PEDPISY OHLEDN POREN ZVATVe vech nboenstvch existuj alimentrn pedpisy, tedy takov, je se specificky vztahuj na potravu svch vyznava. Jejich dodrovn je pak charakteristickou a na prvn pohled velmi vraznou soust nboensk identity. Nejinak tomu je vppad muslim. Islm jasn rozdluje potraviny na povolen a zakzan pro konzumaci. Ohledn masa a stravovn existuj nedvojsmysln pokyny ji vsamm Kornu a Sunn. Obstarvn si masa tedy nen jen prostm inem zvyku (arab. d), ale inem spadajcm vkategorii uctvn (arab. tebbud), jen se nevyhnuteln mus dit ustanovenmi nboenskch text. Na dleitost tto strnky vci ukazuje sahh hads na autoritu Ibn Omara, kde Posel Bo prav: Kdo se modl, jako se modlme my, kdo se obrac elem k na kible a j to, co porme my, pak tento je muslim a m prvo ztity Allha a Boho Posla, proto Allha ve vci Jeho ztity nepodceujte![footnoteRef:2] Zde je tedy pojdn zvltnm zpsobem zajitnho masa jmenovno jako charakteristika, na zklad kter je rozpoznn muslim od nemuslima. Ibn Hader vysvtluje: Hads ukazuje, e lid jsou posuzovni podle svch vnjch in, tedy pokud kdokoli napluje vnj pedpisy islmskch ritul, na toho se vztahuj vechna pravidla ochrany, dokud neuin nco, co se protiv ve.[footnoteRef:3] Al-Bejhek o tomto uvd konsensus.[footnoteRef:4] [2: Zaznamenal al-Buchr vSahhu, hads . 384. Podle verze, zaznamenan al-Buchrm v Sahhu na autoritu Anase ibn Mlika Posel Bo pravil: Bylo mi pikzno bojovat proti lidem, dokud neeknou: Nen bostva krom Allha. Pokud toto eknou, budou se modlit tak, jak se modlme my, elem ke Kab, pokud budou poret tak, jak porme my, pak jsou jejich krev a majetek pro ns nedotknuteln, leda podle prva. Na tchto podmnkch ztity se shoduj al-Buchr i Muslim. ] [3: Viz Fethu l-Br, 1/197.] [4: Viz Sunen, 9/192 a 285;]

Vzneen Allh vsouvislosti smasem a pokrmy prav: Vy, kte vte, jezte z vtench pokrm, je jsme vm utdili, a dkujte Bohu, jste-li Jeho sluebnky! Bh zakzal vm jedin zdechliny, krev, vepov maso a to, co bylo zasvceno nkomu jinmu ne Bohu. Kdo vak byl donucen jsti toto, ani po tom touil nebo pestupnkem byl, na tom nebude hchu, vdy Bh je odpoutjc, slitovn. (Bekara: 172-173) A jsou vm zakzny zdechliny, krev, vepov maso a to, co bylo zasvceno jinmu ne Bohu, dle zvata zardouen i zabit derem, pdem i bodnutm rohu nebo zakousnut divokou zv - krom tch, je jste oistili - a dle to, co bylo podezno na kamenech vztyench. Je vm t zakzno losovn pomoc p, a to je hanebnost! A dnes jsou ti, kdo neuvili, zoufal z nboenstv vaeho, proto se jich nebojte, nbr bojte se Mne! Dnenho dne jsem pro vs dovril vae nboenstv a naplnil nad vmi Sv dobrodin a zlbilo se mi dt vm islm jako nboenstv. A kdo je donucen to pojdat bhem hladomoru, nemaje myslu heit... vdy Bh je odpoutjc, slitovn.(Mida:3) al-Kurtb vysvtluje syntagmu ill m zekejtum, krom toho, co jste oistili jako krom toho, co jste podle pedpis porazili.[footnoteRef:5] [5: Viz Tefsr al-Kurtub, 6/51]

Tento pedpisov zpsob oitn masa ped konzumac se nkdy oznauje jako tezkjja, je vjazyce odvozena od koene skonotac piveden kcelistvosti, dokonalosti,[footnoteRef:6] vztahuje se nkdy kistot, oitn, zbaven se neistho nebo k pronikavmu svtlu i vni. Jde tedy o oitn masa rituln stanovenm zpsobem ped vlastn konzumac.[footnoteRef:7] Podle al-Kurtbho je tmto pedpisovm zpsobem oitn masa pouze: a) zebh, tedy rituln porka pettm karotid, nebo b) nahr rituln porka pettm tepen na rozhran krku a hrudi u velbloud, i c) smrtc rna pro zve, kter je mimo dosah a kontrolu porejcho, nap. pi lovu stelnou zbran apod.[footnoteRef:8] Tento zpsob mono pout jak u lovn zve, tak u zabhnutho dobytka.[footnoteRef:9] Vtomto ppad hovome i o zektu[footnoteRef:10] idtirrjja, tj. oitn pro konzumaci donucenm okolnostmi, oproti prvnm dvma zpsobm, oznaovanm jako zektu ichtijrjja oitn pro konzumaci vlastnm rozhodnutm Vdy jde tedy o zkonem vymezen akt umoujc zve usmrtit tak, aby jeho maso bylo povoleno (arab. hall) konzumovat.[footnoteRef:11] [6: Viz Lisnu l-Arab, 14/288.] [7: Viz Lisnu l-Arab, 18/313; al-Kmsu l-muht, 4/330; Tefsr al-Kurtub, 6/53. Tot uvd al-Mwerd van-Nihjetu f gharbi l-hads, 2/164.] [8: Viz Tefsr al-Kurtub, 6/52-53.] [9: Viz ejch Abdullh Azzm, az-Zebihu we l-luhmu l-mustewrida, str. 11.] [10: Vyslovovan smezizubnm na zatku, jako th vanglickm uritm lenu the. Tento pojem nem nic spolenho spovinnm milodarem, resp. nboenskou dan zekt.] [11: USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: The islamic laws of animal slaughter, Santa Barbara: White Thread Press, str. 27.]

Podmnkou postupu oitn je, e mus bt provedeno na zveti, kter je dovoleno konzumovat, tedy ne nap. vep, domc osel, pes a jin elmy i drav ptci apod. Dkazem jsou hadsy zakazujc konzumaci oslho masa, by bylo zaznuto pedpisov. Posel Bo ekl jedlkm oslho masa: Pestate je jst, nebo je neist.[footnoteRef:12] Podobn narazil Prorok v den Chajbaru na kotle, kde se vailo osl maso. Zeptal se: Na co jsou? Na osl maso, odpovdli mu. Posel Bo pravil: Vysypte obsah tchto hrnc a hrnce rozbijte! Kdosi pravil: Nemli bychom obsah vysypat a hrnce umt? Posel Bo odpovdl: Ano, tak to mete udlat tak.[footnoteRef:13] Ibn Kajjm vysvtluje: Z toho je jasn, e maso v principu zakzanho zvete nemono oistit sprvnou porkou.[footnoteRef:14] Obecnm pravidlem stanovujcm, zda njak zve je, i nen samo o sob neisto a zakzno, je jeho povolenost a istota, dokud se neproke opak.[footnoteRef:15] Dkazem jsou vere: [12: Zaznamenv vrznch verzch al-Buchr vSahhu, hadsy . 4198 a 5528; Muslim vSahhu, hads . 1940. Al-Albn jej dokld jako sahh vSahhu Suneni n-Nes, hadsy . 69 a 4351; v Sahhu Suneni Ibni Mda, hads . 2606; a vIrwu l-ghall, 8/137.] [13: Zaznamenal al-Buchr vSahhu, hads . 2477. Viz t Sahhu Suneni Ibni Mda, hads . 2588. ] [14: Viz Tehzbu Muchtasari Suneni Ab Dawd, 5/321. ] [15: Viz Duraru l-Hukkmi erhu ghurari l-ahkm, 2/344.]

A ptaj se t, co je jim tedy dovoleno. Rci: Jsou vm dovoleny vten pokrmy (Mida: 4) Co je s vmi, e nepojdte z toho, nad m bylo proneseno jmno Bo, kdy vm Bh ji srozumiteln objasnil ve, co je vm zakzno (An'm:119) Rci: Nenalzm v tom, co bylo mi vnuknuto, jin zkaz pro toho, kdo j, ne zkaz mriny nebo krve prolit i vepovho masa, nebo to je neist a hanebn, a dle to, co bylo zasvceno jinmu ne Bohu.(An'm:145)Povolen je tedy ve ist a dobr a zakzno ve pinav a patn, jak Allh popisuje Proroka : kter jim pikazuje vhodn a zakazuje zavrenhodn, kter jim dovoluje pokrmy vten a zakazuje jim kodliv (A'rf:157) Mtkem toho, co je dobr a ist a toho, co je patn a pinav je obyej Arab, zejmna tch z Hidzu, v dob sesln Kornu. Ve, co mli rdi, je povoleno, krom toho, co jasn zakzala ar'a. Zve, kter v hidzu nebylo, se pipodobuje tomu, co tam ilo a pokud ho nelze k niemu pipodobnit, pak plat, e je povoleno.[footnoteRef:16] [16: Kifjetu l-achjr, 2/436; Mudemu l-Fikhi l-hanbel, 2/654; al-Mughn, 8/585; a Hijetu Ibni bidn, 6/305. ]

Dle vzpomnan kategorie nepoivatelnho masa, prvn tzv. mriny (arab. mejjita), kter jmenuje 3. ver sry al-Mida se podle Ibn Kesra vztahuj i na zvata, kter nebyla takto zabita mysln.[footnoteRef:17] Pochybnost ohledn zpsobu usmrcen je eena ve prospch zkazu, dkazem je vyprvn Adho ibn Htima, jen se ptal Posla Boho na lovek zasaen pem, kter najde ve vod, nae se mu dostalo odpovdi: Pokud ho najde potopen ve vod, radji nejez, protoe nev, zda jej zabila voda, nebo tvj p.[footnoteRef:18] [17: Tefsr ibn Kesr, kveri 5:3.] [18: Zaznamenal Muslim vSahhu, Kitbu s-sajd, jeho dal vysvtlen viz Tekmletu Fethi l-Mulhim, 3/394.]

Zuvedench ver a hads jasn vyplv, e nelze pojst maso, kter nebylo pedpisov poraeno. Ibn Redeb k: Co se te masa, to je vzkladu zakzno a stv se dovolenm jen pot, co vme, e zve bylo zaznuto iv.[footnoteRef:19] Vtomto ohledu z obecnho pravidla ve je povoleno, dokud se neproke zkaz pro maso plat zvltn vjimka, tkajc se jet pohlavnho styku, jak uvd an-Newew a al-Chattb snm vtom souhlas.[footnoteRef:20] Tj. mus existovat dkaz, e maso je povoleno. [19: Al-Dmi, str. 88.] [20: Viz ejch Abdullh Azzm, az-Zebihu we l-luhmu l-mustewrida, str. 7.]

Veker maso, kter nebylo zabito tmito pedepsanmi zpsoby, spad zhlediska are do kategorie mriny. Vjimka plat pouze u ryb, dar moe a saranat, na zklad Ibn Omarova vyprvn od Boho Proroka : Byly vm povoleny dv mriny a dv krve. Co se te mrin, to jsou ryby a saranata, co se krv te, to jsou jtra a slezina.[footnoteRef:21] O potrav zmoe Allh prav: [21: Zaznamenal Ibn Mda v Sunenu, hads . 3305.]

Je vm dovoleno lovit vmoi a mt z toho jdlo k uitku vm i pocestnm (Mida:96) Ibn Abbs o plodech moe k: lovek zmoe je cokoli, co tam ulovte a jeho potrava je cokoli, co vm znj pinesou, co dokld slovy Proroka : Jeho voda je ist a mriny znj jsou ist,[footnoteRef:22] podle jin verze: Ve zmoe je povaovno za poraen.[footnoteRef:23] Podle hadsu vobou sbrkch Sahh Prorok pojedl zmasa na beh vyvrenho vorvan, podle al-Bejhekho verze se dokonce nlezc masa otzal: Zbylo vm jet nco?[footnoteRef:24] [22: Zaznamenal Ab Dawd vSunenu, hads . 83; at-Tirmz jako sahh vSunenu, hads . 69; a Ahmed vMusnedu 16/300. Jako sahh jej uvd Ibn Chuzajma a Ibn Hibbn. Ahmed kir jej ocenil jako sahh v Umdetu t-Tefsr, 1/624 a al-Albn vSilsiletu s-Sahha, hads . 480 a vIrwu l-ghall, 1/42 a 9/149. ] [23: Zaznamenv Ahmed, Ab Dawd, Ibn Mda a Ibn Hibbn jako sahh podle podmnek al-Buchrho a Muslima, viz Fethu l-Br, 9/531 a Irwu l-ghall, 8/142. Podobn se traduje od Ab Bekra. ] [24: Uvd jej jako sahh al-Albn vSahhu Suneni n-Nes, hads . 4365. ]

Podmnky sprvn porky (arab. zebh) se tkaj (1) toho, kdo por, (2) vzpomenut jmna Boho a (3) zpsobu, jakm je porka provedena:1. Poraen muslimem nebo idem i kesanem, tedy stoupencem tzv. nboenstv Knihy. Korn, Sunna i idm ukazuj na fakt, e konzumace masa poraenho tmito osobami za pedpokladu, e budou dodreny veker dal nezbytnosti porky, je povolena.[footnoteRef:25] Vtomto bod uruje al-Albn obecn pravidlo: Je zakzno pojdat maso od id a kesan tomu, kdo je pesvden, e jej neporej islmskm zpsobem.[footnoteRef:26] Jin obecn pravidlo tradovan az-Zuhrm od Alho zakazuje konzumaci masa lid knihy, kter je vslovn zasvceno jinmu, ne Bohu.[footnoteRef:27] [25: Viz al-Umm, 3/195; al-Idm, body 257-258, str. 79; al-Istizkr, 5/460; al-Muhalla, 11/138; al-Mughn, 9/311; az-Zehra, 3/437; al-Dmiu li ahkmi l-Kurn, 6/79; al-Medm, 9/89-90; al-Minhd, 12/83; Medmu l-fetw, 4/27, 21/103, 35/16, 212, 232; Ahkmu ahli z-zimma, 1/548; al-Ikn, 2/956. ] [26: Viz Silsilatu l-hud we n-nr, . 131.] [27: Al-Medm, 9/78.]

