilá protistrana
(4) „Obchodník s cennými papíry je při poskytování hlavních investičních služeb
uvedených v § 4 odst. 2 písm. a), b) nebo c) povinen jednat ve vztahu k
profesionálnímu zákazníkovi, vůči kterému neplní povinnosti stanovené v § 15 až 15r
ve smyslu odstavce 1 nebo 2, kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a nesmí používat při
komunikaci s ním nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace.“
69 IDnes.cz/ekonomika [online]. 11. 8. 2015 [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://ekonomika.idnes.cz/poradenstvi-broker-consulting-pripravilo-zenu-o-150-tisic-pzs-
/test.aspx?c=A150810_2183151_test_nio
80
4.5. Klientka platila do fondů a zadlužovala se
Paní Eva se dostala do dluhů nejen kvůli několika zbytečným výdajům, ale
především proto, že jí podvedla finanční poradkyně. Poradkyně kromě toho, že
klientku navedla do nevýhodné investice do podílových fondů, ale dokonce zfalšovala
její údaje.
Klientka Eva je samoživitelka a do finančních problémů se dostala, když si
k hypotéce přibrala ještě další krátkodobé úvěry. “Chtěla jsem, aby moje děti měly
lepší život, než jsem měla já. Aby měly zajištěný standard, jezdily na tábory, účastnily
se školních akcí a měly vše, co mají ostatní děti. Jela jsem od výplaty k výplatě s tím,
že se to na mě podepisovalo psychicky a fyzicky, ale zvládala jsem to,“ uvedla žena ze
severních Čech.
Po čase se Eva dostala do situace, kdy měsíční splátky vyšplhaly na 20 000 Kč
měsíčně, její příjem však činil 23 000 Kč. Výše splátek spotřebitelských úvěrů byla
8 000 Kč, splátka hypotéky 2 tisíce a po zaplacení ostatních závazků se Eva dostala do
mínusu 6 500 Kč. Dalším velkým výdajem byla nutná rekonstrukce kuchyně.
Celou situaci ještě zkomplikovala operace Evy, kterou musela podstoupit před
Vánoci kvůli vyhřezlé ploténce. Její příjem se tak snížil z 23 000 Kč na 11 000 Kč
měsíčně, což byla její pevná část platu.
Eva se tehdy obrátila na finančního poradce, který se detailně seznámil s jejími
financemi. Poradce zjistil, že paní Eva měla špatně nastavenou životní pojistku, která
ji nekryla výpadek příjmů v případě zdravotních potíží a zároveň, že se stala obětí
podvodu. Její předešlá finanční poradkyně ji totiž přesvědčila k investici do
podílových fondů ve výši 3 000 Kč měsíčně a odůvodnila to tím, že klientka poté bude
moci zaplatit všechny své dluhy naráz.
81
„Platila jsem to i v době svých největších finančních problémů, a když jsem
poradkyni volala, jestli je to nutné, že by mi teď pomohlo platby pozastavit, tvrdila, že
to nesmím, jinak přijdu o garantovaný výnos,“ řekla k situaci Eva. Ve skutečnosti však
platby do podílových fondů lze kdykoliv přerušit a u tohoto typu investice žádný
garantovaný výnos není. Fondy z určitých podmínek pouze mohou garantovat, že se
klientova investice nedostane do ztráty.
Investice, kterou paní Evě sjednala finanční poradkyně, byla pro klientku absolutně
nevhodná. Investiční dotazník, který pomáhá při určení vhodného investičního
instrumentu, vyplnila sama poradkyně bez klientky. V dotazníku byl uveden
dvojnásobný příjem, než ve skutečnosti paní Eva měla nebo informace, že klientka
v posledních třech letech již investovala do podílových fondů více než půl milionu
korun. Nic z uvedeného v dotazníku nebyla pravda.
Cílem nesolidní poradkyně bylo vnutit dynamický investiční profil a následně tak
sjednat nevhodný finanční produkt a tím získat vyšší provizi za sjednání investice.70
Je cílem vlastní provize namísto profesionálních služeb a pomoci klientovi? Proč
tedy nejsou poradci za klamavé informace klientům potrestáni?
Odkazuji se na zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, který přímo upravuje
klamavá konání:
§5 Klamavá konání
(1) „Obchodní praktika se považuje za klamavou, pokud obsahuje věcně nesprávnou
informaci a je tedy nepravdivá, což vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí
ohledně koupě, které by jinak neučinil.“
70 IDnes.cz/finance [online]. 22.8.2017 [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: https://finance.idnes.cz/dluhy-
financni-tisen-splaceni-prijmy-a-vydaje-fop-/viteze.aspx?c=A170821_111542_viteze_kho
82
5. Vyhodnocení dotazníkového šetření
Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit názor veřejnosti na působení finančních
poradců v České republice. Dotazník byl také zaměřen na představu lidí, jak by
v ideálním případě měl finanční poradce fungovat včetně jeho věku a zkušeností.
Klient by měl být pro poradce vždy na prvním místě a měl by hájit jeho zájmy před
vlastním prospěchem v podobě provize z nově uzavřené smlouvy. Pokud finanční
poradce respektuje přání klienta, který je spokojený, určitě se na poradce v budoucnu
rád znovu obrátí, nebo ho doporučí příbuzným či přátelům. Dotazník se skládal ze 14
uzavřených otázek. Odpovědělo celkem 338 respondentů, z toho bylo 222
vysokoškolsky vzdělaných (65,7 % respondentů), 111 středoškolsky vzdělaných (32,8
%) a základní vzdělání mělo 5 odpovídajících osob (1,5 %). Nejčastější věkovou
skupinou respondentů se stali lidé od 35 do 50 let (131, tj. 38,8 %), za nimi
následovala skupina 25-34 let (101 osob, tj. 29,9%). Lidé nad 51 let tvořili 18,9 %
odpovídajících (64 osob) a věková skupina 18-24 let se dotazníku aktivně zúčastnila
v počtu 42, což tvořilo 12,4 % celkového počtu.
Otázka č. 1 byla zaměřena na znalost rozdílu mezi finančním poradcem a
obchodním zástupcem.
80 % respondentů zná rozdíl mezi poradcem a obchodním zástupcem
Z dotazníkového šetření vyplynulo, že 79,9 % respondentů ví, že obchodní
zástupce zastupuje jen a pouze stranu prodávajícího a jeho cílem je prodat finanční
produkty nebo služby. Zájmem obchodního zástupce je prodat co nejvíce a zákazník
by na to měl být připraven. Obecně pro obchodní zástupce platí, že „prodá a sejde
z očí“. Na druhé straně finanční poradce by neměl zastupovat žádnou konkrétní
instituci, ale měl by mít k dispozici širší sortiment finančních produktů, které si sám
83
vybírá od jednotlivých subjektů podle toho, jak on sám je považuje za kvalitní.
