JIHOESK UNIVERZITA v eskch Budjovicch

JIHOESK UNIVERZITA veskch Budjovicch

Ekonomick fakulta

zen podnikov kultury

Doc. Ing. Rena Krninsk, CSc.

2015vod

zen podnikov kultury bude vbudoucnu tetho tiscilet stoupat na vznamu spolu sprocesem diskontinuitnch zmn v globlnm spoleenstv, je vedou knov znalostn ekonomice, zaloen na znalostech a rozvoji lidskch zdroj, resp. lidskho kapitlu. Stoupajc vznam zen podnikov kultury nastv pedevm pro organizace, kter budou chtt obstt svou konkurenceschopnost vrmci globlnho spoleenstv. Vznamnost podnikov kultury vzrst i pro organizace smultikulturnm prostedm (se zamstnanci pochzejcmi zrozdlnho kulturnho prostoru), ale i pro mal a stedn podniky, kter nebudou moci vytvet oddlen pro zen lidskch zdroj. Takov podniky samozejm ji njakou kulturu maj (svou kulturu maj vechny society, ponaje rodinou pes rzn typy firem, podnik, organizac, spolenost, spoleenstv, obc, region a po stt) a jej zmna do doucho stavu pak me vrazn pozitivn ovlivovat funknost lidskch zdroj, lidskho kapitlu i intelektulnho kapitlu organizac. Podle americkho sociologa Parsonse in Nov a kol. (1996) je kultura dc slokou jakhokoli spoleenstv, jakhokoli socilnho systmu. Zpohledu institucionln ekonomie meme ci, e je rozhodujc, jakm zpsobem instituce (orgny) sttn sprvy (pouze takto je vnaem prosted chpn tento pojem) podporuj vytven instituce (ve smyslu vytvenho du fungovn, funknosti). Takto chpan instituce se prosazuj ve spoleenstv jako urit dan normy chovn, zvyky, sdlen hodnoty. Jsou to jaksi institucionalizovan kulturn hodnoty, vypovdajc o stavu spolenosti a jej kultury nap. za poctivou prci poctiv odmna oproti klientelismu, korupnmu jednn apod.

Prvnm zsadnm krokem je rozpoznat, zjistit a uvdomit si souasn stav kultury spoleenstv, organizace, podniku a jeho kulturnch dimenz respektive je, co nejpesnji urit. (Nap. za pomoci VSM 94 -HOFSTEDE, 1994.) Kulturn dimenze lze nsledn smrovat kdouc znalostn ekonomice (Krninsk, 2014). To me souviset se zapoetm procesu promny a zen zmny podnikov kultury ve smru optimlnho vyuvn znalost, vdomost a schopnost zamstnanc, vedouc kinovacm a potamo ke konkurenceschopnosti firem vglobln spolenosti.Kzvldnut tohoto kolu je velmi npomocn poznn vvojovch etap spolu sasoprostovmi kulturnmi aspekty pslunho spoleenstv societ vdanm regionu. To souvis si poznnm sv vlastn nrodn kultury a mlo by vst nsledn kpochopen odlinosti jinch kultur a kjejich toleranci. Globln svt ssebou pin stet kultur, jejich msen avytven jaksi pevaujc globln kultury na stran jedn a na druh posilovn kultur regionlnch (loklnch) i jejich mizen. Globalizace versus regionalizace (lokalizace) se pen ido rovn podnikov kultury a ve firmch smezinrodn ast mluvme o jejich multikulturnosti, ointerkulturlnm managementu, interkulturn komunikaci. Vtakovm prosted je potebn vytvet podnikovou kulturu na bzi obecn platnch zkonitost satmosfrou dvry asouinnosti, vkter by zamstnanci mohli rozvjet a uplatovat svj potencil vtmov prci.

Pi zen podnikov kultury je nezbytn vychzet zkulturnch aspekt obecn platnch pro kadou lidskou bytost (mikroprostor), je nutn zohledovat obecn vlivy globln (makroprostor) a specifika regionln kultury. Tento celostn pstup zkvalituje zen podnikov kultury vmezoprostoru, kde se jedinec a kultura setkv.Holistick pstup ke kulturologickm aspektm vymezen zkladnch pojmMotto pro zvldn globalizanch trend a zen podnikov kultury:

Dleit problmy, ped ktermi stojme, nelze eit na stejn rovni, na jak jsme byli,

kdy jsme je vytveli.

Albert Einstein

Proto je nezbytn opustit star osvden zpsob zk oborovosti jednotlivch vdnch obor, pistoupit kcelostnmu pohledu na lidskou spolenost. Souasn svt lze chpat ve spojitosti sglobalizanmi trendy, kter se objevujc vrznch rovnch na civilizace, pronikajc pedevm do vech sfr nrodohospodskch a zsadnm zpsobem mn nejen povahu a rozsah ekonomickch aktivit, ale pedevm samotnou podstatu kultury modern lidsk civilizace. Kultura (dle PARSONSe)je dc slokou jakhokoli spoleenstv

Kulturologie jako vdn obor multikulturn prosted Podnikov (organizan) kultura pro jej zen nezbytn zjitn stavu sdlench hodnot Institucionalizovan kulturn hodnoty Mikro-, mezo- a makroprostorPed r. 1989 byla vtehdej spolenosti, kultura formulovna pouze jako oblast spojen sumleckm prostedm: malstv, sochastv, divadlo, film, beletrie, poezieapod. Nebylo mon hovoit o kulturologii jako o vdnm oboru. Kulturologie byla povaovna za buroazn pavdu V tomto pojet byla nahrazena politickou ideologi marxismu- leninismu.V irokm pojet je kultura produktem lovka, kter je chpn jako protiklad prody. Obn vechno to, co lovk petvoil a vytvoil vbhu generac stm, e kultura sprodou koexistuj, ale neprolnaj se. Tyto vtvory jsou jednak materiln povahy, ale iprodukty duchovn, vztahy, mylenky, ideje (Nov, 1996). Obrazn eeno, kultura je nahromadn zkuenost danho socilnho celku.Vsociologick koncepci uznvanho americkho sociologa Talcotta PARSONSE in Nov (1996) je kultura chpna ve smyslu ve uveden definice jako dc sloka jakhokoli socilnho systmu. D se ci, e je vpodstat determinujcm fenomnem uritho spoleenstv. Vtomto irm pojet je vlastn kultura uritou realitou, ve kter lovk ije. Nikoliv jako jednotlivec, ale spolen sostatnmi lidmi jako len irokho spoleenstv. Spoleenstvm rozumme societu, tedy spoleenstv na jakkoli rovni. Ponaje nejzkladnjm spoleenstvm rodinou, podnikem, pokraujce regionem, sttem, kontinentem, globlnm svtem.Prvn pokusy vymezit a definovat kulturu vyplynuly pedevm z vsledk antropologickch studi v USA: Kultura je produkt lidskho spoleenstv, je historick, zahrnuje ideje, vzory, ahodnoty, je zaloena na symbolech, je selektivn, lze se j uit, je abstrahovna ze vzor a produkt chovn. Prioritn snahou kulturnch antropolog bylo popisovn kultur vzniklch pod vlivem prodnho prosted, ale brzy tehdej zjem o skryt struktury, urujc jedinenou a neopakovatelnou podobu kad kultury jako celku, o mechanismy kulturnho penosu, kulturn zmny. Za pedpokladu, e kultura je produktem lovka, budou zde platit obdobn zkonitosti, spojen slidskou bytost obecn, i celm vesmrem. Lze mluvit o vdnm oboru, kter se svm zpsobem dopracoval kzkladnmu poznn, vyjdenmu i kvantovou fyzikou.Kvantov fyzika se svou teori superstrun (Greene, 2001) vypovd, e svt je tvoen kvanty hmoty, ale m rovn svou kvalitativn strnku. Jej nejmen stice, kvarky a elektrony se pohybuj na jakchsi vlnovch dlkch - strunch. Vlastn ji vr. 1924 dostal vkvantov fyzice Luis de Broglies Nobelovu cenu za tzv. korpuskulrn vlnov dualismus. Zatmco kvanta hmoty vdom vnmme jako viditeln a snadno vnmateln svt kolem ns, protoe je spojen se smyslovm vnmnm arozumovou analzou, pedevm v naem vdom. Pak n cit a intuice me bt napojena na kvalitativn strnku tchto vlnovch dlek, vytvejcch jaksi informan pole. Tyto informace mohou bt spe napojeny na nai nevdomou (mimovdomou) strnku a pomoc uritch technik je meme pesouvat do vdom..Kultura m tedy mnoho spolenho stou st lidsk osobnosti, kter kme nevdom, a to na rznch rovnch. Jungem (1993, 1994, 1995) nazvanch: od osobnho nevdom, a po kolektivn nevdom.

Nevdom je ta prvotn danost, z n se vdom zvolna vynouje spolu svvojovmi etapami mozku. Velkou st ivota trvme vnevdom, vdtstv, ve spnku Vdom nabz individuln reakce pizpsoben se vnjku. Nevdom naopak nabz reakce pochzejc ze zkuenosti lidstva, zvnitku. JUNG rozliuje dv zkladn roviny nevdom:

Nevdom osobn pedstavuje nevdom obsahy, kter maj konkrtn vazby k jedinci, citov zdraznn komplexy.

Nevdom kolektivn pedstavuje oblast praobraz, vzor a symbol tkajcch se veho lidstva, zddn potencily a mozkov struktury, pravzory chovn vuritch situacch, souvisejcch skulturn pamt. Kolektivn nevdom obsahuje velkou st, kter nikdy neme bt zvdomna.Jestlie kad lidsk bytost m sv osobn vdom, kter je napojeno na vdom spoleensk, pak m tak sv osobn nevdom, kter je napojeno na spoleensk nevdom (kolektivn nevdom). Spoleensk vdom a nevdom jsou soust kultury. Vdom objektivistick pstupy (skrze smyslov vnmn a rozumovou analzu) jsou spojeny shmotnmi projevy materilnho svta. Emocionln a intuitivn vjemy jsou subjektivistick, protoe kad lidsk bytost je jedinen i svmi vlnovmi dlkami a me se naladit na sob podobn informan pole - vibrac kolektivnho nevdom (zklad pro prci stacitnmi znalostmi, viz dle).

Zatmco Lukov (2004) se piznv kpohledu na organizan kulturu pedevm zhlediska objektivistickho. Akceptace kultury vrovnch vdom a nevdom je tak spojena sholistickm (celostnm) pohledem na svt jako na celek.Definice podnikov kultury:

Podnikov kultura je vzorec zkladnch a rozhodujcch pedstav - sdlench hodnot, kter skupina (societa) nalezla, i vytvoila; v rmci nich um zvldat problmy vnj adaptace a vnitn integrace, kter se osvdily tak, e jsou chpny jako veobecn platn.

Pojem se objevil v 80. letech minulho stolet, v dob kdy se vrcholc industriln spolenost zaala posouvat do pechodov fze, ve kter se nae souasn spolenost svm stavem kultury nachz a vznamn tak ovlivuje stav podnikov kultury.

Jestlie v industriln spolenosti firmy mohly zskvat svou konkurenceschopnost svm zamenm na vrobn prostedky (suroviny, technika, technologie), tak s pchodem globalizace a jejmi toky (surovin, vrobk, kapitlu, technologi, techniky a informac) se stal prvkem konkurenceschopnosti lidsk kapitl a kvalita jeho znalost. S budouc postindustriln spolenosti, o kter se v souvislosti s novou ekonomikou hovo jako o spolenosti, i ekonomice znalostn dochz k promn firem v uc se organizace, kter by svou funknost mli mt zabezpeeny podnikovou kulturou zamenou na lidsk zdroje (resp. lidsk a intelektuln kapitl), na rozvoj lidskho potencilu i prci se znalostmi (vetn tacitnch znalost).Globalizace vsouvislosti spodnikovou kulturouDefinice podnikov kultury:

Podnikov kultura je vzorec zkladnch a rozhodujcch pedstav - sdlench hodnot, kter skupina (societa) nalezla, i vytvoila; v rmci nich um zvldat problmy vnj adaptace a vnitn integrace, kter se osvdily tak, e jsou chpny jako veobecn platn.

Pojem se objevil v 80. letech minulho stolet, vdob kdy se vrcholc industriln spolenost zaala posouvat do pechodov fze, ve kter se nae souasn spolenost svm stavem kultury nachz a vznamn tak ovlivuje stav podnikov kultury. Jestlie vindustriln spolenosti firmy mohly zskvat svou konkurenceschopnost svm zamenm na vrobn prostedky (suroviny, technika, technologie), tak spchodem globalizace a jejmi toky (surovin, vrobk, kapitlu, technologi, techniky a informac) se stal prvkem konkurenceschopnosti lidsk kapitl a kvalita jeho znalost. Sbudouc postindustriln spolenosti, o kter se vsouvislosti snovou ekonomikou hovo jako ospolenosti, i ekonomice znalostn dochz kpromn firem vuc se organizace, kter by svou funknost mli mt zabezpeeny podnikovou kulturou zamenou na lidsk zdroje (resp. lidsk a intelektuln kapitl), na rozvoj lidskho potencilu i prci se znalostmi (vetn tacitnch znalost).