Dle nen dovoleno maso poraen zoroastrovcem, nusajrjcem, drzem, odpadlkem od islmu[footnoteRef:28], ateistou i modlosluebnkem[footnoteRef:29] uctvajcm hvzdy, hroby, lidi i zvata, ani buddhistou apod., i kdyby porel stejnm zpsobem jako muslimov a vyslovil jmno Bo.[footnoteRef:30] [28: I kdyby tento odpadlk pijal idovstv, nebo kesanstv, co je nzor absolutn vtiny uenc vech ty mezheb. Viz al-Umm, 8/100; al-Mughn, 9/22; Bediu s-Sanjja, 4/164; az-Zahra, 3/410; Mewhibu l-dell, 4/313.] [29: Viz Newdiru l-fukah, str. 76; Dmiu l-bejn, 6/136; al-Istizkr, 5/460; al-Mebst, 12/18; Medmu l-fetw, 28/414 a 35/154, 164 a 218; al-Dmiu li ahkmi l-Kurn, 6/80; a al-Medm, 9/85, 89-90. ] [30: Viz al-Dasss vAhkmu l-Kurn, 3/6.]

Co se te masa zabitho speciln jako obtina na Svtek Obti, pak podle a-fiho nen vhodn, aby porel nemuslim. Tato zavrenhodnost neplat pro dn jin situace.[footnoteRef:31] [31: Viz al-Umm, 3/194.]

2. Pronesen jmna Boho pi porce, co se dje vyenm slov: , Bismi llhi, Allhu akbar, tj. ve jmnu Allha, Allh je Nejvt. Prvn (tj. basmala, tedy pronesen slov ve jmnu Allha) je podle preferovanho nzoru povinnost a druh je podle vtiny doporuenou sunnou.[footnoteRef:32] Ohledn tohoto inu samho existuje znm ichtilf, celkem je uvdno pt nzor,[footnoteRef:33] znich vzpomeneme ti nejrozenj: [32: Viz Fethu l-br, 10/21; Umdetu l-kr, 21/155; a Ibn Mulekkn v al-Ilmu, 10/186.] [33: Vce viz al-Minhd, 13/63; a Ibn Muwekkn val-Ilm, 10/186.]

a) Pronesen basmaly je vdy podmnkou sprvnosti porky a povolenosti masa, tedy pokud nen pronesena, by ze zapomenut, nen maso poivateln. Toto je nzor Ibn Omara, Abdullha ibn Zejda al-Chatmho, a-abho, Ibn Srna, Ab Sewra a zhirovc, dle imm Mlika a Ahmeda podle jednoho podn a tento nzor za sprvn povaoval i ejchu l-islm Ibn Tejmjja.[footnoteRef:34] Toto podpraj nsledujcmi argumenty: [34: Viz al-Muhalla, 7/412; Bidjetu l-mudtehid, 1/448; Dmiu li ahkmi l-Kurn, 7/76-77; Medmu l-fetw, 35/239; Tefsru l-Kurni l-Azm, 2/175; Hiljetu l-ulem, 3/423; Rhu l-men 4/260.]

Nepojdejte z toho, nad m nebylo proneseno jmno Bo, nebo to vru je hanebnost! (Anm:121) Zvere jasn vyplv zkaz konzumace masa, nad nm nebylo vzpomenuto Jmna Boho, podle imma al-Alsho zmrn, i kvli zapomenut.[footnoteRef:35] [35: Viz Rhu l-Men, 4/260.]

Jezte tedy z toho, nad m bylo vysloveno jmno Bo, vte-li v Jeho znamen! (Anm:118)Od Rafy ibn Chadde se uvd, e Posel Bo pravil: Jez to, pi eho poraen hojn vytekla krev a bylo vzpomenuto jmna Boho.[footnoteRef:36] Na zklad principu opanho vznamu (arab. al-mefhmu l-muchlefa) pak vyvozujeme, e to, nad m nebylo jmna Boho vzpomenuto, je zakzno konzumovat. [36: Zaznamenal al-Buchr vSahhu, hads . 2488; a Muslim vSahhu, hads . 1968. ]

Od Dunduba ibn Sufjna al-Bedelho se uvd pkaz Boho Posla , jen ve svtek pravil: Kdo porazil obtinu ped modlitbou, nech pinese novou, kdo neporazil, nech poraz ve jmnu Allha.[footnoteRef:37] Jde o jasn rozkaz. [37: Zaznamenal al-Buchr vSahhu, hads . 5549; a Muslim vSahhu, hads . 1960.]

Posel Bo tak poradil lovci 'Admu ibn Htimovi: Pokud vyle cvienho psa a vzpomene jmna Boho, jez.[footnoteRef:38] Podle jinho podn se 'Ad ptal Proroka , co dlat, paklie u lovku najde i jinho, ne svho psa. Dostalo se mu odpovdi: Nejez. Tys vzpomenul jmna Boho, kdy jsi vyslal svho psa, ale nikoli, kdy piel druh.[footnoteRef:39] Ab Sa'leba al-Huen uvd, e mu Posel Bo ekl: Jez maso zvete, kter ulov svm pem a vzpomene pitom jmna Boho a jez maso zvete, kter ulov tvj cvien pes, pokud jsi pi jeho vyputn vyslovil jmna Boho.[footnoteRef:40] Tyto hadsy jasn zakazuj konzumaci masa, nad kterm nebylo pi vyputn psa vzpomenuto Boho jmna. [38: Zaznamenal al-Buchr vSahhu, hads . 5483.] [39: Zaznamenal al-Buchr vSahhu, 55/175.] [40: Zaznamenal al-Buchr vSahhu, hads . 5468; a Muslim vSahhu, hads . 1930. ]

Posel Bo podle Ibn Mes'da dinm, kte pijali islm, ohledn jdla pravil: Vae je kad kost kadho zvete, pi jeho porce bylo vzpomenuto jmna Boho.[footnoteRef:41] Pokud Prorok nepovolil vcm z ad din jst ze zvat, pi jejich porce nebylo vzpomenuto jmno Bo, pak to nen dovoleno ani vcm z lid.[footnoteRef:42] [41: Zaznamenal Muslim vSahhu, hads . 450.] [42: Viz at-Tedljja, str. 35. ]

Argumenty uvdn na podporu tohoto nzoru jsou nejsilnj a proto ho mono povaovat za preferovan (arab. rdih).b) Vzpomenut jmna Boho je povinnost, jej nevykonn omlouv pouze zapomenut. Toto se uvd od Ab Hanfy, Mlika, Ahmeda podle druhho podn, Ibn Derra, as-Sewrho, Muhammeda a-ejbnho, Ab Jsufa, Ishka a jde o nzor vtiny.[footnoteRef:43] Dkazem je ver: [43: Viz at-Temhd, 7/51; Bidjetu l-mudthid, 1/448; al-Dmiu li ahkmi l-Kurn, 7/76-77; al-Medm, 8/387; al-Hidja, 4/347; Tefsru l-Kurni l-Azm, 2/175; Hijetu l-ulem, 3/423; a Rhu l-men, 4/260.]

Pane n, nemj nm za zl, jestlie jsme zapomnli i chybili! (Bekara: 286)Dkazem je i hads na autoritu Ab Zerra, ve kterm Prorok pravil: Allh ji odpustil m umm to, co uin nemyslnou chybou, co uin ze zapomenut a co uin z donucen.[footnoteRef:44] [44: Zaznamenal Ibn Mda vSunenu, hads . 2043; a al-Hkim vMustedreku, 2/216, hads . 2801. Hads je oceovn jako hasan, viz Dmiu l-ulmi we l-hikm, str. 490; al-Luluu l-masna, str. 117 a 383; Sahhu l-Dmi, str. 358; a Irwu l-ghall, 1/123.]

Podle tchto uenc ver i hads dokldaj princip, e zapomenut nem za nsledek hch a proto je maso, nad kterm kvli zapomenut nebylo proneseno jmna Boho, dovoleno konzumovat. Nmitkou me bt, e sice ten, kdo basmalu ci zapomene, nenese hchu, ale maso i dle nen poivateln. Podobn jako kdy se nkdo zapomene oistit na modlitbu, nem hchu, ale jeho modlitba nen platn, dokud se neoist a modlitbu nezopakuje. Oista je podmnka modlitby a pronesen basmaly podmnka sprvn porky. Podmnky z toho, kdo je jimi povinovn, zapomenutm nespadaj. Zapomenut pouze neguje hch toho, kdo zapomene, ale neospravedluje sm in.[footnoteRef:45] [45: Srovnej al-Muhalla, 7/413; a-erhu l-mumtia, 7/482; a Medmu l-fetw we r-resil, 25/47-58.]

Ver Nepojdejte z toho, nad m nebylo proneseno jmno Bo (Anm:121) interpretuj tak, e se z kontextu jedn o zmrn nepronesen, tedy zapomenut pod zkaz nespad. Muslim vzpomn Allha i srdcem: Bu neochvjn v dui sv spolu s tmi, kdo Pna svho zrna i naveer vzvaj po Jeho tvi touce! A neodvracej oi sv od nich v dosti po krsch ivota pozemskho a neposlouchej toho, jeho srdce jsme uinili lhostejnm k pipomenut Svmu, ani toho, jen jen vn sv nsleduje a jeho chovn mru pekrauje! (Kehf:28) tedy pokud basmalu nevykl, pronesl ji vsrdci. Toto potvrzuje hads na autoritu Ab Hurejry, kde Posel Bo prav: Bo jmno je vsrdci kadho muslima, proto jez. Na tento hads se odvolvaj hanefjt, fiovt i hanbelovt prvnci ve svch dlech, le nen znmo, e by byl zaznamenn vklasickch sbrkch hads. Al-Bejhek zaznamenv podobn podn, ale oceuje ho jako velmi slab.[footnoteRef:46] Uvd se, e Ibn Abbs ohledn toho, kdo zapomene pi porce ci basmalu, odpovdl: Bo jmno je vsrdci kadho muslima, i kdy jej nevyslov.[footnoteRef:47] Podle jin verze ekl: Nevad, pokud zapomene pronst basmalu.[footnoteRef:48] Vtina uenc hanefjskho a mlikovskho mezhebu, vetn fiovce Ibn Hadera[footnoteRef:49] sml, e hadsy pikazujc pronst basmalu se nevztahuj na toho, kdo zapomene. Hanbelovt uenci ospravedluj zapomenut jen vppad klasick porky, u lovu pi vyputn stely, psa, i loveckho sokola Bo jmno vzpomenuto bt mus.[footnoteRef:50] [46: Viz as-Sunenu l-Kubr, 9/403, podn . 18894, isnd daf didden. An-Newew prohlauje: Toto podn je bezcenn a uenci se shoduj o jeho slabosti. Al-Bejhek ho uvd, aby na jehoi slabost poukzal. (Viz al-Medm, 8/386). Kategoricky je odvrhl i al-Albn vIrwu l-ghall, 8/169.] [47: Zaznamenv ho Sed ibn Mensr vdle as-Sunna, 5/81 se sahh isndem podle Ibnu s-Sekena, Ibn Hadera, al-Ajnho a al-Albnho, viz Fethu l-Br, 9/539; Bulghu l-merm, str. 290; at-Telchsu l-chabr, 4/1482; Umdetu l-kr, 21/111; a Irwu l-ghall, 8/170. ] [48: Viz Fethu l-Br, 9/538.] [49: Viz Fethu l-Br, 9/624.] [50: Viz Bediu s-sani, 5/46; az-Zachra, 4/144; a al-Mughn, 4/11.]

I tento nzor m sv opodstatnn.c) Pronst basmalu je pouze chvlyhodn. Toto je stanovisko imma a-fiho, podle jednoho podn tak imma Ahmeda, tradovan od Ibn Abbse a pipisovan i Ab Hurejrovi a Atovi.[footnoteRef:51] Podle fiovskho mezhebu dokonce ani zmrn nevysloven basmaly nem vliv na konzumaci masa.[footnoteRef:52] Dkazem je hads na autoritu ie, kde Posel Bo tm, kte si stovali, e je jim nabzeno maso, pi jeho porce nebylo vzpomenuto jmna Boho, pravil: Vzpomete jmna Boho a jezte.[footnoteRef:53] Toto je dkazem, e pronst basmalu nen povinnost.[footnoteRef:54] ia vak uvd, e toto maso zskvali od novch muslim, hads tedy spe znamen, e vechno maso, kter zskme od muslima, mono konzumovat, a si nejsme jisti, zda vzpomenul jmna Boho, i nikoli. Musme se dit pravidlem, e jej vzpomenul, nebo o kadm muslimovi teba mt dobr nzor a ne ho podezvat.[footnoteRef:55] Podle a-ewknho je vtomto hadsu dkaz, e vechny iny jsou sprvn a platn, dokud se neproke opak.[footnoteRef:56] Hads se pak tk masa, o nm je pochybnost a nikoli masa, nad kterm jmno Bo nebylo vzpomenuto suritost, piem toto je zakzno. Existuj i podn na autoritu Proroka, vslovn dovolujc konzumaci masa poraenho muslimem, i kdyby jmno Bo pi porce nevzpomenul, ale vechna jsou slab a nemohou tento nzor podept.[footnoteRef:57] I fiovsk mezheb vak nevzpomnn jmna Boho pi porce povauje za zavrenhodn, i dokonce hn, tm spe, stane-li se zvyklost.[footnoteRef:58] Tento hch vak dle nich nem vliv na pedpis masa.[footnoteRef:59] Toto je nejslab nzor. [51: Viz al-Mughn, 9/293; al-Medm, 8/384, 387 a 9/98; Hiljetu l-ulem, 3/422; a al-Insf, 10/399.] [52: Viz al-Medm, 8/384.] [53: Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 5507.] [54: Viz at-Temhd, 7/50; al-Hw l-kebr, 15/11; a Fethul-Br, 9/551.] [55: Viz at.Temhd, 22/299; as-Sejlu l-derrr, 4/68; Awnu l-mabd, 8/22; a a-erhu l-mumti, 7/482.] [56: Viz Nejlu l-awtr, 8/157-158.] [57: Nap. Ab Dawd val-Mersl, podn . 41. Je slab, protoe obsahuje neznmho vyprave Salta as-Sadsho.] [58: Viz Rawdetu t-tlibn, 3/205; Rahmetu l-umma, str. 118.] [59: Viz al-Umm, 2/227.]

