vysokÁ Škola polytechnickÁ jihlava - vspj.cz

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Katedra zdravotnických studií

Role ženy a její hodnocení z pohledu žen různých

generací

Bakalářská práce

Autor: Aneta Nováková

Vedoucí práce: Mgr. Petra Doucková

Jihlava 2013

Anotace

Tématem této práce je problematika sebepojetí žen. Hodnotíme spokojenost žen a jejich

pohled na své dosavadní bytí a pohled na dnešní dobu oproti dobám minulým. Dále pak

zkoumáme plánované rodičovství a antikoncepci. Práce je dělena na dvě části. Část

první – teoretická je zaměřena na somaticko-psychický vývoj a s ním spojené životní

etapy a události. Dále se věnuje problematice vzdělání žen a jejich postavení

ve společnosti. V praktické části jsou pak získaná data porovnána u žen ve věkových

skupinách střední dospělosti (40-50 let), pozdní dospělosti (50-60 let) a raného stáří (60-

75 let).

Klíčová slova

Ontogenetický vývoj, menstruace, těhotenství, porod, mateřství, sexualita,

antikoncepce, klimakterium, vzdělání.

Annotation

Topic of this bachleor thesis is issue of women self conception. We evaluate women

satisfaction and their view on existing status compared to the past. We further

investigate birth control and contraception. Thesis is divided into two parts. Theoretical

part describes physical development associated with the most vital stages in women

lives. This thesis also discusses accomplishments of women and their position in

society. In the practical part, we comparing data of women in the age groups middle

adulthood (40-50 years) late adulthood (50-60 years) and early old age (60-75 years).

Keywords

Ontogenetic development, menstruation, pregnancy, labor, motherhood, sexuality,

contraception, climacteric, accomplishment.

Ráda bych srdečně poděkovala Mgr. Petře Douckové za odborné vedení práce, její čas,

připomínky, cenné rady, ale i za trpělivost a vstřícnost.

Dále poděkování patří mé rodině, rodině mého partnera, jemu samotnému i přátelům

za obrovskou podporu v průběhu celého studia i v době zpracování bakalářské práce.

V neposlední řadě děkuji i všem respondentkám za jejich čas strávený vyplňováním

dotazníku a všem, kteří mi pomohli s distribucí dotazníků.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně.

Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská

práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících

s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce

nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ.

Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ,

zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské

práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej,

zapůjčení apod.).

Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu

využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený

příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do

jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím

licence.

V Jihlavě dne

...................................................

Podpis

Obsah

1 ÚVOD ................................................................................................................7

1.1 Cíle práce ........................................................................................................7

1.2 Hypotézy .........................................................................................................8

2 TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................9

2.1 Ontogenetický vývoj člověka ..........................................................................9

2.1.1 Fáze ontogenetického vývoje člověka.......................................................9

2.1.2 Psychický vývoj ženy, uvědomování si sebe sama .................................. 14

2.2 Důležité události v životě ženy ...................................................................... 17

2.2.1 Nástup menstruace ................................................................................. 17

2.2.2 Těhotenství, porod ................................................................................. 18

2.2.3 Mateřství ................................................................................................ 22

2.2.4 Sexualita ženy ........................................................................................ 23

2.2.5 Antikoncepce ......................................................................................... 24

2.2.6 Klimakterium ......................................................................................... 26

2.3 Vzdělávání žen .............................................................................................. 27

2.3.1 Historie vzdělávání žen v zemích českých .............................................. 28

2.3.2 Vzdělávání žen v současné době............................................................. 29

2.4 Postavení ženy ve společnosti ........................................................................ 30

2.4.1 Historie postavení žen ve společnosti ..................................................... 30

2.4.2 Postavení žen ve společnosti v současné době ........................................ 31

3 PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................... 32

3.1 Metodika výzkumu ........................................................................................ 32

3.2 Organizace výzkumu ..................................................................................... 34

3.3 Charakteristika souboru ................................................................................. 35

3.4 Analýza výsledků .......................................................................................... 37

3.5 Diskuze ......................................................................................................... 63

3.6 Vyhodnocení hypotéz .................................................................................... 72

3.7 Doporučení pro praxi..................................................................................... 81

4 ZÁVĚR ............................................................................................................ 82

Literatura .................................................................................................................. 84

Přílohy

7

1 ÚVOD

Téma „Role ženy a její hodnocení z pohledu žen různých generací“ jsem si vybrala,

protože každá žena je individuální osobností s rozdílným prožíváním. Zaujal mne vývoj

ženskosti a hodnocení ženského údělu samotnými ženami v různých věkových

kategoriích. Zajímavé je sledování biologických proměn s jejich projekcí na psychiku.

Dalším okruhem, který mne zaujal, byl fakt, že s dobou se mění trendy. Domnívám

se, že se ženy dříve na mateřství nedívaly až tak kriticky, jak je tomu dnes, a že dříve

byl i trend antikoncepce jiný, než je dnes. I problematika ženské emancipace prochází

stále vývojem. Myslím, že partnerství a přátelství je důležitou součástí našich životů,

proto i tato oblast má v mé práci své místo. Obecně bych ráda zjistila pohled žen

na sebe samotnou, problematiku vzdělanosti, úspěšnosti, trendů měnících se s dobou,

vztahů s okolím, jakým způsobem se promítá biologický vývoj do vývoje psychického

prožívání ženy a hodnocení života a životních rozhodnutí. Domnívám se, že různé

generace se na tyto oblasti dívají rozdílně a proto právě jsem se rozhodla, že svou

bakalářskou práci věnuji tomuto tématu.

1.1 Cíle práce

1. Zjistit spokojenost žen ve stanovených věkových kategoriích v oblasti seberealizace

a zjistit důvody jejich případné nespokojenosti.

2. Zjistit pohled žen na sebe samotnou a na vztahy se svým okolím ve stanovených

věkových kategoriích.

3. Zjistit, jak ženy vnímají rozdíl mezi dobou dnešní a dobou, v níž prožily dětství.

Vzájemně mezi sebou porovnat tři zkoumané věkové kategorie.

8

4. Zjistit, zda ženy plánovaly rodičovství a jakých antikoncepčních metod

využívaly/využívají. Vzájemně mezi sebou porovnat tři zkoumané věkové

kategorie žen.

1.2 Hypotézy

1. Předpokládám, že alespoň 50% žen ve zkoumaných věkových kategoriích

je spokojeno v oblasti seberealizace.

2. Domnívám se, že se alespoň 50% žen ve zkoumaných věkových kategoriích

nejlépe cítí ve své momentální životní etapě.


hodnotí sebe samotnou kladně.

4. Předpokládám, že je pohled žen ve zkoumaných věkových kategoriích na vztahy

s okolím alespoň v 50% kladný.

5. Domnívám se, že alespoň 50%žen ve zkoumaných věkových kategoriích vnímá

rozdíly v době pozitivně.


rodičovství plánovalo.

9

2 TEORETICKÁ ČÁST

V každém stadiu ontogenetického vývoje dochází ke změnám tělesným, psychickým

a sociálním. Zajímavé je sledování těchto oblastí současně. Takový vývoj je u každého

z nás individuální, ačkoliv se za fyziologických podmínek příliš neliší od popisovaných

standardů.

2.1 Ontogenetický vývoj člověka

„Průběh lidského života tvoří souvislý, kontinuitní proces postupného narůstání nebo

ubývání a jej možné jej znázornit plynule vzestupnou a sestupnou křivkou. Celý proces

je ovšem založen ze sledu kvalitativně odlišných vývojových etap, které lze

psychologicky smysluplně vyložit.“ (Šimíčková, Čížková, 2003, str. 18)

2.1.1 Fáze ontogenetického vývoje člověka

Prenatální období – období od oplození až do narození plodu. Toto období dále dělíme

- Období od oplodnění do uhnízdění blastocysty (trvá necelé tři týdny)

- Období embrya je charakteristické vývojem základů všech orgánů. Trvá

do konce prvního trimestru, tudíž do konce 12. týdne těhotenství. Toto období

je nejcitlivějším obdobím pro vývoj. Různé vlivy mohou způsobit vážná

poškození embrya, nebo dokonce jeho potrat.

- Fetální období začíná druhým trimestrem těhotenství, tudíž třináctým týdnem.

V tomto období již hovoříme o plodu. Orgány se dále vyvíjejí a postupně

začínají plnit svou funkci (Roztočil, 2008)

10

Celkem toto období trvá devět kalendářních měsíců (10 lunárních měsíců, 40 týdnů, 280

dnů). Prenatální období je základem pro celý život jedince. Mnoho znaků, jako

je například temperament, reakce na konkrétní podněty apod., přetrvává i po narození.

Plod má schopnost učení se. Děje se tak u jednoduchých a jemu známých podnětů.

Reaguje na ně specifickými pohyby a intenzitou. I u prenatálního vývoje jsou obecné

znaky chování. Ty závisí především na stáří plodu a jeho zdraví (Langmeier,

Krejčířová, 2006; Vágnerová, 2005; Muntau, 2009).

Novorozenecké období – Trvá první měsíc po porodu, přibližně tedy 28 dní. Je to

období adaptace na vnější svět. Novorozenec si zvyká na nový způsob komunikace

s matkou, na své potřeby, vnější okolí, světlo, hluk, biorytmus a podobně.

Charakteristickými znaky novorozence jsou jeho reflexy. Jsou zároveň i ukazatelem

zdraví a donošenosti dítěte (Moroův, uchopovací, sací…). Učení novorozence se zatím

odehrává stále v jednodušších sférách, mozek se stále značně vyvíjí. Smyslové vnímání

je v tomto období jediným zdrojem informací a matka je z velké části jejich zdrojem.

Dítě je plně závislé na matce (Langmeier, Krejčířová, 2006; Vágnerová, 2005, Muntau,

2009).

Kojenecké období - Začíná od druhého měsíce a trvá až do jednoho roku života dítěte.

V tomto období dochází k velkému vývoji. Dítě velmi rychle roste a přibývá na váze,

vytváří se předpoklady pro postupné osamostatňování. Kojenec se rychle učí, osvojuje

si první pravidla. Objevují se odlišnosti od ostatních dětí. Pro kojence jsou velmi

důležitá ústa, jimiž poznává povrchy. Tato skutečnost je založena na tom, že ústa jsou

jeho nejcitlivějším poznávacím nástrojem. Orální aktivita zahrnuje sání, poznávání

a později kousání. Vyvíjí se hlasové projevy jako je broukání, žvatlání a pozdější řeč.

Dítě si získává důvěru k okolnímu světu (Langmeier, Krejčířová, 2006; Vágnerová,

2005; Muntau, 2009).

Batolecí období – Trvá od jednoho roku do třech let dítěte. Dítě si začíná uvědomovat

samo sebe, stává se samostatnějším. Dochází k velkému rozvoji motoriky, řeči a paměti.

Právě v tomto období si člověk začíná pamatovat. Tvoří se také gramatická složka řeči.

11

Dítě začíná skládat větu, později souvětí, učí se skloňovat. Ve velkém rozvoji

je i emocionalita. Batolecí období přináší první velké vzdory, strach, lítost, stud, hrdost.

Nastupuje separační úzkost (Langmeier, Krejčířová, 2006; Vágnerová, 2005; Muntau,

2009).

Předškolní věk – Nastupuje třetím rokem a končí asi tak šestým až sedmým rokem

života. Období předškolního věku je charakterizováno jako období hry. Hrou se cvičí

různé životní situace. Podklad pro tyto hry dítě přejímá od rodičů z běžného života.

Jednoduše je napodobuje. V tomto věku dítě zkouší, co zvládne. Poznává své kvality,

svůj strach, svá slabá místa. Běžně už se děti ocitají mezi ostatními jedinci svého věku.

Formují se mezilidské vztahy, pomalu začíná chápat souvislosti, často se vyptává. Děti

již rozlišují dobro a zlo. Velký význam mají na toto rozpoznávání pohádky. Velmi

dobře pracuje fantazie. Dítě maluje, představuje si. Často ale fantazie může být spojena

se strachem (zlé sny apod.). Dítě předškolního věku je živé, veselé a má již smysl pro

humor (Langmeier, Krejčířová, 2006; Vágnerová, 2005).

Školní věk – Nástup do školy je důležitou událostí. Očekává se samostatnost

a uspokojení vlastních potřeb dítěte. Školní věk se dělí

- raný školní věk – od šesti do osmi let. Dítě má stále tendenci si hrát, učí

se udržet pozornost, plnit přidělené úkoly, nakládat s volným časem.

- střední školní věk – od osmi do dvanácti let. Dítě si uvědomuje vlastní

zodpovědnost, je vyrovnané. Střední školní věk je obdobím relativního klidu.

- starší školní věk – od třinácti do patnácti let. Toto období je nástupem puberty.

(Langmeier, Krejčířová, 2006; Vágnerová, 2005).

Dospívání, adolescence – Trvá zhruba od deseti do dvaceti let věku. Dospívání

je mostem mezi dětstvím a dospělostí, probíhá zde celá puberta. Dochází ke zrání

a přeměně osobnosti. Začíná fungovat pohlavní ústrojí a s ním spojené hormony. Tělo

prochází přestavbou, objevují se sekundární pohlavní znaky, zájem o druhé pohlaví,

zahajuje se pohlavní život. Člověk v tomto období hledá sám sebe, dělá vážná

12

rozhodnutí, přicházejí první závažnější konflikty s rodinou. Roste zájem o vlastní

osobu, vzhled. Jedinec se zabývá módou, objevuje své koníčky a zájmy. Narůstají

nároky na uspokojování vlastních potřeb, přicházejí složitější myšlenkové procesy.

Dospívající jsou mnohdy přílišně kritičtí ke svému okolí a jen těžce uznávají vlastní

chybu. Emocionální reakce bývají mnohdy neúměrné. Tvoří se skupiny, party. Často

se jedinec dostane na scestí právě díky vlivu party. Dokazuje partě svou náklonnost,

chce být jejím členem, chová se podle jejích pravidel a mnohdy si neuvědomuje

chybnost svého chování. Dospívání je tedy zároveň obdobím významné socializace.

Kolem patnáctého roku si dítě vynucuje vlastní zodpovědnost, chce si o sobě

rozhodovat samo. Cítí se dospěle. Rodiče začíná brát jako partnery (Langmeier,

Krejčířová, 2006; Vágnerová, 2005).

Období mladé dospělosti – Mezi dvacátým až čtyřicátým rokem života. Toto období

je charakteristické zakládáním rodiny, usazením se. Je to relativně klidné období.

Narůstá trpělivost, emoce i psychika celkově jsou v rovnováze, člověk se stává

přívětivějším, chápavějším. Uvědomuje si následky svého chování. Přátelské

a partnerské vztahy jsou stálé. Přichází zaměstnání, potomci, manželství (Langmeier,

Krejčířová, 2006; Vágnerová, 2007).

Období střední dospělosti – Od čtyřiceti do padesáti let věku. V tomto období

se dostavuje vyvrcholení zralosti. Rodiče jedinců stárnou, děti dospívají. I přes

to, že je psychika v klidovém stavu, dostavují se různé psychické zátěže, jako je smrt

rodičů, odchod dětí od rodičů a podobně. Odchod dětí z domova má za následek, že

je najednou více volného času, což nemusí vždy být pozitivem. Obzvláště u rodiče,

který po odchodu dětí zůstane sám. V období střední dospělosti začíná člověk hodnotit

svou minulost a možné plány do budoucna. Lze toto období také považovat

za vyvrcholení úspěšnosti. Jedním z negativ střední dospělosti je dojem ze ztráty

přitažlivosti, který může snižovat sebevědomí v intimních sférách. Naopak na veřejnosti

lidé v období střední dospělosti působí sebevědomě a asertivně. Partnerské a přátelské

vztahy jsou stabilní. Klesá potřeba experimentovat a inovovat (Langmeier, Krejčířová,

2006; Vágnerová, 2007).

13

Období starší dospělosti – Od padesáti do šedesáti let. Období starší dospělosti

je považováno za počátek stárnutí. Začínají se objevovat známky stárnutí jako

je zvyšující se únava, vrásky, šedivění vlasů a podobně. Přicházejí vnoučata, člověk

si uvědomuje, že splnil poselství svého bytí. Často se ohlíží do minulosti, rád vzpomíná.

Dostavuje se zhoršení či možná ztráta sexuality (Langmeier, Krejčířová, 2006;

Vágnerová, 2007; Křivohlavý, 2011).

Rané stáří – Od šedesáti do sedmdesáti pěti let. Jsou přítomny známky stáří, přibývá

onemocnění, mění se pohled na život, snižuje se pohyblivost. Je důležité, aby jedinci

v tomto věku hleděli na svůj život celkově pozitivně. Osoby ve věku raného stáří

se rády řídí pravidly a konvencemi, nemají rády vybočení z norem a porušení vlastních

zásad. Je to období vyrovnanosti a klidu. Jistou zátěž ovšem působí události, jako

je smrt či vážná nemoc partnera, přítele a ostatních vrstevníků. Dalším důležitým

úkolem je, aby se jedinec smířil se stářím, jeho postupováním a hledal ve svém bytí

pozitiva. Rád se setkává se svými vrstevníky a rodinou (Langmeier, Krejčířová, 2006;


Pravé stáří – Od sedmdesátého pátého roku života. Je více zasažena pohyblivost,

mohou se vyskytnout problémy se zvládáním uspokojování vlastních potřeb. Mnohdy

je již jedinec odkázán na trvalou péči nebo pomoc druhých. „Opotřebování“ organismu

může mít za následek chronické bolesti. Typická je náladovost. Zpomaluje se myšlení,

snižuje se schopnost regulace emocí, častější je depresivní ladění a ztráta zájmu o život.

Ačkoliv se potřeba stimulace snižuje, je potřeba nadále jedince stimulovat, abychom

předešli pocitu osamění, neužitečnosti a zbytečného bytí (Langmeier, Krejčířová, 2006;


14

2.1.2 Psychický vývoj ženy, uvědomování si sebe sama

Identifikace se svou genderovou skupinou začíná již v batolecím věku. Dispozice pro

tuto identifikaci jsou dány geneticky. Můžeme si všimnout, že holčička více sleduje

v činnostech maminku a samotný proces ztotožnění se s rolí ženy začíná právě

nápodobou. Již v roce a půl si se dívenka zajímá o pračku, žehličku a podobně.