Globalizace jako ekonomick proces zmn

industriln (modern) spolenost (20. stol.) suroviny, vrobky, kapitl, technologie jako prvky konkurenceschopnosti

snaz pstup k nktermu z vrobnch prostedk se stv konkurenn vhodou, pechodov fze (mafinsk kapitalismus) podnikovou kulturu ovlivuje stav kultury spolenosti postindustriln spolenost (21. stol) postprmyslov (postmodern, postkapitalistick, informan, vzdlanostn, znalostn)toky surovin, kapitlu, technologi, techniky, informac a vrobk (umouj za uritch podmnek stejn pstup pro vechny)

Prodn zdroje, finann kapitl, technologie budou stle vce kriticky zvisl na znalostnm kapitlu firem. Jan Truneek (2004) Znalostn spolenost (znalosti jako rozhodujc prvek konkurenceschopnosti) vzdlanostn (znalostn) spolenost s novou (znalostn) ekonomikou uc se organizace, znalostn firmy znalostn management lidsk kapitl, rozvoj lidskho potencilu kapitl intelektuln (znalostn kapitl)Smr zen podnikov kultury = optimln vyuit znalost podpora tratransferu znalostZdroj konkurenn vhody kvalita prce se znalostmi lidsk a intelektuln kapitl (znalostn kapitl) jako zdroj konkurenceschopnosti vrmci globlnho svta.

Intelektuln kapitl je vnmn jako organizovan znalosti, jaksi hardware a software organizace. Lidsk kapitl je st (softwaru) intelektulnho kapitlu a jeho funknost je spjata srozvojem lidskho potencilu a podnikovou kulturou, kter rozvoj tchto kapitl podporuje.

Globalizaci lze chpat jako proces objevujc se vrznch rovnch na civilizace, pronikajc pedevm do vech sfr nrodohospodskch a zsadnm zpsobem mnc nejen povahu a rozsah ekonomickch aktivit, ale pedevm samotnou podstatu kultury modern lidsk civilizace. Lze ji vykldat rozdlnmi zpsoby, nap. jako propojovn svta do jednoho spolenho celku nebo zopanho zornho hlu pohledu je mon naopak zdraznit rznost regionlnch kultur, kterou tato vzjemn provzanost odhaluje.

Prvky globln kultury jsou zatm vce tvoeny novmi technickmi, technologickmi avdeckmi poznatky. Jednoznan je vak globalizace spojena sekonomikou, tj. nrodohospodskou problematikou. Svtov ekonomika vstoupila do dalho vvojovho stadia trnho hospodstv. Otevely se nov trhy, surovinov zdroje a dky dokonalej doprav se zrychlil pohyb surovin a zbo po cel planet. Rozvoj potaovch st umonil irychl pesun penz. Toky zbo, surovin a penz vytvoily jeden velk globln trh. Finann kapitl, zbo a sluby se tedy pohybuj bez zbran na globln rovni. Vkonkurenci firem jsou spnj nadnrodn monopoly, kter dok naplno vyut monost jednotnho trhu ke zven svch zisk. Na vech rovnch, od regionln a po planetrn, optovn dochz kneetrnmu erpn neobnovitelnch zdroj a nien pirozench ekosystm. To souvis sdiskontinuitnmi zlomy vgloblnm prosted. Nabvn maximlnch okamitch zisk asto souvis snaruovnm pravidel ochrany prody iatmosfry planety aje vrozporu srstem vrmci trvale udritelnho rozvoje. Maximln zisk zatm zstv jakmsi krdem globalizujcho se trnho hospodstv. Zisky nadnrodnch spolenost jsou vyuvny pedevm vsouladu sjejich vlastnmi zjmy a jsou oddleny zempisn od dsledk jejich hospodskch aktivit a vliv na sociln i ekologickou rove region. Klov role nadnrodnch firem vsvtovm hospodskm prostoru ssebou zcela zkonit nese i monost zneuit jejich ekonomick moci. To se projevuje nejen vmonopolnch praktikch, ale itlakem na politickou scnu, sdsledky opomjen sociln ietick problematiky vgloblnch i regionlnch rozmrech. Jednostrann nasmrovn zisk, asto i jen skrtkodobm efektem, vede ktomu, e ekonomika je nchylnj kneekanm vkyvm a diskontinuitnm zmnm, i kdisturbannm bodm, se zlomovm a nevratnm efektem. Celosvtov globalizan toky a jejich vlivy dnes zasahuj do vech nrodohospodskch rovn a jsou provzeny onm tokem prudkch diskontinuitnch zmn. Lze ci, e zamen se na maximln okamit zisk rozt proud diskontinuitnch zmn.

Nadnrodn politick integrace do instituc pro vytven regulanho rmce globln ekonomiky podle etickch nebo planetrn zvaznch ekologickch pravidel je sice vynucovna hospodskou globalizac, ale je mnohem pomalej ne tento jej proces. Navc ekonomick rst, kter svt zav vposlednch dvaceti letech, nepin uitek pln vem. Zisky jsou peneny do bohatch zem, ve kterch sdl nadnrodn spolenosti, piem se prohlubuje viditeln propast mezi stty na jihu a na severu. Bohat zem se tm chudm vzdaluj jet vce ne kdykoliv pedtm. Komu to slou je evidentn: tm, kte ovldaj dominantn oblasti prmyslovch spolenost - investorm, bankm, vitelm a manaerm - elitm Severu, a elit Jihu, kter zpodlu na sprv globlnho systmu zskvaj mimodn vhody a privilegia. Existence prohlubujcch se socilnch rozdl se objevuje nejen mezi bohatm severem oproti chudmu jihu, ale iuvnit jednotlivch zem mezi ekonomickmi elitami byznysu a prmrnm obyvatelstvem. Markantn je pklad USA, kde prmrn pjem dlnka vprmyslu je a tistakrt ni ne pjem pikovho manaera. Ped dvaceti lety byl tento pomr o polovinu men. Vrmci ekonomickch globalizanch proud nejde tedy jen o rozevrn nek mezi bohatm severem a chudm jihem, ale tak uvnit jednotlivch stt, co do budoucnosti vyvolv stle vt obavy ze sociln nestability.

Nkte svtov politici se domnvaj, e nejdleitjm kolem je nyn vytvoit efektivn nadnrodn politick instituce, kter mohou bt rovnocennm partnerem nadnrodnm hospodskm korporacm, a kter mohou vytvoit regulan rmec pro globln ekonomiku, vetn globln solidarity bohatch schudmi i podle planetrn zvaznch ekologickch pravidel (nap. EU). Nadnrodn politick integrace je svm zpsobem vynucovna hospodskou globalizac, protoe nrodn stty jsou pro nadnrodn spolenosti neefektivnmi partnery. Problmem je, e proces nadnrodn politick integrace je o mnoho pomalej ne globalizace ekonomick. To, zda a jak rychle se rozevrajc nky poda zavt a nastolit sociln smr potebn krozvoji lidskch zdroj, me rozhodnout otom, zda proces globalizace pivod katastrofu nebo rozkvt, jak na rovni jednotlivch region, tak na rovni cel planety. Evropsk unie se svou politikou socilnho smru a trvale udritelnho rozvoje, je jednm z prvch takovchto nadnrodnch projekt.

Globalizace je spojena s mohutnmi toky vrobk, surovin, kapitlu, techniky, technologi, informac, ale rovn stoky prudkch diskontinuitnch zmn. Souasn postup celosvtovho procesu globalizace naznauje, e proud svtovch celospoleenskch zmn bude pokraovat mon jet rychlejm tempem, ne tomu bylo dosud. Obsahy pevratnch globalizanch tendenc lze srovnat se zmnami, kter probhly vdob prmyslov revoluce. Turbulence spojen sdiskontinuitou definovan Druckerem (1994) se zanaj prohlubovat a khranici, kter je nktermi autory charakterizovna jako chaos, zkouman Prigoginem (2001), jen zskal vr.1977 Nobelovu cenu za soubor objev o povaze hmoty, ale tak za jej filosofick ozejmn. Ve sv prci Podek zchaosu Nov dialog lovka sprodou prokazuje, e prv zprosted chaosu me vsouasn dob rozvoje spolenosti vzniknout nov uspodn a jist nov d. Co souvis i sobjevujcmi se krizovmi jevy. Tyto jsou zejm spojeny i sneoliberlnmi pstupy (lidsk svoboda vyvena nad prodn zkonitosti), stakto odcizenou globln kulturou, svm zpsobem odtrenou od vtiny etickch hodnot.

GLOBALIZACE JAKO TOK DISKONTINUITNCH ZMN (schopnost a ochota pijmat zmny)

krtkodob perspektiva

maximln okamit zisk

disturbance (disturbann bod zlomov bod) krize

dlouhodob perspektiva (dlouhodob orientace)

trvale udriteln rozvoj (EU) ekonomika setrvalho stavu (USA) ekologick ekonomie (USA) institucionln ekonomie (Elinor Ostrom-USA)

podnikov kultura, motivujc = s atmosfrou dvry a souinnosti.

Kulturn dimenze podle Gerta Hofstedeho vobecn rovin Tyto kulturn dimenze vyjaduj nejobecnj rove kulturnch rozdl mezi rznmi kulturami a upozoruj na ty, kter ve sv podstat nejene vedou k odlinmu pojet zkladnch parametr ivota lid, ale ovlivuj zejmna oblast prce a managementu. Hofstedeho dimenze jsou:

1. Vzdlenost mocenskch pozic (velk mocensk distance vs. mal mocensk distance) Velk nebo mal mocensk odstup vyjaduje stupe mry, v jak hierarchicky ne postaven lenov society oekvaj a akceptuj skutenost, e je moc mezi lidmi rozdlena nerovnm zpsobem.Spov v me tolerance nerovnho rozdlen moci, kter se projevuje mocenskou distanc (odstupem) v hierarchii zen. Pitom nejde ani tolik o skutenou, objektivn vzdlenost, ale o vzdlenost subjektivn vnmanou a tolerovanou.

Pekvapiv jsou zjitn Novho (2002), e kultura eskho managementu je pomrn vrazn hierarchizovan, zatmco kultura nmeck mn.

2. Individualismus vs. kolektivismus (mra individualismu, resp. kolektivismu)Individualismus je pznan pro spoleenstv, ve kterm jsou vztahy mezi jednotlivci voln: oekv se, e kad se star zejmna sm o sebe a svou bezprostedn rodinu. Kolektivismus je typick pro spoleenstv, ve kterm jsou lid integrovni do silnch, soudrnch skupin, societ, komunit.

Kolektivismus a jeho protiklad, individualismus, jsou vtomto ppad pojmy kulturologick anikoli ideologick, jak jsme zvykl, e jsou vna spolenosti prezentovny. Kolektivismus je typick pro spolenosti, ve kterch jsou lid (nkdy i od narozen) siln integrovni do silnch a soudrnch socilnch skupin. Toto lenstv jim vprbhu ivota zajiuje sociln ochranu jako protihodnotu kjejich znan loajalit. Skupina je vdy primrn cl a ovlivovn jedince se odehrv prostednictvm vce i mn intenzivnho socilnho tlaku a kontroly.

Pro individualistick kultury je pznan akcent na jednotlivce, jeho osobn svobodu, nezvislost a odpovdnost. Je clem a jeho ovlivovn probh pmo a bezprostedn. Organizovan sociln tvary sehrvaj a sekundrn lohu.

Mezi kolektivistick kultury lze potat zejmna kultury asijsk (Korea, Japonsko, na) a z evropskch pak romnsk (panlsko, Francie), typickm pkladem kultur individualistickch je kultura severoamerick (USA) a z evropskch pak nmeck. Kultura esk se nachz nkde uprosted mezi obma krajnmi ply.

3. Maskulinita vs. feminita (pevaha maskulinnch, resp. femininnch hodnot)V maskulinn spolenosti jsou rodov role jasn odlin. Od mu se oekv, e budou asertivn, houevnat, psn a orientovan na vkon, materiln hodnoty a spch. Od en se vyaduje umrnnost, solidarita, pe a zjem o kvalitu a kulturnost ivota. Ve femininn spolenosti se rodov role pekrvaj a od mu i en se oekv umrnnost, solidarita, zjem a pe o kvalitu ivotnho prosted a ivota vbec.

Maskulinita je protikladem feminity. V maskulinn spolenosti jsou sociln role mu a en jasn odlien. Mui jsou spojovni pedevm svkonem, spchem, materilnmi hodnotami. eny jsou spojovny pedevm s umrnnost, sdrazem na mezilidsk vztahy a jejich pozitivn kvalitu. Nositeli maskulinnch hodnot mohou bt stejn tak eny jako nositeli femininnch hodnot mui.

Ve femininn spolenosti se tyto role pekrvaj a od mu i en se oekv umrnnost, tolerance, vt orientace na sociln vztahy ne na vkon, zjem a pe o kvalitu ivotnho prosted a ivota vbec.

Zatmco maskulinnmi spolenostmi jsou jednoznan USA a Nmecko, cel Skandinvie je povaovna za prototyp spolenost femininnch.

4. Krtkodob vs. dlouhodob orientace (pevaha krtkodobosti resp. dlohodobosti) Vkrtkodob orientovanch spoleenstvch je draz kladen na hodnoty souvisejc sptomnost ablzkou minulost. Pevauje orientace na innosti, kter pinej nap. okamit maximln zisk. V sociln oblasti jde o plnn vlastnch socilnch povinnost a zamenm na innosti s momentlnm nebo krtkodobm efektem.Dlouhodob orientace je pznan pro spoleenstv svmi innostmi zamen kefektu a v delm i skuten dlouhm asovm horizontu (dlouhodob investice, osobn vytrvalost, etrnost). Vdlouhodobm horizontu jsou podporovny aprosazovny hodnoty zamen na budouc odmny.

Pkladem krtkodob orientovanch spolenost mohou bt evropsk zem, zem asijsk jsou pak typickmi reprezentanty kultur orientovanch na pipravenost angaovat se vinnostech, kter efekt pinesou dlouhodob.

1. Jistota vs. Riziko (mra obavy znejistoty resp. schopnost pijmat zmny)

Jde o mru obavy znejistoty, v jak se lenov society ct bt ohroeni nejistmi, neznmmi, nejednoznanmi i nepehlednmi situacemi, nakolik jsou ochotni pijmat zmny i srizikem.