Jmno Bo se pron vokamiku porky, resp. pi pohybu ruky, i v n drenho noe.[footnoteRef:60] Mus bt proneseno ne jakmkoli zpsobem, nbr prv ve form bismillh.[footnoteRef:61] [60: Viz al-Insf, 10/339; a-erhu l-mumti, 7/485.] [61: Viz at-Tedljja, str. 34.]

3. Usmrcen zvete zaznutm. Dkazem tto podmnky je hads na autoritu Rafy ibn Chadde, ktermu Posel Bo pravil: Jez to, pi eho porce hojn vytekla krev a bylo vzpomenuto jmna Boho,[footnoteRef:62] a tak princip zaznamenan Ab Sa'dem al-Chudrm od Proroka , e cokoli je odezno zivho zvete, je povaovno za mrinu.[footnoteRef:63] Zaezv se kdekoli mezi hrdlo a zatek krku, jak se uvd od Ibn Abbse,[footnoteRef:64] Omara ibnu l-Chattb a od Ata.[footnoteRef:65] Kdokoli por na jin msto, jeho maso nen poraeno sprvn a zprvnho hlediska jde o mrinu, kterou je zakzno konzumovat.[footnoteRef:66] [62: Zaznamenal al-Buchr vSahhu, hads . 2488; a Muslim vSahhu, hads . 1968.] [63: Zaznamenal al-Hkim vMustedreku, 4/239, hads je sahh podle podmnek al-Buchrho a Muslima.] [64: Na autoritu Sada ibn Dubejra zaznamenal al-Bejhek vas-Sunenu l-Kubr, 9/278; a Abdurrezzk vMusennefu, 4/495. Uvd je i Ibn Hader ve Fethu l-Br, 9/640 jako sahh. Podle Mlikovy verze Muwettu, podn . 1411, Ibn Abbs pravil: Pokud jsou proznuty karotidy a krev vystkala, me jst.] [65: Viz Fethu l-Br, 9/640.] [66: Viz ejch Abdullh Azzm, az-Zebihu we l-luhmu l-mustewreda, str. 29.]

Dalm dkazem je zkaz konzumace zvat zabitch jinm zpsobem: dle zvata zardouen i zabit derem, pdem i bodnutm rohu nebo zakousnut divokou zv - krom tch, je jste oistili Mida:3) Stylistika arabskho jazyka a vda o metodologii fikhu uv pravidla, e pokud je zkaz formulovn odvozenm podstatnm jmnem, jako vtomto ppad, pak je zklad tto odvozeniny zrove dvodem zkazu, tedy dvodem zkazu zardouenho zvete je jeho zardouen apod.[footnoteRef:67] [67: USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: The islamic laws of animal slaughter, Santa Barbara: White Thread Press, str. 54.]

Por se ostrm pedmtem[footnoteRef:68] pronikajcho svm ostm do masa, podznutm krn tepny (arab. weded, pl. awdd) zvete, tedy alespo jedn ze dvou po stranch, nebo videlnm ppad obou,[footnoteRef:69] piem nejlep zpsob m bt tak pett navc i jcnu a prdunice, ohledn eho existuje neshoda nzor.[footnoteRef:70] Jej podstatou je sporn rozen pojmu weded i na prdunici a jcen, pak by awdd nebyly jen dv, ale hned tyi. Podle Ab Hanfy sta petnout ti ztchto ty, podle as-Sewrho sta petnout ob krkavice[footnoteRef:71] a podle Mlika ob krkavice a prdunici, ale ne i jcen. A-fi povauje za dostaujc pett prdunice a jcnu.[footnoteRef:72] Nejlep porka je pettm vech ty tchto cest, co byl nzor imma Ahmeda a Muhammeda a-ejbnho.[footnoteRef:73] Ktomuto nzoru se piklnli i al-Lejs a Dawd az-Zhir.[footnoteRef:74] Mono ci, e m vce je toho peezno, tm vce a rychleji proud krev zvete pry ztla, zve umr rychleji a maso je ist.[footnoteRef:75] [68: Vrohodn podn zakazuj uit zub a neht. Viz nap. Sahhu l-Buchr, hads . 5543. Podobn podn jsou zaznamenna na autoritu Adho ibn Htima, Ibn Abbse a dalch vSunenu Ab Dwud, Sunenu n-Nes, al-Muwettu imma Mlika i jinde. Hanefjsk mezheb tento zkaz chpe u lidskch necht jako prevenci smrti zvete ukrcenm, co nen zkonn zpsob a pokud jde o nstroj ztohoto materilu, pak chpe zkaz ve smyslu zavrenhodnosti. Viz Raddu l-Muchtr, 5/208. Naopak dovoleno je uit noe kamennho, i zjakhokoli jinho materilu. Viz Dmiu l-usl, 4/489.] [69: Viz Ibn Abdulberr v al-Kf, 1/583; al-Mebst, 12/3; Hijetu l-ulem, 3/423; al-Hidja, 4/348; Umdetu l-kr, 21/122; al-Insf, 10/392.] [70: Viz al-Umm, 3/184; erhu s-Sunna, 11/221; al-Mughn, 9/316; al-Medmu, 9/95; al-Ikn, 2/952; a Fethu l-Br, 9/641. ] [71: -Buchr preferuje pett obou karotid a tento nzor pipisuje i Atovi ibn Ab Rebbh, viz Sahh, Kitbu z-zebihi we s-sajdi, bbu tesmjjeti ala z-zebha.] [72: Al Viz Bediu s-sani, 5/41.] [73: Viz al-Mughn, 11/45.] [74: Viz ejch Abdullh Azzm, az-Zebihu we l-luhmu l-mustewreda, str. 28.] [75: Viz al-Mughn, 11/44.]

Uzavrme, e podle vtinovho (arab. dumhr) nzoru mus bt tedy perueny nejmn dv ztchto cest, znich alespo jedna mus bt karotida.[footnoteRef:76] Dkladn odkrven masa tmto zpsobem je nezbytn, nebo je zakzno konzumovat krev. Ibn Usejmn komentuje skutenost, e ani pedpisov sprvn vykonan porka nezbav maso veker krve: Krev, kterou je zakzno konzumovat, je ta, kter ze zvete vytee pi porce a nikoli ta, kter vnm zstane i po n.[footnoteRef:77] [76: Viz Bediu s-sani, 5/42.] [77: Ahkmu l-Kurn, 1/453.]

Je mono pitisknout n druhou rukou, aby n snze pronikl porenmu zveti do hrdla a porka probhla rychleji.[footnoteRef:78] Porka mus bt provedena narz, bez peruovn, a u delho nebo kratho.[footnoteRef:79] Pokud je zveti porkou odata hlava, jeho maso je dovoleno konzumovat.[footnoteRef:80] Pokud zan porka od ztylku, ale je peezno to, co peezno bt m, pak je maso takto poraenho zvete povoleno,[footnoteRef:81] ale porejc nese hch, podle konsensu uenc.[footnoteRef:82] Pokud u zvete nen peata alespo jedna karotida, nen porka sprvn vykonna, nebo nebyl umonn dostaten rychl a prudk odtok krve. Pokud nen zve zabito pedepsanm zpsobem, nen jeho maso dovoleno konzumovat, i kdyby znj vtina voln krve vytekla.[footnoteRef:83] [78: Viz al-Medm, 8/383; a Mughn al-muhtd, 6/105. ] [79: Viz Bidjetu l-mudtehid, 1/446.] [80: Viz al-Umm, 3/189; al-Muhalla, 7/444-445; al-Hw l-kebr, 15/98; al-Mughn, 9/320; al-Ikn, 2/952; Umdetu l-Kr, 21/122; Fethu l-Br, 9/556-557; al-Mufessal, 3/30; a sru s-sahba, 3/1094. ] [81: Viz al-Hw l-kebr, 15/99; al-Mebst, 12/3; al-Medm, 9/104; Hiljetu l-ulem, 3/424; al-Insf, 10/395; a Ibn bidn vHaja, 9/494.] [82: Viz al-Ikn, 2/960.] [83: USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: The islamic laws of animal slaughter, Santa Barbara: White Thread Press, str. 35.]

Divok zvata, nebo zabhnut zvata domc mono stlet smrtelnou ranou i na jin msto, jak vidno zhads lovce Adho. Fakt, e stejn postup mono pout i na zabhnut domc dobytek dokld al-Buchrm zaznamenan hads Rfia ibn Chadde, podle nj kdosi na koni dohonil zabhnutho velblouda a zastelil ho pem. Posel Bo o tom ekl: Nkter ztchto zvat jsou bujn jako zvata divok. Pokud se vm kterkoli znich vymkne zkontroly, pak snm nalote jako jste naloili te stmto.[footnoteRef:84] Toto se uvd i od Alho, ie, Ibn Omara a Ibn Mesda. [84: Viz Fethu l-Br, 9/632 a 640.]

Pokud nen kterkoli ztchto podmnek splnna, maso nespluje kritria hall a je zprvnho hlediska mrinou.ejch Muhammed Slih al-Usejmn[footnoteRef:85] jmenuje nsledujc prvky etikety (arab. db) sprvn porky, kter je teba dodret a vyvarovat se jejich poruen. Vechny se opraj o vrohodn podn Sunny, dodroval je, uil je a nabdal knim sm Prorok . Pokud nebudou nkter znich splnna, nen porka jako takov zneplatnna, byly-li dodreny ti jej nezbytn podmnky. [85: Viz Telchsu Ahkmi l-udhjja we z-zekt, pednku publikoval vanglickm pekladu server al-ibaanah.com vprosinci 2007.]

1. Podle vech ty mezheb by ml bt kus pi porce otoen smrem ke kible[footnoteRef:86], podle nkterch znich by ml bt ke kible otoen i lovk, kter por, nebo je to doporuen. Toto je podle jinch dovoleno a nevnmaj to jako nco obzvlt chvlyhodnho.[footnoteRef:87] Od Ibn Omara se traduje, e se, kdy porel, se zvetem otel smrem na kiblu.[footnoteRef:88] Tak neml rd maso zvat, kter pi porce na kiblu otoena nebyla.[footnoteRef:89] [86: Uvd al-Bejhek vas-Sunenu s-Sughr, 2/522; al-Istizkr, 4/520; al-Mebst, 12/3; al-Hw al-kebr, 15/94; al-Kf, 1/583; al-Mughn, 3/221; Bediu s-sanjja, 5/221-222; al-Medm, 8/383 a 9/97; al-Kawnnu l-fikhjja, str. 138; al-Fewkihu d-dewn, 1/587; at-Tdu we l-ikll, 4/331; Tebjnu l-hakik, 6/460; Mughn al-Muhtd, 6/105; a al-Insf, 10/404.] [87: Viz Ibn Rud vBidjetu l-mudtehid, 1/449.] [88: Zaznamenal imm Mlik val-Muwettau, 2/454, podn . 865, sahh.] [89: Zaznamenal Abdurrezzk, 4/489, podn . 8585, jeho isnd je sahh, viz sru s-sahba, 3/1095.]

2. M zve pivst na msto porky a pak tak porazit, jak nejvce ohledupln me, rychlm a hlubokm ezem nabrouenm ostm do krku. Omar ibnu l-Chattb mui, kter vedl svou obtinu ke Kab neetrnm zpsobem, ekl: Bda ti! Ve ho na smrt ohledupln![footnoteRef:90] Piveden zvete na msto porky ohleduplnm zpsobem je uvdno vmnoha dlech zoboru fikhu. Zakzno je vlet zve za nohy, rohy, vlnu, ani je bt, nbr co nejlepm zpsobem je na msto porky pivst.[footnoteRef:91] Chvlyhodn je podle nkterch t zve ped porkou napojit.[footnoteRef:92] [90: Zaznamenv jej od Ibn Sirna Abdurrezzk, 4/493, podn . 8605; a al-Bejhek, 9/477, podn . 19143. Jeho etzec vyprav je vak peruen. Viz Dafu t-Terghb, 2/93; Ghjetu l-merm, str. 40. ] [91: Viz al-Mebst, 11/227; al-Medm, 9/92; Rewdatu t-tlibn, 3/207; al-Hidja, 4/350; Tebjnu l-hakik, 6/460; Mughn al-muhtd, 6/105; Hajjetu Ibni bidn, 9/494. Viz tak ejch Nid Ab Ahmed val-Dmiu li ahkmi l-udhjja, str. 44.] [92: Viz al-Medm, 9/92; a al-Mughn al-muhtd, 6/105.]

Vtina uenc toto citliv zachzen sporenmi zvaty bere za povinnost, ne-li dokonce tvrtou podmnku, resp. pedpoklad pedepsanho zpsobu proveden porky. A toto je sprvn nzor. Jasn pkazy nachzme vProrokovch slovech: Podle eddda ibn Aws Posel Bo pravil: Allh pedepsal svdomitost vi vemu, proto konejte co nejlpe, i kdy zabjte. A konejte co nejlpe, kdy porte. Nech kad zvs dobe nabrous svou epel a ulev svmu porenmu kusu.[footnoteRef:93] [93: Zaznamenv ho imm Muslim vSahhu, 13/89, hads . 1955. Uvdj ho tak Ahmed vMusnedu a autoi Sunen. Podle at-Tirmzho je hasan sahh.]

