srnčí zvěř ii

SRNČÍ ZVĚŘ II.ABNORMÁLNÍ SRNČÍ PARŮŽKY

A PŘÍČINY JEJICH VZNIKU

Pavel Scherer

Pavel Scherer

SRNČÍ ZVĚŘ II. abnormální srnčí parůžky a příčiny jejich vzniku

© Pavel SchererISBN 978-80-260-7094-8

Dílo, včetně všech jeho součástí, je chráněno autorským právem. Každé využití mimo úzký rámec zákona o autorském právu je bez svolení autora a nakladatelství nepřípustné a trestné.To platí zejména pro rozmnožování, překlady, zpracování na mikrofilm a ukládání a zpracování v elektronických systémech.

Nová kniha „Srnčí zvěř II“ od Pavla Scherera je přirozeným pokračováním velmi úspěšné publikace téhož autora „Srn-čí zvěř I. Odhad věku, zásady průběrného odstřelu“. Tento-kráte se jedná o díl věnovaný především abnormalitám srn-čích parůžků a příčinám jejich vzniku. Tato problematika je u našich myslivců obzvláště oblíbená a diskutovaná, protože srnčí zvěř je již po dlouhá desetiletí v popředí jejich zájmů. Koneckonců tradice české myslivosti, stejně tak jako např. na Slovensku, v Německu či Rakousku, je založena mimo jiné i na velmi silném a hluboce zakořeněném kultu trofeje. Autor Pavel Scherer, obdobně jako u prvního dílu, využil své bohaté zkušenosti chovatele srnčí zvěře a navíc se mu podařilo shro-máždit unikátní fotografický materiál, který tvoří základní kostru knihy. Publikace tak především představuje jedineč-ný obrazový atlas různých typů srnčích parůžků, které jsou kromě např. různých mechanických poranění, hormonálních a fyziologických poruch či parazitárních onemocnění, výsled-kem neobyčejné variability parožení této zvěře.

Velmi podstatnou součástí publikace jsou i kapitoly věno-vané měrné hmotnosti a mechanickým vlastnostem parožní a lebeční tkáně srnčí zvěře. Tyto kapitoly možná nebudou pro některé čtenáře tak atraktivní jako úvodní části, o to více jsou však důležité. Vlastnosti nejen paroží, ale i lebky totiž dosti zásadním způsobem ovlivňují CIC metody hodnocení trofejí. V této souvislosti za největší přínos knihy považuji kapitolu „Nekalé praktiky při manipulacích s trofejemi“. Pa-vel Scherer se zde odvážil konstatovat a doložit skutečnosti, které jsou sice „veřejným tajemstvím“, ale o kterých se ra-ději moc nemluví. Text této kapitoly naznačuje, že podvody při úpravách trofejí jsou asi běžnější než se obecně myslí. V této souvislosti se pak nabízí otázka, jakou cenu má honba za medailovými „kapitálními“ trofejemi a zda daleko vyšší hodnotu nemá „pouhý“ zážitek z lovu. Odpověď však ne-chám na čtenářích knihy.

Publikace je uzavřena osobním vzpomínáním autora na jeho oblíbeného srnce Jůlínka a autorovými zkušenostmi s imobilizací srnčí zvěře v kapitole „Rekordní trofej českého srnce (genetika nebo náhoda ?)“.

RECENZE

Závěrem lze tuto publikaci doporučit k prostudování, pro-tože zvláště ve spojení s prvním dílem představuje téměř uce-lený obraz současných mysliveckých znalostí o srnčí zvěři. Tato publikace je značným přínosem pro mysliveckou praxi a zcela jistě by neměla chybět v žádné knihovně českého či slovenského myslivce.

V Praze, 22. září 2014

prof. Ing. Jaroslav Červený, CSc.