Velk, resp. mal, snaha vyhnout se riziku a nejistot spojen s tokem diskontinuitnch zmn v globln spolenosti i spojen s dalmi neznmmi, nejednoznanmi a nejistmi situacemi. Velk snaha vyhnout se riziku a nejistot je zpravidla spojena s mimodnm silm naplnovat a naprogramovat celkov postupy i jednotliv kroky procesu zen, zpracovvat podrobn harmonogramy a asov studie, pesn normy, standardy a pravidla, a to tak podrobn, dkladn a zvazn, aby riziko selhn bylo minimln, nebo bylo zcela vyloueno. Typickm pedstavitelem tto krajn polohy je bezpochyby kultura nmeck, pedstaviteli opanho extrmu jsou pak kultury latinskoamerick.

Nov ekonomika ekonomika znalost spojen splnm vyuvnm lidskho kapitlu akcentuje schopnost uvst do novch souvislost znalosti, vdomosti a dovednosti jako hybn sly inovac vsouinnosti sdouc podnikovou kulturou.

douc podnikov kultura smujc ke znalostn ekonomice by mla bt:1. Vzdlenost mocenskch pozic s malou mocensk distancMal mocensk odstup umouje zk kontakt podzench svedenm spojen sbezproblmovm eenm pipomnek a vedouc a realizaci inovac.

2. Pevaha mry kolektivismu

Zamstnanci by se mli ctit vznamnou soust podniku, mli by se sfirmou identifikovat, bt souinn vsoudrn tmov spoluprci.

3. Pevaha feminnch hodnot

Zamen na funknost mezilidskch vztah, solidaritu, toleranci. Atmosfra dvry, ve kter si me jednotlivec tak rozvjet svj osobnostn i profesn potencil.

2. Pevaha dlouhodob orientace

Oprajc se o tradice, erpajc z regionln kulturn pamti, tj. vyuvajc tacitn znalosti. Oprajc se o hodnoty dvajc dlouhodobou perspektivu.

3. Schopnost pijmat zmny, resp. riziko

Globln toky zmn vyaduj jejich pijmn vetn dobr orientace vmnostv informac (vetn znalost a vdomost vlastnch) a tomu odpovdajcch vhodnch, adekvtnch odpovd srychlou reakc.asoprostorov aspekt podnikov kultury v mikro-, mezo- a makroprostoruZachycen novch vvojovch trend, souvislost a vztah ze zornho hlu celostnho pohledu -na jedn stran to znamen mezioborov pstup zhlediska vdnch obor - sociologie, ekonomie, kulturologie, psychologie, politologie

a na druh stran to znamen (pro nalezen vztah a souvislost) potebu cel prostor dan problematiky rozlenit do zkladnch rovn:

Rozlien rovn mikroprostor (subjekt, lidsk osobnost, jej osobn vdom a nevdom, rozvoj lidskho potencilu, lidskho kapitlu, ve smru invence a kreativity), mezoprostor (objekty podnikov kultura)

vazba na regionln kulturu, genius loci tacitn znalosti, makroprostor (prostor globln spolenosti, obecn platn zkonitosti lidskho spoleenstv, prodn zkonitosti) vdom a kolektivn nevdom kultura, kulturn pam.

Mikroprostorem rozumme vlastn mikrosvt kad lidsk osobnosti, tedy lidskho subjektu (persony) s jeho vdomou a nevdomou strnkou a jejmi specifiky, kterm by tak mla odpovdat specifick forma jak motivace, tak stimulace, vedouc krozvoji lidskho potencilu ve smru invence a kreativity, potamo rozvoje lidskho kapitlu vbec. Stupe rozvjen tvrho potencilu lid akvalita i kvantita jejich vdomost a znalost rozhoduje orozvojovch monostech a konkurenceschopnosti organizac, podnik, i jakchkoli societ (lidskch spoleenstv). Podnikov kultura by pedevm svou atmosfrou dvry mla zabezpeovat tyto trendy. Vznam pe o lidsk subjekt (mikroprostor) souvis i srozvojem osobnosti manaera, kter se vpodnikov kultue stv vzorem, je je vdom i nevdom podzenmi pracovnky nsledovn.

Prce slidskmi zdroji souvisejc s vytvenm podnikov (organizan) kultury vsocietch (komunitch, institucch, firmch) se stv nezbytnost, pokud chceme uspt vgloblnm spoleenstv. Podnikov kultura jako prce slidskm kapitlem pedpokld rozvjen lidskho potencilu sclem dynamizujc role tm acel society.

Sebepoznn pijet minulostiSebepoznn je zleitost pijet podrobnch znalost ovlastnm subjektu - o sv lidsk osobnosti a jej jedinenosti, o cest knalezen sv jedinenosti, kter souvis s rozvjenm vlastnho potencilu (mikroprostor). Souvis svyrovnnm se svlastn minulost, kter me blokovat jeho osobnostn rozvoj, jeho invenci a kreativitu. Pijet vlastn minulosti souvis sodstrannm blokujcch prvk vpsychice jedince. Ktomu je nezbytn pstup pinej nov poznatky je souvis s celostnm a komplexnm pstupem klidskmu jedinci, tj.s pijetm jeho vdom i nevdom strnky osobnosti. Cesta sebepoznvn souvis se vstupem jedince do optimlnho kontaktu snevdomm. Nap. urit zpsoby chovn jsou zabudovan voblasati proitk a funguj automaticky zoblasti nevdom. Vokamiku, kdy je jedinec pozn, me vtomto smru vstoupit do etapy seberozvojov.

Seberozvoj prce vptomnosti

Vede ktomu, aby jedinec byl schopen uplatnit jedinenost osobnostnch rys ve spolenosti. Celoivotn uen (minimum) seberealizace (maximum)

Vstoup-li jedinec do procesu sebepoznvn a seberozvoje, pak jeho osobnost se vpodstat vprv ad otvr tendencm celoivotnho vzdlvn. Sebepoznn a seberozvoj vede automaticky jedince do procesu celoivotnho uen, kter je ve znalostn ekonomice nezbytnost. Seberozvoj, videlnm ppad kon vlastn seberealizaci, a to nejen ve svj prospch, ale ve prospch spoleenstv (society, vn se nachz). Seberalizace je idelnm vyvrcholenm rozvojovch tendenc lidsk osobnosti. A to jak ve vnjm spoleenskm prosted (kde se realizuje jej jedinenost), tak ve vnitnm svt lidsk osobnosti. Tm se tak dostvme k poznn obecnch zkonitost lidsk osobnosti a jejm rozvoji, platnch vjakkoli kultue a jakmkoli asoprostoru.

Hledn novch cest zdiskontinuitnch promn globalizace knovmu du znalostn ekonomiky vyaduje od kad lidsk osobnosti (mikroprostoru) dobrou orientaci vobrovskm mnostv informac globnho spoleenstv, spolu srychlou reakc na diskontinuitn tok zmn a spojenou se sprvnou reakc a sadekvtn odpovmi. Flexibilita prun pizpsobivost schopnost zmny hlu pohledu Adaptabilita - uskutenn pizpsoben se, Invence nov tvr mylenky Kreativita - uskuteovn tvrch zmrInvence a kreativita jsou nezbytn pro znalostn ekonomiku. Podnikov kultura mus vytvet atmosfru dvry pro rozvoj lidskho kapitlu ve smru novch tvrch pstup.

Podnikov kultura by mla bt zaloena na souinnosti, aby mohla vyuvat invenci a kreativitu cel sv society. Invence a kreativita v tmov prci m vy efektivnost a pispv kflexibilit a adaptabilit organizace vmncm se globlnm spoleenstv. Invence a kreativita jsou naprosto nezbytn kdoucm reakcm na diskontinuitn zmny

.Makroprostor zhlediska asoprostorovh aspekt vysuje pedevm vglobln spoleenstv spslunmi kulturologickmi aspekty tchto rovn, vstupujcch do organizan (podnikov) kultury vjakchkoli societch (komunitch).

Obr. 2: MAKROPROSTOR

Makroprostorem, i prostorem vrovni zen lidskch zdroj je globln svt vetn jeho rozlinch kulturnch rovn, od celosvtov po regionln. Pro ns vrmci globlnho svta je nejblim nadnrodnm sdruenm, fungujcm na principu region Evropsk unie (EU), kter tmto pedstavuje nov zpsob spoleenstv.

Makroprostorem voblasti rozvoje lidskho kapitlu je pijmn globlnho svta sjeho rznmi interkulturlnmi a multikulturnmi prvky lidskho spoleenstv skulturou, jej symboly jsou funkn na obecn platn rovni vlidskm spoleenstv a kulturologickmi aspekty platnmi pro jedince i cel lidsk spoleenstv. Nezbytnost je pochopit a porozumt sv vlastn kultue, pak pochopit symboly a symboliku kultury vjej obecn rovin, platn pro cel lidsk spoleenstv a nsledn podmnn specifinost region. (Nap. symbol slunce obecn chpn jako podmnka ivota, a regionln specifinosti tohoto symbolu.)

Na rovni prostoru (makroprostoru) globln civilizace (obr.2) dosahujcho a na rovinu regionu je potebn nalzat charakteristick kulturn prvky, je o nm vypovdaj:

pro zen podnikov kultury je dleit pochopen funknosti multikulturnho prosted vsouladu s rozlienm prvk globln a regionln kultury;

akceptace regionlnch specifik me posilovat douc dlouhodob tendence societ,

rozvjen vzdlanosti ve smru pijmn kulturn pamti, by mlo pomoci knsledn spjatosti odbornk sregionem a jeho relnou ptomnost,

pro sebepoznn a seberozvoj jedinc je dleit akceptace vlastn minulosti vetn kultury ajejch symbol obecn, i kulturyspecifickho prostoru, vnm se subjekty nachzej,

prce slidskmi zdroji spojen se vzdlvnm vkulturologickch aspektech pomh posilovat jak tvr iniciativu jedince, tak tvrch tm (pin erpn tacitnch znalost a nsledn kreativn inovace),

pro strategii rozvoje lidskho kapitlu m vznam zohlednn regionln kultury pitvorb podnikov (organizan) kultury, tj. vytven identity osobnosti jedince skoeny vlastnho kulturnho spoleenstv, je napomh vdlouhodob perspektiv zakoenn a stabilit societ i jedinc v regionu, budouc manaei by mohli bt elementem zabezpeujcm prostoupen regionln kultury do podnikov (organizan) kultury, kultury societ existujcch v regionu, nezbytnost se stane pijmn zsad a konkrtnch nstroj Evropsk unie (jako nejbliho nadnrodnho spoleenstv).Jako mezoprostor lze chpat vnitn a nejbli vnj faktory prosted zkoumanch societ, snimi se setkvme vrovni organizac, podnik, firem nebo spolenost, i rznch spoleenstv vpslunm regionu, sodpovdajc kulturou society (podnikovou organizan i firemn kulturou). Lze sem piadit i stav a jej prvky, je zaruuj vazbu kmakroprostoru (regionln kultue) i harmonizaci s ppadnmi interkulturlnmi prvky.

Strun je mezoprostor je prostedm manaera a stavu podnikov (organizan) kultury a vztahu kregionln kultue.

Mezoprostor je tak spojen smnoha rovnmi societ, tm i jakchkoli spoleenstev a spolenost. Mohou to bt i samotn organizace vrovin lokalit, mikroregion, a region. Vdy jsou typick svou specifinost danou nap. prodnmi podmnkami regionu, znich vyplynula urit regionln kultura, spojen skulturn pamt (uritmi informanmi poli i innostmi), i s jakmsi geniem loci mst - spojenm stakzvanmi tacitnmi znalostmi. Objekty vmezoprostoru zkoumn jsou spojeny slidskm kapitlem, na regionln, i ni rovni societ surenm specifik (ato pedevm kulturnch) spjatch spslunm prostorem.

Na rovni mezoprostoru rozhoduje:

podnikov kultura, zabezpeujc douc stav rozvoje lidskch zdroj, vnvaznosti na rozvoj lidskch potencionl (lidskho kapitlu) vsociet; podnikov (organizan) kultura se svmi socilnmi faktory pestv bt pouhm prvodnm jevem vrobnch a ekonomickch proces, ale sociln a kulturn faktory se stvaj initeli rozhodujcmi v rozvoji society organizace;

zakotvenost subjektu (osobnosti) vpodnikov kultue, kter je spojena sprocesy celoivotnho uen, tj. peuje o rozvoj lidsk osobnosti jak po strnce profesn, tak osobnostn (sebepoznn, seberozvoj, celoivotn uen, seberealizace);

rozvoj lidskho kapitlu se svou reakc na vnj a vnitn podmnky pi vyuvn potencilu jednotlivch subjekt i cel komunity se synergickm efektem, je rozhoduje o rozvojovch tendencch podniku, rozvjen socilnho a kulturnho kapitlu (ve firmch formou vhodn organizan /podnikov/ kultury satmosfrou dvry a souinnosti);

rozvoj lidskch zdroj spojen se vzdlvnm vkulturologickch aspektech, jen pomh posilovat jak tvr iniciativu jedince, tak tvrch tm, i komunity;

propojen podnikov kultury s kulturou regionln, vsouvislosti svyuvnm tacitnch znalost.

