Panovnci eskch zemvypracoval: Luk SalivarProsinec 2003Hudbu dodal: Kvten 2010 Aktualizace 5.7.2013 : JaninaS janina_s@volny.czwww.jkk.estranky.cz

Hlavn nabdkaObsah KonecO prezentaci

O prezentaciTato prezentace byla vytvoena jako pololetn seminrn prce do pedmtu IVT pi Gymnziu v Novm Jin studentem Lukem Salivarem.Textov materily byly erpny pevn z internetovch strnek www.libri.cz, www.velikani.cz a www.hrad.cz. Portrty poskytla CD encyklopedie Panovnci eskch zem.ObsahKonecHudbu Karla Svobody (Jede krl) a Bedicha Smetany (Vyehrad z cyklu M vlast) pro potebu prezentace upravila v kvtnu 2010 doplnil Slavomr Bure alias Zpt

Obsah1.Smo(623-4 658-9)2.Mojmr (kolem 830 846)3. Rastislav (846 - 870)4. Svatopluk (870 894)5. Mojmr II. (894 907)6. Boivoj (kolem 870 894)7. Spytihnv I (894 914)8. Vratislav I (915 921)10. Sv. Vclav (922-5 929 i 925)11. Boleslav I. (929 i 935-972)12. Boleslav II. (972-999)13. Boleslav III., (999 1002)14. Vladivoj (1002 1003)15. Boleslav Chrabr(10031004)16. Jaromr (1004 1034)17. Oldich (1012 , 1034)18. Betislav I. (1034 1055)19. Spytihnv II. (1055 1061)20. Vratislav II. (1061 1092)21. Konrd I. Brnnsk (1092 )22.KonecHlavn nabdkaBetislav II. (1092 1100)Boivoj II. (1101 1107)Svatopluk (1107 1109)Vladislav I. (1109-1125)Sobslav I. (1125 1140)Vladislav II. (1140 1172)Bedich (1172 1173, 1178 1189)Sobslav II. (1173 1178)Konrd II. Ota (1189 1191)Vclav (1191 1192)Jindich Betislav (1193 1197)Vladislav Jindich (1197)Pemysl I. Otakar (1197 1230)Vclav I. (1230 1253)Pemysl Otakar II. (1253 1278)Vclav II. (1283 1305)Vclav III. (1305 1306)Rudolf Habsbursk (1306 1307)Jindich Korutansk (1307 1310)Jan Lucembursk (1310 1346)

Karel IV. (1346 1378)Vclav IV. (1378 1419)Zikmund Lucembursk(1419-1437)Albrecht Habsbursk (1437 1439)Ladislav Pohrobek (1453 1457)Ji zPodbrad (1458 1471)Maty Korvn (1469 1490)Vladislav Jagellonsk(1471 1516)Ludvk Jagellonsk (1516 1526)Ferdinand I. (1526 1564)Maxmilin II. (1564 1576)Rudolf II. (1576 1611)Maty (1611- 1619)Friedrich Falck (1619 1620)Ferdinand II. (1620 1637)Ferdinand III. (1637 1657)Leopold I. (1657 1705)Josef I. (1705 1711)Karel VI. (1711 1740)Marie Terezie (1740 1780)Josef II. (1780 1790)Leopold II. (1790 1792)Frantiek I. (1792 1835)Ferdinand V. (1835 1848)Frantiek Josef I.(1848 1916)Karel I. (1916 1918)Tom Garrigue Masaryk (1918 1935)Edvard Bene (1935 1938, 1940 1945, 1945 1948)Emil Hcha (1938 1939, 1939 1945)Klement Gottwald (1948 1953)Antonn Zpotock (1953 1957)Antonn Novotn (1957 1968)Ludvk Svoboda (1968 1975)Gustav Husk (1975 1989)Vclav Havel (1989 2003)Vclav Klaus (2003-2013)Milo Zeman (2013 souasnost)

SmoV 7. stolet se slovansk kmeny usazen na naem zem musely brnit njezdm koovnch Avar z oblasti dnenho Maarska. V t dob, zejm v ele men ozbrojen druiny, zavtal do tchto konin i fransk kupec Smo, kter se nkdy v roce 623-24 postavil do ela slovanskch kmen a utdil Avarm zdrcujc porku. Stanul pak v ele mohutnho kmenovho svazu, kter autor tzv. Fredegarovy kroniky (jedinho pramene, kter pin o Smovi zprvy) nevhal oznait jako i. Kde ovem pesn Smova e leela (v echch, na Morav i v blzkm okol) a kde bylo jej centrum, zatm nelze stanovit. Stejn je to s proslulm Vogastisburkem, u nho Smo slavil dal vtzstv, tentokrt nad mocnm franskm krlem Dagobertem. V kadm ppad odraenm franskho toku Smo poslil svou moc natolik, e se mu poddali i srbt Slovan sdlc na severozpad od naich hranic pi Labi. Podle kronike si Smo rychle osvojil slovansk mravy, pojal 12 manelek (zejm dcer nejmocnjch pedk) a ml 27 syn. Kdy roku 658 umr, zstv jeho e - prvn velk sttn tvar zpadnch Slovan - nepokoen. Dlouho vak smrt svho tvrce nepeila a na dalch 150 let pak zprvy o naem zem zcela miz. KonecPortrtObsah

Mojmr I.Po pdu Smovy e v polovin 7. stolet na celch 150 let miz zprvy o naem zem. Teprve rozmach fransk e za Karla Velikho, kter posunul jej hranice a do na tsn blzkosti, pin zmnu. Nejprve se dozvdme o taen Karla proti echm (805 a 806) a roku 822 fransk anly poprv zmiuj i Moravany. V t dob tu asi byl u dokonen sjednocovac proces mezi kmeny. Zhy pot - roku 830 - vystupuje na historickou scnu i prvn nm znm moravsk panovnk Mojmr I., pedpokldan zakladatel dynastie, kter vldla Velk Morav ti tvrt stolet. Kne Mojmr I. byl nesporn schopn panovnk, kter udroval ptelsk styky s franskou (zejm uznval jej formln nadvldu) a podporoval en kesanstv na Morav. Asi roku 833 vypudil ze sousednho Nitranskho knectv jeho vldce Pribinu a spojil jeho zem s Moravou. Pribina se uchlil ke sprvci fransk marky, ale protoe byl dosud pohan, marn se domhal fransk pomoci proti Mojmrovi. Zd se, e i v dalch letech dokzal vyut Mojmr pzniv situace (zejmna kdy dolo k dlen fransk e) a rozil zem svho sttu o oblast mezi ekami Dyj a Dunajem. V kadm ppad, kdy po jeho smrti roku 846 byl za fransk asti dosazen na knec stolec Mojmrv synovec Rastislav, pejmal upevnn stt, kter se ml zhy zmnit ve skutenou stedoevropskou i.KonecPortrtObsah

RastislavRoku 846 dosedl na moravsk knec stolec synovec Mojmra I. kne Rastislav. Stalo se tak za pomoci vchodofranskho vojska, ale nov panovnk, sotva upevnil doma svou moc, usiloval o odstrann franskho vlivu. Od roku 850 dokonce pestal poslat sv posly na sk snmy, omezil a pak i zakzal innost franskm knm a na svm zem ochotn pijmal uprchlky a odbojnky z e. Obte vchodofransk e (povstn ech a pot Srb) doply Rastislavovi nutn as, aby se dobe pipravil na nevyhnuteln stet s neptelem. A kdy Ludvk Nmec roku 855 na Moravu zatoil, ustoupil Rastislav sice a k hradbm sv hlavn pevnosti, ale pot pronsledoval ustupujc fransk vojsko a za Dunaj a poplenil zdej zem. Pote na zpadn hranici svho soupee vyuil Rastislav o pt let pozdji, napadl knete Pribinu v Blatenskm knectv a na jeho msto dosadil zejm poslunjho syna Kocela. Ludvk Nmec se nakonec proti rostouc moci Velk Moravy nevhal spojit s pohanskmi Bulhary. A tehdy se Rastislav znovu projevil jako obratn politik. Kdy nepomohla jeho dvj prosba, aby pape vyslal na Moravu misi, kter by vychovala vlastn moravsk duchovenstvo, obrtil se s tout dost na byzantskho csae Michala III. Vsledkem bylo vysln Konstantina a Metodje, jejich innost - vytvoen psma, uit staroslovntiny jako crkevnho jazyka i vchova kn - mla zsadn vznam jak pro Velkou Moravu, tak pro vechny slovansk nrody. Nic na tom nezmnil ani dal tok Ludvka Nmce roku 864. Tentokrt sice oblehl Rastislava v pevnosti Dvn a dolo k jednn, pi kterm musel moravsk kne uznat nadazenost e a povolit i nvrat franskch kn, ale mise eckch bratr jet po ti roky pokraovala a staila vychovat dost k a nstupc. Mr z roku 864 tedy nemohl Ludvka Nmce uspokojit. Svd o tom ostatn nov taen z roku 869. Tehdy se fransk vojsko dostalo znovu a k "nevslovn Rastislavov pevnosti", ale tu nedobylo a jdro moravskho vojska zstalo nedoteno. Navc pape konen schvlil Metodje arcibiskupem, a tak se zdlo, e Rastislavovy snahy o naprostou nezvislost Moravy se naplnily. A tu vyvstal neekan nov neptel - vlastn synovec Svatopluk se nejprve dobrovoln i s Nitranskem, ktermu vldl, poddal Frankm, pot zrdn zajal svho strce a v poutech ho vydal neptelm. Ludvk Nmec nechal knete postavit ped soud a dal ho oslepit. Neastn Rastislav pak zstal a do konce ivota uvznn v ktermsi bavorskm kltee.KonecPortrtObsah

Svatopluk MoravskSvatopluk, synovec knete Rastislava a pvodn dln kne Nitransk, byl "udatnm a u sousednch kmen obvanm muem Trn zskal tak, e se spojil s Moravany a s jejich pomoc porazil Franky. Svatopluk spn odrazil i dal toky vchodofransk e, a navc se mu podailo doshnout znovuobnoven arcibiskupstv na Morav, kdy po papeov zkroku byl proputn vznn Metodj. Za Svatoplukovy vldy v letech 871-894 doshla Velk Morava nejvtho rozsahu: u asi roku 874 zskala dosud vcemn samostatn zem na severu Moravy (Holasicko, Opavsko), Slezsko a zhy pot i Vislansko a kontrolu nad echami. Svatoplukov i se poddali i Polabt Slovan a platili kadoron tribut. Velk Morava vak zamila sv vboje i na jih - do Podunaj a Potis. V t dob p prameny o Svatoplukovi jako o krli a pape ho oslovuje jako "jedinho milho syna", protoe v nm vidl vtanho spojence proti csai. Na samotn Morav se vak situace zkomplikovala Metodjovou smrt. Msto Gorazda se zmocnil arcibiskupstv Wiching, kter dal vyhnat na 200 Metodjovch k. Svatopluk byl sice v t dob na vlen vprav, ale jist se to dlo s jeho tichm souhlasem. Panovnk doufal, e latinsk crkev bude pro jeho zmry prospnj, ale v tom se pro svou dobu zmlil. Na sklonku sv vldy musel nakonec Wichinga, kter proti nmu neustle intrikoval s vchodofranskm krlem Arnulfem, vypudit. Vzdor tomu vak stla velkomoravsk e - zejmna kdy na spolen schzce roku 890 uznal Arnulf Svatoplukovu vldu nad echami - na vrcholu moci. Ovem kdy roku 894 Svatopluk, "krl moravskch Slovan, mu mezi svmi nejmoudej a velmi lstivho ducha, doil se poslednch dn", poal rychl padek. Nejednotn, jen silou mee spojen zem zaala odpadat jedno po druhm a nstupce Svatopluka, jeho syn Mojmr II., ohroovan zrove tlakem Maar i novmi njezdy vchodofransk e, tomu nedokzal elit.KonecPortrtObsah

Mojmr II.Nejstar Svatoplukv syn Mojmr II. se dostal hned po svm nstupu na knec stolec v roce 894/5 do obtn situace. Z vchodu hrozily vpdy Maar, ze zpadu tok vchodofranskho krle Arnulfa, od Moravy odpadvala dobyt a poplatn zem (895 echy, 896 Polabt Slovan a vtina Pannonie) a zcela v souladu s legendou o "prutech Svatoplukovch" se mlad bratr Mojmra Svatopluk, vldnouc v Nitransku, bouil. (Zda ml Mojmr II. dal bratry, nen znmo.) Mojmr II. sice dokzal naas zabrnit rozpadu jdra Velk Moravy a vpdu vchodofransk e, ale jeho snaha udret pipojen zem u spn nebyla. Proti slcmu tlaku Arnulfa nakonec nevhal pijmout za spojence Maary, a st jich dokonce usadil na svm zem. Podailo se mu nakonec vypudit z Nitranska i bratra Svatopluka, kter se dobrovoln poddal Arnulfovi, a roku 899 znovu odrazil Franky i Bavory. Po Arnulfov smrti zskal Mojmr II. papeovu podporu pi obnov nezvisl moravsk crkve a roku 899/900 dostala Morava znovu arcibiskupa a ti biskupy. Zdlo se, e nebezpe je zaehnno, zejmna kdy roku 901 uzavel Mojmr mr s Bavory. Jeho dsledkem vak byl konflikt s Maary. Nsledujcho roku a jet snad v roce 906 dokzal Mojmr II. maarsk vojsko porazit, ale roku 907, kdy dolo k bitv mezi Bavory a Maary u Bratislavy, se u prameny o Moravanech vbec nezmiuj. Pedpokld se, e v t dob u Mojmr II. zahynul a Morava byla do znan mry Maary zpustoena. Tebae velkomoravsk e zanikla, pokrauje dl crkevn organizace a zejm i mojmrovsk dynastie. Vdy teprve roku 920 obsadili Maai Nitransko a od roku 925 jim byla poplatn Morava, odkud prchl jaksi "hrab Mojmr", snad posledn potomek dynastie Velk Moravy.KonecPortrtObsah

