Hospodářský vývoj českých zemí (Československa) 1945-

1989

Politická východiska sociálně-ekonomického vývoje

• Vzestup levicových nálad (zkušenost svět.krize, pád ČSR, zkušenost z okupace, role SSSR)

• Vláda Národní fronty (komunisté, soc.dem., nár. soc., lidovci, Demokratická strana)

• Transfer německého a maďarského obyvatelstva

• Košický vládní program (5.4.1945) jako program tzv. národní a demokratické

revoluce

Košický vládní program

• Politický systém „národní fronty“• Nový typ politické správy – národní výbory• V zahr. politice orientace na SSSR• Urychlená hospodářská obnova• Nová sociální politika (ve prospěch „pracujícího lidu“)• Uvalená „národní správy“ na nepřátelský majetek a

majetek kolaborantů a zrádců- pozemková reforma

• „všeobecné státní vedení“ klíčových podniků, energetických zdrojů, bankovnictví a pojišťovnictví

Realizace vládního programu prostřednictvím dekretů prezidenta republiky

• Zavedení národní správy podniků Němců, Maďarů, kolaborantů a zrádců (19.5.1945)

- v říjnu 1945 převážná část zkonfiskována

- zůstává státu či se reprivatizuje

- koncepce vícesektorové ekonomiky (veřejný sektor=státní+družstevní) + limitované soukromé podnikání

Realizace vládního programu prostřednictvím dekretů prezidenta republiky

II• Konfiskace půdy Němců, Maďarů, zrádců

a kolaborantů (dekret z 21.6.1945) a její rozdělení (dekret z 20.7.1845)

- úživná hospodářství

- maximální příděl 8-13 ha

- v podhorských oblastech státní statky a pastvinářská družstva (nízká bonita půdy)

- osídlování pohraničí

Realizace vládního programu prostřednictvím dekretů prezidenta republiky

III• Znárodnění velkých soukromých podniků

- heslo „demokracie hospodářská a sociální“ (antikapitalistické tendence)- mělo zabezpečit sanaci bank a podniků

• Srpen 1945 – znárodnění kinematografie• 14. 10. 1945 podpis znárodňovacích dekretů

(znárodnění zestátněním=odmítnuto částečné združstevnění či převedení obcím)- s více než 500 zaměstnanci, někde nad 150)- znárodněny 2/3 průmyslového potenciálu

Politický boj o konfiskáty

• Neznárodněné podniky pod národní správou- podniky v době okupace konfiskované z důvodů rasové a politické persekuce měly být restituovány- komunisté proti vracení „fabrikantům“ (Varnsdorf, Emil Beer)- 1947 rozhodnutí vlády o přednostním včleňování do národních podniků

Náhrada za znárodnění

• Přiznány osobám, které nepatřily do kategorie zrádců a kolaborantů

• Uhrazeny měly být zahraniční kapitálové investice- dohoda se Švýcarskem 1947, spláceno vývozem- jinak problémy

(plán J. Hejdy, 51% akcií stát, zbytek náhrady)

Organizace znárodněného průmyslu

• Národní podniky (závodní rady a odborové organizace zastoupení v představenstvech národních podniků)

- představenstvo 1/3 volí zaměstnanci, 2/3 jmenují nadřízené orgány po dohodě s ROH (nominují politické strany)

- ústřední (generální) ředitelství

- ministerstva

Obnova hospodářství• Reparace, restituce

- 17,5 miliardy USD přihlášené přímé škody, z toho v dodávkách strojů, materiálů aj. v rámci reparací z Německa 91,38 mil. USD (0,56%)

• Pomoc ze zahraničí, zvl. UNRRA (za 270 mil USD; ČSR do akce vložilo cukr aj. produkty za 8,5 mil.USD hl. pro Polsko, Jugoslávii a Rakousko)

• Vztahy se SSSR – postoupení německé výzbroje, výzbroj 10 divizí- konflikty ohledně trofejní kořisti (až do července 1946)- uranová smlouva 23. 11. 1945