PŘEDMLUVA

Vážení přátelé myslivosti a milovníci srnčí zvěře, dostává se vám do rukou druhý díl knižní trilogie o srnčí

zvěři, který jsem cíleně zaměřil do oblasti myslivcům blíz-ké a často vyhledávané – do oblasti abnormálních srnčích parůžků a příčin jejich vzniku. Tato výpravná publikace se věnuje obrovské škále tvarových variabilit, jejich definicím a zejména pak jednotlivým možným příčinám jejich vzniku.

Osobně jsem přesvědčen, že v této obrazové publikaci se každý milovník srnčí zvěře a zejména pak milovník abnor-malit doslova pokochá řadou naprosto jedinečných a zcela unikátních srnčích trofejí s různými deformacemi a rozlič-nými tvarovými odchylkami, které jsem v průběhu svého čtrnáctiletého výzkumu biologie srnčí zvěře obrazově zdo-kumentoval.

Na statických snímcích doprovázející tuto knihu jsou za-chyceny přímo unikátní a velice rozličné tvarové deforma-ce, které vznikly následkem různých příčin v době jejich vývoje, zejména pak mechanickým poraněním parůžků v době růstu.

Abnormální srnčí parůžky jsou často předmětem mnoha dohadů a četných diskuzí o možných příčinách jejich vzni-ku. Vysvětlení pravých příčin však bývá velmi často zaha-leno mnoha nejasnostmi a záhadami, které dodnes stojí na vratkých pilířích hypotéz. V třiceti dvou systematicky seřa-zených podkapitolách je obrazovou formou zachyceno a vy-světleno, jak k těmto anomáliím a trofejovým deformacím dochází a jaké jsou jejich možné příčiny.

Na samý závěr se v publikaci věnuji problematice měrné hmotnosti parožní a lebeční tkáně a mechanickým vlast-nostem paroží, zejména pak ve vztahu k CIC metodě hod-nocení srnčích trofejí. Veškeré své poznatky a závěry, které jsem v této oblasti učinil jsem opřel o dlouholetá praktická pozorování jedinců chovaných v zájmových chovech a vol-ných honitbách a zejména pak o vlastní exaktní práce spo-jené s výzkumem biologie srnčí zvěře.

Tato aktuálně vydaná monografie přináší do současné myslivecké praxe spoustu nových, dosud nepublikovaných poznatků a vyvrací mýty a dogmata z myslivecké praxe, které byly po desetiletí generalizované a jejichž platnost po-zbývá obecného charakteru.

Příprava publikace byla finančně i časově velmi náročná. Jen samotné pořízení obrazového materiálu v množství de-sítek tisíc fotografií zabralo bezmála 14 let mého života.

Velice rád bych na tomto místě poděkoval všem sponzo-rům a inzerentům, kteří dílo finančně podpořili a díky kte-rým tato publikace spatřila světlo světa.

Děkuji Krajské veterinární správě pro Jihomoravský kraj (inspektorát Blansko) za povolení chovu srnce obecného.

Děkuji prof. Červenému za lektorování knihy a jeho od-borný recenzní posudek.

Děkuji redakci časopisu Myslivost a jeho šéfredaktoru Ing. Jiřímu Kasinovi za reprezentativní prezentaci publika-ce v odborném periodiku Myslivost a mnoha dalších mysli-veckých akcích.

Můj dík patří také Radku Bártíkovi za jeho vysoce odbor-né a profesionální grafické zpracování publikace.

Zvláštní poděkování chci však v této knize věnovat mé ženě Ivoně, a to především za její mnohaletou toleranci, tr-pělivost a podporu finančně náročné záliby, která byla po celých 14 let financována z našich společných rodinných úspor a při níž jsem strávil spoustu času na úkor rodiny.

