urbanismus 3

luxusní prázdnoHradec Králové_labsKá Kotlina

_vedoucí práce_doc.ing.arch Irena Fialováuiii teorie 2012 _labská kotlina _Hradec Králové Jindra Novotná_ [email protected] Tomáš [email protected] Adam Pokorný_ [email protected] Matěj Veselský_ [email protected]

Obsah

ObsahHistorieCesta na sídlištěHistorické mapyRegulační plányVýznamné orientační bodyDopravaSubjektivní analýzaAbstraktní analýzaSchwarzplanMorfologieFunkční analýzaAnalýza zeleněŘez sídlištěmŠkolyDomyVývoj stavebSrovnání zástavbyM.v.d.Rohe a Havlíček, BartošSrovnání zástavby

UIII teorie 2012 _Labská kotlina _Hradec Králové Jindra Novotná_ [email protected] Tomáš [email protected] Adam Pokorný_ [email protected] Matěj Veselský_ [email protected]

osídlení v době pravěku a v římské době

svobodné královské město

0 20001000

Gočár architekt města HK

Kotěra architekt města HK

starostou František Ulrich

bourání hradeb

Stručná historie

Brod přes Labe: osídlení v pravěku i v době římské; obchodní stezka Krakov – Praha: slovanské hradiště, správní středisko území od Dvora Králové až k Pardubicím; 1225 svobodné královské město, věno; husiti to rozmlátili – ale zas možná počeštili; císař pán to šikanoval; a od devatenáctého století zase obnovuje prestiž: obrozenci; Kotěra, Gočár: salon republiky; Havlíček, Bartoš: vize: první aplikace Miljutinova pásového města na více jak 2 města za sebou (Dvůr Králové, Jaroměř, Josefov, Hradec Králové, Pardubice, Chrudim): mani-akální: vprostřed páteřní komunikace (dálnice, rychlovlak, labský plavební kanál) obalená zelení lemovaná z jedné strany pásem bydlení a z druhé pásem výroby!; nejnověji Roman Koucký...


PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

PRO

DU

CED

BY

AN

AU

TOD

ESK

ED

UC

ATI

ON

AL

PRO

DU

CT


PRO

DU

CED

BY A

N A

UTO

DESK

EDU

CA

TION

AL PR

OD

UC

T

Cesta na sídliště

V tomto velice subjektivním dvojlistu bychom rádi představili naši cestu Hradcem Králové. Po příjezdu do města nás uvítala ohromující kostra nového terminálu autobusového nádraží od architekta Patrika Kotase. Tato stavba předznamenala, že v hradci se nebojí velikosti. Většina ulic působila ohromu-jícím dojmem prázdného nevyužitého prostranství. Tento pocit se nám umocnil při příchodu na naše vybrané sídliště, které se nachází v nádherné lokalitě Labské kotliny, podlí soutoku Labe a Orlice. Z druhé strany je arál domů semknut prstencem Gočárova okruhu. Po prozkoumání sídliště a jeho okolí jsme se vydali směrem k centru, kde jsou právě dokončovány vysuté zahrady, které ční pod nově přebudovaným pivovarem, který změnil svoji funkci na Krajský úřad.


© T-MAPY spol. s r. o. Hradec Králové, Data © ČÚZK, Armáda ČR, © GEODIS BRNO, spol. s r.o., ARGUS GEO SYSTÉM s.r.o., Česká geologická služba



Císařská mapa 1845

Město je stále obehnáno hradbami, proto neproběhl žádný výrazný vývoj uvnitř ani vně hradeb. Pozn.: béžové pole kolem města zobra-

zuje území obsazené právě hradbami.

Vojenská mapa 1807-1869

Vojenské mapování zobrazuje HK jako barokní pevnost zbudovanou v letech 1766 až 1789 na popud Josefa II. Tímto rozhodnutím Josef II na dlouho zastavil vývoj města - ze strategických důvodů nebylo možno stavět mimo mohutné hradby a město v hradbách nenabízelo stavební možnosti, navíc HK v té době žil převážně vojenským životem. Stavbě pevnosti musela ustoupit obě tehdejší předměstí. Obyvatelstvo bylo vystěhováno za vnější okraj inundační ob-lasti pevnosti, do nově založených obcí Nového Hradce Králové, Kuklen, Farářství a Pouchova. Soustavu hradeb doplňovaly účelové budovy, z nichž některé se zachovaly dodnes.

