Digitalizace

podnikatelskeacuteho

sektoru

Naacuterodniacute vzdělaacutevaciacute fond ops

2017

2

Obsah

Obsah 2

Uacutevod 3

I Digitalizace ekonomiky a společnosti 4

II Pronikaacuteniacute ICT do fungovaacuteniacute podniků 6

III Shrnutiacute 15

3

Uacutevod

Na schopnosti podniků a celeacute společnosti využiacutet potenciaacutel trendů nazyacutevanyacutech čtvrtaacute průmyslovaacute revoluce

do značneacute miacutery zaacutevisiacute budouciacute konkurenceschopnost Českeacute republiky a postaveniacute země v kontextu

světoveacute ekonomiky Masivniacute infiltrace ICT do všech oblastiacute lidskeacute činnosti je cennyacutem zdrojem kteryacute lze

v našich podmiacutenkaacutech jen těžko něčiacutem nahradit Pro dostatečneacute využitiacute tohoto zdroje bude nutneacute aby

společnost v čele s veřejnou sfeacuterou adekvaacutetně a flexibilně reagovala aby mohly byacutet maximalizovaacuteny

zisky a minimalizovaacutena rizika souvisejiacuteciacute s těmito procesy

Čtvrtaacute průmyslovaacute revoluce podstatnyacutem způsobem měniacute a bude měnit trh praacutece zejmeacutena rozsah i

strukturu zaměstnanosti budou vznikat noveacute profese dojde ke změnaacutem v naacuterociacutech na znalosti a

dovednosti nezbytneacute pro vyacutekon mnohyacutech profesiacute jineacute profese zcela zaniknou Uacutečelem předklaacutedaneacute

studie je poskytnout orientačniacute vhled do situace podniků v ČR v souvislosti s těmito trendy Studie

vychaacuteziacute z dostupnyacutech statistickyacutech dat a jejiacutem ciacutelem je poskytnout kvantitativniacute přehled o miacuteře

digitalizace ekonomiky ČR a jejiacute připravenosti na trendy souvisejiacuteciacute s Průmyslem 40 ve srovnaacuteniacute s

vybranyacutemi členskyacutemi staacutety EU Pozice ČR je vztahovaacutena ke dvěma skupinaacutem vybranyacutech členskyacutech zemiacute

země politicky a ekonomicky bliacutezkeacute (Slovensko Polsko Maďarsko) a země technologicky vyspěleacute

(Šveacutedsko Finsko Německo Nizozemsko Velkaacute Britaacutenie) Pro mezinaacuterodniacute srovnaacuteniacute jsou využita

předevšiacutem data Eurostatu a ČSUacute

4

I Digitalizace ekonomiky a společnosti

Nejsouhrnnějšiacutem vyjaacutedřeniacutem procesu pronikaacuteniacute digitalizace do jednotlivyacutech ekonomik včetně

zohledněniacute toho do jakeacute miacutery je populace schopnaacute a ochotnaacute využiacutevat ICT ve sveacutem profesniacutem i

soukromeacutem životě je index digitalizace ekonomiky a společnosti (DESI) kteryacute pravidelně monitoruje

Evropskaacute Unie1 Tento index je složen a vypočiacutetaacuten jako vaacuteženyacute průměr z třiceti diacutelčiacutech ukazatelů ktereacute se

vztahujiacute k pěti zaacutekladniacutem oblastem digitaacutelniacute uacuterovně členskyacutech staacutetů EU

přiacutestup k vysokorychlostniacutemu internetu (25 )

přiacuteslušneacute dovednosti populace (25 )

miacutera využiacutevaacuteniacute internetu k různyacutem uacutečelům (15 )

integrace digitaacutelniacutech technologiiacute do jednotlivyacutech odvětviacute (20 )

digitalizace veřejnyacutech služeb (10 )

Česko se podle letošniacuteho srovnaacuteniacute v raacutemci zemiacute evropskeacute osmadvaciacutetky nachaacuteziacute na 17 miacutestě (viz Graf 1)

Oproti předchaacutezejiacuteciacutemu roku kdy skončilo patnaacutecteacute se tak propadlo o dalšiacute dvě přiacutečky a zařadilo se do

skupiny zemiacute zaostaacutevajiacuteciacutech za průměrem EU a zemiacute s omezenyacutem meziročniacutem vyacutevojem ČR zaostaacutevaacute

zejmeacutena za ekonomicky vyspělyacutemi zeměmi (viz Tabulka 1) ve srovnaacuteniacute se zeměmi s obdobnyacutem

ekonomickyacutem a politickyacutem vyacutevojem si nevede špatně maacute před nimi staacutele naacuteskok i když došlo k jeho

zmiacuterněniacute

Tabulka 1 Index digitalizace ekonomiky a společnosti

Země 2015 2016

Česko 050 050

Liacuted

ři

Německo 054 057

Velkaacute Britaacutenie 059 061

Šveacutedsko 068 067

Finsko 066 067

Nizozemsko 065 067

Po

do

bn

eacute

zem

ě

Slovensko 045 046

Polsko 042 043

Maďarsko 045 047

EU28 050 052

Zdroj Eurostat httpseceuropaeudigital-single-marketenprogress-country

1 Zdroj httpseceuropaeudigital-single-marketdigital-economy-and-society-index-desi

2

Obsah

Obsah 2

Uacutevod 3

I Digitalizace ekonomiky a společnosti 4

II Pronikaacuteniacute ICT do fungovaacuteniacute podniků 6

III Shrnutiacute 15

3

Uacutevod

Na schopnosti podniků a celeacute společnosti využiacutet potenciaacutel trendů nazyacutevanyacutech čtvrtaacute průmyslovaacute revoluce

do značneacute miacutery zaacutevisiacute budouciacute konkurenceschopnost Českeacute republiky a postaveniacute země v kontextu

světoveacute ekonomiky Masivniacute infiltrace ICT do všech oblastiacute lidskeacute činnosti je cennyacutem zdrojem kteryacute lze

v našich podmiacutenkaacutech jen těžko něčiacutem nahradit Pro dostatečneacute využitiacute tohoto zdroje bude nutneacute aby

společnost v čele s veřejnou sfeacuterou adekvaacutetně a flexibilně reagovala aby mohly byacutet maximalizovaacuteny

zisky a minimalizovaacutena rizika souvisejiacuteciacute s těmito procesy

Čtvrtaacute průmyslovaacute revoluce podstatnyacutem způsobem měniacute a bude měnit trh praacutece zejmeacutena rozsah i

strukturu zaměstnanosti budou vznikat noveacute profese dojde ke změnaacutem v naacuterociacutech na znalosti a

dovednosti nezbytneacute pro vyacutekon mnohyacutech profesiacute jineacute profese zcela zaniknou Uacutečelem předklaacutedaneacute

studie je poskytnout orientačniacute vhled do situace podniků v ČR v souvislosti s těmito trendy Studie

vychaacuteziacute z dostupnyacutech statistickyacutech dat a jejiacutem ciacutelem je poskytnout kvantitativniacute přehled o miacuteře

digitalizace ekonomiky ČR a jejiacute připravenosti na trendy souvisejiacuteciacute s Průmyslem 40 ve srovnaacuteniacute s

vybranyacutemi členskyacutemi staacutety EU Pozice ČR je vztahovaacutena ke dvěma skupinaacutem vybranyacutech členskyacutech zemiacute

země politicky a ekonomicky bliacutezkeacute (Slovensko Polsko Maďarsko) a země technologicky vyspěleacute

(Šveacutedsko Finsko Německo Nizozemsko Velkaacute Britaacutenie) Pro mezinaacuterodniacute srovnaacuteniacute jsou využita

předevšiacutem data Eurostatu a ČSUacute

4

I Digitalizace ekonomiky a společnosti

Nejsouhrnnějšiacutem vyjaacutedřeniacutem procesu pronikaacuteniacute digitalizace do jednotlivyacutech ekonomik včetně

zohledněniacute toho do jakeacute miacutery je populace schopnaacute a ochotnaacute využiacutevat ICT ve sveacutem profesniacutem i

soukromeacutem životě je index digitalizace ekonomiky a společnosti (DESI) kteryacute pravidelně monitoruje

Evropskaacute Unie1 Tento index je složen a vypočiacutetaacuten jako vaacuteženyacute průměr z třiceti diacutelčiacutech ukazatelů ktereacute se

vztahujiacute k pěti zaacutekladniacutem oblastem digitaacutelniacute uacuterovně členskyacutech staacutetů EU

přiacutestup k vysokorychlostniacutemu internetu (25 )

přiacuteslušneacute dovednosti populace (25 )

miacutera využiacutevaacuteniacute internetu k různyacutem uacutečelům (15 )

integrace digitaacutelniacutech technologiiacute do jednotlivyacutech odvětviacute (20 )

digitalizace veřejnyacutech služeb (10 )

Česko se podle letošniacuteho srovnaacuteniacute v raacutemci zemiacute evropskeacute osmadvaciacutetky nachaacuteziacute na 17 miacutestě (viz Graf 1)