Respondentů, kteří neznají tento rozdíl, bylo 47, celkově tedy 13,9 %. Zbylým zhruba
6,2 % se zdá, že jde o totéž.
Otázka č. 2 – Využil/a jste někdy služeb finančního poradce?
Přes 53 % dotazovaných má vlastní zkušenost s finančním poradcem
V České republice působí 159 975 registrovaných pojišťovacích
zprostředkovatelů (stav ke dni 24. 3. 2018, www.cnb.cz) a vzhledem k počtu obyvatel,
který v roce 2017 činil 10 588 000 Čechů, vychází na jednoho poradce 66 lidí včetně
dětí, studentů a seniorů. Celkem 51,8 % dotazovaných má vlastní zkušenost
s využitím finančního poradce, 29,3 % dosud žádnou zkušenost nemá a 18,9 % lidí se
s finančním poradcem sešlo, ale jeho služeb nevyužili.
Otázka č. 3 – Podle čeho si vybíráte nebo jste vybral/a finančního poradce?
63 % využilo služeb poradce na doporučení
Finance v domácnosti musí řešit každý z nás bez ohledu na to, jestli jsme
učitelé, dělníci, právníci nebo švadleny. Otázky bydlení a jeho financování, zajištění
pro případ výpadku příjmů, zabezpečení dětí do budoucna, pojištění domácnosti či
auta a jiné záležitosti, které jsou spojeny s financemi, někdy raději svěříme do rukou
člověka z finančního oboru. Z dotazníku vyplynulo, že 63,6 % respondentů využilo
doporučení od člověka, který již s finančním poradcem dříve spolupracoval. Na
základě reklamy by využilo služeb poradce 10,9 % lidí. Ostatních 25,4 % má zkušenost,
že je finanční poradce kontaktoval sám.
84
Otázka č. 4 – Mezi nejdůležitější priority při prvním setkání vnímáte (uveďte
max. 2 možnosti)
87 % prioritně očekává fundovanou a racionální argumentaci poradce
První setkání bývá velmi důležité jak pro klienta, zda poradce udělá dobrý
dojem a získá si jeho důvěru, tak pro poradce, na kterého může klient dát dobré
reference svým přátelům či známým nebo jestli první schůzka bude také tou poslední.
Pro dotazované je v 87,3 % nejdůležitější prioritou fundovaná argumentace, 44,4 %
všech respondentů preferuje příjemné vystupování.
Dokud roboti nenahradí v této profesi lidský faktor, je pro lidi důležité nejen
finance svěřit do rukou profesionála, ale také na schůzkách s poradcem získat dojem,
že je to člověk, který jim rozumí i po lidské stránce.
Dochvilnost také patří mezi faktory, které určují, zda k poradci budeme mít
důvěru nebo zda nás nechá čekat na schůzce v kavárně 20 minut a místo omluvy si
raději ještě dojde pro kávu. Z dotazníku vyplynulo, že tato vlastnost je důležitá pro
39,3 % respondentů. Práce s lidmi většinou vyžaduje, aby lidé vykonávající tuto práci
dbali na svůj vzhled a upravenost. Poradce s děravou košilí by moc důvěry nezískal.
Pro 11,8 % respondentů je to důležité.
Otázka č. 5 – Při setkání Vám finanční poradce:
15 % dotázaných nutil poradce jedno připravené „nejlepší“ řešení
O finančních poradcích obecně nelze říci, zda svou práci vykonávají dobře
nebo špatně stejně tak například u řidičů autobusů či zdravotních sester. Každý může
mít špatný den a udělat chybu, ovšem někdy takové chyby mohou mít fatální
následky. Když řidič městského autobusu v ranní špičce nedá přednost stejně plné
tramvaji, mohou umírat lidé stejně jako v případě podání chybného léku pacientovi
85
zdravotní sestrou. Přesto věříme, že v daný moment udělali to nejlepší, co v daný
moment mohli a následujícího ráno nastoupíme na stejnou linku autobusu.
Při chybné práci finančních poradců lidé neumírají, ale v případě špatného
zajištění rodiny a nahodilé nepříznivé události se lidé a jejich rodiny mohou dostat do
těžké finanční situace a cesta z ní bývá velmi obtížná. Celkem 15,4 % dotázaných ze
své zkušenosti uvedlo, že jim poradce chtěl nechat podepsat jedno připravené a
podle poradce nejlepší řešení. Je to lenost poradce či nezájem o skutečné potřeby
klientů? Zřejmě právě pro snahu ulehčit si práci nenabídl poradce klientovi více než
jednu variantu řešení v 8,6 % případů. Ve 26,9 % naopak poradce respektoval názory
klienta a nevnucoval své. To, že skutečně naslouchal, uvedlo 18,3 % respondentů.
Dále 26,9 % dospělých odpovědělo, že nemá vlastní zkušenost. A 13 lidí (3,8 %
dotázaných) dokonce uvedlo, že finanční poradce spěchal.
Otázka č. 6 – Měl finanční poradce zájem o dlouhodobou spolupráci?
Ve 46 % případech poradce projevil zájem o dlouhodobou spolupráci
Otázka vyřešení financí pro jednotlivce či celou rodinu není jednorázová
záležitost jako v případě pořízení sedací soupravy do obývacího pokoje, kterou dokud
bude sloužit, není třeba ji měnit. Finanční situace a potřeby se mění mnohem častěji,
ať už je to změnou povolání a tím i změnou příjmů, touhou po vlastním bydlení nebo
třeba narozením dítěte. To vše má na hospodaření domácnosti velký vliv.
Finanční poradce by tedy měl být někým, na koho se klient v případě potřeby
může obrátit dlouhodobě a v podstatě kdykoliv. Poradce zmínil dlouhodobou
spolupráci u 45,9 % klientů. Poradce se nevyjádřil se zájmem o dlouhodobou
spolupráci u 23,4 % respondentů. Klientů, kteří pro absenci vlastní zkušenosti
nemohli odpovídat, bylo 24,6 % a v 6,2 % případů poradce zájem o dlouhodobou
spolupráci neměl.
86
Otázka č. 7 – Správný poradce by podle Vás měl (uveďte max. 2 možnosti):
87,7 % klientů vyžaduje od poradce upozornění na možná rizika produktů
Ženy s velkou oblibou nosí lodičky, kozačky a jiné boty s vysokými podpatky.
Takovému doplňku ke skvěle padnoucímu oblečení, barevně sladěné kabelce, a navíc
s představou optického prodloužení nohou jen málokterá žena odolá. Prodavačky
v obchodech rády přinesou jinou velikost, jiný materiál a pochválí, jak zákaznici
botičky skvěle padnou. Která z nich ale upozorní na zdravotní rizika, která s sebou
časté nošení podpatků nese? V obchodech není obvyklé, že by prodavačka zároveň
upozornila, jak se při nošení tohoto typu bot bortí páteř, trpí klouby při snaze
vybalancovat nerovný povrch a že podvrtnutý kotník se léčí dlouho. Místo toho boty
pochválí a nabídne ještě impregnaci.