1937

Roku 1866 se za hradbami pevnosti rozhodla válka mezi Rakouskem a Pruskem. Tehdy se ukázala další existence pevnosti bezúčelnou. Hradby se staly brzdou dalšího rozvoje. O zrušení pevnosti, zbourání hradeb a odprodej vojenských pevnostních objektů a pozemků městu se zasloužil starostův náměstek Ladis-lav Jan Pospíšil. Vleklé jednání skončilo až roku 1893 osnovou zákona o prodeji fortifikačních objektů a pozemků městu. Město se tak nevídanou rychlostí rozrůstá a to podle regulačního plánu Josefa Gočára (1926-1928 vznik regulačního plánu)



1954

Pokračuje dynamický vývoj města, aktuál-ním regulačním plánem již není Gočárův, ale regulační plán Ernesta Bodeho. Za povšimnutí rozhodně stojí, že na tomto snímku přibylo sídliště Labská kotlina - mimo regulační plán, vyrůstá v blízkosti Gočárových škol (mateřská škola, základní škola, Gymnázium J. K. Tyla)

1977

Ani za minulého režimu se vývoj města neza-stavil. Probíhá převážně na jihu města. Sídliště Labská kotlina se rozrůstá o další budovy (nemocnice, prádelna) a přes ulici Střelecká vyrůstá jako odpověď sedmdesátých let 8 pan-elových domů.

2012

I v současnosti je Hradec Králové řazen mezi nejrychleji rozvíjející se česká města. Zároveň se umisťuje na špičku ve statistikách kvality života v českých městech.


Regulační plán - Josef Gočár (1926-1928)

Z chumlu lítých bojů vyletěla žraločí plutev a dopadajíc na hladinu roztočila šírá kola: to budiž leit-motivem do budoucna. A šíré je zde ledacos jen ne právě ta kola: ne že by snad před hranicí druhého hradeckého okruhu nebylo dost volného místa, avšak hrdost s níž si nechává do hlavy zarážet hutný klín roztančený k nádraží až se zadrhává prázdný řetěz bastionů s okem žraloka dosud snad ještě nepropadlého fascinaci automobilem (i když už i zde, ve zcela vnější souhlasnosti dynamického tvar-ování, se snad rodí základ budoucího přátelství – ač žralok ten dlí na buchtě, kol dokola vypolstrován oblázky...), dává tušit vědomí vlastní krátkodechosti: třetí okruh je nevyhnutelný... - a zároveň zbytečný. Budiž o tom řečeno později. Jinak se to má s artikulací veřejného prostoru: jeho hierarchie je famózní! Na čtvero stran se rozbíhají pařáty zeleně nejvyššího řádu – třemi z nich pak tepe řeka. Nižší řád tvoří orámování sídlišť. Ještě nižším řádem pak jest prostor mezi bloky zahrazený vystupujícími přídavnýmu křídly bloků (- úžasný motiv!). Nejnižším řádem jest vnitroblok.

Regulační plán - Ernst Bode (1941-1492)

Bodeho plán je příliš komplexní, než abychom z něj my hovádka boží byli schopni něco vyčíst a tudíž se jím nebudeme hlouběji zaobírat a vystačíme si s konstatováním, že „Ernst Bode řešil plán města poprvé komplexně, tedy pro celé území Velkého Hradce králové“.


Srovnání kapacitně podobně vytíženého druhého Hradeckého okruhu a ulice Vltavské v Praze.

Ještě o polovinu frekventovanější Strakonická si vystačí se semafory...

Do pavučiny větších či menších ale vždy ploprázdných silnic se chytají jen stromy a indiferentní nevyužitelná zeleň. Opět srovnání se silnicí v Praze: Radlická je také o polovinu frekventovanější.

