BANKOVNICTV

Bankovn dohled a regulaceBANKOVNICTV

Sousti bankovn regulace a dohleduV souasn dob se systmy bankovn regulace a dohledu opraj o tyi zkladn pile. Jedn se o : stanoven podmnek psobit jako banka, tj. zskn bankovn licence;stanoven zkladnch povinnost bank a dohled nad jejich dodrovnm;povinn pojitn vklad;vry vitele posledn instance.

Stanoven podmnek psobit jako bankaObecn lze za vstupn podmnky oznait : pedloen dosti instituci schvalujc bankovn licence;minimln vi vstupnho kapitlu;stanoven monch prvnch forem vlastnictv a minimlnho potu zakladatel;morln a kvalifikan zpsobilost osob ve veden banky;adekvtn zabezpeen innosti bank po strnce prostorov, technick, technologick, bezpenostn;adekvtn kontroln a etn vnitrobankovn systm;kvalitn a podrobn propracovan program innosti na nejbli obdob;souhlas instituce regulace a dohledu domovsk zem (u poboky zahraninch bank).

Obsah dostinvrh stanov banky;daje o zakladatelch banky;vet innost, kter bude banka vykonvat, a obchodn pln banky naprvn ti roky jej innosti;informace o organizan struktue banky vetn jmen navrhovanch vedoucch pracovnk, kte jsou odpovdn za jej zen a funkce, do kterch jsou tito navrhovni;organizaci a cle vnitnho kontrolnho systmu;technick a organizan pedpoklady banky pro vkon navrhovanch innost.

zkladn povinnost bank pimenost kapitlu;pimenost likvidity;povinn minimln rezervy;vrovou angaovanost;povinnost poskytovn informac institucm regulace a dohledu;ochranu ped neleglnmi praktikami.

PravidlaBli pravu tchto pravidel pak nalezneme v opatench a vyhlkch esk nrodn banky. V souasnosti jsou to zejmna :Opaten NB - konsolidace, kapitlov pimenost, vrov angaovanost;Opaten NB o standardech zen likvidity;Opaten NB - kvalita aktiv.

Pimenost kapitluJedn se o podl kapitlu banky k rizikov venm aktivm (aktiva vynsoben pslunou rizikovou vahou dle klasifikan stupnice).

Pimenost likvidityLikvidita vyjaduje schopnost banky v kadm okamiku dostt svm zvazkm. Ppadn ztrta likvidity negativn ovlivuje vztah klient k celmu bankovnmu sektoru. Povinn minimln rezervyPovinn minimln rezervy lze oznait jako souhrn objemu prostedk, kter mus banky udrovat u centrln banky jako svj vklad k relaci objemu vkladvrov angaovanostjde o limity nkterch druh vr poskytovanch ze strany obchodnch bank vi jednomu klientovi, pop. skupin finann propojench subjektposkytovn informac institucm regulace a dohleduinforman povinnost vyplv bankm ze zkona o bankch a dle je jet upravena vyhlkami a opatenmi esk nrodn banky. Hlavnm zdrojem informac jsou podklady etnictv, vron zprvy a extern audit. Zprva auditora je pak soust vron zprvyochrana ped neleglnmi praktikamiTato ochrana velice zce souvis s dvryhodnost celho bankovnho sektoru. Regulace a dohled v tto oblasti se sousted pedevm na dvrn obchody a pran pinavch penz.

Povinn pojitn vkladZkladn mylenkou pojitn vklad je zven dvryhodnosti celho bankovnho systmu a jeho vkladatel. V zsad se v ppad pojitn vklad nabzej tyi monosti :ve pojitnch vklad je neomezena a v ppad padku banky dostane vkladatel zpt plnou vi vkladu;ve pojitnch vklad je neomezena a v ppad padku banky dostane vkladatel zpt jen stanoven podl;ve pln pojitnch vklad je limitovna a vklady nad limitem jsou pojitny jen sten nebo vbec; ve pojitnch vklad je limitovna a v rmci limitu dostv vkladatel pipadku banky jen uritou st vkladu, piem vklady nad limit nejsou pojitny.

vry vitele posledn instanceJde vlastn o specifick vr poskytovan ze strany centrln banky jako poslednho subjektu, kter me ohroen bance pomoci.Existence tchto vr je odvodnna podporou dvryhodnosti, bezpenosti a efektivnosti celho bankovnho systmu. V esk republice vystupuje jako vitel posledn instance esk nrodn banka. vry jsou poskytovny ve smyslu ustanoven 29 zkona . 6/1993 o esk nrodn bance, a to na dobu nejve t msc.