Oproti předchaacutezejiacuteciacutemu roku kdy skončilo patnaacutecteacute se tak propadlo o dalšiacute dvě přiacutečky a zařadilo se do

skupiny zemiacute zaostaacutevajiacuteciacutech za průměrem EU a zemiacute s omezenyacutem meziročniacutem vyacutevojem ČR zaostaacutevaacute

zejmeacutena za ekonomicky vyspělyacutemi zeměmi (viz Tabulka 1) ve srovnaacuteniacute se zeměmi s obdobnyacutem

ekonomickyacutem a politickyacutem vyacutevojem si nevede špatně maacute před nimi staacutele naacuteskok i když došlo k jeho

zmiacuterněniacute

Tabulka 1 Index digitalizace ekonomiky a společnosti

Země 2015 2016

Česko 050 050

Liacuted

ři

Německo 054 057

Velkaacute Britaacutenie 059 061

Šveacutedsko 068 067

Finsko 066 067

Nizozemsko 065 067

Po

do

bn

eacute

zem

ě

Slovensko 045 046

Polsko 042 043

Maďarsko 045 047

EU28 050 052

Zdroj Eurostat httpseceuropaeudigital-single-marketenprogress-country

1 Zdroj httpseceuropaeudigital-single-marketdigital-economy-and-society-index-desi

3

Uacutevod

Na schopnosti podniků a celeacute společnosti využiacutet potenciaacutel trendů nazyacutevanyacutech čtvrtaacute průmyslovaacute revoluce

do značneacute miacutery zaacutevisiacute budouciacute konkurenceschopnost Českeacute republiky a postaveniacute země v kontextu

světoveacute ekonomiky Masivniacute infiltrace ICT do všech oblastiacute lidskeacute činnosti je cennyacutem zdrojem kteryacute lze

v našich podmiacutenkaacutech jen těžko něčiacutem nahradit Pro dostatečneacute využitiacute tohoto zdroje bude nutneacute aby

společnost v čele s veřejnou sfeacuterou adekvaacutetně a flexibilně reagovala aby mohly byacutet maximalizovaacuteny

zisky a minimalizovaacutena rizika souvisejiacuteciacute s těmito procesy

Čtvrtaacute průmyslovaacute revoluce podstatnyacutem způsobem měniacute a bude měnit trh praacutece zejmeacutena rozsah i

strukturu zaměstnanosti budou vznikat noveacute profese dojde ke změnaacutem v naacuterociacutech na znalosti a

dovednosti nezbytneacute pro vyacutekon mnohyacutech profesiacute jineacute profese zcela zaniknou Uacutečelem předklaacutedaneacute

studie je poskytnout orientačniacute vhled do situace podniků v ČR v souvislosti s těmito trendy Studie

vychaacuteziacute z dostupnyacutech statistickyacutech dat a jejiacutem ciacutelem je poskytnout kvantitativniacute přehled o miacuteře

digitalizace ekonomiky ČR a jejiacute připravenosti na trendy souvisejiacuteciacute s Průmyslem 40 ve srovnaacuteniacute s

vybranyacutemi členskyacutemi staacutety EU Pozice ČR je vztahovaacutena ke dvěma skupinaacutem vybranyacutech členskyacutech zemiacute

země politicky a ekonomicky bliacutezkeacute (Slovensko Polsko Maďarsko) a země technologicky vyspěleacute

(Šveacutedsko Finsko Německo Nizozemsko Velkaacute Britaacutenie) Pro mezinaacuterodniacute srovnaacuteniacute jsou využita

předevšiacutem data Eurostatu a ČSUacute

4

I Digitalizace ekonomiky a společnosti

Nejsouhrnnějšiacutem vyjaacutedřeniacutem procesu pronikaacuteniacute digitalizace do jednotlivyacutech ekonomik včetně

zohledněniacute toho do jakeacute miacutery je populace schopnaacute a ochotnaacute využiacutevat ICT ve sveacutem profesniacutem i

soukromeacutem životě je index digitalizace ekonomiky a společnosti (DESI) kteryacute pravidelně monitoruje

Evropskaacute Unie1 Tento index je složen a vypočiacutetaacuten jako vaacuteženyacute průměr z třiceti diacutelčiacutech ukazatelů ktereacute se

vztahujiacute k pěti zaacutekladniacutem oblastem digitaacutelniacute uacuterovně členskyacutech staacutetů EU

přiacutestup k vysokorychlostniacutemu internetu (25 )

přiacuteslušneacute dovednosti populace (25 )

miacutera využiacutevaacuteniacute internetu k různyacutem uacutečelům (15 )

integrace digitaacutelniacutech technologiiacute do jednotlivyacutech odvětviacute (20 )

digitalizace veřejnyacutech služeb (10 )

Česko se podle letošniacuteho srovnaacuteniacute v raacutemci zemiacute evropskeacute osmadvaciacutetky nachaacuteziacute na 17 miacutestě (viz Graf 1)

Oproti předchaacutezejiacuteciacutemu roku kdy skončilo patnaacutecteacute se tak propadlo o dalšiacute dvě přiacutečky a zařadilo se do

skupiny zemiacute zaostaacutevajiacuteciacutech za průměrem EU a zemiacute s omezenyacutem meziročniacutem vyacutevojem ČR zaostaacutevaacute

zejmeacutena za ekonomicky vyspělyacutemi zeměmi (viz Tabulka 1) ve srovnaacuteniacute se zeměmi s obdobnyacutem

ekonomickyacutem a politickyacutem vyacutevojem si nevede špatně maacute před nimi staacutele naacuteskok i když došlo k jeho

zmiacuterněniacute

Tabulka 1 Index digitalizace ekonomiky a společnosti

Země 2015 2016

Česko 050 050

Liacuted

ři

Německo 054 057

Velkaacute Britaacutenie 059 061

Šveacutedsko 068 067

Finsko 066 067

Nizozemsko 065 067

Po

do

bn

eacute

zem

ě

Slovensko 045 046

Polsko 042 043

Maďarsko 045 047

EU28 050 052

Zdroj Eurostat httpseceuropaeudigital-single-marketenprogress-country

1 Zdroj httpseceuropaeudigital-single-marketdigital-economy-and-society-index-desi

4

I Digitalizace ekonomiky a společnosti

Nejsouhrnnějšiacutem vyjaacutedřeniacutem procesu pronikaacuteniacute digitalizace do jednotlivyacutech ekonomik včetně

zohledněniacute toho do jakeacute miacutery je populace schopnaacute a ochotnaacute využiacutevat ICT ve sveacutem profesniacutem i

soukromeacutem životě je index digitalizace ekonomiky a společnosti (DESI) kteryacute pravidelně monitoruje

Evropskaacute Unie1 Tento index je složen a vypočiacutetaacuten jako vaacuteženyacute průměr z třiceti diacutelčiacutech ukazatelů ktereacute se

vztahujiacute k pěti zaacutekladniacutem oblastem digitaacutelniacute uacuterovně členskyacutech staacutetů EU

přiacutestup k vysokorychlostniacutemu internetu (25 )

přiacuteslušneacute dovednosti populace (25 )

miacutera využiacutevaacuteniacute internetu k různyacutem uacutečelům (15 )

integrace digitaacutelniacutech technologiiacute do jednotlivyacutech odvětviacute (20 )

digitalizace veřejnyacutech služeb (10 )

Česko se podle letošniacuteho srovnaacuteniacute v raacutemci zemiacute evropskeacute osmadvaciacutetky nachaacuteziacute na 17 miacutestě (viz Graf 1)

Oproti předchaacutezejiacuteciacutemu roku kdy skončilo patnaacutecteacute se tak propadlo o dalšiacute dvě přiacutečky a zařadilo se do

skupiny zemiacute zaostaacutevajiacuteciacutech za průměrem EU a zemiacute s omezenyacutem meziročniacutem vyacutevojem ČR zaostaacutevaacute

zejmeacutena za ekonomicky vyspělyacutemi zeměmi (viz Tabulka 1) ve srovnaacuteniacute se zeměmi s obdobnyacutem

ekonomickyacutem a politickyacutem vyacutevojem si nevede špatně maacute před nimi staacutele naacuteskok i když došlo k jeho

zmiacuterněniacute

Tabulka 1 Index digitalizace ekonomiky a společnosti

Země 2015 2016

Česko 050 050

Liacuted

ři

Německo 054 057

Velkaacute Britaacutenie 059 061

Šveacutedsko 068 067

Finsko 066 067

Nizozemsko 065 067

Po

do

bn

eacute

zem

ě

Slovensko 045 046

Polsko 042 043

Maďarsko 045 047

EU28 050 052

Zdroj Eurostat httpseceuropaeudigital-single-marketenprogress-country

1 Zdroj httpseceuropaeudigital-single-marketdigital-economy-and-society-index-desi

5

Graf 1 Složky Indexu digitalizace ekonomiky a společnosti 2016

Zdroj Eurostat httpdigital-agenda-dataeuchartsdesi-componentschart=indicatorDESIbreakdown-groupDESIunit-measurepc_DESItime-period2016

Miacutera zaostaacutevaacuteniacute za průměrem EU však neniacute ve všech sledovanyacutech oblastech stejnaacute Podle indexu DESI

roste počet Čechů kteřiacute majiacute přiacutestup k rychleacutemu internetu ČR se tak na 15 přiacutečce umiacutestila těsně nad

průměrem EU

V kategorii lidskyacute kapitaacutel kteraacute sleduje digitaacutelniacute dovednosti obyvatelstva se Česko propadlo oproti

loňskeacutemu roku z 12 na 14 miacutesto 77 Čechů mezi 16 a 74 lety užiacutevaacute internet pravidelně a řadiacute se tak

na 13 přiacutečku celoevropskeacuteho srovnaacuteniacute

Těsně nad průměrem EU se ČR nachaacuteziacute takeacute v oblasti zaacutekladniacutech internetovyacutech dovednostiacute O něco horšiacute

vyacutesledek (14 miacutesto) tuzemsko zaznamenalo v podiacutelu absolventů přiacuterodovědeckyacutech matematickyacutech a

technologickyacutech oborů Těch je mezi 20 a 29 lety 17

Co se tyacuteče kategorie užiacutevaacuteniacute internetu k různyacutem uacutečelům i zde si ČR s 20 miacutestem pohoršila o dvě přiacutečky

Nejviacutece Češi využiacutevajiacute internet pro čteniacute zpraacutev (86 ) 60 Čechů využiacutevaacute internetoveacute bankovnictviacute 57

lidiacute na internetu poslouchaacute hudbu sleduje filmy nebo hraje online hry Podobně vysokyacute počet lidiacute (55 )

nakupuje v e-shopech nebo komunikuje na sociaacutelniacutech siacutetiacutech (50 )

V celoevropskeacutem srovnaacuteniacute si ČR vede poměrně dobře ve využiacutevaacuteniacute digitaacutelniacutech technologiiacute ze strany

byznysu přesto došlo oproti loňskeacutemu roku k propadu z 10 na 12 miacutesto Českeacute maleacute a středniacute podniky

prodaacutevajiacuteciacute online ktereacute se loni s druhou přiacutečkou zařadily mezi evropskeacute liacutedry internetoveacuteho prodeje

letos skončily až na 6 miacutestě Těmto firmaacutem letos takeacute lehce poklesl obrat z prodeje a posunuly se tak

z prvniacuteho miacutesta na druheacute Českeacute firmy však nově patřiacute mezi top 3 staacutety EU jejichž firmy prodaacutevajiacute online

6

do zahraničiacute Českeacute podniky si oproti loňskeacutemu roku viacutece sdiacutelejiacute informace elektronicky pouhyacutech 10

firem však při praacuteci využiacutevaacute sociaacutelniacute meacutedia čiacutemž se Česko řadiacute až na 23 miacutesto