Boivoj I.Jmno prvnho historickho Pemyslovce se poprv objevuje roku 872, kdy spolu s dalmi pti knaty (Svtislavem, Vitislavem, Hemanem, Spytimrem a Mojslavem) bojoval proti Frankm. echy v t dob jet nebyly sjednoceny a Boivoj vldl asi od roku 867 jen stedoeskmu zem. Sv postaven si upevnil satkem s Ludmilou, a zejmna pijetm ktu na Morav z rukou Metodje. V t dob byly echy pod vlivem Velk Moravy a Boivoj se stal jakmsi Svatoplukovm chrnncem, ktermu podlhala i ostatn knata v echch. Na svm sdle v Levm Hradci dal Boivoj postavit prvn kostel v echch zasvcen sv. Klimentu. Zhy vak musel prchnout ped povstnm, kter vedl dajn jaksi Strojmr. Svatopluk vak svho chrnnce znovu pivedl do ech a prvnm inem znovunastolenho knete bylo vybudovn kostela P. Marie na vrchu ii, starm snmovnm poli nad Vltavou, kde ml stt i kamenn stolec, na nm byla odedvna nastolovna knata. Cel msto pak obehnal hradbou a peloil sem sv sdlo. Boivoj tmto vynikajcm tahem zaruil fakticky svmu rodu nstupnictv na knecm stolci a stal se zrove i zakladatelem Praskho hradu. Protoe po Boivojov smrti nebyli oba synov, Spytihnv a Vratislav, dospl, ujal se vldy do roku 894 moravsk Svatopluk, pot vak zasedl na knec stolec dal Pemyslovec - Spytihnv I. KonecPortrtObsah

Spytihnv I.Spytihnvovi, prvorozenmu synu knete Boivoje a sv. Ludmily, bylo v dob otcov smrti (888/889) asi trnct let. Toho vyuil moravsk Svatopluk, aby se sm ujal vldy v echch a - jak zaznamenvaj anly - tuto skutenost uznal dokonce i nmeck krl Arnulf. Teprve roku 894, po smrti Svatopluka Moravskho, zskal knec stolec v echch Spytihnv, ale prameny ns informuj jet o dalm kneti - jakmsi Vitislavovi - kter snad vldl v jin sti ech. Hned na potku Spytihnvova panovn se echy definitivn vymanily ze zvislosti na velkomoravsk i, ale ji roku 895 byl Spytihnv s dalmi eskmi knaty donucen uznat svrchovanost Bavor a s nejvt pravdpodobnost i podzenost ech crkevn dieczi v ezn (bval proto v legendch oznaovn za prvnho kesanskho panovnka v echch, protoe poktn Boivoje Metodjem bylo zastncm latinsk liturgie proti mysli). Spytihnvovi se tak pipisuje zaloen rotundy na Budi, dalm vznamnm stedisku Pemyslovc vedle Prahy a Levho Hradce. Druh historicky doloen Pemyslovec Spytihnv zemel pravdpodobn bezdtn a vldu po nm pevzal jeho mlad bratr Vratislav I.KonecPortrtObsah

Vratislav I.O druhorozenm synu knete Boivoje a sv. Ludmily se nedochovaly tm dn zprvy, a tak o ivot a panovn tohoto Pemyslovce meme ci jen velmi mlo uritho. Snad roku 906 uzavel satek s dcerou knete slovanskch Stodoran Drahomrou a o rok pozdji se mu narodil prvorozen syn Vclav. Vldy v echch, i pesnji eeno nad pemyslovskm panstvm, se ujal po smrti svho bratra Spytihnva I. asi roku 915. Zejm ve stejnm roce se mu narodil dal syn, pozdj Boleslav I. O dalch dtech, synu Spytihnvovi a dcei Pibyslav (je to jedin ze ty dcer, kterou znme jmnem), nevme tm nic. Kneti Vratislavu I. se pipisuje stavba baziliky sv. Ji na Praskm hrad (pot ovem mnohokrt pestavovan), v n tak byl - spolu s nktermi dalmi Pemyslovci - po sv pedasn smrti pochovn a za nedosplho knice Vclava se ujala vldy Drahomra.KonecPortrtObsah

Svat Vclav 1/2Doshl zletilosti nkdy v letech 922 - 925, patil k neobyejn vzdlanm panovnkm. jet jako chlapec se uil na hraditi Budi latinskmu psmu a pod vlivem knze Pavla kaplana a dvrnka knny Ludmily, z nho vyrostl lovk hluboce oddan kesansk ve. Pesto vak byl dostaten tvrd a rozhodn, jak dokldaj jeho prvn samostatn kroky. Aby uklidnil pomry v knectv, vypovdl matku Drahomru na urit as z Prahy a internoval ji na Budi Nemn dleit byly Vclavovy zsahy do zahranin politiky. Panovnk pochopil, e se mocensk pevaha v mocenskch oblastech pesunulaz Bavorska do Saska, a pod pmm vojenskm tlakem silnjho souseda se zavzal dovdt smluvn stanoven poplatek ( tzv. da mru) Saskmu krli Jindichu I. Ptnkovi.Vyhnul se tak pmmu toku a sv zemi zachoval mr. Pevn spojenectv se Saskem vyjadoval i nov kostel vybudovan na praskm hraditi zasvcen sv. Vtu, jeho rm zskal esk vldce pmo od Jindicha I. Pvodn rotunda byla pozdji mnohokrt pestavovna a ve 14. stolet vyrostla na jejm mst velkolep gotick katedrla. Vclavova innost se vak mezi Pemyslovci ani v adch eskch velmo nesetkala s obecnm souhlasem. v ele spiknut, jeho clem bylo vldnoucho knete odstranit, se ocitl Vclavv bratr Boleslav.Boleslav byl prud povahy, bavil ho mnohem vce luk a me ne cvien ducha a ten knih. Ludmila rozumla jen Vclavovi. Boleslavi vak rozumla jeho matka Drahomra. pochzela z kmene polabskch Stodoran, kter se nejdle brnil nov kesansk ve a tvrdojn lpl na pohanskch bozch. Zatmco Boleslav tval svho kon za jelenem, mlel kne Vclav penici, hntl z mouky tsto a pipravoval oplatky pro kesanskou mi. zatmco Vclav na Praskm hrad sledoval, jak narst zdivo svatovtskho kostela, il Vclavv mlad bratr na hrad pi severnm labskm behu. Vratislav odkzal hrad i sousedn kraj svmu synu Boleslavovi, ten kzal uvnit hradu postavit kostelk sv. Kosmy a Damina. Kdy nadeel svtek tch, k jejich cti byl kostelk zasvcen, pouil Boleslav pleitosti a pozval knete Vclava na svj hrad. Vdl, e zbon star bratr neodekne.chvle k uskutenn zmru nastala 28. 9. 929 i 935. Tehdy dlel Vclav u svho bratra na hraditi v Boleslavi (nyn Star Boleslav).Cestou na ran mi jej pekvapil Boleslav se svmi bojovnky. V krtk potyce Vclav podlehl pesile a jeho mrtv tlo zstalo leet ped portlem kostela. Do celho spiknut byl snad , jak naznauj dobov svdectv, zapojen i zdej knz, kter panovnkovi znemonil vstup do rotundy. To u se hrad Boleslavv probudil a vude panovalo vzruen. Boleslavova druina pronsledovala bez milosti ty, kdo pijeli s knetem Vclavem, a pobjela je na prahu novho dne. Onoho dne 28. z 935 bylo prolito tolik krve jako v boji s neptelem. KonecPortrtPokraovnObsah

Svat Vclav 2/2Ti roky po Vclavov smrti byly jeho tlesn ostatky peneseny do Prahy a uloeny v kostele sv. Vta. postupem asu zaala esk spolenost uctvat zavradnho knete jako muednka a doshla jeho svatoeen, je pisplo k zven prestie pemyslovskho rodu. Osoba svatho Vclava pak v prbhu 12. stol. perostla v symbol esk sttnosti, v patrona esk zem a jejho vrnho idelnho panovnka. ZptObsah

Boleslav I.Rozporupln zjev Boleslava I. vrn charakterizuje 10. stolet, obdob, kdy byly poloeny zklady tiscilet esk sttnosti. Na knec stolec se dostal (roku 929 nebo 935) vradou bratra sv. Vclava (za co zskal pdomek Ukrutn), jej skuten motivy neznme. O men pzni kronik se til jako bratrovrah, o to vce se zdrazuje jeho rozhodujc podl na upevnn ran stedovkho eskho sttu. Vyuil k tomu pedevm smrti csae Jindicha Ptnka v roce 936 (do stejn doby lze klst i zaloen Mlad Boleslavi), aby se osamostatnil od vlivu e. Svou vlenou zdatnost pak ukzal bhem 14 let boj s csaem Otou I., kdy dokzal porazit i proslaven mersebursk pluk, sebran z nejhorch hrdloez a lupi. Po vyerpvajcch bojch v ervenci 950 uzavel s Otou pm a pijal lenn zvazek k i. To spolu s pochopenm vznamu kesanstv znamenalo hrz rozpnavosti nmeck e, na n byl esk kne zvisl jen formln. Roku 955 esk vojsko pomohlo csai definitivn odrazit maarsk njezdy ve slavn bitv na ece Lechu u Augsburgu. Vsledkem Boleslavovy expanzvn politiky bylo pipojen Moravy a Krakovska k eskmu sttu. echy se povznesly i hospodsky, prv Boleslav I. nechal v Praze razit prvn doloen esk mince - stbrn denry. Na sklonku ivota postehl Boleslav slabinu eskho sttu - zvislost na ezensk crkevn dieczi. Jednal proto s papeem o zzen praskho biskupstv, ale vsledk se dokal a jeho syn a nstupce Boleslav II.KonecPortrtObsah

Boleslav II.Boleslav II., "mu nejkesantj, vc v obecnou crkev, otec sirotk, ochrnce vdov, utitel zarmoucench...", jak ho opvoval Kosmas, nastoupil vldu zejm v roce 972 v situaci politicky velmi pzniv. S Polskem dky dynastickm svazkm, ale i s panovaly ptelsk vztahy a na slavnm skm velikononm snmu v Quedlinburku sklidil kne plody otcovy politiky - bylo zzeno prask biskupstv. Boleslav sm nebyl schopen pochopit rozhodujc momenty stedoevropsk politiky. Dvn vztahy k Bavorsku ho vedly k podpoe Jindicha II. Bavorskho proti csai ve sporu o ddictv vbsk. Zkomplikovaly se i vnitn pomry po smrti prvnho biskupa Dtmara, kdy se jeho nstupcem stal Vojtch, zastnce reformnch snah clunyjskch, mu evropskho rozhledu a len mocnho rodu Slavnkovc, ovldajcho severovchodn echy. Po smrti Slavnka se dostal do ela rodu ambicizn Vojtchv bratr Sobslav. Po roztrce s knetem musel biskup dvakrt opustit zemi a problmy se Slavnkovci se Boleslav II. rozhodl vyeit jednou provdy. Stalo se tak roku 995. Tehdy Boleslav vyuil toho, e slavnkovsk druina v ele se Sobslavem byla za hranicemi, jeho vojsko dobylo Libici nad Cidlinou a zbyl Slavnkovce 28. z, v den sv. Vclava, vyvradilo. Sjednocen ech tm bylo definitivn dovreno, ale rychle se blcmu padku Boleslav stejn nezabrnil. Po smrti pemyslovsk princezny Doubravky, manelky prvnho Piastovce Mka, se zkalily vztahy s Polskem a nedlouho po smrti Boleslava II. esk stt upadl tak, e se polsk panovnk Boleslav Chrabr zmocnil nejen Krakovska a Moravy, ale naas dokonce i samotnch ech.KonecPortrtObsah

Boleslav III.Mlokter pemyslovsk panovnk ml tak patnou povst u svch souasnk i potomk jako Boleslav III., nejstar syn Boleslava II., kter se stal knetem po otcov smrti roku 999. Jeho krtk a neslavn panovn bylo ve znamen hlubokho padku teprve nedvno sjednocenho eskho sttu. Boleslav svou vldu zahjil tm, e jednoho bratra - Jaromra - dal vyklestit, zatmco druhmu - Oldichovi - usiloval rovnou o ivot. Nakonec se oba brati spolu s matkou spasili tkem k nmeckmu krli Jindichu II. Boleslavova zvle vyvolala nakonec roku 1002 v echch povstn, v jeho ele stl rod Vrovc. Tentokrt prchal ze zem Boleslav a nakonec nael toit u svho bratrance, polskho knete Boleslava Chrabrho. Protoe jeho nstupce v echch kne Vladivoj zhy zemel (1003), uvedl Boleslav Chrabr svho chrnnce znovu na knec stolec. Boleslav III. pitom slbil odputn vem svm odprcm, ale hned na hostin na usmenou rozpoutal nov krveprolit: vlastn rukou zabil svho zet z rodu Vrovc a cel rod pikzal vyvradit. Vzpt se vak stal obt stejn proradnosti. Pijal ptelsk pozvn Boleslava Chrabrho, ale ten ho dal oslepit a uvznit kdesi v Polsku a sm se zmocnil vldy v echch. Slep vze pak peil svho vznitele i oba sv bratry, a konen ode vech zapomenut a "od nikoho neelen i umel".KonecPortrtObsah

VladivojKrtk a neslavn panovn knete Vladivoje zaalo vyhnnm Boleslava III. roku 1002. Na knec stolec si mohli init nrok pedevm dva Boleslavovi brati - Jaromr a Oldich. V t dob u tko mohl nkdo konkurovat Pemyslovcm, a proto se historikov domnvaj, e k tomuto rodu patil i Vladivoj, tebae byl povoln na trn z Polska. Jist je, e se kne zejm nectil pli siln, a tak se v listopadu 1002 rozejel za nmeckm krlem Jindichem II. do ezna a podal o udlen zem v lno. Krl mu s radost vyhovl, o lenn svrchovanost nad echami nmet panovnci vdy usilovali a te jim spadla snadno do klna. Ale Vladivojovi ani to nepomohlo, "vdy zn trpen byl tak, e ani hodinu bez pit trvati nemohl..." a ji potkem roku 1003 se upil k smrti - "roku osudnho a hojnjho na sttn pevraty a boue, neli kterkoliv jin v djinch eskch," napsal prvem F. Palack, nebo v krtkm ase se u moci vystdal Jaromr, polsk Boleslav Chrabr a znovu kne Jaromr.KonecPortrtObsah