Ibn Abbs vyprv, e Posel Bo tak vidl kohosi, kdo ped ovc, j chtl porazit, ostil n. ekl mu: To ji chce usmrcovat na nkolikrt? Pro sis n nepipravil ji pedtm?[footnoteRef:94] [94: Zaznamenali al-Hkim vMustedreku, 4/257, hads . 7563; a 4/260, hads . 7570. Jako sahh ocenil az-Zeheb a al-Albn, viz Silsilatu l-ahdsi s-sahha, 7/356 a Sahhu l-Dmi, str. 80. ]

Kurra ibn Ijjs uvd, e kdosi Poslu Bomu ekl: Posle Bo, j jsem milosrdn i vi ovci, kdy ji porm. Na to mu Prorok odpovdl: Pokud jsi milosrdn vi ovci, i nad tebou se Allh smiluje.[footnoteRef:95] [95: Zaznamenal Ahmed vMusnedu, 15/194, hads . 20242; at-Tabern val-Kebru, 19/24, hads . 47; a vas-Saghru, 1/109; al-Hkim vMustedreku, 3/676, hads . 6482. Hads ocenil al-Albn jako sahh vSilsiletu ahdsi s-sahha, 1/65.]

Takov byla i praxe selef. Imm Ahmed ibn Hanbel pravil: Zve, kter teba porazit, m bt pivedeno na klidn msto, neuke se mu n, ten m vidt a vposlednm momentu, kdy porka zane.[footnoteRef:96] Dodv: A u zveti budete tajit to, e bude poraeno, ono i pak v, kdo je jeho Pnem i to, e zeme.[footnoteRef:97] Ahmed ibn Hanbel tak upozornil na zkaz krutosti i vi tm konzumovanm druhm, u nich nen podmnkou konzumace porka: Nesmate rybu, dokud nezeme. U saranat, kter nemaj krev, je zkaz mrnj.[footnoteRef:98] [96: Al-Dmi, str. 193.] [97: Ibidum.] [98: Ibid., str. 192.]

3. Velbloud se por ezem do oblasti na zatku krku, nad hrudi. To se arabsky nazv nahr. Smrt nsledkem peruen tepen vtto oblasti pichz rychleji, ne vppad pett tepen ve na krku.[footnoteRef:99] Pi poren velblouda je jeho lev pedn noha uvzan, a pokud to je obtn zadit, pak se por vklee. To proto, aby nemohl porejcho eznka pednma nohama nakopnout, co by mohlo bt velmi nebezpen.[footnoteRef:100] Tohoto nzoru je velk vtina uenc vele simmy Mlikem, a-fim, Ahmedem, Ishkem, Ab Sewrem a dalmi.[footnoteRef:101] Toto je tak Sunna Proroka . Anas vyprv, e vMekce Posel Bo takovmto zpsobem porazil ve stoje sedm velbloud.[footnoteRef:102] Dbir potvrzuje praktiku svazovn levch pednch noh a ponechn velblouda stt na tech a pipisuje ji Prorokovi a jeho spolenkm .[footnoteRef:103] Immov Ab Hanfa a as-Sewr se vyslovili spe pro poren vpozici vklee.[footnoteRef:104] [99: erhu l-mumtia, 7/479.] [100: Viz al-Mudwenetu l-kubr, 1/480; al-Dmiu li ahkmi l-Kurn, 12/67; al-Medm, 8/384; Muchtesaru melimi t-tenzl, str. 621; Ibn Kudma v al-Kf, 1/582; Medmu l-fetw, 26/136; Tefsru l-Kurni l-Azm, 3/232; Umdetu l-kr, 10/27; Fethu l-kadr, str. 1167; Merkatu l-meftih, 5/545; Rhu l-men, 9/149, 153; erhu l-mumtia, 7/478. ] [101: Viz Ibn Bettl v erhu l-Buchr, 4/390; al-Dmiu li ahkmi l-Kurn, 12/68; al-Medm, 9/105-106; Umdetu l-Kr, 10/50; Awnu l-mabd, 5/129.] [102: Zaznamenal al-Buchr vSahhu, hads . 1714.] [103: Zaznamenal Ab Dawd vSunenu, hads . 1767. Imm an-Newew a ejch al-Albn toto podn oceuj jako sahh, viz al-Medm, 9/97 a Sahhu s-Suneni Ab Dawd, 1/494.] [104: Viz Ibn Bettl v erhu l-Buchr, 4/390; al-Dmiu li Ahkmi l-Kurn, 12/68, al-Medm, 9/105-106; Umdetu l-kr, 10/50; a Awnu l-mabd, 5/129.]

4. Vechna ostatn zvata krom velbloud se zaezvaj na krku. Skarotidami by mlo bt peato i hrdlo a dchac trubice. Sunna je poloit poren zvata na lev bok, pokud je eznk levk, pak na prav bok. To je nejpohodlnj jak pro poren kus, tak i pro porejcho, protoe jinak by byl zten pstup ke krku porenho kusu.[footnoteRef:105] Hlava zvete se pidruje levou rukou[footnoteRef:106] a kus se sval na zem co nejohleduplnji.[footnoteRef:107] Immov Ibn Tejmjja, an-Newew, Ibn Hader a Ibnu l-Mulekkn uvdj idm ohledn pokldn porenho hovzho a drobnho dobytka na lev bok.[footnoteRef:108] Pot je mono piloenm chodidla na ztylek mrnit keovit pohyby zvete, jak uinil Posel Bo podle hadsu na autoritu Anase.[footnoteRef:109] [105: Srov. al-Minhd, 13/102; Nejlu l-awtr, 5/144; Sublu s-selm, hads . 1860 a jeho vysvtlen, a-erhu l-mumtia, 7/479-480.] [106: Viz Fethu l-Br, 10/21.] [107: Viz al-Kawnnu l-fikhjja, str. 138; al-Fewkihu d-dewn, 1/587; a at-Tdu we l-ikll, 4/331. ] [108: Viz al-Minhd, 13/102; al-Medm, 9/105; Medmu l-fetw, 26/310; Fethu l-br, 10/21; a Nejlu l-awtr, 5/144.] [109: Zazanamenal al-Buchr vSahhu, hads . 5558.]

Svalovn hovzho a drobnho dobytka do kleku a svazovn mu noh nem open vSunn. Nkte uenci preferuj se tomuto vyhnout, nebo pokud nohy nejsou svzny a zve sebou hz, snadnji a rychleji dojde kjeho vykrven. Naprosto zakzno je zve svzat a zastelit, na zklad hadsu na autoritu Anase od Proroka .[footnoteRef:110] [110: Zaznamenal al-Buchr vSahhu, hads . 5513; Muslim vSahhu, hads . 1956; a Ab Dawd vSunenu, hads . 2816.]

Peznutm hrdla se zabj a vykrvuje tak drobn zvectvo, jako je drbe nebo krlci. Anas uvd, e vMerru z-Zehrnu vyplaili zajce, chytili ho, Ab Talha jej zazl a dv plecka, nebo dv stehna, poslali jako dar Prorokovi , kter to od nich pijal.[footnoteRef:111] [111: Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 5535.]

Uenci se jednohlasn shoduj, e maso velblouda zabit podznutm krku, stejn jako maso ostatnho zvectva zabit pettm hlavnch tepen na rozhran krku a hrudi (jako se por velbloud) je povoleno.[footnoteRef:112] [112: Viz al-Muhalla, 7/445; al-Hw l-kebr, 4/377; Ibn Bettl verhu l-Buchr, 5/421-422; al-Mughn, 9/318; al-Medm, 9/102-103; Hiljetu l-ulem, 3/424;al-Ikn, 2/950; a Fethu l-Br, 9/556.]

5. epel by mla bt ped zvetem ukryta a nemla by bt ostena i brouena ped jeho zraky, vdob vlastn porky, jak podle hadsu od Ibn Omara uil Posel Bo .[footnoteRef:113] Omar ibnu l-Chattb vidl kohosi ostit n ped zraky porenho zvete. Udeil jej svou hol a vyinil mu: Pro trp jeho dui? Pro jsi to neuinil u ped porkou?[footnoteRef:114] Pokud je krajn zavrenhodn toto, pak je jet vce zavrhovno poret jeden kus ped oima zbytku stda. Znkolika dalch podn o lovku, kterho Omar udeil svou hol, se dozvdme, e dotyn porel ovci ped oima zbytku jejho stda.[footnoteRef:115] [113: Zaznamenali Ibn Mda vSunenu, hads . 3172; a at-Tabern val-Kebru, 12/224, hads . 13144. Sahh podle al-Albnho vSilsiletu l-ahdsi s-sahha, 7/356 a Sahhu t-Terghb, 1/632 ] [114: Zaznamenv ho al-Bejhek vSunenu, 9/471, hads . 19142.] [115: Viz Mughn l-muhtd, 6/105.]

6. Porejc m po pronesen jmna Boho dle velebit Allha tekbrem (kat Allhu akbar).7. Jde-li o svten obtinu, nebo o akku, pak by mlo bt vzpomenuto i jmno toho, za koho je inna. Dotyn by ml velebit Allha a prosit Jej, aby od nho tento in pijal. Tak by ml ci teba: Ve jmnu Allha, Allh je nejvt, Allhu, toto je od Tebe pro Tebe za mne, pokud por sm, nebo za toho a toho pokud por za nkoho jinho.8. Stahovat a rozbourvat poraen kus je mono zat a pot, co se definitivn pesvdme, e zve je mrtv, aby mu nebylo psobeno zbyten utrpen. Na tom se uenci shoduj.[footnoteRef:116] Cokoli je odezno ze zvete zaiva, je prvn klasifikovno jako mrina a je zakzna konzumace takovho masa. Ab Wkid al-Lejs uvd od Proroka slova: Ve, co se odzne ze zvete, dokud je naivu, je povaovno za mrinu.[footnoteRef:117] Islmt uenci se shoduj, e jst maso odseen ze zvete zaiva jet pedtm, ne je toto poraeno, je harm.[footnoteRef:118] Pokud by nkdo zaal sporcovnm zvete pot, co bylo poraeno, ale jet neskonil proces vykrven a nen tedy jistota, e zve je skuten mrtv, pak by lo o zakzan in, tedy dotyn spchal hch, ale samo maso je podle nzoru vech ty mezheb poivateln.[footnoteRef:119] Zakzno je t stahovat nepln vykrven kus, kter tedy nen prokazateln mrtv. Tento zkaz je zaznamenn na autoritu Omara.[footnoteRef:120] Ki je chvlyhodn stahovat rukou. Ab Sad al-Chudr uvd, e Posel Bo uil jistho chlapce stahovat jehn. Naklonil se k nmu a ekl mu: B trochu stranou, uku ti, jak se to dl. Pot si Posel Bo vyhrnul rukvy a zapel se do ke, aby ji z poraenho jehnte sthl, nae ekl: Takto se stahuje ke.[footnoteRef:121] [116: Viz al-Hidja, 4/350; al-Muhezzeb, 9/95; al-Dmiu li ahkmi l-Kurn, 12/69; Tebjnu l-hakik, 6/460; ad-Durru l-muhtr, 9/495; Bezlu l-medhd, 13/45.] [117: Zaznamenal Ab Dad vSunenu, hads . 2858; at-Tirmiz vSunenu, hads . 1480. Uvd jej tak ad-Drektn, 4/195, hads . 4748. At-Tirmz oceuje jako hasan, al-Albn jako sahh, viz Tuhfetu l-ahwz, 5/24; a Sahhu s-Suneni Ab Dawd, 2/203.] [118: Viz al-Ikn, 2/963.] [119: Viz al-Mughn, 9/320; al-Medm, 9/104-105. ] [120: Zaznamenv Abdurrezzk,4/495, podn . 8614; al-Bejhek, 9/467, podn . 19124, jeho isnd je sahh podle an-Newewho, viz al-Medm, 9/96. ] [121: Zaznamenal Ab Dwd vSunenu, hads . 185; Ibn Mda v Sunenu 3179; a Ibn Hibbn vSahhu, 3/438, hads . 1163. Hads oceuje al-Albn jako sahh, viz Sahhu Suneni Ab Dwd, 1/59.]

9. lovk me podat dal, aby mu pomohli zve porazit, pokud to nen schopen uinit sm. Posel Bo ve Svtek Obti jednoho ze svch druh podal: Pomo mi s poraenm obtiny, co dotyn uinil.[footnoteRef:122] Pokud toto plat vppad poren obtiny, kdy je chvlyhodn, aby dotyn, pokud to zvldne, porel sm, pak je shodn tomu dovoleno asistovat pi poren zvete za jakchkoli jinch okolnost. [122: Zaznamenal Ahmed vMusnedu, 16/544, hads . 23061. Sahh, viz at-Tedljja, str. 40.]