Pe ocelostn rozvoj lidskch potencil v societ firmy jej podnikovou kulturou se stv novou vznamnou soust rozvoje lidskho kapitlu a intelektulnho kapitlu, pi prolnn mikro- a makroprostoru vmezoprostoru. Zatmco rozvoj lidskho potencilu, kter je tak zvisl na propojen mikro- (lidskho subjektu) a makroprostoru (kultury), je postaven na prvcch obecn platnch, mezoprostor podnikov kultury society (organizan kultury) je tak spojen se specifinost regionln kultury, kter vyvrala z danho prodnho prosted. Specifinost region je spojena s kulturn specifikou (kulturn pamt) danho prostoru, podmnnho pvodnmi prodnmi podmnkami danho prosted.

Mezoprostor lze rozvrstvit v rovnch jeho velikosti. Vrmci planety jsou ji specifinost poznamenny jednotliv kontinenty. Stty jsou trochu umle ohranieny, pesto je sprodnmi specifiky spojena urit specifinost kultury. Stty jsou ji vedeny vrmci evropsk kategorizace pod NUTS 1. Zem uvnit stt, jako je teba Bavorsko nebo Doln Rakousko-Waldviertel, NUTS 2. VR nen NUTS 2 pouvn (Severozpad, Jihozpad, Severovchod, Jihovchod, Stedn echy, Praha, Ostravsko /Moravskoslezko/, Stedn Morava, tj. 8 oblast). Je pouvna rove 14 kraj NUTS 3 (Jihoesk, Zpadoesk, Vysoina atd.). Bval okresy jsou zrueny a na rovni NUTS 4 jsou obce srozenou psobnost (205), a posud mluvme o LAU 1. To pokrauje a na rove mikroregion. (NUTS 5 jsou obce, kterch je asi 6249 - LAU 2). Pkladem, kdy regionalita je podtrena vraznm propojenm prodnch podmnek a kulturnch element, je nap. etnografick lenn Jihozpadu na Doudlebsko, Prchesko, Blata, Kozcko, Vitorazsko apod. Nrodopisn lenn vypovd o pirozen vzniklch regionech. Prodn specifika danho mikroregionu dala svm zkladem vyrst ispecifinosti mstn regionln kultury.

Provzanost societ vregionu s tradicemi regionln kultury me vst kvazb na tacitn znalosti (za pedpokladu rozvjenho lidskho potencilu a jeho souinnosti vsociet, tmu).

Obr. 3: Podnikov kultura jako prnik mikro- a makroprostoru vmezoprostu, determinujc stav rozvoje lidskch zdroj (lidskho kapitlu) a intelektulnho kapitlu society

SHAPE \* MERGEFORMAT

Formy kapitl

Intelektuln (znalostn) kapitl firmy, podniku, organizace - ve vdn a znalostech existujcch ve vech lidech a jejich vtvorech v dan societ.

Organizovan znalosti vsociet jaksi hardware a software organizace (society). Lidsk kapitl sloen ze zdroj, kter jsou jedinci vlastn (bohatstv v jeho hlav lidsk potencil) znalosti zkuenosti, dovednosti, talent, tvoivost, ale i lidsk zdrav a motivace. Je soust kulturnho kapitlu jedince vzniklho socializac (rodina, societa).Kulturn kapitl kulturn ddictv v materiln (architektonick pamtky, parky, obleen, nad), vnemateriln podob (historie, zvyky, symboly, rituly, ceremonily, umleck tvorba).Sociln kapitl bohatstv naich styk (status a role), zaloen na mnostv dvry ve vztazch a spoluprci pi koordinaci velkch skupin.Prodn kapitl prodn zdroje.Fyzick kapitl - lovkem vytvoen infrastruktura. Finann kapitl zsoby produkt, hotovost.

Obr. 4 Lidsk kapitl jako rozhodujc initel funknosti danch kapitl

Podnikov kultura podporujc rozvoj lidskho kapitlu rozvj zrove intelektuln kapitl firmy.

Kultura a jej rovn - podnikov kultura a jej rovnJe vhodn se soustedit na funkci kultury, konkrtn kidentifikan funkci kultury (Hofstede in Nov a kol. 1996). Pak podle bezprostednosti, sly a zsadovosti psoben, lze vylenit nsledujc rovn kulturnch jev:

rove hodnot,(pedstav - mt, idej)

rove hrdin a ritul (vzor),

rove symbol.

Obr. 5 Cibulov diagram (rozlien rovn dle HOFSTEDA, 1999):

rove hodnot a idej

Ideje a hodnoty jsou ty skutenosti, kter orientuj sociln celek (vechny typy societ) na vech rovnch a tvo zkladn osnovu chovn lid. Je to rove, v n se formuje jdro kultury.

Ideje pedstavuj zsadn a nejobecnj principy, kter dvaj konkrtnmu jednn lovka smysl, protoe vznikaj a nachzej se samy o sob mimo jeho fyzick byt vrovin kolektivnho nevdom pesahujcho do osobnho nevdom. Ideje uruj zkladn orientaci lovka. Jejich respektovnm se vytv vztah k mnohm skutenostem okolnho svta, zachycen v pojmu hodnota.

Hodnoty jsou skutenosti materiln nebo nemateriln povahy, kter povauje dan spoleenstv nebo i jednotlivec za dleit a o jejich dosaen usiluje. Hodnoty poskytuj monost orientace ve svt tm, e sociln skutenost strukturuj z hlediska vznamu ahierarchizuj. Hodnoty nemus mt podobu relativn pesnou, vyhrannou, nemus bt spojeny vdy s konkrtnmi a v kadm okamiku identifikovatelnmi skutenostmi. Hodnoty jsou pmo nepostehnuteln, protoe nemaj svou vlastn nezvislou existenci.

rove vzor - hrdin a ritul

Psoben kulturnho systmu se dje prostednictvm jednotlivch zkaz, pkaz adoporuen. Ta sama o sob, by ale poskytovala nepehledn invent poadavk bez jakhokoli utdn. Vzhledem k jejich rozsahu vak musej bt uritm zpsobem utdny astrukturovny. Jen tak mohou bt pijmny, pochopeny a vst k poadovanmu chovn lovka. Proto vedle jednotlivch pkaz, zkaz, doporuen a oekvn funguj jejich ucelen soubory, kter jsou spojeny se znmmi subjekty. Jedn se zpravidla o chovn jedinho relnho lovka, o hrdinu, nebo o chovn uritho okruhu lid v historicky vznamnch situacch, kdy jde o mtus. Hrdina nebo lid vpovstech a mtech tvo pedevm konkrtn vzor nebo vzory chovn, kde jsou vyzdvieny ty strnky, kter jsou vdanm spoleenstv nejvce cenny (nap. hrdinstv, vrnost, pracovitost, tvoiv duch, atd.).

Hrdinov zrove poskytuj motivaci dalm lenm tm, e mohou bt s hrdiny porovnvni (jedn jako) ztotoovni a v konenm dsledku se hrdiny mohou stt oni sami. Jejich podoba, motivace a chovn byly asto elov petvoeny k efektivnmu psoben na leny konkrtnho spoleenstv. A toto psoben je pro konenou podobu hrdiny mnohdy dleitj, ne historick pravda. Stoj-li vele spoleenstv postavy sneetickm jednnm, pak asto meme slyet ryba smrd od hlavy.

Dalmi okruhy pkaz, zkaz, oekvn a doporuen, kde nen vtak vyhrann podob prezentovno douc chovn, ale spe chovn bn, je sociln role a stereotyp, vychzejc zritul.

rove symbol a znak

Znaky a symboly zprostedkovvaj komunikaci mezi jedinci pi odpoutn se od svta relnch objekt. Nejobecnji lze vymezit tu skutenost, kter nese poselstv jako symbol. Konkrtn podoby symbol jsou jazyk, obrazy, znaky (loga), hudba, atd. Symboly mohou bt podle povahy vci pedmtn nebo duchovn, podle uit lovkem verbln, zrakov nebo pijman dalmi smysly, tedy neverbln. Symbol je pedmt, slovo, innost, obraz, kter nese vznam nebo hodnotu do nj vloenou. Avak jen tm, kdo jej pouvaj je symbol srozumiteln, jen oni jsou schopni dekdovat poselstv do nj vloen, pestoe jeho pvodn smysl byl jin. V symbolech se zachycuje svt uritho spoleenstv. V jazyce je vce neli vjinm systmu symbol mon pohybovat se vmimosmyslovm svt. Nen tedy dleit jen co se k, ale jakmi slovy, v jakm spojen, v kontextu s jakmi jinmi vznamy, v jak situaci a kdo to k. Vnmn tchto dodatench korigujcch vznam je spojeno se sdlenou zkuenost, kter v danm spoleenstv existuje. Vnmn tchto dalch vznam souvis s kulturou a to tm zetelnji, m vce se ztrc ono pregnantn vyjden ist jazykovmi prostedky. Symbolem lze psobit nejen na vdom lidskch zdroj, ale i na jeho nevdomou oblast, co je velice vznamn. Podnikov kultura a jej rovn

Pi pojednvn o kulturnch aspektech organizac jsou tak vesk odborn literatue pouvny ti pojmy: podnikov kultura, firemn kultura a organizan kultura. Jejich obsah je podle Lukov a Novho et al. (2004) toton.Vanglicky psan zahranin literatue je nejfrekventovanjm pojmem organizational culture (organizan kultura), mn asto pak je uvn pojem corporate culture (podnikov, firemn kultura). Podle Lukov aNovho et al. (2004) je dvodem patrn skutenost, e zatmco u ns je dan problematika studovna vkontextu managementu a vztahovna pevn kzen podnik, vzahrani, zejmna vanglosaskch zemch, je organizan kultura studovna vkontextu organizanho chovn.

Koubek in Armstrong (2008) zjazykovho hlediska preferuje pouvn pojmu podnikov kultura. Vetin je pouvan termn organizan kultura (ve smyslu kultura organizac, tedy i podnik a firem), kter by mohl bt vnmn, stejn jako ada jinch termn obsahujcch pdavn jmno organizan a odpovdal by nemu jako kultura organizovn. (v kontextu organizovanho chovn).y

Definice podnikov kultury (dle Scheina) - Podnikov kultura je vzorec zkladnch a rozhodujcch pedstav - sdlench hodnot, kter skupina (societa) nalezla, i vytvoila; v rmci nich um zvldat problmy vnj adaptace a vnitn integrace, kter se osvdily tak, e jsou chpny jako veobecn platn.

Zmnoha dalch rznch definic jsou uvedeny:

Podnikov kultura je souhrn pedstav, pstup a hodnot ve firm veobecn sdlench arelativn dlouho udrovanch (Pfeifer, Umlaufov in Bedrnov, Nov a kol. 2009). Podnikovou kulturou jsou dominantn hodnoty zastvan vorganizaci nebo tak soubor hodnot apesvden, kter jsou zkladem tvrzen: podnikov kultura je zpsob, jakm uns vci dlme (Deal a Kennedy, 1982).Kilmann, Saxton a Serpa (1986) definuj podnikovou kulturu jako sdlen filozofie, ideologie, hodnoty, pedpoklady, pesvden, oekvn, postoje a normy, kter dr skupinu pohromad.

Hlavn mylenkou ve uveden definice je koncept sdlen. Goldman (1992) uvd, e vtina obecnch definic podnikov kultury je zaloena prv na mylence sdlen. Tak jako je tomu i u definice kultury od Mobley, Wang et al. (2005) Kultura je souborem hodnot, pesvden, spolench pedpoklad, mylenek anorem chovn, kter jsou sdleny leny urit society.

Obrzek 6: Komponenty organizace a jejich vzjemn vztahy vrmci podnikov kultury

Souasn kulturologick pojet firmy zdrazuje, e kad podnikov kultura se skld ze t hierarchicky uspodanch rovn (Schein in Bedrnov, Nov a kol., 2004) reprezentovanch symboly, pravidly jednn a zkladnmi ivotnmi vchodisky.

Obr.7: Podnikov kultura a jej rovn dle Scheina in Bedrnov, Nov a kol.(2007)

V tchto tech rovnch podnikov kultury je velice vznamn akceptace rovin vdom anevdom:

zkladn ivotn pedstavy, vchodiska zamstnanc vnejhlub rovin na rovni nevdom, spontnn

pravidla pracovnho a socilnho jednn sten vdom spontnn vznikl nebo clevdom stanoven managementem podniku, tj. do jist mry ovlivovateln,

symboly, tedy ve zkratce vyjden zkladn principy podnikov kultury (nehmotn symboly je nezbytn interpretovat, aby snimi bylo mon pracovat na vdom rovni) vdom rove, prostednictvm symbollze psobit na rovn mn vdom; pedevm na rove nevdomou.

Podnikov kultura se vdy skld ze t hierarchicky nad sebou uspodanch rovin. Kad z tchto rovin m vrazn subjektivn obsah a pedpokld subjektivn, ikdy pokud mono vdy piblin shodnou, interpretaci. Zkladn ivotn pedstavy, postoje a hodnoty jsou vchodiska, vdy individuln odlin a vyplvaj zkulturnho prosted, vku, dosavadnch pracovnch a ivotnch zkuenost, odbornho zamen i dosaenho stupn vzdln, rodinn vchovy, souasnho rodinnho zzem ivrozench vlastnost osobnosti, jako jsou napklad vlohy nebo temperament. Velk vtina znich je zakotvena vnevdom rovni psychiky, to znamen, e jedinci na jejich zklad jednaj, ani by si toho byly vdomi. Vjdru kultury, hloubji ne na rovni jej jevov strnky, le neviditeln, ale identifikovateln systm sdlench hodnot (viz Hofstedeho Cibulov diagram obr. 5), fungujc na principech vnitnho sebezen, kter umouje jedincm spolen ivot.