Maminka je tedy největší vzor ženského chování (Vágnerová, 2005; Langmeier,

Krejčířová, 2006; Muntau, 2009).

Dívenka by si měla svou příslušnost uvědomit do osmnácti měsíců. Uvědomuje si,

že muž a žena mají rozdílné role a dělají rozdílné věci. Dalším krokem je používání

ženského rodu. V batolecím období přichází i období prvního vzdoru. Tato skutečnost

přináší používání již zmiňovaného ženského rodu, např.: „já sama“. Později přichází

cílená hra, která je zaměřená na konkrétní situace. Zdárným příkladem je hra

s panenkou. Holčička si hraje s panenkou, napodobuje tím roli matky. Do své hry

s panenkou přenáší výchovu její matky. Hubuje panence, ponaučuje ji a chová se k ní

přesně tak, jako její matka k ní samotné. Proto se mnohdy právě hra s panenkou stává

diagnostickým nástrojem. Na rozdíl od chlapců se ale u dívek často můžeme setkat

s chováním opačného pohlaví, tedy s chováním chlapeckým. U chlapců je toto jednání

ojedinělé. Pro chlapce je nepřijatelné mít na sobě oblečení, které by mělo byť jen trochu

dívčí rysy, ale holčičky si mnohdy cíleně oblékají oblečení chlapecké, nebo chlapecké

oblečení připomínající. Již v batolecím věku jsou znatelné rysy chování. Holčičky více

projevují své nálady a emoce, hledají v chlapcích a dospělých ochranu, rády se krášlí

(Vágnerová, 2005; Langmeier, Krejčířová, 2006; Muntau, 2009).

Dalším důležitým obdobím je předškolní věk. Děti nastupují do školky a tím

i do společnosti. Dívky sledují ženy ve společnosti. Jejich chování a oblékání. Často

je napodobují. Líčí se maminčinými líčidly, půjčují si maminčiny šaty, hrají

si na dospělé, na rodinu a podobně.

15

Začíná plánovat budoucnost. Například: „ až budu velká, budu kadeřnice. Budu mít

velký dům a koně.“ Dívky začínají být stydlivé a emotivnější, obvykle bývají oproti

chlapcům pasivní. Umí být ale empatické a mají sklon k péči o druhé. Hledají

si kamarádky, přátelství s chlapci není příliš časté (Vágnerová, 2005; Langmeier,

Krejčířová, 2006).

V období školního věku přichází velký posun v identifikaci. Dochází již k úplnému

uvědomění a velkému rozlišování chlapeckých a dívčích skupin. Dívky jsou oproti

chlapcům klidnější a uzavřenější. Silně prožívají stresové situace, ale spíše uzavřeně,

ve svém vlastním nitru. Postupem tohoto období se dívky učí držet kontrolu nad svými

emocemi. Začínají být kritické k sobě i okolí. Snaží se plnit úkoly co nejlépe, srovnávají

se s vrstevnicemi. Jsou již zřejmé značné cíle. Nadále je důležitou složkou identifikace

vzor, který dívkám ukazuje, jak se žena chová a co dělá. Největším vzorem je nadále

matka, se kterou děti tráví nejvíce času a kterou mají možnost sledovat i doma

v běžných situacích. Ovšem děvčata již pojímají vzorů více. Například by dívka chtěla

být krásná jako sousedka, umět dobře vařit jako maminka, oblékat se jako starší sestra.

Obvykle se dívky vyhýbají chlapeckým skupinám, nevycházejí s nimi příliš dobře.

Hledají si stálé kamarádky, raději se zdržují ve skupinách malých. Dívky jsou vedeny

k empatii, oproti chlapcům se snáze dělí, nevynucují si pozornost. Jsou klidné,

spolehlivé, často mají s kamarádkami tajnůstky, ale na rozdíl od chlapců si všímají

ostatních, mají sklon pomlouvat a urážet. V období školního věku si děvče roli ženy

uvědomuje a je připraveno na její budoucí plnění. Každá dívka tuto roli pojímá trochu

jinak. Záleží na postavení matky doma a její způsob plnění úkolů. Dalším důležitým

aspektem je vztah obou rodičů a případná celistvost a funkčnost rodiny (Vágnerová,

2005; Langmeier, Krejčířová, 2006).

Období dospívání a adolescence je obecně chápáno jako období pohlavního dozrávání.

Nastupuje zájem o sexualitu a poznávání opačného pohlaví. U děvčat je tento nástup

pozvolnější než u chlapců.

16

Vlivem hormonů začíná i tělesná přestavba, která je u dívek dříve. Nastupuje

menstruace. Dívky si uvědomují, že mohou otěhotnět, jsou proto opatrnější

a zodpovědnější. Častá je náladovost, labilita a emoční výkyvy. Hledání svého vlastního

já má za následek odpoutání se od původních vzorů. Dívka je již schopna přijímat

kritiku na sebe samotnou a debatovat o ní. V tomto období je charakteristická snaha

předčasné dospělosti a plné odpovědnosti za vlastní osobu. Ke konci období dospívání

a adolescence je pohled na svět a vlastní situaci velmi realistický. Dá se říci, že je již

dívka připravena plnohodnotně zvládat pozici ženy ve společnosti i doma. Vzrůstají

tendence opustit rodiče a postavit se na vlastní nohy (Vágnerová, 2005; Langmeier,

Krejčířová, 2006).

V období mladé dospělosti je ženská osobnost ucelená. Ženy v tomto období

vyhledávají stabilní zázemí a vztahy, usazují se. Dosahují kariérního postupu a zakládají

rodinu. Mají potřebu pochopení partnera, jeho sounáležitosti a citové vztahy velmi

prožívají. U většiny párů nastupuje manželství. Ženy od manželství zpravidla očekávají

více, než muži. Tento krok je pro ně velmi důležitý, berou jej vážně a to samé očekávají

od partnera. Rodičovství je přirozenou součástí partnerského života. Potřeba rodičovství

je geneticky podmíněná. Je to pomyslný klíč k dalšímu osobnostnímu růstu. Výchova

dítěte je z velké části podmíněna výchovou rodičů ve vlastním dětství. Mateřství přináší

mnoho omezení a starostí. Partnerský vztah může utrpět značné trauma, dochází

k omezení volného času, dočasnému odloučení od společnosti, vzrůstání povinností

a odpovědnosti, vyčerpání a podobně (Vágnerová, 2007; Langmeier, Krejčířová, 2006).

Střední dospělost přináší vrchol zralosti. Ženy se postupně uvolňují z úzkých rodinných

vztahů a věnují se vlastnímu osobnostnímu posunu. Přichází hledání nového směru

života, protože děti odrůstají a matku potřebují čím dál méně. Ženy na sobě pozorují

úbytek atraktivity, ale psychicky jsou vyrovnané a spokojené. Využívají aktivně volný

čas, vztah s partnerem se prohlubuje (Vágnerová, 2007; Langmeier, Krejčířová, 2006).

17

V období starší dospělosti jsou již znatelné známky počínajícího procesu stárnutí. Žena

v tomto věku má za sebou důležité mateřské období a s příchodem dalšího období

přichází i jistý zlom. Končí období reprodukce a ženy se stávají sebejistými

a dominantními (Vágnerová, 2007; Langmeier, Krejčířová, 2006; Křivohlavý, 2011).

S nástupem raného stáří přichází i touha realizovat své vnitřní sny. Není proto

vzácností, že ženy v tomto věku hledají nové koníčky. Často začínají cestovat, cvičit,

chodit do zájmových kroužků a pořádat posezení pro přátele (Vágnerová, 2007;

Langmeier, Krejčířová, 2006; Křivohlavý, 2011).

Období pravého stáří je obdobím hodnocení. Žena hodnotí svůj život a jeho

prospěšnost. Je smířena s blížící se smrtí, kterou chápe jako ztrátu sama sebe

(Vágnerová, 2007; Langmeier, Krejčířová, 2006; Křivohlavý, 2011).

I když je genderové zařazení dáno geneticky, je důležité ho v podstatě od narození

podporovat a rozvíjet. Toto je úkolem ženských vzorů, nejčastěji maminky a babičky.

Pokud dívka takový vzor nemá, snadno se vzhlédne ve vzoru mužském či fiktivním.

2.2 Důležité události v životě ženy

Většinu žen v životě potkají důležité události, jako je nástup menstruace, počátek

sexuálního života, těhotenství, porod, mateřství, výběr a užívání antikoncepce

a klimakterium. V mnoha publikacích se ale dočítáme pouze o fyzické stránce těchto

událostí, i když nemalou měrou působí na psychiku ženy.

2.2.1 Nástup menstruace

Menstruace nebo také měsíčky, perioda či menses je krvácení u ženy, které

se v reprodukčním věku opakuje každý měsíc.

18

Menstruační krev odtéká z dělohy přes malý otvor v děložním čípku následně pochvou

ven z těla. (Nelson, 2009)

„Nástup menstruace nastává kolem dvanáctého roku věku a nazývá se menarche. První

cykly jsou nepravidelné a nemusí při nich docházet k ovulaci. Individuální pravidelnost

cyklů se upraví během šesti měsíců až dvou let. V průměru dochází k menstruaci

každých 28 dní s možnou odchylkou 5 až 10 dní. Cyklus může být narušen stresem,

vyčerpáním nebo nemocí. Výtok samotný trvá 2 až 8 dní, krevní ztráta je 50 až 100 ml

krve.“ (Leifer, 2004, str. 37)

Nástup menstruace je vnímán velmi rozličnými pocity. Dívka je pyšná, vylekaná, stydí

se. Její přijetí tohoto faktu závisí na okolních vztazích a připravenosti. Dílčí roli hraje

matka a přítelkyně stejného věku, se kterými své pocity dívka sdílí (Helus, 2011).

„Menarche je nejvýznamnějším ukazatelem stupně sexuální zralosti u ženského

pohlaví.“ (Weiss, 2010, str. 94)

2.2.2 Těhotenství, porod

„Těhotenství je životní etapa, kterou lze považovat za naplnění smyslu biologické

podstaty ženy. Dochází zde k zázraku početí a daru života. Přivedení nového jedince

na svět je pak zlomovou situací v životě každé rodiny.“ (Gregora, 2005, str. 12)

Těhotenství je stav, kdy v těle ženy dochází k vývoji plodu. Toto období je dlouhé 10

lunárních měsíců, tedy 9 kalendářních měsíců, 40 týdnů, či 280 dnů (Roztočil, 2008).

Počátkem těhotenství je oplodnění, tedy splynutí mužské a ženské pohlavní buňky –

vajíčka a spermie, pokračuje vývojem embrya, plodu a končí porodem plodu (Roztočil,

2008).

19

Známky těhotenství dělíme dle autorů Macků, Čech (2002) na nejisté, pravděpodobné

a jisté:

- nejisté známky těhotenství: celkové příznaky (únava, náladovost, mdloby,

závratě), příznaky poruch trávicího systému (ranní nevolnost až zvracení,

zvýšené slinění, změny chuti, apod.), nucení na močení a zvětšení břicha.

- pravděpodobné známky těhotenství: vesměs příznaky funkční a morfologické

na pohlavních orgánech jako vynechání menstruace, prosáknutí vulvy, lividní

sliznice poševního vchodu, zbytnění poševní sliznice, měkčí děložní čípek.

- jisté známky těhotenství: objektivní průkaz plodu a jeho funkcí (ozvy, pohyb)

Těhotenství je rozděleno dle Gregory (2005) na tři trimestry:

- první trimestr začíná splynutím ženské a mužské pohlavní buňky. Oplodněné

vajíčko se rýhuje, množí se v něm buňky a přitom cestuje z vejcovodů

do dělohy. Zhruba po týdnu od oplodnění se vajíčko usazuje v děloze, kde

se uhnízdí do sliznice a dále se vyvíjí. Žena na sobě už může začít pozorovat

nejisté známky těhotenství. V prvním trimestru je vývoj zárodku (embrya)

rychlý a progresivní. V osmém týdnu má zárodek tvar lidského těla, velikostně

dominuje hlava, vyvinuty jsou i končetiny a stavba obličeje. Od devátého týdne

již hovoříme o plodu (fetus). Vyvíjí se placenta, která ke konci prvního trimestru

již plně funguje. Ke konci toho trimestru plod vylučuje moč a na ultrazvuku jsou

viditelné jeho aktivní pohyby. Žena si všímá známek těhotenství jako je pyróza,

ranní nevolnosti, zvracení, nadýmání, změny chuti apod. První trimestr končí

ukončením třináctého týdne těhotenství a plod je velký 80 mm a váží zhruba 15

gramů.

20

- druhý trimestr je charakterizován počátkem 14. týdne a trvá do konce 26. týdne

těhotenství. Obvykle je toto období prožíváno ženami velmi pozitivně, nastupuje

fyzická i psychická pohoda. U některých žen dochází ke zvýšení sexuálního

libida. Kůže plodu je průhledná s viditelnými cévami, tenká, pokryta lanugem.

Velkou událostí pro ženu jsou první znatelné pohyby plodu. U prvorodiček

se takto stává okolo 20. týdne a u vícerodiček asi v 16. až 18. týdnu gravidity.

Plod může pohyby reagovat na různé podněty. Například hlas matky, známou

melodii, na pocity matky. Ve 24. týdnu je plod průměrně 30 cm velký a váží

650g.

- třetí trimestr začíná 27. týdnem a trvá do konce těhotenství. Pocity ženy jsou

obvykle smíšené. Zvyšuje se strach z porodu a obava, zda žena bude umět o dítě

pečovat, těší se na něj i na roli matky. Poloha plodu ve 36. týdnu je obvykle

neměnná až do porodu. Partner zastává velmi důležitou roli a to hlavně

v psychické opoře ženy. Konec těhotenství je pro ženy i velkou fyzickou zátěží.

Ve 36. týdnu je plod průměrně 45 cm velký a váží 2500g.

„Porod (partus) je ukončení těhotenství, při kterém je narozen živý novorozenec

s minimální hmotností 500g, nebo jestliže přežije 24 hodin i s menší hmotností.“

(Macků, Čech, 2002, str. 68)

Za počátek porodu je považován nástup pravidelných kontrakcí či spontánní odtok

plodové vody. Porod samotný dělíme dle Gregory (2005) do čtyř dob porodních:

- I. doba porodní: za počátek první doby porodní považujeme počátek

pravidelných děložních kontrakcí. Označujeme ji jako dobu otevírací. Porodní

cesty se otevírají a připravují na průchod plodu. V průběhu této doby jsou

pravidelně monitorovány ozvy plodu a děložní činnost pomocí CTG přístroje.

Pokud plodová voda neodteče spontánně, je provedena dirupce vaku blan.

Kontrakce po tomto výkonu zesílí a hlavička plodu lépe vstoupí do porodních

cest. První doba porodní je individuálně dlouhá, zvýhodněny jsou vícerodičky,

21

u kterých je tato doba obvykle kratší než u prvorodiček. Vliv na trvání otevírací

doby porodní má i fakt, jak je žena na porod po fyzické i psychické stránce

připravena. Pro urychlení první doby porodní je vhodnou metodou snížit bolest.

Tento způsob nazýváme analgezie. Analgezie zahrnuje jak farmakologické

metody jako je například epidurální analgezie, tak i metody nefarmakologické,

jako jsou masáže, pobyty ve vaně, aktivní polohování rodičky pomocí

speciálních pomůcek (míč, závěsné opory apod.), aromaterapie, sprchování

apod. Při první době porodní je partner pro ženu velkou oporou a může být

i součástí analgetických postupů. První doba porodní končí zánikem branky.

- II. doba porodní: po zániku branky přichází doba vypuzovací. Je to doba, kdy

dochází k samotnému vypuzení plodu z dutiny děložní. Podmínkou k tlačení

je příznivé sestoupení hlavy plodu do porodních cest a již zmiňovaný zánik

branky spolu s úplným otevřením porodních cest. Rodička tlačí jen při

kontrakci. Během jediné kontrakce obvykle žena zvládne zatlačit 3x. Někdy

je nevyhnutelný nástřih hráze (episiotomie) a to proto, aby nedošlo

k závažnějšímu poranění rodičky. Během několika kontrakcí je plod porozen. Po

odstřihnutí pupeční šňůry je novorozenec ošetřen obvykle ihned na porodním

sále, aby byl rodičům nablízku. Po ošetření je novorozenec přiložen k matčinu

prsu, čímž je zjišťován hledací a sací reflex. Velkou roli toto přiložení hraje i pro

utvoření nového vztahu mezi matkou a novorozencem. Pokud je otec přítomen u

porodu, má celý tento proces i pozitivní úlohu v utvoření vztahu mezi otcem

a novorozencem a v neposlední řadě i prohloubení vztahu mezi oběma partnery.

Druhá porodní doba tedy končí porodem plodu.

- III. doba porodní: je doba, kdy dochází k porodu placenty a plodových blan.

Po porodu plodu je důležité odloučení placenty, aby mohlo dojít k jejímu

porodu. Obvykle k tomuto odloučení dochází do deseti minut od porodu plodu.

Tato doba se může u jednotlivých žen lišit, v zásadě by však neměla překročit 60

minut. Placenta je po porodu zkontrolována lékařem, aby bylo zabráněno

22

případnému ponechání její části či obalů v děloze. Poté lékař zkontroluje rodidla

pomocí zrcadel a případně je potřebně ošetří za pomoci lokální anestezie.

- IV. doba porodní: takto je označována doba dvou hodin po porodu, kdy rodička

zůstává ještě na porodním sále pro kontrolu stavu po porodu a případnému

rychlému řešení patologických stavů. Porodní asistentky v této době kontrolují

fyziologické funkce a především krvácení z rodidel, involuci dělohy, poporodní

poranění a psychický stav matky. Po uplynutí tohoto dvouhodinového intervalu

je žena převezena na oddělení šestinedělí.

