SLOVOTRBA SUBSTANTIV SLOVOTRBA SUBSTANTIV (pokračování)(pokračování)

Desubstantivní a deadjektivní Desubstantivní a deadjektivní substantiva (mutace)substantiva (mutace)

Substantiva modifikaceSubstantiva modifikace

Jména konatelskáJména konatelská BBsubstancesubstance P Psubstancesubstance

-ař/-ář (rybář, mlékař)-ař/-ář (rybář, mlékař) -ník (lesník)-ník (lesník) -ák (ovčák)-ák (ovčák) -ik (metodik)-ik (metodik) -ista (žurnalista)-ista (žurnalista)

Jména podle podobnostiJména podle podobnosti B Bsubstancesubstance P Psubstancesubstance

-ec (stolec)-ec (stolec) -ek (člunek)-ek (člunek) -ice (hlavice)-ice (hlavice) -ák (vlčák)-ák (vlčák) -áč (křemenáč)-áč (křemenáč) -oun (lvoun)-oun (lvoun) -or (hrachor)-or (hrachor)

Jména podle význačného rysu (části)Jména podle význačného rysu (části) B Bsubstancesubstance P Psubstancesubstance

-áč (okáč, nosáč)-áč (okáč, nosáč) -ák (ušák, zubák)-ák (ušák, zubák) -oun (hlavoun, mečoun)-oun (hlavoun, mečoun) -ovec (bičíkovec, pásovec)-ovec (bičíkovec, pásovec) ......

Jména podle původu a látkyJména podle původu a látky B Bsubstancesubstance P Psubstancesubstance

-ovec (makovec)-ovec (makovec) -ec (husinec)-ec (husinec) -ák (bramborák)-ák (bramborák) -áč (plecháč)-áč (plecháč) -ka (kmínka)-ka (kmínka) -ovka (anýzovka)-ovka (anýzovka) -ačka (bramboračka)-ačka (bramboračka) -ice (jelenice)-ice (jelenice)

Jména podle předmětu, pro nějž jsou Jména podle předmětu, pro nějž jsou určenaurčena

B Bsubstancesubstance P Psubstancesubstance

-ák (uhlák)-ák (uhlák) -ník (chlebník)-ník (chlebník) -ka (tělka)-ka (tělka) -enka (cukřenka)-enka (cukřenka) -ička (solnička)-ička (solnička) -nice (nábojnice)-nice (nábojnice) -avice (rukavice)-avice (rukavice)

Jména obyvatelská a příslušenskáJména obyvatelská a příslušenská B Bsubstancesubstance P Psubstancesubstance

-an/-án (Američan, Angličan, ...Korsikán)-an/-án (Američan, Angličan, ...Korsikán) -ák (Rakušák, Pražák)-ák (Rakušák, Pražák) -ec/ánec (Izraelec, Litevec, Marokánec)-ec/ánec (Izraelec, Litevec, Marokánec) -at (Asiat)-at (Asiat) konvertovanákonvertovaná -ovec (Přemyslovec)-ovec (Přemyslovec) -(n)ík (osadník, farník)-(n)ík (osadník, farník) -ák (školák)-ák (školák) -án (republikán)-án (republikán)

Jména místJména míst B Bsubstancesubstance P Psubstancesubstance

-iště/-oviště (smetiště, pískoviště)-iště/-oviště (smetiště, pískoviště) -na, -ovna, -árna, -írna (papírna, -na, -ovna, -árna, -írna (papírna,

knihovna, ovčárna, konírna)knihovna, ovčárna, konírna)

Jména nositelů vlastnostíJména nositelů vlastnostíBBsubstancesubstance P Pvlastnostvlastnost

-as (pruďas, kruťas, chuďas)-as (pruďas, kruťas, chuďas) -ous (divous)-ous (divous) -án (dlouhán, velikán)-án (dlouhán, velikán) -oň (blboň, outloň)-oň (blboň, outloň) -ín (modřín)-ín (modřín) -oun (vztekloun)-oun (vztekloun) -our (hubeňour)-our (hubeňour) -el (hnědel)-el (hnědel)