Dopravní situace v Praze a Hradci

Zde pokračuje vyprávění o nevyhnutelném a zároveň zbytečném třetím okruhu. Ten druhý totiž asi z poloviny vede kompaktní městskou zástavbou (a rostlá silniční síť vyznačená v Gočárově plánu po jeho obvodu – a ve směru k nádraží i daleko za něj – jasně ukazuje, že tomu tak bylo i v době projek-tování...), pročež je nevhodný pro tranzitní dopravu. Jenže pro místní jakbysmet, jelikož vypadá jak dálnice! Začarovaný kruh je tento: je tu dálnice, dálnice se od města musí oddělit zelení, na široké mnohaproudé komunikaci oddělené zelení je možné chovat se jako na dálnici – tudíž není možné chovat se tu jako ve městě, je tu dálnice. Auta volí cestu nejmenšího odporu – a byl-li by budován další okruh pro tranzitní dopravu, musel by se tok dopravy na tom stávajícím zpomalit: logický scénář je tento: zbuduju nový okruh – tentokrát skutečně za městem (které se mi vzhledem k demografickému vývoji za posledních pár let už asi rozrůstat nebude) – a na starém okruhu vyklestím zeleň, posunu uliční čáru, z těch maniakálních dálničních křížení udělám normální křižovatky na semafory, prokutám tam ústí vedlejších, které nyní končí slepé těsně před dosažením cíle, a aby toho nebylo málo tak to ještě zaškrtím řetězy přechodů... – tak by se mi možná konečně povedlo tu silnici zaplnit – – – a v tom je právě ta potíž: ta silnice (jako ostatně většina v Hradci) zeje prázdnotou! Dělat všechny tyhle šaškárny, abych nakonec měl ve městě dva dálniční okruhy a oba vytížené asi jako obslužná cesta k areálu čističky odpadních vod...Tady není pomoci.


Nekonečné karavany velbloudů putují pouští po camel highway. Dlouhá nit mezi nimi je zpustlá – na koncích pak a v předělech se šmodrchá. Šmodrchá se a motá a svými uzlíky podvazuje městu končetiny. Strážní věže prorážejí klenbou korun stromů Amazonského pralesa a shlížejí na highway.Před námi je pavučina šíleného rotopavouka, v níž uvázly izolované trsy nic neříkající zeleně: domy se bojí přiblížit, přestože pavouk je zatím v nedohlednu – ovšem, kdo ví ky se může vynořit? – tak scénu strnule pozorují zpovzdálí. Ty naše – cihly – zapadly do trávy – a vprostřed si to šine šnek.Zespoda mává důvěrně známý marťánek poskytující vše potřebné pro zdravý vývoj dětí a nadevším se bodře plaví Ambrož ve svém korábu. Co dál? Prádelna, škola, která je vždy věznicí (tahle to ale na rozdíl od FA umně maskuje)... Podsvětí se otevírá neskutečně famózní elektrárnou: ta poskytuje jediný nefalšovaný elektrošok v místě. Energie sálá v bohatosti barev a tvarů náhle vyvěrajících vprostřed temně krásného trudného podsvětí za řekou Styx. Co bylo za Léthé jsme již zapomněli. Dále jsou jen piktogramy, jejichž smysl je vesměs zřejmý: do staráho pivovaru jsme vystoupali po samoúčelné schodištní struktuře vetknuté do svahou pod žraločí ploutví (jejíž sympatie k automobilismu již byly také naznačeny) a spojení satana a kříže nebude jistě pro pravidelného diváka béčkových hororů také ničím překvapivým...