Pravidla pracovnho a socilnho jednn mohou vznikat na jedn stran spontnn jako neformln sociln normy

vrznch societch nebo mohou bt vytveny zcela zmrn, clevdom, jako vce i mn pesn charakteristiky pracovnch pozic a rol, tvoc vnitn strukturu a upravujc vnitn fungovn firmy. I vppad pesnch a jednoznanch definic pracovnch rol vdy zstvaj specifickou formou sociln role jednotlivce, vn existuje vznamn prostor pro jejich individuln odlin a tedy isubjektivn naplnn.

Vznamnm prostedkem podnikov kultury jsou symboly a jejich systm. Symboly jsou znaky majc komplexn komunikativn (vznamov) obsah snadn kpochopen, i kdy jejich interpretace se me rznit.

Sociln normy a standardy jednn mohou vznikat na jedn stran spontnn jako neformln sociln normy nebo zcela zmrn, clevdom, jako zsady, standardy, linie jednn nebo vce i mn pesn charakteristiky pracovnch pozic a rol, tvoc vnitn strukturu a upravujc vnitn fungovn firmy. I v ppad pesnch a jednoznanch definic pracovnch rol vdy zstvaj specifickou formou sociln role jednotlivce, v n existuje vznamn prostor pro jejich individuln odlin a tedy isubjektivn naplnn sten vdom a do jist mry ovlivniteln.

Systm symbol je vrcholem (tet rovn)podnikov kultury, pes kter je mono psobit jak na normy socilnho chovn, tak pedevm na zkladn hodnoty spojen snevdomm jednnm. Symboly jsou viditeln a vdom ovlivniteln skutenosti, kter vyjaduj a mli by pesn vystihovat podnikov cle a reprezentovat podnikovou kulturu. Jako nap. logo, podnikov barvy, jednotn obleen, vzjemn oslovovn, udlovn vyznamenn pi vznamnch vroch, pbhy o podnikovch udlostech, vytven pracovnch podmnek na pracoviti, celkov estetick rove uplatovan vpodniku atd.

Obr. 8: Symboly vpodnikov kultue

Porozumn jazyku symbol je dleit pro kadho, kdo chce poznat sebe sama, a proto jsem pesvden, e by se mlo vyuovat na stednch i vysokch kolch jako soust uebnho plnu podobn jako jin ciz jazyky.

Erich FrommStejn tak je vznamn prce se symboly vpodnikov kultue, protoe symboly jsou prostedkem spojujcm osobn nevdom (jedince) s kolektivnm nevdomm society a sjejich vdomou strnkou.

Porovnme-li Hofsetedv pstup (Cibulov diagram- obr. 5), kter je vnaprosto obecn kulturologick rovin se Scheinovm pstupem, kter vol terminologii odpovdajc specifice podnikov kultury a managementu, zskme ne uvedenou tabulku 1.

Tabulka 1: Porovnn rovn kultury (obecn) dle Hofstedeho a rovn podnikov kultury dle Scheina

HOFSTEDEHO rovn kultury obecn platn (viz Cibulov diagram obr. 5)SCHEINOVO rovn podnikov kultury (viz obrzek 7)

rove symbol systmy symbol

rove hrdin a ritulsociln normy a standardy jednn

rove hodnot zkladn pedstavy, vchodiska

rovn hodnot, ritul, hrdin a symbol zobecnho pojet kultury se stvaj velice dleitmi prvky vpodnikov kultue podle Novho a kol. (1996) a Bedrnov, Novho (2004).

rovn obecn platn vkultue vyjden Hofstedem in Nov (1996) nebo Hofstede (1999) a rovn podnikov kultury stanoven Scheinem in Bedrnov; Nov (2004) jsou jednoznan sob odpovdajc, jak vyplv i zporovnn obsahovch npln danch pojm.

O symbolech se oba autoi shodn vyjaduj jako o nejvy rovni kultury. Vsymbolech se zachycuje svt uritho spoleenstv, jsou na rovni vdom. Sen a vmna zkuenost na rovni symbolu, kdy dolo k oddlen toho, co je komunikovno od jeho relnho zkladu, zajiuje kumulativn charakter kultury. Proto je velice dleit Scheinv imperativ (Bedrnov, Nov, 2004, 2007) kladen na nutnost vysvtlovn vznamu symbol a jejich interpretace.Hofstedeho rovn hrdin a ritul odpovdaj Scheinovo socilnm normm astandardm jednn vpodnikov rovin. Hrdinov zrove poskytuj motivaci lenm society tm, e mohou bt shrdiny (vzory) porovnvni (Jedn jako), ztotoovni a vkonenm dsledku se hrdiny mohou stt oni sami. Socilnm normm a standardm odpovdaj okruhy pkaz, zkaz, oekvn a doporuen, kde nen vtak vyhrann podob prezentovno douc chovn, ale spe chovn bn, je sociln role a stereotyp, vychzejc zritul. Sociln role jsou oekvn, kter se spojuj s uritmi soubory innost, zejmna se socilnmi pozicemi asfunkcemi. Sociln role je oekvn, kter by se dalo charakterizovat takto: Tak by se ml chovat ten, kter zaujme jist msto. lovk realizujc, (hrajc) sociln roli mus respektovat nejen normy, kter jsou s n bezprostedn spojeny, ale mus naplovat mnoh poadavky okol bez ohledu na vlastn osobnost. Proto se ivelmi odlin lid chovaj ve stejnch socilnch rolch piblin shodn. Konkrtn podoba sociln role bude vdy kulturn, tj. bude odpovdat specifickm zvyklostem a podmnkm danho spoleenstv, je sten vdom.

Schein prezentuje zkladn pedpoklady jako neuvdomovanou rovinu podnikov kultury. Je teba oteven pijmout na zpad bn fungujc terminologii, spojenou sexistenc nevdom, se kterm pracuje i Schein in Bedrnov; Nov (1998) nebo Schein in Lukov (2004, s. 26) ato jak osobnho, tak i kolektivnho.

Zkladn pedstavy a vchodiska odpovdaj hodnotm a idejm. Vtina autor (Hofsede,1999; Hall, Denison a Lundberg in Lukov, 2004, s. 31), vkld hodnoty donejzkladnj roviny. Zkladn vchodiska meme chpat jako hodnoty pedevm spojen sosobnm nevdomm, pedpoklady mohou mt rovinu kolektivnho nevdom. Hodnoty (obecn) jako ideje maj pedevm rovinu kolektivnho nevdom, jsou to skutenosti, kter orientuj sociln celek a tvo zkladn osnovu chovn lid. Je to rove, vn se formuje jdro kultury.

Ideje (hodnoty obecn na rovni kolektivnho nevdom) pedstavuj zsadn anejobecnj principy, kter dvaj konkrtnmu jednn lovka smysl, protoe vznikaj anachzej se samy o sob mimo jeho fyzick byt. Ideje uruj zkladn orientaci lovka. Jejich respektovnm se vytv vztah k mnohm skutenostem okolnho svta, zachycen vpojmu hodnota. Hodnoty jsou skutenosti materiln nebo nemateriln povahy, kter povauje dan spoleenstv nebo i jednotlivec za dleit a o jejich dosaen usiluje.

Hodnoty poskytuj monost orientace ve svt tm, e sociln skutenost strukturuj zhlediska vznamu a hierarchizuj. Hodnoty nemus mt podobu relativn pesnou, vyhrannou, nemus bt spojeny vdy s konkrtnmi a v kadm okamiku identifikovatelnmi skutenostmi. Hodnoty se projevuj vposuzovn jednotlivmi lidmi, kte tak in v konkrtnch situacch. Relativita hodnot je navc dna i odlinost pi posuzovn sebe sama (poadovan na osobn nevdom rovni) a pi posuzovn ostatnch (vdom douc na osobn rovni). Ve vlastnm ppad posuzuji podle jin struktury avznamu hodnot ne v ppad druhch lid a jinch socilnch skupin.

Zde vidme velik vznam pochopen kulturologickch pstup pro nov smry vmanagementu. Musme si uvdomit, e ped r. 1989 byla u ns kulturologie naprosto neznmm pojmem, vpodstat byla do urit mry ve spolenosti nahrazena politickou ideologi. Na cest k budovn podnikov kultury mme ped sebou nutnost zvldnout tuto problematiku kultorologickch pstup. Vznamnou pomoc nm me bt akceptace rovn prostor a to makro-, mezo- a mikroprostoru v podnikov kultue.

V mezoprostoru vprci slidskm kapitlem na rovni podniku jde o zamen na dva smry:

podnikov kultura zaloen na sdlen hodnot subjekty v societ, souvisejcch s jejich identifikaci sviz, poslnm a strategi dosahovn cl ve firm, podniku, i organizaci;

a se zakotvenost subjekt vprostoru; vetn propojen podnikov kultury na kulturu regionln, vsouvislosti svyuvnm tacitnch znalost.

Mezoprostor je typick svou specifinost danou nap. prodnmi podmnkami regionu, znich vyplv kulturn pam (podle Assmanna) i Genius loci- spojen stakzvanmi tacitnmi znalostmi nebo urit informan pole vytvoen opakovanmi innostmi.

Subjekty pracujc semonm a intuitivnm vnmnm by mohly vnet do komunit a tm zaloench na podnikov kultue dvry a souinnosti nov tvr prvky jet snze, vppad napojen podnikov kultury na kulturu regionln. Firma, kter chce budovat svou existenci na dlouhodob perspektiv, by mla mt podnikovou kulturu na jedn stran napojenou na tradice regionu a na druh stran ve spojitosti sprac slidskm kapitlem, by mla bt podnikov kultura zaloena na dve a souinosti. Bez podnikov kultury zaloen na dve nelze pracovat sosobnostnm rozvojem, a bez souinnosti vkomunit (tmu) je omezena monost erpn ztacitnch znalost.

Tabulka 2: Teoretick vchodiska tacitnch znalost zhlediska celostnho

Znalosti explicitnZnalosti tacitn

MIKROPROSTOR

- lidsk subjektpevaha osobnho vdompevaha osobnho nevdom (mimovdom)

MEZO- a MAKROPROSTOR - lidsk spoleenstvpevaha spoleenskho vdompevaha spoleenskho nevdom (mimovdom)

dle Junga kolektivn nevdom

Zatmco lidsk vdom zhlediska asoprostorovho se pohybuje vdimenzi rok, osobn nevdom kontaktujc se se spoleenskm kolektivnm nevdomm existuje vdimenzch tiscilet. Proto tak J. W. Goethe konstatuje: Kdo nedoke sloit ty za ti tiscilet, zsta vtemnotch nepouen. ij ze dne na den.

Prvotn je rozloen vprostoru. Lze jej rozlenit na oblast lidskho jedince a spoleenstv, vnich se nachz. Lidsk subjekt (mikroprostor) me bt propojen se spoleenstvmi menmi a jemu blimi, jako je organizace, podnik, firma a region (mezoprostor) nebo scelou globln spolenost (makroprostor). Pak je nezbytn si uvdomit, e kdy m kad lidsk osobnost m svou vdomou a nevdomou strnku, pak je tomu stejn ulidskch spoleenstv, jak o tom uvauje u i souasn psychologie. Heffernanov (2008) pouv vhodnji pro oblast nevdom a jeho rovn, termn mimovdom (tab. 2).

Ji zmiovanou kvantovou fyziku se svou teori superstrun nebo star teorii korpuskulrn vlnovho dualismu meme pout i kvysvtlen tacitnch znalost. Vnj kvantitativn pozorovateln svt je tvoen kvanty hmoty. Ale jeho kvalitativn projevy, jsou spojeny spohybem (vibracemi) nejmench stic, kvark a elektron. Zatmco kvanta hmoty vnmme jako viditeln a snadno vnmateln svt kolem ns, protoe je spojen se smyslovm vnmnm arozumovou analzou pedevm v naem vdom. Pak n cit a intuice me bt napojena na kvalitativn strnku tchto vlnovch dlek, vytvejcch jaksi informan pole. Tyto informace mohou bt spe napojeny na nai nevdomou (mimovdomou) strnku a pomoc uritch technik je meme pesouvat do vdom. To je jedna zmonost vysvtlen tacitnch znalost a prce snimi.

Taticn znalost, prezentovan Jirskem (2007): Lokln tacitn znalost pat k tomu, emu se k genius loci. Lid ji nos v hlav, je zalenna do proces, zabudovna do stroj anstroj, jakoby lp na vem. Tak ji lze piblit jinmi slovy jaksi informan pole spojen sloklnm prostorem, jaksi mstn kulturn pam. Pesnj vysvtlen podv kvantov fyzika. Tak ji lze piblit jinmi slovy jaksi informan pole spojen s loklnm prostorem, jaksi kulturn pam dle Assmanna.

Odbornci pojednvaj o tacitn znalostijako o tich, neartikulovan, neformulovan, nekodifikovan. Stala se pedmtem studia v ad prac, nebo v n mnoz prvem spatuj nepominuteln pspvek ke konkurenceschopnosti firem i vrmci globlnho svta, nap. obohacenm prce, vroby, obchodu dalmi znalostmi, inteligenc, profesionalitou, atd.

Znalost se uvedenm zpsobem lokalizovala jako pslun kuritmu prostoru. Nejznmj pklad je podle Portera in Jirsek (2007) Kemkov dol (Silicon Valley) vKalifornii se 4000 podniky vysok technologie. Nmecko tak mlo specifick prmyslov lokality jako Por, kde se dailo tkmu prmyslu, Schweifurt proslul vrobou valivch loisek, nebo baltsk pstavy se stavbou lod. Dlouh ada velkch mst jako Stuttgart, Mnichov, Magdeburg, Lipsko, Hannover, Sask Kamenice mla vysplou prmyslovou vrobu. Goettingen a Heidelberg zase pedstavuj znm zem vzdlanosti.

