regulace rizik jaderných elektráren

Regulace rizik jaderných elektráren

Dana Drábová

Státní úřad pro jadernou bezpečnost

O čem bude řeč?

Rizika a přínosy jaderných technologií

Regulace rizik

Mezinárodní kontext

Základní principy

Legislativní a dozorný rámec v ČR

Radioaktivita je všudypřítomná, je součástí našeho života, Radioaktivita je všudypřítomná, je součástí našeho života, ať chceme nebo ne, jsme stále ozařovániať chceme nebo ne, jsme stále ozařováni

Stávající radioaktivita prvků přítomných v Zemi (U, Th, K, ....) i kosmické záření, které nás ozařuje jsou výsledkem stavu vývoje vesmíru po několika miliardách let

radon v bytech66%

Konzervativní odhad

celoživotního ozáření z Černobylu

(1%)

lékařské vyšetření

7%

kosmické 9%

zevní přírodní ze Země

11%vnitřní přírodní

6%

Příklad - Jaderná elektrárna ( normální provoz - únik radioaktivity)

Únik radioaktivity ventilačním komínem - za rok celkem

… 106 Bq (aerosoly I, Cs,..)

1010 Bq vzácné plyny (kr, Xe,..)

(v komíně zlomky Bq/m3 ..až stovky Bq/m3)

V elektrárně cca 1019 Bq

Dávka hypotetické kritické skupině za plotem elektrárny vč tritia

< 0,040 mSv

Porovnání: Lékařské ozáření

Diagnostika (Nucl.Med)1 000 000 - 100 000 000 Bq

Terapie štítné žlázy10 000 000 000 Bq (I-131)

Záření vědomě využíváme již více než sto let

Ionizující záření a jeho účinky na organismus jsou známy přibližně sto let a možnost využívat jadernou energii byla objevena ještě o několik desítek let později. Z hlediska stavu poznání problematiky a vývoje jejích vazeb hospodářských i společenských jde o velmi krátkou dobu. Jadernou energii člověk využívá v mnoha oborech své činnosti, především v energetice, ve zdravotnictví, v průmyslu, v zemědělství, ve výzkumu. Činnosti spojené s využíváním ionizujícího záření přinášejí velký společenský přínos, jsou však stejně jako kterákoliv jiná lidská aktivita spojeny s riziky.

Energetické aplikace

1) Radioizotopové zdroje2) Klasické jaderné reaktory 3) Rychlé (množivé) reaktory4) Urychlovačem řízené transmutory?5) Termojaderné reaktory?

Medicínské aplikace 1) Diagnostika - využití metody značených atomů 2) Pozitronová emisní tomografie 3) Radiační terapie 4) Ozařování pomocí částic i jader

Průmyslové aplikace a aplikace v jiných vědních oborech

1) Aktivační analýza2) Zkoumání povrchů3) Implantace atomů4) Radioaktivní datování5) Radiační konzervace

Jaderná elektrárna Darlington

Ozařovací pracoviště kliniky v Heidelbergu

Aplikace jaderné a subjaderné fyziky

Příklady použití zdrojů ionizujícího záření

Průmysl– zlepšování účinnosti měření a

dalších procesů– zajištění a zlepšení kvality– aktivační analýza– zkoumání povrchů– radioaktivní datování– radiační konzervace

Výzkum– široká škála aplikací a analytických

metod

Hladinoměr

Analytický rentgen


Řada dalších aplikací:– Bezpečnost

(zavazadla, náklad)

– Celní kontrola


Medicína (diagnostika, terapie, intervenční radiologie)

– kvalita života;

– záchrana života.

Lineární urychlovač pro radioterapiiPočítačový tomograf pro diagnostiku

SCRAM = Safety Control Rod Axe Man

Experimental Breeder Reactor I (1951)

Faktory ovlivňující osud jaderné energetiky

Ekonomické parametry

Úroveň bezpečnosti

Nakládání s vyhořelým palivem

Možnost vojenského zneužití

Veřejné mínění, přístup politiků

Legislativní požadavky, předvídatelnost regulace

Silné a slabé stránky jaderné energetiky

Udržitelná jaderná energetika

Safety

Security Safeguards

Dostupnost, Disponibilita, Akceptovatelnost

Prvky globální scény jaderné bezpečnosti

Rizika a přínosy

Ionizující záření a jaderná energie přináší rizika pro zdraví a bezpečnost osob a životního prostředí, tato rizika je třeba pečlivě řídit. Na druhou stranu jsou tu přísliby významných přínosů v řadě oborů od medicíny po energetiku.Činnost s nulovým přínosem přinášející pouze rizika je nutno zakázat, nikoli regulovat. Máme tu tedy základní rys atomového práva, duální zaměření na rizika a přínosy.