• Měnová reforma 1.11.1945 (vázané vklady, majetková dávka, Likvidační fond měnový)

• Úprava cen a mezd (3x proti 1938)

„Budovatelský program“

• Volby květen 1946/Gottwaldova vláda

- přechod k plánování = dvouletý plán obnovy

- cíle: překročit rok 1937; industrializace Slovenska a slabě rozvinutých českých krajů

- smíšená ekonomika

- dílčí plán (jen hlavní články výroby)

Zpolitizování ekonomiky 1947-48

• Změna politiky USA, podzim 1946 zastavení úvěru 50 mil. USD; reparací; jednání se Světovou bankou

• Červenec 1947 – Stalin zakázal Československu účast na Marshallovu plánu

• Zemědělská politika – druhá etapa pozemkové reformy (revize první=likvidace výjimek, tj. velkostatků)- duben 1947 Hradecký program (KSČ, Ďuriš), omezit vlastnictví půdy 50 ha- neúroda 1947, k částečné úhradě ztrát „milionářská dávka“

• Existence „černého trhu“ – KSČ požadavek likvidace soukromého velkoobchodu

• Leden 1948 KSČ za znárodnění podniků do 50 zaměstnanců- mobilizace závodních rad; příprava na konflikt

• Únorový převrat (1948)- čistky, emigrace

Důsledky mocenského převratu v ekonomice

• Třetí etapa pozemkové reformy – zabrání půdy nad 50 ha (církevní u far nad 30 ha);vzhledem k nástupu kolektivizace (koncem 1948 pod sovětským tlakem) přidělena jen nepatrná část

• Druhá etapa znárodnění soukromých podniků s více než 50 zaměstnanci

• Velkoobchod a zahr. obchod monopolem státu• Opatření zakotvila „Ústava 9. května“

- ochrana středního podnikání nebyla dodržována- přelom 1948/9 nástup politiky rychlé socializace zemědělské malovýroby a živností

K centrálně direktivnímu plánování

• Květen 1949 vyhlášení „generální linie výstavby socialismu“

- pevná pozice KSČ, „obrozená“ Národní fronta

- „opření se“ o SSSR a blok jeho satelitů

- vícesektorovou ekonomiku změnit na jednosektorovou

První pětiletka 1949-53 I

• Embargo Západu, korejská válka, procesy• 1949 vznik Rady vzájemné hospodářské pomoci• Zahájena likvidace soukromého sektoru (až do konce 50.let)

- drobných živností (do řemeslnických/výrobních družstev a komunálních podniků; někdy do nár.podniků. Maloobchody a hostince do státního obchodu a spotřebních družstev)

-likvidace svobodných povolání (do státních institucí)• Kolektivizace vesnice (nacionalizace půdy provedena nebyla,

záhumenky, přechodné typy, státní traktorové stanice; násilí 1949-53; „odliv“ 1953-55; „druhá vlna“ = dokončení 1955-60

• Řízení podle sovětského vzoru (centralizace, direktivní rozpis plánu, chozrasčot místo „soustavy podnikového hospodářství“)

První pětiletka 1949-53 II

• Strukturální přestavba hospodářství– Důraz na těžký průmysl– Změny v zahraničním obchodu (na země

sovětského mocenského bloku)– Přezbrojování armády– Industrializace Slovenska– Pokles životní úrovně

Hledání východiska z krize

• Měnová reforma 1.6.1953- do 300 Kč 1:5, většinou 1:50-zrušení vázaných vkladů-zrušení cenných papírů-zrušení dvojího trhu (vázaný, od 1949 k němu volný)