10. Porku zvete me provst i dt, pokud je ve vku a stavu, kdy doke rozliovat, zn a chpe aratsk pedpisy. Nkte uenci ohledn tohoto uvdj idm.[footnoteRef:123] Platn je i porka enou, i kdy by byla rituln zneitna menstruac, nebo estinedlnm krvcenm.[footnoteRef:124] Platn je i porka rituln zneitnm muem ve stavu velk neistoty, odstraniteln rituln koupel.[footnoteRef:125] Sprvn je i porka proveden nmou osobou.[footnoteRef:126] Kdo por, ml by bt tak pi smyslech, tedy neml by bt zbaven svprvnosti, nebo pod vlivem ltek zatemujcch mysl. Podle uenc hanefjskho, mlikovskho a hanbelovskho mezhebu nen dovolena konzumace masa poraenho opilm, i nesvprvnm duevn nemocnm, podle fiovc nen vak tento zkaz kategorick a takov maso je pouze zavrenhodn.[footnoteRef:127] [123: Viz al-Idm, str. 79; al-Muhalla, 7/453; at-Temhd, 16/128; al-Hw l-kebr 15/92; Ibn Bettl v erhu l-Buchr, 5/412; al-Mughn, 9/320; al-Ichtijr, 5/462; al-Medm, 9/86; al-Ilm, 10/185; al-Ikn, 2/955; Fethu l-Br, 9/632; a Umdetu l-kr, 12/133. ] [124: Viz al-Muhalla, 7/453; al-Hw l-kebr, 15/92; al-Ilm, 10/185; al-Mewhibu l-dell, 4/313; a al-Ikn, 2/958.] [125: Viz al-Medm, 9/88.] [126: Viz al-Idm, str. 78, bod . 253; al-Mughn, 9/322; al-Medm, 9/87; al-Ikn, 2/958; a al-Insf, 10/400.] [127: Viz al-Umm, 3/196; al-Hw l-kebr, 15/93; Bediu s-sanjja, 4/164;Mewhibu l-dell, 4/412; a al-Insf, 10/389.]

MASO POREN SRIOV NA MODERNCH JATKCHKprodukci masa v potravinskm prmyslu dnes slou mechanizovan jatky, vyuvajc strojov techniky a automatizovanch postup zabjen, odlinch pro drbe, drobn zvectvo a mal i velk dobytek. Zdaleka ne vechny tyto metody spluj arou kladen poadavky pedpisov porky.[footnoteRef:128] [128: O podmnkch, kter mus bt splnny, aby porka byla aratsky platnou vce viz http://www.e-islam.cz/content/p%C5%99edpisy-ohledn%C4%9B-por%C3%A1%C5%BEen%C3%AD-zv%C3%AD%C5%99-d%C3%ADl-2-podm%C3%ADnky-spr%C3%A1vn%C3%A9-por%C3%A1%C5%BEky.]

Technika automatizovan porky drbeeNkter jatky ve Velk Britnii a Francii nejprve omrauj kuata na lince proudem zhutnho horkho vzduchu, kter je zrove ohlu a oslep, nae vdal fzi vystikovan pra, i vrouc voda zabije vechna kuata, kter peila. Hlavy se odezvaj vtinou jen tm, kter jsou urena pro export do vtinov muslimskch zem.[footnoteRef:129] [129: AL-GHADJJA, Abdullh ibn Al. b.d.: Meat imported from London and France, in USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: The islamic laws of animal slaughter, Santa Barbara: White Thread Press, str. 92. ]

Nejastji pouvna na drbech jatkch vprmyslovch zemch je vak metoda vyuvajc jedn velk elektrick jaten linky, kter zabjenou drbe nejen por, ale tak ji zbavuje pe, bhk, kuch je, porcuje, ist maso a nakonec tak balkuje. Hlavnm mechanizmem je dlouh ty shky, na kter se za nohy v piven iv kuata, kter vpoloze hlavou dol putuj dle do lzn se studenou vodou, aby se zbavila neistot. Nkdy je do tto vody hnna elektina, kter kuata omr. Omyt kuata pokrauj do dal sekce linky, vybaven plmsitm noem, kter obrovskou rychlost rotuje ve vce krk tchto kuat a tm je podee. Vdalm kroku linka zalije kuata tentokrt vac vodou, aby je zbavila pe. Vdalm kroku jin n rozzne odspodu dutinu tln, aby byly vybrny vnitnosti, nae nsleduje dal promvn, porcovn a balen. Tato metoda je sporn zhlediska (1) monosti i nemonosti vzpomenout jmna Boho pi automatizovanm procesu, (2) omren ptk elektinou pi prchodu studenou vodou, (3) uit rotanho noe kpodezvn a (4) prchodu vac vodou po podezn.[footnoteRef:130] [130: USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: op. cit., str. 71.]

Fze omyt studenou vodou nen pouvna vdy, ne vdy je tak uito elektrickho proudu komren. Ani elektrick ok, ani voda obvykle nezpsob smrt zvat, i kdy omren neumon odtok krve vtakov me, jako pi zaznut neomrenho kusu. Pokud by se vak stalo, e bu voda, kvli svmu mnostv, nebo teplot, i elektrick proud kvli svmu napt i sle njak kus zabily, nen pak jeho maso mono kvalifikovat jako hall, i kdyby bylo hrdlo kuete nsledn proznuto poadovanm zpsobem. Zhlediska aratsk legitimnosti procesu je teba kontrolovat vodu i proud, aby nemohly zpsobit zvatm smrt, kontrolovat, zda zvody nevystupuj mrtv zvata, anebo, co je nejjistj, fzi sproudem pln vypustit. Rotujc n m ostr okraje umoujc prnik krkem kuat a pett jejich karotid, pohybuje se konstantn rychlost vkonstantn vce. Me se vak stt, e kue pohne hlavou takovm zpsobem, e ost noe jeho krkem neprojde a karotidy nejsou peaty.[footnoteRef:131] [131: USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: op. cit., str. 72.]

Vzpomnn jmna Boho vtakovm sriovm procesu je obtn, nebo jej mus pronst sm porejc a nikoli druh osoba. Za porejcho mono povaovat osobu, kter na zatku uvede automatizovanou jaten linku do chodu. Otzka pak je, zda jedin pronesen jmna Boho dostauje pro poraen eknme tisce kuat na automatick lince bhem jej provozn doby. Vslovn kornsk zkaz pojdat to, nad m jmno Bo proneseno nebylo, dokazuje, e jednorzov vzpomenut jmna Boho nesta a jmno Bo mus bt proneseno nad kadm kusem zvl ped samou porkou, nsledujc bezprostedn pot.[footnoteRef:132] Pronesen jmna Boho nad skupinou porench zvat a ne nad kadm jednotliv nevyhovuje, podobn jako vmna porench zvat po pronesen jmna Boho, nebo poruuje souslednosti procesu porky (tj. e nen vykonna narz). Toto je nzor hanbelovskho mezhebu[footnoteRef:133] a vtiny mlikovskch uenc.[footnoteRef:134] Tyto poadavky automatick linka nespluje, nebo nemouje pronesen jmna Boho jednotliv a mezi prvnm a poslednm poraenm zvetem je rozestup vce hodin. Nemono pout analogii svyslnm loveckho zvete nebo vystelenm projektilu, kde sta pronst jmno Bo pouze jednou, protoe jde o odlin typy oitn masa ped konzumac. eenm je na msto rotujcho noe postavit nkolik muslimskch eznk, kte mohou projdjc drbe podezvat za vysloven jmna Boho, podle aratskch pedpis. Pokud bude pracovnk dostaten poet, neklesne produkce a navc linka se bez zamstnanc neobejde i jinak, nap. droby bvaj vytahovny run i vkonvennm provozu.[footnoteRef:135] [132: Viz Fetw al-hindjja, 5/286, 288; citace pevzata z USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: op. cit., str. 73. USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: op. cit., str. 80.] [133: Viz al-Mughn, 11/33.] [134: Viz at-Tdu we l-Ikll, 3/219.] [135: USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: op. cit., str. 78.]

Fze vac vody zbavujc opeen me bt sporn ze dvou ohled. Zvata nedokonale zaznut rotujcm noem do vody vchzej iv a umraj nsledkem opaen vrouc vodou. Konzumace jejich masa pak nen aratsky ppustn. Druhm spornm bodem je skutenost, e do vody mohou poraen kusy pijt ped dnm vykrvenm. Krev potom neodtee, nbr se vmasu sraz. Ani vtakovm ppad nebude maso dovoleno, nebo nen dn oitno a st nepoivateln neistoty vmasu zstv i nadle.[footnoteRef:136] U linek, kter vak pouvaj teplotu vody pod 100C po dobu men ne nkolik minut, vak toto nebezpe nehroz.[footnoteRef:137] [136: Viz Raddu l-muchtr, 1/134.] [137: USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: op. cit., str. 79.]

Automatizovan zpsob porky drbee me bt kvalifikovn jako aratsky pijateln, pokud (1) nen uito proudu, i nen natolik siln, e by zpsobil zstavu srdce, (2) porku neprovd automatick n, ale muslim nebo kitb run za pronesen jmna Boho, (3) na odpen nen uvno vrouc vody. Spotebiteli dobrm indiktorem dostatenho odkrven me bt barva kuecch kost vsyrovm stavu. m jsou svtlej, tm vce krve mohlo pi porce odtci.[footnoteRef:138] [138: AL-JUNN, Deml ibn Idrs. b.d.: Meat in Greece, in USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: op. cit., str. 93.]

Technika automatick porky ostatnch domcch zvatVppad ostatnch hospodskch zvat, od malch, pes drobn dobytek a po dobytek hovz nen jaten provoz pln automatizovn a vstupuj do nj na rznch rovnch lid. Nezabj se automatickm rotujcm noem. Jinak se techniky porky velmi odliuj od jatek do jatek vzvislosti na jednotlivch sttech a jejich legislativnch pravch.[footnoteRef:139] [139: USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: op. cit., str. 81.]

Podle tzv. anglick metody, pouvan hlavn vanglofonnch zemch, je hrudnk zvete vprosted hrudnho koe probodnut a zve umr na oteven traumatick pneumotorax, tedy vniknut vzduchu do dutiny hrudn snslednm kolapsem plic a zaduenm. Ze zvete vytk minimum krve. Takto poraen zve jasn spad do kategorie zaduenho a jeho maso je tedy zakzno.[footnoteRef:140] [140: USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: op. cit., str. 82.]

Vtina ostatnch stt pouv rzn metody, kter umouj alespo njak odtok krve proznutm krku ze strany, nebo zezadu. Neumouj vak sjistotou zjistit, zda byly peaty i karotidy, nebo bylo zve zranno na jinm mst krku. Plat princip, e maso nen podle ary dovoleno, dokud nen prokzno poraen zvete pijatelnm zpsobem. Pokud je porejcm muslim, m vhodu pochybnosti, tedy pedpokldme, e je poraeno pedpisov, dokud se neproke opak.[footnoteRef:141] [141: USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: op. cit., str. 82.]

Dleitm momentem je uit omraovacch prostedk, bezpodmnen vyadovanch legislativou mnoha zem za elem zmrnn bolesti porench zvat, zamezen nikm zjatench linek a snadnj manipulaci skrky porench kus pi porce. Nejastji uvanm omraovacm prostedkem je jaten pistole, kter nestl kulky, ale ocelov hrot, i ty, kter je vstelena zveti doprosted ela, projde kost a zastav se a vmozkov tkni, co zpsob takka okamit bezvdom. Na mnoha jatkch nahradila pistole dvj postup omren ranou velkm a tkm eleznm kladivem, kter byla shledna jako pli bolestiv. Dalm zpsobem je omren vplynov komoe satmosfrou bohatou na oxid uhliit, piem zve je nsledn poraeno run. Dalm iroce rozenm zpsobem je omren elektrickm okem do spnku. Po omren bvaj zvata klasicky podezna a vykrvena. Zislmskho hlediska je sporn uit omraovacch metod a dodren postupu sprvnho pedpisovho zaznut.[footnoteRef:142] [142: USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: op. cit., str. 83.]

Klovm aspektem pro posouzen omraovacch technik je zpodle ary mra bolesti, kterou porenm kusm zpsob. Prost zaznut klasicky poadovanm islmskm zpsobem je nejpohodlnj jak pro porejcho a spotebitele, tak i pro poren kus. Naopak samo omraovn me nezdka zpsobit bolest samo o sob a to dokonce jet intenzvnj, ne sama porka. Rna kladivem byla shledna jako nevyhovujc samotnmi nemuslimy a postupn se od n ustupuje. Omraujc vstel jaten pistol se nejev odlinm. Navc hrot pror lebku zvete a kon vmozkov tkni vhloubce asi na dlku prstu, tud existuje zejm riziko, e zve umr na tuto rnu spe ne na vlastn podznut a vtakovm ppad by spadalo do kategorie ubitho ksmrti a jeho maso je zakzno. CO2 atmosfra vplynov komoe psob stres ze znatelnch dchacch obt a pi peshnut uritho limitu usmrcuje. Vechny tyto zpsoby omren jasn odporuj poadavkm ary.[footnoteRef:143] [143: USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: op. cit., str. 84]

Elektrick ok je zpouvanch omraovacch metod nejdiskutabilnj, sice nepochybn me vyvolat velmi intenzivn bolestivou reakci, zvlt kdy je nedostaten, ale najdou se i odbornci tvrdc, e dostaten siln ok bolest a stres zvat na porkch skuten zmruje. Jin pipoutj, e pli siln ok me zpsobit srden zstavu a smrt. Vtakovm ppad by dle are nebylo maso dovoleno.[footnoteRef:144] Ve zabit elektrickm proudem spad toti tak do kategorie mriny.[footnoteRef:145] [144: USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: op. cit., str. 84.] [145: Viz ejch Abdullh Azzm, az-Zebihu we l-luhmu l-mustewreda, str. 30-31.]