Charakter rizika

Neexistuje děj s nulovým rizikem.Jakkoliv nízké riziko může přispět ke vzniku následků.Osobní riziko se může významně lišit od průměrného.

Ve vztahu k riziku je nutné zvážit jeho tři souvislosti:– Příhoda, ke které se riziko vztahuje.– Pravděpodobnost výskytu a průběhu události.– Následky příhody

Původní deterministický přístup k hodnocení rizika vycházel z analýz velkých havárií. Moderní metody jsou statisticko analytické.

Výsledky rizikové analýzy

Riziková analýza může dojít ke zjištění, že riziko je:– nepřijatelně velké, takže rizikový jev je nutné zcela zamítnout,– přijatelné vzhledem k očekávanému přínosu i absolutně a lze

ho kontrolovat případně redukovat,– tak nízké, že omezování ani kontrola nejsou nutné.

Tolerovat riziko neznamená bezvýhradně přijímat. Vypovídá o ochotě žít s rizikem pro zajištění jistého přínosu v dobré víře, že ohrožení je přijatelné a vhodně regulované.I když je riziko přijímáno, jsou hledány cesty jak ho redukovat nebo vyloučit.

Potenciální riziko jaderných elektráren

spočívá v možnosti ztráty kontroly nad řízením štěpné řetězové reakce a v množství radioaktivních látek nahromaděných v aktivní zóně reaktoru během jeho provozu, zejména v souvislosti s jejich možnou disperzí do životního prostředí v důsledku nedovoleného úniku.

Co je to, když se řekne jaderná bezpečnost?

Stav a schopnost jaderného zařízení a osob obsluhujících jaderné zařízení zabránit nekontrolovatelnému rozvoji štěpné řetězové reakce nebo nedovolenému úniku radioaktivních látek nebo ionizujícího záření do životního prostředí a omezovat následky nehod.

Ochrana do hloubky

Bezpečnost je součástí projektuochrana do hloubky, bariéry

Ochranná obálkaOcel 5 cm

Ochranná obálkaPředepnutý beton 1,5m

Stavební konstrukce okolo reaktoru

Biologické stíněníocel

Reaktorová nádobaOcel 20 cm

Palivové články

Izolaci radioaktivních látek obsažených v aktivní zóně energetického reaktoru a zamezení jejich úniku do životního prostředí zajišťuje systém čtyř ochranných technických bariér, jimiž jsou:

– palivová matrice, – pokrytí paliva, – primární okruh reaktoru– systém ochranné obálky.

Integrita těchto bariér je základním předpokladem bezpečnosti jaderné elektrárny.

Základní požadavky na bezpečnost

I. Úroveň

II. Úroveň

III. Úroveň

IV. Úroveň

V. Úroveň

Česká legislativa

MAAE Safety Fundamentals Safety Requirements

WENRA Reactor Safety Reference Levels Quality Standards and Eurocodes

Požadované zákonem

Závazné

Povinné

Potřebné

Odchylky nepřípustné

Odchylky nutno případ od případu odsouhlasit

před uzavřením kontraktu

Odchylky schvalovány v průběhu

projekčních prací

Požadavky na jadernou bezpečnost dle předpisů platných v zemi původu projektu, bezpečnostní návody

MAAE a další dokumenty uvedené objednatelem

Předpisy a normy z jaderné oblasti navržené dodavatelem Předpisy a normy z jaderné oblasti požadované objednatelem

Obecné předpisy a normy navržené dodavatelem Obecné předpisy a normy požadované objednatelem

Oprávněné odchylky přípustné

Úrovně rizika

zanedbatelné riziko

nepřípustné riziko

kromě mimořádných situací nelze zdůvodnit

přípustné riziko

je podstupováno pouze existuje-li čistý přínos

přípustné pouze pokud nelze snížit nebo náklady jsou neúměrné dosaženému zlepšení

přípustné jestliže náklady na snížení převyšují dosažené zlepšení

široce akceptovatelné, nemělo by být předmětem detailní regulace, pouze kontroly, zda zůstává na dané úrovni