Boleslav ChrabrSyn prvnho Piastovce Mka a esk princezny Doubravky se ujal vldy v Polsku roku 992. Na jeho dvoe nali tulek Slavnkovci, kte peili vyvradn svho rodu: brati Vojtch, Radim a Sobslav. Byla to cta ke sv. Vojtchu, kter Boleslava Chrabrho sblila s csaem Otou III., co umonilo naplnit polskmu kneti jeho ambice. Po smrti Boleslava II. vyuil zmatk v echch a dobyl Krakovsko. Pot na slavn pouti csae Oty III. v roce 1000 do Hnzdna zskal zzenm arcibiskupstv vlastn crkevn organizaci, kter mla napomoci vybudovn velk slovansk e pod jeho hegemoni. Rozep mezi Pemyslovci Boleslavem III. a jeho bratry Jaromrem a Oldichem rzn vyuil - zajal a oslepil Boleslava a na knec stolec prosadil svho pretendenta Vladivoje. Po jeho brzk smrti v letech 1003-04 sm opanoval echy, kde zstal Pemyslovcm vrn jen Vyehrad. Nov nmeck krl Jindich nabdl Boleslavovi Chrabrmu echy a Moravu v lno, ale ten odmtl - ctil se u dost siln i na roztrku s . Jindich ho vlenou vpravou, kter se astnili i Jaromr s Oldichem, vypudil z ech, kdy - jak pe Kosmas - "sm kne jen st s mlo mui vyvzl". Tm skonila jeho vlda v echch, ale Moravu zskali Pemyslovci zpt a po mnoha letech (nkdy kolem 1029). Nakonec po dlouhch bojch sloil Boleslav Chrabr vasalskou psahu i, protoe poteboval voln ruce pi vbojch na vchod proti Kyjevsk Rusi. Po smrti Jindicha se Boleslav sm roku 1025 korunoval na polskho krle, aby vyjdil sv suvernn postaven, ale krtce nato zemel.KonecPortrtObsah

JaromrMlokter Pemyslovec ml tak pohnut osud jako druhorozen syn Boleslava II. - Jaromr. Jeho tragdie se zaala roku 999 po smrti otce, kdy se vldy ujal star bratr Boleslav III. Z obavy o knec stolec dal kne toti Jaromra vyklestit a dalmu sourozenci - Oldichovi - usiloval o ivot. Oba brati spolu s matkou prchli do Nmecka ke krli Jindichovi II. Po pdu Boleslava III. a smrti jeho nstupce Vladivoje se roku 1003 dostv Jaromr poprv na knec stolec. Vzpt musel prchnout ped polskm krlem Boleslavem Chrabrm, kter nakrtko opanoval Prahu. S pomoc Jindicha II. Jaromr Polky vypudil a roku 1004 se stal znovu knetem. Od t doby ho pr bylo neustle vidt na vlench vpravch po boku Jindicha II., ale nakonec se svou "plinou vrnost sm zniil". V jeho neptomnosti vypuklo v echch povstn, do jeho ela se postavil Oldich. Jaromr se obrtil o pomoc k Jindichu II., ale ten ho dal uvznit a potvrdil na stolci Oldicha. V ali v dalekm Utrechtu si pobyl Jaromr a do roku 1033. Tehdy nov nmeck krl Konrd II., ktermu se nelbila pli samostatn Oldichova politika, Jaromra propustil, dosadil ho na esk stolec a Oldicha zajal. Oldichovi se vak podailo stav zvrtit: Konrd mu vrtil svobodu i vldu, tebae ztenenou (Jaromr ml dostat dl v echch, syn Betislav Moravu). Oldich ve slbil, ale po nvratu do ech dal Jaromra zajmout a oslepit. Teprve po brzk Oldichov smrti se roku 1034 slep, zmrzaen a zuboen Jaromr znovu ujm vldy. Tehdy povolal svho synovce Betislava a dobrovoln mu pedal vldu nad eskm knectvm. Ani to mu vak nezachrnilo ivot. Ji nsledujcho roku byl toti - jak pe Kosmas - potupn zavradn, "kdy onen slepec, sed na zchod v hodin non, vyprazdoval bich, prokll ho (vrah) ostrm otpem zezadu a do trob binch".KonecPortrtObsah

OldichNejmlad syn Boleslava II. po mrt svho otce roku 999 sm jen o vlsek unikl smrti, kterou mu chystal jeho nejstar bratr, nov kne Boleslav III. Spolu s matkou a zmrzaenm bratrem Jaromrem se Oldich spasil jen rychlm tkem do Nmecka ke krli Jindichu II. Tyto trpk zkuenosti formovaly Oldichovu povahu. Do ech se vrtil Oldich definitivn roku 1004, kdy Jaromr zasedl na knec stolec. Dynastii Pemyslovc v t dob hrozilo vymen - Boleslav III. byl vznn v Polsku, Jaromr dti mt nemohl a tak manelstv Oldicha bylo bezdtn. A tehdy se pr vracel Oldich jednou z lovu a uvidl krsnou Boenu, jak "pere roucho u studnky", a zahoel k n takovou lskou, e ji pojal za enu "star manelstv vak nerozvzave". Z novho satku se mu narodil syn Betislav a jen dky tomu rod nevymel. Roku 1012 vypuklo v echch povstn proti Jaromrovi, Oldich se postavil do jeho ela a stal se knetem. Podailo se mu upevnit esk stt i knec moc a dobt i zem Moravy (mezi lety 1019-29) ovldan Polky. Jeho pokus pipojit tak zpadn Slovensko ztroskotal na odporu nmeckho krle, ale Morava - kde za nj vldl syn Betislav - u zstala definitivn soust eskho sttu. Nezkrotnou povahu i zpsob, jakm jednal Oldich se svm okolm, dobe ilustruje jmenovn ebe praskm biskupem. Kosmas vypravuje, e eb si sv jmenovn vyslouil tm, e uml kneti dobe poslouit a pipravit mu "lahodn zkusky" z kan ohky. Roku 1033 dolo k novmu stetu s mskonmeckou , kdy Oldich odmtl pomoc krli Konrdu II. pi taen do Polska. Konrd Oldicha zajal a vldu v echch svil znovu Jaromrovi. Oldich se naoko podrobil a slbil vldu nad pemyslovskm panstvm rozdlit - Jaromrovi vylenit dl v echch, Betislavovi postoupit Moravu. Jakmile se vak vrtil na jae 1034 do ech, Jaromra zajal a oslepil a Betislav ped rozzuenm otcem prchl radji do ciziny. Oldich tak nevybravm zpsobem obnovil svou vldu, ale zrove zmail Konrdovy plny na oslaben pemyslovskho sttu. Zhy pot vak pi bohat tabuli, "jejm vdy byl ctitelem, mezi jdlem a pitm nhle zemel".KonecPortrtObsah

Betislav I.Betislav nemnil pokraovat v kolsav politice Oldicha vi i, pochopil, e dobr vztah bude ku prospchu obma stranm. Dokazuje to i vbr manelky Jitky, sestry Oty Blho, potomnho vbskho vvody, a dcery Jindicha, markrabte nordgavskho z rodu Babenberk, kterou unesl z kltera ve Svinibrodu. Po smrti otce mu slep strc Jaromr (1035) pedal vldu a kne pijal na snmu v Bamberku od mskho krle Konrda echy v lno. Roku 1039 uskutenil vlenou vpravu do Polska, aby odinil pko utrpn od dob Boleslava Chrabrho a pipojil zem za moravskm pomezm, je za doby Boleslav patilo Pemyslovcm. Dobyl Krakov, kde zskal ohromnou koist, a rozhodl se thnout dle. Padla Pozna, posdka mocnho hradu Hed se mu vzdala, a nakonec tm bez boje dobyl Hnzdno, kde ukoistil ostatky sv. Vojtcha, jeho bratra Radima a muednk Pti brat, ale tak obrovsk poklady. Zde vydal tzv. Betislavova dekreta, v nich se spolu se svou druinou zavzal dodrovat v echch svtost manelskou, sthat vrady, potrat opilstv v krmch, zachovvat crkevn pedpisy o zkazu prce v nedli a svtcch, pochovvat mrtv ve svcen pd na hbitovech. Polskou stnost u papesk kurie et vyslanci uplatili st koisti a Betislav jako pokn musel postavit kostel sv. Vclava ve Star Boleslavi. Hor to bylo s novm mskm krlem Jindichem III., ktermu se rostouc moc Betislava nezamlouvala. Vythl hned v lt 1040 s velkou vlenou vpravou dvma proudy do ech: ze severu vedl vojska mesk markrab Ekkehard a mohusk arcibiskup Bardo, z jihu sm Jindich. Betislav nejprve porazil Jindicha a zajal mnoho skch hrabat. Pak se obrtil na sever a zahnal i Ekkeharda, ktermu umonil proniknout do zem zrdn sprvce hradu Bliny Prko. Ten byl za trest oslepen a s osekanmi dy byl zmuen utopen v Blin. Nsledujcho roku byl Jindich pi novm taen opatrnj, obeel hranin zseky, hrozn poplenil zemi a oblehl Betislava v Praze. Biskup eb pebhl k csai a Betislav, kdy zvil situaci, se nakonec podrobil. Za to obdrel v lno echy, Moravu a Slezsko. S Jindichem pak dvakrt spn thl proti Uhrm. Za tet vpravy onemocnl a brzy pot zemel. Ped smrt jet s ohledem na svch pt syn upravil nstupnick d - na stolec ml nastupovat vdy nejstar ijc Pemyslovec (tzv. seniort)KonecPortrtObsah

Spytihnv II.Nejstar syn knete Betislava I. byl podle Kosmova podn "mu velmi krsn, vlasy ml tmav nad ernou smolu, vousy dlouze splvajc, tv veselou...". U jako devtilet se ocitl jako rukojm v mskonmeck i, kde s nm navc pes jeho urozen pvod nejednali pli etrn. Natst po porce Jindicha III. pi taen do ech mladho knice vymnili za zajat nmeck pny, ale i tak si pr odnesl Spytihnv nenvist ke vemu nmeckmu. Kdy dovril 17 let, otec mu svil vldu nad olomouckm dlem. Ped svou smrt ho Betislav povolal do ech, aby jako prvorozen zasedl na knec stolec, zatmco Moravu rozdlil mezi dal ti syny a posledn Jaromr byl uren pro duchovn drhu. Kosmas traduje, e hned po svm nstupu - roku 1055 - dal Spytihnv vyhnat vechny Nmce (vetn sv matky Jitky) ze zem, ale dochovan listiny dokazuj, e tomu tak zcela nebylo. Zato je jist, e se Spytihnv nechtl dlit o vldu nad knectvm se svmi bratry. Vythl na Moravu, odkud Vratislav (II.) prchl do Uher, zatmco dal brati se podrobili a vrtili se na Prask hrad, kde jim Spytihnv II. pidlil dvorsk hodnosti, ale celou zemi spravoval sm. A pozdji ho uhersk krl smil s Vratislavem, ktermu roku 1059 dokonce vrtil olomouck dl. Spytihnv proslul mj. jako horliv podporovatel crkve, poloil zklady novho chrmu na Praskm hrad, souasn se problematickm zpsobem zapsal do djin Szavskho kltera, odkud vypudil mnichy slovanskho ritu a nahradil je mnichy ritu latinskho. Spytihnv tak velmi usiloval o krlovskou korunu a snail se pro sv plny zskat papee. Nakonec se vak musil spokojit s tm, e se mu dostalo jen biskupsk mitry jako symbolu suvernnho knete. Po esti letech panovn ve vku 30 let Spytihnv nhle zemel a na knec stolec nastoupil jeho mlad bratr Vratislav II.KonecPortrtObsah

Vratislav II.Druhorozen syn Betislava I. se ujal vldy po smrti starho bratra Spytihnva roku 1061. Mladm bratrm Konrdovi a Otovi uril dly na Morav, zatmco Jaromr se ml stt podle otcovy vle nstupcem biskupa ebe. Vratislav byl zsadov a prozrav politik a skvl vlenk, ale tak mu "prchliv a mstiv". Byl nejvrnjm spojencem csae Jindicha IV. v jeho bojch s papeem a nmeckmi knaty. Csa mu dokonce udlil Rakousy, kter chtl odebrat Leopoldu II. Babenberskmu. A i kdy pozdji jejich vztahy ochladly, nikdy od nj neodpadl. Podailo se mu upravit pomr ech k i, j pestal odvdt prastar poplatek, a zstala jen symbolick povinnost vyslat 300 jezdc ke korunovan jzd csae do ma. Na slavn synod v Mohui v dubnu 1085 obdrel za odmnu z rukou csae krlovskou korunu. Korunovn byl za eskho i polskho krle, tebae jeho vboje v Polsku pli spn nebyly. Z Vratislavova psoben v echch vystupuje nejvc do poped spor s bratrem Jaromrem, kter se po smrti ebe stal pes odpor knete praskm biskupem. Vratislav toti roku 1063 moc biskupa siln omezil zaloenm olomouckho biskupstv, a navc nsledujcho roku povolal zpt slovansk mnichy, vyhnan Spytihnvem ze Szavskho kltera. Proti vldychtivmu Jaromrovi smovalo i zaloen kapituly vyehradsk, je byla pmo podzena papesk kurii, jak dal Vratislav. Ohlas i za hranicemi vyvolal fyzick tok neurvalho Jaromra na starho olomouckho biskupa Jana, take na Vratislavovo nalhn pape vyslal do ech legta, aby spor urovnal. Vratislavova dost ostatn vyhovovala kurii, usilujc o centralizaci crkve a o omezen samostatnosti crkv zemskch. Spor se thl a do smrti Jaromra roku 1090, pak ji dal prat biskupov legitimitu olomouck diecze nezpochybovali. V obdob ke konci ivota vedl Vratislav II. spory s nejblimi pbuznmi - bratrem Konrdem a synem Betislavem (II.). Vratislav toti po smrti bratra Oty zabral olomouck dl a vypudil z nj vdovu s dtmi, jich se Konrd ujal. Pro urku od otcova rdce zas odthl s vt st bojovnk syn Betislav pi otcov taen na Moravu. Vratislav nakonec radji volil usmen, aby se bratr a syn proti nmu nespojili, a souhlasil, e podle zsady seniortu se stane jeho nstupcem Konrd msto jeho syna. Krtce nato zemel neastnou nhodou po pdu z kon na lovu a byl pohben ve vyehradskm kostele.KonecPortrtObsah

Konrd I. BrnnskProstedn syn knete Betislava I. se stal jet za panovn otce - proslulho eskho Achillea - dlnm knetem na Morav (1054). Jeho bratr Spytihnv II. ho vak ihned po svm nstupu na trn (o rok pozdji) dlu zbavil a pivedl do Prahy, kde mu svil dvorsk ad, aby ho ml pod dozorem. Teprve po nstupu dalho z bratr - Vratislava II. - zskal znovu roku 1061 dl na Morav: znojemsk a spolu s nm i brnnsk (odtud jeho pzvisko). Tady vldl, vtinou ve shod s praskm knetem, plnch 31 let. Kdy vak po smrti dalho bratra Oty zskal i dl olomouck, a tak vlastn ovldl roku 1087 celou Moravu, zdlo se to Vratislavu II. pli nebezpen. Roku 1090 prask kne tedy proti Konrdovi vythl do vlky a po dobyt Olomouce ho oblehl v Brn. Konrda zachrnil jen rozkol, ke ktermu dolo mezi Vratislavem II. a jeho synem Betislavem (II.). V tto situaci se podailo Konrdov en zprostedkovat mr, kdy slbila krli Vratislavovi II. poslunost a zrove mu pipomnla, e zem, kterou plen, ne jejich, ale "jeho vlastn jest". Vratislav II. potom prohlsil dokonce Konrda za svho nstupce na praskm trnu a ten ho na opltku smil s rozvadnm synem Betislavem (II.). Kdy v lednu 1092 Vratislav zahynul, stal se Konrd skuten novm vldcem pemyslovskho panstv, ale - jak prav Palack - "nemme co vce vypravovat, a ji v osmm msci po nastoupen vldy umel". Na knec stolec v Praze pak nastoupil Betislav II.KonecPortrtObsah