„Spontánním porodem rozumíme vypuzení plodového vejce z děložní dutiny porodními

cestami působením porodních sil. Je-li v kterékoliv fázi porodu proveden operační

výkon, jde o operační porod. Byl-li porod úmyslně vyvolán nějakým zásahem, obvykle

podáním léků vyvolávajících děložní stahy, mluvíme o indukovaném porodu. Porod,

v jehož průběhu jsou podávány léky k úpravě děložní činnosti, je označován

za medikamentózní.“ (Macků, Čech, 2002, str. 68)

2.2.3 Mateřství

„Pro některé ženy je mateřství smyslem života, jiným přináší mateřství pocit dospělosti,

zvýšení sociální pozice či ztrátu pocitu osamělosti. Jsou tu ovšem i ženy, které

se mateřství vyhýbají.“ (Paulík, 2010, str. 69)

Prvním obdobím v utváření vtahu matky s dítětem je šestinedělí. K utvoření pozitivního

vtahu přispívá kojení, rozhovory s dítětem a rostoucí pocit kompetence (Kammerer,

2007).

Vztah ženy s dítětem se tvoří pozvolna a narůstá s každým novým dnem. Mateřská

láska je hluboké citové spojení mezi matkou a dítětem po celý život. Pro ženu

je rodičovství posunem v jejím osobnostním rozvoji. Přináší vysokou míru

23

zodpovědnosti a zkušeností. Jak uvádí Vágnerová (2007, str. 108), rodičovská role

je biologicky podmíněná a má dále i sociální a psychickou hodnotu. Role rodiče

je nevratná. Pro rozvoj mateřství je důležitý postoj rodičů k dítěti. Příchodem dítěte

se mění i vztah partnerů. Dochází k většímu intimnímu spojení a získání nového

zájmu – výchova dítěte. Naproti tomuto faktu stojí skutečnost, že vztah obvykle

prochází i výraznými negativními změnami. Partner se může cítit nepochopen, bez

zájmu partnerky, zanedbávaný. Partnerka se potýká s úbytkem atraktivity, je plně

vytížená péčí o dítě a dostavuje se únava a pocity nezvládání své role matky

a partnerky. Během vývoje dítěte se jeho potřeby mění a nároky na rodiče se snižují

(Kammerer, 2007; Vágnerová 2007).

2.2.4 Sexualita ženy

„Sexuální chování má u člověka různé funkce. Může to být prosazení maskulinity nebo

feminity, podpora sebeúcty, rozvoj dominance nebo subdominant, rozvoj vztahů, zdroje

potěšení, uvolnění tenze, vyjádření nepřátelství, zdroje vzrušení, materiální zisk.“

(Weiss, 2010, str. 103)

Dle Weisse (2010, str. 98), jsou při formování sexuality klíčová tato vývojová období:

- Splynutí zárodečných buněk, kdy je určeno pohlaví plodu

- Vytvoření ženských a mužských gonád

- Formování ženského vnitřního a vnějšího pohlavního ústrojí

- Diferenciace pohlavně specifických center v mozku

- Období od narození do šesti let života

- Tzv. údobí latence

- Období dospívání

- Plný pohlavní život

24

Nejsložitějším vývojovým obdobím z hlediska sexuality dívky je období mezi 13. až 15.

rokem. Rozvíjí se sekundární pohlavní znaky, nastupuje hormonální činnost a zvyšuje

se zájem o mužské pohlaví. Toto období je charakteristické hledáním sexuální identity.

Výrazná je citlivost v postoji k vlastnímu tělu, studu a roli ve společnosti. Počínání

dívek je mnohdy nezodpovědné, bez rozmyslu a bez kritičnosti. Přibližně v šestnácti

letech dochází k ustálení hormonální činnosti, sekundární pohlavní znaky jsou vnímány

fyziologicky. Potřeba sexuality je uspokojována masturbací, ale i sexem. S rostoucími

zkušenostmi fyziologicky roste i zájem o sex. Jde o přelom z fáze poznávání

a experimentování na dospělou sexualitu (Weiss, 2010; Pastor, 2007).

Sexualita v dospělosti má důležitou funkci a tou je funkce reprodukční. Dospělá

sexualita může být zatížena i mnohými událostmi, jako je například snaha otěhotnět,

těhotenství, mateřství, partnerské krize, prožívání nemoci či klimakterium u ženy.

V průběhu dospělého věku tedy dochází k různým výkyvům sexuálního chování

ať už ve smyslu negativním, tak ve smyslu pozitivním. Fyziologicky s přibývajícím

věkem zájem o sexualitu klesá (Weiss, 2010; Pastor, 2007).

K největšímu rozvratu u ženy dochází v období klimakteria. Může za to fyziologický

pokles hladiny hormonů, změny na reprodukčních orgánech, psychika ženy

i klimakterický syndrom. Žena obvykle pociťuje sníženou potřebu sexuality, snižuje

se lubrikace pochvy a sex v ženě může evokovat nepříjemné pocity. Často se také

vyskytuje bolestivost při pohlavním styku a snížené či nepříjemné prožívání orgasmu.

Často ženy právě v tomto období končí se sexualitou. Jsou ale i takové, které se snaží

všemožnými prostředky a terapiemi sexualitu opět povzbudit (Weiss, 2010; Pastor,

2007).

2.2.5 Antikoncepce

„Antikoncepce (kontracepce) je souhrnný název pro metody, které způsobují dočasnou

a vratnou ztrátu schopnosti oplodnění, a tak brání vzniku neplánovaného těhotenství.

25

Regulace počtu porodů provází lidský druh od jeho vzniku. U lovců-sběračů, žijících

v době kamenné, upravovala intervaly mezi porody intenzita kojení. S civilizací ženy

začaly kojit méně, objevil se pravidelný ovulační a menstruační cyklus. To mělo

důsledky společenské (populační exploze).“ (www.antikoncepce.cz, 2012)

Dle některých autorů (Mlčoch, 2010; Moderní babictví, 2010; Szarewski, Guillebaud,

1996) rozlišujeme tyto druhy antikoncepčních metod:

- přirozené metody: výpočet plodných a neplodných dnů, měření bazální teploty,

sledování poševního sekretu, samovyšetření cervixu, krystalizační schopnosti

slin, ovulační test, apod. Výhodou těchto metod je jejich každodenní dostupnost,

nezatěžují organismus, jsou akceptovány římskokatolickou církví, ale nejsou

příliš spolehlivé a nepředstavují ochranu před pohlavně přenosnými chorobami.

- bariérové metody: kondom, pesar, femidom, hubka. Tyto metody jsou dostupné,

levné, celkem spolehlivé, do určité míry jsou i ochranou před pohlavně

přenosnými chorobami. Nevýhodou mohou být alergie na výrobní materiál,

někdy nepříjemná manipulace v rodidlech, neustálá přítomnost prostředku.

- chemické metody: spermicidy, spermicidní látky. Jsou to látky, které usmrcují

spermie, či způsobují jejich nepohyblivost. V dnešní době jsou tyto prostředky

obohaceny o antivirový a antimikrobiální účinek, čímž snižují riziko pohlavně

přenosných chorob. Nezasahují nijak do přirozené mikroflóry pochvy.

Spermicidy se vyrábějí ve formě pěny, krémů, tablet, čípků, želé apod.

Výraznější účinek pak mají, použijí-li se v kombinaci s bariérovými metodami.

Výhodou této metody je dobrá dostupnost a efektivnost proti pohlavně

přenosným chorobám. Finanční dostupnost a snadné použití. Do nevýhod patří

alergie na látky obsažené v prostředcích, někdy snížený komfort v pochvě.

- nitroděložní tělísko: je speciální kategorií, jelikož je kombinací více metod.

Biologickou reakcí tzv. aseptického zánětu jsou likvidovány spermie, působí též

http://www.antikoncepce.cz/

26

proti nidaci zárodku v děložní sliznici a hormonálně stimuluje tvorbu

cervikálního hlenu. Doporučuje se však ženám, které již rodily a další

těhotenství již neplánují. Výhodou je jeho dlouhodobé působení (dle výrobce, až

5 let) a vysoká spolehlivost. Mezi nevýhody patří jeho složitý způsob zavedení

(lékařem, aseptické podmínky), vyšší cena, nechrání před pohlavně přenosnými

chorobami, někdy se zhorší prožívání a intenzita menstruace, častou komplikací

bývá zánět (aktinomykóza), který může přejít na okolní orgány.

- hormonální antikoncepce: jednostupňové, dvoustupňové, třístupňové. Dále

se dělí dle obsažené účinné dávky a obsahované látky. Dávkování je obvykle

jedna pilulka denně. Výhodou je vysoká účinnost, permanentní účinek, finanční

dostupnost. Nevýhodou je beze sporu velké množství kontraindikací

a komplikací, nutnost pravidelného užívání a značné riziko onemocnění

při dlouhodobém užívání.

- netradiční metody: minipilulka, injekční depotní antikoncepce, intrauterinní

depotní antikoncepce, depotní vaginální kroužek, transdermální systém,

postkoitální antikoncepce, sterilizace, laktace jako antikoncepce, imunologická

antikoncepce, apod.

2.2.6 Klimakterium

Pojem klimakterium značí u ženy přechod. Je to přechod z období reproduktivního

do období nereproduktivního. Je fyziologickým procesem provázející stárnutí.

Urbanová (2010, str. 82) udává, že je to časové období v průměru od 45. do 65. roku

života a zároveň mezi zastavením plné reprodukční schopnosti a úplným vyhasnutím

ovariální funkce (Kniha knih o menopauze, 2005)

Kniha knih o menopauze dělí klimakterium na 4 samostatná období (2005, str. 16).

27

- Premenopauza je obdobím snížení plodnosti, zkracování menstruačního cyklu.

- Perimenopauza je charakteristická snížením tvorby hormonu estrogenu

a gestagenu.

- Menopauza značí poslední menstruaci a utichnutí funkce vaječníků.

- Postmenopauza nastupuje asi rok po menopauze. Trvá až do nástupu stáří.

(Kniha knih o menopauze, 2005; Urbanová, 2010)

Klimakterium je provázeno nepříjemnými příznaky. Tyto příznaky tvoří dohromady

tzv. klimakterický syndrom (Urbanová, 2010). Urbanová (2010, str. 83) uvádí,

že klimakterický syndrom zahrnuje somatické, psychoneurotické a neurovegetativní

těžkosti jako jsou návaly tepla, pocení, menstruační poruchy a psychické poruchy

(nervozita, poruchy spánku, poruchy soustředění, náladovost, úzkost, palpitace, poruchy

paměti apod. Ke klimakteriu se specificky mohou přidružit některá onemocnění, jako

je například osteoporóza či močová inkontinence (Kniha knih o menopauze, 2005;

Urbanová, 2010).

Většinu zdravých žen potkají tyto události všechny. Každá žena je originálem, tudíž

každá žena má jinou schopnost se s nimi vypořádat a zvládat je.

2.3 Vzdělávání žen

„Podněty, povzbuzující nás k učení a poznání, jsou ve věcech samých, kterým se učíme

a které poznáváme.“ Marcus Tullius Cicero (www.azcitaty.cz)

Důležitou součástí života každé ženy je vzdělání. I když je dnes vzdělání samozřejmou

záležitostí, ne vždy tomu právě tak bylo ať už z důvodu nízkého postavení

ve společnosti, tak z důvodů jiných, třeba i politických.

28

2.3.1 Historie vzdělávání žen v zemích českých

Zhruba do poloviny devatenáctého století dívky navštěvovaly pouze školy elementární,

které byly zaměřeny na učení praktických věcí potřebných k obstarání domácnosti

a dětí. Právě od poloviny tohoto století si ženy z ekonomicky slabých rodin začaly

hledat zaměstnání. Dělo se tak díky tomu, že rodina obvykle nemohla dceři zajistit

věno. Tyto ženy pak většinou pracovaly v rodinách jako pomocnice či soukromé

lektorky, k čemuž nebylo potřebné žádné vzdělání (www.nidm.cz, Vzdělávání žen

v českých zemích; Stránská, 1909).

Hasnerův zákon v roce 1869 zajistil, že profese pedagoga pro ženu, tak pro muže byla

zrovnoprávněna. Od roku 1875 byly i ženy učitelky platově hodnoceny jako muži.

Taková žena učitelka však nesměla uzavřít sňatek, jelikož byla státním zaměstnancem.

V tom samém roce se také otevřely brány středních škol pro dívky (www.nidm.cz,

Vzdělávání žen v českých zemích; Stránská, 1909).

Ženský spolek svaté Ludmily v roce 1865 zřídil roční přípravku pro dívky na Starém

Městě v Praze. Po této přípravce dále studovaly účetnictví, nebo šití (www.nidm.cz,

Vzdělávání žen v českých zemích; Stránská, 1909).

Roku 1890 založila Eliška Krásnohorská první gymnázium pro dívky ve středu Evropy,

které pojmenovala Minerva. V roce 1897 se první ženy staly řádnými studenty

Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a o tři roky později i Lékařské fakulty

(www.nidm.cz, Vzdělávání žen v českých zemích; Stránská, 1909).

Kolem roku 1900 se mezi ženami rychle šíří stejný zájem. Tím je rovnost ženy s mužem

(www.nidm.cz, Vzdělávání žen v českých zemích; Stránská, 1909).

V roce 1919 byl učitelkám povolen sňatek. Pokud taková učitelka na svět přivedla dítě,

měla nárok na tříměsíční mateřskou dovolenou, která byla řádně placena. Pokud bylo

ale učitelů dostatek, o místo obvykle přišla (www.nidm.cz, Vzdělávání žen v českých

zemích; Stránská, 1909).

29

Po druhé světové válce, když byla zavedena povinnost zaměstnání, se ženy začaly

dostávat i do ostatních oborů a vysokých pozic (www.nidm.cz, Vzdělávání žen

v českých zemích; Stránská, 1909).

2.3.2 Vzdělávání žen v současné době

„Vyšší vzdělání žen má v zemích Českých bohatou tradici. První dívčí gymnázium

Rakouska – Uherska vzniklo v roce 1890 v Praze a možnost získat maturitu otevřela

ženám cestu i ke vzdělání univerzitnímu, kam ženy v Čechách vstoupily na přelomu

19. a 20. století. Ačkoli šlo zprvu o velmi elitní záležitost, došlo v průběhu 20. století

k prudkému růstu středoškolského i vysokoškolského vzdělání žen, a to tak,

že v současné době ve věkové skupině 25 – 39 let převýšilo procento žen s maturitou

výrazně procento mužů s maturitou (ženy 44,7 % muži 32,4 %). Vysokoškolaček je v této

skupině už jen o 1,5 procentního bodu méně než vysokoškoláků, přičemž mezi

studujícími na vysokých školách v roce 2008 tvořily ženy 55% z celkové populace

studujících vysokých škol.“ (Jarkovská, 2010, str. 13)

Jarkovská (2010, str. 14) též uvádí, že výrazně nižší počet chlapců dosahuje maturity.

Dívky tvoří nadpoloviční většinu středoškolského vzdělávání s maturitou a to 55%.

V nematuritních oborech se vzdělává 35% chlapců a 13% dívek.

Pro každou ženu má vzdělání jinou hodnotu. Jsou takové, které staví vzdělání na přední

příčky svého žebříčku hodnot, ale mezi nimi najdeme i takové, pro které vzdělání není

podstatné. Stejně je to i s kladenými nároky žen na muže.

30

2.4 Postavení ženy ve společnosti

Jak se vyvíjelo lidstvo a s ním civilizace, vyvíjelo se také postavení ženy ve společnosti.

Žena se těžce vypracovala ze zákoutí společnosti až na vrchol, kde je právě dnes.

„Z historického hlediska zažívá žena v současné západní civilizaci, ale nejen v ní,

poměrně značnou satisfakci. Zažívá nejrovnější přístup s mužem v historii: účastní se

na politickém procesu a má stejná práva, přístup ke vzdělání a nárok na rovnou mzdu.

Přesto v České republice roku 2001 jsou ženy zastoupeny v kategorii zákonodárců,

vedoucích a řídících pracovníků pouze 25% a dostávají pouhá 54% platu mužů.

Celkově dostávají české ženy cca. 70% platu mužů.“ (Čermák, 2003)

2.4.1 Historie postavení žen ve společnosti

Až do devatenáctého století byl vývoj ženského postavení ve společnosti velmi pomalý.

Do období středověku byla společnost pod vlivem silných mužů a později i náboženství.

Žena obdařena politickou mocí byla výjimkou, na ostatní ženy bylo ve společnosti

pohlíženo jako na hospodyni a pečovatelku o děti a muže (Čermák, 2003).

Středověku vládnul silný vliv katolické církve. Fenoménem tohoto období bylo

čarodějnictví. Nejednalo se výhradně o ženskou záležitost, ale upálených mužů bylo

velmi málo. Postavení ženy se nijak zásadně neměnilo. Žena byla rodičkou,

pečovatelkou a kuchařkou. Mnohokrát v historii nalezneme zmínky, že ženy hýbaly

dějinami prostřednictvím sexu (Čermák, 2003).

V době osvícení přicházejí podněty k zamýšlení se nad touto problematikou. Církev

oslabuje, proto se ženy pozvolna dostávají ke slovu (Čermák, 2003).

Ovšem až v 19. století přicházejí feministická hnutí. Časté protesty poukazovaly

na touhu žen dostat volební právo. Nakonec bylo přání žen vyslyšeno a postupně

se světem nesl tento trend (Čermák, 2003).

31

Od počátku 20. století postupně začaly být ženy zaměstnávány a tím postoupily o příčku

blíže zrovnoprávnění s muži. Za dob komunistické vlády byla zavedena tzv. pracovní

povinnost, která nařizovala všem, kteří splňovali podmínky, pracovat. Nicméně

revoluce roku 1989 opět zaměstnanost žen mírně snížila. Ženy ale začaly být vnímány

jako plnohodnotná součást společnosti (Čermák, 2003).