My jsme o tom mli a mme podle Jirska (2007) tak povdom. esk sklstv bylo koncentrovno v pohranin oblasti, Karlovarsko se vyznaovalo keramikou, Vamberecko krajkstvm, Liberecko textilem, v Plzni se rozrstalo tk mechanick a elektrotechnick strojrenstv. V okol Brna se vytvoil vdeckotechnick rajon strojrenstv, Zln a okol svdily rozmachu podnikatelstv hned v nkolika oborech atd. Societa, kter chce budovat svou existenci na dlouhodob perspektiv, by mla bt na jedn stran napojena na tradice regionu a na druh stran by jej kultura vlastn society (organizan kultura) mla mt atmosfru dvry a souinnosti (Mldkov, 2005, 2007). Bez organizan kultury zaloen na dve nelze pracovat srozvojem lidskho potencilu, a bez souinnosti v komunit je omezena monost erpn ztacitnch znalost i funknost samotn society. Tacitn znalosti jako inovativn prvek trvale udritelnho rozvoje

Lidsk kapitl je ovlivnn stavem kultury (vytvoenho kulturnho kapitlu) ve spolenosti. Kultura je nahromadn zkuenost danho socilnho celku a vystupuje jako dic sloka jakhokoli socilnho systmu. Lze o n tak hovoit jako o jaksi kulturn pamti, i uritch vytvoench informanch polch, kter vznikla opakovnm obdobnch innost, jejich zesilovnm vytvoila jaksi genius loci danho prostoru. Podle Assmanna (2001) lze o kultue uvaovat jako okulturn pamti a znamen to potat sotevenou, ivou a vmsujc se minulost, kter se tak stv vznamnm initelem utvejcm ptomnost.

Formami zptomovn je ritul (opakovan innosti) a text.Urit region m svou uritou kulturn pam, kter je zkladem regionln kultury. Hlavnm efektem regionlnho rozvoje za pomoci endogennch faktor je optimln vbr vroby zhlediska regionu a jeho regionln kultury. Nsledn ztoho me vyplvat idlouhodob stabilita firem vregionu, oprajc se o napojen na informan pole opakovanch innost vregionu. Proto je nezbytnost si uvdomit douc propojenost regionln kultury skulturou instituc, organizac, podnik v regionu, co tak souvis isvazbou na tacitn znalosti, kter se pak mohou stt inovativnmi prvky.

O tacitn znalosti se hovo jako o tich, neartikulovan, neformulovan, nekodifikovan (Mldkov, 2005, 2007). Zhlediska psychologickho ji lze spojovat se spoleenskm nevdomm, jak ho determinuje Jung (1994). Znovu si pipomeme Jirska (2007), kter konstatuje: Lokln tacitn znalost pat ktomu, emu se k genius loci. Lid ji nos vhlav, je zalenna do proces, zabudovna do stroj a nstroj, jakoby lp na vem. Tak ji lze piblit slovy jaksi informan pole spojen sloklnm prostorem, jaksi kulturn pam tohoto prostoru, i soust intelektulnho kapitlu regionu.

Tacitn znalost je uvedenm zpsobem lokalizovna jako pslun kuritmu prostoru. Napklad prvkem kulturn pamti podle Assmanna (2001) zakdovan vkoletikvnm nevdom (formou ritulu opakovan innosti) me bt i vazba na artefakty (tud iinnosti) ztto doby pochzejc. Historicky se lze vrtit dodoby haltatsk (850 -500 ped Kristem) adoby latnsk (250 0 ped Kristem), kter byly spojeny svelice vysplou ritualizovanou keltskou kulturou, je zashla tm celou Evropu akjejm innostem patilo taven skla, eleza aoceli ismaltovn kovu. Konkrtn jako pklad nvaznosti innost sartefakty vregionu mohou poslouit sklenn korlky ztto doby, uloen vexpozici Jihoeskho muzea amajc stejnou barvu, jako smaltovan ndob vyrbn dve firmou Sfinx, dnes navazujc firmou Belis. Pkladem dal tradice zakoenn vregionu jinch ech je prce stuhou. Tsovsk keltsk opidum bylo (i pole mskch reali) proslul vrobou keramiky stuhou. Prvn majitel dnen firmy Koh-i-noor - Hardtmuth tak zanal skeramikou, ale uspl s tuhou ve form dnes ji svtov proslulch tuek. Lze doufat, e ob tyto formy vglobln konkurenci uspj, dky sv vazb na koeny kulturn minulosti regionu.

Vtisciletch kulturnch tradicch a zvycch zstv nco, co ns ovlivuje, a chceme, i nechceme. Zejm je to spojenm mezi nam osobnm nevdomm a kolektivnm nevdomm. Zatmco lidsk vdom zhlediska asoprostorovho se pohybuje vdimenzi rok, osobn nevdom kontaktujc se se spoleenskm kolektivnm nevdomm existuje vdimenzch tiscilet. Proto tak J. W. Goethe konstatuje: Kdo nedoke sloit ty za ti tiscilet, zsta vtemnotch nepouen. ij ze dne na den.

Kulturn prvky tchto tradic existuj jako forma kulturn pamti vkolektivnm nevdom, kdybychom stmto zaali pracovat vdom, staly by se vyuitelnmi vsouvislosti spevnou vazbou na vlastn koeny, vedouc kstabilit venkovskch region, ale i tvorbou dlouhodob strategie trvale udritelnho rozvoje vregionech, zakotven takto vhistorickch koenech, stejn tak jako vpodnikov kultue regionlnch organizac. Nemluv o tom, e star rituly souvisejc i se souasnmi kulturnmi prvky, byly spojeny s p o sounleitost tehdejch societ sprodnmi cykly, dnes vyjadovanch vznamem trvale udritelnho rozvoje.

Vsouasnosti bude stle vznamnj rychlost pechodu od spolenosti prmyslov, vn se nachzely prvky konkurenceschopnosti pedevm ve sfe materiln-technick (suroviny, technika, technologie, apod.), ke spolenosti znalost, kde konkurenceschopnost firem je posunuta do roviny znalost avdomost lidskho kapitlu. Spolu stmto posunem vzrst vznam nehmotnch (sociln-kulturnch) faktor i pro stabilizaci a trvalou udritelnost rozvoje regionu. Proto bychom mli vce pracovat nejen soblast socilnho kapitlu, ale i soblast kulturnho kapitlu, kter je vznamnm prvkem sociln-ekonomick soudrnosti vjakkoli societ.

Zhlediska ekonomiky jsou perspektivy globlnho spoleenstv spjaty s novou ekonomikou znalost, kter je zaloena na znalostech a rozvoji lidskho potencilu. K prci slidskm kapitlem a rozvojem jeho lidskho potencilu nesta nrst znalost odbornch (profesnch) a osobnostnch kvalit, ale tak akceptace znalost a vdomost pslucch kregionu, tzn. i rovina regionln kultury.

Prce slidskm kapitlem pedpokld rozvjen lidskho potencilu sclem dynamizujc role tm asociet (organizac) v regionu. Jen neustle se rozvjejc lidsk kapitl je schopen obstt vdiskontinuitnch promnch globln civilizace, pracovat sinformacemi a jejich vbrem nejen na rovni logicko-analytick sexplicitnmi znalostmi, ale i na rovni emon inteligence a intuitivnho mylen spojenho stvrmi schopnostmi jedince a jeho implicitnmi znalostmi, jako jsou nap. tacitn znalosti.

Zaveden konceptu celoivotnho uen pro vechny a zkvalitnn vzdln veker populace na vech rovnch regionlnch, znamen hlubokou promnu vzdlvacho systmu a lze knmu dospt, mimo jin, pechodem od pozitivisticko-vdeckho zpsobu zkoumn svta k akceptaci celostnho pstupu. Ten vyaduje pijmout lidskou osobnost celostn sjej vdomou i nevdomou strnkou, vlastnm sebepoznnm, seberozvojem, souvisejcm sceloivotnm uenm aseberealizac. K tomu je dle nezbytn zskat dobrou orientaci nejen vdu osobnostnho vvoje lovka, ale i v jeho vztahu klidskmu spoleenstv, jeho kulturnch aspektm vregionu a prodnmu du i prodnm podmnkm v regionu.

To ve vede krozvoji trval udritelnosti podnik vregionu. Knastolen tchto skutenost mus vznamnou mrou pispt vysokokolsk uen vytvoenm pedpoklad a stanovenm priorit pro vuku budoucch manaer v regionu, kte pak nov pistoup kprci slidskm kapitlem a srozvojem jeho tvrho potencilu sinovativnmi prvky.

Chceme-li pracovat se stabilitou a trvale udritelnm rozvojem, i dlouhodobost organizac v regionu, je vhodn uvaovat oprojevech identity managementu regionu se svmregionem a jeho spoleenstvm a nesmme zapomnat na kulturn kapitl, kter mimo jin vyvr z mstn kulturn tradice a je vznamnm prvkem sociln-ekonomick soudrnosti kadho spoleenstv - podniku iregionu. Zhlediska znalost spolenosti se znalostn ekonomikou je nezbytn rozvjen vzdlanosti vorganizacch, podnicch, firmch iregionech. V tto oblasti rozhoduje nsledn spjatost odbornk a manaer sregionem. Pak me dochzet iknrstu intelektulnho kapitlu firem vregionu.

Kultura a jej psychosociln aspektyChceme-li dit podnikovou kulturu, resp. jej zmnu je nezbytn porozumt kultue obecn, protoe podnikov kultura je jej soust.

Jednm zvchozch bod pro sledovn kulturologickch aspekt vpodnikov kultue je ji vymezen pedpoklad, e kultura je obecn determinujcm systmem avystupuje jako dic sloka jakhokoli socilnho systmu, kter vprostoru zsadn ovlivuje dal subsystmy spoleensk, ekonomick, politick, technologick, sociln ibiologick (Parsons in Nov a kol. 1996). Je tedy determinujcm fenomnem kad society, kadho spoleenstv a jeho prosted.

Kulturu lze chpat jako dc sloku jakhokoli socilnho systmu. Obrazn eeno, kultura je nahromadn zkuenost danho socilnho celku, dan society, podle Junga (1994) vyjden na nevdom rovni uritmi archetyplnmi vzorci, rituly, symboly kolektivnho nevdom (kulturn pamt podle Assmanna). Lidsk osobnost na sv nevdom rovni je zce spjata se svou kulturou, ztrat-li toto sv spojen, me dojt kuritmu vykoenn. Jako nezbytn se jev vytven identity osobnosti jedince i societ s koeny vlastnho kulturnho spoleenstv ideln v rmci vlastn regionln kultury, kter vyvrala zprodnch podmnek regionu. V irokm pojet je kultura produktem spoleenstv, ktermu se jedinci pizpsobuj. Obn vechno to, co lovk ve spoleenstv petvoil a vytvoil vbhu generac s tm, e kultura s prodou koexistuj. Tyto vtvory jsou jednak materiln povahy, ale i produkty duchovn, vztahy, mylenky, ideje. Ty jsou pedvny dalm generacm vprocesu socializace. (Nov a kol. 1996).

Uritmi projevy kultury platnmi i vgloblnm mtku se vce ne ped esti desetiletmi zabvala Ruth Benedictov (1999), jedna z nejznmjch protagonistek systmovho studia kultur a kulturnho determinismu. Pokusila se vymezit a definovat kulturu takto: Kultura je produkt lidskho spoleenstv, je historick, zahrnuje ideje, vzory, ahodnoty, je zaloena na symbolech, je selektivn, lze se ji uit, je abstrahovna ze vzor aprodukt chovn.

Tehdej zjem o skryt struktury, urujc jedinenou a neopakovatelnou podobu kad kultury jako celku, o mechanismy kulturnho penosu, kulturn zmny a integrace vedl ksmru, pro nj se vilo oznaen konfiguracionismus, vnm podstata kultury byla spatovna vkonfiguraci hodnot, norem, idej a vzor chovn charakteristickch pro zkouman spoleenstv. Konfiguracionist zdrazovali sociln povahu kultury jako souboru poznatk zskvanch uenm. Lidsk ctn a mylen naopak pokldali za pizpsobiv autven a vprbhu ivota, a to pedevm v ranm dtstv, kter je vznamn spojeno snevdomou slokou lidsk psychiky. Benedictov in Soukup (2004) tvrd, e lovk nen biologickou konstituc peduren k nkter konkrtn variant chovn. Spoleenskch een vypracovanch v rznch kulturch - napklad pi obchodovn - je mnoho a jsou velice rznorod, vechna pitom umonil stejn zklad: schopnosti, kter nejsou lovku vrozeny. Kultura nen zaloena geneticky, protoe je spojena skolektivnm vdomm a nevdomm.

Benedictov (1999) popsala ti typy kultur, kter nazvala apolonsk, dionsk aparanoidn kultura..

Za pedstavitele apolonskho ivotnho stylu, charakterizovanho umenost asebeovldnm, vybrala kmen Zuni zNovho Mexika.

Dionsk typ se sklony kindividualismu, agresivit a extatickmu vytren zastupuj Kwakiutlow ze severovchodnho pobe Spojench stt.

Zatmco Zuniov se vyhbaj jakmkoli vstelkm, netoleruj nsil a nemaj poten ze situac, vnich jedinec zstv sm, clem vekerho snaen Kwakiult je ukzat pevahu nad ostatnmi". Ve snaze vyniknout - narz zni vechen svj majetek, ppadn spchaj sebevradu, pokud dospli k nzoru, e jejich est byla nenapraviteln poskvrnna. Zato chpn Zuniu se sebevrada zcela vymyk. Zabit druhho je zloinem, kter lze zahladit finannm vyrovnnm mezi skupinami pbuznch, zabit sebe sama je vak nm nepedstavitelnm.