Betislav II.Nejstar syn krle Vratislava II. se poprv pipomn roku 1087. Tehdy ho otec povil ostrahou hranic proti Sasm a mlad, nezkuen a lehkomysln knic se nechal neptelem pekvapit pi koupn v ece. Vtina jeho druiny zahynula, on sm vyvzl jen s lehm porannm. Kdy pozdji spolu s otcem oblhal na Morav Konrda I. Brnnskho, jeden z krlovskch pedk mu jeho poklesek z mld pipomnl a rozzuen Betislav ho za to dal zavradit. Roztrka s otcem perostla do hrozivch rozmr, kdy Betislav odthl se svou druinou nejprve do Hradce Krlov, a pak dokonce ku Praze. Tehdy svolal Vratislav II. snm a za svho nstupce - ve shod se staeinskm dem - nechal zvolit Konrda Brnnskho, s kterm se usmil. Konrd na opltku zprostedkoval smr mezi otcem a synem, ale Betislav pesto se svou druinou radji odeel do Uher. Po smrti otce a krtce pot i Konrda se vak vrtil na uprzdnn trn a od roku 1092 vldl jako esk kne. Hned nsledujcho roku vpadl do Polska a jeho zpas o Slezsko byl spn. Pustoiv taen na sever opakoval jet roku 1096. Kosmas, jeho souasnk, hodnotil Betislavovu vldu vldnmi slovy u proto, e se kne postaral o vymcen zbytk pohanstv a tak o definitivn vypuzen slovanskch mnich ze Szavy, kter nahradil mnichy latinsk liturgie. Zvr Betislavovy vldy vak nebyl astn. Nejprve spolu s mladm bratrem Boivojem (II.) thl na Moravu, kde zbavil dln knata jejich panstv (1097), a pak dokonce - v rozporu se staeinskm dem i zvyklostmi - roku 1099 vyprosil u csae Jindicha IV. nstupnictv prv pro Boivoje. Csa rd souhlasil, vdy tak mohl zasahovat do zleitost v echch. Rok nato Betislava, kdy se vracel z lovu v kivokltskch lesch, najat vrah probodl otpem a kne na mst skonal. Kosmas sice pe, e poval velk lsky u svho nroda a e pi jeho pohbu plakali "kn i lid, bohat i chud", ale jeho nemoudrm rozhodnutm o nstupnictv zanaj vlekl boje o vldu v echch, i kdy z nich zpotku vtzn vyel Boivoj II.KonecPortrtObsah

Boivoj II.Druhorozen syn krle Vratislava II. byl roku 1081 vysln v ele 300 ryt do Itlie, aby pomohl csai Jindichovi IV. dobt m. et bojovnci potvrdili svou udatnost - jako prvn zdolali hradby Vnho msta, ale do ech se jich vrtilo jen devt. Po Vratislavov smrti se stal knetem Boivojv star bratr Betislav II. Ten ped svou smrt prosadil bez ohledu na staeinsk d, aby se jeho nstupcem stal prv Boivoj. Csa toto rozhodnut podpoil, aby mohl snze zasahovat do eskch pomr. Roku 1100 tak Boivoj II. zasedl na knec stolec a potlail pokus o vzpouru moravskho dlnho knete Oldicha Brnnskho. Roku 1103 vythl kne do Polska, kde se zamchal do dynastickch spor, ale nakonec si nechal jen zaplatit vkupn a sthl se zpt. O dva roky pozdji musel elit nov vzpoue, v jejm ele stl dal dln kne - Svatopluk z Olomouce. Vojsko i cel Praha tenkrt jet pevn stly za Boivojem. Svatopluk Olomouck vak uil lsti. Poslal k Boivojovi svho rdce, kter pedstral, e zbhl. Jakmile si zskal dvru knete, pedn Boivojovy rdce oznail za zrdce podplacen Svatoplukem. Boivoj - "mu prost, mrn, pvtiv, ale lehkovn" - mu uvil, a tak si sm "neprozeteln pesekal vechny siln vtve, na nich sedl". Nen divu, e po likvidaci svch nejblich ptel se dalmu povstn Svatopluka v roce 1107 u neubrnil a sotva spasil ivot tkem. Hledal pak podporu u csae Jindicha V., kter - zejmna kdy Boivoj neskrblil penzi - skuten zashl v jeho prospch. Zajal Svatopluka, ale ten slbil csai jet vt sumu, a tak nakonec zstal Boivoj II. znovu osamocen. Teprve po Svatoplukov smrti (1109) se mohl znovu uchzet o vldu, ale pednost tentokrt dostal mlad bratr Vladislav I. za 500 hiven stbra zaslanch csai. Boivoj se tedy pokusil zskat vldu nsilm. Vyuil bratrova odjezdu a objevil se s "vojskem malm sice, ale dobe ozbrojenm" ped Prahou. Ptel ve mst mu oteveli brny a bez boje padl i Vyehrad, jeho kasteln si trpce povzdychl: "Bda tob, uboh vlasti, jsi tak nevelik, a pece m na dvacet pn..." Vladislav se vak nemnil vzdt tak lehce. Rychle thl zpt ku Praze a o pomoc podal i csae, kter rd vyuil bratrovraedn vlky ech, v n "otcov cedili krev svch syn a dti otc svch". Povolal oba bratry do svho leen v Rokycanech a Boivoje, ani ho vyslechl, dal spoutat elezy jako zloince a uvznil ho a v Porn. Z vzen ho propustili teprve roku 1115, a roku 1117 ho dokonce Vladislav I. povolal zpt do ech a pedal mu dobrovoln vldu. Boivoj II. se snail bratrovi odvdit. Jako dl mu svil cel zem ech na sever od Labe a o kadm kroku se s nm radil. Tato shoda, svdc dle Palackho o tom, e "srdce naich knat nebyla jet tak zdivoel", vak trvala jen ti roky. Z neznmch dvod Vladislav I. roku 1120 Boivoje znovu vypudil a ten o tyi roky pozdji zemel ve vyhnanstv v Uhrch.KonecPortrtObsah

SvatoplukVlen ostruhy si vyslouil Svatopluk u roku 1103, kdy thl na Polsko po boku knete Boivoje II. Tehdy se pesvdil, e prask kne nevynik bojechtivost, a tak se rozhodl, e ho zbav vldy. Roku 1105 thl do ech s menm vojskem, ale o to odhodlanjm, kdy si pedtm zajistil kryt zda spojenectvm s Polskem i Uhry a zrove poslal naped mnostv vyjednava "ke velikmu pomlouvn, slibovn a podplcen dobe vystrojench". Brny Prahy se mu vak neotevely, ba dokonce byl od "jedn sluky stojc na hradbch nesmrn potupen", jak pe Kosmas, a tak odthl. O dva roky pozdji vak lst sv plny naplnil - poslal k Boivoji II. svho dvrnka, kter pedstral, e pichz Svatopluka zradit. Pitom za Svatoplukovy spojence oznail pedn Boivojovy rdce a pomocnky. Kne si pak sm "podezal nejsilnj vtve" sv moci, kdy st svch stoupenc sesadil, ostatn utekli a odvrtil se od nj i vlastn bratr Vladislav. V kvtnu 1107 tak Svatopluk snadno zskal vldu a Boivoj prchal ze zem do Nmecka. Do hry se vloil csa Jindich V., kter Svatopluka zajal a propustil ho a za slib vkupnho 10 000 hiven stbra. Svatopluk vak po nvratu ze zajet nael knec pokladnu zcela vyprzdnnou Boivojem. echy te doplcely na nesvornost Pemyslovc, protoe Svatopluk vydmal ze zuboen zem dalch 7 000 hiven a za zbytek musel ruit jeho bratr jako csav vze. Situaci obrtilo a taen Jindicha V. do Uher, pi kterm dal o Svatoplukovu pomoc. esk kne se pidal s chut - vlka mu byla nadeve. Ale zatmco plenil Slovensko, na Moravu a do ech vtrhli Polci. Oddly veden Vrovci, kter mly npor odrazit, neusply, a tak se musel Svatopluk rychle vrtit. Polsk vojska se mezitm sthla a Svatopluk ml voln ruce, aby se pomstil Vrovcm, kte byli kneti trnem v oku ji od nezdaenho taen na Prahu roku 1105. Na snmu, kter kne svolal po nvratu z Uher v roce 1108, dal pokyn k jejich vyvradn. Nkte byli zabiti ped jeho oima, dal vyvradili Svatoplukovi lid na Libici i jinde. To u Svatopluk znovu spchal na Moravu, kterou v odvetu plenili Uhi. Pi non jzd lesem mu vtev vypchla oko, a tak se musel vrtit zpt. Sotva se vak rna zhojila, znovu byl v sedle. Straliv poplenil Slovensko a s koist thl dom. Dlouho vak nezahlel. V lt 1109 Jindich V. udeil na Polsko a Svatopluk nemohl na taen chybt. Tady tak nael svou smrt. Kdy se vracel za veernho soumraku z porady s csaem, k jeho druin se pidal neznm jezdec, kter mu v nenadlm okamiku vrazil otp mezi lopatky takovou silou, e "vvoda padl z kon bezduch". Vrah vyuil zmatku a uprchl, a tak se meme jen dohadovat, e lo o pomstu nkterho z Vrovc, kter peil vyvradn rodu.KonecPortrtObsah

Vladislav I.Tet syn knete a krle Vratislava II., o nm Palack tvrd, e byl "jist v cel ad Pemyslovc jeden z nejlepch a nejulechtilejch..., nebylo v nm pchy, ani mstivosti a ukrutnosti, skvje se udatenstvm, nemiloval pedce vlky...", se ovem poprv ocitl v poped roku 1107, kdy pomohl olomouckmu dlnkovi Svatoplukovi svrhnout vlastnho bratra Boivoje II. Za odmnu ml od novho knete slbeno nstupnictv. Po zavradn Svatopluka roku 1109 umonily rozmky mezi bratry nemrn zasahovn csae Jindicha V. do eskch zleitost. Csa udlil v jnu 1109 echy v lno Vladislavovi I. a pomohl mu proti Boivojovi, kter se s polskou pomoc zmocnil Prahy. Roku 1110 csa Boivoje zajal. Vladislav nejprve ti roky drel v zajet bratrance Otu, nakonec vak pochopil, e bude muset uspokojit nroky pbuznch, a proto jim pidlil roku 1113 v zemi tradin dly. V roce 1117 dokonce pedal vldu Boivojovi, kter se vrtil z exilu, a sm si ponechal jako dl pouze zem za Labem. To byl v t dob vskutku nebval in. Ptelsk shoda mezi bratry skonila roku 1120, kdy se Vladislav znovu ujal vldy a bratra vyhnal. Oenil se s Richenzou z Bergu, s n ml tyi dti - nejstar dceru Svatavu a ti syny: ptho krle Vladislava II. (pedka krlovsk linie Pemyslovc), Dpolda (zakladatele vedlej vtve Pemyslovc - Dpoldic - kter vak nikdy nevldla) a Jindicha.KonecPortrtObsah

Sobslav I.Sobslav, nejmlad syn krle Vratislava II., vystupuje poprv na scnu roku 1107, kdy provzel svho svrenho bratra Boivoje do polskho vyhnanstv. Spolu s nm a Boleslavem Kivostm vpadl 1110 do ech, ale pokus ztroskotal. Tehdy se vak pr Sobslav piinil o to, aby polsk vojska zemi aspo neplenila. Mrov jednn vedlo k usmen panujcho knete Vladislava I. s bratry a Sobslav doshl odputn i dlu, kter mu byl vymen na atecku. Zhy vak prudk Sobslav zabil Vladislavova rdce Vacka, jen proti nmu knete popichoval. Musel se znovu spasit tkem do Polska, ale na pmluvu Kivostho se 1115 mohl vrtit a dostal jako dl nejprve Hradecko a zanedlouho uprzdnn moravsk dly - Brnnsko a Znojemsko. Stav trval a do roku 1123, kdy kne znovu Sobslava vypudil. Odpustil mu dva roky pot na smrtelnm loi a na pmluvu krlovny-vdovy Svatavy, matky obou brat. Krtce pot dosedl Sobslav na uprzdnn knec stolec ve shod s "veobecnm pnm nroda, jeho byl milkem". Ovem o vldu usiloval, a to v souladu s nstupnickm dem (seniortem), i olomouck Ota ern, kter se nakonec obrtil s dost o pomoc k csai Lotharu III. Ten pleitost pipoutat si vce stt Pemyslovc pivtal. Nejprve povolal Sobslava na soud do e, a kdy kne odmtl, uprosted zimy 1126 vtrhl s vojskem do ech. Sobslav ho ekal u Chlumce. V bitv, pi n echm podle dobovch svdectv pomhal sm sv. Vojtch, utrpl csa zdrcujc porku, Ota ern padl a Lothar sm nebyl zajat jen dky velkorysosti Sobslava, kter ho nechtl pespli pokoit. Pi vyjednvn csa potvrdil Sobslava na knecm stolci a udlil mu titul nejvyho skho nka s prvem hlasu pi volb nmeckho panovnka (potek kurfitskho hlasu). Sobslav ho zase nechal se zbytkem vojska voln odejt. Mezi obma panovnky navc vzniklo doivotn ptelstv. Sobslav, pot co upevnil svou vldu, "panoval chvalitebn, veda vemonou pi o zveleben zem a bezpenost jej". Siln Sobslavova vlda vyvolala rozshl spiknut, kter vak bylo odhaleno. Jeho pvodce dal vedle tradinho oslepen tak "tvrtit a lmat kolem", co byla v echch novinka. Ze spiknut podezral i biskupa Menharta, ale nic mu nakonec nedokzal. Kne se tak neopomenul astnit vlench vprav, zejmna po boku Lothara. Po jeho smrti pilnul ke Konrdovi III., kterho 1138 podal, aby udlil echy v lno jeho synu Vladislavovi. A tak to, proti emu sm na potku vldy vystoupil, v zjmu rodov posloupnosti sm poruil. Sv rozhodnut si jet pojistil na snmu eskch pn v Sadsk, ale po jeho smrti byl stejn eskm knetem zvolen lechtou, kter si nedala vzt sv privilegia, syn Vladislava I. - kne a pot i krl Vladislav II.KonecPortrtObsah