Jména nositelů vlastnostíJména nositelů vlastností B Bsubstancesubstance P Pvlastnostvlastnost

-ec (slepec, pitomec, stařec)-ec (slepec, pitomec, stařec) -ík (mladík, stařík, chlípník)-ík (mladík, stařík, chlípník) -ák (dobrák, chudák, tučňák)-ák (dobrák, chudák, tučňák) -ek (mládek stárek, bílek)-ek (mládek stárek, bílek) -áč (boháč, naháč, zelenáč)-áč (boháč, naháč, zelenáč) -och (slaboch, běloch, černoch)-och (slaboch, běloch, černoch) -ouš (bělouš, starouš, hnědouš)-ouš (bělouš, starouš, hnědouš) -ýš (hroznýš, měkkýš, slepýš)-ýš (hroznýš, měkkýš, slepýš) -oun (mlsoun, blboun, drzoun)-oun (mlsoun, blboun, drzoun)

Jména nositelů vlastnostíJména nositelů vlastnostíBBsubstancesubstance P Pvlastnostvlastnost

-ka (hnědka, křivka, červenka, -ka (hnědka, křivka, červenka, růžovka)růžovka)

-ice (pravice, bělice, ostřice, kolmice)-ice (pravice, bělice, ostřice, kolmice) -ač-k-a, -av-k-a, -av-k-a, -in-k-a -ač-k-a, -av-k-a, -av-k-a, -in-k-a

(zelnačka, hluchavka, modřinka)(zelnačka, hluchavka, modřinka) -uch-a, -iš-k-a, in-a, ul-e (žluťucha, -uch-a, -iš-k-a, in-a, ul-e (žluťucha,

zlatuška, jalovina, bledule)zlatuška, jalovina, bledule)

Jména nositelů vlastnostíJména nositelů vlastností BBsubstancesubstance P Pvlastnostvlastnost

-e/-ě (rajče, mládě, pláně)-e/-ě (rajče, mládě, pláně) -átko (neviňátko, nebožátko) ALE -átko (neviňátko, nebožátko) ALE

prostředků prostředků (držátko, ukazovátko, (držátko, ukazovátko, naslouchátko, dlátkonaslouchátko, dlátko))

-0 (blb)-0 (blb) -a (ohava, proti-va, mizera-a (ohava, proti-va, mizera<miz<mizéérierie)) KOMPOZITA (adjektivum+substantivum)KOMPOZITA (adjektivum+substantivum)(novomanžel, velkoměsto, maloobchod, (novomanžel, velkoměsto, maloobchod,

jemnocit, prvočíslo, stejnokroj, rovnováha)jemnocit, prvočíslo, stejnokroj, rovnováha)

Jména nositelů vlastnostíJména nositelů vlastností B Bsubstancesubstance P Pvlastnostvlastnost

SUBSTANTIVIZACESUBSTANTIVIZACE hajný – vrátná – školné – měkkoploutvé hajný – vrátná – školné – měkkoploutvé -c-í (cestující, pracující, přísedící)-c-í (cestující, pracující, přísedící) -n-í (třídní, účetní, duchovní)-n-í (třídní, účetní, duchovní) -n-ý/-n-á (nemocný, ponocný, bytná)-n-ý/-n-á (nemocný, ponocný, bytná) -ov-ý/-ov-á/-ov-é (blokový, doktorová, šumivé)-ov-ý/-ov-á/-ov-é (blokový, doktorová, šumivé) -sk-ý/-sk-á/-sk-é (rýnský, pokojská, -sk-ý/-sk-á/-sk-é (rýnský, pokojská,

šampaňské)šampaňské)

Jména nositelů vlastností vzniklá Jména nositelů vlastností vzniklá substantivizací adjektiv jsou:substantivizací adjektiv jsou:

