Emoční regulace

1. Emoce=komplexní děj komplex cest jak regulovat

2. Emoční regulace jako duální proces3. Emoční regulace jako rozvíjející se proces

1. Emoce=komplexní děj komplex cest jak regulovat

Emoce

• nadřazené programy koordinující dílčí kognitivní a fyziologické aktivity (např. vnímání, pozornost, rozhodování, interpretaci sociálních klíčů apod.) (Cosmides, Tooby, 1994)

• Složky emocí – subjektivní prožitek, obsahující jak afektivní (libé-nelibé)

tak kognitivní hodnocení (významu situace a vlastních možností ji zvládat),

– tělesné změny (spojené se změnami v autonomní a neurální aktivaci),

– emocionální výraz, – připravenost k jednání (jako stav aktivace i tendence ke

specifickému jednání).

Emoce jako komplexní děj

Kognitivní složka

Neurofxyziologická složka

Behaviorální složka

Regulace jedné složky znamená ovlivnění celého „trojúhelníku“ emoce

Zajímavé (a užitečné důsledky)• (příklady z výzkumu)

– Léčba bolesti z odmítnutí běžnými léky na tišení bolesti– Pozitivní zkreslení v prospektivní představivosti – Emoce rozpoznáváme čichem (i když si toho nejsme vědomi)– Emoce a zdraví – emoce vysvětlují 46% variance subjektivního

posouzení vlastního zdraví, víc než hlad, to že není kde bydlet, ohrožení bezpečí (142 zemí, včetně těch méně rozvinutých, kde tyto potřeby nejsou plošně uspokojovány)

– Deprese je spojena s menší diferenciací (nejen negativních) emocí; rozdíl přetrvává i pokud se odečte efekt intenzity a variability emocí

– Vášnivá láska – aktivace reward mechanismu podobná při závislosti na drozenevyhnutelnost cravingu, obsese a zoufalství při „nedostatku objektu“ – je kulturně nespecifické

2. Emoční regulace jako duální proces

Emoční regulace – duální model

• Emoce mohou být regulovány překvapivě mnoha způsoby (výzkum dosud hlavně explicitní regulace)

• Implicitní (automatické) procesy regulace• Pro subjektivní pohodu jsou nezbytné obě

úrovně regulace

• Explicitní regulace E – vědomé úsilí, alespoň určitá úroveň monitorování, předpokládá vhled a uvědomění si emočních procesů

• Implicitní regulace E – automatická, bez monitorování, může nastat bez vhledu a uvědomění si emočních procesů

• Explicitní – v situacích, které jsou výzvou, není něčím, co bychom mohli dělat stále pro naši každodenní pohodu jsou důležitější automatické procesy regulace

• implicitní a explicitní regulace nejsou ostře odlišené procesy - „porézní“ hranice ((Gyurak, Gross, Etkin, 2011) – prostupnost oběma směry (v čase, v různých situacích)

Implicitní procesy - příklad

Přečtěte si tato čísla:4263, 9362,1730, 6513, 2395, 3074, 3517, 9342,

4513,7342, 8739

Které z čísel jste viděli?a) 4265 b)6513 c) 8769 d)4512

http://coglab.wadsworth.com/experiments/ImplicitLearning.shtml

Učení v emocích• Implicitní (amygdala), explicitní (prefrontální kortex – informace

tady uložené samy o sobě emoční obsah nemají) – propojení v pracovní paměti (Le Doux, 1998)

• Pokud jsme nevybavovali ze sémantické paměti věcnou informaci s událostí spojenou (nebo stopa byla slabá, či nebyla zpevněna), může přetrvávat emoční aktivace (z implicitní paměti) a my ji můžeme zažívat jako iracionální, nepochopitelnou, obtěžující

Explicitní a implicitní regulace

Gyurak, Gross, Etkin, 2011

3. Emoční regulace jako rozvíjející se proces

Emoční inteligence (kompetence)

Emoční regulace

• vnímání, vyhodnocování a vyjadřování emocí• chápání a analyzování emocí, využívání emočních

znalostí• emoční podpora myšlení• reflektivní regulace emocí k podpoře emočního a

intelektuálního růstu

složky

Procesuální model regulace emocívýběr situace

modifikace situace situace

odklon pozornosti pozornost

kognitivní změna zhodnocení

modulace odpovědi emoční reakce

čas

Adaptivní regulace emocí1. pauza2. zaznamenání toho, co cítím3. rozhodnutí o tom, zda je emoce a situace

kontrolovatelná4. jednání ve shodě s vlastními dlouhodobými cíli----ad 3) když ne, tak všímavě zaznamenat, E vznikne a odezní, nebude apojena se sekundárními

emocemiad 4) možnost potlačit nevhodné nebo impulsivní jednání uolňuje prostor pro jednání ve shodě s

dlouhodobými cíli

Adaptivní versus maladaptivní regulace

• výběr situacelidé predikují, jak se budou cítit, ale ne moc

přesně (nadhodnocování negativ) - učit se to dělat adekvátněji - expoziční terapie – fyziologická habituace,

trénink zvládání a zpochybnění dysfunkčních či katastrofických přesvědčení

Adaptivní versus maladaptivní regulace

• modifikace situacezměna situace – změna emočního dopadu

převzetí aktivní role, humor, péče o druhé…může být maladaptivní - když spotřebuji

všechny zdroje, když zvýším negat. pozornost vůči sobě, přehnané sebepozorování atd.

Adaptivní versus maladaptivní regulace

• manipulace s pozornostízaměření se na (méně iritující) detail nebo naopak

na kontextodklon pozornosti – když je častý a chronický - maladaptivní

(ruminace – „přemílání“, worry- kognitivní obavy, katastrofické scénáře)

terapie – mindfulness – vnímavá pozornost, focusing

Adaptivní versus maladaptivní regulace

• modulace odpovědi1. potlačení projevů

– sníží prožitek pozitivních emocí, ale neovlivní prožívání negativních

– zvýšení aktivace sympatilku– časté potlačování vede k zvýšení negativního prožívání

(obsese, deprese, úzkost)2. potlačení pocitů

– narušení sebeakceptace– spojeno s řadou poruch nálady

Nevědomé potlačení pocitu: Klady a zápory represe, aneb co za to

• na první pohled se to zdá velmi výhodná strategie• možný resilienční faktor? – (zotavování se z IM, Ginzburg at al., 2002) x ale

Shaw et al. 1985 - represoři se naučili méně o IM během hospitalizace)• represoři

– afektivně autonomní oddělení („bojí se, ale neví o tom“), – přesvědčení o vlastní emocionální stabilitě, – zvýšená autonomní aktivace– zkreslení poznávacích procesů, podceňování pravděpodobnosti

negativních událostí,méně afektivních vzpomínek a delší latence ve vybavování si jich

– nižší hodnoty sobě připisovaných negativních emocí– v soukromí odklánění pozornosti od zpětné vazby – nevědomě klamou sebe i když vysoké skóre sociální žádoucnosti

(Derakshan, Eysenck)

Emoce - reflexe

• Proč není znalost sebe přesná? (Carlson, 2012)

– Informační bariéra • nepřístupnost implicitních procesů, např. motivace;• chybí nám vizuální perspektiva, např. neverbální komunikace• vnitřní stavy vždy nedokážeme monitorovat (viz Davidson)• Rozptýlená pozornost (např. v sociální interakci)• Nejednoznačnost informací o sobě

– Motivační bariéra• Ego-protektivní mechanismy

– Self potvrzení a self posílení (upřednostňovány oproti self ohrožujícím informacím) – pozitivní zkreslení