Vladislav II.Syn Vladislava I. a Richenzy z Bergu nastoupil vldu 17. 2. 1140 po strci Sobslavovi I., i kdy ten se snail zajistit nstupnictv svm dtem. Nen pesn znmo, jak zskal Vladislav podporu pro sv zvolen, zda to byla vzpomnka na jeho "dobrotivho otce, i jeho sliby", ale zd se, e rozhodovala "veselost a bezstarostnost" Vladislava, take jeho volitel doufali, e budou prostednictvm knete vldnout sami. Natst to byl omyl. Vladislav se brzy pot oenil s dcerou Leopolda III. Rakouskho a nevlastn sestrou csae Konrda III., s jeho pomoc potlail odboj moravskch dlnch knat v ele s Konrdem Znojemskm. Tehdy za obleen Prahy, kterou hjil Vladislavv bratr Dpold, vyhoel chrm sv. Vta. Vladislav pt rok v odvetu straliv poplenil Moravu. O smr mezi Pemyslovci se piinil a papesk legt Guido. Roku 1144 po pdu Edessy byla vyhlena nov kov vprava, kter se astnil i Vladislav. Do Jeruzalma sice nedorazil, ale njakou dobu pobval v Byzanci jako host csae Manuela. Hlavn politick aktivita knete byla spojena s csaem Fridrichem I. Barbarossou, kter nastoupil vldu roku 1152. Ve vztahu k csai se tak ukzaly Vladislavovy klady i nedostatky - pokud mu radili zkuen diplomat jako biskup Jindich Zdk i Daniel, esk stt vzkvtal. S csaem byl zpotku v napjatm vztahu kvli bavorskmu vvodstv a neastnil se ani korunovan jzdy. Ale na Fridrichov svatb se smili a za pomoc poskytnutou csai proti Milnskm obdrel 11. 1. 1158 v ezn ddin krlovskou korunu, bylo mu vrceno Budynsko, dve csaem odat. Statenost, kterou prokzali et bojovnci pi oblhn Milna, se stala pslovenou po cel Evrop. Na slavnostn bohoslub po pokoen Milna vloil csa Vladislavu II. na hlavu krlovskou korunu. Tento in se obrazil i v zaloen komendy du johanit v Praze, vrazem slvy a moci se stala i stavba prvnho kamennho mostu - Juditina pes Vltavu v Praze. Naopak na sklonku ivota se projevila pln Vladislavova neobratnost, kdy chtl zajistit trn - bez ohledu na seniort - svmu synu Bedichovi a rezignoval v jeho prospch (1173). Neuspl, protoe na snmu v Hermsdorfu vyuil jeho slabosti csa a pedal echy v lno (bez krlovskho titulu) Oldichovi, synu Sobslava I. V echch zaal dlouhodob boj o vldu, kter dovril pokles moci eskch knat. Vladislav sv pokoen dlouho nepeil, ani se nevrtil do ech a zemel na statcch sv druh eny v Durynsku.KonecPortrtObsah

BedichNejstar syn krle Vladislava II. a Gertrudy, dcery Leopolda Rakouskho a nevlastn sestry mskonmeckho krle Konrda III. Na historickou scnu vstoupil v dob, kdy po dlouh Vladislavov vld nastal padek eskho sttu, zpsoben vnitnmi boji o moc. Prvo seniortu bylo u od dob Betislava II. poruovno ve prospch prvorozenho knecho syna a nejinak tomu bylo na sklonku vldy Vladislava II., kter roku 1172 radji odstoupil, aby mohl Bedichovi pedat knectv a zajistit mu je jet za svho ivota. Bedich, kter se roku 1157 oenil s dcerou uherskho krle Gejzy Albtou, ml v t dob u vlen zkuenosti z Itlie, kdy v letech 1161-62 vedl se strcem Dpoltem esk vojsko na pomoc csai Fridrichu Barbarossovi pi dobvn Milna. To mu bylo vak mlo platn, nebo po nstupu na knec stolec csa vyhovl dosti Pemyslovce Oldicha (syna Sobslava I.) a Bedicha sesadil, akoliv lo o nebval zsah do eskch prv. Bedich se nevzdal a obojetn csa mu roku 1178 za ohromnou sumu echy jako sk lno znovu propjil. V boji mezi dosud vldnoucm bratrem Oldicha Sobslavem II. po krvavch bitvch u Lodnic a na Bojiti v Praze Bedich zvtzil a ujal se znovu vldy. Pro svou neoblbenost, danou osobnmi vlastnostmi (jak pe Palack, "dlal se hrdm a tvrdm, moci v sob nemaje"), byl roku 1182 vyhnn a lechta zvolila za knete Konrda II. Otu. Csav zsah sice Bedichovi vldu vrtil, ale pouze nad echami - Morava jako sk lno (markrabstv) pipadla Konrdu Otovi. Toto rozdlen eskho sttu, vyhovujc zejmna csai, skonilo roku 1186 knnskou smlouvou, kdy po bitv u Lodnic Konrd Ota uznal eskou svrchovanost a smil se s Bedichem. Jet tho roku vzplanul nov spor - tentokrt s praskm biskupem a Bedichovm bratrancem Jindichem Betislavem - kter znamenal nov oslaben knec moci. Prask biskup, dosud vcemn "knec kaplan", byl Barbarossovou bulou uznn za suvernnho skho knete, podlhajcho jen csai a nikoliv eskmu kneti. Hrozc rozdlen eskho sttu, kdy bylo z jeho pravomoci vyato prask biskupstv i cel Morava, bylo pedevm dlem nesvornosti Pemyslovc a definitivn pekonat se jej podailo a nstupem Pemysla I. Otakara.KonecPortrtObsah

Sobslav II.Syn Sobslava I. neml cestu k vld lehkou. Ve sporech mezi potomky Vladislava I. a Sobslava I. o nstupn prvo zvtzil Vladislav II. a Sobslav i s bratry odeel do exilu. Za Vladislavovy neptomnosti se roku 1148 pokusil zmocnit vldy, ale byl zajat a uvznn na Pimd. Po tku roku 1150 pobval opt na csaov dvoe. Roku 1161 se Sobslavovi podailo opanovat aspo Olomoucko. Kne Vladislav II. ho pozval na jednn do Prahy, kde ho vak dal vrolomn zajmout a dal lta - a do nstupu na knec stolec - trvil Sobslav opt ve vzen na Pimd. Po odstoupen Vladislava II. ve prospch syna Bedicha se situace pece jen zmnila. Na pmluvu Sobslavova bratra Oldicha, kter pro csae Fridricha Barbarossu vykonal mnoho uitench slueb, byl Sobslav novm knetem Bedichem proputn. Na snmu v Norimberce panovan csa, kter nebral udlen ech v lno a potvrzen zvolenho eskho knete jen jako formln zleitost, vldu Bedichovi odal a pedal ji Oldichovi. Ten, aby pedeel ppadnm sporm, sm vldu postoupil starmu bratru Sobslavovi II. Vlda Sobslava (1173-78) vak nevzbudila v eskch pedcch mnoho pzn. Sobslavovi pezdvali kne sedlk, protoe pokldal za svou lohu "hjit chudho a ubohho ped bohatcem a nsilnkem", jak pe F. Palack. Nen divu, e se od nj lechta brzy odvrtila, take v novm zpase s Bedichem nakonec vldu opt ztratil.KonecPortrtObsah

Konrd II. OtaKonrd II. Ota vldl pomrn krtce, ale patil k vznanm osobnostem doby. Syn Konrda II. Znojemskho zskal za boj mezi Pemyslovci postupn celou Moravu - vedle Znojemska i Brnnsko a Olomoucko. Roku 1182 vyuil csa Fridrich Barbarossa, k nmu se obrtil o pomoc kne Bedich, vyhnan z ech, situaci k novmu oslaben eskho sttu, kdy Moravu oddlil jako samostatn zem podlhajc i msto eskmu kneti. lechtou zvolen esk kne Konrd pak odstoupil a msto toho pijal Moravu jako sk lno s titulem markrab moravsk. Nov boje na sebe nedaly dlouho ekat. Vypukly roku 1184 a v krvav bitv u Lodnice (nejkrvavj mezi echy a Moravany v cel historii) byl 10. 12. 1185 Konrd poraen mladm Pemyslem (I.) Otakarem. Smr byl uzaven nsledujcho roku (tzv. knnskou dohodou) a Morava se fakticky vrtila pod eskou svrchovanost. Kdy po smrti Bedicha nastoupil roku 1189 Konrd vldu i v echch, pijal sice vldu v lno od e, ale samostatnost Moravy u nebyla zmiovna. Na ervnovm snmu v Praze a pozdji v Sadsk prohlsil kne echy a Moravu za jedin stt a vzdal se titulu markrab. Vydal tak Statuta Konrda Oty, prvn esk zkonk, kter se vak zachoval pouze v pozdjch potvrzench Pemysla I. Konrd sm zemel na mor za msk jzdy csae Jindicha VI. a v echch se rozpoutal nov boj o knec stolec.KonecPortrtObsah

VclavVclav, nejmlad syn Sobslava I., se poprv pipomn roku 1137, kdy se stal jeho kmotrem polsk krl Boleslav Kivost a Sobslav zas kmotrem Boleslavova syna na potvrzen mluv po ukonen vzjemnch spor. Za vldy bratra Sobslava II. obdrel Vclav roku 1177 za dl Olomoucko a to nsledujcho roku uhjil proti vojsku Konrda II. Oty a jeho spojence Leopolda V. Rakouskho. Po pdu bratra vak svj dl pozbyl a nael azyl u uherskho dvora. Do ech se vrtil za vzpoury lechty proti Bedichovi. Oblhal Prask hrad, ale nespn, take nakonec musel znovu uprchnout za hranice. Zdlo se, e se na neastnho Vclava konen usmje tst za vldy knete Konrda II. Oty. Roku 1189 se sml vrtit do ech, zastnil se i praskho snmu, kde Konrd vyhlsil sv Statuta. A kdy kne doprovzel Jindicha VI. na mskou jzdu, jmenoval Vclava mstodrcm. Po smrti Konrda v Itlii pak vldl Vclav - jako nejstar Pemyslovec - pouh ti msce, ne ho svrhl ambicizn Pemysl I. Vclav sice znovu oblhal Prahu, ale jeho snahy odsoudil k nezdaru svvoln zsah Jindicha Betislava - ten se rozjel za csaem, kter za 6 000 hiven stbra udlil echy v lno Pemyslovi. Vclav se znovu ocitl na tku. V Mni byl kladn pepaden, zajat a pak o jeho dalm osudu u nen zprv.KonecPortrtObsah

Jindich BetislavO mld Jindicha Betislava, synovce krle Vladislava II., nen mnoho zprv. Vme, e studoval na universit v Pai, od roku 1180 byl probotem vyehradskm a roku 1182 se stal praskm biskupem. Zd se, e vce touil po svtskm panovn a nechtl bt podzen kneti. Mrzely ho pr "velikost a rozlinost dan", kter panovnk vybral na crkevnch statcch. Nejprve se dostal do spor s dlnm knetem Dpoldem II., ale brzy i s eskm knetem Bedichem. Nakonec musel ped jeho hnvem prchnout z ech a uchlit se k csai Fridrichu Barbarossovi (1187). Csa obeslal na snm do ezna Bedicha, kter tu marn hjil, e "odedvna prat biskupov byli jen kaplani" eskch knat. t biskupov tm byli tak rozlceni, e prohlsili Jindicha Betislava za skho knete, kter eskmu panovnkovi vbec nepodlh. Po vytvoen Moravskho markrabstv to znamenalo dal rnu jednot eskho sttu. S dalm eskm knetem - Konrdem II. Otou - se prask biskup snesl, ale kdy se stal knetem Vclav II., zaal Jindich Betislav znovu intrikovat. Novmu csai Jindichovi VI. slbil 6 000 hiven stbra, jestlie vldu v echch zsk jeho bratr Pemysl (I.) Otakar a Moravu dal bratr Vladislav Jindich. Vclav II. se chvli pokouel o vojensk odpor, ale nakonec roku 1192 Prahu vydal dobrovoln biskupovi a odeel do ciziny. Tehdy zashl csa, kter praskho biskupa zajal pr za to, e mu jet nevyplatil slben hivny. Ovem styky Pemysla Otakara s csaovmi protivnky situaci zhy zmnily. Jindich VI. znovu vnoval svou dvru Jindichu Betislavovi, kterho nejen propustil, ale dokonce mu svil vldu nad echami. Roku 1193 se tak prask biskup a zrove esk kne vracel se "slavnm komonstvem" do ech. U Zdic se mu postavil bratr Pemysl Otakar, ale kdy vtina jeho vojska pebhla na stranu Jindicha Betislava, boj neriskoval. Zato Praha se nechtla novmu pnovi pokoit a "vechna provoln, slibovn, prosby, hrozby, a dokonce i kletby" nepomhaly. Zkruilo ji a ptimsn obleen. Nsledujcho roku 1194 vythl Jindich Betislav na Moravu, kde zbavil vldy Vladislava Jindicha. Bojovn biskup tak sm ovldl celou pemyslovskou domnu. Pot na csav rozkaz vythl kne-biskup (oznaovan nkdy t jako Betislav III.) pokoit Mesko, co provedl tak dkladn, e se musel "veejn kt za vtrnosti, kterch se dopoutlo loupen vojsko". Roku 1196 se chystal na kovou vpravu, ale nakonec - zejm z obavy o vldu - neodejel. Navc zhy onemocnl, ale i pesto se pokus Pemysla I. Otakara o vpd do ech nezdail. Kne-biskup jet stail dt uvznit Vladislava Jindicha, ale zhorujc se nemoc i obava o ivot ho pimly, aby se "dal zanst do Chebu, kde dui vypustil". Po jeho smrti byl hrozc rozpad eskho sttu definitivn pekonn nstupem Pemysla I. Otakara.KonecPortrtObsah