• Důsledek- sociální a majetková nivelizace

Pokus o hospodářskou reformu

• V letech 1954-55 roční plány se snahou zvýšit životní úroveň

• Snaha překonat zaostávání průmyslové výroby• 2.PLP 1956-60

- ekonomická reforma Kurta Rozsypala (1958-9)- oslabení centralizace (zrušení HS a vznik VHJ)- vnáší prvky tržních vztahů (normativy podnikové

a osobní hmotné zainteresovanosti)- ukazatelem je hodnota realizovaného zboží

• Současně ALE zánik téměř všech soukr. živností a ukončení kolektivizace=„vítězství socialismu“ (1960 změna názvu země na Československá socialistická republika)

Cesta k Šikově reformě 60.let

• Neúspěch 3.pětiletky (násilná změna čísel), rozpad 1963- dopad berlínské krize (1961), karibské krize (1962), roztržky s Čínou

• „uvolnění“ poloviny 60.let – v ek. teorii Oto Šik, Karel Kouba, Josef Goldmann, Čestmír Kožušník studie o oživení trhu

• Leden 1965 „zásady zdokonalené soustavy řízení“ (propojení plánu s „tržními impulsy“, redukce jmenovitých ukazatelů, specifikace globálních úkolů, důraz na hodnotové ukazatele)

- pokus o realizaci v 4.5LP

Cesta k Šikově reformě 60.let II

• Změny v hospodaření podnikůVětší možnost financování investic z podnikových zdrojů– Zrušení tzv. mzdových stropů

• Přestavba velkoobchodních cen – růst cen cca o 30 %

• Politické změny (leden 1968 pád A. Novotného a nástup A. Dubčeka a L. Svobody)

Reforma 1968 a její pád• Duben 1968 Akční program

- uvolňuje cestu přechodu k tržní ekonomice- hospodářskou politiku a NH plán prosazovat ekonomickými nástroji- nezávislost podniků na státních orgánech-podpora družstevního podnikání

• Spory- ne obnova soukromého podnikání, jen podpora drobnému osobnímu podnikání- rady pracujících v podnicích (proti tomu koncept manažera)- vztah plánu a trhu

• 21.8.1968 invaze vojsk Varšavské smlouvy a okupace

Normalizace

• 28.10.1968 federalizace• Duben 1968 nástup G. Husáka do funkce

1.tajemníka ÚV KSČ• Obnova administrativně direktivní soustavy

řízení• Protiinflační politika (útlum růstu mezd,

stabilizace cen, zvýšení výroby spotř. zboží)• Přírůstky makroekonomických ukazatelů

(sociální politika, bytová výstavba populační politika)

Normalizace II

• Dopad ropné krize 1973 – dovoz ropy se SSSR za nižší ceny, značná soběstačnost v potravinách, ALE růst cen dovážených komodit = růst napětí v ZO platební bilanci

• Ve 2.pol.70.let – jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice– deficit v ZO, export i zboží určeného pro

vnitřní trh– Ztráta dynamiky

Normalizace III

• Poč.80.let dopad druhého ropného šoku (sníženy investice na udržení životní úrovně)

- USA a Západ „tvrdý kurs“, zostření zákazů vývozu moderní technologie a elektroniky

- nízká zadluženost

- hospodářské opožďování

- vyrovnání Slovenska s českými zeměmi

- ekonomika málo efektivní

Hledání východiska a pád komunismu

• 1985 reakce na Gorbačova a „perestrojku“ v ČSSR – negativní• Pokus o změnu vyvolal sovětský návrh na zákon o podniku

(radikálnější než československý z r. 1969)• Husák dal koncem r. 1986 příkaz k vypracování „Zásad

přebudování hospodářského mechanismu ČSSR“ (aby předběhl SSSR, kde mělo být plénum v lednu 1987). Začal hovořit o „reformě“

• Konzervativci ho v prosinci 1987 odvolali z funkce gen.tajemníka a nahradilo ho M. Jakešem, o rok později padl druhý „reformátor“ L. Štrougal (předseda federální vlády).

• Váhavou přípravu změn v ekonomice předběhl rozklad sovětského mocenského bloku a aktivizace občanské společnosti.

• Listopad 1989 – pád komunistické totality v Československu