Jména nápojů šampaňské, rýnské, Jména nápojů šampaňské, rýnské, moselské, veltlínské, plzeňské, šumivémoselské, veltlínské, plzeňské, šumivé

Jména pokrmů – svíčková, roštěná, Jména pokrmů – svíčková, roštěná, Jména mas – vepřové, hovězí, telecí, Jména mas – vepřové, hovězí, telecí,

kuřecí, srnčí, jehněčí, kuřecí, srnčí, jehněčí, Jména minerálních vod – karlovarská, Jména minerálních vod – karlovarská,

bílinská, bílinská,

OtázkaOtázka Která slovotvorná třída substantiv Která slovotvorná třída substantiv

tvořených od substantiv je významem tvořených od substantiv je významem blízká třídě jmen nositelů vlastností blízká třídě jmen nositelů vlastností (substantiv tvořených od adjektiv) ?(substantiv tvořených od adjektiv) ?

Srovnej: hlaváč – hlavatka, nosáč – Srovnej: hlaváč – hlavatka, nosáč – nosatec, …nosatec, …

Najdi další příklady.Najdi další příklady.

Analyzujte následující názvy nositelů Analyzujte následující názvy nositelů vlastnostívlastností

mravenecmravenec chorošchoroš strakapoudstrakapoud osladičosladič

Utvořte názvy nositelů Utvořte názvy nositelů vlastnostívlastností

-ec-ec -ice-ice -ík-ík -ouš-ouš -oun-oun -ule-ule -ák-ák

Názvy nositelů vlastností Názvy nositelů vlastností nalezené v SYN2000 podle nalezené v SYN2000 podle

frekvencefrekvence -ec-ec : : poslanecposlanec, jedinec, jednotlivec, , jedinec, jednotlivec, velvyslanecvelvyslanec, ,

spojenec, znalec, stoupenecspojenec, znalec, stoupenec, milenec, , milenec, chovanecchovanec, , stařec, stařec, zajateczajatec

-ice: dvojice, železnice, pravice, levice, trojice, -ice: dvojice, železnice, pravice, levice, trojice, sklenice, sklenice, čmáranicečmáranice

-ík – ročník, deník, -ík – ročník, deník, mladík, důstojníkmladík, důstojník, (, (uprchlíkuprchlík), ), týdeník,týdeník,dobrovolníkdobrovolník, měsíčník, , měsíčník, soukromníksoukromník, ,

-ouš – bělouš, teplouš, starouš, drahouš, prdlouš-ouš – bělouš, teplouš, starouš, drahouš, prdlouš -oun – drzoun, hezoun, blboun,-oun – drzoun, hezoun, blboun, -ule – křivule, bledule-ule – křivule, bledule -ák –náklaďák, koncentrák,-ák –náklaďák, koncentrák,

Všimněte siVšimněte si -ec – příbuznost s třídou jmen činitelských. Nacházíme zde -ec – příbuznost s třídou jmen činitelských. Nacházíme zde

substantiva od deverbálních adjektiv (adjektivizovaných substantiva od deverbálních adjektiv (adjektivizovaných pasivních participií)pasivních participií)

-ice – stejný formant jako jména přechýlená (typ dělnice), -ice – stejný formant jako jména přechýlená (typ dělnice), často jména místní (Sušice, někdy plurália tantum)často jména místní (Sušice, někdy plurália tantum)

-ík – stejný formant jako jména konatelská (nájemník, -ík – stejný formant jako jména konatelská (nájemník, hudebník) a činitelská (dlužník, milovník, pomocník)hudebník) a činitelská (dlužník, milovník, pomocník)

-ouš - stejný formant jako hypokoristika (Petrouš, Bohouš, -ouš - stejný formant jako hypokoristika (Petrouš, Bohouš, Milouš) a augmentativa depreciativní (komouš)Milouš) a augmentativa depreciativní (komouš)