Zpsoby dohledu bankSamotn dohled je pak realizovn dvma zpsoby, a to jako:dohled na dlkudohled na mst

Dohled na dlkuSamotn vkon dohledu na dlku spov pedevm nejen v monitoringu innosti jednotlivch bank ale i celho sektoru. Toto se dje na zklad prbnho vyhodnocovn vech dostupnch informac o innosti bank z rznch zdroj. Dohled na mstJde o zpsob, kter je zaloen na fyzick ptomnosti pracovnk dohledu ukontrolovanho subjektu. Je aplikovan zejmna u problmovch bank, avak nezastupitelnou lohu hraje i u bezproblmovch bank, kde je rovn nevyhnuteln.

Opaten k nprav a sankceesk nrodn banka je pi zjitn nedostatk v innosti banky oprvnna: vyadovat, aby banka ve stanoven lht zjednala npravu zmnit licenci vylouenm nebo omezenm nkterch innost v n uvedench;nadit mimodn audit (je proveden na nklady banky);zavst nucenou sprvu;uloit pokutu do 50 mil. K;snit zkladn kapitl banky o stku odpovdajc ztrt;zakzat nebo omezit provdn operac s osobami, kter jsou spjaty zkm propojenm s bankou nebo kter jsou soust stejnho konsolidanho celku jako banka nebo maj k bance zvltn vztah.

Za nedostatky v innosti jsou pak povaovny poruen podmnek stanovench v licenci nebo jejich neplnn;poruen nebo obchzen zkona o bankch nebo jinch prvnch pedpis, vetn opaten vydvanch eskou nrodn bankou;provdn obchod bankou zpsobem, kter ohrouje jej stabilitu advryhodnost a nebo pokozuje zjmy vkladatel;zen banky osobami nedostaten zpsobilmi nebo nedvryhodnmi;jestlie bankou vykzan souhrn rezerv a opravnch poloek nepostauje k pokryt rizik vyplvajcch z objemu bankou vykzanch aktiv;poruen prvnch pedpis sttu na jeho zem m banka svou poboku;pokles kapitlu pod minimln vi zkladnho kapitlu.

Dal opaten esk nrodn banky se dotkaj kapitlov pimenosti naindividulnm zklad. zven zkladnho kapitlu tak, aby byl dosaen ukazatel kapitlov pimenosti;omezen nabvn nkterch druh rizikovch aktiv;pozastaven vrov innosti s osobami propojenmi s bankou;omezen ve poskytovanch rokovch sazeb z vklad na bnou rove;zastaven zskvn kapitlu a hlasovacch prv v jinch prvnickch osobch.

RegulaceV souvislosti se vstupem esk republiky do Evropsk unie dolo v roce 2004 ke zmnm v legislativ dotkajc se bankovnho sektoru.V prvn ad jde o novelu zkona . 126/2002 Sb. o bankch kde je nov zaveden institut jednotn bankovn licence. Tento vychz ze svobody poskytovn slueb jako ze zsady, na kter stoj Evropsk unie. Dohled Zkladn priority dohledu vychzej ze zkladnch princip bankovnho dohledu vydanho Basilejskm vborem pro bankovn dohled a doporuen mise FSAP.

Jedn se o :koncentraci bankovnho dohledu na klov rizika;posilovn intenzity kontrol na mst se zamenm na rizika z novch bankovnch produkt;prohlubovn znalost pracovnk dohledu;poslen transparentnosti dohledu, a to jak pro banky, tak pro veejnost;

rychl a efektivn reakce dohledu na zjitn nedostatky;prohlouben spoluprce mezi tuzemskmi regultory;doplnn regulatornho rmce o opaten stanovujc poadavky na zen bankovnch rizik;stanoven regulatornho rmce pi budovn zbran proti pran pinavch penz a financovn terorismu;dokonen implementace pravidel v souvislosti se vstupem do Evropsk unie, zapojen se do innosti orgn Evropsk centrln banky;posilovn spoluprce se zahraninmi regultory.

Bankovn systm ve Spojench sttech americkchSpojen stty americk proly lenitm vvojem. V souvislosti s vvojem sttu jako celku dochzelo i k nevyhnutelnmu vvoji bankovnictv. V souasnosti tak nachzme ve Spojench sttech americkch dvoustupov bankovn systm, kde prvn stupe je pedstavovn Federlnm rezervnm systmem a druh stupe tvo komern bankyFederln rezervn systmFederln rezervn systm je sloen :z Vboru guvernr. z dvancti regionlnch Federlnch rezervnch bank. z Federlnho vboru volnho trhu, kter stanov koncepci mnov politiky.z poradnch rad. Tyto jsou ti a to Federln poradn rada, Poradn rada klient bank, z lenskch bank, kter vak nepln lohu centrln banky. Jsou jimi vechny nrodn banky a mohou se jimi stt i sttn banky.