Úrovně rizika

Zanedbatelné, přehlížené riziko

Nepřípustné rizikokromě mimořádných situací nelze zdůvodnit

Široce akceptované riziko

pouze existuje-li čistý přínos

Připouštěné rizikopokud nelze snížit nebo náklady jsou neúměrné dosaženému zlepšení

1 ze 100

1 z 1000

1 z 10000

1 ze 100000

1 z 1000000

1 z 10000000

Rakovina

Srdeční choroby

Bezpečné pracoviště

Motorismus

Utopení

Civilní letectví

Úder blesku

Kategorie rizika Roční pravděpodobnost úmrtí

Příklad

Regulace

soubor rozmanitých nástrojů, pomocí nichž vlády stanovují požadavky kladené na podniky a občany zákony, oficiální nařízení a podzákonné normy vydávaná na všech úrovních státní správy pravidla vydávaná nevládními popř. dalšími orgány, na které vlády delegovaly regulační pravomoci.

Regulace

Ekonomická regulace – přímo zasahuje do tržních rozhodnutí, jako například

ohledně cenové struktury, hospodářské soutěže, vstupu na trh nebo odchodu z něj.

Sociální regulace– Chrání takové veřejné zájmy, jako je například

zdraví, bezpečnost, životní prostředí a sociální stabilita.

– Ekonomické účinky sociální regulace mohou mít také sekundární dopady nebo dokonce být neočekávané, ale rozhodně mohou být podstatné.

Regulace v jaderné oblasti

Základním cílem právní úpravy je vytvořit rámec pro ochranu zdraví každého jednotlivce, jeho potomků a lidské populace jako celku, ochranu majetku a životního prostředí před škodlivými účinky ionizujícího záření nyní i v budoucnu, bez přemrštěných omezení přínosů z činností, při kterých se ionizující záření využíváPrávní úprava musí stimulovat obezřetnost a prozíravost v předcházení škod Důsledná aplikace principu předběžné opatrnosti (předcházení předvídatelné újmě)Regulační rámec musí stanovit požadavky souměřitelné s velikostí regulovaného rizikaJe třeba, aby plnění těchto cílů vycházelo z jednotné koncepce

Regulace v jaderné oblasti

všechny zdroje záření zařízení a činnosti s nimive všech etapách jejich života:

– záměr– umístění– projekt– výroba– výstavba– spouštění– provoz– vyřazování z provozu

přepravy, nakládání s radioaktivním odpadem

Čtyři klíčové prvky

Jako soustava speciálních norem je atomové právo součástí obecné legislativy, zároveň obsahuje odlišná pravidla vyžadovaná specifickým charakterem technologie.Zvažování přínosu a rizika Speciální normy se vztahují k chování právnických osob (obchodní, akademické, vědecké, státní instituce) i osob fyzických Radioaktivita: určující, zdůvodňující speciální právní úpravu.

Pro zajištění vysoké úrovně bezpečnosti (= nízkého rizika) je třeba:

mít pod kontrolou ozáření lidí a výpusti radioaktivních látek do životního prostředí

omezovat pravděpodobnost událostí, které by mohly vést ke ztrátě kontroly nad zdrojem záření, jaderným reaktorem, štěpnou reakcí ...

zmírňovat následky takových událostí, pokud by nastaly

Základní principy

Bezpečnost, prevence a ochranaZabezpečení zdrojů záření (security)OdpovědnostPovolovaní činnostíStátní dozorTrvalá kontrolaKompenzace za škodyUdržitelný rozvojTransparentnostMezinárodní spolupráce

Bezpečnost, prevence a ochrana

Činnost musí být zdůvodněnáOchrana a bezpečnost musí být optimalizoványDávky osobám vystaveným ozáření nesmí překročit stanovené limityMusí být přijata veškerá rozumná opatření pro zabránění nehod a/nebo zmírnění jejich důsledků a vytvořen sytém havarijní připravenosti

Zabezpečení

Vojenský původ, možnost zneužití

Ztráta kontroly nad zdrojem

Zlovolný akt

Radioaktivní látky a jaderné materiály musí být evidovány, pod kontrolou a chráněny před okolím