Abstraktní analýza leccos vypovídá o struktuře zastavění, komunikačních koridorech, jakož i přírodních danostech území. Nedocenitelnou výpovědní hodnotu pak zejména má burácivé vlnobití, v něž místy nezadržitelně propuká podkladní papír: je svědkem směřování směrů, epicenter nezkrotné síly, kobercového bombardování impulzy. Tři silné proudy vedou od Styx k Západu (jakoby u Styx hrály roli světové strany...): jeden pramení na soutoku Styx a Léthé (kde se vůbec dějou věci namnoze tajemné a přízračné – počítaje v to marťánky i řečenou maniakílní dopravní zauzleninu), druhý pra-mení na náměstí Svobody a razí si cestu Gočárovou třídou, a konečně poslední váhavě počíná zurčeti v Šimkových sadech a sleduje tentýž směr dospívá k železnici. Neříkáme, že jsou všechny tři na první pohled v území patrné a už vůbec se nechceme uchylovat ke konstruování hypotéz o původním smyslu a látce těchto směřování, nicméně soudíme, že papír může zjevit i věci zastřené, bezprostřednímu lidskému vnímání skryté. O vysoké výpovědní hodnotě nahodilého reliéfu papíru nás ostatně může přesvědčit i bezpříkladné dmutí v místě žraločí ploutve a čůrek od něj kanoucí po zmíněné samoúčelné schodištní struktuře.



PRO

DU

CED

BY

AN

AU

TOD

ESK

ED

UC

ATI

ON

AL

PRO

DU

CT


PRO

DU

CED

BY A

N A

UTO

DESK

EDU

CA

TION

AL PR

OD

UC

T

Schwarzplan jasně ukazuje dynamiku vývoje města. Vnitřní centrum definované středověkými hrad-bami je tvořeno hustou zástavbou kolem Velkého náměstí a gotickou katedrálou. Vnitřní centrum obepíná zástavba definována také hradbami, tentokrát ale barokními. Z prostoru daném barokní pevností přímo vybíhá zástavba kolem Gočárovy třídy. Tyto další dva prostory městské zástavby jsou tvořeny blokovou zástavbou podle Gočárových idejí a dávají tak vzniknout kompaktní zástavbě jasně reagující na hustotu vnitřního centra. Podle Gočárova regulačního plánu i podle jeho návrhu byly ještě postaveny školy na Tylově nábřeží, ty otevírají volný prostor, který pak rozvíjí a dále zpracovává právě sídliště Labská kotlina. Svou volností prostoru tvoří kontrast k blokové zástavbě, ten je však zmírňován jednak Gočárovými školami, jednak fakt, že bloky v těsné blízkosti sídliště nejsou tak uzavřené jako jinde, ale tvoří poloveřejný prostor ve svých otevřených „dvorech.“ Přes ulici Střelecká na sídliště Labská kotlina reaguje osm 12-ti patrových panelových domů, které tvoří pomyslnou hradbu, za níž se skrývá domková zástavba narušena jen fotbalovým areálem a dvěma školami. Domková zástavba, přidružující k městu původně samostatné vesnice tvoří většinu západního území Hradce. Přestože se jedná o velmi rozdílné druhy zástavby, při pohledu na schwarzplan působí jednolitě, přirozeně. Kon-trastem k této jednotě je pak území jižně od centra města (za řekou Orlicí), které má velmi roztříštěný ráz.

Morfologie území ještě výstižněji ukazuje návaznost sídliště Labská kotlina na dřívější blokovou zástav-bu a odhaluje také bariéru dvanáctipatrových domů sídliště Labská kotlina 2, která odděluje blokovou zástavbu a sídliště Labská kotlina od domkové zástavby původně samostatných vesnic.


Tato analýza doplněná o svou zcela precizní legendu se dozajista obejde bez dalšího komentáře – za zvážení snad jen stojí, zda neprovést analýzu analýzy – nebo ještě spíše metainterpretaci téhož.

Zde budiž čtenáři na mysl uveden náš věru fundovaný kritický rozbor Gočárova regulačního plánu. To, co se nám jevilo do budoucna jako problematické, dnes vskutku problematickým jest (i když uznávám, že to se to pěkně jeví do budoucna, když už je budoucnost sama zjevena...) a naopak to, na co jsme pěli ódy a hymny oslavné, tedy stratifikace veřejného prostoru, bylo v poválečném plánu zcela potlačeno. Výsledkem jsou krabice rozhozené na louce pokryté sem tam náhodně rozhozenými stromy (které navzdory svému nahodilému rozmístění s bravurou zvládají zazdít všechny nabízející se pohledové osy) zbrázděné sítí absurdně předimenzovaných komunikací křížících se v ještě předimenzovanější změti najížděcích a sjížděcích pruhů. Domy vůbec nijak nereagují na meandr řeky a úchvatný pohled na druhý břeh: stejně jako zeleň i ony jsou ke svému okolí zcela indiferentní. Veřejný prostor nezná žádná intimnější a otevřenější místa, žádné poloveřejné dvory, žáná hájemství sevřená zdmi či zástavbou, žádná náměstí, žádné parky a mítiny v parku – nic než nekonečné lány nevyužitelné plochy mezi komu-nikacemi a domy, takže padá i naděje na nejakou smysluplnou ulici zabydlenou chodci.