2.4.2 Postavení žen ve společnosti v současné době

Dnešní společnost se pokládá za velmi vyspělou. Mluví se o rovnoprávnosti žen s muži.

Bohužel se ale ženy stále setkávají se znevýhodňováním oproti mužům a to hlavně

z hlediska pracovního. Ženy obecně mají horší podmínky k přijetí do zaměstnání než

muži a jsou proti mužům méně platově hodnoceny. V očích společnosti ovšem stále

převládá názor, že se má žena starat o svého muže a děti, má být hospodyní

a kuchařkou. Přitom pracuje, ale na rozdíl od muže je méně platově hodnocená, takže

roli živitele zastává obvykle stále muž (Čermák, 2003).

Postavení ženy ve společnosti se stále vyvíjí a po další věky se spolu s lidstvem vyvíjet

bude. Předem však nelze odhadnout, jakým směrem se bude ubírat

32

3 PRAKTICKÁ ČÁST

Dle Vágnerové (2007) je role ženy je na rozdíl od té mužské poměrně značně zatížena

i biologickými událostmi, které dopadají na psychické prožívání ženy.

Od ženy se všeobecně ve společnosti očekává rodinné chování, starost o rodinný krb

a přivádění na svět potomstva. (Čermák, 2003).

Praktická část této práce má za úkol objasnit, jak tento vývoj prožívají právě ženy

samotné a jak se prožívání žen liší s věkem.

3.1 Metodika výzkumu

Praktická část práce je zaměřena na zhodnocení role ženy samotnými respondentkami.

Ptali jsme se na jejich spokojenost v oblasti seberealizace a vztahů s okolím. Dále nás

zajímalo, jak ženy hodnotí změnu doby od jejich dětství a možnost plánování

rodičovství. Tyto jednotlivé oblasti porovnáváme u třech věkových kategorií žen,

abychom zjistili, jak se pohled na výše uvedené oblasti liší z hlediska věkového. Ženy

byly dle Vágnerové (2005) rozděleny na skupinu střední dospělosti (40-50 let), pozdní

dospělosti (50-60 let) a raného stáří (60-75 let). Výběr těchto kategorií proběhl díky

skutečnosti, že ženy již prožily zkoumané události a je tedy možno je mezi sebou

plnohodnotně porovnat.

K vypracování této části práce jsme užili kvantitativního dotazníkového šetření pomocí

dotazníku vlastní konstrukce (příloha A). Dotazník byl zcela anonymní, což zabraňuje

zkreslení informací z důvodu studu. Jeho další výhodou je možnost sběru širokého

spektra informací od velkého množství respondentek a v neposlední řadě i malá

33

finanční nákladnost. Jako malou nevýhodu tohoto šetření bych označila možnost malé

návratnosti dotazníků, s čímž v našem případě nebyl problém.

Dotazník obsahuje 4 otázky, které jsou zaměřeny na základní – demografické

informace. Jedná se o věkovou skupinu, pracovní stav, rodinný stav a nejvyšší dosažené

vzdělání. Dále dotazník obsahuje 26 otázek vztahujících se ke zkoumaným oblastem

s možností jedné správné odpovědi.

Úvodní text dotazníku je věnován mému představení a žádosti o vyplnění dotazníku.

Text obsahuje také informace o anonymitě a skartaci dotazníků po jejich vyhodnocení.

Nechybí zde potřebné instrukce pro jeho vyplnění. V dotazníku se nachází 23

uzavřených otázek (1, 3, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22,

23, 24, 25) a 3 otázky polootevřené (2, 4, 26).

Otázky 1 a 2 jsou zaměřeny na spokojenost žen s nejvyšším dosaženým vzděláním.

Otázka 3 zjišťuje spokojenost žen se zaměstnáním. Otázky 4 a 5 mapují pohled žen

na sebe samotnou a svou osobní úspěšnost. Otázky 6, 7 a 8 monitorují pohled žen

na svá životní rozhodnutí. Otázka 9, 10 a 11 se táží na partnerství. Otázka 12 a 13

se zaměřuje na rodinné vztahy a otázky 14 a 15 na vztahy s okolím a přátelství. Otázka

16 hodnotí nejhezčí životní etapu žen. Otázka 17, 18, 19 se dotazuje na fakt, zda

by ženy chtěly prožít dětství dnes a hodnocení rozdílu dobou dnešní oproti době, v níž

ženy prožily dětství. Otázky 20, 21 a 22 se táží na životní cíle ženy a jejich reálnost.

Otázky 23, 24, 25 a 26 jsou zaměřeny na plánované rodičovství.

K hypotéze č. 1 se vztahují otázky číslo: 1, 3, 5, 6

K hypotéze č. 2 se vztahuje otázka číslo: 16


K hypotéze č. 4 se vztahují otázky číslo: 9, 12


34


Výsledky dotazníkového šetření jsou vyhodnoceny pomocí grafů.

Bakalářská práce byla vyhotovena v programu Microsoft Office Word 2010 (textová

část) a Excel 2010 (grafy).

3.2 Organizace výzkumu

Dotazníkové šetření proběhlo náhodným výběrem žen v daných věkových kategoriích

v mém okolí. Tedy v okolí obce Střížovice a Vlčice. Dotazníky byly distribuovány

ve společnosti Tecnocap s.r.o., ZD Kunžak, při akcích ČSŽ Střížovice a ženám žijícím

v obci Střížovice a Vlčice díky pomoci mé rodiny a přátel. Šetření probíhalo

od prosince 2012 do února 2013. Pilotní šetření proběhlo rozdáním pěti dotazníků v

každé věkové kategorii. Tím se prokázalo, že je srozumitelný a nebylo třeba jeho oprav

v textu či jeho struktuře. Celkově bylo rozdáno 105 dotazníků, vrátil se jich počáteční

počet, tedy 105 (100%) a správně vyplněno bylo 105 dotazníků (100%).

35

3.3 Charakteristika souboru

Prvním zkoumaným demografickým údajem byl věk respondentek, respektive zařazení

do věkové kategorie dle Vágnerové (2005).

Graf 1 věk respondentek

Stejný počet respondentek v každé kategorii - 35 (33,3 %) zajišťuje plnohodnotnou

srovnatelnost skupin v jednotlivých oblastech výzkumu.

Dalším hodnoceným demografickým údajem bylo zaměstnání respondentek.

Graf 2 zaměstnání respondentek

Z celkového množství 105 respondentek jich 57 (54 %) uvedlo, že jsou zaměstnané.

Další nejpočetnější skupinou byla skupina důchodu, ke které se přiřadilo 30 (29 %) žen.

Nezaměstnaných bylo 16 (15 %) respondentek. Nejméně žen se přiřadilo k mateřské

dovolené a to 2 (2 %) respondentky.

35 35 35

0

10

20

30

40

střední dospělost (40-50 let) pozdní dospělost (50-60 let) rané stáří (60-75 let)

ab

solu

tní

četn

ost

věk respondentek

57

16 2 30

0

10

20

30

40

50

60

zaměstnaná nezaměstnaná mateřská dovolená důchod

ab

solu

tní

četn

ost

zaměstnání respondentekk

36

Třetím hodnoceným demografickým údajem byl rodinný stav respondentek

Graf 3 rodinný stav respondentek

Z celkového počtu 105 (100 %) respondentek uvedlo 63 (60 %) žen, že jsou vdané.

Další nejpočetnější skupinou je skupina žen rozvedených a to 19 (18 %) žen. 18 (17 %)

žen uvedlo, že je vdova. Svobodných žen je nejméně a to 5 (5 %).

Posledním demografickým údajem, který nás zajímal, byla vzdělanost žen.

Graf 4 vzdělanost žen

Z celkového množství respondentek 105 (100 %) jich nejvíce uvedlo vzdělání

středoškolské bez maturity a to 45 (43 %) respondentek. Další skupinou s nejvyšším

zastoupením respondentek je skupina se vzděláním základním. Do této skupiny

se přiřadilo celkem 30 (28 %) respondentek. Středoškolské vzdělání s maturitou uvedlo

5

63

19 18 0

20

40

60

80

svobodná vdaná rozvedená vdova

ab

solu

tní

četn

ost

rodinný stav respondentek

30

45

22 8

0

10

20

30

40

50

základní středoškolské bez

maturity

středoškolské s

maturitou

vysokoškolské/vyšší

odborné

ab

solu

tní

četn

ost

vzdělanost respondentek

37

22 (21 %) žen. Ke skupině žen s vysokoškolským či vyšším odborným vzděláním se

přiřadilo 8 (8 %) respondentek.

3.4 Analýza výsledků

Otázka 1: Jste spokojena s úrovní vašeho dosaženého vzdělání?

Graf 5 spokojenost respondentek se vzdělaností

Jak znázorňuje graf 5, ve věkové kategorii střední dospělosti uvedlo 19 (54 %) žen, že

s úrovní dosaženého vzdělání jsou spokojeny. Zbylých 16 (46 %) respondentek střední

dospělosti uvedlo, že jsou nespokojeny. Ve skupině žen pozdní dospělosti 21 (60 %)

respondentek uvedlo, že jsou spokojeny s úrovní dosaženého vzdělání. Zbylých 14 (40

%) respondentek této skupiny uvedlo, že spokojeny nejsou. Ve věkové skupině raného

stáří uvedlo 25 (71 %) žen spokojenost. Zbývajících 10 (29 %) žen raného stáří uvedlo

nespokojenost s úrovní dosaženého vzdělání.

ANO; 19

ANO; 21

ANO; 25

NE; 16

NE; 14

NE; 10

0

5

10

15

20

25

30

střední dospělost pozdní dospělost rané stáří

ab

solu

tní

četn

ost

spokojenost se vzdělaností

38

Otázka 2: Pokud jste nespokojena s úrovní dosaženého vzdělání, proč jste nestudovala?

Graf 6 důvod nespokojenosti s dosaženým vzděláním

Z grafu 6 je patrné, že u žen nespokojených s úrovní dosaženého vzdělání, byla ve

skupině žen střední dospělosti důvodem dalšího nestudování pro 4 (25 %) respondentky

ekonomická situace. Očekávání okolí založit rodinu, nabídku zaměstnání a politické

postavení u každé z těchto možností uvedly 3 (19 %) respondentky. Jiný důvod uvedly

2 ženy (12 %). Neplánovaně otěhotněla 1 (6 %) z respondentek středního věku.

V kategorii pozdní dospělosti uvedlo 5 (36 %) žen ekonomickou situaci rodiny.

Očekávání okolí a jiný důvod se staly důvodem pro 1 (7 %) ženu u každé z těchto

odpovědí. Dále pak 3 (22%) respondentky dostaly nabídku uspokojivého zaměstnání.

Těhotenství a politické postavení označily u každé z těchto dvou možností 2 (14 %)

respondentky. Ženy raného stáří pak označily ekonomickou situaci v 1 (10 %) případě.

Očekávání okolí, neplánované těhotenství a politické postavení bylo důvodem pro 3 (30

%) respondentky u každé z těchto odpovědí. Jako jiné důvody respondentky označily

invaliditu, studium plánované při práci – následně časové indispozice, nebo skutečnost,

že svého postoje ke studiu začala litovat až v průběhu let.

4

3 3

1

3

2

5

1

3

2 2

1 1

3

0

3 3

0 0

1

2

3

4

5

6ab

solu

tní

četn

ost

důvod nespokojenosti se vzděláním

střední dospělost

pozdní dospělost

rané stáří

39

Otázka 3: Jste/byla jste spokojena se svým zaměstnáním?

Graf 7 spokojenost se zaměstnáním

Z grafu je patrné, že 28 (80 %) žen ve věku střední dospělosti je/bylo spokojeno se

svým zaměstnáním. Zbylých 7 (20 %) respondentek střední dospělosti uvedlo, že

spokojeno není. Ve věkové kategorii pozdní dospělosti uvedlo 29 (83 %) žen, že je/bylo

se svým zaměstnáním spokojeno, zbývajících 6 (17 %) žen pak uvedlo nespokojenost.

Respondentky ve věkové kategorii raného stáří uvedly že jsou/byly se zaměstnáním

spokojeny v 29 (83 %) případech. Nespokojených je 6 (17 %) žen této kategorie.

ANO; 28 ANO; 29 ANO; 29

NE; 7 NE; 6 NE; 6

0

5

10

15

20

25

30

35


ab

solu

tní

četn

ost

spokojenost se zaměstnáním

40

Otázka 4: Jak se díváte sama na sebe?

Graf 8 pohled na sebe samotnou

Ve skupině žen střední dospělosti relativně pozitivní pohled uvedlo 30 (86 %) žen.

Další skupinu té samé věkové kategorie tvoří ženy se spíše negativním pohledem. S tím

se ztotožnily 3 (8 %) respondentky. Zbylé 2 (6 %) ženy se přiklonily k pozitivnímu

pohledu. Ve věkové kategorii žen pozdní dospělosti pak relativně pozitivní pohled

uvedlo 25 (72 %) respondentek. Ke spíše negativnímu pohledu se přiřadilo 6 (17 %)

žen. Zbývající 4 (11 %) ženy pozdní dospělosti uvedly pozitivní pohled. Ženy ve věku

raného stáří relativně pozitivní pohled uvedly v 25 (71 %) případech. Pozitivní pohled

pak 6 (17 %) žen raného stáří. Negativní pohled označily 3 (9 %) ženy. Zbývající 1 (3

%) žena udala relativně negativní pohled.

2

30

3

0 0

4

25

6

0 0

6

25

1 3

0 0

5

10

15

20

25

30

35

pozitivně relativně

pozitivně

spíše

negativně

negativně jiný

ab

solu

tní

četn

ost

pohled na sebe samotnou


pozdní dospělost

rané stáří

41

Otázka 5: Můžete říci, že jste v životě úspěšná?

Graf 9 hodnocení životní úspěšnosti

Ve věkové kategorii střední dospělosti udalo, že se na sebe dívá jako na úspěšnou ženu

26 (74 %) respondentek. Zbývajících 9 (26 %) žen to o sobě netvrdí. Ve skupině

respondentek pozdní dospělosti na sebe jako na úspěšnou ženu nahlíží 21 (60 %) žen.

Zbylých 14 (40 %) žen na sebe nahlíží jako na neúspěšnou ženu. Ženy v kategorii

raného stáří se jako úspěšné ženy vidí ve 25 (71 %) případech. Zbývajících 10 žen

(29 %) se jako úspěšné nehodnotí.

ANO; 26

ANO; 21

ANO; 25

NE; 9

NE; 14

NE; 10

0

5

10

15

20

25

30


ab

solu

tní

četn

ost

hodnocení životní úspěšnosti

42

Otázka 6: Můžete říci, že jste spokojena s životními rozhodnutími?

Graf 10 spokojenost s životními rozhodnutími

Ve skupině střední dospělosti je s životními rozhodnutími spokojeno 30 (86 %) žen. V

té samé skupině 5 (14 %) žen spokojeno není. Ve věku pozdní dospělosti jsou

respondentky ve 27 (77 %) případech s životními rozhodnutími spokojeny.

Nespokojených žen je zde celkem 8 (23 %). V kategorii raného stáří uvedlo 24 (69 %)

respondentek spokojenost s životními rozhodnutími. 11 žen (31 %) spokojeno není.

ANO; 30

ANO; 27

ANO; 24

NE; 5

NE; 8

NE; 11

0

5

10

15

20

25

30

35


ab

solu

tní

četn

ost

hodnocení životní úspěšnosti

43

Otázka 7: Kdyby jste měla možnost, změnila by jste některá vaše životní rozhodnutí?

Graf 11 možnost změny životních rozhodnutí

Ženy v kategorii střední dospělosti uvedly možnost změny některých životních

rozhodnutí v 21 (60 %) případech. Ostatních 14 (40 %) žen by svá životní rozhodnutí

neměnila. Ve věku pozdní dospělosti je též nejvíce zastoupena možnost, že by ženy

některá svá životní rozhodnutí změnily. K této možnosti se přiklonilo 26 (74 %) žen.

Svá životní rozhodnutí by neměnilo 9 (26 %) respondentek pozdní dospělosti. Ve

skupině raného stáří uvedlo 18 (51 %) žen možnost změny životních rozhodnutí.

Zbývajících 17 žen (49 %) by svá rozhodnutí neměnila.

ANO; 21

ANO; 26

ANO; 18

NE; 14

NE; 9

NE; 17

0

5

10

15

20

25

30


ab

solu

tní

četn

ost

možnost změny životních rozhodnutí

44

Otázka 8: Co vnímáte jako oblast nejtěžších životních rozhodnutí?

Graf 12 oblast nejtěžších životních rozhodnutí

Ve skupině střední dospělosti uvedlo jako tuto oblast rodinu 17 (48 %) žen. Kariéru pak

16 (46 %) žen. Majetek jako oblast nejtěžších životních rozhodnutí byla zastoupena 2

(6 %) ženami. U žen pozdní dospělosti rodinu uvedlo 17 (48 %) respondentek. Kariéru

označilo 13 (37 %) žen ve věku pozdní dospělosti. K majetku se přiklonily 3 (9 %)

ženy. Studium odpověděly 2 (6 %) ženy pozdní dospělosti. Ve skupině žen raného stáří

se rodina stala oblastí nejtěžších životních rozhodnutí pro 15 (43 %) respondentek.

Majetek pak označilo 10 (28 %) žen. Celkem 9 (26 %) žen tak hodnotí kariéru.

Zbývající 1 (3 %) respondentka raného stáří pak studium.

0

17

16

2 2

17

13

3

1

15

9

10

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

studium rodina kariéra majetek

ab

solu

tní

četn

ost

oblast nejtěžších životních rozhodnutí


pozdní dospělost

rané stáří

45

Otázka 9: Jaký je vztah s vaším partnerem? (pokud partnera nemáte, neodpovídejte)

Graf 13 vztah s partnerem

V kategorii žen střední dospělosti uvedlo dobrý vztah 19 (54 %) žen. Žen, které

neodpověděly bylo 7 (20 %). Úžasný vztah s partnerem udalo 5 (14 %) žen. Stereotypní

vztah a příšerný vztah se svým partnerem uvedly v obou případech 2 (6 %)

respondentky střední dospělosti. U respondentek pozdní dospělosti uvedlo dobrý vztah

18 (51 %) žen. Stereotypní vztah označilo 10 (29 %) žen. Neodpověděly 4 (11 %) ženy.