Českou republiku v evropskeacutem srovnaacuteniacute nejviacutece sraacutežiacute špatnaacute uacuteroveň digitalizace veřejnyacutech služeb neboli

tzv e-Governmentu Pouhyacutech 12 tuzemskyacutech uživatelů internetu zasiacutelaacute formulaacuteře veřejneacute spraacutevě

online hůře na tom je už jen Rumunsko ktereacute bylo v tomto ohledu posledniacute i v loňskeacutem roce Na špatneacute

umiacutestěniacute maacute vliv předevšiacutem nedostatečnaacute nabiacutedka takovyacutech služeb ze strany staacutetu Pouze 70 kroků e-

Governmentu lze v Česku provaacutedět plně prostřednictviacutem internetu průměr EU je přitom 81

Index Desi tak dobře shrnuje zaacutekladniacute stav digitaacutelniacute agendy v ČR kdy poptaacutevka převyšuje nabiacutedku Česko

maacute relativně dobrou infrastrukturu a občaneacute jsou připraveniacute aktivně využiacutevat ICT Bohužel jeden z

hlavniacutech probleacutemů je na straně nabiacutedky a to jak v oblasti digitaacutelniacutech veřejnyacutech služeb tak firem ktereacute

zatiacutem plně neupotřebujiacute potenciaacutelu kteryacute poskytujiacute moderniacute technologie

Zaostaacutevaacuteniacute ČR za vyspělyacutemi zeměmi potvrzuje i studie společnosti Roland Berger Strategy Consultants2

kteraacute hodnotila připravenost jednotlivyacutech zemiacute na naacutestup čtvrteacute průmysloveacute revoluce ČR je součaacutestiacute

skupiny zemiacute s vysokyacutem podiacutelem průmyslu ale s podprůměrnou uacuterovniacute připravenosti Vedle ČR je v teacuteto

skupině i Slovensko Slovinsko Maďarsko a Litva ČR je však z těchto zemiacute hodnocena nejleacutepe Nicmeacuteně

silně zaostaacutevaacute za zeměmi s vysokyacutem podiacutelem průmyslu i připravenosti ale i zeměmi ktereacute majiacute sice niacutezkyacute

podiacutel průmyslu ale vysokou miacuteru připravenosti Toto hodnoceniacute bylo založeno na ukazateliacutech

vyjadřujiacuteciacutech

sofistikovanost průmysloveacute vyacuteroby

stupeň automatizace

inovačniacute intenzitu

připravenosti pracovniacute siacutely

dostupnost vysokorychlostniacuteho internetu

kvalitu inovačniacutech vazeb

II Pronikaacuteniacute ICT do fungovaacuteniacute podniků

Na mikrouacuterovni se zjišťovaacuteniacutem pronikaacuteniacute ICT do fungovaacuteniacute podniků zabyacuteval rovněž Svaz průmyslu a

dopravy ČR Uacuteroveň připravenosti na trendy Průmyslu 40 byla v tomto šetřeniacute měřena prostřednictviacutem

pětiuacuterovňoveacute škaacutely digitaacutelniacute zralosti firmy s naacutesledujiacuteciacutemi hodnotami

1 Firma maacute zaveden informačniacute systeacutem pro řiacutezeniacute vyacuteroby jejiacute internetovaacute přiacutetomnost je pasivniacute

(webovaacute straacutenka) Firma začiacutenaacute uvažovat o digitalizaci procesů vyacuteroby uacutedržby naacutevrhu produktů

atd Nemaacute definovanou digitaacutelniacute strategii Alespoň čaacutestečnaacute schopnost zapojit se do

2 Roland Berger-Strategy Consultants (2014) THINK ACT Industry 40 ndash The new industrial revolution How Europe will succeed

7

informačniacutech toků v raacutemci dodavatelsko-odběratelskyacutech vztahů Zaacutekladniacute ekonomickyacute software jiacute

umožňuje komunikaci s některyacutemi institucemi staacutetniacute spraacutevy

2 Interaktivniacute webovaacute přiacutetomnost firma softwarově řiacutezenaacute začiacutenaacute chaacutepat vyacuteznam dat Prvniacute

integračniacute projekty diacutelčiacute automatizace uvažuje o nastaveniacute digitaacutelniacute strategie Zapojeniacute do

informačniacutech toků dodavatelsko-odběratelskyacutech řetězců (provaacutezaneacute digitaacutelniacute komponentoveacute

čiacuteselniacuteky interaktivniacute digitaacutelniacute katalogy poloautomatickeacute objednaacutevky atd)

3 Viacutecekanaacutelovaacute přiacutetomnost (web mobily a tablety sociaacutelniacute siacutetě atd) firma maacute definovanou

digitaacutelniacute strategii Přiacutetomnost zaacutekladů datoveacute kultury - projekty integrace datoveacute architektury

integrovanaacute automatizace řiacutezenaacute v reaacutelneacutem čase (MES) personalizovaneacute produkty s virtuaacutelniacute

komponentou

4 Integrovanaacute multikanaacutelovaacute přiacutetomnost v digitaacutelniacutem světě Ve firmě existuje distribuovanaacute

a personalizovanaacute digitaacutelniacute strategie Datovaacute architektura je integrovanaacute v celeacutem produkčniacutem

řetězci od komunikace a sdiacuteleniacute dat se zaacutekazniacutekem až po subdodavatele Využitiacute digitaacutelniacute

diagnostiky pro predikovaacuteniacute poruch a neshod v systeacutemech (vyacuterobniacute systeacutemy měřiacuteciacute systeacutemy atd)

5 Firma je digitalizačniacute platformou propojujiacuteciacute on-line a off-line svět v jeden plně integrovanyacute

a ekonomicky vyacutekonnyacute celek Nabiacuteziacute jedinečnou personalizovanou zkušenost svyacutem zaacutekazniacutekům

prostřednictviacutem virtuaacutelniacutech produktůasistentů komunikujiacuteciacutech se zaacutekazniacuteky v průběhu celeacuteho

životniacuteho cyklu partnerskeacuteho vztahu Prostřednictviacutem nejnovějšiacutech a nejefektivnějšiacutech přiacutestupů

(plnaacute automatizace 3D tisk atd) realizuje kyber-fyzickyacute systeacutem schopnyacute individualizovaneacute

realizace přiacutepadneacute fyzickeacute čaacutesti produktu Poskytuje digitalizačniacute služby svyacutem partnerům a

subdodavatelům a tiacutem globaacutelně řiacutediacute produkčniacute domeacutenovyacute prostor

Vyacutesledky šetřeniacute provedeneacuteho Svazem průmyslu a dopravy v roce 2015 ukaacutezaly že při použitiacute vyacuteše

uvedeneacute hodnotiacuteciacute škaacutely spadaacute většina firem v ČR do nejnižšiacutech kategoriiacute 1 a 2 Do kategorie 3 lze

z průmyslovyacutech podniků v Českeacute republice zařadit jen několik vyacutejimek řaacutedově desiacutetky firem zatiacutemco

z kategorie 4 jsou i u několika maacutelo těch nejpokročilejšiacutech firem realizovaacuteny pouze segmenty

Bližšiacute pohled na pronikaacuteniacute ICT do fungovaacuteniacute podniků a tiacutem nepřiacutemo i na naacuteroky na přiacuteslušneacute znalosti a

dovednosti a počet zaměstnanců umožňujiacute šetřeniacute ČSUacute o využiacutevaacuteniacute informačniacutech a komunikačniacutech

technologiiacute v podnikatelskeacutem sektoru (zaměstnavateleacute s 10 a viacutece zaměstnanci) Tato šetřeniacute jsou od

roku 2006 plně srovnatelnaacute s obdobnyacutemi šetřeniacutemi uskutečněnyacutemi v ostatniacutech členskyacutech zemiacutech EU

Jedniacutem z hlavniacutech ukazatelů toho na jakeacute uacuterovni se podniky nachaacutezejiacute z hlediska digitalizace jejich

činnosti je miacutera integrace vnitropodnikovyacutech procesů Integraciacute vnitropodnikovyacutech procesů se v šetřeniacute

ČSUacute rozumiacute automatizovaneacute elektronickeacute sdiacuteleniacutepropojeniacute informaciacute o zadanyacutech a přijatyacutech

objednaacutevkaacutech mezi jednotlivyacutemi vnitropodnikovyacutemi informačniacutemi systeacutemy (uacutečetnictviacute zaacutesobovaacuteniacute

vyacuteroba distribuce) Data jsou sdiacutelena v jednotneacute databaacutezi určeneacute pro různeacute softwaroveacute aplikace nebo

pomociacute jedneacute softwaroveacute aplikace propojujiacuteciacute různeacute podnikoveacute funkce

Mnoho podniků ke sveacute činnosti využiacutevaacute nejrůznějšiacute informačniacute systeacutemy (IS) často viacutece samostatnyacutech IS

miacutesto jednoho integrovaneacuteho Usnadněniacute a zrychleniacute jak vyacuterobniacutech tak distribučniacutech procesů přinaacutešiacute

propojeniacute těchto IS ktereacute umožňuje automatizovaneacute sdiacuteleniacute dat Softwarovou aplikaci ERP určenou ke

sdiacuteleniacute informaciacute mezi různyacutemi podnikovyacutemi funkčniacutemi oblastmi (např řiacutezeniacute vyacuteroby logistika distribuce

spraacuteva majetku fakturace uacutečetnictviacute personalistika atd) použiacutevalo v Českeacute republice v roce 2015

celkem 30 podniků (viz Tabulka 2) Miacutera využiacutevaacuteniacute teacuteto aplikace klesaacute s klesajiacuteciacute velikostiacute firmy

z podniků s počtem zaměstnanců přesahujiacuteciacutem 250 osob využiacutevalo ERP 82 podniků zatiacutemco u malyacutech

8

firem (10-49 zaměstnanců) pouze 21 Je to daacuteno nejen finančniacutemi možnostmi firem ale i objemem dat

a v neposledniacute miacuteře i přiacuteslušnostiacute k odvětviacute Mezi jednotlivyacutemi odvětviacutemi se využiacutevaacuteniacute ERP zřetelně lišiacute

Typickeacute je zejmeacutena pro podniky zajišťujiacuteciacute informačniacute a komunikačniacute činnosti (51 podniků) daacutele pro

podniky působiacuteciacute v odvětviacute peněžnictviacute a pojišťovnictviacute (40 podniků) a ve zpracovatelskeacutem průmyslu