10m50m

10m50m

Labe

10m50m

10m50m

Labe

10m50m

10m50m

Labe

Pohled na dva různé řezy sídlištěm ukazuje velký vliv jeho orientace na ráz veřejného prostoru. Zatím-co východo-západní řez nedává veřejnému prostoru vyniknout vůbec a tvoří mezi domy pouze vlastně ulice, severo-jižní řez odhaluje veřejný prostor jako luxusně dimenzovaný, plný zeleně.

O školy v tomto městě / nebyla nikdá nouze / byvši město odedávna / centrem universitním (působí zde Univerzita Hradec Králové, Lékařská fakulta a Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy a Lékařská fakulta Univerzity obrany). Dále pak jsou zde věru krásná gymnázia a to vůbec nejhezčí jest zvěčněno na obrázcích dole: je zde také šedý sloup v náručí cihelného rohu s šedým bezcihelným úsekem fasády přivráceným ke sloupu, tak jako v Dejvicích. Ta budova od Gočára Gymnáziem J.K.Tyla se zove a pokorně stojí přimknuta k inkriminovanému sídlišti Labská kotlina.


Na obrázcích vlevo je patrné, že nejsou všechny fasády stejné. Vyskytují se na nich různé odchylky v detailech, které usnadňují orientaci na sídlišti. Některé domy nedávno oblékly nový kabát, protože se bytová družstva rozhodla o zateplení a kompletní výměnu oken. Nejstarší domy si neustále zachovávají původní charakter, i když na nich jejich majitelé z části vyměnili okna. Ostatní okna zůstávají původní a nebo jsou nově natřená.

Byty na sídlišti Labská kotlina byly projektovány velice luxusně (spodní obrázek) - jako uživatelé se předpokládali mladé rodiny. Protože ve 40.letech minulého století nebyly výjimkou rodiny s 5-ti dětmi, byty mají rozlohu 70 - 80 m2. Bohužel dispozice nedovolují jednoduché přestavění na více menších, pro dnešního uživatele vhodnějších bytů - byty na severní straně by nemohly být dostatečně prosluněny (horní obrázek).


rozloha_86000m2

počet jednotek_570 bytůvýměra_70-100m2

podlažnost_4 patra bytů

klady_prostor, který dává volnost _proslunění _klidná atmosféra _návaznost na město _nízká kriminalita _parkování

zápory_prostor, který nemá využití

rozloha_86000m2

počet jednotek_1800-3000 bytůvýměra_30-x m2

podlažnost_4-6 pater bytů

klady_ekonomičnost _efektivita zastavění _dopnění struktury _návaznost na město _nízká kriminalita

zápory_horší proslunění _stísněnost _doprava

Zkoušeli jsme, jak se bude chovat struktura, při zaplnění bloky. Pro výpočet bylo použito několik pražských bloků. Pokud by byly bloky uzavřeny jako v Praze, dalo by se na tomto místě vytvořit kolem 3000 bytů a zbylo by i místo na park. Při použítí bluků, které jsou hned v sousedství by se vytvořilo asi trojnásobně bytů nežli při řádkovém zastavění, uvnitř by vznikl polosoukromí prostor, který by měl nějakou funkci.