Jako výborný vztah s partnerem hodnotí 3 (9 %) ženy. Ve skupině raného stáří se

setkáváme s nejvyšším počtem nevyplnění odpovědi. Děje se tak u 14 (40 %) žen. Jako

dobrý jej ohodnotilo 12 (34 %) respondentek. K úžasnému vztahu se přiklonilo 6 (17 %)

respondentek. Stereotypní vztah pak označily 3 (9 %) ženy.

5

19

2 2

7

3

18

10

0

4

6

12

3

0

14

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

úžasný dobrý stereotypní příšerný nevyplnilo

ab

solu

tní

četn

ost

vztah s partnerem


pozdní dospělost

rané stáří

46

Otázka 10: Jste spokojena s volbou životního partnera? (pokud se tak

nestalo, neodpovídejte)

Graf 14 spokojenost s výběrem partnera

Ženy kategorie střední dospělosti jsou s výběrem partnera spokojeny v 26 (76 %)

případech. Nespokojených žen je 5 (13 %). Zbývající 4 (11 %) ženy neodpověděly.

U 27 (77 %) respondentek se v kategorii pozdní dospělosti též objevila spokojenost

s výběrem partnera. Nespokojených je 5 (14 %) žen. Zbývající 3 (9 %) ženy této

kategorie neodpověděly. Respondentky kategorie raného stáří jsou pak s výběrem

partnera spokojeny v případě 26 (74 %) žen. Nespokojeno je 5 žen (14 %) a

neodpověděly 4 (12 %) ženy raného stáří.

26

5 4

27

5

3

26

5 4

0

5

10

15

20

25

30

ANO NE neodpovědělo

ab

solu

tní

četn

ost

spokojenost s výběrem partnera


pozdní dospělost

rané stáří

47

Otázka 11: Vnímáte partnerství jako důležitou součást vašeho života?

Graf 15 vnímání partnerství

Pro 30 (86 %) respondentek střední dospělosti je partnerství důležitou hodnotou.

Zbývajících 5 (14 %) žen stejné věkové kategorie jej pak nevnímá jako důležité. U

kategorie žen pozdní dospělosti je partnerství důležité pro 28 (80 %) žen. Zbývajících 7

(20 %) žen partnerství nevnímá jako důležitou hodnotu. Ženy raného stáří ve 28 (80 %)

případech uvedly, že je partnerství důležitou součástí jejich života. Zbylých 7 (20 %)

žen této skupiny partnerství tak nehodnotí.

ANO; 30

ANO; 28 ANO; 28

NE; 5

NE; 7 NE; 7

0

5

10

15

20

25

30

35


ab

solu

tní

četn

ost

vnímání partnerství

48

Otázka 12: Jaké jsou vztahy ve vaší rodině?

Graf 16 vztahy v rodině

Ve věku střední dospělosti uvedlo 21 (60 %), že vztahy v rodině hodnotí jako dobré.

Jako výborné je pak hodnotí 7 (20 %) žen. Proměnlivé vztahy v rodině uvedlo 6 (17 %)

respondentek. Zbývající 1 (3 %) respondentka ve věku střední dospělosti hodnotí vztahy

v rodině jako špatné. Dobré vztahy byly v kategorii žen pozdní dospělosti uvedeny

celkem 19 (54 %) ženami. Proměnlivé je pak má 9 (26 %) respondentek. Zbývající

respondentky pozdní dospělosti vztahy v rodině hodnotí jako výborné. Takto

odpovědělo 7 žen (20 %). Ženy raného stáří dobré vztahy uvedly celkem 16x (46 %).

Jako výborné je pak vidí 9 (26 %) respondentek. Proměnlivé vztahy udává 8 (23 %)

žen. Zbývající 2 (2 %) ženy této skupiny hodnotí vztahy v rodině jako špatné.

7

21

6

1

7

19

9

0

9

16

8

2

0

5

10

15

20

25

výborné dobré proměnlivé špatné

ab

solu

tní

četn

ost

vztahy v rodině


pozdní dospělost

rané stáří

49

Otázka 13: Jste spokojena s rodinnou situací?

Graf 17 spokojenost s rodinnou situací

Ve věkové kategorii střední dospělosti ženy uvedly relativní spokojenost s rodinnou

situací v 21 (60 %) případech. Naprosto spokojených je 12 (34 %) žen. Relativně

nespokojená je 1 (3 %) z respondentek této skupiny. Stejně tak i 1 (3 %) žena střední

dospělosti je s rodinnou situací nespokojena. Respondentky pozdní dospělosti jsou

relativně spokojené s rodinnou situací v případě 19 (54 %) žen. Naprostou spokojenost

uvádí 14 (40 %) žen. Relativně nespokojené ženy jsou 2 (6 %). Stejný počet žen

v kategorii raného stáří udal relativní spokojenost a naprostou spokojenost s rodinnou

situací. V každé kategorii tak odpovědělo 14 (40 %) žen. Relativně nespokojených žen

je 5 (14 %) a nespokojené pak 2 (6 %).

12

21

1 1

14

19

2

0

14 14

5

2

0

5

10

15

20

25

ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE NE NE

ab

solu

tní

četn

ost

spokojenost s rodinnou situací


pozdní dospělost

rané stáří

50

Otázka 14: Jste spokojena se vztahy mezi vámi a vašim okolím?

Graf 18 spokojenost se vztahy s okolím

U 29 (83 %) respondentek střední dospělosti se objevila skutečnost, že jsou spokojeny

se vztahy mezi nimi a jejich okolím. Ostatních 6 (17 %) žen této kategorie spokojeno

není. U žen v kategorii pozdní dospělosti se spokojenost objevila u 30 (86 %) žen.

Zbývajících 5 respondentek pozdní dospělosti udává nespokojenost. Ženy raného stáří

v případě 29 (83 %) respondentek uvádějí spokojenost se vztahy s okolím. Zbývajících

6 žen (17 %) spokojeno není.

ANO; 29 ANO; 30

ANO; 29

NE; 6 NE; 5

NE; 6

0

5

10

15

20

25

30

35


ab

solu

tní

četn

ost

spokojenost se vztahy s okolím

51

Otázka 15: Můžete říci, že máte po svém boku dobré přátele, kterým opravdu

důvěřujete?

Graf 19 hodnocení kvality přátelství

Ve skupině žen střední dospělosti 24 (69 %) respondentek uvádí, že má dobré přátele,

kterým opravdu důvěřuje. Zbývajících 11 (31 %) respondentek to říci nemůže. Ženy ve

věku pozdní dospělosti uvádí, že po boku mají dobré přátele v 29 (83 %) případech.

Zbývajících 6 (17 %) respondentek této kategorie tak své přátelské vztahy nehodnotí.

Stejně jako předchozí kategorie hodnotí kvalitu přátelství i ženy ve věku raného stáří.

Dobré přátele uvádí 29 žen (83 %), dalších 6 respondentek (17 %) své přátelské vztahy

nehodnotí jako kvalitní.

ANO; 24

ANO; 29 ANO; 29

NE; 11

NE; 6 NE; 6

0

5

10

15

20

25

30

35


ab

solu

tní

četn

ost

hodnocení kvality přátelství

52

Otázka 16: Ve které životní etapě se cítíte/ cítila jste se nejvíce spokojená?

Graf 20 hodnocení nejspokojenější životní etapy

Ve věku střední dospělosti je v momentální životní etapě spokojeno 13 respondentek

(37 %). Stejný počet respondentek, tedy 13 (37 %) se cítilo nejlépe v období brzké

dospělosti. Nejspokojenějším obdobím bylo pro 5 (14 %) žen této skupiny dospívání.

Období dětství pak uvedly 4 (12 %) respondentky střední dospělosti. V případě žen

pozdní dospělosti se pro 14 žen (40 %) nejspokojenější životní etapou stalo období

brzké dospělosti. Spokojených žen v momentální etapě je 10 (29 %). K období dětství

se pak přiklonilo 6 (17 %) respondentek. Zbývajících 5 (14 %) žen pozdní dospělosti

označilo období dospívání. Ženy ve věku raného stáří uvedly momentální životní etapu

jako nejspokojenější v případě 13 (37 %) respondentek. U dalších 11 (31 %) z nich tak

bylo v období brzké dospělosti. Možnost dospívání odpovědělo 9 (26 %) žen a zbývající

2 (6 %) respondentky raného stáří uvedly období dětství.

13

4

5

13

10

6

5

14

13

2

9

11

0

2

4

6

8

10

12

14

16

momentální dětství dospívání brzká dospělost

ab

solu

tní

četn

ost

hodnocení nejspokojenější životní etapy


pozdní dospělost

rané stáří

53

Otázka 17: Chtěla by jste prožít dětství v dnešní době?

Graf 21 možnost prožít dětství v dnešní době

Prožít dětství v dnešní době by nechtělo 25 (71 %) respondentek střední dospělosti.

Dětství v dnešní době by naopak chtělo prožít 10 (29 %) žen této kategorie. Celkem 28

(80 %) respondentek pozdní dospělosti by dnes dětství prožít nechtělo. Zbývajících 7

(20 %) žen pak ano. Ženy ve věku raného stáří uvedly, že by dnes prožít dětství

nechtěly v případě 28 (80 %) respondentek. Naopak prožít dnes dětství by chtělo 7 (20

%) respondentek raného stáří

ANO; 7

ANO; 10

ANO; 7

NE; 28

NE; 25

NE; 28

0

5

10

15

20

25

30


ab

solu

tní

četn

ost

Název

54

Otázka 18: Jak hodnotíte rozdíl mezi dobou, v níž jste prožila dětství, oproti době

dnešní?

Graf 22 hodnocení změny doby

Ženy střední dospělosti hodnotí rozdíl od dob záporně v případě 22 (63 %)

respondentek. Zbylých 13 (37 %) respondentek této kategorie pak tento rozdíl vidí

kladně. Celkem žen 21 (60 %) pozdní dospělosti hodnotí posun doby záporně.

Zbývajících 14 (40 %) respondentek pozdní dospělosti tento rozdíl hodnotí kladně.

Ženy v kategorii raného stáří tento rozdíl vnímají v 25 (71 %) případech záporně. 10 (29

%) respondentek tuto změnu hodnotí kladně.

kladně;13 kladně;14

kladně;10

záporně; 22 záporně; 21

záporně; 25

0

5

10

15

20

25

30


ab

solu

tní

četn

ost

hodnocení změny doby

55

Otázka 19: Pokud jste v otázce číslo 18 odpověděla „záporně“ (b), z jakého hlediska

tomu tak je?

Graf 23 důvod nespokojenosti se změnou doby

Pro 11 (50 %) respondentek střední dospělosti se důvodem záporného zhodnocení

změny doby staly mezilidské vztahy. Ekonomické hledisko pak uvedlo 5 (23 %) žen.

Další 4 (18%) z respondentek této skupiny odpověděly politické hledisko. Zbývající 2

(9 %) respondentky střední dospělosti pak udaly, že tomu tak je z jiného hlediska. Ve

věku pozdní dospělosti mezilidské vztahy uvedlo 13 (62 %) respondentek. Pro dalších 5

(24 %) respondentek se stalo důvodem ekonomické hledisko. Ve stejné kategorii 2 (9

%) ženy pak uvedly jako důvod politické hledisko. Zbylá 1 (5 %) žena se přiklonila

k jinému hledisku. Mezilidské vztahy uvedlo i 18 (72 %) respondentek raného stáří.

K hledisku politickému se přiklonilo 5 (20 %) žen. 2 (8 %) respondentky pak

odpověděly hledisko ekonomické.

5

11

4

2

5

13

2 1

2

18

5

0 0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

ekonomické

hledisko

mezilidské

vztahy

politické

hledisko

jiné

ab

solu

tní

četn

ost

důvod nespokojenosti se změnou doby


pozdní dospělost

rané stáří

56

Otázka 20: Jak hodnotíte Vaše životní cíle?

Graf 24 hodnocení splnitelnosti životních cílů

Ve věku střední dospělosti 18 (52 %) žen své cíle zhodnotilo jako splnitelné a zároveň

jich již dosáhlo. Nesplnitelné životní cíle uvedlo 13 (37 %) respondentek. Zbývající 4

(11 %) ženy své životní cíle vidí jako splnitelné a zároveň se jich snaží dosáhnout. U

žen pozdní dospělosti se splnitelné cíle, za kterými respondentky jdou, objevily u 20

(57 %) respondentek. Životních cílů již dosáhlo 9 (26 %) žen střední dospělosti. Jako

nesplnitelné je pak označilo 6 (17 %) žen. Ženy raného stáří jako splnitelné a zároveň

již dosažené ohodnotily své životní cíle celkem 15x (43 %). Za svými životními cíli jde

12 (34 %) respondentek. Jako nesplnitelné vidí své cíle 8 (23 %) žen raného stáří.

0

5

10

15

20

25

splnitelné, jdu za nimi již jsem jich dosáhla nesplnitelné

ab

solu

tní

četn

ost

hodnocení splnitelnosti životních cílů


pozdní dospělost

rané stáří

57

Otázka 21: Pokud jste u otázky č. 20 volila zápornou variantu (c), uveďte důvod

Graf 25 důvod nesplnitelnosti životních cílů

Ve skupině žen střední dospělosti, které vidí své cíle jako nesplnitelné, uvedlo jako

důvod tohoto pohledu nedostatek prostředků 6 (46 %) respondentek. Příliš vysoké cíle

pak uvedly 4 (31 %) ženy. Nedostatek prostoru k dosahování životních cílů mají 3

(23 %) z respondentek věkové kategorie střední dospělosti. Pro ženy pozdní dospělosti

v případě 4 (67 %) respondentek se důvodem stal nedostatek prostředků. Nedostatek

prostoru pak uvedly 2 (33 %) ženy střední dospělosti. Ženy kategorie raného stáří

uvedly příliš vysoké cíle jako důvod jejich nesplnitelnosti celkem 4 (50 %)

respondentky. Ztrátu motivace a nedostatek prostředků pak uvedly u každé možnosti 2

ženy (25 %). Chybění prostoru pro jejich dosahování neuvedla žádná z žen.

3

0

4

6

2

0 0

4

0

2

4

2

0

1

2

3

4

5

6

7

nedostatek

prostoru

ztráta motivace vysoké cíle chybějící

prostředky

ab

solu

tní

četn

ost

důvod nesplnitelnosti životních cílů


pozdní dospělost

rané stáří

58

Otázka 22: Jsou Vaše životní cíle reálné?

Graf 26 zhodnocení reálnosti životních cílů

Celkem 27 (77 %) žen věku střední dospělosti vnímá své životní cíle jako reálné.

Ostatních 8 (23 %) respondentek je hodnotí jako nereálné. U žen pozdní dospělosti své

cíle jako reálné označilo 30 (86 %) respondentek. Jako nereálné je pak vidí 5 (14 %)

žen. V kategorii raného stáří se objevil pohled na životní cíle jako na reálné u 25

respondentek (71 %). Jako nereálné je pak hodnotí 10 (29 %) respondentek raného stáří.

ANO; 27

ANO; 30

ANO; 25

NE; 8

NE; 5

NE; 10

0

5

10

15

20

25

30

35


ab

solu

tní

četn

ost

Název

59

Otázka 23: Máte děti?

Graf 27 rodičovství

Z respondentek kategorie střední dospělosti má děti celkem 34 žen (97 %). Bezdětná

je pouze 1 respondentka (3 %). Ve věku pozdní dospělosti má 32 respondentek (94 %)

děti. Bezdětné jsou 3 ženy (6 %). Ve věku raného stáří má 34 (97 %) žen děti.

Bezdětnost uvedla 1 respondentka (3 %).

ANO; 34

ANO; 32

ANO; 34

NE; 1

NE; 3

NE; 1

0

5

10

15

20

25

30

35

40


ab

solu

tní

četn

ost

rodičovství

60

Otázka 24: Pokud jste uvedla v otázce číslo 23 „ANO“, uveďte, zda jste rodičovství

plánovala.

Graf 28 plánované rodičovství

Rodičovství plánovalo 24 (71 %) respondentek střední dospělosti. Zbývajících 10

(29 %) žen uvedlo nečekané těhotenství. U žen pozdní dospělosti se k plánovanému

těhotenství přiklonilo 19 (59 %) respondentek. Nečekané těhotenství pak uvedlo 13

respondentek (41 %). Ve věku raného stáří 19 (56 %) žen uvedlo neplánované

těhotenství. Těhotenství plánovalo 15 (44 %) respondentek.

ANO; 24

ANO; 19

ANO; 15

NE; 10

NE; 13

NE; 19

0

5

10

15

20

25

30


ab

solu

tní

četn

ost

plánované rodičovství

61

Otázka 25: Užívala jste/užíváte antikoncepci?

Graf 29 užívání antikoncepce

V kategorii žen střední dospělosti uvedlo užívání antikoncepce 22 (63 %) respondentek.

Zbývajících 13 (37 %) žen střední dospělosti pak antikoncepci neužívá/neužívalo. Ženy

ve věku pozdní dospělosti ve 20 (57 %) případech uvedlo užívání antikoncepce.

Zbývajících 15 žen (43 %) pak antikoncepci neužívá/neužívalo. Ženy raného stáří

neužívají/neužívaly antikoncepci v případě 20 (57 %) respondentek. Zbývajících 15

(43 %) žen antikoncepci užívá/užívalo.

ANO; 22

ANO; 20

ANO; 15

NE; 13

NE; 15

NE; 20

0

5

10

15

20

25


ab

solu

tní

četn

ost

užívání antikoncepce

62

Otázka 26: Pokud jste v otázce číslo 25 odpověděla „ANO“, o jaký druh antikoncepce

se jedná?