(38 podniků) V raacutemci zpracovatelskeacuteho průmyslu je v teacuteto oblasti nejdaacutele automobilovyacute průmysl (63

podniků) s převahou velkyacutech podniků pro ktereacute se tyto systeacutemy staacutevajiacute nezbytnostiacute Odvětviacutem ve

ktereacutem je ERP využiacutevaacuteno nejmeacuteně je ubytovaacuteniacute stravovaacuteniacute a pohostinstviacute (16 podniků) naacutesledovaneacute

stavebnictviacutem (13 podniků)

Tabulka 2 Podniky použiacutevajiacuteciacute ERP3 pro sdiacuteleniacute informaciacute mezi různyacutemi podnikovyacutemi funkcemi ČR

2015 v

Odvětviacute (ekonomickaacute činnost) ndash CZ NACE Velikost podniku (počet zaměstnanců)

10ndash49 50ndash249 250+ Celkem

Zpracovatelskyacute průmysl ndash C (10ndash33) 213 661 910 376 Potravinaacuteřskyacute naacutepojovyacute a tabaacutekovyacute průmysl (10ndash12) 161 572 710 302 Textilniacute oděvniacute kožedělniacute a obuvnickyacute průmysl (13ndash

15) 118 546 810 235 Dřevozpracujiacuteciacute a papiacuterenskyacute průmysl (16ndash18) 189 666 896 305 Chemickyacute farmaceutickyacute gumaacuterenskyacute a plastovyacute

průmysl Průmysl skla a stavebniacutech hmot (19ndash23) 298 620 936 447 Vyacuteroba kovů hutniacutech a kovodělnyacutech vyacuterobků (24ndash25) 229 655 924 361 Vyacuteroba počiacutetačů elektronickyacutech a optickyacutech přiacutestrojů

a zařiacutezeniacute (26) 345 805 806 499 Vyacuteroba elektrickyacutech zařiacutezeniacute vyacuteroba strojů a zařiacutezeniacute

j n (27ndash28) 248 695 958 455 Automobilovyacute průmysl a vyacuteroba ostatniacutech dopravniacutech

prostředků (29ndash30) 211 801 941 628 Vyacuteroba naacutebytku Ost zpracovatelskyacute průmysl Opravy

a instalace strojů a zařiacutezeniacute (31ndash33) 151 729 958 302 Vyacuteroba a rozvod energie plynu vody tepla a činnosti souvisejiacuteciacute s odpady ndash D E (35ndash39) 183 623 851 334 Stavebnictviacute ndash F (41ndash43) 120 384 798 161 Velkoobchod a maloobchod opravy a uacutedržba motorovyacutech vozidel ndash G (45ndash47) 292 675 757 344

Velkoobchod maloobchod a opravy motorovyacutech vozidel (45) 430 664 498 459

Velkoobchod kromě motorovyacutech vozidel (46) 338 779 892 401 Maloobchod kromě motorovyacutech vozidel (47) 152 406 714 194

Doprava a skladovaacuteniacute ndash H (49ndash53) 137 376 673 206 Ubytovaacuteniacute stravovaacuteniacute a pohostinstviacute ndash I (55ndash56) 106 311 580 125

Ubytovaacuteniacute (55) 127 394 387 168 Stravovaacuteniacute a pohostinstviacute (56) 99 238 695 111

Informačniacute a komunikačniacute činnosti ndash J (58ndash63) 471 643 748 514 Činnosti v oblasti vydavatelstviacute filmu videozaacuteznamů

a televizniacutech programů (58ndash60) 321 679 700 396 Telekomunikačniacute činnosti (61) 474 729 1000 535 Činnosti v oblasti informačniacutech technologiiacute

Informačniacute činnosti (62ndash63) 509 626 718 540

3 ERP (Enterprise Resource Planning) je softwarovaacute aplikace kteraacute integruje a automatizuje velkeacute množstviacute procesů souvisejiacuteciacutech

s produkčniacutemi činnostmi podniku ERP zpracovaacutevaacute značnou čaacutest firemniacutech transakciacute a umožňuje přiacutestup k aktualizovanyacutem

uacutedajům pomociacute jednotneacute databaacuteze

9

Peněžnictviacute a pojišťovnictviacute ndash K (64ndash66) 285 522 813 402 Činnosti v oblasti nemovitostiacute ndash L (68) 213 360 225 Profesniacute vědeckeacute a technickeacute činnosti ndash M (69ndash75) 197 599 952 268 Administrativniacute a podpůrneacute činnosti ndash N (77ndash82) 198 381 521 273

Činnosti cestovniacutech agentur a kancelaacuteřiacute (79) 349 673 378 Ostatniacute administrativniacute a podpůrneacute činnosti (77ndash78

80ndash82) 177 373 522 263

Celkem 214 578 818 303 Poznaacutemka hodnoty v tabulce vyjadřujiacute podiacutel na celkoveacutem počtu podniků v daneacute velikostniacute a odvětvoveacute skupině (v ) Zdroj ČSUacute httpswwwczsoczcsuczsointegrace-vnitropodnikovych-procesu V raacutemci srovnaacuteniacute s evropskou osmadvaciacutetkou v tomto ukazateli Českaacute republika zaostaacutevaacute za evropskyacutem

průměrem o 6 p b (viz Tabulka 3) V raacutemci EU-28 využiacutevalo ERP software v roce 2015 36 podniků což

je oproti roku 2010 naacuterůst o 15 p b V ČR byla dynamika tohoto procesu pomalejšiacute než v ostatniacutech

zemiacutech což vedlo ke zvyacutešeniacute zaostaacutevaacuteniacute vůči průměru EU (viz Graf 2) Jestliže v roce 2010 byl podiacutel

podniků využiacutevajiacuteciacutech ERP shodnyacute s průměrem EU-28 a zaostaacutevaacuteniacute vůči průměru EU-15 na uacuterovni 5

procentniacutech bodů potom v roce 2015 dosaacutehlo zaostaacutevaacuteniacute vůči EU-28 6 pb a vůči EU-15 9 pb Největšiacute

naacuterůst podniků integrujiacuteciacutech svoje informačniacute systeacutemy do jednotneacute databaacuteze zaznamenalo ze

srovnaacutevanyacutech zemiacute mezi lety 2010 ndash 2015 Německo a Nizozemsko (27 resp 23 pb)

Tabulka 3 Podniky využiacutevajiacuteciacute ERP pro sdiacuteleniacute informaciacute mezi různyacutemi podnikovyacutemi funkcemi

mezinaacuterodniacute srovnaacuteniacute (v )

2010 2012 2013 2014 2015

Šveacutedsko 35 38 45 43 EU-28 21 22 26 31 36 EU-15p 26 25 32 37 39 ČR 21 24 23 28 30 Finsko 28 33 37 39 37 Maďarsko 8 9 13 16 16 Německo 29 24 30 35 56 Nizozemsko 22 26 34 40 45 Polsko 11 13 17 22 21 Slovensko 17 20 31 28 30 Velkaacute Britaacutenie 6 9 11 12 17

Poznaacutemky p ndash nevaacuteženyacute arit průměr (z dostupnyacutech uacutedajů) data za rok 2011 nejsou dostupnaacute

Zdroj Eurostat Information society statistics Koacuted tabulky isoc_bde15disc Datum přiacutestupu 08 08 2016

httpappssoeurostateceuropaeunuishowdodataset=isoc_bde15dipamplang=en

7

informačniacutech toků v raacutemci dodavatelsko-odběratelskyacutech vztahů Zaacutekladniacute ekonomickyacute software jiacute

umožňuje komunikaci s některyacutemi institucemi staacutetniacute spraacutevy

2 Interaktivniacute webovaacute přiacutetomnost firma softwarově řiacutezenaacute začiacutenaacute chaacutepat vyacuteznam dat Prvniacute

integračniacute projekty diacutelčiacute automatizace uvažuje o nastaveniacute digitaacutelniacute strategie Zapojeniacute do

informačniacutech toků dodavatelsko-odběratelskyacutech řetězců (provaacutezaneacute digitaacutelniacute komponentoveacute

čiacuteselniacuteky interaktivniacute digitaacutelniacute katalogy poloautomatickeacute objednaacutevky atd)

3 Viacutecekanaacutelovaacute přiacutetomnost (web mobily a tablety sociaacutelniacute siacutetě atd) firma maacute definovanou

digitaacutelniacute strategii Přiacutetomnost zaacutekladů datoveacute kultury - projekty integrace datoveacute architektury

integrovanaacute automatizace řiacutezenaacute v reaacutelneacutem čase (MES) personalizovaneacute produkty s virtuaacutelniacute

komponentou

4 Integrovanaacute multikanaacutelovaacute přiacutetomnost v digitaacutelniacutem světě Ve firmě existuje distribuovanaacute

a personalizovanaacute digitaacutelniacute strategie Datovaacute architektura je integrovanaacute v celeacutem produkčniacutem

řetězci od komunikace a sdiacuteleniacute dat se zaacutekazniacutekem až po subdodavatele Využitiacute digitaacutelniacute

diagnostiky pro predikovaacuteniacute poruch a neshod v systeacutemech (vyacuterobniacute systeacutemy měřiacuteciacute systeacutemy atd)

5 Firma je digitalizačniacute platformou propojujiacuteciacute on-line a off-line svět v jeden plně integrovanyacute

a ekonomicky vyacutekonnyacute celek Nabiacuteziacute jedinečnou personalizovanou zkušenost svyacutem zaacutekazniacutekům

prostřednictviacutem virtuaacutelniacutech produktůasistentů komunikujiacuteciacutech se zaacutekazniacuteky v průběhu celeacuteho

životniacuteho cyklu partnerskeacuteho vztahu Prostřednictviacutem nejnovějšiacutech a nejefektivnějšiacutech přiacutestupů

(plnaacute automatizace 3D tisk atd) realizuje kyber-fyzickyacute systeacutem schopnyacute individualizovaneacute

realizace přiacutepadneacute fyzickeacute čaacutesti produktu Poskytuje digitalizačniacute služby svyacutem partnerům a

subdodavatelům a tiacutem globaacutelně řiacutediacute produkčniacute domeacutenovyacute prostor

Vyacutesledky šetřeniacute provedeneacuteho Svazem průmyslu a dopravy v roce 2015 ukaacutezaly že při použitiacute vyacuteše

uvedeneacute hodnotiacuteciacute škaacutely spadaacute většina firem v ČR do nejnižšiacutech kategoriiacute 1 a 2 Do kategorie 3 lze

z průmyslovyacutech podniků v Českeacute republice zařadit jen několik vyacutejimek řaacutedově desiacutetky firem zatiacutemco

z kategorie 4 jsou i u několika maacutelo těch nejpokročilejšiacutech firem realizovaacuteny pouze segmenty