Vladislav JindichVladislav Jindich, jeden z mladch syn krle Vladislava II., patil k nejsvtlejm zjevm mezi Pemyslovci. Po smrti otce byl jet nedospl a prvn zprvy o nm mme a z doby, kdy spolu se svm bratrem Pemyslem I. Otakarem pomhal kneti Bedichovi. Roku 1192 zskal od knete Jindicha Betislava titul moravskho markrabte a vldu nad Moravou. O dva roky pozdji vak kne Vladislava Jindicha vldy zbavil a pivedl si ho na prask dvr, aby ho ml pod dozorem. Kdy se Pemysl Otakar pokusil roku 1196 vpadnout do ech, Vladislav Jindich byl knetem uvznn. Ale u o rok pozdji kne umr a et pedci Vladislava Jindicha nejen osvobodili, ale 22. 7. 1197 ho zvolili novm knetem. V prosinci vak znovu vpadl do ech Pemysl Otakar a schylovalo se k bratrovraednmu boji. Tehdy vak natst - jak pe Palack - u Vladislava Jindicha zvtzila "lska k vlasti a zdrav rozum politick". Jet ped bitvou vyhledal svho bratra, a "tebas ml nesrovnateln vojsko, pece ustoupil jednak pro dobro mru, jednak z bratrsk lsky". Vzdal se dobrovoln eskho knectv a spokojil se s moravskm markrabstvm, kter mlo napt podlhat eskmu panovnkovi, nikoliv i. "Spanilost due Vladislavovy ukzala se zvl tm, e a do smrti zstal nepromnn vren bratrovi a pnu svmu," i kdy ml mnohokrt pleitost vyut obtnho postaven Pemysla I. Otakara, aby sm zskal vldu. Zlatou bulou sicilskou (1212) byla i uznna podzenost Moravy eskmu krlovstv a Vladislav Jindich zskal od csae symbolick zem v Sasku, aby byl i nadle potn mezi sk knata. K vznanm inm markrabte Vladislava Jindicha pat mj. zaloen kltera ve Velehrad. Kdy roku 1222 zemel bez potomk, vldy na Morav se naas ujal pmo krl Pemysl I. Otakar. KonecPortrtObsah

Pemysl I. Otakar -1/2Pemysl byl synem krle Vladislava II. a jeho druh manelky Jitky Durysk. O mld ptho krle se zprvy nedochovaly, objevuj se teprve roku 1180, kdy se zasnoubil, a pak roku 1185, kdy stl v ele vojska starho bratra knete Bedicha a ml za kol pinutit moravsk Pemyslovce, kter podporoval csa Barbarossa, k poslunosti eskmu kneti. Teprve na druh vprav piml Konrda II. Otu k boji a porazil ho v krvav bitv u Lodnic 10. prosince. Nsledovalo smen, kter Konrda Otu vyneslo po Bedichov smrti na knec stolec (1189-91). Kdy se po jeho smrti stal knetem Vclav (syn Sobslava II.), vypovdl mu Pemysl poslunost a zaal sm bojovat o vldu. Na jeho stranu se pidal i biskup Jindich Betislav. Vclav se opevnil v Praze a po nespnm oblhn vyslal Pemysl biskupa k csai. Za platek 6 000 hiven stbra Jindich VI. udlil Pemyslovi echy v lno a Vclav nakonec prchl do ciziny. Pemysl tak roku 1192 poprv usedl na knec stolec, ale nemohl sehnat slbenou sumu, a tak se biskup musel odebrat jako rukojm k csai. Pemysl zatm vyjednval s csaovm odprcem Jindichem Lvem, co vedlo k jeho pdu. Rozzuen csa ho zbavil vldy, kterou svil biskupu Jindichu Betislavovi (1193). Pemysl sice proti vracejcmu se biskupovi vojensky vythl, ale k bitv nedolo. Vtina lechty pebhla z Pemyslova tbora a ten musel utkat. Exil vak netrval dlouho, protoe u v ervnu kne a biskup zrove zemel. et pni, zejm v obav ped odvetou, zvolili za novho knete Pemyslova mladho bratra Vladislava. Pemysl nehodlal ustoupit, pithl do ech a schylovalo se k bratrovraednmu boji. Vladislav, i kdy ml pevahu, ped bitvou uznal pednostn prvo Pemysla, postoupil mu dobrovoln vldu (6. 12. 1197) a a do smrti ho oddan podporoval, co byl neobvykl in, kter mu vynesl obdiv souvkch kronik. Pemysl bratra jmenoval moravskm markrabtem, a kdy upevnil sv postaven v echch, zaal usilovat o krlovskou korunu. Roku 1197 toti zemel csa Jindich VI. a v nsledujcch bojch nkolika rival o korunu Pemysl sprvn vyctil pleitost. Nejprve uzavel smlouvu s Filipem vbskm a za podporu pi jeho volb v beznu 1198 byl v srpnu - spolen s Filipem - slavnostn korunovn s tm, e prvo nosit korunu mli i jeho ddici. Doshl i dalch vsad: prvo investovat (dosazovat) prask biskupy, omezen csask moci tm, e svobodn zvolenho eskho krle me csa pouze potvrdit. Roku 1201 zashl do spor o csastv i pape Inocenc III., kter podporoval protikandidta Otu Brunvickho a vyzval Pemysla, aby odstoupil od Filipa. Protoe Ota zatm neuznval Pemyslv krlovsk titul, po zmn tbora byl Pemysl 24. 8. 1203 znovu slavnostn korunovn v Merseburku. Pipojil se i pape a bulou z 29. 4. 1204 potvrdil titul i vechna privilegia krlovstv na vn asy. Ale pro Pemysla to nebyla posledn zmna spojence. Pot co byl zavradn Filip vbsk, postavil se za kandidaturu taufskho pretendenta Fridricha II., syna Jindicha VI. KonecPokraovnPortrtObsah

Pemysl I. Otakar 2/2Ota sice zbavil za trest Pemysla vech ln, ale na vlen vprav Fridricha II. se Pemysl vyznamenal a vdn panovnk, kter jet neml csaskou pee, mu vechna privilegia stvrdil a rozil Zlatou bulou sicilskou. esk krl se mohl vyplatit z dvnho zvazku doprovzet csae na msk jzd a musel se zastovat pouze tch skch snm, kter byly v bezprostednm dosahu jeho zem. Zrove se upevnilo prvo volitelskho (kurfitskho) hlasu pro eskho krle.Panovn Pemyslovi I. Otakaru zkomplikoval rozchod s manelkou Adltou Meskou, piem zbavil prvorozenho syna Vratislava nstupnictv, a jet tho roku se oenil s Konstanci Uherskou. Neptelstv Meskch na sebe nedalo ekat, a navc volbou novho biskupa Ondeje (1214) msto spojence zskal Pemysl protivnka, kter usiloval o vymann crkve z podru svtsk moci. Pt let trval spor s biskupem, na jeho stranu se postavil i pape a nechal nad echami vyhlsil klatbu. Nakonec - dky obratn Pemyslov politice - dolo v otzce crkve ke kompromisu a svou moc panovnk jet poslil. Konkordt vymezujc vztahy mezi krlem a praskm biskupem byl 10. 3. 1222 Pemyslovm privilegiem rozen na vechny crkevn instituce v krlovstv. Na sklonku vldy se Pemyslovi podailo vyeit letit problm, kter dlouho oslaboval esk stt - otzku nstupnictv. Seniort, starobyl prvo o nstupu nejstarho lena rodu z dob Betislava I., nahradil primogeniturou, prvem prvorozenho, kter odpovdala upevujcm se feudlnm vztahm. U v roce 1216 nechal nejstarho syna z druhho manelstv Vclava uznat lechtou za budoucho krle. Volbu pak potvrdil i csa Fridrich II. a korunovac v roce 1228, jet za svho ivota, mu Pemysl nslednictv pojistil. Brzy nato se zrove rozkmotil s csaem i rakouskm vvodou Leopoldem. Podle dohody se Pemyslova dcera Aneka z druhho manelstv mla stt enou csaova prvorozenho syna. Leopold csae piml, aby dohodu urliv zruil a oenil syna s Marktou Rakouskou. Aneku, dlc na vychovn na rakouskm dvoe, otci roku 1225 vrtili - odela pak do kltera, stala se abaty a nakonec svtic (tak dcera z prvnho manelstv Markta, provdan do Dnska pod jmnem Dagmar, je dodnes vysoce ctnou krlovnou). Pemysl pot vythl proti Leopoldovi, ale roku 1226 vlka skonila pmm, i kdy ptelsk vztahy se ji neobnovily. Pemyslova pragmatick politika, pi n mnil snadno spojence, nemus vzbuzovat na prvn pohled sympatie. Jej vsledky vak lapidrn zhodnotil F. Palack: "nalezl echy svren a na nejhlub stupe politick nevldy a nevnosti, blzko konenho padku ... a kdy umel, pozstavil je synu svmu co mocnstv nikomu nepodlehl, v sob uspokojen a svorn a povajc ve valn sti Evropy netoliko vnosti, ale i ostrahu." Pemysl jako politik patil rozhodn k nejvtm v cel na historii.ZptObsahKonec

Vclav I. 1/2Prozravost vedla Vclavova otce Pemysla I. Otakara k tomu, aby syna postupn zasvcoval do povinnost vladae. Spolu s jeho manelkou Kunhutou, dcerou Filipa vbskho, ho nechal ji roku 1228 korunovat na eskho krle. Asi znal dobe synovu povahu - na jedn stran nadan a energick, na druh ctitel zbav a a rozmailho ivota. Tak si liboval v "krsoum, a zvlt v bsnictv", jak pe F. Palack. Ale ze veho nejvce miloval Vclav lov a tato ve ho pipravila o oko (odtud i jeho pzvisko Jednook). Postupn pevzet vldy znamenalo, e Vclav pokraoval v Pemyslov politice. V prvn ad musel eit spor s poslednm rakouskm Babenberkem, vvodou Bedichem Bojovnm. lo o urku, j se dopustil, kdy zapudil svou manelku ofii, sestru uhersk krlovny. Vclavova matka Konstancie tak pochzela z Uher, a tak Vclav, od roku 1230 u vldnouc krl, jako "rodinn mstitel" vpadl 1230 a 1231 do Rakous. Bedich se vypravil na odvetnou vpravu nsledujc rok, kdy vyuil rozpor mezi Vclavem a jeho mladm bratrem Pemyslem (+ 1239), markrabm moravskm. V ervenci vpadl na Moravu a podailo se mu obsadit hrad Btov, kter byl povaovn za nedobytn. Vclav, i kdy se nachzel s vojskem pobl, se bitvy neodvil, protoe mezi jeho mui bylo mnoho strank Pemysla. Bedich natst onemocnl a musel odthnout. Vclav toho vyuil: dobyl Brno a donutil bratra k poslunosti. Bedichova svrliv povaha proti nmu nakonec popudila i csae Fridricha II., kter ho uvrhl do sk klatby (1236) a povil Vclava, aby ho pokoil. Vclav se zmocnil Dolnch Rakous i Vdn, kdy Bedichovi zstalo vrn jen Vdesk Nov Msto. Obava skch knat, e by csa ziskem Rakous pli poslil svou moc, vedla k horen diplomatick aktivit pedevm crkve, jejm vsledkem bylo smen Vclava s Bedichem, kter zaslbil nete Gertrudu Vclavovu synovi Vladislavovi a jako vno odevzdal pod eskou sprvu zem Rakous severn od Dunaje. V t dob pro celou stedn Evropu vyvstalo nebezpe tatarskho (mongolskho) vpdu. Vclav opevnil pohranin hory a vythl na pomoc kneti Jindichovi II. Vratislavskmu. Severn proud mongolskch hord u toti dobyl Kyjev a udeil na Polsko. Jindich nemohl ovem na eskou pomoc ekat a 9. 4. 1241 svedl neastnou bitvu u Lehnice, v n padla vtina jeho bojovnk i on sm. Vclav Tatary odrazil v Kladsku a poplaen zprvami, e jeden houf Tatar u dobyl Me, vypravil se jim naproti pes itavu. Tehdy voj njezdnk prothl Moravou, kterou straliv poplenil, a ze Slezska doel do Uher. Ty mezitm dobyl hlavn voj, v jeho ele stl chn Batu. Vclav se spojenci z Nmecka rychle pithl na Moravu a koncem roku, kdy zamrzl Dunaj dovolil Tatarm pejt na druh beh, s nimi svedl bitvu, v n zabrnil jejich postupu k Vdni. Brzy pot zemel tatarsk velik chn a hordy nhle zmizely v asijskch stepch. Rozhodn Vclavv postup ml znan vliv na rst prestie eskho krlovstv.KonecPokraovnPortrtObsah

Vclav I. 2/2Krtce pot se obnovily spory s Bedichem, kter nhle odmtl splnit smlouvu s Vclavem a Gertrudu nabdl tentokrt pmo csai. Vclavovi slbil pomoc uhersk Bela, jemu Bedich odal st zem za vpdu Tatar, a tak Ota Bavorsk. Slben pomoc vak nedorazila, esk vojsko utrplo porku, ale pesto podmnky mru byly pro Vclava pzniv - Gertruda byla opt pislbena Vladislavovi, protoe Bedicha ekala rozhodujc bitva s Uhry, v n nakonec padl. Ani Vladislav se z vldy v Rakousch dlouho netil, protoe u nsledujcho roku 1247 zemel. Tou dobou u byl Vclav znm spe rozmailm ivotem ne sprvou zem. Jeho mladmu synovi Pemyslovi (II. Otakaru), novmu moravskmu markrabti, nabdla vtina lechty a duchovenstva v ele s biskupem, aby se spolupodlel na vld, a zvolila ho 31. 7. 1247 za mladho krle. Vyuilo se precedentu, kdy i sm Vclav I. byl korunovn jet za otcova ivota, nikoliv ovem proti jeho vli. Vclav se nemnil podobnmu ntlaku vzdt a shnl posily jak v Nmecku, tak v Rakousch, zejmna u papeovch pvrenc. Vlka mezi otcem a synem se rozhoela naplno roku 1248 se stdavmi spchy. Pemyslovi se sice podailo opanovat cel echy, kdy Vclav po nespnm obleen Prahy musel odejt na panstv svho spojence Boree z Rzmburka v severnch echch. Ale po vtzstv u Mostu se obratnou politikou podailo Vclavovi donutit Pemysla ke smru, a navc ho - kdy pak jednal o stupcch pro sv spojence - zajal a donutil podrobit se. Vclav podporoval nmeckou kolonizaci a krlovskou moc upevoval i vstavbou hrad a zakldnm mst (Trutnov, Slan, Stbro ad.). Se zvyujcm se blahobytem stoupaly i pjmy krlovsk komory. Zvenou mrou se v zemi prosazoval nmeck a zpadoevropsk kulturn vliv - rytsk turnaje, kter podal krlv milec Oj z Friedberka, prask dvr hostil nejproslulej minnesngry (pr i proslulho Walthera von der Vogelweida) a vznikaly tak prvn stavby v gotickm slohu u ns.ZptObsahKonec