Pavel Scherer

OBSAH

1] ABNORMÁLNÍ SRNČÍ PARŮŽKY A PŘÍČINY JEJICH VZNIKU 10 TVAROVÉ ZMĚNY V DŮSLEDKU MECHANICKÉHO POŠKOZENÍ 12 Poranění parůžků v době růstu 12 Zlomeniny a kontuze lodyh 52 Puchýře a výdutě 65 Poranění pučnic 73 Kyvadlové parůžky 91 Pučnice na atypickém místě 96 Poškození vytlučených parůžků 105 Vliv poranění kostry 113 PATOLOGICKÉ FORMY PAROŽÍ – VLIV PORUCH LÁTKOVÉ VÝMĚNY 124 Vývrtkovité parůžky 124 Gumové parůžky 134 Pokus s vejci 137 Pokus s kostmi 139 Pokus s parůžky 140 Nedotvořené parůžky 144 GENETICKÉ MUTACE A JINÉ PAROŽNÍ FENOMÉNY 147 Srostlé lodyhy 147 Tulipánovité parůžky 152 Křižáci 155 Parůžky lopatovitého tvaru 157 Kamenné parůžky 159 VLIV FAKTORŮ VYVOLÁVAJÍCÍ STRES 162 POŠKOZENÍ PARŮŽKŮ ABIOTICKÝMI ČINITELI 163 PAROŽNÍ ANOMÁLIE BEZ VLIVU MECHANICKÉHO POŠKOZENÍ 165 PORUCHY PARAZITÁRNÍHO PŮVODU 171 HORMONÁLNÍ PORUCHY 173 Parukáči 173 Dvouparohatost 212 Srny s pučnicemi a parůžky 214 Kryptorchismus a hermafroditismus 216 Kryptorchidi 216 Hermafroditi 217

2] MĚRNÁ HMOTNOST PAROŽNÍ A LEBEČNÍ TKÁNĚ SRNCŮ 218 MĚRNÁ HMOTNOST PAROŽNÍ HMOTY 220 ZÁVĚR 228 HMOTNOSTI LEBEK 230

3] MECHANICKÉ VLASTNOSTI PAROŽNÍ A LEBEČNÍ TKÁNĚ SRNCŮ 244 MECHANICKÉ VLASTNOSTI PAROŽNÍ TKÁNĚ 246 MECHANICKÉ VLASTNOSTI LEBEČNÍ TKÁNĚ 259

8 ]

[ 9

4] VLASTNOSTI PAROŽNÍ TKÁNĚ VE VZTAHU K CIC METODĚ HODNOCENÍ TROFEJÍ 260 CO JSOU MĚŘIČE VLHKOSTI A NA JAKÉM PRINCIPU PRACUJÍ? 273 NAVRŽENÉ ZPŮSOBY MĚŘENÍ 275

5] NEKALÉ PRAKTIKY PŘI MANIPULACÍCH S TROFEJEMI 276

6] REKORDNÍ TROFEJ ČESKÉHO SRNCE 286 SPRÁVNÉ POSTUPY PŘI IMOBILIZACI 294 DISTANČNÍ IMOBILIZAČNÍ TECHNIKA 297

10 ] Abnormální srnčí parůžky a příčiny jejich vzniku

[ 11Abnormální srnčí parůžky a příčiny jejich vzniku

ABNORMÁLNÍ SRNČÍ PARŮŽKY A PŘÍČINY JEJICH VZNIKU

1]

Abnormální srnčí parůžky a příčiny jejich vzniku12 ]

a tvarovými odchylkami, které jsem v průběhu let svého vý-zkumu fotograficky zdokumentoval.

TVAROVÉ ZMĚNY V DŮSLEDKU MECHANICKÉHO POŠKOZENÍ

Poranění parůžků v době růstuMezi myslivci nejvyhledávanější a sběratelsky nejcenněj-

ší trofeje patří parůžky, které se výrazně vymykají běžné-mu standardu, a tedy výrazně se oddalují jejich obvyklému tvaru. Nejrozmanitější deformace parůžků pak vznikají při jejich mechanickém poranění v době růstu.