Komern bankovnictvKomern bankovnictv je v klasick podob ve Spojench sttech americkch pedstavovno :nrodnmi bankamisttnmi bankami

Vedle bank pak meme nalzt na finannm trhu jet:spoitelny - ve form Spoitelnch bank a Vzjemnch spoitelnch bankvrov drustvapoboky zahraninch bankspecializovan finann instituce - jsou zaloeny nebo podporovny vldou a regulovny specifickmi zkony.

Regulace a dohled bankovnho sektoru ve Spojench sttech americkchRegulaceVe Spojench sttech americkch je toto oeteno velkm mnostvm zkon, a to a ji na federln, nebo sttn rovni. Rovn tak je mon ve federlnch zkonech nalzt odkazy, kdy tyto penechvaj rozhodovac pravomoci a podrobnj pravu na jednotlivch sttech.

Bankovn dohled a jeho instituce Soustavu orgn bankovnho dohledu ve Spojench sttech tvo:Federln rezervn systm - dohl nadfederlnmi holdingovmi spolenostmi a spolen s Federln korporac pojitn vklad nad sttnmi bankami - leny Federlnho rezervnho systmu.Federln korporace pro pojitn vklad - provd dohled krom uvedenho nad neleny Federlnho rezervnho systmu.ad pro kontrolu obiva - vykonv dohled nad nrodnmi bankami.Sttn bankovn autorita - provd dohled sttnch bank.

Bankovn regulace a dohled na pd Evropsk unieZ poteby koordinace prvnch pedpis k naplnn elu v oblasti spolenho trhu finannch a bankovnch slueb vznikly na pd Evropsk unie, tehdy EHS, smrnice (direktivy), kter se pmo nebo nepmo tkaj innosti bank psobcch na zem EU.Smrnice ES/EU vznikaj jako prvn akty prvnho pile uren lenskm sttm. Jejich plnn pedpokld proveden (implementaci) ve vnitrozemskm prvu. Nejdleitj smrnice

Jako prvn vznikla v roce 1977 prvn smrnice Rady ES o koordinaci zkon, nazen a sprvnch pedpis vztahujcch se ke zizovn a provozovn obchodn innosti vrovch instituc . 77/780/EHS (tzv. prvn bankovn smrnice).

Na zklad tto direktivy musel bt vbec poprv v historii pijat prvn psan zkon o bankch v britsk historii (1979 - Banking Act). Rovn tak direktiva vedla k zaloen Bankovnho poradnho vboru ES.

Poteba s liberalizac bankovnch slueb vystila v pijet druh smrnice rady ES z 15. prosince 1989 o koordinaci zkon, nazen a sprvnch pedpis vztahujcch se ke zizovn a provozovn obchodn innosti vrovch instituc, kterou se mn a dopluje smrnice 77/780/EHS a 89/646/EHS (tzv. druh bankovn smrnice). Tato smrnice vznikla s clem odstranit zbvajc pekky v poskytovn bankovnch slueb na pd ES/EU.

Jako prostedku k liberalizaci bankovnho trhu ES/EU zakld vzjemn zvazky lenskch stt k uznvn bankovnch licenc a bankovnch norem ostatnch lenskch stt ES/EU.

Jako zcela zsadn prlomov prvek pin tato smrnice vrovm institucm, kter maj oprvnn ve svm domovskm stt a podlhaj tak orgnm dohledu svho domovskho sttu, vsadu uznvn jejich bankovnch licenc v cel ES/EU. Ve svm dsledku pak tento stav pin dobrovoln oslaben regulanch a dohledovch pozic orgn regulace a dohledu hostitelsk zem, a tyto pebraj rovnocenn instituce domovsk zem.

Dalm vznamnm prvkem, kter pin tato smrnice, jsou postupy pimyslu zdit poboku vrov instituce. Zejmna se jedn o informan povinnost ve vztahu k orgnu dohledu domovskho sttu o tomto myslu. Orgn dohledu pak nsledn informuje orgn dohledu hostitelsk zem. Takto zzen poboka podlh dohledu domovsk zem.

Jako novela prvn a druh bankovn smrnice byla pijata tzv. tet bankovn smrnice, t BCCI direktiva. Tato m podobu smrnice Evropskho parlamentu aRady EU z 29.ervna 1995, kterou se mn a dopluj smrnice 77/780/EHS a89/646/EHS v oblasti vrovch instituc, smrnice 73/239/EHS a 92/490/EHS voblasti jinho ne ivotnho pojitn, smrnice 79/267/EHS a 92/96/EHS v oblasti ivotnho pojitn, smrnice 93/22/EHS v oblasti investinch firem a smrnice 85/611/EHS v oblasti podnik kolektivnch investic v obchodovatelnch cennch paprech (PKI-OCP) za elem poslen obezetnho dohledu, . 95/26/ES. Nzev tet bankovn smrnice vak nen oficiln, na rozdl od prvn a druh bankovn smrnice.