-oun – stejný formant jako činitelská (křikloun, řvoun), -oun – stejný formant jako činitelská (křikloun, řvoun), podle význačné části (mečoun), augmentativa (taťoun), podle význačné části (mečoun), augmentativa (taťoun), hypokoristika (Ivoun)hypokoristika (Ivoun)

- ák – častá především jména vzniklá univerbizací z - ák – častá především jména vzniklá univerbizací z dvojslovných pojmenování adjektivum+substantivum dvojslovných pojmenování adjektivum+substantivum

SUBSTANTIVA - MODIFIKACESUBSTANTIVA - MODIFIKACE Jména přechýlená (osob a zvířat)Jména přechýlená (osob a zvířat) Jména mláďatJména mláďat Jména hromadná a jména jednotlivinJména hromadná a jména jednotlivin Jména zdrobnělá (deminutiva)Jména zdrobnělá (deminutiva) Jména zhruběláJména zhrubělá Jména domácká (hypokoristika)Jména domácká (hypokoristika)

Jména přechýlená (osob)Jména přechýlená (osob) -yn-ě (sokyně, žákyně, soudkyně)-yn-ě (sokyně, žákyně, soudkyně) -k-a (žačka, doktorka, malířka)-k-a (žačka, doktorka, malířka) -ic-e (dělnice, továrnice, bojovnice)-ic-e (dělnice, továrnice, bojovnice) -ov-á (králová, mistrová + příjmení)-ov-á (králová, mistrová + příjmení) -n-a/-ov-n-a (princezna, královna, kněžna)-n-a/-ov-n-a (princezna, královna, kněžna) -a (blondýna, bruneta, Daniela, Vladimíra)-a (blondýna, bruneta, Daniela, Vladimíra) -in-a/-ín-a/-ie (Karolina, Pavlína, Evženie)-in-a/-ín-a/-ie (Karolina, Pavlína, Evženie) Opačné (kmotr)Opačné (kmotr)

Jména přechýlená (zvířat)Jména přechýlená (zvířat) -ice (samice, dračice, slonice, tygřice)-ice (samice, dračice, slonice, tygřice) -ák (morák, myšák, žabák, lišák)-ák (morák, myšák, žabák, lišák) -el (kozel)-el (kozel) -ec (srnec)-ec (srnec) -er (houser, kačer)-er (houser, kačer)

(Rusínová, Z.: Moce (přechylování) jako modifikace (Rusínová, Z.: Moce (přechylování) jako modifikace významu. In: Český jazyk a literatura na konci 20. významu. In: Český jazyk a literatura na konci 20. století. Sborník konference 15. - 16. 5. 2003. V tisku. -století. Sborník konference 15. - 16. 5. 2003. V tisku. -čl-)čl-)

CvičeníCvičení

Se kterou gramatickou kategorií souvisí Se kterou gramatickou kategorií souvisí slovotvorná kategorie jmen přechýlených slovotvorná kategorie jmen přechýlených a jmen mláďat?a jmen mláďat?

Někdy existují lexikální dvojice lišící se Někdy existují lexikální dvojice lišící se opozicí přirozeného rodu (býk-kráva). opozicí přirozeného rodu (býk-kráva). Jmenujte pět případů a pět případů, kdy Jmenujte pět případů a pět případů, kdy jsou dvojice utvořené přechylováním a jsou dvojice utvořené přechylováním a dále případy, kdy dvojice neexistuje a pro dále případy, kdy dvojice neexistuje a pro případ potřeby se používá samec/samice.případ potřeby se používá samec/samice.