Graf 30 druh antikoncepce

Ve věkové kategorii střední dospělosti uvedlo hormonální antikoncepci 14 (64 %)

respondentek. Bariérové metody a nitroděložní tělísko pak označily u každé této

možnosti 3 (14 %) respondentky. Také chemické metody a fyziologické metody získaly

stejný počet respondentek. V obou případech tak udala 1 (4 %) respondentka. U žen

pozdní dospělosti hormonální antikoncepci označilo 10 (50 %) respondentek.

Nitroděložní tělísko pak uvedlo 6 (30 %) žen této skupiny. K používání bariérových

metod se přiklonily 2 (10 %) respondentky. Chemické metody a fyziologické metody

uvedla u každé z těchto metod 1 (5 %) respondentka pozdní dospělosti. Ženy raného

stáří uvedly užívání nitroděložního tělíska v případě 5 (33 %) respondentek.

Fyziologické metody pak uvedly 4 (33 %) respondentky. Další 3 (20 %) respondentky

uvedly používání bariérových metod. Chemických metod využívaly 2 (13 %)

z respondentek. Užívání hormonální antikoncepce pak odpověděla 1 (7 %) žena.

14

3

1

3

1 0

10

2 1

6

1 0

1

3 2

5 4

0 0

2

4

6

8

10

12

14

16

ab

solu

tní

četn

ost

druh antikoncepce


pozdní dospělost

rané stáří

63

3.5 Diskuze

V této části práce jsou hodnoceny výsledky výzkumu. Dotazníkové šetření nám zajistilo

velké množství informací.

Otázka 1 zjišťovala spokojenost respondentek s úrovní jejich dosaženého vzdělání.

U všech věkových kategorií nejčastěji ženy uváděly, že jsou spokojené. Ve věku střední

dospělosti bylo spokojeno 19 (54 %) žen. Ženy ve věku pozdní dospělosti byly

spokojeny v 21 (60 %) případech a ve věku raného stáří 25 (71 %) žen. Zbývající

procenta žen z každé věkové kategorie udávala nespokojenost. Anderle (2003) uvádí, že

dle sčítání lidu, domů a bytů 2001, je vzdělanost mladších žen oproti ženám starším

vyšší. Proto je překvapujícím zjištěním, že právě ženy střední dospělosti jsou s úrovní

dosaženého vzdělání nejméně spokojené.

Otázka 2 navazovala na otázku 1. Hodnotila důvod, proč ženy nespokojeny s úrovní

dosaženého vzdělání nestudovaly. Ve skupině žen střední dospělosti 4 (25%) ženy jako

důvod uvedlo finanční indispozici rodiny. Očekávání okolí založit rodinu a starost o

domácnost, budování kariéry i nežádoucí politické postavení uvedly u každé z těchto

možností 3 (19%) ženy, jiný důvod se v dotaznících nacházel celkem 2x (12%). Jako

důvod v tomto případě ženy uvedly 1x invaliditu a 1x chtěla studovat při práci, ale

následně se objevila časová indispozice. Pouze 1 (6%) respondentka uvedla

neplánované těhotenství. V kategorii žen pozdní dospělosti byl nejvíce uváděným

důvodem finanční indispozice rodiny, a to u 5 (36%) respondentek. Druhá nejčetnější

odpověď bylo budování kariéry. Takto uvedly 3 (22%) ženy. Neplánované těhotenství a

nežádoucí politické postavení rodiny uvedly u každé z možností 2 (14%) ženy.

Očekávání okolí založit rodinu, starost o domácnost a jiný důvod odpověděla u každé z

možností 1 (7%) respondentka. Jako jinou možnost respondentka uvedla, že studovat

nechtěla, ale později toho začala litovat. Ženy ve věku raného stáří nejvíce jako důvod

nestudování uváděly očekávání okolí založit rodinu a starost o domácnost, neplánované

těhotenství a nežádoucí politické postavení rodiny. Každá tato možnost byla uvedena 3x

64

(30%). Finanční indispozice rodiny uvedla 1 (10 %) respondentka. Jako pozoruhodné se

jeví srovnání jednotlivých zkoumaných kategorií. Zatímco dvě nejmladší skupiny žen

nejčastěji nestudovaly kvůli finančním indispozicím rodiny, ženy nejstarší kategorie pak

plnily očekávání svého okolí.

Otázkou 3 jsme se dotazovali na spokojenost žen se zaměstnáním. Dle Kunštáta (2003)

je v ČR více jak polovina (66 %) zaměstnaného obyvatelstva spokojeno se svým

zaměstnáním, což potvrzují i respondentky našeho šetření. Ve všech třech věkových

skupinách byla nejčastější spokojenost žen. V kategorii střední dospělosti takto

odpovědělo 28 (80 %) žen. U žen pozdní dospělosti se tato odpověď objevila u 29

(83%) žen. Ženy raného stáří takto odpověděly celkem v 29 (83 %) případech.

Zbývající procenta žen z každé skupiny uvedly nespokojenost se zaměstnáním. Je

milým překvapením, že velké procento žen z každé věkové kategorie uvedlo

spokojenost. Příjemně nás překvapilo, že se výsledky u jednotlivých zkoumaných

kategorií liší jen v rozmezí 3 %.

Otázkou 4 jsme zjišťovali pohled žen na sebe samotné. V této otázce se ženy všech

kategorií shodly. Výsledky výzkumu poukazují na námi očekávaný výsledek. Nejvíce

zastoupenou odpovědí byl u žen střední dospělosti relativně pozitivní pohled na sebe

samotnou. K tomu se přiklonilo 30 (86%) žen. Druhou největší skupinu tvoří ženy se

spíše negativním pohledem. S tím se ztotožnily 3 (8%) respondentky. Zbylé 2 (6%)

ženy se přiklonily k pozitivnímu pohledu. Ve věkové kategorii žen pozdní dospělosti

25 (72%) žen uvedlo relativně pozitivní pohled. Ke spíše negativnímu pohledu se

překvapivě přiřadilo 6 (17%) žen. 4 (11%) ženy uvedly pozitivní pohled. Ženy

v kategorii raného stáří nejčastěji uvedly relativně pozitivní pohled. Celkem tak

odpovědělo 25 (71%) žen. Další nejpočetnější skupinou byly ženy, které se přiklonily

k pozitivnímu pohledu. Vidí se tak 6 (17%) žen. Negativní pohled vyplnily 3 (9%)

ženy. Zbývající 1 (3%) žena udala relativně negativní pohled. Není milým zjištěním, že

i negativní pohled na sebe samotnou našel v našem výzkumu relativně vysoký počet

odpovídajících respondentek.

65

Otázka 5 zjišťovala, zda o sobě ženy mohou říci, že jsou v životě úspěšné. U všech

věkových kategorií nejčastěji ženy uváděly, že to o sobě tvrdit mohou. Celkem tak

uvedlo 26 (74 %) žen ve věku střední dospělosti, což vnímáme jako pozitivní zjištění. U

žen pozdní dospělosti takto odpovědělo 21 (60 %) respondentek. Ve věku raného stáří

se tak vidí celkem 25 (71 %) respondentek. Zbylá procenta z každé věkové kategorie se

pak vidí neúspěšně. Jak prokazují výsledky, překvapivě jsou nejspokojenější skupinou

žen respondentky střední dospělosti.

Otázkou 6 jsme chtěli zjistit spokojenost žen s životními rozhodnutími. Opět se

prokázalo, že jsou ženy všech věkových kategorií z většiny spokojeny. Ženy věku

střední dospělosti jsou spokojeny ve 30 (86 %) případech. U žen pozdní dospělosti takto

uvedlo 27 (77 %) žen. U žen raného stáří se tato odpověď objevila celkem 24 x (69 %).

Zbývající procenta žen každé věkové kategorie spokojena nejsou. Ženy kategorie

střední dospělosti jsou opět spokojené nejvíce.

Otázka 7 se dotazovala, zda by ženy některá svá životní rozhodnutí změnily, pokud by

měly tuto možnost. Výsledky poukazují na nemilý fakt. U všech věkových kategorií

byla nejčastěji uváděna možnost ANO. Ve skupině žen střední dospělosti takto

hodnotilo 21 (60 %) žen. Ženy střední dospělosti tak uvedly ve 26 (74 %) případech. U

žen raného stáří se tato odpověď objevila v 18 (51 %) případech. Zbývající procenta

žen každé věkové kategorie by této možnosti nevyužila.

Otázka 8 měla za úkol zjistit, co ženy vnímají jako oblast nejtěžších životních

rozhodnutí. Ženy střední dospělosti jako oblast nejtěžších životních rozhodnutí nejvíce

vidí manželství, partnerství, založení rodiny a děti. Hodnotilo tak 17 (48%) žen. Další

nejčetnější odpovědí byla kariéra, zaměstnání a finanční zabezpečení, a to u 16 (46%)

žen. Majetek a budování domova byly zastoupeny 2 (6%) ženami. Respondentky pozdní

dospělosti také jako oblast nejtěžších životních rozhodnutí vidí rodinu. Takto uvedlo 17

(48 %) žen. Dalších 13 (37 %) žen udalo kariéru. Celkem 3 (9 %) respondentky pak

jako tuto oblast hodnotí majetek. Zbylé 2 (6 %) respondentky pozdní dospělosti takto

hodnotí studium. Pro ženy raného stáří se oblastí nejtěžších životních rozhodnutí stala

66

taktéž rodina. Hodnotí takto 15 (43 %) žen. Majetek pak označilo 10 (28 %) žen.

Kariéru takto hodnotí 9 (26 %) žen. Studium vidí jako oblast nejtěžších životních

rozhodnutí 1 (3%) respondentka raného stáří.

Otázka 9 se dotazovala na vztah respondentek s jejich partnery. V kategorii žen střední

dospělosti nejčastěji respondentky označovaly jejich vztah s partnerem jako dobrý.

Uvedlo tak 19 (54%) žen, neodpovědělo 7 (20%) žen, úžasný vztah udalo 5 (14%) žen.

Stereotypní vztah, nebo příšerný vztah uvedly v obou případech 2 (6%) respondentky

střední dospělosti. Ve skupině pozdní dospělosti uvedlo dobrý vztah s partnerem 18

(51%) žen, stereotypní vztah uvedlo 10 (29%) žen, neodpověděly 4 (11%) ženy, úžasný

vztah s partnerem odpověděly zbývající 3 (9%) ženy. Ve skupině raného stáří se

setkáváme s nejvyšším počtem nevyplnění odpovědi. Děje se tak u 14 (40%) žen

z důvodu vysokého počtu ovdovění. Dobrý vztah uvedlo 12 (34%) respondentek,

k úžasnému vztahu se přiklonilo 6 (17%) respondentek, stereotypní vztah udaly 3 (9%)

ženy.

Otázkou 10 jsme zjišťovali spokojenost žen s volbou životního partnera.

Respondentky, u kterých se takto nestalo, neodpovídaly. Ve všech třech věkových

kategoriích se ženy shodly, že jsou z většiny spokojeny, což vnímáme jako velmi

pozitivní fakt. Spokojených žen je ve skupině středního stáří 26 (76 %). U žen pozdní

dospělosti takto odpovědělo 27 (77 %) respondentek. Celkem 26 (74 %) žen takto

uvedlo i ve skupině raného stáří.

Otázka 11 se tázala, zda ženy vnímají partnerství jako důležitou součást svého života.

Všechny věkové skupiny žen ve většině případů odpověděly, že tomu tak je. U žen

střední dospělosti tak hodnotilo 30 (86 %) žen. Celkem 28 (80 %) respondentek tak

hodnotilo v kategorii pozdní dospělosti. U žen raného stáří se tato odpověď objevila

v 28 (80 %) případech. Zbývající procenta žen z každé věkové skupiny pak uvedla, že

partnerství pro ně překvapivě není důležitou hodnotou.

67

Otázkou 12 jsme se žen dotazovali, jak respondentky hodnotí vztahy v rodině. Celkem

21 (60 %) žen střední dospělosti vidí vztahy v rodině jako dobré. Jako výborné je pak

hodnotí 7 (20 %) žen. Proměnlivé vztahy v rodině udává 6 (17 %) žen. Zbývající

respondentka (3 %) hodnotí vztahy v rodině jako špatné. Ve skupině respondentek ve

věku pozdní dospělosti nejvíce žen hodnotí vztahy v rodině jako dobré. Celkem tak

odpovědělo 19 (54 %) žen. Druhou nejpočetnější skupinou byla skupina žen, která vidí

vztahy v rodině jako proměnlivé, a to 9 (26 %) žen. Zbývající respondentky vztahy

v rodině hodnotí jako výborné. Takto odpovědělo 7 (20 %) žen. Ženy raného stáří

nejčastěji vztahy v rodině vidí jako dobré. Odpovědělo tak 16 (46 %) žen. Jako výborné

je pak hodnotilo 9 (26 %) žen. Proměnlivé vztahy udalo 8 (23 %) respondentek.

Zbývající 2 (2 %) ženy vnímá vztahy v rodině jako špatné. Lovasová (2006) uvádí, že

dobře fungujících rodin je v ČR 70 %. Respondentky našeho šetření tento údaj

potvrzují.

Otázka 13 zjišťovala, jak jsou respondentky spokojeny s rodinnou situací. Ve věkové

kategorii střední dospělosti nejvíce žen uvedlo relativní spokojenost s rodinnou situací,

a to 21 (60 %) žen. Naprosto spokojených je 12 (34 %) žen. Relativně nespokojená je 1

(3 %) žena. Stejně tak i 1 (3 %) žena je s rodinnou situací nespokojena. Ženy ve věku

střední dospělosti v 19 (54 %) případech udaly relativní spokojenost. Naprostou

spokojenost uvádí 14 (40 %) žen. Relativně nespokojené ženy jsou 2 (6 %). Ve věkové

kategorii raného stáří se ženy shodly na relativní spokojenosti a naprosté spokojenosti.

Každou z těchto možností uvedlo 14 (40 %) žen. Relativně nespokojených žen je 5 (14

%) a nespokojené pak 2 (6 %). Příjemně nás překvapuje, že je většina respondentek

každé zkoumané kategorie spokojena a lze tedy konstatovat, že výsledky šetření

potvrzují, dobře fungující rodiny v ČR 70 % (Lovasová, 2006).

Otázka 14 měla za úkol zjistit, zda jsou ženy spokojeny se vztahy se svým okolím.

V tomto případě se respondentky všech věkových kategorií opět shodly, že spokojeny

68

jsou. U žen střední dospělosti takto uvedlo 29 (83 %) respondentek. Ženy pozdní

dospělosti spokojenost uvedly ve 30 (86 %) případech, respondentky ve věku raného

stáří pak v 29 (83 %) případech.

Otázka 15 se respondentek tázala, jestli po svém boku mají dobré přátele, kterým

opravdu důvěřují. Zde se ženy jednotlivých kategorií shodly, že tomu tak opravdu je.

Ve skupině žen střední dospělosti tak uvedlo 24 respondentek (69 %), u žen pozdní

dospělosti 29 respondentek (83 %) a v kategorii raného stáří taktéž 29 žen (83 %).

Zbývající procenta žen každé kategorie uvedla, že tomu tak není.

Otázkou 16 jsme zjišťovali, ve které životní etapě se respondentky cítily, či cítí nejlépe.

Ve věku střední dospělosti je nejvíce žen spokojeno v momentální životní etapě. Uvedlo

tak 13 (37 %) respondentek. Stejný počet respondentek, tedy 13 (37 %) se cítilo nejlépe

v období brzké dospělosti. Nejspokojenějším obdobím bylo pro 5 (14 %) žen dospívání.

Období dětství pak uvedly 4 (12 %) respondentky. V případě žen pozdní dospělosti se

nejspokojenější životní etapou stalo období brzké dospělosti. Tuto možnost udalo 14

(40 %) žen. Spokojených žen v momentální etapě je 10 (29 %). K období dětství se

přiklonilo 6 (17 %) respondentek. Zbývajících 5 (14 %) žen označilo období dospívání.

Ženy ve věku raného stáří nejčastěji uvedly momentální životní etapu jako

nejspokojenější. Hodnotilo tak 13 (37 %) respondentek. U dalších 11 (31 %) žen tak

bylo v období brzké dospělosti. Možnost dospívání odpovědělo 9 (26 %) žen a zbývající

2 (6 %) ženy uvedly období dětství.

Otázka 17 se dotazovala na skutečnost, zda by ženy chtěly prožít dětství v dnešní době.

Výsledky této otázky jsou překvapující. Všechny věkové skupiny se z většiny shodly,

že by v dnešní době dětství prožít nechtěly. Takto uvedlo 25 (71 %) respondentek

v kategorii střední dospělosti. U žen pozdní dospělosti jsme se s touto odpovědí setkali

v 28 (80 %) případech a u žen raného stáří též ve 28 (80 %) případech. Zbývající

procenta žen z každé věkové skupiny pak uvedla, že by dětství v dnešní době naopak

prožít chtěly.

69

Otázka 18 byla zaměřena na zhodnocení rozdílu dnešní, doby oproti době, v níž

respondentky prožily dětství. Opět jsme se setkali se zápornými reakcemi respondentek.

Ty se ve všech věkových kategoriích ve většině případů shodly, že tento rozdíl v dobách

vnímají záporně. Ve věku střední dospělosti tak uvedlo 22 (63 %) žen. V případě žen

pozdní dospělosti se tato odpověď objevila celkem 21x (60 %). Ve skupině žen raného

stáří takto hodnotilo 25 (71 %) respondentek. Zbývající procenta žen každé věkové

skupiny pak udala, že tento rozdíl vnímají kladně.

Otázka 19 se vztahovala k předchozí otázce a hodnotila, z jakého hlediska ženy vidí

změnu doby záporně. Nejčastějším důvodem negativního hodnocení změny doby se u

žen střední dospělosti staly mezilidské vztahy a narůstající kriminalita. Takto uvedlo 11

(50 %) respondentek. Druhou nejčastěji uváděnou odpovědí bylo ekonomické hledisko.