Tato smrnice . 95/26/ES se nevztahuje jen na nevrov instituce, ale i na pojiovny, investin firmy a spolenosti. Je tedy normou nejen pro bankovn dohled, ale i normou pro dohled nad pojiovnictvm a kapitlovm trhem.

Podstatnm prvkem, kter tato bankovn smrnice pin, je tzv. zsada obezetnho dohledu. Jejm zkladnm elem je stanovit zkladn podmnky, najejich naplnn je vzno vydn licence pslunou instituc. Dle pak dn vkon dohledu.

Samotn obezetn dohled a jeho vkon je zabezpeovn nstroji, kter maj pm vztah k samotnmu obezetnmu dohledu.V souvislosti s vydvnm licenc pin definici i tzv. zk vazby. Jedn se o vazby, kdy by tyto mohly znemonit i podstatn ztit innou kontrolu ze strany pslunch orgn.

Stejn tak pin i povinnost pslunm orgnm lenskho sttu, aby tyto neudlovaly i ruily oprvnn k innosti, jestlie je zejm, e finann podnik sizvolil prvn d uritho sttu za elem vyhnut se psnjmu prvnmu du jinho lenskho sttu.Dalm dleitm nstrojem pi naplovn zsady obezetnho dohledu je zajitn informac mezi jednotlivmi pslunmi orgny nebo orgny, kter svou funkc napomhaj zabezpeovat stabilitu a dvryhodnost finannho sektoru.

V neposledn ad pak pin, jako dleitou sloku zsady obezetnho dohledu bezodkladnou informan povinnost ze strany auditora o skutenostech, kter mohou mt vn dopad na finann situaci, zen a etn organizaci finannho podniku.

Smrnice Rady ES ze dne 6. dubna 1992 o dohledu na konsolidovanm zklad . 92/30/EHS ml jako zkladn cl poslen dohledu nad uvrovmi institucemi, kter jsou leny finannch skupin a jejich mateskm podnikem nen banka nebo jin vrov instituce. Nahradila dvj smrnici . 83/350/EHS, kter zahrnovala pouze vrov instituce, kter jsou leny finannch skupin a jejich mateskm podnikem je banka nebo jin vrov instituce.

Smrnice e vkon dohledu nad holdingovmi spolenostmi, kde je dceinn spolenost vhradn nebo pevn vrovou instituc, na holdingov spolenosti se smenou innost, kde matesk spolenost nen finann instituc.

Dal vznamnou smrnic na poli bankovnho dohledu je smrnice Rady ES z 10. ervna 1991 o pedchzen zneuit finannho systmu k pran penz 91/308/EHS . Je praktickm vystnm celoevropskho boje proti "pran pinavch penz", kter pedstavuje jednn, kter m svou povahou zastt nezkonn pvod penz. Smrnice zaujm v tomto boji klov msto, nebo se nevztahuje jen na vrov instituce, nbr i na cenn papry a investin fondy.

Smrnice nerozliuje druh trestn innosti, ale obecn se za vnos z trestn innosti nepovauj vhody vznikl krcenm dan. Toto je vak pouze minimln standart a samotn podrobn prava je zleitost jednotlivch lenskch stt ES/EU. Je tedy zejm, e mezi jednotlivmi stty me dojt k hmotn prvnmu nesouladu pi kvalifikovn jednotlivch skutk.

Jdro smrnice je postaveno na dvou povinnostech, a to na povinnosti identifikan a na povinnosti oznamovac. Povinnost identifikan zahrnuje povinnost bank a jinch vrovch instituc znt totonost svch klient. Druh, oznamovac povinnost, pak zahrnuje oznamovn vech operac, u kterch vznikne podezen, e se jedn o legalizaci vnos z trestn innosti.

Tato povinnost vak nen prolomenm bankovnho tajemstv.Na poli bankovnho dohledu pak jet meme nalzt smrnice :o vlastnch fondech vrovch instituc;o koeficientu platebn schopnosti;o monitorovn a zen velk vrov angaovanosti;o kapitlov pimenosti investinch firem a vrovch instituc. Smrnice Evropsk unie v prosted esk republiky V souvislosti s ppravou esk republiky na vstup do Evropsk unie a jejm nslednm vstupem dochzelo a dochz i v oblasti bankovn regulace a dohledu kpizpsobovn vnitrosttnho prva.