Řešení např.Řešení např. Kráva-býk, kohout – slepice, svině – Kráva-býk, kohout – slepice, svině –

kanec, kůň – kobyla, králík – ramlice, kanec, kůň – kobyla, králík – ramlice, ovce – beran, jelen –laň, …ovce – beran, jelen –laň, …

Liška – lišák, koza – kozel, husa – Liška – lišák, koza – kozel, husa – houser, kachna – kačer, srnec- srna, houser, kachna – kačer, srnec- srna, ……

(antilopa, lama, ryba,)(antilopa, lama, ryba,)

Jména mláďatJména mláďat

-e/-ě (vnouče, děvče, lvíče, slůně, -e/-ě (vnouče, děvče, lvíče, slůně, kuře, hříbě, holoubě, medvídě …)kuře, hříbě, holoubě, medvídě …)

CvičeníCvičení Někdy se jména mláďat tvoří od jmen Někdy se jména mláďat tvoří od jmen

dospělých jedinců (koza-kůzle), jindy dospělých jedinců (koza-kůzle), jindy existují samostatné lexikální jednotky existují samostatné lexikální jednotky označující mládě (i ty bývají ovšem označující mládě (i ty bývají ovšem motivovány) (slepice/kohout – kuře ale kur)motivovány) (slepice/kohout – kuře ale kur)

Najděte příklady jmen mláďat utvořených Najděte příklady jmen mláďat utvořených od jmen dospělých jedinců. Pokuste se od jmen dospělých jedinců. Pokuste se jmenovat jména mláďat lexikalizovaná a jmenovat jména mláďat lexikalizovaná a pokuste se dohledat motivaci.pokuste se dohledat motivaci.

ŘešeníŘešení Slon – slůně, lev – lvíče, tygr – tygře, Slon – slůně, lev – lvíče, tygr – tygře,

kačena/kachna – káče/kachně, husa – house, kačena/kachna – káče/kachně, husa – house, koza – kůzlekoza – kůzle

Kuře (kur), tele (ř. etalon - vitulus lat.), sele (od Kuře (kur), tele (ř. etalon - vitulus lat.), sele (od sáti – pův. jakékoliv mládě sající mléko), hříbě sáti – pův. jakékoliv mládě sající mléko), hříbě (příbuzné hřebec), jehně (lat. agnus – beránek), (příbuzné hřebec), jehně (lat. agnus – beránek), kolouch (z komolý - bezrohý), štěně (velmi kolouch (z komolý - bezrohý), štěně (velmi staré a asi nesouvisí se štěkat), dítě (Machek staré a asi nesouvisí se štěkat), dítě (Machek uvádí souvislost s kořenem dhé sti. – sáti – uvádí souvislost s kořenem dhé sti. – sáti – takže savec)takže savec)

Jména hromadná a jména Jména hromadná a jména jednotlivinjednotlivin

KOLEKTIVAKOLEKTIVA -stvo/-ctvo (lidstvo, dělnictvo, ptactvo)-stvo/-ctvo (lidstvo, dělnictvo, ptactvo) -ina (obilnina, pícnina)-ina (obilnina, pícnina) -í/-ov-í (listí, uhlí, jahodí, bodláčí, stromoví)-í/-ov-í (listí, uhlí, jahodí, bodláčí, stromoví) SINGULATIVASINGULATIVA -ina (travina, bylina)-ina (travina, bylina) -ka (obilka, slámka)-ka (obilka, slámka)

OpakováníOpakování S kterou morfologickou gramatickou S kterou morfologickou gramatickou

kategorií souvisí tato slovotvorná kategorií souvisí tato slovotvorná třída?třída?

Co jsou to plurália tantum a Co jsou to plurália tantum a singulária tantum?singulária tantum?