Pemysl Otakar II. 1/2Vzestup a pak strm pd Pemysla II. Otakara fascinoval u souasnky (esk krl se dostal i do Dantovy Bosk komedie) a vzruuje i dnes. Mu, kter vybudoval rozshlou stedoevropskou i, postavy ulechtil, srdnat, moudr a i nad obyej svho vku vmluvn, obklopen slvou a bohatstvm, nakonec zstal osamocen s hrstkou nejvrnjch na Moravskm poli, kdy v den sv. Rufa, pro echy tak neastn, ztratil i ivot, kdy to nejcennj - est - si podrel. Druhorozen syn Vclava I. a Kunhuty z rodu Hohentauf se ml stt pvodn duchovnm, ale po smrti starho bratra Vladislava (+ 1247) pevzal jeho dl, markrabstv moravsk. Brzy se dostal do spor s otcem, kter se oddval vce lovu ne sprv zem. Odboj byl zosnovn lechtou, kter nespokojena s Vclavem zvolila 31. 7. 1247 Pemysla za mladho krle. Nelo tedy o odstrann Vclava, ale o snahu dosadit spoluvldce, kter by energicky prosazoval zjmy pn a krlovstv. Pemysl chtl navc pokraovat v politice bratra, uchzejcho se satkem s Gertrudou (nete poslednho Babenberka Bedicha Bojovnho) o velkolep ddictv: Rakousy a trsko. V dob, kdy ani pape, ani csa nemli dost sil k prosazen svch zjm, se Pemysl II. domnval, e dslednj esk politika by mohla vyut bezvld a boje vech proti vem a pipojit tyto zem k eskmu krlovstv. Msto toho vypukl oteven boj mezi otcem a synem, kdy Vclav poruil dvj ujednn a Pemysla vojensky napadl. Mlad krl sice naas opanoval celou zemi a Vclav musel dokonce za hranice, ale nakonec se vlen tst, pi Pemyslov nespnm oblhn Mostu, piklonilo na stranu Vclava. Obratnm vyjednvnm pak krl zskal vrch, podailo se mu obsadit Prahu a Pemysl se podrobil. Kdy pozdji poadoval zmrnn podmnek smru, byl na Tov zajat a jeho stranci uvreni do ale, take Vclavovo vtzstv bylo pln. V t dob u veobecn anarchie v Rakousch vystila v nabdku poddanstv Vclavovi. Roku 1251 tam byl posln Pemysl, aby se ujal vldy. Po celou tu dobu neopomnl posilovat v Rakousch sv pozice. Pes znan vkov rozdl (bylo mu asi 19 let) se oenil se sestrou poslednho Babenberka, vce ne padestiletou Marktou. spchy esk strany vyvolaly odpor u Uhr a Bavor. Pemysl ohrooval uhersk zjmy v jinm trsku a krli Blovi se podailo vytvoit protieskou koalici, k n se pipojila i polsk knata. Roku 1253 se bojovalo po cel dlce eskch hranic, ale bez znatelnch vsledk. Jet ped koncem boj zemel Vclav I., a Pemysl se tak stal legitimnm eskm krlem. O zprostedkovn mru se nakonec zasadil pape, nebo spory oslabovaly jeho pozici v boji proti csask rodin tauf. Na podzim roku 1254 se krl vydal na kovou vpravu proti pohanskm Prusm, za n byl na jeho poest zaloen hrad Krlovec (Knigsberg, Kaliningrad). Pemysl se tu snail vytvoit esk lno, kter by slouilo k ntlaku na polsk knata. KonecPokraovnPortrtObsah

Pemysl Otakar II. 2/2

ZptPo nvratu v noru 1255, kter patrn zapinila zprva o smrti papee, se pesvdil, e jeho mysl stt se mskonmeckm csaem je neuskuteniteln - byl ji pli mocn, ne aby zskal potebnou podporu skch knat. Pragmaticky tedy podporoval stdav oba kandidty na trn, protoe oslaben vlda vyhovovala jeho zmrm na jihu, kde se schylovalo k novmu stetnut s Uhry. V zim 1259 poslal pomoc trskm lechticm proti uherskm posdkm, take se je podailo vypudit ze zem. K rozhodujcmu stetnut dolo 26. 6. 1260 u Kressenbrunnu, kde Pemysl pedevm osobn statenost zvtzil. Mr s uherskm krlem Belou uzavel a o rok pozdji. ekal toti na rozvod s Marktou a chtl si zskan zem pojistit satkem s Kunhutou, Belovou vnukou. Pemyslova e se pak rychle rozrstala - roku 1262 obdrel fojtstv salcbursk a pasovsk, roku 1266 pipojil Chebsko. Pape pipomnal Pemyslovi jeho slib nov krucity, a tak esk krl znovu uvaoval o vytvoen lennho zem na severovchod, piem z olomouckho biskupstv se mlo stt arcibiskupstv spravujc dobyt zem. Proti tomu se postavila crkev, odmtajc oddlit moravskou dieczi, ale tak rozmary poas - obleva znemonila pochod vojska. Pesto Pemysl nov zem zskal - Korutany, kter mu postoupil bezdtn vvoda Oldich. Zskal i Krajinu a patriarcht aquilejsk. Nov rozen Pemyslova panstv sahajcho a k Jadranu vedlo k dalmu stetnut s Uhry, kter se vak podailo znovu odrazit. Za pomrn dlouh Pemyslovy vldy se echy dotvoily ve vrcholn feudln stt, kde rozhodujc slovo ml krl. Pemysl vdl, e vnitn sla sttu je zkladem jeho mezinrodnho postaven. Hned na potku vldy zdil zemsk soud v Praze, kde byly vedeny zemsk desky. Moc panovnka ohroovali mocn feudlov zejmna v okrajovch oblastech, kte mli asto zjmy protikladn stedn moci. Proto Pemysl podporoval kolonizaci pohraninch zem a zval hlavn nmeck kupce a emeslnky do nov zakldanch krlovskch mst (zaloil nap. Koln, Klatovy, esk Budjovice, Domalice, Louny, Kada), co zrove znamenalo pnos i pro krlovskou pokladnu. Lesk Pemyslovy moci pochzel z tto promylen budovan zkladny hospodsk, mocensk i vojensk. Ne nadarmo se mu pezdvalo krl elezn (podle obrnn jzdy) a zlat. Ovem kroky vedouc k poslen krlovsk moci mly i svj rub. To, e krl zskval od lechty zpt statky zastaven otcem, promylen ruen domcch prv a zavdn zpadoevropskch, zejmna nmeckch obyej a omezen vlivu lechty, postavilo nakonec adu nejmocnjch eskch pn proti krli. Dokud byl spn ve vbojch, mohl dvat eskm pnm vnosn ady v alpskch zemch a platit obrnnou jzdu, nebyla opozice pli ctit. Ale volbou Rudolfa Habsburskho mskm krlem po smrti Richarda v roce 1273, kterou Pemysl neuznal, zaal nezadriteln soumrak jeho moci. ObsahKonec

Vclav II. 1/2Mld krle Vclava rozhodn nebylo astn. Kdy mu bylo sedm let, zahynul jeho otec Pemysl II. v bitv na Moravskm poli. Jeho porunk a strc Ota Braniborsk zachrnil sice echy, ale Moravu na 5 let zskal Rudolf Habsbursk, kter Otu jmenoval sprvcem zem. Ota se vak brzy nepohodl s Vclavovou matkou Kunhutou a mal Vclav slouil jako rukojm proti n i eskm pnm. Nejprve byl vznn na Bezdzi, pot v Braniborech, kde si uil dost zimy, hladu, a pedevm nelsky. Do ech se vrtil a v kvtnu 1283 po zaplacen ohromn sumy penz. Tyto udlosti se podepsaly na krlov povaze: byl nervzn, panicky se bl bouky (zalzal do skn) a omdlval "pi spaten koky". Tak bohat a neurovnan milostn ivot a kehk tlesn stavba zpsobily, e kdy umral ve st 34 let, "mnoz ho u povaovali za starce" (F. Palack). Po nvratu nael mlad panovnk krlovstv zpustoen braniborskm drancovnm, hladomorem a bezvldm. O moc zpasily dv strany: jedna veden Purkartem z Janovic a biskupem Tobiem a druh na ele se Zviem z Falkentejna a Vclavovou matkou Kunhutou. Dky j Vclav uinil svm prvnm rdcem Zvie, kter mladho krle vestrann vychovval. Pemoen strana se obrtila k Rudolfu Habsburskmu, co vedlo k paradoxu - Vtkovci, dve spojenci Rudolfa, nyn stli proti nmu. Tm spe, e Zvi Vclavovm jmnem uplatoval nroky na alpsk zem a nael si spojence v Uhrch i Slezsku. Jeho plny zhatil Vclavv satek s Rudolfovou dcerou Jitkou (Gutou) a pedasn smrt Kunhuty. Zviovm neptelm se pak podailo krle pesvdit, e Vtkovci usiluj o eskou korunu, a Vclav dal Zvie zajmout a nakonec i popravit. Povstn Vtkovc bylo brzy zdolno tak dky tomu, e spojenci za hranicemi zemeli a pomoc poskytl i tchn Rudolf. Jako dk Bohu za pestl nebezpe Vclav zaloil cistercick klter na Zbraslavi. Ji v t dob obrtil Vclav II. pozornost k Polsku, kde se nasktala pleitost k vbojm. Bytomsk kne Kazimr roku 1289 odevzdal Vclavovi zemi v lno a podle star smlouvy se ml krl stt i ddicem zesnulho Jindicha IV. Vratislavskho. Jednnm i vojenskou vpravou do Polska roku 1291 si Vclav upevnil postaven, kdy se mu postavil na odpor jedin Vladislav Lokietek, ale i ten byl nsledujcho roku poraen. Po smrti Rudolfa Habsburskho se zmnil dosud ptelsk vztah obou rod. Vclav odmtl podporovat kandidaturu Rudolfova syna Albrechta na mskho krle a opt vznesl nrok na rakousk zem. spch rodc se protihabsbursk koalice vak svou nerozhodnost zmail sm Vclav, ovlivovan manelkou Jitkou. Vclav se nakonec s Albrechtem smil a podpoil jeho kandidaturu. Ten sice po zvolen nesplnil slib, e zbav esk krlovstv vech lennch zvazk k i, ale odevzdal Vclavovi II. Chebsko a Plisensko. Roku 1297 se v Praze konala slavn korunovace Vclava a Jitky, pi n z kaen teklo vno, ale jet tho roku Jitka zemela a Vclav ovdovl.KonecPokraovnPortrtObsah

Vclav II. 2/2Koncem stolet, kdy nroky poslil i novm satkem s Elikou (Albtou) Rejkou, Vclav mohl realizovat pln na zisk Polska. Roku 1296 zemel Pemysl Velkopolsk a po tyech letech vnitnch boj vtina polsk lechty nabdla Vclavovi korunu. Roku 1300 thl do Polska a ve starobylm arcibiskupskm sdle v Hnzdn byl slavnostn korunovn. Na odpor - znovu nespn - se postavil opt jen Vladislav Lokietek. Vclav odrazil roku 1302 i vpd Rus. Zrove se snail, aby jeho sprva byla prozrav - polskm vojvodm nechval vnj lesk a dstojenstv, ale vlastn chod mli dit krlovt hejtmani. Vclavovm zstupcem v Polsku (capitanus regni Poloniae) se stal jeho star nevlastn bratr, levoboek Pemysla II., ctidostiv a energick Mikul Opavsk. I dky jemu se Polsko povzneslo i hospodsky, hlavn zavedenm evropsky uznvan pevn mny - praskho groe. Vclavv zmr spojenm ech a Polska vytvoit mohutnou stedoevropskou i se vak nepodailo uskutenit. Pitom prv tehdy doshla moc Pemyslovc nejvtho rozsahu, kdy po vymen dynastie Arpdovc v Uhrch lechta nabdla krlovskou korunu synu Vclava II., kter byl zasnouben s dcerou Ondeje III. Ostatn Vclav III. byl po matce sm pravnuk Bely IV. Mlad Pemyslovec ml i protikandidta, kterho prosazoval zejmna pape Bonifc VIII. - Karla Roberta, ale ten zpotku neuspl. Vclav III. byl korunovn ve Stolinm Blehrad a pijal jmno Ladislav. Nebval rst moci Pemyslovc vyvolal vznik koalice, v n se spojili i odvc rivalov - msk krl a pape. Pedevm Albrecht se prvem obval nrok na rakousk a alpsk zem. Velkou politickou a mocenskou hru nakonec Pemyslovci prohrli. Odpadla od nich pedevm uhersk lechta, zvykl za posledn lta bezvld na vlastn suverenitu, take esk sprva se j zdla nesnesiteln. Vclav II. nakonec pithl synovi na pomoc, ale po zven situace ho jen odvezl do ech i s uherskou korunou. Albrecht zatm oblehl "eskou pokladnici" Kutnou Horu, hjenou Jindichem z Lip a Janem z Vartemberka. Tehdy se ukzala prozravost vldy Vclava II., ktermu lechta - na rozdl od jeho otce - zstala i v nejtch chvlch vrn. Vyerpan Albrechtovo vojsko - pr z otrven vody - nakonec muselo odthnout s nepozenou. Ve chvli, kdy bylo mono pejt do protitoku, vak Vclav II. nhle zemel. Vclavova vlda znamenala dovren mohutnch hospodskch i sprvnch zmn, kter zapoaly za Pemysla I. Otakara. Nastal velk rozvoj hornictv, vyvolan potebami krlovsk komory - financovat vojensk taen a vbec nkladnou zahranin politiku, ale i vydrovn honosnho dvora. Pispla k tomu i mincovn reforma (Ius regale montanorum) a raba proslulho praskho groe, jedn z nejstabilnjch mn Evropy. Kutn Hora se stala druhm nejdleitjm mstem krlovstv. Vclav se pokusil i o zaloen university a vydn zemskho zkonku, ale tady pro odpor lechty neuspl.ZptObsahKonec