Odpovědnost

Prvotní a nedělitelná odpovědnost za ochranu a bezpečnost spočívá na osobě nebo organizaci zodpovědné za provádění dané činnosti, která má pro tuto činnost příslušné povoleníPro zajištění ochrany a bezpečnosti musí být vytvořen, realizován a udržován odpovídající systém řízeníPřiměřenost opatření pro ochranu a bezpečnost musí být prokazována systematickým a pravidelným hodnocením

Odpovědnost

Držitel povolení zodpovídá za:– dostatečnou úroveň kvalifikace svých pracovníků– jejich výcvik a dostatečnou informovanost v

otázkách bezpečnosti– vytvoření postupů a opatření pro zajištění

bezpečnosti– verifikaci projektu a odpovídající kvalitu zařízení a

procesů– bezpečné nakládání s radioaktivním materiálem,

který používá, produkuje, skladuje nebo přepravuje– bezpečné nakládání s radioaktivními odpady

Úloha státu

Stát musí vytvořit, realizovat a udržovat právní a regulační infrastrukturu, která zahrnuje i nezávislý státní dozor

nezávislé monitorování radiační situace, výpustí radionuklidů do ŽP, konečné uložení radioaktivních odpadů

programy ke snižování radiačních rizik, včetně havarijní připravenosti

péče o „osiřelé“ zdroje záření a „staré zátěže“

Udržitelný rozvoj

Způsob využití neobnovitelného zdroje– Uzavření palivového cyklu

Nakládání s radioaktivními odpady– Při nakládání s radioaktivním odpadem musí

být zvažovány možné důsledky pro současníky i budoucí generace

– Množství radioaktivních odpadů vznikající při libovolné činnosti musí být minimalizováno

Zákon by měl zřídit nezávislou instituci vykonávající státní dozor a dát jí zodpovědnost za tvorbu standardů a dohled nad všemi zdroji ionizujícího záření a s nimi spojenými činnostmiTento zákon musí být v souladu se zavedenými právními principy a postupy, tak je zajištěno, že dozor může vykonávat účinnou regulaci prostřednictvím inspekce a vymáhání shody V ideálním případě by národní legislativa měla být komplexní a pokrývat všechny aspekty bezpečného využívání zdrojů ionizujícího záření (ochrana zdrojů před zneužitím, proliferace, odpovědnost za jaderné škody atd.)

Národní legislativa

Klíčové oblasti

vydávání povolení k jednotlivým činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie a ionizujícího zářenístanovení povinností, které je nutno při těchto činnostech dodržovatvýkon státní správy a dozorunápravná opatřeníodpovědnost za jaderné škodyochrana proti přírodnímu ozářeníuvádění radionuklidů do životního prostředí

Tři pilíře bezpečného využívání jaderné energie a ionizujícího záření v ČR

Dobře definovaný legislativní rámec, nezávislý dozor

Rozvinutá infrastruktura včetně kompetentních držitelů povolení

Nezávislá hodnocení klíčových složek infrastruktury prováděná třetí stranou

Legislativa

Trojstupňová pyramida:– Zákony, mezinárodní úmluvy, dohody– Vyhlášky– Doporučení, vnitřní předpisy SÚJB

Založena na:– Nařízení a směrnice EU– Bezpečnostní standardy, návody,

doporučení MAAE– Mezinárodní doporučení ICPR, ICRU

Legislativní pyramida

zákony, mezinárodní

úmluvy

vyhlášky, nařízení vlády

průmyslové normy, návody, doporučení

ústava


Zřízen jako nezávislý ústřední orgán státní správy v roce 1993 Integrace jaderné bezpečnosti a radiační ochrany v roce 1995 Nové právní předpisy v oblasti jaderné bezpečnosti a radiační ochrany v roce 1997, harmonizace s EU v roce 2002 Státní správa a dozor nad jadernou bezpečností, radiační ochranou, fyzickou ochranou, havarijní připraveností jadernými položkami na jaderných zařízeních, na pracovištích se zdroji ionizujícího záření a při činnostech vedoucích k ozáření


SÚJB má v současnosti 194 zaměstnanců, z nichž 118 je inspektorů jaderné a radiační bezpečnosti

dále175 zaměstnanců resortu SÚJB pracuje ve:– Státním ústavu radiační ochrany v Praze,– Státním ústavu jaderné, chemické a biologické

ochrany v Příbrami

rozpočet SÚJB v letošním roce je 370 mil KČ (každý občan přispívá cca 35 KČ)

Co kontrolujeme (1)