Jména zdrobnělá (deminutiva)Jména zdrobnělá (deminutiva)a lichotivá (meliorativa)a lichotivá (meliorativa)

-ek (hrášek, klouček)-ek (hrášek, klouček) -k-a (kobylka, miska, chaloupka)-k-a (kobylka, miska, chaloupka) -k-o (jadérko, bříško)-k-o (jadérko, bříško) -ík (lesík, větřík)-ík (lesík, větřík) -in-a (klučina, dívčina)-in-a (klučina, dívčina)

Formální deminutiva a Formální deminutiva a významová specifikace významová specifikace

ježek, krtek, hrdlička, papoušek, ježek, krtek, hrdlička, papoušek, vodka, paprsek, špaček, čížek,vodka, paprsek, špaček, čížek,

článek, František, řádek, vzorek, dárek, článek, František, řádek, vzorek, dárek, kroužek, titulek, plátek, večerníček, kroužek, titulek, plátek, večerníček, prášek, večírek, vlček, pásek, zlomek, prášek, večírek, vlček, pásek, zlomek, sklonek, šátek, proužek, řízek, zvonek, sklonek, šátek, proužek, řízek, zvonek, sáček, kočárek, řetízek, dvorek, párek, sáček, kočárek, řetízek, dvorek, párek, hlouček, štítekhlouček, štítek

Významová specifikace dvojic lišících Významová specifikace dvojic lišících se též příznakem rozdílné velikosti se též příznakem rozdílné velikosti

Kalhoty – kalhotky, halena – halenka, Kalhoty – kalhotky, halena – halenka, sukně – suknice, košile – košilka, kabát sukně – suknice, košile – košilka, kabát – kabátek, – kabátek,

Lžíce – lžička, vidle – vidlice – vidlička,Lžíce – lžička, vidle – vidlice – vidlička, Pragmalingvistické aspekty užívání Pragmalingvistické aspekty užívání

deminutiv srv. např. Nekula, M. (2004): deminutiv srv. např. Nekula, M. (2004): Deminutiva a zdvořilost. Deminutiva a zdvořilost. – In: Z. Hladká, – In: Z. Hladká, P. Karlík (eds.): Čeština – univerzália a P. Karlík (eds.): Čeština – univerzália a specifika 5, Praha: NLN 2004, 110-119.specifika 5, Praha: NLN 2004, 110-119.

Deminutiva I. a II. stupněDeminutiva I. a II. stupně -eč-ek (dům –domek – domeček)-eč-ek (dům –domek – domeček) -íč-ek (les – lesík – lesíček)-íč-ek (les – lesík – lesíček) -áč-ek (syn – synek – synáček)-áč-ek (syn – synek – synáček)

Články k problematice Články k problematice deminutivdeminutiv

Rusínová, Z. (1995): Deminutivní modifikace z hlediska pragmalingvistického. Rusínová, Z. (1995): Deminutivní modifikace z hlediska pragmalingvistického. In: Pocta Dušanu Šlosarovi, Albert, Boskovice 1995, s. 187-193. (+ In: Pocta Dušanu Šlosarovi, Albert, Boskovice 1995, s. 187-193. (+ spolueditor) -čl-spolueditor) -čl-Rusínová, Z. (1996): Deminutivní modifikace z hlediska pragmalingvistického. Rusínová, Z. (1996): Deminutivní modifikace z hlediska pragmalingvistického. Intenzifikace. SPFFBU A 44, 1996, s. 91-95. -čl-Intenzifikace. SPFFBU A 44, 1996, s. 91-95. -čl-Rusínová, Z. (1997): Významy deminutiv v komunikaci. In: Přednášky a Rusínová, Z. (1997): Významy deminutiv v komunikaci. In: Přednášky a besedy ze 30. běhu LŠSS, Brno 1997, s. 112-120. -čl-besedy ze 30. běhu LŠSS, Brno 1997, s. 112-120. -čl-Rusínová, Z. (1998): Deminutiva a frazeologie. In: Jazyk a kultura vyjadřování. Rusínová, Z. (1998): Deminutiva a frazeologie. In: Jazyk a kultura vyjadřování. (Milanu Jelínkovi k pětasedmdesátinám.) Brno 1998, s. 113-118. -čl-(Milanu Jelínkovi k pětasedmdesátinám.) Brno 1998, s. 113-118. -čl-Rusínová, Z. (1998): Deminutiva ve frazeologických přirovnáních. SPFFBU, A Rusínová, Z. (1998): Deminutiva ve frazeologických přirovnáních. SPFFBU, A 46, 1998, s. 101-106. -čl-46, 1998, s. 101-106. -čl-Rusínová, Z. (1999): Die Diminutiva und ihre pragmatischen depretiativen Rusínová, Z. (1999): Die Diminutiva und ihre pragmatischen depretiativen Bedeutungen. In: Festschrift für Klaus Trost zum 65. Geburstag. Ed.: Hansack, Bedeutungen. In: Festschrift für Klaus Trost zum 65. Geburstag. Ed.: Hansack, E. - Koschmal, W. - Nübler, N. - Večerka, R. München, Otto Sagner Verlag E. - Koschmal, W. - Nübler, N. - Večerka, R. München, Otto Sagner Verlag 1999, s. 251-257. -čl-1999, s. 251-257. -čl-Rusínová, Z. (2001): Deminutiva jako jazykové univerzále. SPFFBU, Linguistica Rusínová, Z. (2001): Deminutiva jako jazykové univerzále. SPFFBU, Linguistica Brunensia, A 49, 2001, s. 137-146. -čl-Brunensia, A 49, 2001, s. 137-146. -čl-