Vclav III.Jedin syn Vclava II. a Jitky (Guty) Habsbursk byl ji za ivota otcova korunovn uherskm krlem a po otcov smrti roku 1305 zddil nejen korunu eskou a polskou, ale i vlku s mskm krlem Albrechtem Habsburskm, vzpouru Vladislava Lokietka v Polsku a boje v Uhrch, opanovanch v t dob papeskm kandidtem na uhersk trn Karlem Robertem. Pes sv mld a nepzniv len ve Zbraslavsk kronice, kter pejal i F. Palack, popisujc Vclava jako milovnka "hry v kostky, nemrnch pitek, zliby v oplzlostech, ba i rozpustilch nonch toulek v ulicch Prahy", to byl zejm schopn panovnk. Uzavel mr s Albrechtem, jemu postoupil Chebsko, Plisensko a Mesko, uherskou korunu penechal vrnmu spojenci Otovi Dolnobavorskmu. Sprvn se rozhodl soustedit na udren Polska, kde ml nejvt vyhldky na vtzstv, ponvad esk sprva zaveden jeho otcem tu byla nejsilnj a mla i nejvce pznivc. Navc se Vclav oenil s Violou Tnskou z dynastie Piastovc a uzavel spojenectv s dem nmeckch ryt, jeho zprostedkovn vyuil k torusk smlouv mezi eskm zstupcem v Polsku a Pemyslem Kujavskm. Smlouva byla namena proti nrokm konkurenta Vladislava Lokietka. Navc Vclav pipravil do Polska vojensk taen, ale po cest byl najatm vrahem zabit v Olomouci po necelm roce panovn. Kdo si vraha najal, se nepodailo nikdy zjistit. Vclavem III. vymeli Pemyslovci po mei (s vjimkou nelegitimn vtve vvod opavskch) a nastal zpas o eskou korunu, definitivn uzaven a roku 1310 nstupem Jana Lucemburskho.KonecPortrtObsah

Rudolf HabsburskPo vymen Pemyslovc v pm musk linii Vclavem III. roku 1306 byla eena otzka nstupnictv na esk trn. Jednm z kandidt se stal Jindich Korutansk, manel Anny, dcery Vclava II. Jindich se tak stal roku 1306 eskm krlem, ale pouze na velmi krtkou dobu. Na esk trn kandidovali rovn Habsburkov a mskonmeck krl Albrecht I. Habsbursk prohlsil esk stt za odumel lno a ddin ho udlil svmu synovi Rudolfovi. Po vojenskm taen do ech, kdy Jindich Korutansk uprchl, a za pomoci nkterch lechtic (Jindich z Lip, Jindich z Romberka atd.) byl Rudolf Habsbursk v jnu 1306 zvolen za eskho krle. Svm satkem s vdovou po Vclavu II. Elikou Rejkou (16. 10. 1306) utvrdil svou vldu a vznel nroky i na polskou korunu. Mlad Habsburk se projevoval jako pomrn schopn vldce. Usiloval o zlepen krlovskch financ, jeho opaten se tkala pedevm ivota na krlovskm dvoe. Nezskal si vak obecn uznn v zemi a proti krli vystoupila pansk skupina veden Vilmem Zajcem z Valdeka. Krl podnikl vojensk taen do zpadnch ech proti Bavorovi ze Strakonic, spojenci Vilma Zajce. Pi oblhn Horaovic na potku ervence 1307 vak Rudolf Habsbursk nhle zemel ve vku 26 let bez potomk a zanechal po sob ji podruh ovdovlou Eliku Rejku.KonecPortrtObsah

Jindich KorutanskJindich Korutansk pochzel z rodu gorickch hrabat Menhardovc, kte pozdji zskali korutansk vvodstv a tyrolsk hrabstv, jich se Jindich samostatn ujal roku 1296. Nehospodail zde vak dobe, navc vedl rozmail ivot. V noru 1306 se oenil s nejstar dcerou eskho krle Vclava II. Annou a byl Vclavem III. poven sprvou krlovstv po dobu jeho taen do Polska. Kdy byl pak mlad panovnk zavradn, naskytla se Jindichovi pleitost zskat krlovskou korunu, nebo byl v oblib u lechty i lidu. Pedeel ho vak krl Albrecht I. Habsbursk, kter podle ustanoven Zlat buly sicilsk udlil echy svmu synovi Rudolfovi a Jindich musel odejt. Rok nato Rudolf zemel a st esk lechty uznala ddick prva Anny Pemyslovny a zvolila si Jindicha za krle. Jeho vlda vak nebyla spn ani v eskch zemch. Slab panovnk, kter neml oporu v csaskm otci jako Rudolf I. i pozdji tak Jan Lucembursk, nedokzal zabrnit upevovn pozic lechty ani jejmu rostoucmu neptelstv s nmeckm patricitem. Kolem opat cistercickch klter, kte se ctili nejvce pokozeni patnou sprvou zem, se vytvoila vlivn skupina lechty, je uznala ddick prva dal Pemyslovny Eliky a nabdla jej ruku Janu Lucemburskmu. Nov krl vyhnal v roce 1310 Jindicha Korutanskho ze zem. Ten se vak nevzdal svho krlovskho titulu a pouil jej nap. v roce 1314, aby odevzdal svj kurfitsk hlas pi volb nmeckho krle. Jeho dcera Markta, kterou kroniki nelichotiv pezdvali Maultasch - pyskat (Feuchtwangerova "okliv" vvodkyn), se roku 1330 provdala za Jana Jindicha, druhorozenho syna Jana Lucemburskho. Plny krle Jana vak nevyly. Po smrti Jindicha Korutanskho nezskali Korutany a Tyrolsko Lucemburkov, ale rozdlili si je mezi sebe csa Ludvk Bavor a Habsburkov. KonecPortrtObsah

Jan Lucembursk- 1/2Jedin syn lucemburskho hrabte a pozdji csae Jindicha VII. byl vychovn v kultivovanm prosted paskho dvora. Pot co byl jeho otec zvolen nmeckm krlem, nabdla Janovi st esk lechty ve spojen s cistercickmi opaty eskou korunu a spolu s n ruku posledn neprovdan pemyslovsk princezny Eliky. Svatba se konala 1. z 1310 ve pru. Koncem msce se novomanel vydali na cestu do Prahy. Zde je ekala tvrd realita, kterou mohl Jan zvldnout jen st, pestoe byl pirozen nadan, vybran vzdlan a obklopen spolehlivmi rdci svho otce. Chybly mu zkuenosti, nebyl pipraven na styk s drsnm prostedm a pynou eskou lechtou, jej sebevdom od zavradn poslednho Pemyslovce v roce 1306 znan vzrostlo. Janovy pedstavy o vzneenm posln panovnka, jak je poznal ve Francii, j byly na hony vzdlen. Byl prvnm eskm krlem, jemu se lechta odvila pedloit volebn kapitulaci, poadujc pedevm omezen panovnkovy moci. Jan ji potvrdil, by ne v celm rozsahu, v Inauguranch diplomech, dve ne se ujal vldy. Potky Janovy vldy byly nejist, pitomnost zkuench rdc sehrla spe negativn roli, nebo vytvoila mezi krlem a domcmi lechtickmi pedky bariru v dob, kdy si poteboval vytvoit vztah k nim sm. V roce 1313 bylo navc Janovo postaven oslabeno smrt jeho otce. Po krtk epizod, v n sm usiloval o zskn nmeck koruny, podpoil Jan novho krle Ludvka IV. Bavora a asto pak vlil po jeho boku, zejmna proti jeho konkurentm Habsburkm. V letech 1310-19 svdl Jan Lucembursk zpas s eskou lechtou o vt moc ve stt, a dokonce i o vt podl na krlovskch dchodech. lechta sama pak byla rozdlena na dv uskupen. Vd osobnost jednoho byl Jindich z Lip, jen as od asu vystupoval jako krlv vrn spojenec, ve skutenosti byl vak velmi ambicizn a touil vldnout krli i krlovstv. Pes veker neptelstv a rozpory byl pn z Lip jedin, kdo Janovi, pociujcmu k eskmu panstvu tm odpor, imponoval, podobn jako jeho ivotn druka krlovna-vdova Elika Rejka, s n ho pozdji, po Jindichov smrti, sblily nesvry ve vlastn rodin. V ele druh kliky stl Vilm Zajc z Valdeka, pvrenec a dvrnk krlovny Eliky, kter marn usilovala o nvrat pomr z doby vldy Vclava II. a vlastnmi politickmi kroky nebezpen ohroovala Janovo postaven. Rozpory mezi krlem a lechtou se vystupovaly na pelomu let 1317-18 do otevenho povstn, kter Jana donutilo obrtit se o pomoc k Ludvku Bavorovi, jen zprostedkoval v dubnu 1318 smen v Domalicch. O rok pozdji se pokusil o vzpouru proti krli prask patricit, kter uzavel spojenectv s Valdekem a krlovnou Elikou. Pestoe Jan po nespnm oblhn Starho Msta potvrdil Praanm starobyl privilegium, postihl o nco pozdji vdce vypovzenm a ostatn many vysokou pokutou.KonecPortrtPokraovnObsah

Jan Lucembursk 2/2

ZptPrvn Janovo manelstv s Elikou Pemyslovnou nebylo astn. Rozdlnost povah manel byla snad nejvce konfrontovna v odlinm pstupu k politick praxi. Po pechodnch obdobch, kdy se zdlo, e Janova politick linie se shoduje s pnmi krlovny, vyvrcholily neshody manelskho pru potkem roku 1319 plnm rozchodem krtce pot, co Elika Janovi porodila druhho syna. Janovo zejm oprvnn podezen, e krlovna usiluje sama o vldu ve jmnu prvorozenho syna Vclava, zeslilo pot, co Elika odela na Loket. Jan pronikl na hrad tm nsilm a odebral j ti star dti. Tletho Vclava, o nm se domnval, e je vychovvn v nenvisti k otci - pozdji mu proto nedvoval - drel ve vzen a pot odvezl na francouzsk dvr, kde sm vyrstal. Uraen Elika odela na Mlnk, kde v nsledujcch letech pobvala nejastji. Janovi porodila jet ti dti: Jana Jindicha a dcery dvojata (Annu a Eliku). Ztroskotn manelstv mlo na Jana neblah vliv: lhostejn vztah k echm, cynismus k enm, dobrodrun a prostopn ivot, od kterho upustil a po svm druhm satku, jej uzavel v prosinci 1334 s Beatrix Bourbounskou. K synu Vclavovi, pozdjmu hrabti z Lucemburka, z tohoto manelstv ml zcela jin vztah ne k Eliinm dtem. Po roztrce s krlovnou pobval Jan vtinou mimo echy, asto ve svm milovanm Lucembursku. Byl neobyejn statenm bojovnkem - zastnil se ady vznamnch vlench konflikt - a vynikajcm diplomatem, ale tak vyhledvanm spolenkem na dvorskch slavnostech a turnajch, okouzlujcm kavalrem. Prv na poli mezinrodnch vztah prospl eskmu krlovstv nejvce. Bojoval, zasnuboval sv sestry a dti, zskal pro eskou korunu definitivn Chebsko, Budynsko a Zhoelecko v Horn Luici, a pedevm vyehradskou smlouvou z roku 1335 vt st Slezska. Stinnou strnkou jeho dynastick politiky byl podstatn zven daov tlak na obyvatelstvo eskch zem, do jejich vnitnch zleitost pestal Jan tm zasahovat. Trval neptomnost panovnka a vlda pansk kliky Jindicha z Lip zaaly potkem 30. let vzbuzovat nevoli. Roku 1333 donutila st lechty Jana, aby svil vldu v echch synu Vclavovi (Karlovi). Pi sv nvtv v zemi v roce 1341 krl ustanovil, e ddici eskho krlovstv se stanou jedin Karel a jeho potomci. V t dob u byl Jan slep, pesto se astnil stolet vlky na stran Francie a byl inn v sk politice. S pomoc svho strce trevrskho arcibiskupa Balduina, kter byl jednm z skch kurfit (prv tak jako sm Jan z titulu eskho krle), pipravoval volbu novho nmeckho krle. 11. 7. 1346 jm byl zvolen jeho syn Karel - jako panovnk mskonmeck e Karel IV. To byl Janv diplomatick triumf, nejvy meta, kterou pomohl zajistit svmu nslednkovi. Krtce nato mu byla doruena dost francouzskho krle o pomoc proti Anglianm. Jan i Karel se neprodlen vypravili do Francie. K rozhodujcmu stetnut dolo 26. 8. 1346 u Kresaku. Slep krl nechal odvst svho syna z pedem prohran bitvy nsilm, sm dajn se slovy: "Toho bohd nebude, aby esk krl z boje utkal!" splnil rytskou povinnost a zvolil si jistou smrt.ObsahKonec

Karel IV. -1/3Narodil se jako nejstar syn Jana Lucemburskho a Eliky Pemyslovny a pi ktu dostal jmno obvykl v pemyslovskm rod Vclav. Neurovnan vztahy mezi obma rodii vyvrcholily roztrkou, po n byl mal princ odtren od matky a izolovn nejprve na Lokti a pak na Kivoklt. V roce 1323 ho otec odvezl na francouzsk dvr k vychovn. Zde studoval Vclav svobodn umn na pask universit a pipravoval se na sttnick posln. Nauil se nejen st a pst, co nebylo u panovnk jeho doby prv obvykl, ale osvojil si i ciz jazyky, take krom etiny, kterou povaoval za svou matetinu, ovldal tak latinu, francouztinu, nminu a italtinu. Po svm kmotru, francouzskm krli Karlu IV., pijal pi bimovn jmno Karel. Ve Francii byl tak domluven jeho prvn satek s Blankou z Valois v dob, kdy oba snoubenci byli jet dtmi. Po sedmiletm pobytu ve Francii a Lucembursku psobil Karel jako sprvce severoitalskch drav svho otce. V roce 1333 si st esk lechty vynutila na Janu Lucemburskm, aby se Karel vrtil a ujal se vldy v zemi. Krl mu ji svil a udlil mu titul markrabte moravskho, pestoe Karlovi pli nedvoval. Spatoval toti v osob svho syna silnho konkurenta. Karel sm vzpomn ve svm ivotopisu, jak po pchodu do ech nael cel krlovstv v zuboenm stavu, Prask hrad neobyvateln. Nesetkal se zde ji ani s matkou, kterou od dtskch let nevidl, protoe mezitm zemela. Doba sprvcovstv pipravila Karla na vlastn roli panovnka. T se ujal roku 1346 pot, co Jan Lucembursk zahynul v bitv u Kresaku. O rok pozdji mu prask arcibiskup Arnot z Pardubic pi korunovaci na krle eskho vsadil na hlavu svatovclavskou korunu, kterou nechal Karel pro tento el nov zhotovit. Ji pedtm, v ervenci 1346, byl Karel s pispnm svho otce a strce arcibiskupa trevrskho Balduina Lucemburskho zvolen za nmeckho krle a 26. listopadu tho r