nejdelší a nejstarší období v dějinách člověka objevení ...nejdelší a nejstarší...
TRANSCRIPT
nejdelší a nejstarší období v dějinách člověka
objevení prvních předchůdců člověka vznik prvních států, písma (asi 4 mil. lety u nás 5 00 000 let) (4.tisíciletí př.n.l., v Evropě 1.tis. př.n.l.)
archeologie – věda zabývající se zkoumáním hmotných památek
- nástroje, kostry, nádoby, zbraně, ozdoby …
- můžeme se dozvědět o způsobu života
- muzea, archeoparky, skanzeny …
(např: ČR - Dolní Věstonice, Pavlov, Mikulov, Macocha-Pekárka …
Francie – Cro-Magnon, …)
antropologie – věda o původu a vývoji člověka
Pravěk rozdělujeme několika způsoby: - podle způsobu obživy
-podle uspořádání společnosti
-podle suroviny - nejznámější
Přisvojovací hospodářství Produktivní hospodářství
Tlupa (stádo) Rodové uspořádání Rozpad rodové spol.
Doba kamenná
- starší-paleolit
- střední-mezolit
- mladší-neolit
-eneolit
Doba bronzová Doba železná
- výskyt listnatých lesů, slonů, jelenů, srn, koňů, lvů…
sběr plodů, semen, kořínků, lov, rybolov – závislost člověka na přírodě – tzv.
přisvojovací hospodářství
výroba nástrojů z kamene (pazourek, křemen, oxidián, vltavín), pěstní klíny, hroty,
škrabadla, vrtáky, kostěné hroty, jehly, dřevěný oštěp, bolo – dálková zbraň
život v tlupách, rody
dorozumívání skřeky, posunky => postiupně rozvoj
lidské řeči
znalost ohně – ochrana před zvěří, teplo, zpracování
potravy
přirozená dělba práce mezi mužem a ženou
počátky rodové společnosti
víra v posmrtný život (dožívali se asi 30ti let)
obydlí po převisy skal, v jeskyních, jámách v zemi,
později dřevěné chatrče – vznik sezónních sídlišť
prvotní magické formy náboženství
- jeskynní malby, rytiny, motivy lovu (jeskyně Altamira ve Španělsku),
magické obřady; drobné sošky – žen, matek – např. Věstonická Venuše;
ozdoby, spony, náhrdelníky
- víra v tajemné, neviditelné bytosti
sběr, lov drobnější zvěře, rybolov, ochočování zvěře – domestikace, drcení zrna,
závěrečná fáze přisvojovacího hospodářství
přechodné období od lovu a sběru k pěstování a výrobě
složené nástroje (z několika částí) - luk a šípy, harpuny, udice a sítě
lovecké pasti
lodě z vydlabaného kmene
zvěř dnešního typu
umění rozdělat oheň
zásadní změna způsobu života
lidé zakládali osady, sídliště – nestěhovali se za zvěří
zásah člověka do krajiny - zakládání polí, pastvin
období výrobního hospodářství
neolitická revoluce – (revoluce = velká změna) 1. společenská dělba práce – vznik
zemědělsko – dobytkářského způsobu hospodaření
pěstování luštěnin, obilovin a textilních rostlin (nejdříve ochrana divokého obilí před
plevelem, poté vlastní setba)
chov – nejdříve chytání divokých mláďat, poté domestikace – ovce, kozy, vepři
zdokonalené nářadí – orací nářadí – hák (rádlo), motyky, srpy, sekery, roztloukala a
drtidla obilí
hrnčířství – keramika - hrnce, tesařství, předení a tkaní
pražení a mletí obilí
výroba potravina a nástrojů – soběstačnost – neexistuje směna
rodové svazy = kmeny; kult ženy, matky – matriarchát (uspořádání rodů podle
ženské linie)
větší stavby z dřevěných kůlů, hliněných hrud (cihly), ohniště, pec
lepší obživa – vaření – kaše z obilnin
vyšší věk, nárůst populace – hledání nové půdy (žďáření – vypalování lesů) nebo
přesuny
kultovní a náboženské obřady; ztotožňování se s přírodními jevy; báje, mýty;
kosterní hroby – např. kult Slunce, spalování mrtvých – žárové hroby
starší neolit – lineární keramika – volutová (spirály)
střední neolit – vypíchaná keramika
mladší neolit – (Moravská) malovaná keramika
první výskyt měděných předmětů