rozloha_86000m2

počet jednotek_150-200 bytůvýměra_150-x m2

podlažnost_2-3 patra

klady_soukromí pro jednotlivce _sen většiny lidí _dobrá prosluněnost

zápory_soukromí, které ničí mezilidské vztahy _neekonomičnost _nenávaznost na okolí Další analýza potvrzuje absolutní nevhodnost kobercové zástavby pomocí rodinných domů z tzv.”satelitního města”. Z otevřené struktury se stává několik hlavních komunikačních tahů, kolem kterých je roztroušeno několik domů. Prostor, který by se dal využít mnohem efektivněji je zaplněn rodinnými domky, které se ohraničli kouskem půdy, Z hlediska údržby pro veřejnou správu je to vhod-ná vyrianta, bouhužel pro lidi z města je to další mrtvá oblast, kde se pouze prohánějí automobily a život odvanul někam jinam.

rozloha_86000m2

počet jednotek_570 bytů (při třetinovém území)výměra_30-x m2

podlažnost_3-14 pater bytů

klady_efektivita zastavění _proslunění _nízká kriminalita

zápory_horší proslunění _nepropustnost _hrozné byty

Poslední pokus o jinou zástavu byly věže. Použili jsme k demonstraci mnohokrát prezentovaný projekt Central parku, který je počtem bytů hodně podobný našemu sídlišti. Tato struktura působí prodyšně, ale opak je pravdou. Uprostřed centra vytvoří špunt, který nerespektuje dané podmínky této lokality. Na naše území by se takováto struktura vešla 3x.


Německý architekt o 10 let dříve publikoval na předváděném výstavním domě ve Wiessenhofu použil koncept domu, ve kterém je schodiště a 2 byty na patro. Variabilita tohoto půdorysu je veliká. Díky ne-symetricky postavenému schodišti je možné vytvořit v půdorysu 2 různě velké byty. Mies van der Rohe použil sloupový nosný sytém, který ještě zvětšuje varibilitu.

Tito dva architekti následovali odkaz Miese van der Rohe. Jelikož stavěli sociální sídliště, které bylo ori-entováno převážně na hodně početné rodiny, byla variabilita bytového fondu omezena. Schodiště umís-tili symetricky do dispozice, takže velikostní variabilita byla možná pouze u krajního domu. Snažili se vytvořit dobře prosluněné byty, jejichž hlavní fasáda byla orientována na jih. Uvnitř dispozice využili nosné stěny, čímž definovali jasné vymezení bytu.

500m

V současnosti probíhá v Hradci Králové rozmanitá bytová výstavba. Byty jsou velikostí od 27m2 až do 218m2 a jejich cena se pohybuje od 1,2mil do 6,7mil Kč (bez DPH). Některé nové domy vytvářejí zajímavé prostředí pro život, ale nevýhodou společnou téměř pro všechny tyto nové objekty je neza-jímavost lokality oproti lokalitě sídliště Labská kotlina. Výjimku tvoří snad jen projekt Hradecký Dvůr umístěný v kvalitní lokalitě mezi městskou blokovou zástavbou a nádražím a projekt Tereziánský Dvůr umístěný přímo v centru města. Díky své kvalitní lokalitě (dochozí vzdálenost centra, nádraží; zeleň), prostorným dispozicím a snad i kvalitně odvedené architektonické a stavební práci se sídliště Lab-ská kotlina umisťuje mezi drahé bydlení v Hradci Králové. Jeho 70m2 až 80m2 byty se pořizují cca za 1,8mil - 2,5mil Kč (bez DPH).


1948 2012

Na snímcích, které byly pořízeny z prakticky stejného místa je vidět, že se sídliště v průbhu 64 let proměnilo minimálně. Proběhla změna osvětlení, které se přesunulo na opačnou cestu ulice, silnice je lemována alejí z Břízy Bělokoré. U některých domů proběhla výměna oken, jak je patrné u domu napra-vo od silnice. část trávníku musela ustoupit zvětšující potřebě po nádobách na odpad. Původní záměr o volné prostranství před domy připomíná “nechtěný” trávník, který není prakticky využíván.


Vedoucí práce_doc. ing. arch Irena FialováUrbanismus 3_Sídliště 50.let_analyzováno 2011/2012UIII teorie 2012 _Labská kotlina _Hradec Králové Jindra Novotná_ [email protected] Tomáš [email protected] Adam Pokorný_ [email protected] Matěj Veselský_ [email protected]

urbanismus 3

Documents