Jména domácká (hypokoristika)Jména domácká (hypokoristika)

Krácení vpředu (August - Gusta, Krácení vpředu (August - Gusta, Bohuslav – Slávek), vzadu (Jindřich – Bohuslav – Slávek), vzadu (Jindřich – Jindra, Magdalena - Magda), vpředu i Jindra, Magdalena - Magda), vpředu i vzadu (Antonín – Tona)vzadu (Antonín – Tona)

Používání mužských (středních) Používání mužských (středních) formantů pro ženská jména (Evík, formantů pro ženská jména (Evík, Leňas, Haňulátko)Leňas, Haňulátko)

Řada formantů kombinovaná se Řada formantů kombinovaná se zkracovánímzkracováním

Jména zhrubělá (pejorativa)Jména zhrubělá (pejorativa)zveličelá (augmentativa)zveličelá (augmentativa)

-isk-o/-išt-ě (psisko, dubisko, vousisko, -isk-o/-išt-ě (psisko, dubisko, vousisko, piviště), -izn-a (babizna, barabizna)piviště), -izn-a (babizna, barabizna)

-ák (panák, židák, dědák) (pejorativní -ák (panák, židák, dědák) (pejorativní odstín mají rovněž varianty na –ák odstín mají rovněž varianty na –ák Brňan/Brňák – jména obyvatelská)Brňan/Brňák – jména obyvatelská)

-our (kněžour, popř. pejorativní -our (kněžour, popř. pejorativní Němčour)Němčour)

-an-ec (kusanec)-an-ec (kusanec)

JanJan Janik, Janík, Janek, Janíček, Jenda, Janik, Janík, Janek, Janíček, Jenda,

Jencek, Jénoš, Jéna, Jénoš, Jencek, Jénoš, Jéna, Jénoš, Honza, Honzík, Honzíček, Honzula, Honza, Honzík, Honzíček, Honzula,

Honzyn, Honzin, Honziňáč, Honzyn, Honzin, Honziňáč,

JanaJana Jani , Jani , Janička, Janička, Janča, JaninkJanča, Janinkaa, Janičce, , Janičce,

Janina, Janina, Jaňulka, JaňulaJaňulka, Jaňula, Jaňule, , Jaňule, JanikJanik, , Janka, Januška, Janka, Januška, JaníkJaník,, Janíčka Janíčka,, JanďaJanďa, , JaninečkJaninečkaa,, Janíč Janíčeekk, Janulk, Janulkaa, , JaňulilinkaJaňulilinka