Bližšiacute pohled na pronikaacuteniacute ICT do fungovaacuteniacute podniků a tiacutem nepřiacutemo i na naacuteroky na přiacuteslušneacute znalosti a

dovednosti a počet zaměstnanců umožňujiacute šetřeniacute ČSUacute o využiacutevaacuteniacute informačniacutech a komunikačniacutech

technologiiacute v podnikatelskeacutem sektoru (zaměstnavateleacute s 10 a viacutece zaměstnanci) Tato šetřeniacute jsou od

roku 2006 plně srovnatelnaacute s obdobnyacutemi šetřeniacutemi uskutečněnyacutemi v ostatniacutech členskyacutech zemiacutech EU

Jedniacutem z hlavniacutech ukazatelů toho na jakeacute uacuterovni se podniky nachaacutezejiacute z hlediska digitalizace jejich

činnosti je miacutera integrace vnitropodnikovyacutech procesů Integraciacute vnitropodnikovyacutech procesů se v šetřeniacute

ČSUacute rozumiacute automatizovaneacute elektronickeacute sdiacuteleniacutepropojeniacute informaciacute o zadanyacutech a přijatyacutech

objednaacutevkaacutech mezi jednotlivyacutemi vnitropodnikovyacutemi informačniacutemi systeacutemy (uacutečetnictviacute zaacutesobovaacuteniacute

vyacuteroba distribuce) Data jsou sdiacutelena v jednotneacute databaacutezi určeneacute pro různeacute softwaroveacute aplikace nebo

pomociacute jedneacute softwaroveacute aplikace propojujiacuteciacute různeacute podnikoveacute funkce

Mnoho podniků ke sveacute činnosti využiacutevaacute nejrůznějšiacute informačniacute systeacutemy (IS) často viacutece samostatnyacutech IS

miacutesto jednoho integrovaneacuteho Usnadněniacute a zrychleniacute jak vyacuterobniacutech tak distribučniacutech procesů přinaacutešiacute

propojeniacute těchto IS ktereacute umožňuje automatizovaneacute sdiacuteleniacute dat Softwarovou aplikaci ERP určenou ke

sdiacuteleniacute informaciacute mezi různyacutemi podnikovyacutemi funkčniacutemi oblastmi (např řiacutezeniacute vyacuteroby logistika distribuce

spraacuteva majetku fakturace uacutečetnictviacute personalistika atd) použiacutevalo v Českeacute republice v roce 2015

celkem 30 podniků (viz Tabulka 2) Miacutera využiacutevaacuteniacute teacuteto aplikace klesaacute s klesajiacuteciacute velikostiacute firmy

z podniků s počtem zaměstnanců přesahujiacuteciacutem 250 osob využiacutevalo ERP 82 podniků zatiacutemco u malyacutech

8

firem (10-49 zaměstnanců) pouze 21 Je to daacuteno nejen finančniacutemi možnostmi firem ale i objemem dat

a v neposledniacute miacuteře i přiacuteslušnostiacute k odvětviacute Mezi jednotlivyacutemi odvětviacutemi se využiacutevaacuteniacute ERP zřetelně lišiacute

Typickeacute je zejmeacutena pro podniky zajišťujiacuteciacute informačniacute a komunikačniacute činnosti (51 podniků) daacutele pro

podniky působiacuteciacute v odvětviacute peněžnictviacute a pojišťovnictviacute (40 podniků) a ve zpracovatelskeacutem průmyslu

(38 podniků) V raacutemci zpracovatelskeacuteho průmyslu je v teacuteto oblasti nejdaacutele automobilovyacute průmysl (63

podniků) s převahou velkyacutech podniků pro ktereacute se tyto systeacutemy staacutevajiacute nezbytnostiacute Odvětviacutem ve

ktereacutem je ERP využiacutevaacuteno nejmeacuteně je ubytovaacuteniacute stravovaacuteniacute a pohostinstviacute (16 podniků) naacutesledovaneacute

stavebnictviacutem (13 podniků)

Tabulka 2 Podniky použiacutevajiacuteciacute ERP3 pro sdiacuteleniacute informaciacute mezi různyacutemi podnikovyacutemi funkcemi ČR

2015 v

Odvětviacute (ekonomickaacute činnost) ndash CZ NACE Velikost podniku (počet zaměstnanců)

10ndash49 50ndash249 250+ Celkem

Zpracovatelskyacute průmysl ndash C (10ndash33) 213 661 910 376 Potravinaacuteřskyacute naacutepojovyacute a tabaacutekovyacute průmysl (10ndash12) 161 572 710 302 Textilniacute oděvniacute kožedělniacute a obuvnickyacute průmysl (13ndash

15) 118 546 810 235 Dřevozpracujiacuteciacute a papiacuterenskyacute průmysl (16ndash18) 189 666 896 305 Chemickyacute farmaceutickyacute gumaacuterenskyacute a plastovyacute

průmysl Průmysl skla a stavebniacutech hmot (19ndash23) 298 620 936 447 Vyacuteroba kovů hutniacutech a kovodělnyacutech vyacuterobků (24ndash25) 229 655 924 361 Vyacuteroba počiacutetačů elektronickyacutech a optickyacutech přiacutestrojů

a zařiacutezeniacute (26) 345 805 806 499 Vyacuteroba elektrickyacutech zařiacutezeniacute vyacuteroba strojů a zařiacutezeniacute

j n (27ndash28) 248 695 958 455 Automobilovyacute průmysl a vyacuteroba ostatniacutech dopravniacutech

prostředků (29ndash30) 211 801 941 628 Vyacuteroba naacutebytku Ost zpracovatelskyacute průmysl Opravy

a instalace strojů a zařiacutezeniacute (31ndash33) 151 729 958 302 Vyacuteroba a rozvod energie plynu vody tepla a činnosti souvisejiacuteciacute s odpady ndash D E (35ndash39) 183 623 851 334 Stavebnictviacute ndash F (41ndash43) 120 384 798 161 Velkoobchod a maloobchod opravy a uacutedržba motorovyacutech vozidel ndash G (45ndash47) 292 675 757 344

Velkoobchod maloobchod a opravy motorovyacutech vozidel (45) 430 664 498 459

Velkoobchod kromě motorovyacutech vozidel (46) 338 779 892 401 Maloobchod kromě motorovyacutech vozidel (47) 152 406 714 194

Doprava a skladovaacuteniacute ndash H (49ndash53) 137 376 673 206 Ubytovaacuteniacute stravovaacuteniacute a pohostinstviacute ndash I (55ndash56) 106 311 580 125

Ubytovaacuteniacute (55) 127 394 387 168 Stravovaacuteniacute a pohostinstviacute (56) 99 238 695 111

Informačniacute a komunikačniacute činnosti ndash J (58ndash63) 471 643 748 514 Činnosti v oblasti vydavatelstviacute filmu videozaacuteznamů

a televizniacutech programů (58ndash60) 321 679 700 396 Telekomunikačniacute činnosti (61) 474 729 1000 535 Činnosti v oblasti informačniacutech technologiiacute

Informačniacute činnosti (62ndash63) 509 626 718 540

3 ERP (Enterprise Resource Planning) je softwarovaacute aplikace kteraacute integruje a automatizuje velkeacute množstviacute procesů souvisejiacuteciacutech

s produkčniacutemi činnostmi podniku ERP zpracovaacutevaacute značnou čaacutest firemniacutech transakciacute a umožňuje přiacutestup k aktualizovanyacutem

uacutedajům pomociacute jednotneacute databaacuteze

9

Peněžnictviacute a pojišťovnictviacute ndash K (64ndash66) 285 522 813 402 Činnosti v oblasti nemovitostiacute ndash L (68) 213 360 225 Profesniacute vědeckeacute a technickeacute činnosti ndash M (69ndash75) 197 599 952 268 Administrativniacute a podpůrneacute činnosti ndash N (77ndash82) 198 381 521 273

Činnosti cestovniacutech agentur a kancelaacuteřiacute (79) 349 673 378 Ostatniacute administrativniacute a podpůrneacute činnosti (77ndash78

80ndash82) 177 373 522 263

Celkem 214 578 818 303 Poznaacutemka hodnoty v tabulce vyjadřujiacute podiacutel na celkoveacutem počtu podniků v daneacute velikostniacute a odvětvoveacute skupině (v ) Zdroj ČSUacute httpswwwczsoczcsuczsointegrace-vnitropodnikovych-procesu V raacutemci srovnaacuteniacute s evropskou osmadvaciacutetkou v tomto ukazateli Českaacute republika zaostaacutevaacute za evropskyacutem

průměrem o 6 p b (viz Tabulka 3) V raacutemci EU-28 využiacutevalo ERP software v roce 2015 36 podniků což

je oproti roku 2010 naacuterůst o 15 p b V ČR byla dynamika tohoto procesu pomalejšiacute než v ostatniacutech

zemiacutech což vedlo ke zvyacutešeniacute zaostaacutevaacuteniacute vůči průměru EU (viz Graf 2) Jestliže v roce 2010 byl podiacutel

podniků využiacutevajiacuteciacutech ERP shodnyacute s průměrem EU-28 a zaostaacutevaacuteniacute vůči průměru EU-15 na uacuterovni 5

procentniacutech bodů potom v roce 2015 dosaacutehlo zaostaacutevaacuteniacute vůči EU-28 6 pb a vůči EU-15 9 pb Největšiacute

naacuterůst podniků integrujiacuteciacutech svoje informačniacute systeacutemy do jednotneacute databaacuteze zaznamenalo ze

srovnaacutevanyacutech zemiacute mezi lety 2010 ndash 2015 Německo a Nizozemsko (27 resp 23 pb)

Tabulka 3 Podniky využiacutevajiacuteciacute ERP pro sdiacuteleniacute informaciacute mezi různyacutemi podnikovyacutemi funkcemi

mezinaacuterodniacute srovnaacuteniacute (v )

2010 2012 2013 2014 2015

Šveacutedsko 35 38 45 43 EU-28 21 22 26 31 36 EU-15p 26 25 32 37 39 ČR 21 24 23 28 30 Finsko 28 33 37 39 37 Maďarsko 8 9 13 16 16 Německo 29 24 30 35 56 Nizozemsko 22 26 34 40 45 Polsko 11 13 17 22 21 Slovensko 17 20 31 28 30 Velkaacute Britaacutenie 6 9 11 12 17

Poznaacutemky p ndash nevaacuteženyacute arit průměr (z dostupnyacutech uacutedajů) data za rok 2011 nejsou dostupnaacute