ZvrLze uzavt, e ani tuto metodu omraovn nebude mono pout, dokud nebude jej pnos na zmrnn bolesti jasn vdecky prokzn, nebudou vyvrceny studie tvrdc opak a nebude zajitno, aby po jeho aplikaci nedochzelo ksrdenm zstavm a smrti. Proto je nejlep a nejopatrnj vyhnout se jakmkoli metodm omraovn zvat ped podznutm a vykrvenm.[footnoteRef:146] Pokud se poda najt takovou metodu omren, kter je spolehliv bezbolestn a spolehliv zvata nezabj, bude jej pouit teoreticky povoleno.[footnoteRef:147] Pokud je naopak prokazateln, e omraovn psob zvatm smrt, jejich maso nebude mono konzumovat a je zprvnho hlediska mrinou.[footnoteRef:148] [146: USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: op. cit., str. 85.] [147: USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: op. cit., str. 115.] [148: Viz ejch Ibn Usejmn. Anglick peklad tchto ejchovch fatew z90. let byl otitn vasopise al-Furqaan vkanadskm Torontu vroce 2001. Viz www.triod.com.]

ejch Omar Sulejmn al-Akar uvd, e jatky vnemuslimskm prmyslovm svt pouvaj metody, kter jsou aratsky pijateln jen asi v 30% ppad.[footnoteRef:149] I kdyby ve svt pouvan techniky byly z90% vsouladu se arou a jen z10% by j odporovaly, celkov by bylo maso 100% zakzno, kvli tomu, e jednotliv dodvky masa jsou na trhu voln msiteln. Situace by se zmnila a vmoment, kdy by se jasn potvrdilo, e konkrtn maso bylo poraeno aratsky pijatelnou metodou.[footnoteRef:150] [149: Viz asopis al-Mudtema, citace pevzata z knihy ejcha Abdullh Azzm, az-Zebihu we l-luhmu l-mustewreda, str 49.] [150: Viz ejch Abdullh Azzm, az-Zebihu we l-luhmu l-mustewreda, str. 46.]

Velk prmyslov koncerny na Zpad asto mstnm muslimskm institucm neumouj dslednou kontrolu masa vyvenho na export do zem svtinou muslimskho obyvatelstva, ppadn tyto pravomoce dr vrukou nboensk spolenosti zen odtpeneckmi proudy, jako nap. australsk Halaal Saadiq vlastnn sektou kdjnjja. Hall certifikty jinde, zejmna vzemch bvalho vchodnho bloku, kde neexistuje islmsk vysok kolstv, naopak mohou vydvat osoby, kter nemaj patinou kvalifikaci.[footnoteRef:151] [151: Viz ejch Abdullh Azzm, op. cit., str. 50-51.]

Uveden pehled porecch metod a monch jejich rizik zpohledu aratsko-prvnho se zakld na zkrcench posudcch uenc kontrolujcch maso doven do Krlovstv Sadsk Arbie pmo vternu, vjatench provozovnch mstnch podnik masnho prmyslu i nadnrodnch potravinskch koncern vArgentn, Austrlii, Bosn a Hercegovin, Brazlii, Dnsku, Francii, Nmecku, Nizozem, ecku, panlsku, Turecku, USA a Velk Britnii.[footnoteRef:152] [152: USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: The islamic laws of animal slaughter, Santa Barbara: White Thread Press, str. 89-107.]

MASO PORAEN NEMUSLIMYNkte lid vsouasnosti zuuj zkaz konzumace masa poraenho nevcmi jen na staroarabsk modlosluebnky, co jde proti praxi selef. Podle nich neexistuje jasn zkaz konzumace masa nevcch mimo kesan a id a navc cokoli nen zakzno, je tud povoleno. Toto je chybn uvaovn.[footnoteRef:153] Poraen zvata jsou vprincipu zakzna, dokud nedojde karatsk procedue, dky n se stvaj povolena. Dkazem je hads na autoritu Adho ibn Htima, kter se Proroka tzal co dlat, pokud u sv koisti krom svho psa nalezne i cizho. Dostalo se mu odpovdi: Nejez, protoe jsi pronesl jmna Boho pi svm psu a nikoli pi onom druhm.[footnoteRef:154] Tedy pokud je pochybnost, pev zkaz, co by neplatilo vppad, e by maso bylo vprincipu povolen. Pokud by bylo povolen maso vech nemuslim, Allh by nevzpomenul zvlt lidi knihy, arab. ahlu l-kitb: [153: Viz Faslu l-chitb f zebihi ahli l-kitb, str. 19-22.] [154: Zaznamenal al-Buchr vSahhu, 55/175.]

Dnes jsou vm dovoleny vten pokrmy; jdla tch, jim dostalo se Psma, jsou vm t dovolena a pokrmy vae jsou zase dovoleny jim. (Mida:5) Vten pokrmy se vztahuj na maso poraench zvat a na tom je idm. Toto se vslovn uvd od Ibn Abbse, Ab Ummy, Mudhida, Sada ibn Dubejra, Ikrimy, Ata, Hasana, Mekhla, Ibrhma an-Nachaho, as-Suddho, Muktila a Ibn Hibbna. Ibn Kesr dodv dvod tohoto povolen: Protoe id a kesan stejn jako muslimov zakazuj konzumaci toho, co bylo poraeno vjinm jmnu, ne Bom a tito porej ve jmnu Bom, a jinak v v urit vci, nad kter je Allh vysoko povznesen.[footnoteRef:155] Lid knihy maj tak ve svch psmech podobn pedpisy tkajc se porky, jako muslimov, i kdy nejsou vdy a vemi dodrovny.[footnoteRef:156] Navc podle aratskho pravidla tvo vichni nemuslimov jednu skupinu, nen-li stanoveno jinak. Tedy pokud je zakzno maso modlosluebnk, mus bt zakzno i maso lid knihy, piem explicitn znn kornskho vere stanovuje vtomto zce vymezenm ppad opak.[footnoteRef:157] [155: Tefsr Ibn Kesr, 2/19.] [156: Viz Lv 7:24; Dt 12:27-28; Sk 15:28-29, 21:25; 1K 10:20-21. I kdy se kesan pozdji vzdlili praxi karutu, je historickm faktem, e minimln prvn generace kesan ji dodrovala. Tedy i Bible potvrzuje praxi zkazu mrin a poren ve jmnu Bom podznutm. Toto jsou dvody povolen masa lid knihy uvdn Ibn Kesrem vTefsru, 2/19.] [157: USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: The islamic laws of animal slaughter, Santa Barbara: White Thread Press, str. 55.]

Povoleno je tud maso pouze od muslim, kesan a id a na tom je idm sahb.[footnoteRef:158] Skutenost, e Posel Bo podle Muhammeda ibn Hanfjje pravil ohledn zoroastrovc: Pistupujte knim jako klidem knihy,[footnoteRef:159] na tomto nic nemn, protoe zde lo o otzku vybrn dizje.[footnoteRef:160] Navc Prorokova slova jako klidem knihy logicky ukazuj na to, e lidmi knihy nejsou. Tohoto nzoru je i Ibn Tejmjja.[footnoteRef:161] Dkazem omezen pojmu lid knihy jen na idy a kesany, je ver: [158: Uvd ho Ibn Tejmjja vMedmu l-Fetw, 21/103.] [159: Viz Fethu l-Br, 6/302. Hads vtto podob je mursel, neznme sahbho, kter jej vykl tbinovi, i kdy podobn se traduje celkem od pti sahb. Je proto platnm dkazem podle hanefjskho, mlikovskho a hanbelovskho mezhebu. Ibn Tejmjja rovn uvd mursel (bez uveden jmna sahbho) dodatek: krom enitby sjejich enami a pojdn jimi poraenho masa. Viz Medmu l-fetw, 32/187. Tento dodatek je al-Albnm deklarovn slabm vIrwu l-ghall, podn . 1248. ] [160: Viz al-Muhall, 7/456.] [161: Viz Medmu l-fetw, 32/190.]

Dvma skupinm bylo seslno ped nmi Psmo (Anm:156) Od Ibn Mesda se tak traduje: Nejezte dn maso, krom poraenho muslimy, i lidmi knihy.[footnoteRef:162] Ibn Abbs povolil jst maso poraen muslimem, kter zapomnl pronst jmno Bo a zakzal jst maso poraen zoroastrovcem, kter jmno Bo vzpomenul.[footnoteRef:163] [162: Tefsr Ibn Kesr, 2/19.] [163: Zaznamenal al-Hkim vMustedreku jako sahh dle podmnek obou ejch. Az-Zeheb snm souhlas. Viz Kifu l-Kin, 6/203. Podobn uvd Abdurrezzk vMusennefu, 4/469 a ad-Drekutn vSunenu, 4/294 na autoritu Dbira a Ibn Mesuda.]

Naopak druh nesprvn nzor ohledn masa lid knihy pedstavuje pehnn ve ve a tvrd, e dnen id a kesan nejsou onmi idy a kesany vdob Proroka , nebo jejich vrouka se oproti jeho dob zmnila a zkazila jet vce. Proto jejich maso ji nadle neme bt povoleno. I toto jde proti praxi selef. ejch Ibn Usejmn oste napad takov uvaovn a jasn stanovuje, e id a kesan byli nevcmi ji za Proroka a pesto Allh jimi poraen maso uinil povolenm.[footnoteRef:164] Ibn Abbs uvd, e dvodem je jejich vra vTru a Evangelium,[footnoteRef:165] a jak tvrd ejch Azzm, nehled se na jejich pozdj dezinterpretace a na to, nakolik byla jejich vra od doby proroka jet dle zmnna.[footnoteRef:166] [164: Anglick peklad tchto ejchovch fatew z90. let byl otitn vasopise al-Furqaan vkanadskm Torontu vroce 2001. Viz www.triod.com.] [165: Medmu z-Zewid, 4/36. Uvd jej tak at-Tabern val-Kebru. Jeho isnd obsahuje spornho vyprave Ismla ibn Omara al-Bedlho, kterho Ibn Hibbn a dal povauj za vrohodnho a ad-Drekutn za slabho. ] [166: Viz ejch Abdullh Azzm, az-Zebihu we l-luhmu l-mustewreda, str. 24.]

Plat t princip, e povoleno je jen to maso od id a kesan, kter bylo poraeno pettm karotid. Ibn Arab uvd, e neislmskm zpsobem zabit maso je zprvnho hlediska povaovno za mrinu, i kdy je zabito lidmi knihy, na zklad konkrtnho zkazu, podobn jako je zakzno vepov, i kdyby je porazili muslimov aratsky pijatelnm zpsobem.[footnoteRef:167] Dkazem jsou slova Bo: [167: Ahkmu l-Kurn, 2/253.]

A jsou vm zakzny zdechliny, krev, vepov maso a to, co bylo zasvceno jinmu ne Bohu, dle zvata zardouen i zabit derem, pdem i bodnutm rohu nebo zakousnut divokou zv - krom tch, je jste oistili.(Mida:3) Tento ver omezuje zkladn obecn pedpis povolenosti masa lid knihy. Tedy maso, o kterm bezpen vme, e nebylo pedpisov poraeno, nen hall, i kdyby je porazil kitb.Co se te podmnky pronesen jmna Boho, hanefjsk a hanbelovsk mezheb ji povauje za stejn i pro lidi knihy. Jmno Bo mus bt vysloveno, jak uvd Ibn Kudma a dodv, e pokud lid knihy poraz maso ve jmnu nkoho jinho, neli Allha, jejich maso se stv zakzanm, co byl tak nzor Alho, an-Nachaho, a-fiho, Hammda, Ishka a tzv. ahlu r-raj.[footnoteRef:168] Tedy nap. maso kesan je dovoleno do t doby, ne se potvrd zkaz tm, e nkdo uvid kesana poret zve a pronet pitom jmno Jee, nebo njakho svtce apod. Potom je maso zakzno. Pokud kesan pronese jmno Bo a mysl tm nap. Jee, muslimm je dovoleno maso konzumovat, protoe nemohou soudit mylenky porejcho a maj postupovat podle toho, co je jasn a zejm.[footnoteRef:169] Toto je nejsprvnj nzor, vzhledem na vslovn textuln zkaz konzumace jakhokoli masa, nad kterm nebylo vzpomenuto jmna Boho. Uit trpnho rodu implikuje, e porejcm me bt jak muslim, tak i kitb. Pokud odvrhnou vzpomenut jmna Boho, nebo maso zasvt jako obtinu nkomu jinmu, ne Bohu, pak nen muslimm dovoleno maso konzumovat.[footnoteRef:170] [168: Viz al-Mughn, 11/56. jsou pvodn irck kola fikhu pedchzejc klasickm mezhebm. Kvli omezenmu plivu textulnch dkaz kladli vt draz na kijs a idtihd, ne jejich souasnci, hidzt ahlu l-hads, kte se doslovnji dreli text.] [169: Viz al-Ksn vBediu s-sani, 5/47.] [170: USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: op. cit., str. 63. ]

Podle mlikovskho mezhebu nem kitb[footnoteRef:171] na rozdl od muslima povinnost pronst jmno Bo, tedy i kdy pi porce nepronese nic, je jeho maso pro muslimy hall, dokud se jasn nedoke, e pronesl jin, ne Bo jmno.[footnoteRef:172] Za tento nzor se jakoto za nejsprvnj pimlouv i ejch Ibn Usejmn.[footnoteRef:173] [171: arab. , tedy jedinec z lid knihy.] [172: Viz a-erhu s-Saghr, 2/170-171.] [173: Anglick peklad tchto ejchovch fatew zr. 1993 k. ry byl otitn vasopise al-Furqaan vkanadskm Torontu vroce 2001. Viz www.triod.com.]

Podle tetho, nejslabho nzoru nen vzpomenut jmna Boho vbec povinnost a tedy i pokud by kitb vyslovil jin jmno, ne jmno Bo, maso by bylo muslimm jst dovoleno. Ibn Kudma tento nzor pipisuje Atovi, Mudhidovi a Mekhlovi.[footnoteRef:174] [174: Viz al-Mughn.]