Od finančního poradce se žádá, aby kromě slibných výnosů, které z klientů
údajně udělají takřka milionáře v horizontu let či desetiletí, upozornil také na rizika,
která s sebou produkt nese a že také nic z vložených prostředků se nemusí vrátit. Pro
88,2 % dotazovaných je to nejdůležitější aspekt služby, kterou poradce nabízí. Pro
65,1 % je zároveň velmi důležitý osobní přístup. Již zmiňované jedno „nejlepší“ řešení
by tedy neobstálo.
Pocit sebedůvěry je důležitý pro každého z nás, pokud ho však necítíme u
poradce, který sedí proti nám a není si jist produktem, který nám nabízí nebo
zapochybuje při jeho prezentaci, vyvstává pochopitelně otázka, jestli máme
takovému člověku svěřit naše těžce vydělané peníze. Pro 20,7 % lidí je právě dojem
vlastní sebedůvěry u poradce žádoucí tak jako je sebedůvěra důležitá pro nás, kdy
máme pocit nepostradatelnosti pro děti, partnera a rodinu. Pro 4,4 % respondentů
by se měl poradce stát nepostradatelným.
87
Otázka č. 8 – Finanční poradce by měl v otázce věku a zkušeností splňovat:
47 % preferuje poradce staršího 25 let a s min. 3 roky praxe
Finanční poradci radí lidem, jak naložit s volnými finančními prostředky nebo
jak zajistit rodinu a zařídit hypotéku na bydlení. Je ale skutečně vhodné, aby
s financemi radili lidé, kteří dosud nemají vlastní zkušenosti? Celkem 45,6 %
respondentů by preferovalo podmínku pro výkon povolání dosažením hranice 25 let
a praxe min. 3 roky ve finančnictví. Otázka věku nebyla zcela důležitá jako
prokazatelná praxe pro 40,8 % lidí. Situace, která je nyní v České republice, a to bez
nutnosti splnění věkové hranice ani praxe, vyhovuje 12,4 % dotázaných. A pouze 4
dotazovaní (1,2%) postavili jako důležitý věk min. 25 bez nutnosti praxe.
Otázka č. 9 – Finanční poradce by měl mít znalosti:
43 % lidí vyžaduje od poradce znalosti všech finančních produktů v ČR
Při návštěvě obvodního lékaře očekáváme, že nám lékař provede všechna
potřebná vyšetření a správně určí diagnózu a medikaci. Ve skutečnosti nám
„obvoďák“ provede jen základní vyšetření a doporučí specialistovi, případně odkáže
na příslušné oddělení. Specialisté pak už s pacientem pracují detailněji a provedou
nezbytná vyšetření, stanoví plán léčby a medikaci.
Se znalostmi a odborností finančních zprostředkovatelů to může být podobně.
Může to být takový náš „obvodní lékař“ pro finance. Sejdeme se v případě potřeby,
poradce zjistí klientovy potřeby a dá se do práce ovšem s tím rozdílem, že nepošle
klienta samotného si věci vyřídit, ale jedná sám. Poradce se obrátí na specialisty, kteří
se zabývají jen jedním finančním nástrojem, a porovná všechny možnosti pro klienta.
88
Z dotazníkového šetření vyplynulo, že 41,7 % respondentů by si přálo, aby
poradci měli znalosti všech finančních produktů v ČR v návaznosti na světový trend,
vývoj a tendence změn. Finanční i ekonomické znalosti včetně širokého
mezioborového rozhledu zprostředkovatelů preferuje 29,3 % respondentů. Pouze
znalosti nabízených finančních produktů vyžaduje 16,6 %. Znalosti všech finančních
produktů v ČR by od poradce vyžadovalo 12,4 % lidí.
Otázka č. 10 – Měl by mít finanční poradce vystudovanou vysokou školu,
jako např. lékař?
53 % lidí preferuje více speciální licenci než vysokoškolské vzdělání
Pro výkon některých povolání je nezbytnou nutností vysokoškolský diplom,
jako je např. profese lékaře, veterináře, právníka, notáře, soudce, pedagoga na
vysoké škole, architekta. Měla by i profese finančního poradce být klasifikována jako
povolání s nezbytností absolvování vysoké školy? Pro 52,4 % není tak nezbytná vysoká
škola jako získání speciální licence pro výkon této profese. Pro zavedení podmínky
absolvování vyššího vzdělání, než je středoškolské, hlasovalo 32,5 % lidí. Úroveň
vzdělání nepovažuje za důležité 10,1 % respondentů a zbylých 5 % si nemyslí, že je
vysoká škola pro finanční poradce nutná.
Otázka č. 11 – Vadilo by Vám, kdyby Váš finanční poradce byl zadlužený?
Zadlužený ve smyslu spotřebitelských úvěrů či nezaplaceného zdravotního a
sociálního pojištění, které si poradci musí sami platit. Nikoliv hypotéka na bydlení.
93 % dotázaných by vadilo jednat se zadluženým poradcem
Známé české pořekadlo říká: „Kovářova kobyla chodí bosa.“ O lékařích je zase
známé, že jsou těmi „nejhoršími“ pacienty. Jak je to s financemi finančních poradců?
Radí nám, jak máme hospodařit, myslet na budoucnost a na nahodilé situace á la
89
„strýčka Příhodu,“ ale chovají se tak oni sami? A mají právo radit lidem, když nejsou
schopni poradit sami sobě?
Z oslovených respondentů je 54 % těch, kteří si myslí, že člověk, který sám je
zadlužený „nezdravými“ úvěry, by vůbec neměl ostatním lidem radit s nakládáním
finančními prostředky. Pro 39,5 % respondentů by byla zadluženost poradce
problémem při dalším jednání případně sjednávání finančních produktů. Pak jsou i
lidé, kterým je lhostejné, zda má finanční poradce své finance v pořádku, 6,7 %
dotázaných by zadluženost poradce nevadila.
Otázka č. 12 – Měly by být služby finančního poradce placeny přímo
klientem?
66 % dotázaných nechce platit přímo za služby finančního poradce
Návštěvou posilovny, dentální hygieny, lekce angličtiny nebo kadeřnice
využíváme služby, které platíme většinou na místě. Trenér v posilovně sestavuje
cvičební plán, abychom do léta byli do plavek jako modelové z plakátů, dentální
hygienistka se stará o nedostatky a prevenci našich zubů a lektorka angličtiny si
připravuje gramatická cvičení na téma, které nám neustále činí obtíže. Odcházíme
spokojeni a s pocitem, že jsme udělali něco pro sebe. Proč tedy vnímáme jinak služby
finančního poradce, který by se měl starat o nedostatky a prevenci v našich financích?
Kadeřnice by se asi divila, kdybychom jí místo zaplacení namítli, že by si měla vyžádat
provizi u společnosti, která jí dodává barvy na vlasy.