Dukovany - 6 jaderných zařízení

– 4 výrobní bloky VVER 440/213

– MSVP, SVP– URAO

Co kontrolujeme (2)

Temelín - 4 jaderná zařízení

– 2 výrobní bloky VVER 1000/320,

– sklad čerstvého jaderného paliva

– SVP

Co kontrolujeme (3)

ÚJV Řež - 3 jaderná zařízení:

– výzkumný reaktor LR-0

– výzkumný reaktor LVR 15 10 MWt

– sklad VAO suché a mokré skladování VJP EK-10 a IRT-M a vysoceaktivních odpadů z výzkumu

Co kontrolujeme (4)

Další jaderná zařízení:– školní reaktor VR-1 - FJFI Praha– úložiště RaO Richard u Litoměřic– úložiště RaO Bratrství– ÚJP Zbraslav - sklad JM

Z hlediska FO– sklad uranového koncentrátu Dolní Rožínka– sklad uranového koncentrátu Stráž pod Ralskem

Z hlediska nakládání s JM– drobní nakladatelé s JM– další subjekty spadající pod režim vybraných položek, položek

dvojího použití a dodatkového protokolu

Co kontrolujeme (5)

Všechny podle AZ povolované zdroje IZ používané ve zdravotnictví, průmyslu, výzkumu, školách, apod. jsou registrovány ve státním registru zdrojů:

– 298 pracovišť s otevřenými radionuklidovými zdroji, včetně 49 oddělení nukleární medicíny

– 4750 zařízení s uzavřenými radionuklidovými zdroji, včetně 50 radioterapeutických oddělení, gama nože (256 zářičů) a 2 průmyslových ozařovačů

– 7824 X-ray generátorů, včetně 6136 zdrojů v lékařství

Jak to děláme (1)Povolujeme:

umístění výstavbuetapy uvádění do provozu provozrestart po výměně palivaprovedení změn nebo rekonstrukcevyřazováníuvádění radionuklidů do životního prostředínakládání se zdroji ionizujícího zářenínakládání s radioaktivními odpady

dovoz a vývoz jaderných položekprůvoz JM a vybraných položeknakládání s JMpřeprava JM a zdrojů ionizujícího zářenípříprava vybraných pracovníkůzpětný dovoz RaOmezinárodní přeprava RaOprovádění osobní dozimetrie, služeb – ROpřidávání RL do výrobků

Jak to děláme (2)Schvalujeme:

programy QAseznamy vybraných zařízenínávrh způsobu a způsob zajištění FOprogramy etap spouštěníprogramy pro nakládání s JM a využívání JEprogramy provozních kontrolzařazení JZ a JM do kategoriíobalové soubory pro přepravy, skladování nebo ukládaní JM a RL

Limity a podmínky vnitřní havarijní plányhavarijní řády pro přepravy programy monitorovánívymezení kontrolovaného pásmaseznamy činností důležitých z hlediska JB a ROnávrh na vyřazování z provozu změny výše uvedeného

Jak to děláme (3)

Hodnotíme– ZBZ, PBZ, PpBZ,

procesní přístup– bezpečnostní

dokumentaci související s další povolovanou činností (např. změny, programy, havarijní plány, apod.)

– události a poruchy a přijatá nápravná opatření

– pravděpodobnostní i deterministické analýzy

– PSR– bezpečnostní kulturu

Kontrolujeme– namátkově řízeným

výběrem– plánovaně a ad-hoc:

pololetní plán, rutinní plány, modifikovaný SALP, HKI, pololetní hodnocení

– kontroly rutinní, specializované, týmové a ad-hoc

– systémoví inspektoři a odd. zpětné vazby

Jak to děláme (4)

Zkoušíme» vybrané pracovníky» sami sebe

Zabezpečujeme» odbornou spolupráci s MAAE, NEA,

WENRA,FORUM» NSG, Zanger» Bilaterální dohody» vstup do EU - EUROATOM» vědu a výzkum» SZK

Naši zákazníci

uživatelé zdrojů záření a jaderné energie

veřejná správa

uživatelé monitorovacích a expertních služeb

obchodní a průmyslové podniky

sdělovací prostředky

veřejnost

Naši partneři

státní správa

vysoké školy

tuzemské i zahraniční výzkumné instituce

zahraniční dozory

mezinárodní organizace

regulace rizik jaderných elektráren

Documents