Pro pochopení všech souvislostí spojených s tvorbou ab-normalit pokládám za důležité sdělit, že za rychlým růstem parožní tkáně stojí neobyčejně intenzivní prokrvení, pod-míněné růstem a funkcí cévního systému. Mezi lýčím a ros-toucím parůžkem je vytvořena bohatě rozvětvená síť cév, jimiž krev přivádí do parůžku stavební látky. Nejjemněji jsou cévy rozvětveny v chrupavčité tkáni růstového vrcholu parůžků, což je v oblasti vývoje abnormalit hlavní důvod, proč při poraní parůžků v časné fázi růstu vznikají nejroz-manitější deformace a tvarové odchylky.

Všeobecně je známo, že při rozsáhlém poranění růstové-ho vrcholu vyrůstají neobvyklé parožní útvary a rozličné, přímo až bizarní tvary. Navzdory skutečnosti, že jsou srn-ci v době, kdy mají parůžky v lýčí, zvlášť opatrní, dochází u nich často k poraněním, která podle místa a rozsahu mo-hou následný vývoj parůžků silně ovlivnit. Největší nástra-hou dnešní „civilizované doby“ jsou rozličná drátěná oplo-cení lesních kultur a pastvin, do kterých vyrušená a štvaná zvěř často při svém útěku naráží.

Měkký a krví prosycený růstový vrchol je velmi snadno především tlakem zranitelný, a tak k jeho poškození může dojít i při zcela nevýznamném poranění. Lehká poškození tlakem, úderem nebo nepatrné tržné rány v lýčí se většinou vyhojí rychle a bez dalších vážných následků pro celkový vzhled parůžků. Nesmí ovšem dojít k vážnějšímu poranění lýčí nebo poškození vyživovacího cévního systému. Násled-ky nevýznamných poranění se na vytlučených parůžcích dají hledat jen velmi obtížně. Také již na čerstvě dorostlých parůžcích se mechanická poranění většinou opticky nepro-jevují. Naproti tomu vážnější odřeniny či kontuze vyživují-cího lýčí, resp. hluboké tržné rány ronícího se paroží, zane-chávají na hotových parůžcích již zřetelné a zpravidla také trvalé následky v podobě různých optických defektů a jizev.

ABNORMÁLNÍ SRNČÍ PARŮŽKY A PŘÍČINY JEJICH VZNIKU

Srnčí parůžky se vyznačují značnou různorodostí a vel-kou tvarovou variabilitou, která v rámci naší lovné zvěře nemá obdoby. Bez nadsázky lze říci, že žádný druh z jele-novitých přežvýkavců nedisponuje tak značnou tvarovou proměnlivostí jako srnec obecný. Osobně jsem přesvědčen, že abnormální srnčí parůžky již na první pohled zaujmou a upoutají zrak každého milovníka srnčích trofejí, zejména pak sběratele a „lovce“ abnormálních trofejí.

Neobvyklé tvary srnčích parůžků již odedávna budily zá-jem myslivců a v mnoha případech také vedly k založení rozsáhlých sbírek srnčích trofejí. Abnormální srnčí parůž-ky a potenciální příčiny jejich vzniku se tak staly častým tématem mnoha mysliveckých diskuzí a také oblíbenou ná-plní odborných monografií zaměřených na srnčí zvěř.

Každý myslivec se jistě rád pochlubí trofejí uloveného srnce, zvláště pokud jde o tzv. „abnormalitu“. Téměř ve všech našich honitbách se poměrně často vyskytují srnci s různě deformovanými parůžky, o čemž svědčí skutečnost, že se s nimi na každé chovatelské přehlídce v různém počtu lze setkat. Objeví-li se v honitbě srnec s raritními parůžky, vzbudí jistě pozornost každého myslivce a jeho následné ulovení je jen otázkou času, zkušeností a schopností. Po ulovení myslivci pak často diskutují o příčině vzniku ab-normality spojené s deformací či asymetrií parůžků.