Přesto 48,5 % respondentů si přeje odměnu pro finanční poradce formou
provize. Je pro náš život pořádek ve financích méně důležitý než anglické větné
dovětky či shozená 2 kg cvičením ve fitness? Pro 34,6 % je platba za služby přímo
poradci v pořádku. Zbylých 16,9 % si nepřeje, aby služba poradci byla placena přímo
klientem.
90
Otázky č. 13 a č. 14 byly zaměřeny na věk a nejvyšší dosažené vzdělání.
96,2 % respondentů s VŠ by si nepřálo jednat se zadluženým poradcem
Závěr dotazníkového šetření byl zaměřen na věk a dosažené vzdělání. Náš
názor, který si utváříme, ovlivňuje sociální prostředí, ze kterého pocházíme, s jakými
lidmi se obklopujeme, dosažené vzdělání a také věk. Ve 20 letech se na svět a jeho
problémy díváme jinak než jako „ostřílení mazáci“ v padesáti s jinými životními
zkušenostmi.
V otázce vzdělání je 44,8 % respondentů s vysokoškolským vzděláním pro to,
aby byla poradcům zavedena povinnost absolvování vysokoškolského studia, pouze
12 % ze všech středoškoláků hlasovalo stejně. Pro vysokoškolské či středoškolské
vzdělání zároveň se speciální licencí je 46,4 % vysokoškoláků a 67,4 % středoškoláků.
V názoru na způsob odměňování za služby zprostředkovatelům se tyto dvě
skupiny také rozcházejí. Pro 62 % respondentů s maturitou je v pořádku nynější
systém založený na provizi z uzavřených pojistných či investičních smluv. Pro
zaplacení na místě poradci je pouze 14,1 % lidí. U respondentů s vysokoškolským
diplomem není názor tak jednotný. 44,2 % z nich by volilo platbu přímo a jen o
procento míň, tedy 43,1 % by zachovalo současný způsob odměňování.
A jak je to s věkem a získanou praxí v oboru? U vysokoškoláků zvítězila
možnost dvou podmínek, a to věk nad 25 let a minimálně 3 roky praxe. Tuto variantu
zvolilo 54,7 % respondentů. Druhou nejčastější odpovědí 38,7 % dotázaných byla min.
doba praxe 3 roky bez věkové hranice. Pro středoškoláky byla naopak nejčastější
volbou min. doba praxe 3 roky bez podmínky dosaženého věku. Pro tuto možnost
hlasovalo 44,6 % lidí. Hranice alespoň 25 let a tříleté zkušenosti v oboru preferovalo
39,1 % z celkového počtu, tedy 93 lidí. Proč se rozchází názor na věkovou hranici?
91
Většina vysokoškoláků dokončila své studium právě okolo hranice 25 let. Z každé
skupiny po jednom respondentovi naopak více preferoval věk než samotnou praxi.
Třetí a nejméně početnou skupinou respondentů byli lidé se základním vzděláním
a zároveň se zařadili do věkové skupiny od 18 do 24 let. Jejich názory se velmi lišily
od těch výše uvedených. Tato skupina vzdělání vůbec nepovažovala za nutné. Žádný
z respondentů skupiny nehlasoval pro odměňování poradce přímo klientem. V otázce
věku a zkušeností z oboru nebyl názor jednotný, ale 40 % by neřešilo ani věk ani praxi.
92
6. Zkouška odbornosti podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu
Parlament ČR schválil novelu zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém
trhu (dále jen „ZPKT“). Novelou se od 3. 1. 2018 zavedlo prokazování odborných
znalostí a dovedností distributorů na kapitálovém trhu prostřednictvím odborné
zkoušky u osoby akreditované Českou národní bankou, přičemž standardy odborné
způsobilosti stanovila na základě zákona Česká národní banka vyhláškou.71
Vzhledem k nové právní úpravě se mnoho finančních poradců rozhodlo složit
zkoušku do konce roku 2017 s mírnějšími nároky, než které přináší novela ZPKT. Ze
série zkoušek, které proběhly během prosince roku 2017 a začátkem ledna 2018 před
začátkem účinnosti novely, skládalo zkoušku na Vysoké škole finanční a správní téměř
1 100 finančních zprostředkovatelů.
Písemná zkouška se skládala z šesti oblastí, které dohromady představovaly 200
uzavřených otázek. První oblast obsahovala 15 otázek a byla zaměřena na právní
předpisy v oblasti finančního trhu převážně na znalost zákonů.
Druhá část písemné zkoušky testovala 35 otázkami znalosti investičních nástrojů –
jiných než derivátů a investičních nástrojů a jejich emisí – derivátů. Na účastníky
zkoušky kromě termínů týkajících se derivátů čekaly i otázky na technickou a
fundamentální analýzu ale také početní příklady.
71 ZKOUŠKA PODLE ZÁKONA Č. 256/2004 SB., O PODNIKÁNÍ NA KAPITÁLOVÉM TRHU [online]. [cit.
2018-04-15]. Dostupné z: https://www.vectorcertifikace.cz/zkousky-investice/
93
Dalších 30 otázek ve třetí části zkoušky se týkalo poskytování investičních služeb.
Od poradců se očekávala znalost například významných ekonomů, konsolidace
finančních systémů nebo depozitáře standardního fondu.
Čtvrtá oblast byla určena principům a fungování investičních společností a
investičních fondů a regulace, fungování významných světových trhů, a to celkem ve
40 otázkách. Kdo chtěl získat body, musel znát pojmy jako je Basel III., ZISIF nebo co
značí zkratka AAA.
V páté oblasti museli investiční zprostředkovatelé prokázat vědomosti ve 30
otázkách principů finančního trhu včetně teorie financí. V této oblasti byly připravené
otázky například na býčí a medvědí trhy, vlastnosti trhu či hlavní elementy
investičního prostředí.
Zbylých 50 otázek bylo zaměřeno na investice, investiční strategie, portfolio a
související rizika, což znamená, že se poradci musí orientovat v pojmech, jako jsou
PPI, VIX, durace nebo korelační koeficient výnosů.
Pro úspěšné absolvování zkoušky bylo nutné, aby byl celkový výsledek min. 75 %
úspěšných odpovědí, přičemž byla stanovená minimální úroveň pro každou oblast.
Jak ukázaly testy, nejtěžší oblastí byla pro poradce poslední část – Investice, investiční
strategie a portfolio a související rizika. Touto oblastí neprošlo 12,4 % zúčastněných.
Druhá v pořadí neúspěšných oblastí byla část Investiční nástroje – jiné než
deriváty; investiční nástroje a jejich emise - deriváty. I v této oblasti přesahovala
neúspěšnost 12,1 %. Principy finančního trhu včetně teorie financí byla část, která
byla nad úroveň požadovaných znalostí u 7,1 % testovaných. Pro 52 účastníků,
v celkovém počtu necelých 5 % byly příliš náročné Právní předpisy v oblasti finančního
trhu.