Úkol:Úkol: Vytvořte maximální počet deminutiv Vytvořte maximální počet deminutiv

od svého vlastního (křestního) jména od svého vlastního (křestního) jména (v případě, že vaše jméno má (v případě, že vaše jméno má protějšek mužský/ženský, vytvořte protějšek mužský/ženský, vytvořte maximum hypokoristik i od tohoto maximum hypokoristik i od tohoto protějšku)protějšku)

Předponové modifikacePředponové modifikace ne- (negace: ochota – neochota)ne- (negace: ochota – neochota) pra- (pradědeček)pra- (pradědeček) spolu- (spolupráce)spolu- (spolupráce) vel(e)- (velmistr, veledílo)vel(e)- (velmistr, veledílo) sou- (součást)sou- (součást) pře- (přemíra)pře- (přemíra) Někdy nelze určit, zda je substantivum Někdy nelze určit, zda je substantivum

utvořeno od prefigovaného slovesa, nebo zda utvořeno od prefigovaného slovesa, nebo zda je tvořeno prefixací od deverbativního je tvořeno prefixací od deverbativního substantiva (rozběh, výhra)substantiva (rozběh, výhra)

Předponové modifikace Předponové modifikace předložkovépředložkové

pod- (podtitul)pod- (podtitul) nad- (nadprůměr)nad- (nadprůměr) před- (předsíň)před- (předsíň) po- (povědomí)po- (povědomí) proti- (protihráč)proti- (protihráč) bez- (bezvědomí)bez- (bezvědomí) zá- (zástěna)zá- (zástěna) pří- (příkrm)pří- (příkrm)

Prepozice - prefixPrepozice - prefix Co se děje s některými předložkami, Co se děje s některými předložkami,

když se z nich stanou předpony?když se z nich stanou předpony? Všimli jste si něčeho podobného i u Všimli jste si něčeho podobného i u

jiného slovotvorného typu?jiného slovotvorného typu?

Předponové modifikace s Předponové modifikace s přejatými předponamipřejatými předponami

pseudo- (pseudoumělec), arci- (arcibiskup), pseudo- (pseudoumělec), arci- (arcibiskup), ultra- (ultralevičák), sub (subkomise), i-/-in-/im- ultra- (ultralevičák), sub (subkomise), i-/-in-/im- (ilegalita, invariant, import), super- (ilegalita, invariant, import), super- (superkvalita), meta (metakomunikace), anti- (superkvalita), meta (metakomunikace), anti- (antiklerikál), kontra (kontraindikace), (antiklerikál), kontra (kontraindikace), kon-/kom- (konkurs, kompozice), a- (ateista), kon-/kom- (konkurs, kompozice), a- (ateista), para- (parafráze), pre- (prehistorie), ex- para- (parafráze), pre- (prehistorie), ex- (exprezident), pro- (proděkan), proto- (exprezident), pro- (proděkan), proto- (prototyp), dis- (disharmonie), dia- (dialekt)(prototyp), dis- (disharmonie), dia- (dialekt)

Pozor na rozlišení významu dis- (disproporce) Pozor na rozlišení významu dis- (disproporce) a dys- (dysfunkce)a dys- (dysfunkce)

Negativa tantumNegativa tantum U některých slov jsme sice schopni vydělit U některých slov jsme sice schopni vydělit ne- ne-

jako prefix, nicméně neexistuje slovo bez jako prefix, nicméně neexistuje slovo bez prefixu prefixu ne-ne-, které by mělo opačný význam – , které by mělo opačný význam – negativa tantum.negativa tantum.

Pokus se najít motivaci negativ tantum:Pokus se najít motivaci negativ tantum:nezbeda, neřest, nemoc, neděle, nehoda, nezbeda, neřest, nemoc, neděle, nehoda,

nenávist, nevole, nesnáz, nebožtík, neduh, nenávist, nevole, nesnáz, nebožtík, neduh, nešvar, nehoráznost, nepořízená, nestoudnost, nešvar, nehoráznost, nepořízená, nestoudnost, nezdara, nevolník, nebožák, nešikanezdara, nevolník, nebožák, nešika