Je teba mt na pamti, e zde hovome o kesanech a idech praktikujcch, kte znaj zkladn pedpisy a lnky sv vry a dodruj je, ppadn o osobch, kter se tak jev. Nehovome o tzv. kulturnch idech a kesanech a u vbec ne o nsledovncch materialistickch ideologi. Aby byl nkdo posuzovn jako kitb, mus podle ary splovat vce, neli jen to, e m kesansk i idovsk jmno a pi stn lidu se vyhls za ida i za pslunka nkter zpoetnch kesanskch denominac. Mnoho lid, kte se ke kesanstv nebo judaizmu nap. na Zpad pipisuj, ve skutenosti nev vexistenci Stvoitele a nensleduj uen sv vry vpraxi. Maso poraen jimi nen hall.[footnoteRef:175] Kulturn kesan, jeho maso nen hall, je nkdo, kdo nap. na otzku, jakho je vyznn, odpov: Mj otec byl katolk, nebo o nboenstv se nestarm. Podle Fejsala al-Mewlewho je dvodem snaha vyhnout se masu poraenmu jako pocta modlm. [footnoteRef:176]Chalfa Al byl Ubejdou tzn na maso nominlnch kesan zkmene Ben Taghlab a dostalo se mu odpovdi: Nen dovoleno, protoe oni nedodruj dn pedpis sv vry krom toho, e alkohol je dovolen.[footnoteRef:177] Tento pedpis ovem plat vhradn pro osoby, o kterch sjistotou vme, e svou vru ani neznaj, ani nepraktikuj. Vppad osoby ble neznm, nesouc kesansk i idovsk jmno a navenek neprojevujc nic, co se kesansk, i idovsk ve p, ta je povaovna za kitbho a jm poraen maso je hall.[footnoteRef:178] [175: USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: op. cit., str. 64.] [176: Viz ejch Abdullh Azzm, az-Zebihu we l-luhmu l-mustewreda, str. 25.] [177: Na autoritu Muhammeda ibn Srna uvd al-Dasss vAhkmu l-Kurn, 2/323.] [178: USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: op. cit., str. 65. Stejnho nzoru je i ejch Ibn Usejmn. Anglick peklad tchto ejchovch fatew zroku 1993 k. ry byl otitn vasopise al-Furqaan vkanadskm Torontu vroce 2001. Viz www.triod.com.]

Pokud je osoba, kter maso porazila, neznm a neznm je i zpsob jeho porky, plat nsledujc een shodn situaci:1. Vppad muslimsk zem svelkou vtinou muslimskho obyvatelstva pistupujeme kmasu jako kpovolenmu, dokud se jasn neproke opak, na zklad principu, e maso poraen muslimy je poraeno pedpisov, jak uvd ia od Proroka ohledn masa od novch muslim. I kdyby nad nimi nhodou nebylo proneseno jmno Bo, bude nad nimi proneseno samotnmi konzumenty na zatku jdla, co je uin povolenm, jak uvd Ibn Abdilberr a Ibn Hader.[footnoteRef:179] [179: Viz Fethu l-Br, 9/635-636.]

2. Vppad nemuslimsk zem, kde vtina obyvatelstva nejsou kitb, maso vprincipu nen dovoleno, dokud se neproke, e bylo pedpisov poraeno muslimem, nebo kitbm. Tot plat pro zem, kde ije smen obyvatelstvo muslim a nemuslim ne-kitb. Dkazem je hads, ve kterm se Ad te Proroka na druhho psa u sv koisti.3. Zem, kde muslimov a kitb tvo dohromady drtivou vtinu. Pak je maso vprincipu dovoleno, dokud se neproke, e metoda vyuvan pi porce nespluje aratsk kritria. Potom se maso stv vprincipu zakzanm. Toto je ppad velk vtiny zpadnch zem.[footnoteRef:180] [180: USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: op. cit., str. 67.]

Maso ve velkm doven do muslimskch zem ze stt vtinov nemuslimskch a ne-kitbjskch nen tedy vzkladu hall, nebo nen mono urit ani vyznn porejcho, ani specifikovat metodu, kterou pi porce pouil, ani to, zda vyslovil jmno Bo.[footnoteRef:181] Ibn Bz uvd, e maso doven ze zem, jejich vtinu tvo kitb, je naopak v zkladu povolen, dokud se neproke, e nemohou bt oznaeni za kitb, ppadn porej nepijatelnm zpsobem.[footnoteRef:182] Ibn Usejmn dodv, e jedn-li se o nap. skuten kesanskou zemi, nemus se kad jednotlivec pdit po zpsobu porky.[footnoteRef:183] [181: USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: op. cit., str. 69.] [182: Viz al-Fetw min kitbi d-dawa, 2/250-251.] [183: Anglick peklad tchto ejchovch fatew z roku 1993 k. ry byl otitn v asopise al-Furqaan v kanadskm Torontu v roce 2001. Viz www.triod.com. ]

Zve vzpomenutch dvod je zapoteb, aby jak muslimsk zem, tak i muslimsk komunity vdiaspoe byly vprodukci masa co nejvce sobstan, ppadn se orientovaly na import vhradn zvtinov muslimskch zem, nebo od sobstanjch muslimskch diaspor, ppadn peliv dohlely, aby porejcm byl skuten kitb. Muslimsk instituce mus zajiovat co nejpelivj dohled nad podniky masnho prmyslu a nad jatkami, kter si osobuj hall certifikty. Jejich dal udlovn se mus dit nejpsnjmi kritrii. Mus tak vyvjet osvtu, a pokud mohou, pijmout legislativn kroky zamezujc, aby se maso, kter ve skutenosti vbec nespluje aratsk pedpisy porky, dostalo kmuslimskm spotebitelm oznaen za hall.[footnoteRef:184] adov muslimt spotebitel si mus uvdomit, e produkce hall masa, jako kterkoli jin potravinsk produkce, i obchod veobecn, se d zkony nabdky a poptvky. Mli by bt proto informovni a mt jasno vtom, jak maso si chtj koupit a takov potom po prodejcch dat.[footnoteRef:185] Pokud se nkde hall masa nedostv, muslimov mohou dat i koer maso, kter je poraeno stejnm zpsobem a porejcmi byli id, tedy kitb.[footnoteRef:186] Pokud bude existovat poptvka po hall mase, m myslme maso zvat pedpisov poraench, bude existovat nabdka hall masa i trh snm. Pokud bude hall maso iroce dno, stane se omnoho dostupnjm, ne vsouasnosti je. [184: USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: op. cit., str. 116.] [185: USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: op. cit., str. 121.] [186: Viz ejch Abdullh Azzm, az-Zebihu we l-luhmu l-mustewrida, str. 6.]

NEDOROZUMN OHLEDN POJM HALL A ZEBHA A PRAKTICK EEN PROBLEMATIKY HALL MASARozdl mezi uvanmi pojmy hall zebha nen mnoha muslimm vpodmnkch vtinov nemuslimskch zem Evropy a Severn Ameriky chpny sprvn, tedy tak, jak je chpou texty are. Pojem zekt vsouvislosti spovolenm masem pak nen znm takka vbec. Nejobecnjm a nejvce zasteujcm pojmem ze vech t je pojem hall, oznaujc (1) mylenky, skutky i vci, kter jsou muslimm povoleny a kter ssebou nepinej nboenskou sankci, (2) vsouvislosti spotravou veker druhy potravin, kter ara dovoluje konzumovat, zejmna zhlediska istoty od zakzanch psad, vpraxi pedevm od vepovho masa, krve a alkoholu, (3) vnejum smyslu slova vsouvislosti smasem takov maso, kter bylo na zklad uritch ritulnch postup oitno a je povoleno pro konzumaci.Slovo zekt, vyslovovan smezizubnm zna zatku a odlin od podobn znjcho arabskho nzvu pro povinnou da, oznauje postup, proceduru, pomoc kter se maso, je je vzkladu zakzno, harm, stv pro muslimy povolenm, hall, pro konzumaci. Toto je nzor vech ty mezheb.[footnoteRef:187] Tento postup zahrnuje pedpisov zabjen pi lovu (arab. sajd) a pedpisov zabjen pi porce (arab. zebh). [187: Viz ejch Abdullh Azzm, az-Zebihu we l-luhmu l-mustewreda, str. 41-43.]

Vraz zebha oznauje maso takovho zvete, kter bylo poraeno ritulnm zpsobem pettm karotid za pronesen jmna Boho, kdy porejcm byl praktikujc vc muslimskho, kesanskho, i idovskho vyznn. Je to tedy maso poraen jednou z leglnch procedur, kter je in zkonem povolen tedy je podezno ar'ou poadovanm zpsobem, bylo nad nm proneseno jmno Bo a porejcm byl muslim nebo kitb. Dvodem jeho povolen je prv tento postup a zpsob jeho porky, pokud by nebyl dodren, maso by povolen nebylo, nebylo by kvalifikovateln ani jako zebha, ani jako hall. Proto je kategorizace masa na zebha a pouze hall sporn. Pokud nkdo ekne, e pokrm je z hall psad, meme to sice rozumt tak, e veker uit ingredience ar'a povoluje, ale dotyn tm pouze myslel, e pokrm neobsahuje nap. vepov nebo alkohol, ale nikterak se nevyjdil o pvodu masa, co je nedostaujc. Nebo tm mohl myslet maso zakoupen u lid knihy, kter je povolen, dokud se neproke, e nen poraeno pedpisovm zpsobem. Podobn bv pojem zebha asto ztotoovn s masem, kter zabili muslimov ritulnm zpsobem. Vechna tato vysvtlen jsou chybn, protoe kad hall maso mus bt zkonit i zebha a v zkladu neexistuje dn hall maso, kter by nebylo zrove i zebha, protoe prv ten sam zpsob porky, kter dv masu charakteristiku zebha, mu dv i status hall. Tak nen podmnou, aby byl porejcm muslim a tento fakt nedv masu dn speciln status oproti tomu, kter poraz kitb.Ve eenm nechceme vnet chaos a vzjemn podezvn do ad muslim, naopak, chceme poskytnout kvalifikovan informace ohledn ar'atskch stanovisk tkajcch se masa a vrobk z nj. Dokud bude existovat stejn poet nzor na tuto problematiku, jako je poet muslim, neme bt zajitna produkce skuten povolenho a istho masa, kter je v zjmu vech vcch. Spokojit se s jakmkoli kusem masa, krom vepovho, a pronst nad nm bismillh jako v 'iin hadsu o masu od novch muslim[footnoteRef:188], jednodue nesta, nebo ten se tk pronesen jmna a nikoli zpsobu porky.[footnoteRef:189] Muslimov mohou nsledovat pozitivn vzory v komunitch idovskch, kter jsou sobstan v produkci koer masnch produkt, nebo si vzt pklad z vegetarin, kte zkostliv dbaj na to, aby nekonzumovali suroviny ivoinho pvodu. Na starosti o pvod konzumovanho masa nen, pokud neperoste meze slunosti, samo o sob nic zavrenhodnho, ba naopak. Toto byla praktika nejlepch generac tto ummy. Od Ibn Mesda se uvd, e radil svm druhm v neznmch krajch tzat se po pvodu masa a po osobch, kter je porazily.[footnoteRef:190] V situaci, kdy se nachzme v jedn zemi s tmi, jejich maso jst meme i s tmi, jejich maso jst nesmme, nen povoleno jst jakkoli poraen maso, dokud neznme okolnosti jeho pvodu, kdo je porazil a jak. Toto byl nzor a-irbnho a an-Newewho.[footnoteRef:191] [188: Zaznamenal al-Buchr vSahhu, hads . 5507.] [189: Viz ejch Abdullh Azzm, az-Zebihu we l-luhmu l-mustewreda, str. 33.] [190: Zaznamenal Abdurrezzk vMusennefu, 4/487. Podn je sahh podle Ibn Hadera vTakrbu t-tehzb, 2/129.] [191: Viz Fikhu s-Sunna, 3/290; al-Medm, 9/79.]

eenm pro masokombinty na Zpad je najmat muslimsk pracovnky znal pedpis ohledn masa minimln pro produkci hall masa pokrvajcho poteby mstnch diaspor a pro maso putujc na export do muslimskch zem. Muslimt spotebitel by se tak nemli spokojovat s levnm masem spornho pvodu.[footnoteRef:192] [192: Viz ejch Abdullh Azzm, az-Zebihu we l-luhmu l-mustewreda, str. 51.]

Pokud jsme tedy pozvni na obd i veei, mli bychom hostitelm sdostatenm pedstihem sdlit sv poadavky ohledn masa, nap. jim sdlit, kterm zdrojm masa, znakm, eznkm apod. dvujeme. Pokud nejsou hostitel ochotni obstarat hall maso, meme jim slun navrhnout bezmas chod nebo rybu. Pokud nen hostitel n dobr znm, teba takov nvrh opatrn smovat pes nkterho jeho bliho ptele. Pokud to nezpsob jin nedorozumn, je mon tak maso sami zakoupit a hostiteli je vnovat.Pokud na neznmm mst hledme hall restauraci, teba se tzat mstnch muslim znmch opatrnost a zbonost, mstnch uenc, i mstnch muslimskch instituc, odkud maso zskvaj. Lze se tak dotazovat pmo u prodejc, kte by mli bt ochotni tyto informace sdlit. Neochota odpovdt, i vyhbav reakce mohou naznaovat nejistotu i nespolehlivost. Vzpadn Evrop ji byly obas odhaleny hall podniky, kter mal mnostv masa kupovaly zkontrolovanch a istch zdroj jen proto, aby zskaly certifikty, piem velkou vtinu prodvanho masa pak obstarvaly jinde a levnji.[footnoteRef:193] [193: USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: op. cit., str. 125.]

Maso nkdy prodvan ve velkch obchodnch etzcch by mlo pochzet ze spolehlivch a kontrolovanch zdroj vzahrani. Je vak teba se, pokud mme tu monost vbru, vyvarovat velmi vgnch sdlen jako pouze hall, poraeno dle islmskch zsad. Lep druh sdlen pedstavuje: poraeno run, certifikt hall uloil (jmno muslimsk instituce).[footnoteRef:194] [194: USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: op. cit., str. 125.]

Neteba na druhou stranu pehnt a pli se zatovat usilovnm ptrnm po pvodu masa za kadou cenu, nutkav nevyhledvat dvody a netzat se na to, co se nestalo. Uvd se od Omara ibnu l-Chattba a jeho syna[footnoteRef:195] a od Muza, e kdy byli na cokoli tzni, nejprve se zeptali, zda kproblmu skuten dolo a pokud byla odpov zporn, odpovdli: Jsme pli zamstnni tm, kemu skuten dolo.[footnoteRef:196] Tedy, pokud vynalome na zjitn pvodu a statusu masa, co je vnaich silch, a nakonec se po ase pece jen uke, e maso vydvan za hall ve skutenosti hall vbec nen, pak, d-li Bh, hch pad na podvodnka, kter ns oklamal. A Allh je Odpoutjc, Kter pijm pokn. [195: Zaznamenal ad-Drim v Sunenu, 1/50; sahh podle al-Albnho.] [196: Viz ejch Abdullh Azzm, az-Zebihu we l-luhmu l-mustewrida, str. 5.]