94
Naopak nejvíce úspěšnou částí byla oblast třetí, Poskytování investičních služeb,
kterou neprošlo pouze 2,37 % účastníků. Druhá nejúspěšnější oblast Principy a
fungování investičních společností a investičních fondů; regulace a fungování
významných světových finančních trhů byla problematická pro 4,2 %.
Celkově zkouškou neprošlo 25,9 % zájemců. Každý čtvrtý poradce tedy nesplnil
min. jednu z výše uvedených částí. Je v pořádku, aby celá čtvrtina zkoušených
absolvovala testy znova, neměly by se podmínky zpřísnit a další pokus povolit až
s odstupem času? Nebylo by žádoucí ustanovení limitu počtu pokusů na složení
odborné zkoušky?
Z celkového počtu 1 095 účastníků má 34,5 % z nich vysokoškolské vzdělání. Oproti
celkové úspěšnosti 74,1 % byla jejich úspěšnost o něco málo vyšší, a to 82,8 %.
Z výsledků, které testování přineslo, je zřejmé, že vysoká škola není tím stěžejním
nástrojem pro regulaci finančního poradenství, jelikož absolventi vysokých škol sice
byli úspěšnější, ale 8 % není tak významný rozdíl.
Pomoci by mohl nový zákon o distribuci pojištění, který vláda schválila 3. ledna
2018 na svém zasedání. Cílem této legislativy je podle Ministerstva financí zvýšit
srozumitelnost a srovnatelnost informací o finančních produktech a zvýšit nároky na
profesionalitu osob působících v pojišťovnictví.
Unikátní novinkou na českém finančním trhu, která by do budoucna mohla přispět
ke zvýšení odbornosti a tím pádem i poskytování kvalitnějších služeb pro klienty, je
Česká akademie finančního plánování (dále jen ČAFP). Jde o společný projekt USF a
Vysoké školy finanční a správní (dále jen VŠFS). Nová instituce nabídne už od května
2018 profesionálům v oblasti finančního poradenství a plánování náročný certifikační
program Master of Financial Planning (dále jen MFP). Ten bude pokrývat všechny
aspekty, s jakými se v oblasti rodinných financí setkáme, ať už jde o sestavení
investičního portfolia, pojistného plánu, financování bydlení ale i řešení
95
nestandardních situací v podobě dědictví anebo rozvodu manželů. To vše
s jednotným cílem budovat kompetenci k vysoce odbornému sestavení finančního a
investičního plánu jednotlivce i rodiny, která bude pro udělení titulu MFP určující.72
MFP je vlajkovou lodí nabídky ČAFP. Jedná se o náročný, výrazně prakticky
orientovaný certifikační program pro profesionály z řad nezávislých finančních
poradců, pojišťovacích agentů i bankovních poradců. Svým zaměřením program MFP
vyplňuje mezeru, která na trhu profesního vzdělávání dosud existovala mezi
základními zákonnými zkouškami a spíše teoreticky orientovanými programy dalšího
vzdělávání.
V programu MFP se předpokládá absolvování všech zákonem požadovaných
zkoušek ve stěžejních sektorech (penze, úvěry, investice, pojištění) a proto nezatěžuje
uchazeče teoretickými pojmy a definicemi ani se je nesnaží naučit pokročilé investiční
či matematické modely. Cílem je nabídnout program zaměřený na praktickou
schopnost sestavit finanční plán domácnosti ve všech podstatných prvcích, který
bude zákazníka provázet od vstupu do produktivního věku až po odchod na penzi
včetně řešení nenadálých situací, jako je úmrtí člena rodiny, dědictví či základní
daňový servis. Program MFP sestavili a provozují profesionálové svým kolegům a
partnerům na míru.
Pozor, nejedná se o akademický titul ve smyslu zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých
školách, které mohou udělovat pouze akreditované vysoké školy. Jde o profesní
certifikaci, kterou lze nejblíže připodobnit ke známému titulu MBA (Master of
Business Administration).73
72 Projekt Master of Financial Planning [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
http://www.opojisteni.cz/tema/usf-a-vsfs-startuji-novy-vzdelavaci-projekt-o-co-jde/
73 Studijní program Master of Financial Planning [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: https://cafp.cz/program-mfp/
96
Závěr
„Prvním krokem na cestě ke štěstí je učení se.“
(Dalajláma)
Ve své diplomové práci jsem se zabývala úrovní odbornosti a profesionality
vystupování finančních poradců. Od začátku tak bylo jasné, že je potřeba ze všeho
nejdříve podniknout nezbytnou sondu do historie a vývoje bankovnictví,
pojišťovnictví a finančního trhu. Definovala jsem tak základní typy pojišťovacích
zprostředkovatelů, pojmenovala největší finančně poradenské společnosti na trhu a
zároveň popsala aktuální stav dohledu a regulace finančního trhu. Z výše popsaného
jsem následně vyšla i pro moji prakticko-analytickou část diplomové práce, stejně
jako pro vyvozování jakýchkoliv závěrů na otázky, které jsem si kladla již v úvodu
tohoto souhrnného materiálu.
Do tématu jsem vcházela s obecnou hypotézou, že úroveň odbornosti
finančních poradců nezávisí prioritně jen na samotném vzdělání a motivaci daných
osob, ale také na přístupu a morálních principech daných poradenských společností.
Ty jsou bohužel často na hony vzdáleny celospolečensky nutné potřebě o navýšení
finanční gramotnosti samotných klientů. Vstupní hypotéza se, na základě předem
jasně deklarované snahy o transparentní pojmenování aktuální odborné úrovně
finančních poradců v Česku, potvrdila hned na několika konkrétních příkladech.
Prvním je morální selhání společnosti Bohemia Servis Finance, která sice na
svých stránkách láká na individuální a profesionální přístup, při detailnějším
procházení webových stránek však naleznete např. odkaz na časopis, ve kterém
společnost vyhlašuje soutěž pro své spolupracovníky v podepsání co největšího počtu
smluv produktu Evoluce. Poradcům s nejvyšším počtem uzavřených smluv čekal za
odměnu prodloužený víkend v Evropě, který jim uhradila společnost Bohemia Servis
97
Finance. Zmíněná soutěž je tak jasným a konkrétním příkladem situace, kdy může
„čistě“ finanční zájem firmy poškodit kvalitu práce finančních zprostředkovatelů na
úkor jejich prioritního zájmu o kvantitu smluv.
Dalšími příklady, o kterých jsem se v práci zmínila, jsou finanční poradci, kteří
podvedli své klienty zcela záměrně za účelem vlastního obohacení ve formě provize,
a to buď podáním klamavých informací, zaštiťováním se jménem poradenské
společnosti nebo také zpronevěřením velkého obnosu finančních prostředků klientů.