V této rozsáhlé obrazové kapitole se pokusím popsat prav-děpodobné příčiny vzniku konkrétních parožních anomálií. Nedostatek odborných výzkumných prací a neskutečně roz-sáhlý polymorfismus srnčích parůžků je pravděpodobnou příčinou, proč do dnešní doby nelze jednoznačně vysvětlit skutečné příčiny vzniku konkrétních tvarových změn a de-formací srnčího paroží. V mnoha případech jsou abnormali-ty tvořeny celým komplexem souběžně působících vnějších a vnitřních faktorů, ovlivňujících tvorbu srnčích parůžků. Proto zdůrazňuji, že níže popisované příčiny parožních anomálií by měly být posuzovány v kontextu s ostatními faktory!

Mezi nejrozšířenější faktory mající vliv na podobu parůž-ků patří nejrůznější mechanická poranění pučnic a parůž-ků v době jejich růstu, hormonální poruchy, poruchy lát-kové výměny, choroby, parazité, infekce, poranění kostry, působení toxických látek, ale také sociální stres v době tvor-by parožní hmoty. Osobně jsem přesvědčen, že v této kapi-tole se každý milovník srnčí zvěře a zejména pak milovník abnormalit doslova pokochá řadou naprosto jedinečných a zcela unikátních srnčích trofejí s různými deformacemi


během krátké doby utrpět ztrátu i několika desítek milili-trů krve. Krev z poraněné cévy z počátku „tryská“ přímo v rytmu pulsují činnosti srdce. To znamená, že s každým srdečním stahem vystříkne anebo vyteče určité množství krve. Tuto situaci je možno velmi výstižně připodobnit k ar-teriálnímu krvácení u člověka.

Přísun krve do parůžku při jejich poranění může být centrální nervovou soustavou jednostranně regulován či dokonce reflexivně zcela zastaven. Krvácení je tedy sofis-tikovanou centrální nervovou soustavou velmi významně regulováno a podle rozsahu, závažnosti a charakteru dané-ho poranění cévního systému dále usměrňováno. Proto je tedy naprosto nemožné, aby srnec následkem mechanické-ho poranění rostoucích parůžků zcela vykrvácel. A to ani v případě totální destrukce parožní tkáně rostoucích parůž-ků a s tím spojené následné destrukce cévního a nervové-ho systému. V těchto případech se již na likvidaci utrpěné-ho zranění významně podílí i srážlivost krve a reflexivní schopnost zástavy krvácení. Na doprovodných snímcích jsem zachytil srnce různých věkových tříd s různými typy a závažnostmi poranění rostoucích parůžků, při kterých je-dinci utrpěli ztrátu určitého množství krve.

Čerstvě poraněná růstová oblast je následně velmi rychle regenerována a za několik hodin je uzavřena nově vytvoře-ným strupem z krve (krev po styku s kyslíkem se na ráně rychle sráží). Po několika dnech se tato oblast zcela pokry-je lýčím a novým ochlupením. Z předchozí totálně zničené parožní tkáně se tak brzy vyvine zcela nová růstová oblast, která může následně vyvolat růst výrazně atypických útva-rů. Vyhojení někdy velmi rozsáhlého poranění si však vždy vyžádá velké množství krve. Tak je cévním systémem za-jištěn přísun značného množství stavebních látek. Násled-kem této skutečnosti pak může srnec vyprodukovat velký podíl parožní hmoty. U „zdravých“ standardních parůžků je objem obou lodyh téměř vždy totožný. V případě váž-ných poranění mohou parůžky vlivem nekoordinovaného a neusměrněného ronění parožní hmoty dorůst do značně rozměrných útvarů, které mohou takto získat objem něko-likanásobně větší než by tomu bylo u jinak „zdravého“ pa-růžku.

V souvislosti s neusměrněným a nekoordinovaným růs-tem parožní hmoty v důsledku mechanického poškození mi můj kamarád popisoval případ, kdy na honu pořádaném na drobnou zvěř srnec narazil čelně do stromu a zcela destruk-tivně si zničil oba ronící parůžky. Zranění parůžků vypa-dalo z počátku velmi hrozivě, během krátké chvíle celou

Pokud se k mechanickému poškození paroží, vzniklému v období raného růstu, přidá i často druhotná infekce, mívá to většinou za následek deformaci lodyh různého rozsahu a charakteru. Většina mechanických poranění rostoucích parůžků v lýčí mají však jedno společné – jejich následky se na takto poraněném paroží promítnou jen v roce, ve kte-rém k poranění došlo. Po shození parůžků (nedošlo-li při jejich shazování současně také k mechanickému poškození pučnic různým vlomením) nasazuje srnec parůžky již zcela běžného a typického tvaru.