K této odpovědi se přiklonilo 5 (23 %) žen. Celkem 4 (18 %) respondentky odpověděly

politické hledisko. Zbývající 2 (9 %) ženy pak udaly jiné hledisko Pro ženy pozdní

dospělosti jsou též důvodem nespokojenosti s dobou nejčastěji mezilidské vztahy a

narůstající kriminalita. Uvedlo tak 13 (62 %) respondentek. Dalších 5 (24 %)

respondentek tak vyhodnotilo ekonomické hledisko. 2 (9 %) ženy pak odpověděly

politické hledisko. Zbylá 1 (5 %) žena se přiklonila jinému hledisku. I pro respondentky

kategorie střední dospělosti se nejčastějším hlediskem staly mezilidské vztahy a

narůstající kriminalita. Vyjádřilo se tak 18 (72 %) respondentek. K hledisku politickému

se přiklonilo 5 (20 %) žen. Celkem 2 (8 %) respondentky pak udaly hledisko

ekonomické.

Otázkou 20 jsme se žen dotazovali na hodnocení svých životních cílů. U žen střední

dospělosti je zajímavé, že jako u jediné skupiny, většina respondentek zhodnotila své

cíle jako splnitelné a zároveň jich již dosáhla. Tato odpověď se objevila u 18 (52 %)

respondentek. Druhou nejčetnější odpovědí bylo označení cílů za nesplnitelné. K této

možnosti se přiklonilo 13 (37 %) žen. Zbývající 4 (11 %) respondentky své životní cíle

hodnotí jako splnitelné a zároveň se jich snaží dosáhnout. Ženy pozdní dospělosti pak

nejčastěji uváděly, že jsou jejich cíle splnitelné a zároveň se jich snaží dosáhnout. Tuto

odpověď uvedlo 20 (57 %) respondentek. Životních cílů již dosáhlo 9 (26 %)

70

respondentek. Jako nesplnitelné je pak označilo 6 (17 %) žen. Ženy raného stáří

nejčastěji zhodnotily své životní cíle jako splnitelné a zároveň jich již dosáhly. Tuto

odpověď uvedlo 15 (43 %) respondentek. Za svými životními cíli jde 12 (34 %)

respondentek. Jako nesplnitelné vidí své cíle 8 (23 %) žen.

Otázka 21 se vztahovala k předchozí otázce. Pokud ženy v otázce 20 vyhodnotily své

životní cíle jako nesplnitelné, pak jsme se jich dotazovali, jaký je důvod jejich

hodnocení. Ve věkové skupině střední dospělosti se nejčastěji objevila možnost, že tak

respondentky hodnotí díky nedostatku prostředků k dosahování životních cílů. Celkem

tak hodnotilo 6 (46 %) respondentek. Příliš vysoké cíle pak uvedly 4 (31 %) ženy

a nedostatek prostoru k dosahování životních cílů mají 3 (23 %) respondentky. I pro

ženy pozdní dospělosti je nejčastějším důvodem nesplnitelnosti životních cílů

nedostatek prostředků. Tuto variantu zvolily 4 (67 %) respondentky. Nedostatek

prostoru pak uvedly 2 (33 %) ženy. Ženy kategorie raného stáří nejčastěji uvedly příliš

vysoké cíle jako důvod jejich nesplnitelnosti. Celkem se tak vyjádřily 4 (50 %)

respondentky. Ztrátu motivace a nedostatek prostředků pak uvedly u každé z těchto

možností 2 (25 %) ženy.

Otázka 22 se zabývala reálností životních cílů. Respondentky zde měly za úkol

zhodnotit, zda vidí své životní cíle reálně, či nikoliv. Všechny tři věkové kategorie

nejčastěji životní cíle překvapivě hodnotily reálně. U žen střední dospělosti takto uvedlo

27 (77 %) žen a u žen ve věku pozdní dospělosti celkem 30 (86 %) respondentek. Ženy

ve skupině raného stáří pak v 25 (71 %) případech. Zbylá procenta žen v každé věkové

skupině pak své životní cíle vidí jako nereálné.

Otázka 23 se dotazovala, zda respondentky mají děti. Ženy se zde opět shodly.

Naprostá většina žen z každé věkové kategorie odpověděla, že děti má. U žen střední

dospělosti tak odpovědělo 34 (97 %) žen. Respondentky pozdní dospělosti takto uvedly

v 32 případech (94 %), respondentky kategorie raného stáří pak ve 34 (97 %) případech.

71

Český statistický úřad v časopise Demografie (2003) uvádí, že se plodnost žen se od

roku 1970 začala rapidně snižovat, což respondentky v našem šetření nepotvrdily.

Otázka 24 se vztahovala k otázce předchozí. Zde jsme se dotazovali žen, které mají děti

na to, zda rodičovství plánovaly. Hodnocení prokázalo, že dochází k rozporu

jednotlivých věkových kategorií. Ženy střední dospělosti z většiny rodičovství

plánovaly. Bylo tomu tak v 24 (71 %) případech. I ženy pozdní dospělosti nejčastěji

udávaly plánované rodičovství, a to v případě 19 (59 %) respondentek. V kategorii

raného stáří pak nejčastější odpovědí bylo neplánované těhotenství. Takto uvedlo 19

(56 %) žen. Zbývající procenta žen ve věku střední a pozdní dospělosti poukazují na

neplánované těhotenství, v kategorii raného stáří pak na plánované rodičovství.

Otázka 25 zjišťuje, zda ženy využívaly / využívají některou z antikoncepčních metod.

I v této otázce se výsledky jednotlivých věkových kategorií liší. V případě žen střední

dospělosti většina žen uvedla užívání antikoncepce. Celkem se tak vyjádřilo 22 (63 %)

respondentek. Užívání antikoncepce bylo nejčastější odpovědí i u žen pozdní dospělosti.

Zde tak uvedlo 20 (57 %) respondentek. Ženy raného stáří naopak nejčastěji žádnou

z antikoncepčních metod nevyužívaly. Jedná se o 20 (57 %) respondentek. Zbývající

procenta žen ve skupinách žen střední a pozdní dospělosti poukazují na nevyužívání

žádné antikoncepční metody, naopak u žen raného stáří zbývající procenta označují

respondentky, které antikoncepci užívaly.

Otázka 26 se vztahovala k otázce předchozí. Tázali jsme se žen, které antikoncepční

metody využívaly, které z metod to byly, či jsou. Ve věkové kategorii střední dospělosti

se stala nejužívanějším druhem antikoncepce hormonální antikoncepce. Té využilo 14

(64 %) respondentek. Druhým nejrozšířenějším způsobem byly bariérové metody a

nitroděložní tělísko. Každou z těchto dvou metod označily 3 (14 %) respondentky. Také

chemické metody a fyziologické metody získaly stejný počet respondentek. V obou

případech tak udala jedna respondentka (4 %). U žen pozdní dospělosti se nejčastěji

užívaným druhem antikoncepce stala též hormonální antikoncepce. Uvedlo ji 10 (50 %)

72

respondentek. Nitroděložní tělísko pak uvedlo 6 (30 %) žen. K používání bariérových

metod se přiklonily 2 (10 %) respondentky. Chemické metody a fyziologické metody

uvedla u každé z těchto metod jedna respondentka (5 %). Ženy raného stáří pak

nejčastěji uvedly užívání nitroděložního tělíska. K této metodě se přiklonilo 5 (33 %)

respondentek. Druhým nejčastějším způsobem se staly fyziologické metody. Těch

využívaly 4 (33 %) respondentky. Další 3 (20 %) respondentky uvedly používání

bariérových metod. Chemických metod využívaly 2 (13 %) z respondentek. Užívání

hormonální antikoncepce pak odpověděla 1 (7 %) žena. Dle výzkumu Antikoncepční

chování českých žen, je k roku 2010 pro ženy 15 – 50 let nejužívanější antikoncepční

metodou hormonální antikoncepce (51 %), což potvrzují i respondentky střední a

pozdní dospělosti našeho výzkumu.

3.6 Vyhodnocení hypotéz

Na základě výše uvedené analýzy výsledků dotazníkového šetření pokračujeme ve

vyhodnocování stanovených hypotéz.

Hypotéza 1: Předpokládám, že alespoň 50% žen ve zkoumaných věkových kategoriích je

spokojeno v oblasti seberealizace.

K hypotéze se vztahují otázky 1, 3, 5, 6.

V otázce 1 ženy měly odpovědět, zda jsou pokojeny s úrovní dosaženého vzdělání.

Z grafu 5 na straně 37 je patrné, že jsou ženy ve všech věkových kategoriích nejčastěji

spokojené. Je tomu tak u žen střední dospělosti v 19 (54 %) případech. Ženy ve věku

pozdní dospělosti byly spokojeny v 21 (60 %) případech a ve věku raného stáří v 25 (71

%) případech.

V otázce 3 jsme se ptali na spokojenost žen se zaměstnáním. Otázka je znázorněna

grafem 6 na straně 38. Ženy všech věkových kategorií nejčastěji uváděly spokojenost.

V kategorii střední dospělosti takto odpovědělo 28 (80 %) žen. U žen pozdní dospělosti

73

se tato odpověď objevila u 29 (83%) žen. Ženy raného stáří takto odpověděly celkem

v 29 (83 %) případech.

Otázka 5 se respondentek dotazovala, zda mohou tvrdit, že jsou v životě úspěšné.

Odpovědi respondentek jsou vyobrazeny v grafu 9 na straně 41. Zde se opět

respondentky shodly, a to na odpovědi, že takto o sobě tvrdit mohou. Celkem tak uvedlo

26 (74 %) žen ve věku střední dospělosti. U žen pozdní dospělosti takto odpovědělo 21

(60 %) žen a ve věku raného stáří se tak vidí celkem 25 (71 %) respondentek.

Otázka 6 měla za úkol zjistit, zda jsou respondentky spokojeny se svými životními

rozhodnutími. Tyto odpovědi znázorňuje graf 10 na straně 42. Ženy všech věkových

kategorií nejčastěji uváděly spokojenost. Ženy věku střední dospělosti jsou spokojeny

ve 30 (86 %) případech. U žen pozdní dospělosti takto uvedlo 27 (77 %) žen. U žen

raného stáří se tato odpověď objevila celkem u 24x (69 %).

Graf 31 vyhodnocení hypotézy 1

19

28 26

30

16

7 9

5

21

29

21

27

14

6

14

8

25

29

25 24

10

6

10 11

0

5

10

15

20

25

30

35

spokojenost se

vzděláním

spokojenost se

zaměstnáním

hodnocení

životní

úspěšnosti

spokojenost s

životními

rozhodnutími

ab

solu

tní

četn

ost

vyhodnocení hypotézy 1

střední dospělost ANO

střední dospělost NE

pozdní dospělost ANO

pozdní dospělost NE

rané stáří ANO

rané stáří NE

74

Na podkladě vyhodnocených výsledků můžeme tvrdit, že jsou ženy všech věkových

kategoriích v oblasti seberealizace alespoň z 50 % spokojené.

Hypotéza 1 se potvrdila.

Hypotéza 2:Domnívám se, že se alespoň 50% žen ve zkoumaných věkových kategoriích

nejlépe cítí ve své momentální životní etapě

Tato hypotéza byla ověřována v otázce 16.

Otázkou 16 jsme zjišťovali, ve které etapě se ženy cítí, či cítily nejlépe. Otázka je

vyhodnocena v grafu 20 na straně 52. Zjistili jsme, že ženy střední dospělosti jsou

nejvíce spokojeny v momentální etapě a to v případě 13 (37 %) respondentek. Ženy

pozdní dospělosti však jako nejspokojenější životní etapu uvedly období brzké

dospělosti. Tuto možnost udalo 14 (40 %) žen. Ženy raného stáří nejčastěji též

označovaly momentální životní etapu. Hodnotilo tak 13 (37 %) respondentek.

75

Graf 32 vyhodnocení hypotézy2

Výsledky šetření ukázaly, že ne všechny věkové kategorie se cítí nejlépe v momentální

životní etapě. Nestalo se tak u žen pozdní dospělosti. Dalším zjištěným faktem je, že

spokojenost respondentek v momentální životní etapě nedosahuje v uvedených

kategoriích hranice 50 %.

Hypotéza 2 se nepotvrdila.

Hypotéza 3:Předpokládám, že alespoň 50% žen ve zkoumaných věkových kategoriích

hodnotí sebe samotnou kladně

Tato hypotéza byla hodnocena otázkou 4.

13

4

5

13

10

6

5

14

13

2

9

11

0

2

4

6

8

10

12

14

16

momentální dětství dospívání brzká dospělost

ab

solu

tní

četn

ost



pozdní dospělost

rané stáří

76

Otázka 4 se věnuje sebehodnocení respondentek. Šetření je znázorněno grafem 8 na

straně 40. Vzhledem ke stanovené hypotéze pro nás kladný význam má pozitivní pohled

a relativně pozitivní pohled na sebe samotnou. Nejvíce zastoupenou odpovědí byl u žen

střední dospělosti relativně pozitivní pohled na sebe samotnou. K tomu se přiklonilo 30

(86 %) žen. Stejně tak se relativně pozitivní pohled, jako nejčastější odpověď, objevil ve

věkové kategorii žen pozdní dospělosti u 25 (72 %) respondentek. Ženy v kategorii

raného stáří nejčastěji uvedly též relativně pozitivní pohled. Celkem tak udalo 25 (71

%) žen.


Vyhodnocení výzkumu poukazuje na to, že více než 50% žen z každé věkové kategorie

hodnotí sebe samotnou kladně.


kladně; 32

kladně; 29 kladně; 31

záporně; 3


0

5

10

15

20

25

30

35


ab

solu

tní

četn

ost


77

Hypotéza 4: Předpokládám, že je pohled žen zkoumaných věkových kategorií na vztahy

s okolím alespoň v 50% kladný.

K hypotéze 4 se vztahují otázky 9, 12,

Otázka 9 hodnotí vztah respondentek se svým partnerem. Výsledky jsou zobrazeny

grafem 13 na straně 45. Vypovídající hodnotu pro nás má úžasný vztah a dobrý vztah.

V kategorii střední dospělosti byl dobrý vztah nejčastější odpovědí. Uvedlo tak 19 (54

%) žen. Ve stejné věkové kategorii pak byl úžasný vztah uveden 5 (14 %) ženami. Lze

tedy říci, že celkem 68 % žen střední dospělosti vztah s partnerem hodnotí kladně. Ženy

pozdní dospělosti též nejčastěji uvedly dobrý vztah. Tak jej hodnotilo 18 (51 %) žen.

Úžasný vztah pak 3 (9%) ženy. Celkem tedy kladný vztah s partnerem uvedlo 60 % žen

pozdní dospělosti. V kategorii žen raného stáří jsme se vzhledem k okolnostem (vysoký

počet ovdovění) setkali s nejvyšším počtem nevyplnění odpovědi. Stalo se tak ve 14 (40

%) případech. I přes to, se však dobrý vztah stal také nejčetnější odpovědí

respondentek. Takto uvedlo 12 (34 %) respondentek. K úžasnému vztahu se v této

věkové kategorii přiklonilo 6 (17 %) respondentek. Celkem se tedy ke kladnému vztahu

s partnerem přiklonilo 51 % žen raného stáří. Lze tedy tvrdit, že vztah s partnerem ženy

všech věkových kategorií jako kladný hodnotí v každé skupině více než 50 %

respondentek.

Otázka 12 zjišťovala vztahy v rodinách respondentek. Výsledky této otázky jsou

zobrazeny grafem 16 na straně 48. Vzhledem ke stanovené hypotéze sledujeme výborné

a dobré vztahy v rodině. Celkem 21 (60 %) žen střední dospělosti vidí vztahy v rodině

jako dobré. Jako výborné je pak hodnotí 7 (20 %) žen. Celkem tedy kladně hodnotí

vztahy v rodině 80 % žen střední dospělosti. U žen pozdní dospělosti se nejčastěji

objevily vztahy dobré. Celkem tak odpovědělo 19 (54 %) žen. Jako výborné je

vyhodnotilo 7 (20 %) žen. Ženy pozdní dospělosti hodnotí vztahy v rodině kladně v

64 % případů. Ženy raného stáří nejčastěji vztahy v rodině vidí jako dobré. Odpovědělo

tak 16 (46 %) žen. Jako výborné je pak hodnotilo 9 (26 %) žen. Celkem je tedy pohled

78

na vztahy v rodině u žen raného stáří v 72 % kladný. Lze tedy tvrdit, že u každé věkové

kategorie je pohled na vztahy v rodině alespoň v 50 % kladný.


Výsledky otázek 9 a 12 dokazují, že ženy ve všech věkových kategoriích vnímají z více

než 50 % vztahy s okolím kladně.


Hypotéza 5: Domnívám se, že alespoň 50%žen ve zkoumaných věkových kategoriích

vnímá rozdíly v době pozitivně.

Tuto hypotézu ověřovala otázka 18.

24

28

4

7

21

26

10 9

18

25

3

10

0

5

10

15

20

25

30

vztah s partnerem vztahy v rodině

ab

solu

tní

četn

ost


střední dospělost kladné

střední dospělost záporné

pozdní dospělost kladné

pozdní dospělost záporné

rané stáří kladné

rané stáří záporné

79

Otázka 18 měla za úkol zjistit, jak ženy vnímají rozdíl v době dnešní, oproti době, v níž

prožily dětství. Výsledky šetření jsou vyobrazeny v grafu 22 na straně 54. Zajímavé je

zjištění, že žádná věková skupina nehodnotila tuto změnu kladně. Záporné hodnocení se

tedy objevilo u většiny respondentek všech tří kategorií žen. Ve věku střední dospělosti

tak uvedlo 22 (63 %) žen. V případě žen pozdní dospělosti se tato odpověď objevila

celkem u 21 (60 %)respondentek. Ve skupině žen raného stáří takto hodnotilo 25 (71 %)

respondentek.

Graf 35 vyhodnocení hypotézy5

Výsledky šetření jasně prokázaly, že kladné hodnocení změny doby se jako nejčastější

odpověď neobjevila u žádné ze zkoumaných věkových kategorií žen. Naopak právě

záporné hodnocení uvedlo více než 50 % respondentek všech hodnocených skupin žen.


kladně;13 kladně;14

kladně;10


záporně; 25

0

5

10

15

20

25

30


ab

solu

tní

četn

ost


80

Hypotéza 6: Předpokládám, že alespoň 50% žen ve zkoumaných věkových kategoriích

rodičovství plánovalo

Tuto hypotézu ověřujeme v otázce 24.