Uvedené příklady poukazují na jeden z klíčových problémů současného
systému odměňování finančních poradců, a to právě formou provizí z uzavřených
smluv. Provize tak bývá často základní motivací pro práci poradce, tj. žene je, tak jak
už jsme zmínili výše, upřednostňovat kvantitu na úkor kvality a stoprocentního
vyřešení vždy jedinečných a specifických potřeb daného klienta. Jak vyplývá i z mého
dotazníkového šetření, klienti v Česku za tento druh „služby“ nechtějí platit přímo
poradci. Prvním důvodem může být právě nedůvěra v kvalitu poskytovaných služeb a
druhým je pak prostý zvyk, že takto to v České republice bylo historicky nastaveno.
Ve výsledku to ale zmíněný problém „kvantita vs. kvalita“ jen prohlubuje, neboť
zprostředkovateli nejde prioritně o spokojenost klienta, který by mu přímo za služby
platil.
Z provedeného dotazníkového šetření dále vyplynulo, že klienti vyžadují
profesionalitu jak ve vystupování a chování finančních poradců, tak také v úrovni
jejich odborných znalostí a životních zkušeností. Se službami finančních poradců má
velká část obyvatelstva vlastní zkušenost, znají poměrně dobře rozdíl mezi
obchodním zástupcem a finančním poradcem. Z dotazníkového šetření na druhou
stranu částečně vyplývá, že se poradce bohužel někdy chová jako obchodní zástupce,
který nabídne většinou jen jedno připravené řešení a snaží se tím naplnit prodejní
kvóty. Klienti by rádi využívali služeb finančních poradců starších 25 let s alespoň
98
tříletou praxí, kteří kromě výhod produktu upozorní i na možná rizika. Z hlediska
odborných znalostí je představa veřejnosti taková, že by lidé vykonávající profesi
finančního poradce, měli znát prioritně všechny finanční produkty v České republice
v návaznosti na světový trend, vývoj a tendence změn.
Hlavním cílem diplomové práce bylo určit, do jaké míry je odbornost
finančních zprostředkovatelů dostačující pro výkon této profese. Již v úvodu jsem si
uvědomovala, že pojem „dostačující“ může být vnímán jako hodně obecný a
nedostatečně v tomto směru přesný. Přesto by o oné (ne)dostatečnosti odbornosti a
kvality práce finančních zprostředkovatelů měli vypovídat hlavně jasná čísla. A to
nejen ta z již zmíněného dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo 338 respondentů.
Ještě důležitějšími daty, které potvrzují moji vstupní hypotézu o
nedostačujícím stavu odbornosti a kvalit finančních poradců, jsou v tomto směru
výsledky testů, kterých se zúčastnilo 1095 finančních poradců. Testy odborných
znalostí, které vycházejí z požadavků zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na
kapitálovém trhu, skládali poradci v prosinci 2017 a v lednu 2018 na VŠFS. Celkem
zkoušku nesložilo 25,9 % uchazečů. Přesto i tato část finančních poradců na trhu
existovala a nabízela své služby. Opravdu bychom jim chtěli dát k dispozici všechny
své životní úspory? Je v tomto směru vůbec nutné, aby doktor, který nás bude
operovat, měl složenou patřičnou odbornou atestaci? I takto obrácené otázky si
můžeme pokládat tváří v tvář výsledkům zmíněných testů…
Nabízí se tedy ta zásadní otázka: Jak tuto situaci na finančním trhu zlepšit?
Finanční poradci by si měli v první řadě uvědomit, že profesionální vykonávání jejich
práce je naprosto stejným během na dlouhou trať jako např. u zmíněných doktorů,
který je o neustálé práci a snaze po zdokonalování se. Poradcům bych v první řadě
doporučila nastoupit na tuto cestu absolvováním prestižního studijního
programu Master of Financial Planning na Vysoké škole finanční a správní, který je
99
určen právě finančním poradcům. Druhým krokem, který by vedl ke zlepšení situace
a celkového náhledu na tuto profesi v České republice, je pak naprosto nezbytné
řešení otázky regulace provizí. Pokud bude poradce motivován jinak než počtem
podepsaných smluv, věřím, že se situace na trhu velmi rychle zlepší a klienti pocítí
rozdílný přístup nejen v chování poradců. Tam, kde je poptávka po osobitém a
specifickém přístupu ke klientovi (viz výsledky dotazníkového šetření), přichází i
nutnost většího ponoru do celé problematiky, resp. větší odbornosti.
Řešením, které by pak systémově a relativně rychle mohlo řešit většinu výše
uvedených problémů v této práci, by bylo zavedení koncese. Koncesovanou živnost
by nebylo tak snadné získat, jako je tomu v případě živnosti ohlašovací. Součástí
požadovaných dokumentů by kromě trestní bezúhonnosti bylo i potvrzení o
bezdlužnosti. Koncesovanou živnost pro výkon povolání finančního poradce by mohli
získat pouze lidé starší 25 let, kteří by zároveň doložili potvrzení o praxi v bance,
pojišťovně či kombinací obojího, s minimální dobou činnosti tři roky. Případně by
praxi mohl nahradit vysokoškolský diplom z oboru, který je s financemi přímo spojen.
V úvodu jsem si položila možná až příliš neskromný cíl pro moji diplomovou
práci, tj. v metaforickém slova smyslu „vyložit karty“ na obou stranách pomyslného
hracího stolu finančního poradenství a nabídnout tak klientům čistou hru s jasně
definovanými pravidly. Jak je patrné z předchozích řádků, dobře si uvědomuji, že jde
o běh na dlouhou trať, zároveň jsem ale přesvědčena o tom, že se nemůžeme v tomto
smyslu rozběhnout, dokud nedojde k jasnému pojmenování problematiky kvality
finančních zprostředkovatelů z různých úhlů pohledu. A právě o to jsem se ve své
diplomové práci prioritně snažila. Poukázat na to, že vztah klienta a finančních
poradců je v praxi často vztahem bez korektních pravidel, kdy tak musí klient ve hře,
do níž vkládá svůj kapitál, hrát bohužel vždy tak trochu „na náhodu“. Jak cituji
Dalajlámu v úvodu této závěrečné části mé práce, teprve „učení se“ vede k poznání.
100
V tomto smyslu nejen k poznání klientů, kteří se jistou formou osvěty mohou více
chránit před případnými podvodnými praktikami finančních poradců, ale především
k poznání samotných finančních zprostředkovatelů. Těm by k „dostačujícímu
poznání“, tj. poznání, které z jejich strany nebude profesně ani morálně nijak
limitovat a ohrožovat potřeby a přání klientů v oblasti finančních služeb, měla dle
mého názoru výrazně pomoci již zmíněné zavedení regulované koncesované živnosti.
Má práce by měla být v tomto směru jedním z prvních střípků, který by měl
pomoci k širší debatě na toto téma a k pochopení aktuálních problémů, které trápí
často klienty z důvodu nedostatečně řízené situace na trhu finančních
zprostředkovatelů.