Zdroj Eurostat Information society statistics Koacuted tabulky isoc_bde15disc Datum přiacutestupu 08 08 2016

httpappssoeurostateceuropaeunuishowdodataset=isoc_bde15dipamplang=en

8

firem (10-49 zaměstnanců) pouze 21 Je to daacuteno nejen finančniacutemi možnostmi firem ale i objemem dat

a v neposledniacute miacuteře i přiacuteslušnostiacute k odvětviacute Mezi jednotlivyacutemi odvětviacutemi se využiacutevaacuteniacute ERP zřetelně lišiacute

Typickeacute je zejmeacutena pro podniky zajišťujiacuteciacute informačniacute a komunikačniacute činnosti (51 podniků) daacutele pro

podniky působiacuteciacute v odvětviacute peněžnictviacute a pojišťovnictviacute (40 podniků) a ve zpracovatelskeacutem průmyslu

(38 podniků) V raacutemci zpracovatelskeacuteho průmyslu je v teacuteto oblasti nejdaacutele automobilovyacute průmysl (63

podniků) s převahou velkyacutech podniků pro ktereacute se tyto systeacutemy staacutevajiacute nezbytnostiacute Odvětviacutem ve

ktereacutem je ERP využiacutevaacuteno nejmeacuteně je ubytovaacuteniacute stravovaacuteniacute a pohostinstviacute (16 podniků) naacutesledovaneacute

stavebnictviacutem (13 podniků)

Tabulka 2 Podniky použiacutevajiacuteciacute ERP3 pro sdiacuteleniacute informaciacute mezi různyacutemi podnikovyacutemi funkcemi ČR

2015 v

Odvětviacute (ekonomickaacute činnost) ndash CZ NACE Velikost podniku (počet zaměstnanců)

10ndash49 50ndash249 250+ Celkem

Zpracovatelskyacute průmysl ndash C (10ndash33) 213 661 910 376 Potravinaacuteřskyacute naacutepojovyacute a tabaacutekovyacute průmysl (10ndash12) 161 572 710 302 Textilniacute oděvniacute kožedělniacute a obuvnickyacute průmysl (13ndash

15) 118 546 810 235 Dřevozpracujiacuteciacute a papiacuterenskyacute průmysl (16ndash18) 189 666 896 305 Chemickyacute farmaceutickyacute gumaacuterenskyacute a plastovyacute

průmysl Průmysl skla a stavebniacutech hmot (19ndash23) 298 620 936 447 Vyacuteroba kovů hutniacutech a kovodělnyacutech vyacuterobků (24ndash25) 229 655 924 361 Vyacuteroba počiacutetačů elektronickyacutech a optickyacutech přiacutestrojů

a zařiacutezeniacute (26) 345 805 806 499 Vyacuteroba elektrickyacutech zařiacutezeniacute vyacuteroba strojů a zařiacutezeniacute

j n (27ndash28) 248 695 958 455 Automobilovyacute průmysl a vyacuteroba ostatniacutech dopravniacutech

prostředků (29ndash30) 211 801 941 628 Vyacuteroba naacutebytku Ost zpracovatelskyacute průmysl Opravy

a instalace strojů a zařiacutezeniacute (31ndash33) 151 729 958 302 Vyacuteroba a rozvod energie plynu vody tepla a činnosti souvisejiacuteciacute s odpady ndash D E (35ndash39) 183 623 851 334 Stavebnictviacute ndash F (41ndash43) 120 384 798 161 Velkoobchod a maloobchod opravy a uacutedržba motorovyacutech vozidel ndash G (45ndash47) 292 675 757 344

Velkoobchod maloobchod a opravy motorovyacutech vozidel (45) 430 664 498 459

Velkoobchod kromě motorovyacutech vozidel (46) 338 779 892 401 Maloobchod kromě motorovyacutech vozidel (47) 152 406 714 194

Doprava a skladovaacuteniacute ndash H (49ndash53) 137 376 673 206 Ubytovaacuteniacute stravovaacuteniacute a pohostinstviacute ndash I (55ndash56) 106 311 580 125

Ubytovaacuteniacute (55) 127 394 387 168 Stravovaacuteniacute a pohostinstviacute (56) 99 238 695 111

Informačniacute a komunikačniacute činnosti ndash J (58ndash63) 471 643 748 514 Činnosti v oblasti vydavatelstviacute filmu videozaacuteznamů

a televizniacutech programů (58ndash60) 321 679 700 396 Telekomunikačniacute činnosti (61) 474 729 1000 535 Činnosti v oblasti informačniacutech technologiiacute

Informačniacute činnosti (62ndash63) 509 626 718 540

3 ERP (Enterprise Resource Planning) je softwarovaacute aplikace kteraacute integruje a automatizuje velkeacute množstviacute procesů souvisejiacuteciacutech

s produkčniacutemi činnostmi podniku ERP zpracovaacutevaacute značnou čaacutest firemniacutech transakciacute a umožňuje přiacutestup k aktualizovanyacutem

uacutedajům pomociacute jednotneacute databaacuteze

9

Peněžnictviacute a pojišťovnictviacute ndash K (64ndash66) 285 522 813 402 Činnosti v oblasti nemovitostiacute ndash L (68) 213 360 225 Profesniacute vědeckeacute a technickeacute činnosti ndash M (69ndash75) 197 599 952 268 Administrativniacute a podpůrneacute činnosti ndash N (77ndash82) 198 381 521 273

Činnosti cestovniacutech agentur a kancelaacuteřiacute (79) 349 673 378 Ostatniacute administrativniacute a podpůrneacute činnosti (77ndash78

80ndash82) 177 373 522 263

Celkem 214 578 818 303 Poznaacutemka hodnoty v tabulce vyjadřujiacute podiacutel na celkoveacutem počtu podniků v daneacute velikostniacute a odvětvoveacute skupině (v ) Zdroj ČSUacute httpswwwczsoczcsuczsointegrace-vnitropodnikovych-procesu V raacutemci srovnaacuteniacute s evropskou osmadvaciacutetkou v tomto ukazateli Českaacute republika zaostaacutevaacute za evropskyacutem

průměrem o 6 p b (viz Tabulka 3) V raacutemci EU-28 využiacutevalo ERP software v roce 2015 36 podniků což

je oproti roku 2010 naacuterůst o 15 p b V ČR byla dynamika tohoto procesu pomalejšiacute než v ostatniacutech

zemiacutech což vedlo ke zvyacutešeniacute zaostaacutevaacuteniacute vůči průměru EU (viz Graf 2) Jestliže v roce 2010 byl podiacutel

podniků využiacutevajiacuteciacutech ERP shodnyacute s průměrem EU-28 a zaostaacutevaacuteniacute vůči průměru EU-15 na uacuterovni 5

procentniacutech bodů potom v roce 2015 dosaacutehlo zaostaacutevaacuteniacute vůči EU-28 6 pb a vůči EU-15 9 pb Největšiacute

naacuterůst podniků integrujiacuteciacutech svoje informačniacute systeacutemy do jednotneacute databaacuteze zaznamenalo ze

srovnaacutevanyacutech zemiacute mezi lety 2010 ndash 2015 Německo a Nizozemsko (27 resp 23 pb)

Tabulka 3 Podniky využiacutevajiacuteciacute ERP pro sdiacuteleniacute informaciacute mezi různyacutemi podnikovyacutemi funkcemi

mezinaacuterodniacute srovnaacuteniacute (v )

2010 2012 2013 2014 2015

Šveacutedsko 35 38 45 43 EU-28 21 22 26 31 36 EU-15p 26 25 32 37 39 ČR 21 24 23 28 30 Finsko 28 33 37 39 37 Maďarsko 8 9 13 16 16 Německo 29 24 30 35 56 Nizozemsko 22 26 34 40 45 Polsko 11 13 17 22 21 Slovensko 17 20 31 28 30 Velkaacute Britaacutenie 6 9 11 12 17

Poznaacutemky p ndash nevaacuteženyacute arit průměr (z dostupnyacutech uacutedajů) data za rok 2011 nejsou dostupnaacute

Zdroj Eurostat Information society statistics Koacuted tabulky isoc_bde15disc Datum přiacutestupu 08 08 2016

httpappssoeurostateceuropaeunuishowdodataset=isoc_bde15dipamplang=en

9

Peněžnictviacute a pojišťovnictviacute ndash K (64ndash66) 285 522 813 402 Činnosti v oblasti nemovitostiacute ndash L (68) 213 360 225 Profesniacute vědeckeacute a technickeacute činnosti ndash M (69ndash75) 197 599 952 268 Administrativniacute a podpůrneacute činnosti ndash N (77ndash82) 198 381 521 273

Činnosti cestovniacutech agentur a kancelaacuteřiacute (79) 349 673 378 Ostatniacute administrativniacute a podpůrneacute činnosti (77ndash78

80ndash82) 177 373 522 263

Celkem 214 578 818 303 Poznaacutemka hodnoty v tabulce vyjadřujiacute podiacutel na celkoveacutem počtu podniků v daneacute velikostniacute a odvětvoveacute skupině (v ) Zdroj ČSUacute httpswwwczsoczcsuczsointegrace-vnitropodnikovych-procesu V raacutemci srovnaacuteniacute s evropskou osmadvaciacutetkou v tomto ukazateli Českaacute republika zaostaacutevaacute za evropskyacutem

průměrem o 6 p b (viz Tabulka 3) V raacutemci EU-28 využiacutevalo ERP software v roce 2015 36 podniků což

je oproti roku 2010 naacuterůst o 15 p b V ČR byla dynamika tohoto procesu pomalejšiacute než v ostatniacutech

zemiacutech což vedlo ke zvyacutešeniacute zaostaacutevaacuteniacute vůči průměru EU (viz Graf 2) Jestliže v roce 2010 byl podiacutel

podniků využiacutevajiacuteciacutech ERP shodnyacute s průměrem EU-28 a zaostaacutevaacuteniacute vůči průměru EU-15 na uacuterovni 5

procentniacutech bodů potom v roce 2015 dosaacutehlo zaostaacutevaacuteniacute vůči EU-28 6 pb a vůči EU-15 9 pb Největšiacute

naacuterůst podniků integrujiacuteciacutech svoje informačniacute systeacutemy do jednotneacute databaacuteze zaznamenalo ze

srovnaacutevanyacutech zemiacute mezi lety 2010 ndash 2015 Německo a Nizozemsko (27 resp 23 pb)