Pokud nkdo doposud konzumoval maso ze zdroje, kter nen hall a nyn se chce kt a napravit to, nech neztrc nadji. Je rovn pochopiteln, e zmna takovch nvyk nepichz ze dne na den. Allh pravil: Sluebnci moji, kte jste se dopustili pestupk proti sob samm, neztrcejte nadji v milosrdenstv Bo, vdy Bh vru odpout viny vechny - On odpoutjc je i slitovn.Obracejte se kajcn k Pnu svmu a odevzdejte se do vle Jeho, dve ne vs trest zashne, nebo pak vm pomoeno nebude. (Zumer: 53-54)A Allh v nejlpe.KONZUMACE ZAKZANHO BRN PIJET IN UCTVN Posel Bo pravil: Na kad dlek tla, kter je vyivovn ze zakzanho, m nejvt prvo ohe.[footnoteRef:197] Ibn Redeb al-Hanbel prav: Allh nepijm dobr skutky, pokud dotyn pojd zakzan pokrmy.[footnoteRef:198] [197: Zaznamenal at-Tabern val-Mudemu l-Kebr, 19/136. Al-Albn jej ocenil jako sahh vSahhu l-Dmi, hads . 4495.] [198: Viz al-Dmi, str. 124.]

Prvn generace tto ummy peliv dbaly na dodrovn tchto pedpis a dobe si uvdomovali neistotu zakzanch potravin, stejn jako hrozbu, kterou pro pijet vech dalch in uctvn pedstavuje konzumace zakzanho. Vyznaovaly se velkou mrou obezetnosti (arab. war) a vyhbali se spornmu i za cenu zanechn povolenho. Al-Hasan al-Basr prav: Bohabojn se obvaj Allha natolik, e zanechvaj mnoho povolenho ze strachu ped nedovolenm.[footnoteRef:199] [199: Al-Dmi, str. 93.]

Tak se uvd, e sahbov se tzali na pvod sidla[footnoteRef:200], kterm byl pipraven sr dostupn na trhu, zda nhodou nepochz zmriny, nebo ze zvete poraenho zoroastrovci, dokonce i kdy vdli, e sidlo tvo vsru sloku men ne jedna destitiscina.[footnoteRef:201] [200: Sidlo je na enzymy bohat produkt zskvan zobsahu aludku novorozenho mldte, kter se poraz, jet ne se sta napt mlka. Je nezbytnou slokou sra pi tradin vrob.] [201: Viz Dmiu l-ulmi we l-hikm, 1/269. Uvd jej i ejch Abdullh Azzm, az-Zebihu we l-luhmu l-mustewreda, str. 34]

JE ISLMSK ZPSOB PORKY OPROTI KONVENNMU KRUT VI ZVATM?Islmsk zpsob porky peznutm karotid ostrm noem za souasnho vzpomenut jmna Boho (tzv. hall porka, neboli arab. zebh) je asto odmtn jako neppustn trn zvat a krutost, zmrn zpsobujc zvatm bolest a utrpen. Srovnejme tedy konvenn a hall porku zhlediska jejich ohleduplnosti kusmrcovanm hospodskm zvatm a zhlediska jejich potencilnch zdravotnch rizik pro spotebitele.Na Zpad asto mstn zkony vyaduj zvata ped porkou omrit, aby se nehbala na jaten lince a aby ped smrt nectila bolest. Ignoruje se fakt, e bolest me zpsobit u i samotn toto omraovn. Navc omren zvata nebvaj vnkterch zemch vdy zabita zaznutm (zejmna drbe a men dobytek), ale derem, nebo proudem. Omren a dokonce i zstava srdce pi nm me bt vnkterch ppadech, kdy nen pouito dodatenho usmrcen pettm karotid, vratnho charakteru a me se tak stt, e nap. kuata hynou a ve vrouc vod a pod drapky, kter znich strhvaj pe. Znmy jsou i ppady, kdy i vt dobytek, nedokonale zabit, znovu nabyl vdom a pmo na bourac lince.Principem hall porky je naopak pett karotid bez omren, kdy je innost srdce a vegetativnch mozkovch center, kter jeho innost d, zcela zachovna. Krev pot zhlavy vytee vpodstat ihned prostou gravitan silou, co se odraz na vyazen zinnosti mozkovch center pro smysly a bolest. Vegetativn centra mozku informuj kardiovaskulrn systm o nedostatku krve vmozku, nsledkem eho srdce zintenzivn svou innost a dojde krychlejmu odkrven masa. Tento proces je ze sv podstaty nezvratiteln smrtc. Snahou pi hall porce je zbavit maso tepenn a iln krve[footnoteRef:202], kter je mdiem, ve kterm se mno zdrav potenciln nebezpen patogenn mikroorganizmy. Takto poraen maso je i trvanlivj. [202: Ani hall porka neodstran zmasa zcela vechnu krev, zstv ta, kterou zadruj jtra, slezina a vlsenice. Ta vak status hall neovlivuje a jako ulehen je dovolena ke konzumaci, na zklad Prorokova hadsu: Byly vm povoleny dv mriny a dv krve. Co se te mrin, to jsou ryby a saranata, co se krve te, to jsou jtra a slezina. Zaznamenal Ibn Mda v Sunenu, hads . 3305.]

Parazitoloka Dr. al-Awwd uvd studii hannoverskch veterin Schulzeho a Hazima snzvem: Pokus objektivizovat bolest a vdom pi konvennm (omraovac pistole, elektrook) a ritulnm (hall, pomoc noe) zpsobu porky ovc a telat, kter shrnuje, e hall zpsob porky je nejhumnnj a e samo omraovn psob zvatm bolest. Bhem studie vzkumnci implantovali na rzn msta na lebce porench kus dobytka elektrody, dotkajc se mozku. Po nkolikatdennm zotaven se byla st zvat poraena hall zpsobem a st jako kontroln skupina metodou konvenn. EKG a EEG zvat, kterm byly peaty karotidy, prdunice i jcen prvn ti sekundy po ezu neukazoval dn zmny, tj. nezaznamenal mitelnou bolest. Po dalch tech sekundch zaznamenal stav podobn hlubokmu spnku, dan upadnm do bezvdom zvelk ztrty krve. Po uplynut tchto esti sekund nebyla zaznamenna dn aktivita EEG, tedy nebyla namena dn bolest. Srden innost dle neustvala a ze zvete, kter sebou dky reflexm prodlouen mchy stle jet zmtalo, pumpovala zbvajc tepennou krev. Kontroln skupina naopak upadla do bezvdom nsledkem elektrickho oku nebo omraujcho vstelu prakticky ihned, jene bezprostedn sm tento ok zpsobil velmi vraznou odpov na EEG (tedy i bolest). Srdce zvat asto pestalo nsledkem defibrilace bt zhy pot, co neumoovalo maso patin odkrvit.[footnoteRef:203] [203: Al-AWWD, ia. 2003: Is Islamic slaughter cruel to animals? in USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: The islamic laws of animal slaughter, Santa Barbara: White Thread Press, str. 130-131.]

Pouit vstelu nebo rny hrotem komren porenho dobytka podle studie texask A&M University a kanadsk potravinsk inspekce tak me bt rizikem zhlediska penosu spongiformnch encefalopati, nebo projektil plynov pistole a nsledn tlak proudu plynu rozstikuje mozkovou a mn tk, kter je pro penos tchto prionovch onemocnn nejrizikovj, po okol.[footnoteRef:204] Tento zpsob omraovn, kdy se na rzn jednotliv kusy dobytka mnohdy pouvaj stejn projektily, a kdy nen pli dbno na odstraovn vystknut krve a jinch tlnch tekutin, me bt rizikem i zhlediska monosti penosu mnoha dalch zoonz. [204: Ibid., str. 132.]

Co se te monho penosu bakteri Escherichia coli i Listeria spp., rizikovm faktorem je kontaminace masa obsahem trvicho traktu zvete, ke kter dochz neodbornou manipulac a nedodrenm hygienickch standard pi poren a bourn. Tato kontaminace naprosto nezvis na zpsobu porky dobytka a me nastat jednak vokamiku, kdy obsah jcnu i aludku kontaminuje maso pes peruen jcen pi hall porce, anebo jet astji, kdy maso zneist obsah protrhnutho steva a vokamiku, kdy jsou zdvno poraenho kusu pi bourn odstraovny vnitnosti. Hall zpsob zde nen o nic vce rizikov, ne zpsob konvenn. Jednoduchou a lacinou hygienou jatenho provozu se d snadno a inn zamezit tmto zvadm i jejich fatlnm dsledkm vpodob rozshlch epidemi a jmy na zdrav spotebitel.Sprvn vykonan hall porka za dodren hygienickch pedpis tedy nepedstavuje oproti porce konvenn dnou krutost a pro spotebitele je naopak vhodnj (nebo vmase minimalizuje obsah hygienicky nejrizikovj sti - krvi). Pedstavuje dokonce humnnj alternativu zabjen sohledem na tzv. animal wellfare. To zabezpeuj i dal aratsk nazen, kter shall porkou souvisej. Posel Bo pravil: Allh pedepsal dobro ke vemu, proto konejte co nejlpe, i kdy zabjte. A konejte co nejlpe, kdy porte. Nech kad zvs dobe nabrous svou epel a ulev svmu porenmu kusu.[footnoteRef:205] Prorok tak zakzal stresovat poren kusy tm, e eznk brous n ped jejich oima a pikzal poren kus oddlit od stda, aby jeho porka nedsila zbytek stda.[footnoteRef:206] [205: Zaznamenv ho na autoritu eddda ibn Aws imm Muslim vSahhu, uvdj ho tak Ahmed vMusnedu a autoi Sunen. Podle at-Tirmzho je hasan sahh.] [206: Hadsy o tom zaznamenv Ibn Mda v Sunenu a Ahmed vMusnedu na autoritu Abdullha ibn Omara a Ab Sada al-Chudrho. Muslim od Ibn Abbse zaznamenv, e Posel Bo vyinil lovku, kter tchto pokyn nedbal, slovy: Co ho bude zabjet vcekrt? Pro sis n nepipravil pedtm?]

Komplikace pi hall poren mohou nastat vlivem nedodren ve uvedench smrnic. Nejastji je dvodem:1. Uit tupho noe nebo neodborn veden ezu, co zpsob zveti utrpen, nebo nezabezpe odtok veker tepenn a iln krve, je by jinak bez pot vytekla. 2. Peruen mchy, kter je nedouc a pi kterm mohou bt naruena nervov vlkna dc innost srdce, co m za nsledek kolaps jeho innosti a tm i nevykrven masa doucm zpsobem.3. Nevzpomenut jmna Boho, nebo situaci, kdy eznkem je nemuslim (jen nen ani kesanem, i idem), nebo lovk nejasn definovanho nboenskho vyznn.Mstn islmsk instituce, kterm muslimov dvuj, by se tedy mly pln zhoovat svho kolu dsledn kontroly a psnho dohledu na hall jaten provozovny, spluj-li vechny podmnky hall provozu. Nesm udlovat hall certifikty tam, kde je jejich plnn sporn a mus je odebrat vude tam, kde dolo kjejich poruen. Samo oznaen hall, kter mnoh potravinsk firmy u svch vrobk deklaruj, rozhodn nesta.Proti hall porce tedy protestuj a broj pedevm skupiny lid neptelsky zaujatch proti islmu a muslimm. Vytrvale a bez dkaz tvrd, e muslimov pi porce spotenm prodluuj agonii zvat a nechvaj tomuto pihlet sv dti, prv za tm elem, aby se staly neltostnmi a nemly poslze morln dilema stejnm zpsobem zabjet i ppadn nevc rukojm. To je ovem u ir hysterie eurocentrickch a sobeckch pokrytc, kte znaj hospodsk zvata jen zreglu supermarket a nejsou schopni si ani zabt rybu na Vnoce. Iniciativa proti hall masnm produktm vR je pak veden vpodstat vhradn ztchto kruh.Na tto omezen sobeckosti je npadn i fakt, e koer porka[footnoteRef:207], vyadovan judaizmem podle pravidel velmi podobnch hall zpsobu, je zmiovna podstatn mn. Jsou tedy prva zvat opravdu primrnm zjmem, nebo toliko trojskm konm pro prosazen diskriminanch opaten proti muslimskm komunitm? Budou snad jej akti osoovat i vldn orgny R za servrovn pokrm zmasa zvat, kter ped porkou nebyla omrena[footnoteRef:208], pro tuzemsk i ciz initele, jednatele a delegty idovskho vyznn? [207: Pravidla tzv. karutu zakazuj jakkoli uit omraovacch prostedk. Ultraortodoxn interpretace dokonce vyluuj ptomnost neid pi porce a ptomnost neidovek, nebo menstruujcch idovek pi pprav takto klasifikovanch pokrm. Jde tedy o pedpisy jet psnj, ne u hall porky. Proto sice plat, e veker koer maso je muslimm podle ary jst dovoleno, ale ne vechno hall maso je podle pravidel karutu dovoleno jst i idm.] [208: Toto maso dle veejn dostupnch informac dodv firma King Solomon. O firm viz: [citovno k 11. 10. 2013].]

Faktem zstv, e budou-li protiislmt aktivist nadle vyuvat karty hall masa, ocitaj se na pli tenkm led bu bude odhalen jejich selektivn pstup namen proti muslimm a maskovan tentokrt ochranou zvat, nebo budou obvinni, a to zcela prvem, mimo jin tak zantisemitizmu. Domnvm se, e do takov slep uliky se dostat nechtj.