101
Seznam bibliografických zdrojů
1. Bankovnictví. Praha 9: 4H Production, 2017, 24(7/2017). ISSN 1212-4273 MK
ČR E 8022.
2. CIPRA, Tomáš. Zajištění a přenos rizik v pojišťovnictví. Praha: Grada, 2004.
Finance (Grada). ISBN 80-247-0838-8.
3. ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. Praha: Grada, 2011. ISBN
978-80-247-3669-3.
4. ČERVENKA, Miroslav, Dagmar IRCINGOVÁ a Miroslav ŠKVÁRA. Spotřebitelské
úvěry 2017: průvodce teorií a praxí úvěrování dle zákona č. 257/2016 Sb.
Praha: Miroslav Škvára, 2017. ISBN 978-80-904823-4-0.
5. DAŇHEL, Jaroslav. Kapitoly z pojistné teorie. Praha: Oeconomica, 2002. ISBN
80-245-0306-9.
6. DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2., aktualiz. vyd.
Praha: Ekopress, 2005. ISBN 80-86119-92-0.
7. HEIDEMA, James M. The passionate manager: praktická příručka pro
manažery prodejních týmů životního pojištění. Praha: ASPI, 2006. ISBN 80-
7357-195-1.
8. CHALOUPECKÝ, J. a M. MARVAN. Dějiny pojišťovnictví v Československu; 3.
díl – Dějiny pojišťovnictví v Československu (1945-1992), 1.vyd. Praha, 1997.
102
9. JUŘÍK, Pavel. Platební karty: ilustrovaná historie placení. Praha: Libri, 2012.
ISBN 978-80-7277-498-2.
10. KANTNEROVÁ, Liběna. Základy bankovnictví: teorie a praxe. V Praze: C.H.
Beck, 2016. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-595-4.
11. KUTINA, Zdeněk. Profese: pojišťovací makléř. Praha: Vysoká škola finanční a
správní, 2010. Eupress. ISBN 978-80-7408-038-8.
12. MARVAN, Miroslav a Josef CHALOUPECKÝ. Dějiny pojišťovnictví v
Československu. Bratislava: Alfa Konti, 1993. ISBN 80-88739-01-2.
13. NOVÁKOVÁ, Vladimíra a Věroslav SOBOTKA, ed. Slabikář finanční
gramotnosti: učebnice základních 7 modulů finanční gramotnosti. 2.,
aktualiz. vyd. Praha: COFET, 2011. ISBN 978-80-904396-1-0.
14. PÁTROVÁ, Karin. Řemeslnické cechy v Brandýse nad Labem: polovina 16. -
polovina 19. století. V Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi: Oblastní
muzeum Praha-východ, 2010. ISBN 9788090398597.
15. PŘIKRYL, Vladimír a Jana ČECHOVÁ. Zákon o pojišťovnictví s komentářem:
zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 159/2000 Sb., včetně
vyhlášky č. 75/2000 Sb., kterou se provádí zákon o pojišťovnictví. Praha:
Orac, 2001. Knihovnička Orac. ISBN 80-86199-35-5.
103
16. PTATSCHEKOVÁ, Jitka a Jaroslava DITTRICHOVÁ. Dvacet let české koruny: na
pozadí vývoje obchodního bankovnictví v České republice. Praha: Grada,
2013. ISBN 978-80-247-4681-4.
17. ŠENKÝŘOVÁ, Bohuslava. Bankovnictví. Praha: Vysoká škola finanční a správní,
2010. ISBN 978-80-7408-029-6.
18. SVOBODA, Karel. Historie vývoje pojišťovnictví. SDRUŽENÍ
ČESKOSLOVANSKÉHO ÚŘEDNICTVA ÚSTAVÚ PENĚŽNÍCH, 1910.
19. VENCOVSKÝ, František a Karel PŮLPÁN. Dějiny měnových teorií na českém
území. Praha: Oeconomica, 2005. ISBN 80-245-0992-x.
104
Seznam internetových zdrojů
1. Asociace českých stavebních spořitelen [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné
z: http://www.acss.cz/cz/vyhledavani/?what=2013
2. Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České
republiky [online]. [cit. 2018-04-24]. Dostupné z: http://www.afiz.cz/afiz-o-
sobe/
3. Banca Monte dei Paschi di Siena [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.gruppomps.it/en/index.html
4. Bohemia Service Finance [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
http://www.bohemiaservis.cz/index.php
5. Co je bankopojištění [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
http://www.zlatakoruna.info/zpravy/ucty/co-je-bankopojisteni
6. Co je GDPR [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.gdpr2018.cz/
7. Česká televize/ zprávy z regionů [online]. 1.11.2017 [cit. 2018-04-15].
Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/2291269-financni-
poradce-se-zastitoval-jmenem-zavedene-spolecnosti-klienty-pripravil-o
8. Daňové výhody u životního pojištění [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.nn.cz/spolecnost-nn/tiskove-centrum/aktuality/vyssi-danove-
vyhody-zivotniho-pojisteni-penzijniho-pripojisteni-doplnkoveho-penzijniho-
sporeni-od-roku-2017.html
9. Desatero používání bezkontaktní platební karty [online]. [cit. 2018-04-15].
Dostupné z: http://m.equabank.cz/download/339-desatero-pouzivani-
bezkontaktni-platebni-karty.pdf
105
10. Distribuce na finančním trhu [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/ochrana-spotrebitele/distribuce-
na-financnim-trhu
11. Dohled nad finančním trhem [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/
12. Důchodové spoření (ukončení) - II. pilíř [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné
z: https://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/soukrome-penzijni-systemy/ii-
pilir-duchodove-sporeni
13. IDnes.cz/ekonomika [online]. 11.8.2015 [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://ekonomika.idnes.cz/poradenstvi-broker-consulting-pripravilo-zenu-
o-150-tisic-pzs-/test.aspx?c=A150810_2183151_test_nio
14. IDnes.cz/finance [online]. 22.8.2017 [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://finance.idnes.cz/dluhy-financni-tisen-splaceni-prijmy-a-vydaje-fop-
/viteze.aspx?c=A170821_111542_viteze_kho
15. IDnes.cz/zprávy z kraje [online]. 17.10.2017 [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://budejovice.idnes.cz/pojistovaci-agent-soud-smlouvy-seznamka-dluzi-
frc-/budejovice-zpravy.aspx?c=A171011_103807_budejovice-zpravy_khr
16. Finanční poradenství a tři modely podnikání [online]. [cit. 2018-04-15].
Dostupné z: https://www.podnikatel.cz/market-voice/financni-poradenstvi-
a-tri-modely-podnikani/
17. Historie ČNB [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
http://www.historie.cnb.cz/cs/regulace_a_dohled/pocatky_regulace_a_dohl
edu/index.html
18. Internet Banking [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.mojebanka.cz/InternetBanking/
19. Limit LTV u hypotečních úvěrů [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/blog_cnb/prispevky/tomsik_20161212.html
106
20. Ministři financí v historii [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/zakladni-informace/ministr/ministri-
v-historii
21. Mobilní bezkontaktní platby [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.visa.cz/platte-s-visa/mobilni-bezkontaktni-platby/
22. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů [online]. [cit. 2018-04-15].