Tabulka 3 Podniky využiacutevajiacuteciacute ERP pro sdiacuteleniacute informaciacute mezi různyacutemi podnikovyacutemi funkcemi

mezinaacuterodniacute srovnaacuteniacute (v )

2010 2012 2013 2014 2015

Šveacutedsko 35 38 45 43 EU-28 21 22 26 31 36 EU-15p 26 25 32 37 39 ČR 21 24 23 28 30 Finsko 28 33 37 39 37 Maďarsko 8 9 13 16 16 Německo 29 24 30 35 56 Nizozemsko 22 26 34 40 45 Polsko 11 13 17 22 21 Slovensko 17 20 31 28 30 Velkaacute Britaacutenie 6 9 11 12 17

Poznaacutemky p ndash nevaacuteženyacute arit průměr (z dostupnyacutech uacutedajů) data za rok 2011 nejsou dostupnaacute

Zdroj Eurostat Information society statistics Koacuted tabulky isoc_bde15disc Datum přiacutestupu 08 08 2016

httpappssoeurostateceuropaeunuishowdodataset=isoc_bde15dipamplang=en

10

Graf 2 Podniky využiacutevajiacuteciacute ERP pro sdiacuteleniacute informaciacute mezi různyacutemi podnikovyacutemi funkcemi 2010 ndash 2015 v

Zdroj Eurostat Information society statistics Koacuted tabulky isoc_bde15disc Datum přiacutestupu 08 08 2016

httpappssoeurostateceuropaeunuishowdodataset=isoc_bde15dipamplang=en

To do jakeacute miacutery dokaacutežou podniky využiacutet potenciaacutel ICT navenek tedy k řiacutezeniacute vztahů se svyacutemi dodavateli

a odběrateli odraacutežiacute dalšiacute ukazatel ČSUacute Elektronickeacute sdiacuteleniacute informaciacute s dodavateli anebo odběrateli

představuje elektronickou vyacuteměnu informaciacute za uacutečelem zabezpečeniacute (koordinovaacuteniacuteřiacutezeniacute) požadovaneacute

dodaacutevky vyacuterobku či služeb a jejich distribuce koncovyacutem zaacutekazniacutekům přičemž k vyacuteměně dochaacuteziacute

prostřednictviacutem weboveacuteho rozhraniacute elektronickeacute vyacuteměny dat nebo v raacutemci integrovaneacuteho informačniacuteho

systeacutemu řiacutezeniacute dodavatelsko-odběratelskyacutech řetězců

V roce 2015 sdiacutelela elektronickeacute informace s dodavateli či odběrateli pětina podniků v ČR Oproti roku

2010 vzrostl tento ukazatel o 6 p b Rozsah v jakeacutem jsou informace o dodavatelsko-odběratelskyacutech

vztaziacutech sdiacuteleny se do velkeacute miacutery opět různiacute mezi jednotlivyacutemi odvětviacutemi Elektronickeacute sdiacuteleniacute informaciacute

s dodavateli i odběrateli praktikuje a využiacutevaacute teacuteměř 40 podniků v oblasti informačniacute a komunikačniacute

činnosti nejmeacuteně pak podniky ve stavebnictviacute (11 )

Co se tyacuteče mezinaacuterodniacuteho srovnaacuteniacute ČR se v tomto ukazateli pohybuje nad průměrem EU-28 a dalo by se

řiacuteci že držiacute krok s evropskyacutemi liacutedry jako je Německo s 25 či Finsko s 22 podniků sdiacutelejiacuteciacutech

elektronicky informace za uacutečelem řiacutezeniacute dodavatelsko-odběratelskyacutech vztahů (viz Tabulka 4)

Tabulka 4 Podniky sdiacutelejiacuteciacute elektronicky informace za uacutečelem řiacutezeniacute dodavatelsko-odběratelskyacutech

vztahů v

2008 2009 2010 2012 2014 2015

Německo 12 13 26 23 23 25 Finsko 20 18 20 27 21 22 Českaacute republika 12 13 15 15 22 21 Nizozemsko 13 13 5 15 18 21 Slovensko 20 28 27 39 22 21 EU-28 16 15 18 23 17 17 Polsko 14 13 17 25 19 17 Šveacutedsko 27 30 27 31 13 13 Velkaacute Britaacutenie 7 6 7 26 13 12 Maďarsko 14 10 11 11 10 9

Poznaacutemka zahrnuty jsou všechny podniky s viacutece než 10 zaměstnanci mimo finančniacute sektor

Zdroj Eurostat 982016

httpeceuropaeueurostattgmtabledotab=tableampinit=1amplanguage=enamppcode=tin00115ampplugin=1

0

10

20

30

40

50

60

2010

2015

11

Zaacutekladniacutem kamenem pro e-byznys (tj využitiacute elektronickyacutech platforem pro realizaci podnikaacuteniacute

společnosti) je přiacutestup k internetu protože nabiacuteziacute neomezenou kapacitu pro propojeniacute lidiacute a podniků po

celeacutem světě a rychlyacute přiacutestup k informaciacutem Co se tyacuteče zaměstnanců v podnikatelskeacutem sektoru v ČR

přiacutestup k internetu mělo z pracovniacuteho počiacutetače v lednu 2015 37 zaměstnanců tj o 11 p b viacutece než

v roce 2005 (viz Tabulka 5) ČR však v tomto ukazateli zaostaacutevaacute za průměrem EU-28 o 12 pb Jeden

z největšiacutech evropskyacutech liacutedrů v procesech digitalizace Šveacutedsko maacute dokonce teacuteměř dvojnaacutesobnyacute podiacutel

zaměstnanců použiacutevajiacuteciacutech v praacuteci počiacutetač s přiacutestupem na internet (72 )

Tabulka 5 Zaměstnanci použiacutevajiacuteciacute v praacuteci počiacutetač s přiacutestupem na internet celkoveacute zaměstnanosti

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Maďarsko 26 17 21 24 26 27 29 26 33 33 35 35 Českaacute republika 19 23 26 29 30 31 31 32 33 34 36 38 37 Polsko 21 27 28 26 28 32 33 35 36 37 36 38 Slovensko 19 26 29 34 32 34 33 37 39 40 38 39 EU-28 38 39 40 43 43 45 47 48 49 EU-15 29 36 37 38 41 42 44 46 47 48 50 51 52 Německo 29 29 40 39 47 45 46 49 52 52 51 52 52 Velkaacute Britaacutenie 54 38 42 44 43 46 47 49 51 53 54 56 Nizozemsko 35 37 42 45 50 53 56 58 57 57 58 62 61 Finsko 53 53 56 59 62 62 64 64 65 65 64 70 70 Šveacutedsko 50 52 53 53 52 59 60 63 65 69 71 70 72 Poznaacutemka zahrnuty jsou všechny podniky s viacutece než 10 zaměstnanci mimo finančniacute sektor Zdroj Eurostat 982016 httpappssoeurostateceuropaeunuisubmitViewTableActiondo

Moderniacute technologie poskytujiacute firmaacutem potenciaacutel nejen k upevněniacute jejich pozice na trhu na naacuterodniacute

uacuterovni ale jsou takeacute prostředkem k rozšiacuteřeniacute sveacute hospodaacuteřskeacute činnosti za hranice Elektronickeacute

obchodovaacuteniacute tak poskytuje přiacuteležitost k uacutespěchu na globaacutelniacute uacuterovni Je však patrneacute (viz Tabulka 6) že

podniky v ČR předevšiacutem ty maleacute a středniacute tohoto potenciaacutelu zatiacutem plně neupotřebujiacute Pouze necelaacute

čtvrtina malyacutech podniků v ČR prodaacutevala v roce 2015 sveacute vyacuterobkyslužby online zatiacutemco počet podniků

s viacutece jak 250 zaměstnanci obchodujiacuteciacutech online byl dvojnaacutesobnyacute (46 ) Opět je patrnyacute rozdiacutel v miacuteře

uskutečněnyacutech elektronickyacutech prodejů mezi jednotlivyacutemi odvětviacutemi Největšiacute podiacutel podniků

uskutečňujiacuteciacutech prodeje online bylo v roce 2015 v odvětviacute Informačniacutech a komunikačniacutech činnostiacute (40 )

a Obchodu (36 ) Již tradičně nejnižšiacute podiacutel elektronizace svyacutech činnostiacute majiacute podniky ve Stavebnictviacute

(10 )

Tabulka 6 Podniky ktereacute uskutečňujiacute prodeje online 2015

podiacutel na celkoveacutem počtu podniků v daneacute velikostniacute a

odvětvoveacute skupině (v )

Odvětviacute (ekonomickaacute činnost) ndash CZ NACE Velikost podniku (počet zaměstnanců)

10ndash49 50ndash249 250+ Celkem

Zpracovatelskyacute průmysl ndash C (10ndash33) 206 292 531 251

Potravinaacuteřskyacute naacutepojovyacute a tabaacutekovyacute průmysl (10ndash12) 140 464 640 255

Textilniacute oděvniacute kožedělniacute a obuvnickyacute průmysl (13ndash15) 198 375 518 247

Dřevozpracujiacuteciacute a papiacuterenskyacute průmysl (16ndash18) 196 283 388 219

Chemickyacute farmaceutickyacute gumaacuterenskyacute a plastovyacute průmysl Průmysl skla a stavebniacutech hmot (19ndash23) 266 222 490 271

Vyacuteroba kovů hutniacutech a kovodělnyacutech vyacuterobků (24ndash25) 218 236 473 234

Vyacuteroba počiacutetačů elektronickyacutech a optickyacutech přiacutestrojů a zařiacutezeniacute (26) 243 344 608 296

Vyacuteroba elektrickyacutech zařiacutezeniacute vyacuteroba strojů a zařiacutezeniacute j n (27ndash28) 209 194 432 226

Automobilovyacute průmysl a vyacuteroba ostatniacutech dopravniacutech prostředků (29ndash30) 226 497 720 464

Vyacuteroba naacutebytku Ost zpracovatelskyacute průmysl Opravy a instalace strojů a zařiacutezeniacute (31ndash33) 180 331 486 223

Vyacuteroba a rozvod energie plynu vody tepla a činn souvisejiacuteciacute s odpady ndash D E (35ndash39) 156 235 272 182

12

Stavebnictviacute ndash F (41ndash43) 96 115 172 99

Velkoobchod a maloobchod opravy a uacutedržba motorovyacutech vozidel ndash G (45ndash47) 344 454 606 362