V otázce 24 ženy, které mají děti, odpovídaly, zda jejich rodičovství bylo plánované.

Vyhodnocení odpovědí znázorňuje graf 28 na straně 60. Výsledky šetření prokazují, že

se jednotlivé věkové kategorie respondentek neshodují. Ženy střední dospělosti

z většiny rodičovství plánovaly. Bylo tomu tak v 24 (71 %) případech. I ženy pozdní

dospělosti nejčastěji udávaly plánované rodičovství, a to v případě 19 (59 %)

respondentek. V kategorii raného stáří pak nejčastější odpovědí bylo neplánované

těhotenství. Takto uvedlo 19 (56 %) žen.


Výsledky šetření poukazují na fakt, že ženy střední a pozdní dospělosti nejčastěji

rodičovství plánovaly. U žen raného stáří tomu tak ovšem nebylo. Hranice 50 % žen,

které rodičovství plánovaly, byla překročena pouze u dvou věkových kategorií.


ANO; 24

ANO; 19

ANO; 15

NE; 10 NE; 13

NE; 19

0

5

10

15

20

25

30


ab

solu

tní

četn

ost


81

3.7 Doporučení pro praxi

Výsledky poukazují na fakt, že je třeba brát ženy jako individuální osobnosti

s rozdílným prožíváním, na které má vliv věk. Ačkoliv se v mnohém ženy všech

věkových kategorií shodly, došlo i k případům naprosto rozličného hodnocení.

Ve zdravotnické praxi by tato práce mohla být použita k pochopení rozdílnosti

věkových generací žen a pochopení klientek v celé bio – psycho – sociální sféře. Ve

zdravotnictví se žena může setkat s mnoha stresujícími událostmi, které každá z klientek

prožívá rozdílně. Práce by mohla najít využití jak v ambulantních zařízeních a

poradnách, tak na lůžkových odděleních, ale i všude tam, kde se věnuje pozornost právě

ženám. S věkem, se mění nároky i pohled na roli ženy, což je v každém případě nutno

brát v potaz.

Jelikož šetření probíhalo převážně na vesnici, zajímavé by mohlo být i případné

pokračování výzkumu a porovnání výsledků výzkumu u žen na vesnici, oproti ženám

z města.

82

4 ZÁVĚR

Téma „Role ženy a její hodnocení očima žen různých generací“ je dozajista velice

zajímavým tématem. V práci se zabýváme celkově rolí ženy a jejím hodnocením

samotnými ženami. Domnívám se, že práce na aktuálnosti ztrácet nebude, jelikož ženy

se neustále budou zabývat svou rolí.

Výzkum byl zpracován dle výsledků 105 dotazníků, které byly respondentkám rozdány.

Dotazník byl vlastní konstrukce a byl zhotoven s ohledem na stanovené cíle.

Respondentky byly rozděleny do tří věkových kategorií dle Vágnerové (2004). Jednalo

se o kategorii střední dospělosti (40-50 let), pozdní dospělosti (50-60 let) a raného stáří

(60-75 let).

Cíle stanovené pro tuto práci:

1. Zjistit spokojenost žen ve stanovených věkových kategoriích v oblasti seberealizace

a zjistit důvody jejich případné nespokojenosti.

2. Zjistit pohled žen na sebe samotnou a na vztahy se svým okolím ve stanovených

věkových kategoriích.

3. Zjistit, jak ženy vnímají rozdíl mezi dobou dnešní a dobou, v níž prožily dětství.

Vzájemně mezi sebou porovnat tři zkoumané věkové kategorie.

4. Zjistit, zda ženy plánovaly rodičovství a jakých antikoncepčních metod

využívaly/využívají. Vzájemně mezi sebou porovnat tři zkoumané věkové

kategorie žen.

Na základě rozboru výsledků s ohledem na stanovené cíle můžeme konstatovat

následující:

- více než polovina žen každé zkoumané věkové kategorie je v oblasti

seberealizace spokojena. Nejčastější důvody nespokojenosti jsou v jednotlivých

83

věkových kategoriích i oblastech seberealizace podrobně rozebrány v praktické

části práce. Dále bylo zjištěno, že pouze ženy ve věku střední dospělosti a

raného stáří jsou nejspokojenější v momentální životní etapě. Ženy pozdní

dospělosti za nejspokojenější životní etapu považují období brzké dospělosti

(20-40 let),

- více, než polovina žen každé věkové kategorie nahlíží na sebe samotnou kladně

a stejně i tak hodnotí vztahy se svým okolím.

- více jak polovina žen všech věkových kategorií nahlíží na změnu doby od svého

dětství negativně,

- ženy střední a pozdní dospělosti nejčastěji rodičovství plánovaly, naopak u žen

raného stáří bylo těhotenství častěji nečekané. Kategorie střední a pozdní

dospělosti nejčastěji jako používanou antikoncepční metodu udala hormonální

antikoncepci. U žen raného stáří pak nejužívanější metodou bylo nitroděložní

tělísko.

Lze konstatovat, že dílčích cílů bylo dosaženo. Zjistili jsme sebehodnocení a

seberealizaci žen, jejich vztahy s okolím, nejspokojenější životní etapu, plánování

rodičovství a využívané antikoncepční metody i náhled na změnu doby.

84

Literatura

ANDRLE, CSC.,DOC., RNDR., Alois. Generační rozdíly ve vzdělání. Deník veřejné

správy [online]. Praha: Triada, spol. s r. o., 2003 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z:

http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=5686310

Antikoncepce: co je antikoncepce. BAYER. www.antikoncepce.cz [online]. 2012 [cit.

2013-02-14]. Dostupné z: http://www.antikoncepce.cz/antikoncepce/co-je-

antikoncepce/

Antikoncepční chování českých žen: Výsledky národního výzkumu. GREGOROVÁ,

WEISS, UNZEITIG a CIBULA. ČESKÁ GYNEKOLOGIE. www.prolekare.cz

[online]. 2010 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.prolekare.cz/ceska-

gynekologie-clanek/antikoncepcni-chovani-ceskych-zen-vysledky-narodniho-vyzkumu-

31602?confirm_rules=1

Azcitaty.cz: Čtěte denně aktualizované citáty všech autorů od A do Z . Www.azcitaty.cz

[online]. 2009 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://azcitaty.cz/marcus-tullius-

cicero/11965/.

Demografie. Praha: Český statistický úřad, 2003, roč. 45, č. 2. ISSN 0011-8265.

Dostupné z:

http://www.oeaw.ac.at/vid/download/sobotka/Sobotka_Zmeny%20casovani%20plodnos

ti_Demografie_2003.pdf

GREGORA, Martin. Kniha o matce a dítěti: učebnice pro střední školy a bakalářská

studia na VŠ. Vyd. 1. Praha: Grada, 2005, 230 s. Psyché (Grada). ISBN 80-247-0854-X.

HELUS, Zdeněk. Úvod do psychologie: učebnice pro střední školy a bakalářská studia

na VŠ. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 317 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-3037-0.

KAMMERER, Doro. První tři roky života dítěte: průvodce pro rodiče. Vyd. 1. Praha:

Grada, 2007, 494 s. Pro rodiče. ISBN 978-80-247-1839-2.

http://www.antikoncepce.cz/antikoncepce/co-je-antikoncepce/

http://www.antikoncepce.cz/antikoncepce/co-je-antikoncepce/

http://azcitaty.cz/marcus-tullius-cicero/11965/

http://azcitaty.cz/marcus-tullius-cicero/11965/

85

Kniha knih o menopauze. 1. vyd. Editor Robin N Phillips. Praha: Fortuna Print, c2005,

256 s. ISBN 80-732-1163-7.

KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie: možnosti, které čekají.

Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 141 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4736-044

KUNŠTÁT, Daniel. Spokojenost se zaměstnáním. SOCIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR.

Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. 2003 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z:

http://cvvm.soc.cas.cz/prace-prijmy-zivotni-uroven/spokojenost-se-zamestnanim-2

LEIFER, Gloria. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. 1. vyd. Praha:

Grada, 2004, xxxiii, 951 s., čb. obr. ISBN 80-247-0668-7.

LOVASOVÁ, Lenka. Rodinné vztahy [online]. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí,

2006 [cit. 2013-05-12]. ISBN 80-869-9166-0.

MACKŮ, František a Evžen ČECH. Porodnictví: pro střední zdravotnické školy. 1.

vyd. Praha: Informatorium, 2002, 143 s. Psyché (Grada). ISBN 80-860-7392-0.

MLČOCH, Zbyněk. Ženské antikoncepční metody: informace. Www.zbynekmlcoch.cz

[online]. 2010, 16.10.2010 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z:

http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/medicina/nemoci-lecba/zenske-antikoncepcni-

metody-informace

Moderní babictví: odborný časopis pro porodnictví a gynekologii. Praha: Levret s.r.o.,

2010, č. 19. ISSN 1214-5572.

MUNTAU, Ania. Pediatrie. 1. české vyd. Praha: Grada, 2009, 581 s. ISBN 978-802-

4725-253.

PASTOR, Zlatko. Sexualita ženy. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 204 s. ISBN 978-80-247-

1989-4.

PAULÍK, Karel. Psychologie lidské odolnosti: průvodce pro rodiče. Vyd. 1. Praha:

Grada, 2010, 240 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4729-596.

http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/medicina/nemoci-lecba/zenske-antikoncepcni-metody-informace

http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/medicina/nemoci-lecba/zenske-antikoncepcni-metody-informace

86

ROZTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 405 s. ISBN 978-

802-4719-412.

STRÁNSKÁ, Olga. Ženská otázka z hlediska pokrokového. Brno: Ženská revue, 1909.

SZAREWSKI, Anne a John GUILLEBAUD. Antikoncepce: praktická příručka. 1. vyd.

Překlad Otakar Mlejnek. Praha: Victoria Publishing, 1996, 222 s. ISBN 80-858-6555-6.

ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, Jitka. Přehled vývojové psychologie. 2. nezměn. vyd.

Olomouc: Univerzita Palackého, 2003, 175 s. ISBN 80-244-0629-2.

URBANOVÁ, Eva. Reprodukčné a sexuálne zdravie ženy v dimenziách ošetrovateľstva

a pôrodnej asistencie. Martin: Osveta, c2010, 256 s. ISBN 978-80-8063-343-1.

VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II.: dospělost a stáří. Vyd. 1. Praha:

Karolinum, 2007, 461 s. ISBN 978-80-246-1318-5.

VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2005, 467

s. ISBN 978-802-4609-560.

Vzdělávání žen v českých zemích. Národní institut dětí a mládeže [online]. 2009 [cit.

2013-02-14]. Dostupné z: http://www.nidm.cz/mezinarodni-spoluprace/projektova-

cinnost/projekt-grundtvig-dopady-genderovych-stereotypu-na-lidske-aktivity/forum-

zajimavosti/vzdelavani-zen-v-ceskych-zemich

WEISS, Petr. Sexuologie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, xiii, 724 s. ISBN 978-802-4724-

928.

Přílohy

Příloha A – Dotazník

Vážená paní

Jmenuji se Aneta Nováková a jsem studentkou VŠP v Jihlavě, oboru porodní asistentka. Tímto si

Vás dovoluji požádat o vyplnění dotazníku, který je určen k výzkumné části mé bakalářské práce

na téma „Role ženy a její hodnocení z pohledu žen různých generací.“ Dotazník je zcela anonymní

a po zpracování dat bude skartován. Dotazník prosím vyplňte upřímně dle Vašeho uvážení.

Správné odpovědi kroužkujte. U jediné otázky, prosím, kroužkujte pouze jednu odpověď. Srdečně

děkuji za Váš čas!

Základní informace

Zařaďte se do věkové kategorie

a) Střední dospělost 40-50 let

b) Pozdní dospělost 50 -60 let

c) Rané stáří 60-75 let

Váš pracovní stav

a) Zaměstnaná

b) Nezaměstnaná (na otázky o zaměstnání odpovídejte s ohledem na poslední zaměstnání)

c) Mateřská dovolená

d) Důchod

Uveďte svůj rodinný stav

a) Svobodná

b) Vdaná

c) Rozvedená

d) Vdova

Uveďte dosažený stupeň Vašeho vzdělání

a) Základní

b) Středoškolské bez maturity

c) Středoškolské s maturitou

d) Vysokoškolské, vyšší odborné

1. Jste spokojena s úrovní Vašeho dosaženého vzdělání?

a) ANO

b) NE

2. Pokud jste nespokojena s úrovní Vašeho vzdělání, proč jste nestudovala? (pokud spokojená

jste, neodpovídejte)

a) Nemohli jsme si to jako rodina finančně dovolit

b) Očekávalo se ode mě založení rodiny, starost o domácnost

c) Bylo mi nabídnuto uspokojivé zaměstnání, začala jsem budovat kariéru

d) Neplánovaně jsem otěhotněla

e) Díky nežádoucímu politickému postavení mé rodiny

f) Jiný důvod (uveďte)

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

3. Jste/ byla jste spokojená se svým zaměstnáním?

a) ANO

b) NE

4. Jak se díváte sama na sebe?

a) Jako na úspěšnou ženu, která si plní své sny, jsem spokojena sama se sebou, realizuji

se, rodinné vztahy jsou dobré, není nic, nač bych si stěžovala.

b) Jsem v rámcích možností spokojená, nic bych zásadně neměnila, rodinné vztahy jsou

relativně dobré, některé sny jsem si splnila, cítím se být průměrnou ženou.

c) Jsem se sebou spíše nespokojená, na mé sny není prostor, rodinná situace je

proměnlivá, nejsem ničím zajímavá ani výjimečná.

d) Jsem vyhořelá, unavená, rodinná situace je dlouhodobě špatná, nikdo se o mě nezajímá,

jsem se sebou velmi nespokojená.

e) Jiné (doplňte)

...................................................................................................................................

…………………………………………………………………………………………………

……………………………

5. Můžete říci, že jste v životě úspěšná?

a) ANO

b) NE

6. Můžete říci, že jste spokojena se svými životními rozhodnutími?

a) ANO

b) NE

7. Kdyby jste měla možnost, změnila by jste některá Vaše životní rozhodnutí?

a) ANO

b) NE

8. Co vnímáte jako oblast nejtěžších životních rozhodnutí?

a) Studium, obor studia, zda studovat

b) Manželství, partnerství, založení rodiny, děti

c) Kariéra, zaměstnání, finanční zabezpečení

d) Majetek, budování domova

9. Jaký je vztah s Vaším partnerem? (Pokud partnera nemáte, neodpovídejte)

a) Úžasný, máme spolu mnoho společného a jsme nerozlučná dvojice

b) Dobrý, najdeme si společné zájmy, čas si na sebe vždy najdeme

c) Stereotypní, společně trávíme velmi málo času, nemáme nic společného

d) Příšerný, každý jsme někde jinde, nesnažíme se spolu trávit čas

10. Jste spokojena s volbou životního partnera? (pokud se tak nestalo, neodpovídejte)

a) ANO

b) NE

11. Vnímáte partnerství jako důležitou součást Vašeho života?

a) ANO

b) NE

12. Jaké jsou vztahy ve Vaší rodině?

a) Výborné

b) Dobré

c) Proměnlivé

d) Špatné

13. Jste spokojena s rodinou situací?

a) ANO

b) SPÍŠE ANO

c) SPÍŠE NE

d) NE

14. Jste spokojena se vztahy mezi Vámi a Vašim okolím?

a) ANO

b) NE

15. Můžete říci, že po svém boku máte dobré přátele, kterým opravdu důvěřujete?

a) ANO

b) NE

16. Ve které životní etapě se cítíte/cítila jste se nejvíce spokojená?

a) V mé momentální životní etapě

b) Dětství (do 15 let)

c) Dospívání, adolescence (15-20 let)

d) Brzká dospělost (20-40 let)

17. Chtěla by jste prožít dětství v dnešní době?

a) ANO

b) NE

18. Jak hodnotíte rozdíl mezi dobou, v níž jste prožila dětství a dospívání oproti době dnešní?

a) Kladně

b) Záporně

19. Pokud jste v otázce číslo 18 odpověděla ZÁPORNĚ (b), z jakého hlediska tomu tak je?

a) Z hlediska ekonomického

b) Z hlediska mezilidských vztahů, narůstající kriminality

c) Z hlediska politického

d) Z hlediska jiného

20. Jak hodnotíte Vaše životní cíle?

a) Jako splnitelné, jdu za nimi, snažím se jich dosáhnout

b) Jako splnitelné, již jsem jich dosáhla

c) Jako nesplnitelné

21. Pokud jste u otázky č. 20 volila zápornou variantu (c), uveďte důvod

a) Nemám prostor pro jejich dosahování

b) Chybí mi motivace

c) Jsou nad mé možnosti, mám vysoké cíle

d) Nemám prostředky k jejich dosahování

22. Jsou Vaše životní cíle reálné?

a) ANO

b) NE

23. Máte děti?

a) ANO

b) NE

24. Pokud jste uvedla v otázce číslo 23 ANO, uveďte, zda jste rodičovství plánovala.

a) Ano, snažila jsem se otěhotnět

b) Ne, těhotenství přišlo nečekaně

25. Užívala jste / užíváte antikoncepci?

a) ANO

b) NE

26. Pokud jste v otázce číslo 25 odpověděla ANO, o jaký druh antikoncepce se jedná?

a) Hormonální antikoncepce

b) Bariérové metody (kondom, pesar…)

c) Chemické metody (spermicidní látky)

d) Nitroděložní tělísko

e) Fyziologická (výpočet plodných dnů, přerušovaná soulož…)

f) Jiný způsob – uveďte

………………………………………………………………………………………………….

………………………………………………………………………………………………….

Děkuji za Váš čas

vysokÁ Škola polytechnickÁ jihlava - vspj.cz

Documents