Dostupné z: http://www.opojisteni.cz/tema/seminar-gdpr-otazky-a-
odpovedi/
23. ČSOB a skupině [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.csob.cz/portal/o-csob/o-csob-a-kbc/o-csob-a-skupine
24. pojištění vkladů a jeho historii [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.garancnisystem.cz/o-pojisteni-vkladu/
25. společnosti Partners [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.partners.cz/cs/o-partners/o-spolecnosti/
26. OVB základní informace [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.ovb.cz/o-spolecnosti/zakladni-informace.html
27. ZFP akademii [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: http://www.zfpa.cz/o-
spolecnosti/o-zfp-akademii/
28. Peer-to-peer půjčky [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.penize.cz/spotrebitelske-uvery/293583-lide-lidem-peer-to-
peer-pujcky-snazsi-cesta-k-uveru-i-vyhodna-investice
29. Projekt Master of Financial Planning [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
http://www.opojisteni.cz/tema/usf-a-vsfs-startuji-novy-vzdelavaci-projekt-
o-co-jde/
30. První bezkontaktní platba v ČR [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
http://www.finparada.cz/68-.aspx
107
31. Představení Fincentra [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.fincentrum.com/cz/stranky/o-nas/
32. Působnost ministerstva financí [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/zakladni-informace/hlavni-cinnosti
33. Rozhodnutí České národní banky č.j. 2012/2896/570 ze dne 3. dubna 2012 ve
znění rozhodnutí bankovní rady České národní banky o rozkladu č.j.
2012/1774/110 ze dne 14. června 2012, sp.zn. Sp/2010/158/573 [online].
[cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_
trh/vykon_dohledu/pravomocna_rozhodnuti/prilohy/Sp_2010_158_573.pdf
34. Rozhodnutí České národní banky č.j. 2015/119832/570 ze dne 2. listopadu
2015, sp.zn. Sp/2014/60/573 [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_
trh/vykon_dohledu/pravomocna_rozhodnuti/prilohy/Sp_2014_60_573.pdf
35. Směrnice MiFid II. [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.patria.cz/pravo/2637103/mifid-ii-co-prinese-update-smernice-
o-trzich-financnich-nastroju.html
36. Studijní program Master of Financial Planning [online]. [cit. 2018-04-15].
Dostupné z: https://cafp.cz/program-mfp/
37. Termín transpozice IDD posunut [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
http://www.opojisteni.cz/pojistny-trh/termin-transpozice-idd-posunut/
38. The Insurance Distribution Directive [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.out-law.com/en/topics/insurance/insurance-brokers-and-
intermediaries/the-insurance-distribution-directive-changes-to-the-
regulation-of-insurance-intermediaries-in-the-eu/
39. Unie společností finančního zprostředkování a poradenství [online]. [cit.
2018-04-24]. Dostupné z: http://www.usfcr.cz/
108
40. VIG-RE zajišťovna [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: http://www.vig-
re.com/
41. Vyhodnocení veřejné konzultace Ministerstva financí k transpozici směrnice o
distribuci pojištění (IDD)[online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/pojistovnictvi/distribuce-
pojisteni/2016/vyhodnoceni-verejne-konzultace-ministers-26054
42. Zákon č. 257/2016 Sb. Zákon o spotřebitelském úvěru [online]. [cit. 2018-04-
15]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-257
43. Zákon č. 38/2004 Sb. Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a
samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského
zákona ( zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných
událostí ) [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-38/zneni-20170701
44. ZÁKON ZE DNE 10.6.1903 O REVISI VÝDĚLKOVÝCH A HOSPODÁŘSKÝCH
SPOLEČENSTEV A JINÝCH SPOLKŮ[online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.epravo.cz/vyhledavani-
aspi/?Id=585&Section=1&IdPara=1&ParaC=2
45. ZKOUŠKA PODLE ZÁKONA Č. 256/2004 SB., O PODNIKÁNÍ NA KAPITÁLOVÉM
TRHU [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
https://www.vectorcertifikace.cz/zkousky-investice/
46. Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2014 [online]. [cit. 2018-04-15].
Dostupné z: https://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/financni-stabilita-a-
dohled/vyvoj-financniho-trhu/2014/zprava-o-vyvoji-financniho-trhu-v-roce-
2-21618
47. Zonky.cz [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: https://zonky.cz/investori
109
Seznam tabulek
Tabulka 1 – Vývoj počtu subjektů za posledních 10 let, kteří pracují na finančním
trhu, Zdroj: Vývoj počtu subjektů za posledních 10 let, kteří pracují na finančním
trhu [online]. [cit. 2018-04-19]. Dostupné z:
https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB45.LOGIN_A?p_lang=cz&p_err=8
Tabulka 2 - Udělené pokuty či nápravu řešení společnostem ze strany České národní
banky za nedodržování stanovených pravidel v uplynulých letech, Zdroj: Dohled nad
finančním trhem [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z:
http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/
Tabulka 3 - Základní parametry finančně poradenského trhu ČR v roce 2017 (podle
USF ČR), Zdroj: Parametry finančně poradenského trhu ČR [online]. [cit. 2018-04-19].
Dostupné z: http://www.usfcr.cz/financne-poradensky-trh/
Tabulka 4 - Základní parametry finančně poradenského trhu ČR v roce 2016 (podle
USF ČR), Zdroj: Parametry finančně poradenského trhu ČR [online]. [cit. 2018-04-19].
Dostupné z: http://www.usfcr.cz/financne-poradensky-trh/
Tabulka 5 - Základní parametry finančně poradenského trhu ČR v roce 2015 (podle
USF ČR), Zdroj: Parametry finančně poradenského trhu ČR [online]. [cit. 2018-04-19].
Dostupné z: http://www.usfcr.cz/financne-poradensky-trh/
Tabulka 6 – Základní parametry finančně poradenského trhu ČR v roce 2014 (podle
USF ČR), Zdroj: Parametry finančně poradenského trhu ČR [online]. [cit. 2018-04-19].
Dostupné z: http://www.usfcr.cz/financne-poradensky-trh/
Tabulka 7 - Základní parametry finančně poradenského trhu ČR v roce 2013 (podle
USF ČR), Zdroj: Parametry finančně poradenského trhu ČR [online]. [cit. 2018-04-19].
Dostupné z: http://www.usfcr.cz/financne-poradensky-trh/
110
Příloha A – Dotazník Zavedení koncese pro zprostředkovatele finančních produktů
111
112
113
114
115
116
117
Příloha B – Tabulka výsledků odborné zkoušky fin. poradců dle zákona č. 256/2004
Sb.
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156