Tato dv protikladn spoleenstv dopluje paranoidn typ kultury vrah, zaloen na nedve a nenvisti je reprezentovan obyvateli ostrova Dobu voblasti vchodn Nov Guineje. ivot na ostrov Dobu podporoval krajn podoby animozity a zloby, kter vtina bn fungujcch spoleenstv svmi institucemi redukuje na minimum. Dobuansk instituce je naopak maximln vyzdvihovaly. Dobuansk konvence zakazuj smch a vnejvt ct maj zatrpklost. spn je ten, kdo krade, zabj pomoc kouzel, podvd a nenech se pitom pistihnout.

Benedictov in Soukup (2004) vdom zvolila za konstantn vzory kultur extrmn ppady. Vybran spoleenstv pedstavila v ideln podob, nezasaen civilizac seuroamerickmi vlivy. Soustedila se vlun na primitivn kmenov kultury", nebo konstatuje, e modern civilizace je na adekvtn analzu pli sloit a mnohotvrn. Benediktov, ale nevyluuje, e na jakkoli rovni jejho spoleenstv se me nkter zve jmenovanch kultur na uritou dobu objevit.

Jednm ztermn Benedictov je kulturn vzor, jeho npodoba perst vkulturn vzorec, kterm autorka oznauje vd mylenku" kad jednotliv kultury, determinujc mylen i jednn jejch len. Pedpokldala, e zatmco konkrtn kulturn prvky se mohou pod vnjm tlakem mnit, vlastn kulturn vzorec a jeho logika zstvaj stabiln a psob jako stmelujc, integrujc faktor.Benedictov byla pesvdena, e kultura m emocionln zklad ae pslunci rznch kultur se li svou osobnostn strukturou, nebo ivot jednotlivce je pedevm nikdy nekoncm pizpsobovnm se vzorcm a standardm tradin pedvanch v jeho spoleenstv. Od okamiku, kdy se narodil, zvyky society formuj jeho provn a chovn. Kdy zan mluvit, je ji produktem vlastni kultury.

Kad spolenost, spoleenstv, sociln skupina, organizace, societa m svoji vlastn kulturu. Zkladn funkce kulturnho systmu je mon vymezit Podle Novho a kol. (1996) takto:

1. Funkce sebepotvrzujc

Kultura poskytuje a dle pedv jednotlivm pslunkm smysl spolenho celku (nroda, regionu, lokality, podniku, rodiny). Orientuje jejich chovn na ty skutenosti, kter je teba zachovat nebo rozvjet pro jeho udren a peit. Je uvdna ne jako vraz vle integrujcch se jedinc, ale jako svbytn skutenost, kter je hodnotou sama o sob a kter, kdy tato hodnota je uznna, se mus jedinci ve svm chovn pizpsobit.

2. Funkce zajitn kontinuity

Respektovn svbytnosti celku, potvrzenho v kulturnm systmu, znamen i jeho respektovn ve vvojovm procesu. Tento celek je zachovvn i v ppad, kdy se promuje obsazen danho spoleenstv, kdy jednotlivci nebo dokonce i cel sociln skupiny odchzej a objevuj se nov a dal, kte se rovn mus pizpsobit. Kontinuita je obsaena ivkumulaci kultury, kter zaznamenv vhry i porky v dlouhm historickm sledu a je vlastn pamt spolenosti. Ta je podstatn vt, rozshlej, obsanj a trvalej ne pam kterhokoli jejho individulnho pslunka. Zterminologie psychologick je pouiteln Jungovo (1993) kolektivn nevdom, kulturologicky tak Assmannova (2001) kulturn pam.

3. Funkce korekce individulnho chovn

Kultura je definovna pedevm jako soubor vzorc chovn. Z toho dvodu je kultura zrove nstrojem, dky nmu nem chovn jedinc rozkladn, ale sjednocujc charakter. Kultura nejen zachovv tyto vzorce, ale vytv t jejich konkrtn podobu, pro kterou jsou vnmny, pochopeny a pijmny. To dv monost nechat se jimi vst ivpraktickm kadodennm ivot lovka a respektovat je v jakkoli sfe nebo oblasti (nap. v podnikov kultue). Dky tomu me kad pslunk zmiovanho celku upravit sv vztahy vi ostatnm azachovat se vi nim tak, aby nevyvolval nedouc konflikty (nedouc z hlediska osobnho izhlediska celku).

4. Funkce identifikan

Vytvoen specifickho socilnho tvaru, kter m svj vlastn historick vvoj avnm jednotlivci respektuj specifick principy chovn, m za nsledek monost odlien tohoto celku (nap. podniku) od jinch subjekt v danm socilnm prosted. Osvojen si tchto specifickch princip a navc jejich zvltn vraz, vraz odlin od jinch celk, naskt ktermukoli pslunku monost ztotonit se, identifikovat se s tmto celkem a zskat vdom skuten pslunosti.

Zakoenn lidskch zdroj vpodnikov kultue provzan na regionln kulturu, pi spojen skulturn pamt region, zesiluje jejich ast vsociet.

Kultura a regionln kultura

Kulturn pam dle Assmanna se funguje:

jako ritul,

jako text.

Kad chovn, a na nevelk mnostv vjimek, je kulturn formovno. Vkadm chovn se prosazuj obecnj tendence, jejich zdroj je v kultue. Souasn reprodukc tchto obecnch tendenc v chovn kadho lovka je zajitno jejich petrvvn akontinuita. Kulturn vzory jsou obsaeny pmo v chovn, kter opisujeme slovy obyej (zvyk), tradice a ritul. Obyeje jsou takov standardy chovn, kter vychzej zminulosti, na kter si lid zvykli a respektuj je prv proto, e si na n zvykli. Obyeje jsou praktickmi nvody chovn. Tradice je vrazem v dlouhodobm vvoji stabilizovan zkuenosti. Zachycuj sloitj komplex norem, obyej a postoj, kter umouje vdom historick posloupnosti vlastnho chovn kterhokoli jedince. Rituly jsou ustlen soubory innost, kter se opakuj. Jsou vak vdanm spoleenstv povaovny za vznamn, protoe symbolicky vyjaduj nco, co je za dleit povaovno.

Kulturn pam vyjadovan formou ritulu podle Assmannna (2001) je spojena sinnostmi societ vregionech, kter navazuj na star i tiscilet tradice (nap. plen oh a stavn mjky vnoci ped 1. mjem).

V kulturologickm pojet regionu, jeho societ, ale kultura dle znamen specifick zpsoby interakce a komunikace mezi lidmi. Zsady, pravidla a sociln normy ovlivujc a upravujc jejich vzjemn souit v uritm spoleenstv (Nov, 1996). Je proto zcela pirozen, e i takov spoleenstv jako region, i lokalita m sv sociln tvary, ktermi jsou rzn society, komunity, spoleenstv, podniky, hospodsk nebo sttn organizace se svou specifickou, originln a neopakovatelnou kulturu. Ta se projevuje nejen lidskmi zdroji vcelkovm socilnm klimatu, ale pedevm ve spolenm a piblin shodnm nhledu len i sdlen hodnot na vdom i nevdom rovni, souvisejcch svnitn skutenosti society.Dleitost kultury pro souasnost a budoucnost spoleenstv na rovni regionu, a je tvoen na vych i nich rovnch, je vce ne vznamn. Nejdve ti kdo stoj vele spoleenstv (hrdinov) pijmou nkter ideje, hodnoty, zvyklosti, mty, rituly a symboly zminulosti, pak se vytv nsledn dal - nap. politika souvis se silou prosazovn tchto pravidel, a tyto pak determinuj cel spoleenstv.

A) Lokalita m svj okruh jednotlivch mench socilnch skupin societ (rodina, hospodsk organizace, firma, podnik, rzn spoleenstv, spolenosti atd.)

Jak je ji patrn z uvedench pklad jednotlivch societ, nen to okruh pln homogenn. Spolen tmto jednotlivm kulturm je to, e jejich zvltnosti umouj odlien od jinch celk tho typu, nap. odlien hospodskch organizac co do stylu zen lidskch zdroj, uplatovanho systmu motivace i vlastnho chovn pracovnk. Vdy tak vychzej z jedn nrodn kultury a tvo vlastn jej variantu v nkterch momentech detailnji urenou.

Pohyb jedinc mezi tmito jednotlivmi socilnmi systmy znamen pohyb mezi kulturami, ale zrove tm, e tyto kultury maj spolen zklad, je to zpravidla pohyb vjedn nrodn kultue. Proto mohou lid sv pechody, nap. mezi organizac, kde jsou zamstnni arodinou, kde se odehrv jejich soukrom ivot, realizovat bez obt a navc mohou uplatnit zkuenosti nabyt v kultue jinho socilnho systmu. Tak nap. vchova k nepekroitelnosti zvazku (vytvoen instituce), kter je spojena s rodinou, me vst tak k adekvtnmu chovn lovka vhospodsk organizaci.

B) Nrodn okruh region vnejvy rovni

Nrod je historicky vznikl spoleenstv, kter si v prbhu vlastnho specifickho vvoje vytvoilo vlastn kulturu, kter jej dnes uruje. Nrod je, strun eeno, historick kulturn fenomn.

Nrodn okruh se od 19. stolet jev dominantnm. Je to kulturn okruh, kter se prosazuje historicky jako nejrozshlej spoleenstv, v jeho rmci jsou jednotlivmi subjekty nalzny spolen zjmy - nrodn zjmy. Pvodn irok rodina, rod poskytuje dnes rozhodn velice mal prostor pro uplatnn svch len, naopak nrod dv prostor dostaten irok a navc reln. Vznam nroda a nrodn kultury se zvyuje i dky nejvznamnjmu symbolickmu systmu, kterm je jazyk. Jazyk je nstrojem sdlovn a uchovvn vznam, kter je rozvjen a kultivovn v nrod. Je to symbolick systm nejintenzivnjch vazeb. Vokamiku, kdy dt promluv mateskm jazykem, lze hovoit ojeho determinaci nrodn kulturou.

C) Nboensk okruh jedna zmonost nadnrodn rovn

Jedn se o historicky vznikl kultury jako je kultura kesansk, muslimsk, budhistick, keltsk, apod., kter jsou ir ne kultury nrodn.Velmi vyspl kultura haltatsk a latensk je spjata historicky sKelty. Podle Podborskho (1993) byla jejich kultura na rovni filosofick. Jejich spolen ritualizovan obady spojen sprodnmi cykly a konan na uritch mstech pevzalo kesanstv.Nboensk okruh zahrnuje jednotliv velk kultury a jen nepesn jsou oznaeny jako nboensk. Spojen kultury a nboenstv, resp. oznaen kultury prostednictvm nboenskho systmu je dno vznamem nboenstv vdob avkonkrtnch spoleenstvch, kdy zklady kultury, jej ideje a hodnoty byly konstituovny. Kultura je historick fenomn, produkt vvoje a obsahuje podstatn sloky tohoto vvoje. Obsahuje proto i ty prvky, kter vznikaly v dvn dob, jejich vlastn vznam se vytratil nebo upadly vzapomnn dvody, kter vedly ke stabilizaci toho kterho prvku v kulturnm systmu.

Zhlediska souasnho stavu avhledu do budoucnosti je vhodn lenn kultury vprostoru, i kulturnch spoleenstv na rovni:

globln, nadnrodn,

nrodn, regionln,

lokln (komunity, society).

Co je logicky obdobn stejn lenn jako rovn multilevel governance. Multilevel governance je vcerovov sprva prodnch zdroj (lokln regionln nrodn - nadnrodn), jejm zkladem je komunita (societa), kter je sprodnm zdrojem vtsnm kontaktu. Multilevel govermance je modelem sprvy prodnch zdroj, kter je mnoha souasnmi akademiky na zklad ady shromdnch empirickch podklad povaovn za udritelnj ne dve prosazovan sttn nebo soukrom een. (Vnaem prosted se ped rokem1990 se o enviromentln problematiku staral stt svmi rozhodnutmi, pak spolu sneoliberlnmi pstupy byla propagovna priorita soukromho vlastnictv iuprodnch zdroj.)

Jednm zakademik prosazujcch nov pstupy je i profesorka Elinor Ostrom z Indiana University vUSA, kter se stala vr. 2009 spolu sOliverem Williamsonem dritelkou Nobelovy ceny za ekonomii. Tato ekonomka zastv pstup, e zle na institucch institutions matter. Instituce lze chpat jako pravidla hry (resp. omezen), kter reguluj mezilidskou interakci. Instituce jsou rozlieny: na formln - zkony (ponaje stavou), spoleensk normy - a neformln: vznikajc spontnn a historicky - jako zvyky, tradice, konvence, morlka, etika a rodina, jazyk, penze, trh. Instituce ovlivuj jednn jednotlivc a mohou do znan mry utvet ijejich oekvn acle.

Jedn se o mylenkov proud institucionln ekonomie.

Na vech rovnch (globln - nadnrodn, nrodn, regionln, lokln) se setkvme skulturnmi hodnotami i normami vtlenmi do instituc vytvoench lidskm spoleenstvm. Resp. stav instituc pravidel hry vnich existujc vypovd okulturn rovni (dimenzch) societ (komunit), jejich lidsk spoleenstv pslun normy i hodnoty sdlej. Je to vyjden spolen ddictv souasnch spoleenstv a spolen kulturn zakotvenost v zsadnch idejch a hodnotch.

Na rozdl od ady jinch ekonom opustila pedpoklad, e jednotliv sti ivotnho prosted mus nutn jako veejn spravovat stt. Souasn se vak nezaadila mezi pedstavitele trn orientovanch ekonomickch teori, kte obhajuj soukrom vlastnictv prodnch zdroj jako jedin mon een souasnch ekologickch problm. Komunitn reim sprvy prodnch zdroj tedy Ostrom prezentovala jako relnou alternativu zesttovn i privatizace ivotnho prosted Vtomto svtle meme vyhrocen teoretick debaty o tom, zda je lep stt i trh, povaovat do znan mry za pekonan.