Velkoobchod maloobchod a opravy motorovyacutech vozidel (45) 341 510 868 369

Velkoobchod kromě motorovyacutech vozidel (46) 390 491 810 408

Maloobchod kromě motorovyacutech vozidel (47) 269 319 429 279

Doprava a skladovaacuteniacute ndash H (49ndash53) 155 116 503 164

Ubytovaacuteniacute stravovaacuteniacute a pohostinstviacute ndash I (55ndash56) 288 504 628 308

Ubytovaacuteniacute (55) 626 818 879 656

Stravovaacuteniacute a pohostinstviacute (56) 187 224 477 191

Informačniacute a komunikačniacute činnosti ndash J (58ndash63) 398 410 494 404

Činnosti v oblasti vydavatelstviacute filmu videozaacuteznamů a televizniacutech programů (58ndash60) 652 589 799 648

Telekomunikačniacute činnosti (61) 631 557 719 626

Činnosti v oblasti informačniacutech technologiiacute Informačniacute činnosti (62ndash63) 296 357 383 311

Činnosti v oblasti nemovitostiacute ndash L (68) 136 33 127

Profesniacute vědeckeacute a technickeacute činnosti ndash M (69ndash75) 141 225 131 153

Administrativniacute a podpůrneacute činnosti ndash N (77ndash82) 254 189 250 236

Činnosti cestovniacutech agentur a kancelaacuteřiacute (79) 665 910 692

Ostatniacute administrativniacute a podpůrneacute činnosti (77ndash78 80ndash82) 197 169 229 192

Celkem 228 278 462 246

Poznaacutemka zahrnuty jsou všechny podniky s viacutece než 10 zaměstnanci mimo finančniacute sektor Zdroj ČSUacute httpswwwczsoczcsuczsoelektronicky-prodej_

V průměru EU-28 bylo v roce 2015 17 podniků ktereacute uskutečňujiacute sveacute prodeje online (viz Tabulka 7)

Mezi jednotlivyacutemi zeměmi byl však značnyacute rozdiacutel Ze srovnaacutevanyacutech zemiacute maacute nejvyššiacute podiacutel podniků

prodaacutevajiacuteciacutech online Šveacutedsko (26 ) naopak nejmeacuteně je těchto podniků v Polsku (10 ) ČR patřiacute s 24

k zemiacutem s nadprůměrnyacutem podiacutelem podniků obchodujiacuteciacutech online

Tabulka 7 Podniky ktereacute uskutečňujiacute prodeje online v

2010 2011 2012 2013 2014 2015

Šveacutedsko 24 24 27 24 25 26

Německo 22 20 22 22 23 25

Českaacute republika 20 26 25 26 27 24

Velkaacute Britaacutenie 14 15 18 19 20 20

EU-15 14 13 15 15 16 18

EU-28 13 13 14 14 15 17

Nizozemsko 22 19 18 13 13 17

Finsko 16 17 17 16 15 16

Slovensko 7 13 12 18 12 13

Maďarsko 8 10 10 10 10 11

Polsko 8 8 9 9 10 10 Poznaacutemka zahrnuty jsou všechny podniky s viacutece než 10 zaměstnanci mimo finančniacute sektor Zdroj Eurostat 982016 httpappssoeurostateceuropaeunuisetupDownloadsdo

Procesy digitalizace s sebou přinaacutešiacute i zvyacutešeneacute riziko počiacutetačovyacutech uacutetoků zcizeniacute identity ztraacutety důležityacutech

dat či neopraacutevněneacuteho zveřejněniacute interniacutech informaciacute Ruku v ruce s postupujiacuteciacute digitalizaciacute proto musiacute

dochaacutezet i ke zvyšovaacuteniacute ICT bezpečnosti Pojmem bezpečnost informačniacuteho systeacutemu se rozumiacute měřeniacute

kontrola a operace aplikovaneacute na informačniacute systeacutemy (daacutele IS) za uacutečelem zajištěniacute integrity spolehlivosti

dostupnosti a důvěrnosti dat a systeacutemů

V roce 2015 teacuteměř jeden ze třiacute podniků v ČR měl formaacutelně definovanou bezpečnostniacute politiku

informačniacuteho systeacutemu přičemž mnohem častěji to byly velkeacute podniky s 250 a viacutece zaměstnanci (až tři

čtvrtiny) než maleacute podniky do 50 zaměstnanců (26 ) Nejviacutece podniků s vymezenou bezpečnostniacute

politikou bylo v oblastech peněžnictviacute a pojišťovnictviacute a informačniacute a komunikačniacute činnosti což neniacute

13

nikterak překvapiveacute vzhledem k charakteru dat se kteryacutemi podniky pracujiacute Naopak nejmeacuteně častaacute byla

bezpečnostniacute politika v podniciacutech v oboru stravovaacuteniacute a pohostinstviacute a doprava a skladovaacuteniacute (viz Tabulka

8)

Tabulka 8 Podniky s definovanou bezpečnostniacute politikou informačniacuteho systeacutemu ČR 2015

Celkem

Bezpečnostniacute politika pokryacutevaacute rizika Podniky u nichž byla bezpečnostniacute politika IS revidovaacutenadefinovaacutena

zničeniacute či poškozeniacute

dat

prozrazeniacute důvěrnyacutech

dat

vnějšiacuteho uacutetoku do

IS

v posledniacutem

roce

v posledniacutech

12 až 24 měsiacuteciacutech

před viacutece než 2 roky

podiacutel na celkoveacutem počtu podniků v daneacute velikostniacute a odvětvoveacute

skupině ()

podiacutel na celkoveacutem počtu podniků s definovanou bezpečpolitikou v

daneacute velikostniacute a odvětvoveacute skupině ()

Podniky celkem (10+) 334 303 275 225 756 157 87

Velikost podniku

10ndash49 zaměstnanců 262 230 213 168 783 140 77

50ndash249 zaměstnanců 560 528 471 403 706 184 110

250 a viacutece zaměstnanců 747 719 601 540 742 183 75

Odvětviacute (ekonomickaacute činnost)

Zpracovatelskyacute průmysl 336 309 256 196 700 181 119

Vyacuteroba a rozvod energie plynu tepla 397 397 343 279 786 145 70

Stavebnictviacute 238 201 206 178 820 81 99

Obchod opravy motorovyacutech vozidel 336 290 280 239 752 175 73

Doprava a skladovaacuteniacute 230 208 162 150 696 199 105

Ubytovaacuteniacute stravovaacuteniacute a pohostinstviacute 171 157 154 125 770 146 83

Informačniacute a komunikačniacute činnosti 687 659 612 527 782 148 70

Peněžnictviacute a pojišťovnictviacute 776 697 644 603 826 143 31

Činnosti v oblasti nemovitostiacute 352 329 285 261 725 213 62

Profesniacute vědeckeacute a technickeacute činn 470 435 401 305 819 108 73

Administrativniacute a podpůrneacute činnosti 355 329 326 248 872 116 12

Zdroj ČSUacute httpswwwczsoczcsuczsovyuzivani-informacnich-a-komunikacnich-technologii-v-podnikatelskem-sektoru-v-

roce-20142015

Co se tyacuteče mezinaacuterodniacuteho srovnaacuteniacute ČR se pohybuje na uacuterovni průměru zemiacute EU-28 Nejhůře je na tom

ze srovnaacutevanyacutech zemiacute Maďarsko kde maacute formaacutelně definovanou bezpečnostiacute politiku IS pouze desetina

podniků naopak Šveacutedsko s viacutece jak polovinou podniků v tomto ukazateli jasně vede (viz Tabulka 9)

14

Tabulka 9 Podniky s formaacutelně definovanou bezpečnostniacute politikou informačniacuteho systeacutemu v

2015

Šveacutedsko 51

Slovensko 41

Finsko 37

Velkaacute Britaacutenie 35

EU-15 34

Českaacute republika 33

EU-28 32

Německo 29

Nizozemsko 29

Polsko 13

Maďarsko 10 Poznaacutemka zahrnuty jsou všechny podniky s viacutece než 10 zaměstnanci mimo finančniacute sektor

Zdroj Eurostat 1082016 httpappssoeurostateceuropaeunuishowdodataset=isoc_cisce_raamplang=en

15

III Shrnutiacute

Připravenost ČR na naacutestup procesů 4 Průmysloveacute revoluce byla hodnocena pomociacute několika dostupnyacutech

statistickyacutech indikaacutetorů Souhrnně je možneacute konstatovat že se ČR v teacuteto oblasti nevyrovnaacute vyspělyacutem

zemiacutem a niacutezkeacute tempo pokroku v teacuteto oblasti dosud nenasvědčuje tomu že by se toto zaostaacutevaacuteniacute mělo

snižovat pokud nedojde k vyacuteraznyacutem opatřeniacutem směřujiacuteciacutem k podpoře digitalizace ekonomiky a

společnosti Zaostaacutevaacuteniacute ČR však neniacute ve všech sledovanyacutech oblastech rovnoměrneacute Jsou i takoveacute

indikaacutetory ve kteryacutech maacute ČR velmi dobreacute vyacutesledky

Mezi oblasti kde ČR vykazuje nadprůměrneacute vyacutesledky patřiacute dostupnost vysokorychlostniacuteho internetu

internetoveacute dovednosti občanů a miacutera využiacutevaacuteniacute internetu Poměrně dobře si vede ČR i v oblasti

využiacutevaacuteniacute internetu v byznysu zejm co se tyacuteče malyacutech a středniacutech podniků prodaacutevajiacuteciacutech online (i když i

zde došlo meziročně ke zhoršeniacute) a podniků prodaacutevajiacuteciacutech online do zahraničiacute Jineacute indikaacutetory však

ukazujiacute že firmy ve sveacutem celku zatiacutem potenciaacutel moderniacutech technologiiacute nejsou schopny využiacutet plně a

celkově je připravenost českeacute ekonomiky na naacutestup 4 Průmysloveacute revoluce podprůměrnaacute Firemniacute

sektor prakticky nedisponuje liacutedry v teacuteto oblasti Většina firem je teprve na začaacutetku digitalizace nebo

majiacute digitalizovaneacute procesy pouze diacutelčiacutem způsobem nemajiacute v tomto směru definovanou systeacutemovou

strategii apod Nejviacutece ČR zaostaacutevaacute v oblasti digitalizace veřejnyacutech služeb neboli tzv e-Governmentu

kteraacute maacute vyacuteznamnyacute podiacutel na celkově ne přiacuteliš uspokojiveacutem vyacutesledku ČR Na špatneacute umiacutestěniacute maacute

vliv předevšiacutem nedostatečnaacute nabiacutedka takovyacutech služeb ze strany staacutetu