Nejcitlivější a mechanicky nejzranitelnější je právě růsto-vý vrchol parůžků. Tato výrazně měkká a současně velmi prokrvená oblast je již pro svou exponovanou polohu zvláš-tě náchylná k jakémukoliv poranění. Následkem prudké-ho nárazu na tuto růstovou tkáň může dojít k výraznému poranění či přímo k rozsáhlému vnitřnímu nebo venkov-nímu krevnímu výronu a následné mechanické destrukci vytvářené parožní tkáně. Stupeň, rozsah a způsob poranění pak rozhoduje o tom, jakým směrem se budou nově tvořené parůžky dále vyvíjet. Obecně lze konstatovat, že čím dříve od započetí ronění nového paroží dojde k mechanickému poranění, tím větší a rozsáhlejší abnormalita vzniká. Na mnou pořízených doprovodných snímcích jsem detailně za-chytil vývoj parůžků tříletého srnce, kterého již sedmým rokem chovám ve svém chovném zařízení. Z důvodu me-chanického poškození růstového vrcholu lodyh v době je-jich časného růstu vyprodukoval tento jedinec abnormální trofej, která se výrazně odchylovala od běžného standardu parůžků. Tyto obrazové materiály považuji v oblasti biolo-gie parožení za nesmírně cenné, neboť ve volné přírodě je zcela nemožné a prakticky neuskutečnitelné detailně a pe-riodicky zdokumentovat vývoj trofeje konkrétního jedince následkem poranění.

Jak jsem již uvedl výše, nejrozmanitější znetvořeniny a deformace vznikají zpravidla při zranění parůžku v době jeho růstu. Čím je stav vývinu parůžku časnější, tím větší porucha vzniká. Je-li poraněna právě zavalená tvořivá plo-cha pučnice na samém počátku růstu, snadno pak dochází k rozdělení základní lodyhy na více v růstu samostatně po-kračujících lodyh. Tímto způsobem tak může vznikat mno-hotvárný „keříkovitý“ parůžek, jehož sekundární lodyhy mají již jen omezenou schopnost pro tvorbu dalších výsad.

Při destruktivním zničení růstové tkáně, například nára-zem na tvrdou překážku, začne z otevřené rány intenzivně vytékat či přímo tryskat velké množství krve. Dle charak-teru a rozsahu poranění cévního systému tak může srnec


srnčí hlavu zalila krev z cévního systému. Tento jedinec byl v průběhu celého zimního období periodicky pozorován. Ze zbytků parožní tkáně se po zcela úspěšně regeneraci vy-tvořily nové růstové oblasti, které podnítily růst několika dalších, dílčích lodyh. V polovině února byl srnec pozoro-ván s objemnou abnormální trofejí, která měla podobu ke-říkovitého tvaru s pěti samostatnými lodyhami na každé pučnici. Naposledy byl srnec spatřen koncem března, kdy měl parůžky již částečně vytlučené. Od této doby se po něm jakoby slehla zem. Srnce nikdo nikdy neulovil ani nebyl na-lezen uhynulý.

Na snímcích jsou zachyceny přímo unikátní a velice rozličné tvarové deformace, které vznikly následkem mechanického poranění parůžků v době růstu. Stupeň, rozsah a způsob poranění rozhoduje o tom, jakým směrem se budou nově tvořené parůžky dále vyvíjet. Čím dříve od započetí ronění nového paroží dojde k mechanickému poranění, tím větší a rozsáhlejší abnormalita vzniká.

srnčí zvěř ii

Documents