Vobecn ekonomick rovin me bt pkladem sprva (funknost instituc pi spravovn) prodnch zdroj. Neoliberln pstupy soukromch majitel prodnho bohatstv na jedn stran zvaujc nklady a na druh stran uitky rznch variant svho jednn a maj tendenci volit takov monosti, kter pro n maj nejvt ist uitek (zisk) nebo pouze okamit maximln zisk. Nedlnou soust tohoto rozhodovn o prodnm bohatstv m vak bt tak vliv okol (sdlen hodnoty a normy chovn), kter maj schopnost tlumit sobeck individuln zjem a zvyuj vhu spoleensky prospnch jev.

Metoda, kterou vytvoila - metoda institucionln analzy vlastn podtrhuje vznam institucionalizovanch kulturn dimenz vlidskm spoleenstv (i vrovin ekonomick).

Kulturologick pojet prostoru v ase Prostor, ve kterm je pro ns vrmci globlnho svta nejblim nadnrodnm sdruenm - Evropsk unie (dle EU), pedstavuje nov zpsob spoleenstv. EU prola bhem sv krtk historie prudkm rozvojem, piem je stle jejm konenm clem propagovat stle tsnj svazek mezi uskupenmi vEvrop, nikoli vak na zklad nrodnostnch stt, ale vrazn draz je kladen na princip region vrmci Unie, do kterch je sousteovno vznamn dn. Souasn lensk stty EU smuj k naplnn tohoto cle spoluprac a spojovnm svch zdroj a schopnost v uritch oblastech, jako projev urit formy globalizace na evropsk rovni, kter Evrop pomh obstt vrmci globalizace celosvtov.

Vesk republice ji vdubnu 1998 pijala vlda R nov Zsady regionln politiky (Usnesen vldy . 235/98 Sb.), kter respektuj zkladn principy strukturln a regionln politiky Evropsk unie jako spolen politiky voblasti hospodsk a sociln soudrnosti. Zkon o podpoe regionlnho rozvoje . 248/2000 Sb. pedstavuje zkladn koncepn dokument regionln politiky vR. Hlavnm kolem regionln politiky je vsouasn dob odstraovn disparit mezi jednotlivmi regiony, jde o harmonick, vyven rozvoj jednotlivch region a o podporu jejich hospodskho a socilnho rozvoje.

Evropsk unie jako nadnrodn spoleenstv je tedy nm nejblim vym regionem, vrmci svtovch rozmr, kter lze sjednotit na zklad urit entity.

Vsouasnm svt, kde se objevuje nebezpe, e budeme pohlceni nov se tvoc odcizenou globln kulturou (zatm odtrenou svm zpsobem i od vtiny etickch hodnot, vzhledem kjejmu prioritnmu zaloen na fungovn pouze trn-ekonomickch pravidel), stle vce stoup pirozen vznam toho, e kad lovk potebuje nkam nleet, mt povdom o svch koenech jako o pevnm bodu vdnenm svt, vnm se vechny jistoty stvaj tak relativnm pojmem. Proto spojmem globalizace se objevuje a vystupuje termn lokalizace (pouvan vzahrani), pro nai souasnost dobe sluiteln spojmem regionalizace. Stmto pojmem je spjata a bv vyzdvihovna tak rznost mstnch kultur a jejich specifinost jako pnos pro obohacen celosvtovho spoleenstv.

Globln promny civilizace budou neprosn zasahovat do vvojejednotlivch region, jejich skuten situace, souasn i budouc regionln rozvoj budou odpovdat adekvtn odezv vregionech na celosvtov globalizan trendy. To znamen, e odpovdajc reakce se bude odvjet od kvality lidskch zdroj vregionech a jejich schopnostmi prce se znalostmi..

Globln svt sjeho rznmi interkulturlnmi a kulturnmi prvky lidskho spoleenstv zasahuje i rove podniku a jeho kultury.Je nepopiratelnm faktem, e kultura vystupuje jako dc sloka jakhokoli socilnho systmu. Vtomto irm pojet je vlastn kultura uritou realitou, ve kter lovk ije. Nikoliv jako jednotlivec, ale spolen sostatnmi lidmi jako len irokho spoleenstv. Toto spoleenstv me bt na jedn stran znan rozshl a mt podobu nroda nebo dokonce jet mnohem irho regionlnho seskupen (jako napklad Skandinvci, keltov, ei) nebo uho pojet regionu, jak je bn vEU. Na druh stran lze hovoit io velmi malch socilnch skupinch a jejich kultue, jako je koncern, podnik, firma, profesn societa, rodina Vdy se jedn o specifick lidsk spoleenstv suritm prostedm, na kter mus jedinec reagovat a vce i mn se mu pizpsobit. (Kultura je vpodstat determinujcm fenomnem jakhokoli spoleenstv, jeho socilnho, politickho, ekonomickho prosted.Zhlediska prostoru je vhodn lenn kultury, i kulturnch spoleenstv na rovni:

globln,

nrodn, regionln,

podnikov (firemn).

Regionln a podnikov kultura

Ve jmenovan rovn kultury jsou velice vznamn i pro pochopen tradic souasn kultury. Kulturn tradice regionu jsou nm, sm je mon se identifikovat za pedpokladu uvdomn si toho, co je kulturn kapitl ukryt v regionln kultue a zrove s nimi lze pracovat vpodnikov kultue, jak uvd Bedrnov Nov (1994). Pechod od nrodn a regionln kultury kpodnikov kultue je pechodem zmakroprostoru do rovn mezoprostoru.Kad kultura jakhokoli socilnho systmu vychz zkultury vych systm, ona vy kultura uruje zpsob zaazen systmu do vyho celku a je tedy vrazem hierarchie sociln reality. Kad kultura je historicky vznikl produkt a stvajc podoba (udrovan vrmci kultury vyho celku) se prosazuje do nov se utvejcho celku niho. Specifick rysy kultury vppad socilnch systm, kter se integruj do vych systm a stvaj se snimi konformnmi, bude nutno chpat nikoli jako odlin a rozdln, ale spe modifikovan, podrobnj, detailnj, ppadn vyplujc prostor, kter obecn nen postien a nen rovn obsahem dnch vzorc. Do znan mry je kad kultura niho systmu podmnoinou kultury vyho systmu, zrove vak irm okruhem prvk, kter vychzej ze specifickch podmnek fungovn tohoto niho systmu.

Pedevm nrodn, ale tak regionln kultura jsou nositeli zkladnch kulturnch vzorc, kter mohou vrazn ovlivovat charakter i konkrtn podobu podnikov kultury. Souasn vak mstn typ kultury (nrodn, regionln) ovlivuje jednn lid pmo, a to hlavn pomoc zkladnch mechanism socializace (Bedrnov Nov, 1994), viz schma . 2, varianta A, B, C.Schma . 2: Vztah nrodn (regionln) a podnikov kultury valternativch A,B.C ALTERNATIVA A

ALTERNATIVA B

ALTERNATIVA C

Mezinrodn srovnvac vzkumy se piklnj ktezi, e podnikov dc metody a jejich konkrtn pouvn je velmi siln ovlivovno nrodn a regionln kulturou. Logickm dsledkem je pesvden, e podnikov kultury jsou vrozhodujc me reflex nrodn kultury, a e rozmanitost jejich podob je jen konsekvenc oscilace kolem stabilnho jdra stvajcho kulturnho vzorce nroda. Jako typick pklady jsou udvny podnikov kultury americkch a nmeckch firem, nejastji vak japonskch podnik, jejich kultura je odvozovna vlun od nrodn kulturn tradice. Vn je t spatovn hlavn a rozhodujc fenomn japonskho spchu.

Na druh stran lze samozejm shromdit adu pklad velmi rznch podnikovch kultur, rozvjejcch se ve shodnm kontextu nrodn kultury. Pklady velmi odlinch podnikovch kultur (Deal - Kennedy in Nov, 2001) byly nalezeny vpodmnkch jedin souasn kultury USA, avak USA jsou zhlediska tradic velmi mladm sttem sdozvukem tradic pisthovalc zrznch st svta, zvl. Evropy. Potvrzuje to vak slu kulturnch tradic minulch, kterou si potomci vuritch regionech dle nesou.

Dleit je vglobalizovanm svt i moment vzjemnho ovlivovn mezi podnikovou a nrodn kulturou, jak vidme na alternativ C (viz schma . 2). Ideln je shodn psoben na mylen a jednn lid, jak podnikov, tak nrodn a regionln kultury (alternativa A). Shodn psoben kultur na mylen a jednn lid m synergick efekt, proto je takovto podnikov kultura mnohem innj, nejtypitjm pkladem je spn japonsk management. Tm, e mstn typ kultury (nrodn, regionln) ovlivuje mylen a jednn lid pmo, lze hovoit o jakmsi zakotven jedince vkoenech vlastnho byt. Tato alternativa je ideln i z hlediskapedpokladu vyho vyuit lidskho potencilu.

Je tedy zejm, e zpraktickho hlediska je nezbytn identifikovat a analyzovat podnikovou i nrodn (pop. regionln) kultury, jako kultury vzjemn se ovlivujc, ale kter si tak mohou konkurovat (alternativa B). Prv moment konkurence obou vliv je a bude spostupem globalizace vznamn nap. u mezinrodnch spolenost (Bedrnov - Nov, 1994). Lze pedpokldat, e konkurence mezi podnikovou a nrodn kulturou oslabuj podnikovou kulturu.

Za teoretickou vahu tedy jist stoj otzka, zda sociln chovn a pracovn jednn zamstnanc je ovlivovno vce podnikovou ne nrodn kulturou nebo zda je tomu naopak. Pro oba nzory najdeme adu vcnch a pesvdivch argument. Jsou dobe znm firmy stak silnou podnikovou kulturou, e jej konkrtn podoba je tm identick vnejrznjch koutech svta bez ohledu na kultury nrodn, nap. Mc Donalds, avak ion byl nucen po marketingovch przkumech trhu se poddit nrodnm a regionlnm specifikm vR jsou to vepov steaky, ve Finsku ryb.

Zatm stermnem podnikov kultura esk management vsouasn realit pli nepracuje, ale dleitost znalosti kultury nrodn a regionln a jej propojen skulturou podnikovou vede podle odbornk (Nov 1996, 2001; Bedrnov Nov, 1994) kvytven siln podnikov kultury, kter vrazn podporuje dlouhodobou perspektivu firem.

V kulturologickm pojet firmy, ale kultura dle znamen specifick zpsoby interakce a komunikace mezi lidmi. Zsady, pravidla a sociln normy ovlivujc a upravujc jejich vzjemn souit v uritm spoleenstv.

Je proto zcela pirozen, e takov sociln tvar, kterm je podnik, m svou specifickou, originln a neopakovatelnou kulturu. Ta se projevuje nejen ve specifickch formch vnitn komunikace, realizace jednotlivch personlnch innost, zpsobech rozhodovn manaer a celkovm socilnm klimatu, ale pedevm ve spolenm a piblin shodnm nhledu zamstnanc na vnitropodnikov skutenosti, v jejich obdobn interpretaci a hodnocen, stejn jako ve spolenm sdlen vize podniku v delm asovm horizontu a strategie jejho dosaen. Podnikov (firemn) kultura je velmi sloitou, vnitn strukturovanou a rozporuplnou skutenost. Jej vznik me bt:

A. Spontnnm dsledkem pirozenho jednn zamstnanc firmy, kter vyplv jednak zosobnostnch a individuln odlinch rys zamstnanc, jednak z vnjch pravidel a podmnek, kter jejich pracovn jednn ovlivuj. Tato situace me bt charakterizovna tezi, e njakou kulturu podnik vdycky m a i nekultura je svm zpsobem uritou formou podnikov kultury. S touto tez je mon pochopiteln teba jen pasivn souhlasit, avak z manaerskho pohledu se tak vzdvme monosti vznamnm zpsobem ovlivovat pracovn jednn zamstnanc v souladu spodnikovou/podnikatelskou strategi. Navc se vystavujeme znanmu riziku, e svelkou pravdpodobnost bude spontnn vznikl podnikov kultura v lepm ppad indiferentn, v horm dokonce v protikladu k prosazovanm podnikovm prioritm, clm, hodnotm a pravidlm.

B. Vsledkem systematickch a clevdom orientovanch aktivit dcch pracovnk podniku. Veker vnitropodnikov normy, pedpisy a pravidla jsou proto dsledn vzjemn obsahov provzny se snahou o jednotn ovlivovn pracovnho isocilnho chovn zamstnanc. V tomto ppad je vak nutn respektovat adu zdnliv samozejmch avak v praxi nesnadno splnitelnch podmnek spchu. Pat mezi n:

Existence jasn vize, pedstava o zkladnch obrysech budouc existence firmy a jejch cl. Nedlnou soust tto vize je i formulace potebn, douc podnikov kultury. (Velikost firmy, pedmt klov innosti, clov skupina zkaznk, clov podnikov kultura)

Tato vize mus bt pevedena do jednotlivch velmi konkrtnch krok, kter je teba k dosaen clovho stavu uskutenit. Mus bt tedy formulovna komplexn strategie dosaen podnikovch cl. (Organizan struktura, cle a kritria personlnch innost, pravidla vnitn komunikace)

Je nezbytn formulovat zsady podnikov kultury, resp. poadovan zpsoby pracovnho a socilnho chovn, a srozumiteln je sdlit zamstnancm. Tyto poadavky je teba zaadit mezi kritria vbru novch pracovnk, jejich hodnocen, odmovn, vzdlvn, pracovn kariry a v nepo